| Omega |
 |
(29.12.2011 17:13:52)
Jitko, děkuju za článek o bilingválních dětech, je v něm hodně informací, které jsem hledala a dost mi pomůžou s lepší orientací v tomto tématu.
Mám jednu otázku, kterou mi položila moje sousedka. Má kluka (5,5 let), který je nadaný na jazyky (rychle chytá intonaci i akcent atd.). Mluví jedním mateřským, dalším ve školce, kam chodí 2 a půl roku a před asi 3 měsíci začal s třetím (2x týdně lekce). Teď by ho ráda dala ještě před začátkem školy na čtvrtý, francoužštinu, protože zjistila, že umí pár slovíček.
Myslím si, že by měla počkat, až si ten třetí jazyk zpracuje a čtvrtý přidat později, optimálně za dva roky. Ale možná není nutná tak dlouhá doba a zbytečně bych jí brzdila dítě (kdyby na mě dala). Tu francoužštinu nepotřebuje do školy ani ke komunikaci s kamarády. Takže se ptám, po jakém čase přidávat další jazyk a uspěchá-li se to, co se může stát?
Děkuju za odpověď.
|
| Jitka Jensen | •
|
(30.12.2011 0:28:29)
Dekuju za pochvalu. Dva clanky - o predskolnich a skolnich detech - jsou kapitoly ze zmineneho rukopisu.
Tento manus pojednava o detech, vyrustajicich v jinych zemich s jinym jazykovym prostredim, kde mluvi doma jednim nebo dvema jazyky a pohybuji se v prostredi s dalsim / jednim z jazyku.
Zrovna tak tahle kapitola o skolnich detech se tyka deti, ktere jsou bud narozene nebo prichazeji do nove zeme, kde chodi do skoly a uci se v jazyce, ktery se uci soucasne se skolnimi predmety. Coz je opet uplne jina zalezitost, nez kdyz deti chodi do skoly a uci se nejaky jazyk jako CIZI jazyk.
Dite je schopne se naucit jazyky v utlem veku. Uci se prirozenym zpusobem - slysi jazyk kolem sebe a pochytava slova a vety (viz predchozi clanky). Dite se uci mluvit predevsim hrou, necim zabavnym, ne biflovanim a pripravou na dalsi hodinu, ale proste tak, aby ho to bavilo a nebyla to pro nej zatez. Ucit male dite CIZI jazyk v hodinach CIZIHO jazyka - jako lekce a slovicka, je pro dite dost velka zatez. Nektere deti s tim nemaji zadne problemy, pro dalsi je to zatez, zrovna tak jako nutit dite hrat fotbal nebo na housle, kdyz ho to nebavi a bavi to spis rodice.
Ruzne vyzkumy lidi, kteri vyrustaji /vyrustali v prostredi, kde jsou nuceni od utleho detstvi AKTIVNE pouzivat ruzne jazyky, ukazuji, ze se (jaksi strucne receno) vytvareji ruzna mozkova jazykova centra pro ten ktery jazyk, v porovnani s lidmi, kteri vyrustaji v prostredi, kde se mluvi jen jednim jazykem nebo kteri se uci dalsi jazyky pozdeji jako CIZI jazyky.
Bilingvni je clovek, ktery ovlada nekolik jazyku, ktery temito jazyky mysli a prechazi z jednoho do druheho dle potreby. Nemusi vzdycky mit stejnou nebo stejne obsaznou slovni zasobu ve vsech jazycich, ktere ovlada.
Jazyk, ktery se dite / dospely clovek uci ve skole nebo v kurzech, je jazyk CIZI, ktery se uci uplne jinym zpusobem (nejobvykleji nerodilym mluvcim, vykladem gramatiky, ucenim slovicek, prekladanim ap), nez DRUHY jazyk, ktery pouziva v prostredi, ve kterem se pohybuje (a ktery se uci intezivne a mnoho hodin tydne rodilym mluvcim V TOM JAZYKU, KTERY SE VYUCUJE, neustalym aktivnim pouzivanim.
Z tveho prispevku nevim, jestli dite zije v prostredi, kde se temi jazyky kolem nej mluvi - to je ten nejprirozenejsi zpusob. Co se muze stat? To je tezka otazka. Jestli je klucik nadany na jazyky, potize mu to delat nebude. Muze se stat, ze se mu to znechuti, kdyz ho to nebude bavit a radeji by si hral. Problem muze taky byt, jestli nejsou nejake kurzy pro starsi deti - jazyk se uci komunikaci. Kdyz nebude mit s kym komunikovat, jak pozdeji zajistit pokroky?
Myslim, ze si to rodice musi rozhodnout sami s ohledem na dite.
Co se mne tyce, ja jsem svoje deti nikdy nenutila se neco ucit. Snazila jsem se jim "nenapadne" ukazat, co je mozne, aby si to vybraly samy.
Ctyrmi jazyky se mluvilo v prostredi, kde vyrustaly, dalsi si pribraly (povinne) ve skole na nejvyssim stadiu.
|
| Omega |
|
(30.12.2011 17:46:09)
Diky, kamaradce tvoji odpoved predam. Tady je takovy maly Babylon, setkavame se denne s mnoha jazyky, takze jiste nebude mit problem najit pro syna francouzsky mluviciho kamarada, aby mel motivaci a navaznost na lekce.
Samozrejme souhlasim s tim, ze rozhodnuti je na rodicich, ale protoze se radime a spolecne hledame spravnou cestu pro nase deti, jak je nejlip provest v tom mnozstvi jazyku, citim jistou zodpovednost za svoje slova. A rada si necham poradit.
Jsi totiz asi jedina, ktera se bilingvalnimi detmi zabyva jak prakticky, tak teoreticky a navic mas zkusenost s vlastnimi, uz velkymi detmi.
Moje deti se nikdy neucily slovicka nebo vytrzene fraze, ale vzdycky jen hrou a prirozenou formou, myslim, ze ani u syna moji sousedky nebude jina forma vyuky.
|
| Lampion911 | 
|
(30.12.2011 21:10:16)
Milá Jitko, děkuji za článek, ačkoliv jsem ho zatím nedočetla do konce, nechám si to na později. (přišla jsem jen nahlédnout, připravuji se ke zkoušce). Nejsem si tedy jista, jestli odpověď na moji otázku není již v textu. V takovém případě se omlouvám.
Studiem se připravuji na povolání učitelky anglického jazyka, současně očekávám narození prvního potomka.
Vzhledem k okolnostem (moje znalost AJ, část rodiny v USA) zvažuji možnost mluvit na dítě anglicky a dát mu základy již od malička, aby mohlo např. brzy komunikovat s bratrancem z USA apod. (pozn. bratranec je v USA vychováván dvojjazyčně, maminka čj, tatínek aj).
O užitečnosti výuky cizího jazyka v předškolním zařízení nejsem dosud zcela přesvědčena (jedná se o můj názor, nemám však problém ho změnit, pokud přijdou přesvědčivé argumenty).
Mám tedy dvě otázky:
1) bude mít moje výchova v anglickém jazyce smysl, pokud budu prvních několik let jediná, kdo bude tento jazyk v komunikaci s dítětem používat?
2) očekávám z mé strany možný ostych před dítětem a před manželem, rodinou (v komunikaci v AJ s kolegy v zaměstnání, se studenty apod. tento problém nemám). Existuje s tímto nějaká zkušenost?
Předem děkuji, Linda alias Lampion911
|
| Irinulka+S 8/07 + E 6/11+// | 
|
(30.12.2011 22:50:47)
Jitko, take dekuji za tyto clanky ( i kdyz tento si take nechavam na nejakou jinou chvili, kdy budu mit cas docist ho do konce)
je to pro me velice aktualni tema, zijeme v zahranici, dcera doted krasne mluvi obema jazyky (4,5roku), plynne prechazi z jednoho do druheho, jako male jsme ji rekla, ze ji rozumim pouze, pokud mluvi cesky, a tak se mnou mluvi cesky, i kdyz vi, ze rozumim recky, kdyz travime spolecne cas i s tatinkem, rekne mu vtip v rectine, me ho prelozi do cestiny. Je to sranda to pozorovat.
Puvodne mluvila hlavne cesky, kdyz zacala chodit do skolky, tak se oba dva jazyky vyrovnaly.
Ted premyslim, jak to udelat s nastupem do skoly, pravdepodobne zavedu "domaci vyuku cestiny", nakoupim slabikare, pisanky...
Ale je dobre zacinat ucivem prvni tridy ve dvou jazycich? Nebo radeji pockat, az se vstreba jeden jazyk a pozdeji zacit s druhym?
Mam strach aby v tom dite nemelo zmatek.
Jinak jsme tu celkem dost velka ceska komunita, snazime se pravidelne schazet, nejen kvuli sobe, ale i kvuli detem, aby mely co nejvetsi kontakt s cestinou.
Diky moc za tve clanky!!!
pro me jsou rozhodne prinosem.
|
| Jitka Jensen | •
|
(31.12.2011 12:28:01)
Asi najdes vic odpovedi v mych clancich a prispevcich.
Kazdy rodic se uci od svych deti pno veci, "jak na to". Deti nejsou stejne, zadne odpovedi na otazky proto nejsou vseobecne platne.
Nekde jsem psala, ze jelikoz jsme nikdy neplanovali se nekam vracet, neucila jsem svoje deti cesky psat. Kdyz deti odrustaji, jejich slovni zasoba neni tak obsazna, jako slovni zasoba deti, ktere vyrustaji v jednom jazykovem prostredi. Obvykle maji slovni zasoby skolniho jazyka v jedne reci, kazdodenni potreby se vyjadruji v jine. Zalezi to na tom, kolik jazyku vlastne dite pouziva a s kym. Kdyz jsou starsi, potrebuji zvladnout skolu, pouzivat abstraktni vyrazy a pod a pod (to jsem psala v tomhle clanku). Samozrejme rodinne vztahy - jak s ditetem mluvit, abychom si udrzeli status rodice a dite nemelo pocit, ze toho umi vic, nez my sami, taky maji vliv na komunikaci - dite to muze vyuzivat a co my s tim.
Tvoje holcicka je jeste mala, vselijake nove veci se bud objevi, nebo taky ne (moje deti s tim treba nemely vubec zadne problemy, ale moji zaci a jejich rodice hodne casto a hodne velke).
Co se tyce ucit dite psat a cist ve sve materstine: Ve Svedsku ucitele nejnizsiho stadia nechteji, aby se dite ucilo psat a cist v jinem jazyce, dokud nema zaklady ve svedstine. System vyuky cteni se dost lisi od vyuky napr. v CR - deti se uci cist systemem ZVUKU (=cela slova najednou, ne hlaskovat, a psat nejjednodusi slova, kde neni nutne nejaky zvuk psat nekolika pismeny, napr vsechna nase ohackovana pismena). Takovych rozdilu je mezi ruznymi jazyky dost a dost, a to diteti muze komplikovat nebo opozdovat naucit se cist, nez si to nejak v hlavicce srovna.
Rectina ma i jinou abecedu, cili i to muze mit vliv na to, jak a kdy se dite nauci vubec cist.
A jak vyplyva z mych clanku: kolik toho potrebuje? Neni to spis zatez nez prinos? Bavi to dite, aby se mu to neznechutilo? Kazde dite je jine, nektere se vrhne na to se neco naucit, druhe dite to muze znechutit natolik, ze odmitne vubec nejakym jazykem, ktery ho prestane bavit / ma pratele, u kterych ma pozdeji nizsi status, a pod.
Moje deti jsem cestinu neucila psat ani je pozdeji nenutila cist ceske knizky - slovni zasobu neni mozna udrzovat a rozvijet na urovni vrstevniku v CR, na ktere pusobi cele jazykove prostredi. Abstraktni slovni zasoba a vyrazy tzv. akademiske (=skolni jazyk) se nenauci biflovanim slovicek, ale proste prirozenou cestou ve skole (viz tenhle clanek mimo jine i o slovni zasobe).
Ale vsechny moje deti v dospelosti soucasne se svymi studiemi si pribraly navic univerzitni kurz cestiny pro cizince. A ne ze by jim to neco moc dalo -umely toho pochopitelne daleko vic, nez zacatecnici, pravopisna ani gramaticka pravidla se nevyucovala, slovni zasoba jim nebyla nova. Ale uvedomily si, jak tezka cestina je. Maji na to "papir" z kurzu a mne tesilo, ze chteli. Cestinu na nic nepotrebuji, ale umeji natolik, ze jim nedela potize v CR mluvit a vyrizovat, co potrebuji, a naucit se vic, kdyz budou chtit.
|
|
| iva | •
|
(3.1.2012 14:45:39)
irinulko, my jsme zacali najednou, jednak jsme se prestehovali z CR, takze syn mluvi vyborne cesky a mela jsem strach co by s nim ten rok udelal, jednak uz vlastne cesky ceetl, tak jsem si rikala ze to treba nebude takovy zahul.
A zvlada oboje, uplne ziram jak cte proste dvema jinymi zpusoby, podle toho s kym je a v jakem je to jazyce.
je zatim prvnacek, ale proste fr text cte francouzsky (uz plynule),cesky text cesky (pomaleji, ale taky plynule)
Uvidis jak na tom mala bude, ja nad tim strasne moc premyslela.. az to prijde, nejak se rozhodnes a urcite dobre :)
|
|
|
| Jitka Jensen | •
|
(31.12.2011 11:09:08)
Mila Lindo,
Tvoje otazky nejsou tak jednoduche zodpovedet. Ono totiz nejde jen o to, ze se dite uci nejaky jazyk, ktery mu bude v budoucnosti dobry z ruznych duvodu. Na jednu stranu: co se ucime v mladi (a hlavne jak se to ucime) nam zustava do zivota k dobru jako zaklad neceho dalsiho (to by bylo na dlouhy rozbor, ale diskutujeme jazyky).
Ovsem tady nejde jen o jazyky, ale i o vztahy. Kdyz se clovek uci jazyk jako cizi rec ve sve rodne zemi, chybi mu cela ta "kultura", jak se to tak krasne nazyva. Mamincino povidani s miminkem, jeji nezny hlas, vyraz obliceje, slovicka, ktera mu spitame, melodie reci. Tohle vsechno souvisi s jazykem, ktery se ucime jako matersky ve sve rodne zemi. Dite tohle vnima, i kdyz si to neuvedomujeme. "Nursery rhymes", detske pisnicky v pozdejsi veku kolem 1 roku. To automaticke, co se nam vybavi z davneho detsvi, kdyz mame deti svoje a predavame jim to.
To se na Vysoke neuci. Na Vysoke skole se ucime jazyk na vysoke urovni, abychom ho mohli pouzivat profesionalne nebo predavat dal.
Treba ve Svedsku je uzakoneno, ze deti cizincu maji narok na vyuku jejich "materstiny" - jednoho domaciho jazyka, ktery se v rodine pouziva. K vyuce tohoto "domaciho" jazyka neprijimaji skolske urady lidi, kteri nemluvi jazyk jako rodily mluvci (=prvni generace cizincu, ktera je narozena v te ktere zemi). A to ani tehdy, kdy na inzerat o teto praci odpovi nekdo, kdo ma vysokoskolske vzdelani s aprobaci v teto reci =podle zakona nutne k tomu, aby clovek mohl pracovat jako ucitel. Proste vyucujici nemusi mit odpovidajici vzdelani (mel by), ale musi byt narozen v zemi, jejiz kulturu vcetne jazyka deti ma "ucit".
Cili tvoje otazka je velice tezka zodpovedet: Chces mit s ditetem krasny vztah? Predpokladam, ze tohle budes klast na prvni misto. (Ono to neni jednoduche ani tak). Pises sama, ze mas urcity ostych. Mozna i ruzne pocity, ktere si postupne sama uvedomis - ze treba tvuj muz bude podle tveho nazoru mit lepsi vztah s ditetem, te budou mrzet. A podobne, co ja vim. Clovek neni nikdy uplne pripraven na to, jak bude reagovat na to ci ono v ruznych situacich. Co dal? Jak dlouho budes s ditem mluvit anglicky? Vydrzi to? Co v pozdejsim veku? Staci slovni zasoba na ruzne roztrzky s pubertakem?
Ono nejde jen o ta prvni leta, clovek potrebuje nejak mit plan, co s tim vsim.
Muzu psat jen o me vlastni zkusenosti: Kdyz se mi narodila moje prvni dcera pred temer 40 lety, najednou jsem o takovych vecech zacala uvazovat. To dela kazda matka o vsem moznem, vzdycky chce pro sve dite to nejlepsi. Chtela jsem nejakou jednoznacnou odpoved, zrovna jako ty. Ruzni experti odpovidali ruzne. Pak jsem potkala jednu mladou holku, ktera prave dokoncila Vysokou - psycholozka. Ta mi uprimne rekla, ze nevi, ze se tohle nikde neuci. At delam, co mi SRDCE rika. Srdce mi rikalo, ze se svym vlastnim ditetem muzu mluvit jen tak, jak mi zobak narost. Sla jsem do mestske knihovny a pozadala knihovnici, aby mi opatrila literaturu, kde se o tom vsem da neco cist. Protoze tady neslo jen o muj zobak, ale o to, ze dite bude vystaveno ctyrem jazykum soucasne, a co s tim.
Tohle jsem popsala v tom prvnim clanku. Vsechny moje 4 deti se od detstvi pasivne ucily anglicky - jednak tak, ze doma poslouchaly, jak ja s manzelem spolu anglicky mluvime, ale nikdy s detmi. Grotesky v televizi ve Svedsku obvykle maji titulky, ktere v predskolnim veku neumeli cist, ale poslouchat. Proste pasivne bez nasi pomoci se naucili vsichni anglicky natolik, ze jim kolem 5 - 6 let nedelalo potize komunikovat s nasimi prateli z jinych zemi, aniz bychom si toho vsimli. Ve skole pak meli vsichni takovou slovni zasobu, ze jsem musela pozadat ucitelku anglictiny, aby jim davala jine veci na praci, aby je to neprestalo bavit - ale kde je vzit? Ucebnice byly pro starsi deti =tudiz jsem ten material musela hledat ja, ucitelka to nemela za povinnost. Na stesti deti byly zvidave a chapaly, coz nedela kazde dite, ze je nutne se ucit dal.
Kdyz dve nejstarsi dcery byly v predskolnim veku, povazovali jsme s muzem za vhodnejsi mluvit zacit spolu misto anglicky mluvit svedsky. Obe prestaly povidat. Pamatuji se, ze na otazku, jestli je neco boli, obe zacaly plakat: Vy jste takovi divny, my vam vubec nerozumime. Pochopitelne mne to prekvapilo . vedely, ze svedsky mluvime, samy svedsky umely na urovni stejne starych deti a nemely s tim potize. Anglicky jsme nikdy nemluvili s nimi, ale jenom spolu, s nimi porad stejne kazdy svym jazykem. Ale uvedomila jsem si, ze HLAS, mimika, gesta - vsecko pro ne bylo jine. Takze jsme opet presli do anglictiny. Clovek nikdy nevi, co dite s tim.
Pred asi 20 lety jsem dostala na starost skolu pro zadatele o asyl v blizkem mestecku. Nejvic deti, kolem 50, bylo ve veku nejnizsiho stadia. Ty deti se ucily konkretni jazyk daleko rychleji, nez deti na strednim a nejvyssim stadiu, ktere potrebovaly i abstraktni vyrazy (ucila jsem je vsecky svedstinu). Zacala jsem soucasne krouzek anglictiny pro predskolni svedske deti, protoze jsem chtela porovnavat, jak to funguje. S temi detmi jsem mluvila jen anglicky - hrali jsme si, hrali jsme divadlo, zpivali a pod. Jenze co jsou 3 hod tydne proti kazdodennimu vyucovani podobnym zpusobem. Ale i tyhle deti dostaly nejaky zaklad - jenze svoje deti jsem sebou nebrala. Tyhle svedske nevedely, ze svedsky mluvim, tak se snazily odpovidat anglickymi slovicky, ktera sem tam pochytily. I tyhle deti jsou dneska dospele, obcas nekoho potkam a vzpominaji NA LEGRACI. Ne na anglictinu.
Takze, nevim. Mozna ti pomuze si to trochu promyslet z jine strany. Az bude miminko na svete, bude vsecko jinak.
Preju hodne stesti!
Jitka
|
|
| Monika | •
|
(5.1.2012 0:13:03)
Dobry den Lindo, dovoluji si vyjadrit svuj nazor k vasim otazkam . Nejprve k te druhe, kde se obavate sveho ostychu pred rodinou i ditetem....na ostychu bych zde nevidela nic nenormalniho,prave naopak. Je to totiz ve vasem pripade zcela prirozena reakce na neprirozene jednani, jakym by nejspis vychova vlastniho ditete v cizim jazyce byla, a to bez ohledu na dulezitost duvodu(myslim,ze by se nasla i rada dulezitejsich duvodu nez komunikace z ceskoamerickym bratrancem, ktery se jiste bude ucit cesky  ). Sama viditelne citite,ze by to nebylo ono,a mate pochyby proto je lepsi nepoustet se do niceho,o cem nejste na 100procent presvedcena a sledovat jako kazda mama vlastni srdce , neochuzovat dite jak o jazyk,tak hlavne o takove to materske pouto,jakym jsou rikanky,pisnicky,mazleni ,atd.... Ja sama jsem zastancem co nejprirozenejsi vychovy a ani pred rod.mluvcimi se necitim ve sve kuzi,kdyz na vlastni dite mluvim jinak nez cesky.Chapu,ze to leckomu nepripada slusne,ale je to prirozene a v cizine i dulezite,pokud chcete byt dusledna a jinak malo pouzivany matersky jazyk vstipit opravdu dokonale . Myslim proto,ze nema vubec smysl vase ditko vychovavat v anglictine,pokud zijete v CR, ze dite ma jednak ziskat pocit jistoty v materstine a tim i jistoty ve svete (pocit nejistoty se nemusi projevit hned,ale az za par let ci v dospelosti ruznymi poruchami   , neurozami    , problemy v navazovani vztahu, atd...) a jednak si ma vybudovat zaklady v jednom jazyce a teprve na tom stavet.Pokud nejste rodila mluvci, neni co resit.Neco jineho byl Karel IV,ktery umel mnoho jazyku ,ale naucenych prirozenym zpusobem, rodilymi mluvcimi a kazdy pouzival cca v jine situaci. Zkuste mu max. zpivat anglicke pisnicky,poustet mu je, nechavat CD jako kulisu pri pobytu doma (nevedome uceni), naucit se zakladni slovicka hrou,hrat pexeso,divat se na pohadky v originale, umoznit mu komunikovat s rodinou v USA pres skype nebo s anglickou kamaradkou ze skoly, pokud mate),ale k nicemu jinemu bych se neodvazovala.Pokud bude mit zajem, bude se ptat dale sam a anglictinu bude mit jako konicka a pak uz by neco mimoskolniho a usiteho na miru melo smysl.Predskolni, zajmova nebo casna skolni vyuka je spise o komerci a reklame nez o opravdovem efektu a je zalozena na podobnem principu, tzn. nic se nezkazi,ale ani se niceho moc nedosahne (take na tuto vyuku nemusite mit vylozene VS jazykove vzdelani).Jak sama jako budouci anglictinarka vite,dnes uz neni uceni na ZS o biflovani slovicek, drilu a doplnovani gramatickych cviceni,jak si mnozi na zaklade svych zkusenosti dosud mysli (a jeste za to treba takoveho ucitele sami plati), ale v podstate vse ma probihat "hrou", individualnim pristupem a i dospeli se uci hrou a praktickym pouzitim (na dospelacke urovni).Zalezi na uciteli,ale priprava budoucich ucitelu na VS probiha v tomto duchu. Takovou tou skolkovou hrou se sice neco malo nauci,ale ne moc a ne komunikovat v rozmanitych situacich, to se nauci hlavne kazdodennim pouzivanim v prirozenem prostredi a k tomu muze dojit i pozdeji nez v batolecim veku a je to efektivnejsi(u vas treba casta navsteva USA).V rane vyuce, dovoluji si sem zahrnout jiz prenatalni obdobi v brisku,jde spise o podvedome nez vedome uceni, sirsi pasivni zasobu, prepinani jazyku a chapani jazyku, odposlouchavani ruznych hlasek, intonace, vetne melodie, o motivaci a navozeni prijemnych pocitu v kontaktu s jazykem, rozvijeni jazykove inteligence. Kdo nema na jazyky nadani,tak mu ve skole stejne predskolni vyuka moc nepomuze k lepsi znamce,mam zkusenosti jako pedagog, ze kolikrat zacatecnik do mesice v pohode predehnal toho,kdo mel roky naskok,ani s vyslovnosti to nebylo vzdy valne,naopak deti meli casto od ceskych "ucitelek" hroznou vyslovnost,ktere se pak tezko zbavovaly.Rekla bych,ze hlavne v tomto ranem obdobi je dulezity rodily mluvci, protoze tak je vyuka prirozena. Naopak mi pripada jeho dulezitost velmi neefektivni pozdeji pri vysvetlovani gramatiky a pri klasicke vyuce ve skole(nepocitam sem konverzaci),kde delaji rodili mluvci detem jen zmatek (gramatiku vidi uplne z jineho pohledu nez cizinec, nevi,jak vest efektivne vyuku,uci nedulezite veci,atd). Tak hodne , kdyz byste mela jeste otazku,tak mi pisnete na mnauk@hotmail.com, zacina mi prave dalsi materska a aspon si zkratim cekani na miminko 
|
|
|
| Jitka Jensen | •
|
(31.12.2011 11:53:48)
Mozna vic odpovedi najdes v mem predeslem prispevku.
Jak pisu, cim vic se ucim o tom, jak se dite nebo dospely nauci dalsi jazyk, tim vic o tom uvazuji - co vsechno to ovlivnuje, co s tim pozdeji, jak to ovlivnuje budoucnost.
Jen muzu rict, ze kdybych to vsecko vedela kdysi, nez jsem se rozhodla mit deti, tak bych zadne nemela.... Nebo bych malicke sebrala a odjela DOMU.
Ale vsecko dobre dopadlo. Mozna prave proto, ze jsem porad mela plno pochyb, jestli to vsecko, co delam, je spravne, jestli je nepretezuju, jestli jim to neco da... a porad jsem hledala dal nejake odpovedi.
A to tady delate vy vsechny maminky, a tak to ma byt.
Pred casem jsem dostala adresu na jednu organizaci pro Cechy, zijici v cizine (v Praze) (ted to nemam po ruce), ktera by mela zajem o prednasku na tohle tema. Myslim, ze se na ne obratim a neco domluvime. Potom by treba bylo mozne diskutovat rovnou na miste.
Preju hodne uspechu a hodne stesti s detmi.
|
|
|
| Omega |
|
(9.1.2012 8:15:26)
Ahoj Jitko,
kamaradce-sousedce jsem tvou odpoved predala, mela velkou radost za podporu a dekuje. Stale jeste zvazuje, jak to s tim dalsim jazykem vyresi, kdy ho prida.
|
|
|
|
V její náručí
Rekonstrukce husitské bitvyJičín 
Orchestr na dotek – ZápadPraha 1 
Mandaly obrácenou technikou s Monikou BrýdovouČeské Budějovice 
Řípská pouťLitoměřice 
Mezinárodní den tancePraha 1 
Rekonstrukce husitské bitvy
Orchestr na dotek – Západ
Mandaly obrácenou technikou s Monikou Brýdovou
Řípská pouť
Mezinárodní den tance
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)