| Lída 28, Juráš 14m | •
 |
(27.7.2000 22:26:22)
Ahoj Markéto,
ráda čtu Tvé příspěvky, protože máme kluky přibližně stejně staré. V našem okolí podobně velké dítě není, takže bažím po srovnání :-)
Stále mě fascinuje, jak se děti vyvíjejí i v takových detailech podobně. Taky milujeme ovladače k televizi, vypínače, piáno, klávesnici. Zručně otevírá cd rom mechaniku a snaží se do ní strkat věci (no, šéf sem snad nezabloudí - počítač je půjčený :-)), umí si zapnout věž, ale mačká to tlačítko stále dokola, takže pořád posloucháme tu první písničku, co je na cédéčku. Ovály jsme ještě nezvládli, ale kolečka se líbí. Párkrát mi ukázal, že zná i několik barev. S mluvením jsme na tom hůře, hóba tedy určitě neříkáme, zatím jsme zvládli životně důležité ňam a pár klasických slabik. Jednou viděl v televizi slona a pak mával rukou jako slon chobotem, byla jsem nadšená, ale ono ho to po dvou dnech, kdy kolem žádní sloni nebyli, přestalo bavit. O nočníku darmo mluvit, je to báječná hračka, na které je ale naprosto nevhodné sedět.
Moc se mi líbí jeho ochota uklízet a poslouchat, musím si to vychutnat, než ho to přejde. Touha krámovat je ale přece jenom silnější, a protože my jsme stále pozadu s "úpravami" bytu, čím více se jeho akční rádius rozšiřuje, tím častěji se ozývá Jurášku ne, tohle nemůžeš! Moc k srdci si to ale nebere a brzy to zkouší znovu. Zrovna dnes jsem pod psacím stolem našla česnek a ožužlaný knäkebrot.
Taky máme knížky. Jsou dobré hned dvakrát: když jsem s ním, tak na prohlížení, a když je sám, na jídlo. Baví ho prostrkávat šňůrky otvory. Kdysi existovala na tomhle principu hračka (něco jako vyšívání tkaničkou od bot na papundeklové děrované desce :-)), věděl by někdo, jestli se něco takového ještě dělá? Poslední dobou mám pocit, že hračky, které zajímají děti v Jurášově věku jsou určené dětem od tří let. Takže často dostane na hraní radši něco pro dospělé ;-) Ten kazeťák je dobrý tip, něco najdeme.
Překvapilo mě, že tak malé děti pochopí hru na "budeme dělat, jako že tohle je..." Tahal za sebou klíče na řetízku a rychle přijal myšlenku, že je to jako pejsek.
Když byl malý, psala jsem si pár vět týdně, poslední dobou se disketa plní snadněji a rychleji. Piš více! Moc mě zajímají Martínkovy lumpárny, chci ujištění, že v tom nejsem sama :-)
Zkoušíme tipovat, že jste od Domažlic, o kolik kiláků jsme vedle? A ještě nevím: kdo z vás je horolezec?
Hezký den
Lída
|
| Jana, Týnka 12m. | •
|
(1.8.2000 1:38:07)
Milá Markéto a Lído!
Moc jsem se pobavila při čtení obou vašich mailů.
Fascinuje mně, že to píšete o dětech jen o dva měsíce starších, než je naše holčinka. Je to možné, že za dva měsíce z ní může být taky takový drakouš? Je fakt, že denně se naučí něco nového a často se smíchy nemůžu udržet, co zase vymyslela. A živá je taky dost, což v kombinaci s odvahou mi v budoucnu dá asi zabrat!!!!
Děkuji za příjemné čtení a těším se na další.
Jana
P.S.: Kde si můžu prohlídnout fotky vaší rodinky?
|
| Lída, Juráš 15m | •
|
(9.8.2000 16:25:20)
Ahoj Jano,
dva měsíce je dlouhá doba, zjišťuju, že Juráš se pěkně proměnil po týdenní dovolené. Otrkal se, zvedlo se mu sebevědomí, nedá si jen tak rozmluvit své nápady a požadavky. Kvůli zpožděnému očkování (mj. tetanus) byl poprvé venku na vlastních nohách (ta svoboda!!), byl nadšený, že zvládne i schody, zjistil, že v hotelové jídelně na něj nemám tolik času a tak se může lépe krmit sám, bez mých zachraňovacích zásahů, ba že dokonce může piškoty krmit rodiče. Do teď se mi zdálo pro něj ponižující popadnout ho do náruče a odnést kam potřebuju (rozuměj od toho, co ho právě strašně zajímá). S jeho zvědavostí a získaným poznatkem, že rodiči lze trochu mávat i v tomto věku, toho zřejmě budu muset používat častěji.
Zápisky si píšu do šuplíku, takže fotky nikde veřejně nemám, leda bych Ti něco poslala. Doufám ale, že Markéta k příštímu povídání nějakou přidá!
Lída
|
| Míra & spol | •
|
(11.8.2000 8:21:41)
Markéta (Martínkova mamina) by fotky přidala, ale záleží to na těchto dvou faktorech:
1) "Pán serveru" je velmi zaneprázdněn, a tak fotky do článků vkládá až zpětně s určitým zpožděním.
2) Hlavně to ale asi je naší frekvencí focení, kdy nám vystačí jeden film na půl roku (takže lze objevit fotky jen ve straších dílech).
M.
|
|
|
|
| Marketa (Martin 1,4 roku) | •
|
(8.8.2000 1:03:30)
Horolezec je samozřejmě Martin, protože vylézt v podstatě kamkoliv v bytě pro něj není problém. Již jsem ho sundavala z parapetu, stolu u telefonu, z bedny na špinavé prádlo, leze si sám do kočárku, dokonce i do cizích, rád běhá po schodech a ještě s větším požitkem se z nich vrhá dolů, člověku do náruče - běda ji nenastavit!!
Jinak jsem ráda, že konečně slyším či čtu, že má někdo dítě stejného lumpíka. Občas se setkávám s maminkami, co mají své děti geniální - mluví od osmého měsíce, neroztahují věci, poslouchají, jedí samotné lžičkou atd. a já si pak připadám jak matka, co není schopná své dítě cokoliv naučit.
Proč názor, že jsme od Domažlic?
Ahoj Marketa
|
| Lída, Juráš 15m | •
|
(9.8.2000 16:26:53)
Ahoj Markéto,
tak Ty se ptáš, proč máš být od Domažlic? Tak poslouchej: použila jsi ustrnulého adjektiva posesívního na –ovo bez rozlišení rodu. Tento znak je typický pro jihozápadočeská nářečí. (muž je lingvista bohemista :-)) Protože ale bohužel jinak píšeš spisovně :-) , bylo to pro konkrétní určení místa málo. Takže napiš nám alespoň pět vět ve svém rodném nářečí, a my (rozuměj muž) Ti určíme Tvé rodné místo s přesností na 30 km. Uff to jsem teda zvědavá. :-)
Objevovat svět do výšky Juráš začal včera, kdy vylezl na židli. Mamka si jen vzdychla – když vyleze na židli, tak to vyleze i na kuchyňskou linku. Já k tomu jen dodávám pro pána, to snad ne! Překonal taky ostych a vlezl na balkon, na kliku taky dosáhne, je jen otázka času, kdy vyleze i na chodbu (bydlíme v paneláku). Občas mám pocit, že on se učí rychleji co může provést, než já, jak mu v tom zabránit. A asi to tak bude pořád. Přitom on se rychle učí i to, že něco dělat nemá. Ale to poznám spíš podle toho, že to provádí s poťouchlým a vyčkávacím úsměvem na tváři. Jirka říká, že zrovna včera se malý snažil vypínat a zapínat televizi a provokoval a naznačoval, že teda už už ten knoflík zmáčkne a čekal, jestli táta to své nenene zopakuje i posedmé a pak, když zjistil, že tedy opravdu nenene, znechucen odkráčel za jinými alotrii.
Neznám lepší povolání než mateřskou :-)
Lída
|
| Markéta s Martínkem | •
|
(11.8.2000 18:13:22)
Ahoj Lído,
skoro začínám fušovat do práce radiu Frekvence 1, kde byla nedávno soutěž, kde se 4x hledalo určité město.
Myslím, že naše oblast pro jazykozpytce /pro tvého manžela/ není nijak zvlášť zajímavá. Nejsem si vědoma, že bychom mluvili nějakým nářečím. U nás snad jen ta nespisovná - hovorová čeština jako je: místo bychom bysme, koncovky
-ej /dlouhý - dlouhej, zítra - zejtra´= když se to napíše, vypadá to hrozně!/ atp. Opravdu mě nic krajového nenapadá. Možná bych řekla : Fakt... Tedy, tak, jak je psaný Martínek, asi mluvíme i normálně, jenže nespisovně.
Jinak váš jurášek je ještě hodný, když poslechne a od televize odejde. Martin stejně vyčkává, stejně s poťouchlým výrazem, s tím, že celou akci zakončí dle svého - tzn udělá, co si zamane. Po té následuje ty, ty, ty, pár na zadek, trocha breku a jede se nanovo jinde.
Máme teď delší intervaly v psaní deníčku, asi jsme větší lajdáci /že by krajový výraz?/, ale spíš je víc práce, míň času, kdy je možné si vytáhnout počítač /to lze jen, když Martin spí - večer po 21 hodině, jinak se velice urputně domáhá klávesnice/, taky jsem začala chodit do práce, jenom trochu - asi 5x týdně na služby /od 15,30 do 7,00/, pak se velice rádi koukáme v Po a Čt na filmový klub od 21,30 a o víkendech jsme často mimo, takže čas na psaní nějak není.
Martínkovy zážitky si většinou zapisujeme a pak stvoříme /poslední dobou Míra/ dlouhý příspěvek.
Snad po víkendu bude pokračování.
zatím ahoj Markéta
P.S. Od Domažlic jsme dost daleko.
cca 350 km.
|
| Míra & spol | •
|
(16.8.2000 10:48:03)
Markéta chtěla samozřejmě napsat, že na služby chodí 5 x do měsíce a ne týdně. Od září už by to mělo být i méně (asi 3/měs).
M.
|
|
| Lída, Juráš 16m | •
|
(18.9.2000 11:57:30)
Ahoj Markéto,
hanebně dlouho jsme se neozvali. Ale připravila jsi nám pěkný oříšek, budeme špatně odhadovat, odkud jste, jen podle toho, jak mluvíš. Vyjadřuješ se totiž stejně, jako moji známí, kteří jsou rozeseti po celých středních Čechách. Navnadila jsi nás tím svým „Martínkovo hračky“, které se prý používá v jižních Čechách. Když jsme se ptali, očekávali jsme větu typu Smädný rušňovodič sa ponosoval na oneskorený olovrant. Tím nechci říct, že slovenština je nářečí!!! A doufám, že jsem to napsala dobře. Takovou větou se dají dobře usadit nafoukaní studenti, kteří tvrdí, že slovenštinu se učit nemusí, že rozumějí všemu. Bohužel se většinou ukáže, že nerozumějí ani slovu naozaj a podobným běžným slovům. Takže Markéto, zkus vylovit nějakou méně středočeskou větu, jinak s Tebou nehneme :-) Koneckonců by se mohli zapojit do hry i ostatní, třeba se toho o své řeči dozvíme víc. :-)
Lída
Milá Markéto,
První tip na jihozápadočeské nářečí vycházel z opakovaných tvarů jako Martínkovo hračky, které jste ve svých textech užila. To je nářeční jev v pásmu Louny-Doudleby-Besednice-Domažlice. Překvapilo mě, že tvrdíte, že pocházíte z míst přes 300 km vzdálených – tvar na
-ovo je totiž velmi výlučný, vyskytuje se právě jen v jihozápadních Čechách. Nemáte tam nějaké příbuzné, od kterých jste tohle pochytila?
Abych dokázal Vaše rodiště identifikovat, potřeboval bych, abyste napsala, jak byste ve svém rodném nářečí řekla pár vět. Pokud Vám připadají pitomé, nejste daleko od pravdy, ale musel jsem v nich nakumulovat jevy, podle nichž lze nářeční příslušnost bezpečně určit. Třeba se i pobavíte. Chutě do toho:
Kníže Václav je slavný muž českých dějin.
Všichni nakládají vozíky s mrkví.
Dej to bratrovi.
Trhal švestky, jedl je a pak ležel s bolením břicha.
Píchla ho včela.
Zaplať pánbůh, hadům jsme se přes léto vyhnuli.
Pusť to!
Vezmi si na něj bič! On to potřebuje jako prase drbání. Není to dobrý člověk.
Ale to je moje ucho!
Dal jsi slepicím? Chodí spát se slepicemi.
Ještě jsem se neoženil, už mě žena bije.
Odkud ta žába kváká?
On to neřekl!
K tomu bych poprosil, abyste pro třetí kolo (tj. kdybych – pardon, kdyby jazykověda selhala i podruhé) předpřipravila několik zveřejnitelných nadávek nebo kleteb z Vašeho rodiště dle vlastního výběru. (Jistě tušíte, kam mířím: podle řevu Kurňa, val vocaď, petrolíne! poznáte okamžitě Brňáka, a ani přitom nemusí štatlit šalinó na prigl.)
S pozdravem
Jiří Kostečka
|
| šťoura ze severu | •
|
(19.9.2000 15:02:06)
Jsi si jistý tím pásmem, odkud pochází koncovka -ovo pro všechny rody?
Pocházím ze severních Čech (Teplice) a výraz Martínkovo hračky by použilo 9 lidí z 10, které z rodného kraje znám. Také musím dodat, že se všichni v naší rodině v Teplicích narodili a nejde tedy o "import".
|
|
| šťoura ze severu | •
|
(19.9.2000 15:02:23)
Jsi si jistý tím pásmem, odkud pochází koncovka -ovo pro všechny rody?
Pocházím ze severních Čech (Teplice) a výraz Martínkovo hračky by použilo 9 lidí z 10, které z rodného kraje znám. Také musím dodat, že se všichni v naší rodině v Teplicích narodili a nejde tedy o "import".
|
|
|
|
|
|
|
V její náručí
Řípská pouťLitoměřice 
Mezinárodní den tancePraha 1 
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověkuOlomouc 
Mamuti na TočníkuBeroun 
Westernová hernaPlzeň-město 
Řípská pouť
Mezinárodní den tance
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověku
Mamuti na Točníku
Westernová herna
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)