| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Názory k článku Jak se dá zvládnout tolik bolesti?

 Celkem 38 názorů.
 kreditka 


Bylo to včera na ČT2 

(29.11.2010 8:56:15)
Tam tento otec mluvil. Je to fakt děs, přišel o ženu, dítě a ten řidič dostal jen 5 let! Přitom byl 7 krát trestaný, byl zfetovaný, nasáklý alkoholem a nikdy neměl řidičák - jak takovýho ha.zla můžou odsoudit za "nedbalost" to mi hlava nebere. Když si vezmu že po odpykání 2/3 může být venku z basy a zas někoho zabít ~o~
 Kopřiva Dvoudomá 


Re: Bylo to včera na ČT2 

(29.11.2010 15:20:08)
Kreditko, "nedbalost" je forma zavinění. Z nedbalosti můžeš i zabít nebo zmrzačit, a neznamená to, že se nic nestalo. Neznamená to, že to nebyl vážnej trestnej čin.
 kreditka 


Re: Bylo to včera na ČT2 

(29.11.2010 15:38:00)
Já prostě za nedbalost nepovažuju to že někdo jede bez řidičáku zfetovanej a opilej. To je jako když bych vzala samopal a začala s ním pálit do prostoru někoho zabila a byla bych odsouzena za nedbalost....
 maja 
  • 

Re: Bylo to včera na ČT2 

(29.11.2010 16:10:17)
souhlasím s kreditkou...z nedbalosti si představuju , že budu normálně myslící , v plné kondici, absolutně bez vlivu čehokoli opravovat střechu a spadne mi kladivo někomu na hlavu ... ne to, že se ožeru, nafetuju a pak sednu do auta a někoho zabiju...to je podle mě vražda
 kreditka 


Re: Bylo to včera na ČT2 

(29.11.2010 16:38:39)
Majo přesně jsem to tak myslela, jen to neumím tak dobře vyjádřit jako ty ~R^
 Ronja 
  • 

Re: Bylo to včera na ČT2 

(29.11.2010 19:19:24)
Jenže podle zákona je vražda úmyslný zabití, a já si myslím, že je to tak dobře, i když nesouhlasím s pěti rokama kriminálu za TOHLE zabití z nedbalosti.
 emkohacko 


Re: Bylo to včera na ČT2 

(6.12.2010 7:51:03)
Souhlasím s Kreditkou. Jasně že zákon je zákon, ale měl by existovat ještě nějaký střed mezi nedbalostí a vraždou. Něco jako neplánovaná vražda, protože když sedal za volant takhle zfetovanej, tak to bylo skoro stoprocentní, že někde někomu něco udělá :-( 5 let je hrozně málo, zvláště pokud již byl trestaný. Ach jo!
 Binturongg 


Adventní zamyšlení 

(29.11.2010 9:54:48)
Článek vypovídá o strašlivé tragédii několika lidských životů.
Tragédii tím horší, že ní vůbec nemuselo dojít, nebýt jednoho sjetého blba.
Nenavodilo mi to ani myšlenky na zvýšení postihů za řízení pod vlivem čehokoli (např. stres a únava bývají často stejně vražedné, jako návykové látky), nenavodilo mi to ani myšlenky na to, jak vysoký měl být trest pro řidiče, který zabil matku a dítě...

Článek mě přivedl na myšlenku, kolik takových a podobných tragédií se ročně odehraje, nikdo o nich neví, nikdo se nad nimi nepozastaví a lidé, které tragédie zasáhla, se s osudem perou stejně statečně jako tatínek z tohoto příběhu...

Myslím na ty, kteří jsou na tom ještě hůř.
Myslím na ty, kteří budou mít letos skličující a smutné vánoce.
Myslím na ty, kteří musí žít s tím, že "zabili" kvůli dopravní nehodě.
Myslím na ty, kteří budou o vánocích sami.
Myslím na ty, kteří jsou sami většinu života.
Myslím na ty, jimž úraz, neštěstí nebo nemoc vzaly kus života.
Myslím na to, jimž úraz, neštěstí nebo nemoc vzaly jejich blízké.
Myslím na ty, jimž úraz neštěstí nebo nemoc vzaly kus jich samých.
Myslím na všechny, kteří nejsou, nemohou nebo neumí být šťastní.

...a sobecky se modlím, aby nic z toho nepotkalo mě ani nikoho z mé rodiny... ~d~
 štěpánkaa 
  • 

Re: Adventní zamyšlení 

(29.11.2010 10:42:48)
Binturong, to jsi napsala moc hezky, mám to taky tak~x~
 Zuuuza 


Re: Adventní zamyšlení 

(29.11.2010 12:00:26)
Binturong, krásně napsáno ~x~
 Margot+1 


Re: Adventní zamyšlení 

(3.12.2010 18:09:43)
Binturong... děkuju...
 Brusinka14 


Je důležité umět lidi vyslechnout 

(29.11.2010 10:04:24)
Takovou situaci jsem nazažila, takže si ji zřejmě ani neumím představit. Mám zkušenost, že představy a později vlastní realita bývají odlišné. Mám ale zkušenost s odmítáním vyslechnout. Nejsem člověk, který by někoho pořád obtěžoval. Dostala jsem se však i do těžších situací a pak jsem potřebovala mluvit trochu déle. Setkala jsem se s odmítnutím. Dotyční měli jakýsi pocit, že by měli něco řešit, něco poradit, jako bych je hnala do nějakého kouta, a oni nevěděli, jak z něho ven. Chtěla jsem jen, aby mě vyslechli. Stačil by jeden člověk a jedenkrát.
 maw 


Re: Je důležité umět lidi vyslechnout 

(4.12.2010 11:10:01)
To je problém - lidé utíkají, když nevědí, jak, co...
Např. jedna moje dobrá známá, nar. v 50. letech, hrozně hodná paní... měla problém s těl. postiženými, kteří začli po revoluci bydlet na stejném sídlišti. Problém tedy tkvěl v tom, že by jim strašně ráda pomohla - s čímkoli, moc je obdivuje, ale neví, jak s nimi - zda není blbé, když se na ně dívá, nebo když se na ně nedívá... PRotože nemá zkušenost jak, tak se tomu spíše vyhýbá.
Já se na ně dívám stejně jako na ostatní lidi na ulici - nečumákuju, ale dívám se okolo a když mě někdo nebo něco zaujme, pohled trvá něco déle... Dívám se zálibně třeba na starostlivou maminku se zdravým dítětem... Proč ne na starostlivého tatínka na vozíku.... Ne nadměrně, oni to poznají, když se člověk na ně usmějě ~:-D
Ale mě potkalo to štěstí, že nejen že jsem mladší, ale taky jsem na přelomu dětství a puberty s lidmi s podtižením přišla do styku, mám zkušenosti, které mi nikdo nevezme, a spousta z nich je úúúplně normální, je s nimi sranda a ty vyhýbavé pohledy jim dobře nedělají.
Chci říct, že spousta lidí podobně prchá před bolestí, smutkem, ztrátou, smrtí, ostatně i z tak pozitivní záležuitosti jako je porod udělali hrozné mystery... Ale to jsou běžné součásti života, které se jen komunisti snažili zavřít za zdi - všechny ty velmi nemocné a umírající, domovy důchodců v okrajích měst, odkud se nikam pořádně nedostanou.... Všechny ty velké zavřené ústavy... Pak se není co divit, že lidé "neví, co s tím".
Kolik lidí si dnes není schopno nechat vyvrtat běžný kaz bez umrtvující injekce, kolik lidí je tak zbabělých, že svého věrného psa, kterýho mají od štěňátka a prožili s ním krásných 15 let není schopno doprovodit, když je to s ním špatné a nechají ho uspat... Na veterinu s ním pošlou někoho jiného.... Kolik lidí není schopno navštěvovat umírající příbuzné nebo pečovat o velmi nemocné/umírající (pra)rodiče... Velmi mnoho lidí se tomu vyhýbá, přitom je to obohacující zkušenost. Patří to k životu. A potud je to přirozené.
Smutné je, když umírá dítě, někdo mladý ap., ale toto také vždy bylo, jen lidé se k tomu stavěli jinak... Ta odvrácená ztrata to činí ještě horším - a právě těm nemocným - a velice obdobně těm, kteří jsou tím stiženi na duši.
Absence empatiie, s někým soucítit, prožít jeho příběh, nabídnout mu pomoc - už jen to, že ví, že může přijít, zavolat, zeptat se znamená často TOLIK.... Většina toho ani nikdy nevyužije (mě teda velmi potěší, když ano), ale to, že tu možnost mají, že tu je někdo, komu mohou zavolat, napsat, že v tom nejsou tak zcela sama jim dává sílu... přímo zázračnou.
 Jája 
  • 

Přišla jsem o rodiče 

(29.11.2010 10:30:58)
Když mi bylo 14, přišla jsem při autonehodě o oba rodiče. Taky to nebyla legrace a nebyla jsem schopna fungovat skoro dva roky. Nedovedu si představit přijít o dítě, jako se to stalo mé babičce (a to bylo mému tátovi skoro 45 let).
 babičkaJana 
  • 

Re: Přišla jsem o rodiče 

(29.11.2010 14:07:50)
Když mi byly 4 roky, zemřela mi nedbalostí lékařů maminka. Celé dětství pro mě bylo traumatické, otec mě a bratrovi přivedl opravdovou macechu. Další rána přišla, když mi bylo 42 let. Zemřel mi na nádorové onemocnění 22letý syn. Měla jsem různé myšlenky, ale díky dceři mě nejvíc drží moje 17letá vnučka. J.
 karma 


Re: Přišla jsem o rodiče 

(29.11.2010 14:22:37)
Úplně brečím. Tj obdivuhodné, kolik unese jeden člověk! Jste nesmírně statečná žena.
 štěpánkaa 


Re: Přišla jsem o rodiče 

(29.11.2010 16:02:37)
babičko Jano~6~~6~~6~
 Zuuuza 


Re: Přišla jsem o rodiče 

(29.11.2010 16:21:53)
BabičkoJano, držte se
 Zuuuza 


Re: Přišla jsem o rodiče 

(29.11.2010 16:22:06)
..vypadl mi smajlík ~x~
 babičkaJana 
  • 

Re: Přišla jsem o rodiče 

(29.11.2010 16:31:39)
Děkuji všem za povzbudivá slova, ale nechtěla jsem takto na sebe strhávat pozornost. Prostě život není peříčko. J.
 maw 


Re: Přišla jsem o rodiče 

(4.12.2010 11:13:31)
Myslím, že tak to nikdo nepochopil...
Jen vyjádření obdivu, úcty, takových lidí více! Bylo to moc těžké, a je prima, že se stále dokážete těšit ze života a nevzdala se ho!
Každý by to nedokázal, mnozí by zůstali zapšklí...
Hodně sil a lásky! ~;((
~s~
 x x 


Nejhorší na tom je... 

(29.11.2010 11:06:49)
... že toto se může stát každému z nás, ať v roli řidiče (i nesfetovaného a nenapitého) tak v roli oběti. Brrrrrrrrrr. To jsem neměla číst. ~n~
Včera jsem udělala vánoční výzdobu, potají jsme dali světla na tůjku před domem a na balkon a pak zavolali děti, ta jejich rozzářená očka mluvila za vše. Neumím si představit, kdybych o to všem přišla, ať už jakkoliv. ~n~
 Zuuuza 


Šílené.. 

(29.11.2010 12:03:33)
Ach jo, bulím jako želva. Chudák chlap a malý Matyášek.. Nemám slov.
 Cimbur 


Myslím na Marka 

(29.11.2010 14:33:45)
Už je to 2,5 roku a pamatuju si tu zprávu jako dnes, často jsem myslela na to, co dělá zbytek rodiny. Moc na Marka myslím, ať všechno zvládá.
Smutné je i to, že viník dostal myslím 5let, jel pod vlivem drog...
 Barbora 
  • 

Jsem z Chrasti 

(29.11.2010 17:59:31)
Jsem z Chrasti. V té době,kdy se to stalo jsem byla se školou na výletě v Londýně-každému z nás chodily útržkovité informace-nikdo v tu chvíly nevěděl,co se vlastně stalo-jisté bylo, že autonehoda a zemřelo dítě a rodič. Všichni jsme měli hrozný strach,aby nešlo o někoho z naší rodiny, ale když jsme se dozvěděli o koho jde, nikomu z nás se neulevilo- rodinu, které se to bezprostředně týká má rád snad každý člověk v Chrasti. Spolu s kamarádkou jsme na to místo donesly po návratu domů svíčky a brečely jsme. Slyšela jsem,že na pohřbu několik lidí omdlelo-nedivím se-taková tragédie otřese s každým. Drogy jsou prostě hnus- nejhorší na tom je,že ten člověk ublížil takové spoustě hodných lidí. Sám si odsedí pár let(myslí,že 5)-teď jde o to,jestli si z toho aspoň veme poučení... Jsou ti lidé vůbec napravitelní?
 hokkaid 


Slyšela jsem o tom hned tehdy 

(29.11.2010 19:59:45)
když se to stalo, táta s ním hrál ve Filharmonii, je to strašná tragédie
 Ananta 


Láska přesahuje hranice těla 

(30.11.2010 8:51:19)
Mrazivý článek, mrazivá zkušenost... ale mám pocit, že se to rozpadlo na fyzické úrovni, ale oni se stále všichni milují. Ten muž musí být silná osobnost, každé utrpení má nějaký hlubší smysl. Přeju hodně sil na cestě ~x~
 Klarisanek 


Re: Láska přesahuje hranice těla 

(30.11.2010 10:52:26)
Anato, nemuzu s tebou souhlasit. Jaky asi hlubsi smysl ma takovehle utrpeni?
 Ananta 


Re: Láska přesahuje hranice těla 

(30.11.2010 11:17:49)
Pro věřícího a materialistu asi odlišné... jaký? Možná by to stálo za samostatné téma. Já se nechci u tak citlivé situce v článku pouštět do diskuzí, nerada bych, aby se sem zanesl spor. Z mého pohledu má smysl úplně všechno, jen ho nedokážeme hned postihnout, někdy to může vyznívat tvrdě, ale pochopení toho proč z nějakého důvodu trpíme je naopak velkou milostí v životě.
 maw 


Re: Láska přesahuje hranice těla 

(4.12.2010 11:26:15)
Koho Pán Bůh miluje, na toho ukládá svůj kříž... Viz příběh o Jobovi.
(Krom toho, že slabí ho neunesou.)

Jeden moudrý muž říkal něco v tom smyslu, že "oč víc si odtrpíme tady na Zemi, o to méně potom po smrti" (rozuměj očistec), takže někteří pak půjdou rovnou do nebe.

Z hlediska čisté logiky: Jetliže něčemu nerozumíš, tak to vůbec neznamená, že to nemá smysl.
A) Tvoje mozková (občas i emoční) kapacita to musí být schopna pobrat (není osobní navážka, já bych nedala teorie kvantové fyziky a Hawkingovy novinky jsou taky dost na hraně mé kapacity ap.)
B) V daném čase neznáme všechny okolnosti - sama máš možná tu zkušenost, že něco se "později hodilo", anebo jak se říká "všechno zlé je pro něco dobré" - ocenila´s třeba později, ale v době, kdy se Ti to dělo jsi byla bezmocná, vzteklá, plakala si... smysl to nedáválo. Něco nám "doklapne" nebo se dozvíme v životě později, něco se za našeho života už nestihne - věřící věří, že "to doklapne/pochopí" aneb všechny okolnosti se vyjeví po smrti - na věčnosti.

Možná sama máš zkušenost, že se někdo někdy choval divně, nerozuměla jsi mu, něco chtěl pomoct.... Mělas pocit, že Tě ten člověk až zneužívá v Tvé dobrotě... A pak ses o něm třeba dověděla pár věcí a viděla jsi ho v jiném světle...
Někdo je podivný, stěží se rozumně obleče, stěží zvládne domácnost, je divný v komunikaci... Ale má rodinu, nějak to funguje... A když se vyjeví střípky z jeho dětství, je dost s podivem, jak bravurně to vlastně zvládá (a že není nešťastný, deprivovaný, nežije sám, podivínsky, nic si neudělal, těší se z malých věcí všedního dne....)

S tím příběhem je to podobné - ale vůbec nechci zlehčovat tu hroznou BOLEST nebo hloubku, vůbec nic takového.

A na otázku některých stižených: "Proč se to stalo mně?" ("To přece není spravedlivé!!) - Ne, není. Ale je dobré se zamyslet "A kdyby se to stalo sousedovi, tak by to bylo spravedlivé?"

Nevíme, nerozumíme.
Myslím, že není nad to projevit svou účast skutkem, ach jak mě těšilo číst, že jim lidé nosili jídlo... Materiální, řeklo by se. Avšak TAK PRAKTICKÉ! Moudří to lidé bližní. Neboť těžké je se vůbec najíst...

Hodně sil a lásky všem!

 SIMII 


Velmi smutné 

(30.11.2010 17:19:58)
Také se přidám,uplně mi to rve srdce,ale tatínek se stím nakonec skvěle vypořádal ~x~ má mojí uctu
 MilkaFilka 


Také vím,.. 

(30.11.2010 19:06:25)
...jaké to je. Přišla jsem před 18 lety o sestru a synovce,díky tomu, že řidič nedával pozor a nedal přednost na křižovatce. Zůstal manžel se starším synem.Tomu tehdy bylo téměř deset let. Děsivé bylo i to,že se to stalo těsně před vánoci a navíc 11 dní před sestřinými narozeninami. Moje maminka se s tím dodnes pořádně nevyrovnala. Jediným světlem tehdy v té strašné události bylo to, že jsem v té době čekala syna.
 Astrit 


Kolik člověk unese? 

(3.12.2010 15:49:34)
Známý mých rodičů přišel o celou rodinu v jedné sekundě. Při dopravní nehodě mu zahynula manželka a jediná dcera ve vysokém stupni těhotenství. Říká se, že Bůh na člověka naloží jenom tolik, kolik unese, ale přežít tolik utrpení je někdy nad lidské síly.Člověk si musí vážit každé minuty s bližními, nikdy nevíme,jestli je nevidíme naposledy. A všichni naši bližní by měli vědět jak moc je máme rádi, měli bychom jim to připomínat, protože právě tohle člověku přinese aspoň malou úlevu, když se stane takové neštěstí.
 Mari 2 deti 


Re: Kolik člověk unese? 

(3.12.2010 18:10:47)


Astrid tohle snad ani neni mozne, tolik snad ani nelze unest,co uz tomu panovi zbyva za radost? Takovou situaci si vubec nedovedu predstavit...ze to ten nahore-pokdu je-muze pripustit.
 maw 


Re: Kolik člověk unese? 

(4.12.2010 11:34:47)
Přečti si Viktora Emila Frankla, jeho životní příběh a jeho knihy.
Možné je všechno.
Přečti si příběhy lidí, co přežili Osvětim - o celou rodinu přišli a když se vrátili zpět do rodného domu, tak jim ho zbylí "milí" sousedi mezitím zabrali - to myslím byl teprve šok, i to, jak se k nim všichni stavěli zády.
Neumím si představit žít několik let v Osvětimi a věřit, že to jednoho dne skončí a já to přežiju - ale byli takoví. - A takoví byli všichni ti, kteří to přežili. Kdo nevěřil, zemřel.

Mladý bratr mého spolužáka řídil auto, v autě byl jeho o rok mladší bratr, jeho stejně starý kamarád a další mladá kamarádka. Všichni z jedné malé obce. Před nimi auto známých, za nimi taky.. Sjeli ze silnice, řidič nepil, nic, příčina nehody neznámá, ale v tom autě umřeli všichni krom toho řidiče!!! Zabil jedinýho svýho bráchu, který mu byl vším + další dva kamárady.
Na vesnici se nelze ubránit pohledům a tomu, že si lidi myslí, že za to může... Nebyl schopen chodit nikam tam, kam chodili s bráchou... Prostě parťák scházel...
Žije, neoběsil se, dělal VŠ, tu přerušil na rok, ale dodělal, pracuje, funguje.
Klobouk dolů.
Veliká bolest pro všechny i celou vesnici i stovky dalších lidí.
Ale hlavně on se toho nikdy nezbaví...
Veliké štěstí má, že vlastní rodiče mu to jako vinu nepředhazují...
 Vendula Studená 
  • 

Všechno se najednou zastaví 

(3.12.2010 23:54:37)
S manželem právě čekáme první dítě. Můj muž pracuje u policie, ne ve zrovna klidné oblasti. Spousta feťáků a jiných nebezpečných lidí. Několikrát se stalo, že byl v nějaké hodně nebezpečné situaci a pak mi o tom doma vyprávěl. Jednoho dne, když byl v práci, už bylo hodně pozdě večer, tma, přijelo před náš dům policejní auto, rozsvícené majáky, šla jsem se podívat k oknu, co se děje, z auta vystoupil policista a mířil si to k našim oknům a zaťukal. V tu chvíli by se ve mě krve nedořezal. V prvním momentu jsem ani to okno nechtěla otevřít, jaký jsem měla strach z toho, co mi ten člověk bude chtít. Nakonec šlo úplně o někoho jiného, jen se potřeboval na něco zeptat, s mým mužem to nemělo nic společného. Ale v tu chvíli se pro mě zastavil celý svět, všechno se ve mně sevřelo. Na Boha nevěřím, tak nevím, komu mám děkovat, ale děkuju, že jsem byla zbytečně vyplašená a nic zlého se nám nestalo. I když mám hrozný strach, děkuju, že se můj muž pokaždé vrací domů a já ho můžu přivítat s otevřenou náručí. A je mi líto každého, kdo se toho, koho miloval, jednoho dne nedočkal, kvůli něčí hlouposti a bezohlednosti. I když se v našem případě nic nestalo, plakala jsem hodně dlouho, protože jsem si uvědomila, jak maloučko stačí a všechno je pryč, a člověk nemůže dělat vůbec nic.
 emkohacko 


Nedovedu vyjádřit svůj obdiv! 

(6.12.2010 7:58:35)
Tatínka obdivuji! Podobné případy znám i ze svého okolí. Znám maminku, která čekala dvojčátka a v 8. měsíci jim tragicky zemřel tatínek ~n~ A znám ješttě jedno maminku 3.letého chlapečka, také čekala další dvojčátka a jejich tatínek prodělal mozkovou obrnu a absolutně ochrnul (později trochu rozhýbal jednu stranu) a tak se najednou musela starat o 4 děti. V obou případech maminky sebraly všechnu svou sílu, zachovaly si optimismus jak jen to šlo. Všechna čest všem kdo tuto tíhu unesou!!~x~
 Dana 
  • 

Trio 

(10.12.2010 10:37:30)
Ne že bych byla bezcitná, pěkně jsem si u článku pobrečela, ale všechno co bych měla na srdci už tu bylo napsáno. Zajímá mě jedna technická věc: kdyby to bylo turné orchestru, je to jednoduché, ale co dělal zbytek tria v Kanadě?

Komerční sdělení

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2020 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.

Publikační systém WebToDate.