stížnost na porodnici Uherské hradiště

V Uherském Hradišti 2.dubna 2007


Mudr. Jiří Březina
přednosta gynekologicko-porodnického oddělení Nemocnice Uherské Hradiště



Stížnost na porušení Úmluvy o lidských právech a biomedicíně, Etického kodexu práv pacientů a nerespektování doporučení Světové zdravotnické organizace (dále jen WHO ) –zejména praktické příručky Péče v průběhu normálního porodu při porodu mého dítěte ve dnech 16. a 17. srpna 2006

Vážený pane primáři,

Porodnici  Uherském Hradišti jsem si vybrala pro porod mého prvního dítěte také proto, že v informační brožurce, kterou jsem dostala ve Vaší ordinaci, nabízíte možnost porodit dítě i jinak než v klasické poloze na zádech, viz. informační leták.
Dále pro možnost trávit první dobu porodní aktivně nikoliv jen ležením v posteli nebo tak jak nařídí zdravotní personál.
Dalo by se říct ,že jsem nabyla dojmu, že je u Vás možný normální, přirozený porod bez jakýchkoliv imperativ ze strany personálu, bez neopodstatněných intervencí do přirozeného porodního procesu, v souladu s právními normami a v souladu se současnými poznatky medicíny.

Bohužel jsem se hluboce zmýlila, a zdaleka se nejedná o výjimečný případ. Podobnou zkušenost mají i další ženy ,které zde v poslední době rodily .I to je důvod, který mne vede k sepsání této stížnosti.

V prvé řadě bych vyjádřila stížnost k chování porodní asistentky (dále jen PA) která mi provedla dirupci, aniž by se mne zeptala na názor, či snad souhlas, tím porušila Úmluvu na ochranu lidských práv a důstojnosti lidské bytosti v souvislosti s aplikací biologie a medicíny.

Cituji:


Jakýkoliv zákrok v oblasi péče o zdraví je možno provést pouze za podmínky,že k němu dotčená osoba poskytla svobodný a informovaný souhlas.

Tato osoba musí být předem řádně informována o účelu a povaze zákroku,jakož i jeho důsledcích a rizicích.



Dále mám pochyby o vhodnosti tohoto zákroku,neboť dle učebnice gynekologie a porodnictví je dirupce vhodná při dilataci od 5-6cm u prvorodičky, v mém případě to bylo 3cm. Dále se dočítám, že takto předčasná dirupce může způsobit dystokii porodu. A především dle WHO by pro takto časnou dirupci měl existovat opodstatněný důvod ( doporučuje se nechat plodový vak neporušený až do úplné dilatace). A dovolím si citovat zjištění organizace National Childbirth Trust:

Z některých výzkumů vyplývá, že ač může umělé protržení vaku blan zkrátit délku porodu, je s ním spojen zvýšený distres plodu, pravděpodobnost císařského řezu a větší potřeba analgezie. Další zjištění poukazují na fyziologickou prospěšnost neporušených plodových obalů, které působí jako ochranná bariéra kolem hlavičky dítěte při intenzivních stazích. Plodový vak vystupující z dělohy vytváří rovnoměrný tlak na děložní hrdlo a napomáhá tak jeho otevírání. Tento proces může být stejně účinný jako v případě stimulace a otevírání branky hlavičkou dítěte, je však daleko šetrnější. Zejména pak může pomoci v případě deflexe hlavičky.

Na základě rozsáhlého šetření dospěla organizace National Childbirth Trust ke zjištění, že převážná většina žen shledala porod po provedené amniotomii náročnějším a připadalo jim, že jeho fyziologie byla narušena.

Dirupce vaku blan vás nejen zavazuje k vybavení dítěte v určitém časovém limitu, ale vystavuje dítě i matku zvýšenému riziku infekce. Tento zákrok může zapříčinit zvýšenou bolestivost a v některých případech dokonce způsobit, že porod se neobejde bez analgezie, což dále zvyšuje pravděpodobnost dalších intervencí. V konečném důsledku může ovlivnit psychickou pohodu matky a zpomalit u ní rozvoj mateřského citu. Rutinní amniotomie by tedy neměla být považována za součást normálního porodu.



Jako by mi National Chlidbirth Trust mluvila z duše….jen nevím, jestli jsem potřebovala analgezii k zvládnutí porodních bolestí,nebo spíš necitlivého a bezohledného chování personálu.Rovněž jsem vnímala dirupci jako hrubé narušní přirozeného vývoje porodu. To, že mi zákrok nebyl oznámen, ve mne vyvolalo doslova „stach o plod“.Někdo bezohledně, bez mého souhlasu narušil mé těhotentsví.To jsou ale přirozené ženské instinkty, ne přecitlivělost.


PA celý zákrok zakončila tím ,že mi „bušila“do pánve ze slovy:“ vy jste na ten porod moc stažená a nekřičte, tady Vám projde hlavička a to bude bolet víc….“(dirupce sama o sobě nebolela, nicméně její následné kroucení rukou v mé vagině mi způsobovlao hrozné bolesti zad-zajímalo by mě, o jaký zakrok se v té chvíli jednalo?A co kdyby mi raději pomohla vhodným polohováním a masáží pánev uvolnit?

Nejde mi o řešení zda byla či nebyla dirupce provedena vhodně, ale především o jednání s rodičkou. Je proti všem zásadám normálního porodu.

Kladu tedy dotaz, z jakého titulu byla porušena má lidská práva a zda-li je takové chování ze strany personálu v souladu s Vaší představou o fungování oddělení, pane primáři, případně jak hodláte v budoucnu takovým jednáním s rodičkou čelit?

Vzhledem k dnes již nevyvratitelnému faktu, že rodička potřebuje ke zdárnému porodu především pocit bezpečí, klid, soukromí, emocionální podporu ,možná i svobodu dělat hluk…se mi nichce věřit, že ještě dnes existuje porodnice, kde se s ženou takto zachází. Fakt, že porod je více psychická než fyzická záležitost, je všeobecně znám a uznáván.

Přílohu této stížnosti tvoří zajímavý článek na téma Protržení vaku blan.

Dále personál nerspektuje další ze zásad přirozeného porodu – podporu intuitivního chování rodičky. Nebylo mi umožněno trávit první dobu porodní dle vlastního uvážení, nebylo mi dovoleno naslouchat vlastnímu tělu. Pokud jsem chtěla chodit, personál mě nutil sedět na míči, pokud sem chtěla být na všech čtyřech ( mimochodem v této poloze se nejlépe rozestupují pánevní kosti, zdejší porodní asistentky to asi neví), nutili mě stát atd. což je v rozporu s příručkou WHO a zdravým lidským rozumem. Tato situace mě vede k přiložení několika stran s názvem Pomůcky pro normální porod, kde jsou znázorněny a popsány polohy pro I.a II.dobu porodní. Já netvrdím, že je porodní asistenky neznají.Ale bylo by přinejmenším vhodné,aby je ženám nabízely a pomáhaly jim vybrat pro ně tu nejvhodnější. Ta je totiž pro každou ženu jiná a lze ji zjistit až v průběhu porodu, nikoliv se pro ni předem rozhodnout.

Neubráním se kritice, že porodní asistentky si svou práci zjednodušují a neplní své povinnosti vůči rodičce tak, jak by měli. Obvyklou praktikou je poslat rodičku i s doprovodem do sprchy, nebo nabídnout vanu. Nerespektují tedy individualitu rodičky, v mém případě byla sprcha naprosto nevhodná, dostala sem zde zimnici a náležitě vynadáno, proč tak zvracím….tolik nutný klid, pocit bezpečí a soukromí pro porod bylo nenávratně pryč…vystřídal ho strach, útisk. A to je velmi špatná konstalace pro porod.

Takové přijetí do porodnice pro mě bylo velmi stresující, a myslím, že neblaze ovlivnilo celý porod. Ztracený klid a důvěru k porodní aistence jsem již nenalezla.

Svého nevhodného jednání jsou si zřejmě vědomy, neboť personál porodního sálu nenosí visačky se jmény, což je neomluvitelné, neboť tuto problematiku jasně řeší naše platné právní normy.

Dále zneužívají psychického rozpoložení rodičky a manipulují s ní tak, aby si co nejvíc usnadnili práci, zejména při výběru polohy v II. Době porodní.Rodička je doslova uřvána v tu chvíli „ hysterickým stádem porodních asistentek“, aby si lehla na záda na porodní křeslo.O porodní stoličce či vaku tu nemůže být ani řeč. Nejsem zdaleka první žena, která prožila šok, že se vůbec někde ještě rodí na „ zádech“. Žádosti o zvednutí zad či polštář pod hlavu se nevyhovuje.

O tom, že bych s PA společně hledala přirozenou úlevovou metodu, sem si mohla nechat jen zdát. Dnes už vím, že masáž křížové oblasti mohla mít velmi blahodárný vliv celkový postup porodu, bohužel.To by se mi ale musela PA několik hodin intenzivně věnovat …i spolurodička trávila celou první dobu porodní osamotě, nevím, možná si to tak přála…co vlastně celou noc dělají porodní asistentky, když se nevěnují rodičkám?

Opět kladu dotaz, je chování PA a způsob péče o rodičku v první době porodní v souladu s Vaší představou? Zcela jistě není v souladu s poznatky WHO.

Jsem přesvědčena, že v mém případě byla druhá doba porodní zahájena předčasně, aniž bych cítila potřebu tlačit, zda jsem dosáhla plné dilatace nevím, nikdo mě vaginálně nevyšetřoval.Byla zahájena se slovy: „To už musíme porodit.“ A možná i pro to, že paní ve vedlejším boxu porodila…a bylo třeba vyklidit porodní sál pro klidný zbytek pracovní směny.
Omlouvám se za tu ironii, ale opravdu mi to tak přišlo.Myslím, že by se měl vzít v úvahu také názor rodičky, zda-li už má pocit, že přišel čas dítě porodit, nebo rodička to sama nepozná?

I přes mé protesty jsem byla donucena lehnout si na záda, mé protesty byly oprávněné, téměř celé těhotenstvé jsem nemohla ležet na zádech, nemohla jsem tak dýchat a bolestivě se mu skřípla pánev….považujete to za ideální stav pro porod dítěte? WHO to považuje za škodlivou praktiku, na vlastním porodu sem si vyzkoušela proč.

Věděla sem, že v této poloze dítě neporodím. Věděla jsem, že v této poloze nedokážu aktivovat břišní lis, že na něj nedosáhnu ,například jako když si musím vzít stoličku abych dosáhla do nejvyšší poličky v kuchyňské lince….Nikdy nezapomenu na rozhovor dvou mladých lékařek.Cituji:“ Tu polohu nemá dobrou, ty nohy má moc vysoko, ale ty opěrky už níž dát nejdou,pak pokrčily rameny a poodešly.“ To nebyl porod, to byla beznaděj.

Možná jsem opravdu nebyla schopná porodit dítě, ale já jsem nedostala ani tu šanci.Šanci, která by znamenala odejít z porodnice i jinak než s rupturou III.stupně, která působí ženám trvalé potíže – vědecký fakt, traumatickým zážitkem jménem klešťový porod ( žena se po něm cítí stejně,jako by ji někdo znásilnil…pošpiněná, zmrzačená, zneužitá ) dlouhodobou bolestí v oblasti pánve – klešťový porod dle slov rehabilitačních pracovníků prý opravdu není zrovna nejlepší volba pro drobnou ženu jako já .Obzvlášť pokud ve svém malém bříšku schovává zdravého a silného chlapečka a vyvrací tak zdejší oblíbený postup při zjišťování velikosti plodu:„drobná maminka, drobné miminko“.Ale to je jen poznámka na okraj.

Žena má odejít z porodnice duševně posílena prožitkem porodu vlastního dítěte,s hlubokým procítěním mateřského citu a ne duševně i fyzicky zmrzačena, s pocitem viny,vlastního selhání a absencí víry ve své mateřství .A já jsem přesvědčena, že takto může odejít z porodnice 99% žen, i ty ženy po klešťovém porodu.

Někde jsem četla, že PA pomůže ženě vybrat vhodnou polohu na lehátku či porodní stoličce…slovo POMOC je klíčové, dalo by se nazvat chování a jednání personálu při mém porodu jako pomoc. Asi těžko. Spíš absolutní nezájem. Nakonec, pro ty, které tuto pro ženu nejbolestivější a nejobtížnější polohu nezvládne, tu máte kleště.( a jako bonus pár hrubých slov).

Když už PA bazírují na poloze vleže na zádech, proč tedy nepoužívají porodní vak, ženy na něm rády lehávají už v těhotenství. A k porodu je ideální, žena zavrtí zadečkem a nejde si lehce a sama tu správnou polohu, je zapřena, cítí se bezpečně, hlavně má zapřené nohy o zem – taková základní podmínka k tlačení, věřte, tlačit dítě do kopce, do prázdna, proti gravitaci…to je víc než nepřirozené.To je zvěrstvo páchané na ženách. Argument, že takto rodily generace našich matek a taky porodily…mi zavání hrubou totalitou.

Kleště byly použity ve chvíli, kdy docházelo k bradykardii plodu. Ale bylo by proti přírodě, kdyby k ní nedošlo. Já sama sem měla potíže dýchat vleže na zádech, kolik kyslíku se tedy mohlo dostávat plodu – moje laická domněnka.
V této poloze dochází k útlačování velkých cév rodičky a snižení fetopalcentárního průtoku –vědecký fakt. Kontrakce byly uměle zesilovány infuzí oxytocinu,dle mého soudu zcela zbytečně, sílu a frekvenci kontrakcí již zvýšit prostě nešlo. Opět bych apelovala na lidská práva, proč se mnou tento zásah nebyl prodiskutován?Já jsem o žádné urychlování od samého začátku nežádala. Pocity a názory rodičky Vás jako porodníky nezajímají? Nařídil jste ho prý Vy osobně, pane primáři. Souvislost mezi aplikací oxytocinu a nutností rychlého ukončení porodu pro bradykardii plodu je rovněž vědecky diskutována. Aby měl plod kyslíku ještě méně, byla jsem nabádána k dnes již odsuzovanému způsobu tlačení( dle WHO), zadržet dech na co nejdelší dobu..Ono „tlačení na břicho“ je navíc non lege artis….
Nicméně vím, že k bradykardii plodu může dojít kdykoliv, ať už předcházely či nepředcházely nějaké zásahy do porodu.

To si dovolím jen v koutku duše pomyslet, zda nebylo vhodné v dané situaci tento „ spirálou lékařských zasahů narušený porod“ ukončit včas císařským řezem. Ale není smyslem Vás obviňovat, zda někdo něco zanedbal či měl jen špatný odhad.Jsem přesvědčena, že včas provedený císařský řez by v mém případě byla cesta menšího zla, ať už způsobilo dystokii porodu cokoliv.A to by měla být obvyklá volba lékaře, ne, menší zlo?

Podotýkám, že provedení epiziotomie a klešťového porodu mi předem nebylo oznámeno, ani jsem nebyla dotázána na souhlas.

To nemá být kritika Vaší práce, pouze poukázání na skutečnost, kterou porodníci odmítají připustit – že jeden zásah do porodu vyvolá nutnost druhého, ten druhý toho třetího… a spirála se nakonec uzavírá „ tísní plodu“. A porodník se bije v hruď, jak zachránil matku a dítě…a ne spíš to, co spackal…?

Porodní asistentky ospravedlňují nutnost polohy vleže na zádech nádhernou báchorkou, že je třeba ležet na zádech na porodním křesle, protože co kdyby nastaly komplikace...jako laik – nezdravotník a žena nerodička bych tomu byla ochotna věřit. Nyní s jistotou vím, že je to zcela zcestné.V případě, že by nastaly“ komplikace“, bych se zvládla obrátit na záda či přejít na porodní křeslo dřív, než personál rozbalí kleště apod…( případně by mě přenesl manžel ).

Ale poté, co jsem rodila na vlastní kůži, už vím, že jediný důvod pro tuto polohu je pohodlí zdravotníka. Tato poloha sama o sobě nejvíc komplikací navozuje.Už jen to nepohodlí rodičky může způsobit zeslábnutí kontrakcí…proč je na sále rodička až jaksi na druhém místě…?

Kladu tedy dotaz, je průběh druhé doby porodní v souladu s Vaší představou o fungování porodního oddělení? Pokud ano, prosím, prezentujte popravdě porodnici, jako tu, kde si rodička nemůže polohu vybrat.

Jako velmi stresující jsem také pociťovala fakt, že mne ani porodní asistentky neinformovaly o postupu porodu, ale věřte, rodící žena je velmi citlivá, takže vytuší, že vše nejde tak, jak má.

Největší trauma na mě čekalo po probuzení z celkové anestezie ( po manuální odbavení placenty) byla sem doslova seřvána, že se nemohu posadit a přemísti sama na vozík – čerstvě sešitá ruptura mě omezovala v pohybu, celková anestezie a značná krevní ztráta udělala taky svoje.Byla jsem seřvána i za další, ale není smyslem se rozepisovat…Copak to personál neví? Jako se zvířetem na jatkách…jako by se mi stále snažili dokázat, že porod není žádná sranda, a dát mi co pro to.Copak už sem toho neměla za sebou dost? Naštěstí se v tu chvílu vracel manžel, aby se o mě postaral a personál ztichl…aha, před svědky se musíme krotit.

Dodnes mám chuť se omluvit, že jsme tam jednoho srpnového večera zaklepali na dveře s tím, že se ty poslíčky snažím už půl dne rozležet a oni ne a ne přestat….měla jsem sto chutí přísahat, že už to víckrát neudělám...jen ať už mne nechají být.

Je vůbec nějak omluvitelné, že se takto chovají zdravotníci? Není. A už vůbec ne k ženě, která právě přivedla na svět dítě (spíš z ní bylo vyrváno)…poporodní deprese opravdu nejsou následkem hormonálních změn v souvislosti s porodem.

Nicméně Vám musím poděkovat, že jsem porod přežila a odnesla si z porodnice zdravé dítě. Doslýchám se, že pan primář neví, co se mu děje na sále, tak teď už to ví. Pokud vím, primář určuje porodnickou školu daného zařízení a taky je zodpovědný za chování personálu.


Dále si dovolím pohovořit o epiziotomi, která je v hradištské porodnici stále prováděna rutinně, a to s dobrým odůvodněním, prvorodička nemá hráz dostatečně pružnou, druhorodičkám je zase řečeno, že pro jistotu….kolik výzkumů bylo zvěřejněno, zejména v odborné literatuře….co fakta, že přirozené zranění se hojí lépe než umělé, samozřejmě nejde to jen tak, přestat dělat epiziotomii.Myslela jsem si, že první podmínkou porodu bez epiziotomie, je vhodně zvolená poloha( ta na zádech to určitě není ) a masáž a další, nyní jsem pochopila, že první podmínkou je lékař či asistentka, která věří, že lze rodit i bez epiziotomie….WHO dokládá, že epiziotomii potřebuje ve skutečnosti jen 10% žen a toto snížení lze vědecky odůvodnit .Ale boj proti epiziotomii není hlavním smyslem tohoto dopisu. Snad jen zamyšlení, zda tak rádi stříháte pro to, aby se to lépe šilo, nebo aby bylo více bodíků? Není smyslem porodnici napadat, ale jaksi jsem ještě nepotkala“ řidičku kočárku“, která by od Vás odešla bez nástřihu. Ženy si stěžují, že je provedení nástřihu bolelo, a pobolívá to i od rok, dva po porodu….Pořád jste přesvědčen, že je na sále vše v pořádku? V kursu přípravy na porod pořádáném Vaší nemocnicí je ženám sdělováno, že si mohou polohu k porodu vybrat, a že epiziotomie jim bude provedena jen pokud bude nezbytně nutná a její provedení nebude bolestivé….k tomu už není co dodat.

V případě vaginálního operativního porodu provedení epiziotomie nemocnici nevyčítám. Alespoň jsem si na vlastní kůži vyzkoušela, jaký je rozdíl mezi hojením nástřihu a přirozeně vzniklé hluboké poševní trhliny…souhlasím s výzkumy WHO.



Já jsem nediktovala zdravotníkům, co mají dělat, já jsem věřila, že udělají to nejlepší co je v jejich silách a v souladu s posledními vědeckými poznatky a právem.A to byla první a největší chyba, které jsem se v souvislosti s porodem dopustila.

Pro Vás možná vědomí lidských práv není tak silné, nicméně pro moji generaci jsou lidská práva neoddiskutovatelná. Snad je to pro moji generaci dobrá připomínka, že lidská práva tu ještě nedávno nebyla uznávána a že nejsou tak samozřejmá, jak je vnímáme. Není absurdní, že mi to bylo připomenuto v porodnici, když jsem přiváděla na svět dašího člověka?

Nemohu opomenout vyjádřit stížnost ke způsobu přiložení dítětěk matce ihned po porodu, způsob, jakým se to děje na sále, je v rozporu se všemi současnými poznatky o prenatální psychologii a pohledu na utváření citových vazeb mezi matkou a dítětem.Několik okamžiků po porodu přinesli řvoucí dítě a pokusili se mu neúspěšně „narvat“ bradavku do pusy( první zásada přikládání dítěte k prsu je přikládat klidné dítě, a nejlepší způsob, jak zklidnit čerstvě narozené dítě, je položit ho matce na břicho, nechat jej poslechnout tlukot srdce matky ) a zase ho odnesli. Lidové rčení:.“Vlk se nažral, koza zůstala celá.“ nejlépe vystihuje celou situaci.Vzhledem k faktu, že mělo Apgar skore 10,10,9 nebylo nutné ho od matky oddělovat. Pak mi jej donesli ještě jednou na chvilku…pujčili mi vlastní dítě, co víc bych chtěla.Chtěla jsem více času a fyzickou pomoc asistentek k menší změně polohy, protože když žena leží rozplácnutá jako žába s nohama v opěrkách, fyzicky nemá možnost obejmout své dítě tak, jak jí velí přirozené instinkty.A možná, kdybych si své dítě mohla pochovat, polaskat, poznat se sním, projevit dotekovou náklonost, možná by se mi i stihla samovolně odloučit placenta do limitu 30 minut….

Vždyť odborníci se již shodují, že důvodem absence citové vazby mezi matkou a dítětem po porodu nejsou hormonální změny v souvislosti s porodem, ale je to následek hrubého, traumatického, zdravotníky aktivně vedeného porodu. Ženy, které rodí ve smyslu zcela přirozeného porodu, tuto absenci nemají .Ony si mohou své dítě pochovat hned a na neomezenou dobu. Inu, když sáhnete kočce na čerstvě narozené kotě, často už jej nikdy nepřijme…přestanmě bojovat s přírodou. Doba poručíme větru dešti je již nenávratně pryč. Neporoučejmě prosím ani porodu.

Vzhledem k faktu, že porodnice má titul Baby Friendly Hospital, by toto jednání nemělo být tolerováno….

Mou motivací k napsání této stížnosti je především snaha o zlepšení péče o rodičku a dítě, zjištění Vašeho osobního postoje k lidským právů, zjištění, proč jsou opomíjeny poznatky a dlouhodobé výzkumy WHO a jiných organizací.


Vždy´t po celém světe se již delší dobu vede kampaň za humanizaci porodu, i do Čech už přiletěly první vlaštovky, fungování porodního domu je naspadnutí, počet domácích porodů kažým rokem roste…a roste počet porodnic, které přijali porod jako proces, do kterého se především nemá zbytečně zasahovat. A to není o problému financování ve zdravotnictví, ale o přístupu. I pokud budou zdejší porodnici poskytnuty lepší prostory, kde by se daly lépe podporovat ideje přirozeného porodu, celou situaci to řešit nebude.

Ten problém není jen ve financích, ale především v lidském přístupu, o potřebě neustále pracovat sám na sobě,vyvíjet se, příjímat nové myšlenky,o neustále otázce zda to co dělám, nemohu dělat ještě lépe?

Možná je také o úctě k ženám, nebo o strachu z nic? Ano, my ženy si za daný problém můžeme sami, zdravotníci se k nám budou takto chovat tak dlouho, dokud jim to budeme tolerovat. A protože při porodu nejsme schopny se bránit ( čehož právě Vaše porodní asistentky rády zneužívají ) musíme se bránit zpětně.Tento dopis je psán také s myšlenkou a přáním, aby se scénář mého porodu už ve Vaší porodnici již neopakoval. A na těchto řádcích se stává také prosbou, aby se normální porod stal nečím zcela normálním i v Hradišti .Kdo jiný než Vy se může více zasazovat o vymýcení zdejších nevhodných porodnických praktik.

Doba, kdy žena chtěla od porodníka, aby jí porod urychlil a zbavil ji bolesti, je dávno pryč…dnešní žena chce porod prožít s vším všudy, s jeho krásou i bolestí. Protože ví, že to je jediná cesta k tomu, aby porodila zdravého a vyrovnaného jedince.A to je vlastně poslední myšlenka, která Vám má být prostřednictvím tohoto dopisu sdělena.To, jak žena prožívá porod, neoddiskutovatelně a nesmazatelně ovlivňuje psychiku právě se rodícího dítěte. To, jak je s dítětem zacházeno v prvních minutách po porodu je pro něj klíčové.

Rozloučím se zážitkem, jak rodila jedna česká herečka a tanečnice ve Vrchlabí.Cituji:

..Chtěla jsem rodit ve vaně, ale tam se všechno zpomalilo,takže jsem lezla ven a v tom momentě mi praskla voda, dopadla jsem na všechny čtyři,oni pode mne dali balon – a Šimon byl za chvilku na světě.Byla to nádhera. Nedokážu si představit, že bych měla nohy nahoře a musela tlačit.

Já jsem si to taky nikdy nedovedla představit…. My ženy, bychom chtěli tady v Hradišti rodit také tak, ale porodní asistentky a lékaři nám to jaksi neumožňují…. Šlo by to nějak zařídit? Mohlo by z hradištské porodnice být za Březiny druhé Vrchlabí?

Veřte, nechtěla jsem Vás urazit, naštvat, či poučovat.A pokud se tak stalo, přijměte moji omluvu.Ale surové zacházení se nedá sdělit jinak. A vím, že v hradištské porodnici je i hrstka zdravotníků, kteří se snaží prosazovat „ normální porod“ , většinou jsou prý za své názory či snahu pomoci rodiččce odsuzováni. Ke které skupině se vlastně řadíte Vy?


Eva Zemková, DiS.

Štěpnická 1163, Uherské Hradiště


Přílohy:

Článek Protržení vaku blan
PROTRŽENÍ VAKU BLAN :: sestra.IN :: pro sestry, které jsou IN

Pomůcky pro normální porod
http://www.aperio.cz/download/PruvodcePorodnice_pomucky-2.pdf




A pokud byste si nebyl jist, co myslím tím normálním porodem…

V rámci Světového týdne respektu k porodu Vás UNIPA srdečně zve na mezinárodní kongres NORMÁLNÍ POROD, který se koná ve dnech 10. - 12. května 2007 ve Veletržním paláci v Praze. Nenechte si ujít nejnovější výsledky výzkumů a trendy v porodní asistenci. Přednášet budou odborníci z 8 evropských zemí

Iniciativa Normální porod
V prosinci 2006 se sešly zástupkyně o.s. Aperio – Společnosti pro zdravé rodičovství, České asociace dul, Hnutí za aktivní mateřství, Unie porodních asistentek a Porodní asistence a dohodly se na vytvoření Iniciativy NORMÁLNÍ POROD.
Iniciativa si klade za cíl:
* šířit informace o tom, že porod je normální, přirozený a zdravý proces, který bez komplikací a zásahů může prožít až 80% žen
* vyzvat státní instituce a odborné společnosti, které výrazně ovlivňují a konzervují stávající model péče, k diskuzi o změnách v péči o matku a dítě v souvislosti s porodem
* prosazovat žádoucí změny
Na základě vlastních poznatků a svědectví mnoha žen jsme se shodly na tom, že v českém porodnictví přes mnohá zlepšení posledních let dochází k výrazným pochybením. Proto jsme se rozhodly na tento stav upozornit a přispět k jeho řešení. Pochybení lze shrnout do čtyř základních okruhů:
* porušování platné legislativy – nerespektování práv rodící ženy a po porodu obou rodičů coby zákonných zástupců dítěte
* nerespektování nejnovějších poznatků vědy, plynoucích z odborných výzkumů a doporučení WHO / Světové zdravotnické organizace (zejména narušování procesu normálního porodu a důležité vazby mezi matkou a dítětem )
* podávání zavádějících či neúplných informací
* diskriminace profese porodní asistentky (jejíž péče během normálního porodu je výzkumy hodnocena jako nejefektivnější)