Obavy z vedlejších dopadů očkování proti covid-19 vedly zřejmě k propadu plodnosti v roce 2022

V situaci, kdy vakcinace byla jedinou cestou, jak se vrátit k životu bez omezení, české ženy těhotenství zřejmě odkládaly. Naznačuje to výzkum vědkyň Národního institutu SYRI, které modelovaly plodnost pro rok 2022. Vycházely přitom z předpokladu, že ženy v důsledku obav z možných vedlejších účinků vakcíny vědomě svoje reprodukční záměry v měsíci vakcinace odložily. Zatímco na začátku pandemie se mezi roky 2020 a 2021 plodnost zvýšila z 1,76 dítěte na ženu na 1,83, mezi lety 2021 a 2022 výrazně klesla na pouhých 1,62 dítěte na ženu. Aktuální studie přispívá k pochopení možných příčin tohoto poklesu.

Očkování dospělé populace za pandemie bylo velmi specifické jak svým rozsahem, tak načasováním očkování pro jednotlivé věkové skupiny. „Masový rozsah očkovací kampaně a její realizace ve velmi krátkém časovém období byly bezprecedentní. Spolu se značnou mírou nejistoty ohledně vhodnosti očkování pro těhotné se ženy mohly rozhodnout s početím raději počkat mimo měsíc, kdy jim byla vakcína aplikována,“ uvedla Jitka Slabá z Národního institutu SYRI a Univerzity Karlovy.

V polovině dubna 2021 stát oznámil, že se osoby starší 40 let mohou na konci června zaregistrovat k očkování. Následně tuto možnost ochrany proti koronaviru dostaly i mladší ročníky, až bylo 4. června uvolněno očkování pro všechny osoby starší 16 let. „Vzhledem k rozsahu očkování jsme si s kolegyněmi položily otázku, nakolik by se změnila hodnota úhrnné plodnosti v případě, že by se ženy snažily vyhnout početí v měsíci vakcinace, avšak v jiných měsících by věkově specifické míry plodnosti byly zachovány,“ uvedla Slabá.

Vědkyně vypočítaly očekávaný měsíční počet živě narozených dětí po vyloučení žen, které byly očkovány o devět měsíců dříve a tento výsledek srovnaly s reálnými daty; ve většině měsíců dospěly ke srovnatelnému trendu vývoje počtu živě narozených. „V obou našich scénářích jsme až na výjimky našly pozoruhodné podobnosti v očekávaných a pozorovaných počtech živě narozených dětí v období od října 2021 do června 2022. Krátkodobá změna reprodukčního chování žen v důsledku očkování tak podle všeho přispěla k poklesu úhrnné plodnosti mezi lety 2021 a 2022,“ uvedla Slabá s tím, že za tímto propadem stojí kombinace faktorů včetně ekonomické nejistoty, která ovlivňuje rozhodování o zakládání rodin, a proměn hodnotových preferencí, jež hrají roli v plánování rodičovství a utváření rodiny.

Vzhledem k tomu, že Česko zavedlo rozsáhlý očkovací program, který byl srovnatelný s ostatními vyspělými zeměmi, slouží aktuální studie jako modelový příklad pro diskusi a pochopení poklesu plodnosti v nestandardních letech. Studii zveřejnil časopis Genus.