První krůček experimentu domácí školy

Mně baví úplně všechno!" - a s nadšením přinášené cviky pro psaní písmen, písmena a slabiky živé abecedy", všechno, co patří k počítání, obrázky kreslené i malované... To je pro mne mile překvapující reakce prvňáků Štěpána, Jendy, Samuely, Mirky, Barborky, Noemi i obou Ondřejů.

Ti starší, Dominika, Kristinka, Anička, Jirka, Prokop, Anežka, ukazují své milé knížky, rádi předvedou sešity a přiznávají směle, že se toho od prázdnin už dost naučili, a hned se pochlubí, co to všechno je. Věřím, že se s podobným obrázkem potkám i v rodinách, kam se teprve chystám.

Občas se seznámím s koťátkem i s jeho blechami, nejmilejší panenkou, vyrobeným modelem lodi nebo helikoptéry, uvidím závodní autíčko od dědečka, ochutnám vlastnoručně sklizená jablíčka a ořechy, dozvím se, jak se vaří polévka. Také si mohu zahrát rafinovaně komplikovanou stolní hru pro několik hráčů: její napínavost do posledního okamžiku naprosto porazí obyčejnost nejzlobivších člověků" a já ji mohu hrát přímo s její autorkou. Musím se podívat, kde má kdo z dětí postel, pes boudu, morče domeček a hlavně také vyslechnout všechny úžasné přednosti, které mají báječní sourozenci (a že je jich někdy až šest!) našich domácích žáků.

K tomu plno přednávštěvních telefonátů, kratších i předlouhých cest po Čechách a Moravě. Jeden kvůli mně pozastavený rychlík na Moravě, který už měl pokyn k odjezdu, když jsem z posledních sil vybíhala z podchodu od opožděného spoje. Dobrodružná hledání neznámých adres v různých proměnách počasí v cizích městech i vesnicích, laskavá přijetí a srdečná loučení a jedno krásné vyprovázení až k autobusu ruku v ruce (viď Dominiko?).

A maminky, které pilně vypracovávají a upravují učební plány, vypisují

třídní knihy, vymýšlejí nápaditá cvičení všeho druhu, studují vyučovací

metody, porovnávají různé učebnice a cvičné sešity. Organizují s tatínky a přáteli další činnosti svých dětí - výtvarnou, hudební, pohybovou i jinou - v odpoledních a víkendových odborně zaměřených skupinách nebo při individuální výuce cizímu jazyku i hře na hudební nástroj, a všichni vypadají tak zkušeně houmskulingově.

Tak to je barevný kvítek prvních měsíců české a moravské domácí školy; přála bych si, aby jeho barvičky s odcházejícím podzimem nevybledly, v zimě nezapadaly sněhem a s jarem se doplnily barvami dalšími. A abychom počátkem léta sklidili trochu sladkých plodů jako posilu do dalšího roku.