Taky znám

Dotaz je už trochu staršího data, přesto reaguju. Mám to samé už v jedenáctiletém podání, syn má opravdu diagnostikovaný Aspergerův syndrom. Nemá rád nápisy, pestré věci, obrázky, tkaničky a různé šňůrky, kapsy, výrazné kostky, proužky, zipy, světlé a vyrazné barvy...Občas mi syn telefonuje a pláče, že nenašel nic na sebe, to když ráno odchází sám, vadí mu i neznámé slipy a ponožky v prádelníku. Prakticky jediný způsob, jak obnovit šatník, je uplácení Návštěvu obchodu "s hadrama" musím hlásit dva týdny dopředu, dále je třeba domluvit motivační bakšiš a následně nepřekročit časový limit. Boty to samé. Syn navíc nemá cit pro teplo a zimu, takže se občas oblékne naprosto nevhodně. O tom, že se přes den zásadně nesvléká ani nepřidává vrstvy, asi nemusím mluvit. Klidně bude sedět ve třídě v horku v mikině a tričku s dlouhým rukávem, necítí to. Taky už přišel v mrazu ze školy bez bundy. Sice to chce pevné nervy, ale výsledek stojí zato a legrace taky člověk zažije plno.