| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Názory k článku Příběh o odmítnutí amniocentézy s dobrým koncem

 Celkem 180 názorů.
 Grainne 


Re: neutrální přístup 

(18.8.2010 9:56:16)
Myslím, že lékaři by se měli naučit striktně neutrální postoj k takovým vyšetřením a nechávat rozhodnutí na matce.
Seznámit objektivně s možnostmi a riziky a respektovat.

Vycházet z toho, co "většina matek" je v dnešní době téměř nehoráznost a manipulativní přístup lékařů mnohdy ani matkám nedává prostor k tomu, aby všechny možnosti zvážily a rozhodly se samy za sebe a za své dítě.

Praktiky, podsouvající matkám "nejlepší řešení", nemusí být nejlepším řešením pro matku a její dítě, zato statistiky potom jásají.
 Gora 


Re: neutrální přístup 

(18.8.2010 10:03:36)
Patřím mezi menšinu - dítě s Downem bych si nenechala.
 Insula 


nepatříš 

(18.8.2010 12:23:13)
Marci, myslím, že nepatříš. Většina maminek by si dítě s DS nenechala.
 Gora 


Re: nepatříš 

(18.8.2010 13:12:24)
Nevím, kdy to bylo, ale myslím, že kdysi taky nějaké takové téma proběhlo, a dost maminek psalo, že by si AMC udělat nenechaly.
Ale je fakt, že já ve svém okolí neznám nikoho, kdo by si postižené dítě nechal.
 sarmi 


Re: nepatříš 

(18.8.2010 13:42:12)
ono je neco jineho teoretizovat "co by kdyby" a neco jineho stat tvari v tvar pred rozhodnutim interupce. to uz jsi tehotna, dite v tobe nejakou dobu zije, tesis se na nej a pak ... jak rikam, pokud clovek neni primo v te situaci muze si myslet neco jineho, nez by pak ve skutecnosti udelal.
kazdopadne vsem rodicum, kteri si dite s DS nechali drzim pesti!
 Gora 


Re: nepatříš 

(18.8.2010 14:10:31)
Jasně, něco jiného je teorizovat, ale já osobně vím, že bych si postižené prostě určitě nenechala z hodně důvodů.
 JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) 


Re: nepatříš 

(18.8.2010 14:25:34)
Marci, a uměla bys je vyjmenovat?
 Gora 


Re: nepatříš 

(18.8.2010 14:56:25)
Nezvládla bych ani těhotenství, kdybych už v polovině věděla, že dítě bude postižené, a já bych nevěděla jak.
Nezvládla bych péči o dvě zdravé děti, a jedno jiné, bylo by mi líto, ty dva zdravé zanedbávat.
Nezvládla bych, že by se ode mne odvrátila rodina - byla jsem na AMC, hrozilo riziko postižení, a všichni mi to vymlouvali.
Nezvládla bych pomyšlení, že kdybych teda přece jen postižené dítě měla, tak kdybych umřela, nikdo by se o něj nepostaral, a skončilo by v ústavu.
Nezvládla bych, že by mě nejspíše opustil manžel, protože já sama mám větší zdravotní problémy, starší syn je ADHD a často nemocný, takže by takový nápor už asi neunesl.
Nechtěla bych, aby jsme nemohli jako rodina hodně cestovat, zvláště, když jsou synové hodně zvídaví, a měla bych strach, že by mi to jednou vyčetli.
Měla bych strach, že by postižené dítě bylo v pubertě a dospělosti sprosté a agresivní, což polovina z nich je.
Určitě by mě ještě několik věcí napadlo, ale jdu si hrát se syny.
 JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) 


Re: nepatříš 

(18.8.2010 15:57:20)
Díky.

Jen mě to zajímalo, kecat Ti do toho nehodlám.


Jen taková drobnost: můj táta odjakživa tvrdí, že cikáni, teplouši a postižený patří do plynu.
Na otázky co by teda dělal, kdyby měl třeba dopravní nehodu a skončil na vozejku, vždycky říkal, že by spáchal sebevraždu.
Když jsem si dělala kurz dramaterapie pro práci s mentálně handicapovanýma, řek, že o tom nechce slyšet ani slovo a doufá, že tu práci nikdy nebudu dělat. Když jsme uvažovali o adopci romskýho dítěte, vypadal na infarkt.
Když jsem přišla s tím, že jeho milovaný vnouče má diagnózu xy a že se budou muset učit znakovku, tak mi oznámil, že on se nic učit nebude, páč jeho kluk je zdravej jako buk ~t~
Čili evidentně názor nezměnil, jen aby vnuka nemusel přestat milovat, tak si vytvořil vlastní realitu ~t~

 Ronja 
  • 

Re: nepatříš 

(18.8.2010 19:38:17)
Tak to Ti přeju hodně trpělivosti a pořádnou pánev po ruce, až trpělivost dojde... :-)
 & 


Re: nepatříš 

(18.8.2010 18:06:58)
Ja bych asi nezvaldla pomysleni, ze by mne opusti manzel a odvratila se ode mne rodina, kdybych si nechala dite s postizenim..

Jinak od kdy se neda s ditetem s DS cestovat? V lete jsem stanovali tri tydny ve Skotsku hodne jsem toho projeli. Syn ujel okolo 50 km na kole v terenu {za mnazelem na tyci} Je mu pet a pul. Ostatni synovi spoluzaci s DS byli treba ve Francii atd.. Rozhodne nepocitam, ze se do nej budu starat do smrti. Do 25 se odstehuje podle miry samostatnosti. To ze je polovina lidi s mentalnim postizenim v puberte agresivnich jsou prach sprosty kecy.. ~;)
 Gora 


Re: nepatříš 

(18.8.2010 18:48:52)
No, myslím, že hodně záleží na tom, jak moc postižené dítě to je. Můžou být přece jako u každé nemoci mírné i těžké formy.
 JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) 


Re: nepatříš 

(18.8.2010 19:27:07)
Zrovna cestování zvládne drtivá většina handicapovaných dětí.

Ale asi to neni to podstatný, o co tu jde.
 jana 
  • 

Re: nepatříš 

(24.8.2010 1:08:14)
Já bych si zase strašně vyčítala, že jsem byla blbá a vzala jsem si chlapa, co nás opustí poté, co se - mně i jemu - narodí postižené dítě.

Dotyčná vymění
svůj strach
strach z toho, že ji opustí manžel, odsoudí okolí
ap.
za život svého dítěte.

Tomu já říkám - omluva za zdánlivou tvrdost, ale nazývejme věci pravými jmény - strach, zbabělost, sobectví, nedostatek odvahy a lásky.
A přeju té paní a jejim blízkým, aby nikdo z nich vážněji neonemocněl, neměl vážný úraz, neumíral dlouho... Pže by to neunesla, nešla by za ním ani do nemocnice, co by lidi řekli tomu, že jí zůstal syn postižený po borelióze? Co s ním udělá?

Nechápu, kde zmizela ta troška citu dát dítěti aspoň tu šanci na život. Krom toho, že 2/3 diagnostikovaných DS vůbec nemá.
 Gora 


Re: nepatříš 

(24.8.2010 10:17:53)
Další chytrá, co nečetla všechny mé příspěvky.~a~
Pročtěte si je všechny, a pak kecejte pytloviny.
 Ronja 
  • 

Re: nepatříš 

(18.8.2010 19:39:47)
Prachsprostý ne, spíš neinformovaný... ale kecy to jsou.
 Gora 


Re: nepatříš 

(18.8.2010 20:17:11)
Neiformovany asi těžko.
Vychovatelka dělala v ústavu x let, a kamarádka taky. Teda ta tak dlouho ne, ale vzdala to. To že má někdo Downa, nemusí mít jen mírnou formu. Ač sama zdravotnice, a miluje děti, říkala, že postižené dítě by vychovávat nedokázala. Myslím, že když si to vyzkoušela na vlastní kůži, nejspíše ví, o čem mluví.

Mmch, moje matka mi vyprávěla o jedné vzdálené příbuzné, která měla postiženého syna - do dvanácti let ho musela přebalovat, krmit, umývat, protože to byl ležák. Musela k němu vstávat co pár hodin i v noci. Syn nemluvil, skoro se nehýbal. Za těch dvanáct let přišla o veškeré přátele, uzavřela se do sebe, zestárla o dvacet let, a sama se bála celou dobu, aby se jí něco nestalo, aby se syn nedostal do ústavu. Zemřela zanedlouho po synovi.
 JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) 


Re: nepatříš 

(18.8.2010 20:37:04)
No, já pracovala s dětma s různýma postiženíma... a můžu s jistotou říct, že nikdy to nebylo stejný, jako když jde o vlastní dítě - a s mírou postižení to nemá co dělat ~;)

Jinak míchat ležící dítě, který potřebuje nonstop péči a nedostane se nad úroveň kojence, s dětma s DS je trochu mimo.
Navíc tehdy byla jiná doba, dneska by vaše vzdálená příbuzná zřejmě neměla problém z příspěvku na péči zaplatit asistentku a chodit do práce - mezi jiný lidi.

Tady na rodině byla maminka, jejíž prvorozený zdravý dítě po úraze mělo apalický syndrom a ta se začla realizovat v nějakém sdružení, které založila. Nakonec měla tři děti.
 & 


Re: nepatříš 

(18.8.2010 20:51:14)
Marci jestli jsi zdravotnice tak je dost smutne, ze puzivas vyrazy, jako Down a postizne dite, ikdyz to postizene dite snad i prehlidla.. Fakt nechapu, ze kdyz se mluvi o detech s DS nekdo okamzite vytahne nemluvici lezaky na plinach. Mimochodem jsem rada ze ten chlapecek s ADHD {asi bych podle tvoji terminologie mela uzivat Adehak} presel do jine tridy, fakt rusil deti, ktere se chtely ucit. Polovina synovi tridy jsou deti s DS..
 Gora 


Re: nepatříš 

(18.8.2010 21:28:07)
Já nejsem zdravotnice, psala jsem o kamarádce, která jí je, a s tou jsem se o tom bavila.

A nejsem si jista, ale pokud vím, tak i na testech na AMC se používají výrazy, že dítě může mít dejme tomu 1:50 genetické postižení Downovým syndromem. Pokud teda má postižení touto chorobou, tak postižené je, nebo ne?

Já nechci slovíčkařit, jen co vím, od ostatních vím, že můžou být různé stupně. Já se nebavím tady jen o těch, co mají mírnou formu. Můžou být i těžší stupně.

V něčem se shodneme, ty se zastáváš dětí s DS, já zase s ADHD.
Myslím, že dělá hodně, kdo zrovna jaké dítě doma má.



 & 


Re: nepatříš 

(18.8.2010 21:57:47)
Marci, jde to v prvni rade je to dite.. a ne diagnoza.. Vyraz Down pouzivaji opravdu jenom ingnoranti, kteri chteji ublizit. Z toho duvodu by se nemelo ani rikat postizene dite, ale dite s postizenim. Ikdyz to dost lidi bere jako slovickareni, kdyz vidim ten clovek nechce ublizit tak to prejdu.. .. ADHD je relativne zavazna diagnoza. Takze mas taky postizene dite. ~;) Samozrejme ma ruzne stupne postizneni, ale tvuj syn ma stigro, ze se jeste nezjistil gen ADHD jinak by pravdepodobne nebyl na svete. Bohuzel deti s DS tohle stesti nemely, jejich gen byl popsan, ikdyz ne s umyslem jim ublizit. Vziklo z toho, ze jsou brani, jako vada s neplnohodnotnym zivotem...
 Gora 


Re: nepatříš 

(19.8.2010 8:42:14)
Tak to se omlouvám, nechtěla jsem ublížit, vzhledem k tomu, že i na genetice používali výraz postižené dítě, tak jsem netušila, že je to špatně.

Mmch, taky nazývá většina lidí děti s ADHD jinak - ne teda Adéhák, ale většinou nevychovaný spratek. Takže taky trochu bojujeme s lidmi takového názoru.

Myslím, že se ale trochu s ADHD pleteš. S ADHD je velká možnost, že z toho dítě vyroste, buď se zklidní ve škole, nebo v pubertě, jen část má ADHD v dospělosti.~;)
 & 


Re: nepatříš 

(19.8.2010 9:56:26)
Vidis my zase, bojujeme s lidmi, kteri maji jako ty o lidech s DS.. Bohuzel tam je ten boj jeste marnejsi..
Pro me je muj syn krasny a dokonaly. Za to, ze ho mam me nikdo nemusi ani litovat ani obdivovat tyhle projevy me spis obtezuji. Bylo to moje rozhodnuti nejit na testy. To co mne opravdu boli, ze pro svet je moje krasny sikovny dite jenom "diagnoza". Co mu mam rict na to, jdeme s detskeho hriste.."Vsichni deti se na me zlobi. Proc se vsichni tak koukaj.. Ja uz tam nikdy nepujdu.." Mam mu rict pravdu:" Vis oni si mysli, ze jsi debilek, ktery se nic nenauci a a v puberte me budes mlatit a verejne onanovat".. Je fakt, ze tyhle super nazory maji podlozeny, kamoskou zdravotnici, ktera delala v ustavu pripadne sousedi na chate meli Downa..

pro upresneni muj syn nema DS a ma jinou chromozonalni vadu, DS je dost podobna a diky charakteristickym znakum v obliceji si ho to lide dost pletou..
 Gora 


Re: nepatříš 

(19.8.2010 10:20:27)
Já nemám o lidech s DS žádné mínění. Pro jsou to normální lidi s nějakým problémem. Neodsuzuju je, ani nelituju. V dnešní době má skoro každý nějaký zdravotní problém, ať větší nebo menší.

Podle toho, co píšeš, tak je tvé dítě s mírným postiženým.
O takových jsem nepsala. Já od začátku psala o těch s těžším postižením. Polovina z nich opravdu nebývají ,,sluníčka". Četla jsem si téměř všechny reagující, a pár jich píše, že pracovaly v ústavech, a že jsou opravdu různé druhy postižení, a samy píšou, že by takové hodně postižené dítě nechtěly.




 & 


Re: nepatříš 

(19.8.2010 10:53:37)
Ja to ze si nic nemyslis... Napsala jsi 50% z nich jich je v puberte agresivnich a s ditetem s DS se neda cestovat. To neni nazor na dite s DS..~d~
Jak to dopredu poznas, jaky to dite ma stupen postizeni?. Teda daji se na ultrazvuku rozpoznat nektere VVV, a rika se pokud je vice VVV tak i stupen mentalniho postizeni bude tezsi, ale ani to neni pravidlo. Synovi opakovane vychazi v testech IQ okolo 50 to je na rozhrani lehke a stredne tezke mentalni retardace...


Jinak mam ve svem blizskem okoli tri dospele muze s ADHD jeden je diky tomu v invalidinim duchodu {ten ma maminku psycholozku takze je na tom relativne dobre}, dalsi je na drogach a dalsi ve vezeni.. K temhle bohuzel bylo pristupovano stylem - nevychovanej spratek
Moje sestrenice pracuje na uzavrenem oddelni psychiatrie, kdybych to brala podle jejich zkusenosti tak by se nerodily deti vubec..
 Gora 


Re: nepatříš 

(19.8.2010 13:53:17)
Psala jsem o polovině s těžším postižením, ne s lehkým.
Jasně, jako každý člověk, a přiznej, že i ty, mám na každou věc názor, ale na druhou stranu, je mi naprosto jedno, jestli potkávám lidi s DS (v domě máme taky jednoho), jak žijou. Je mi jedno, jestli si nějaká maminka dítě s DS nechá nebo ne. Je to každého věc.
Psala jsem taky, že kdybych neměla ŽÁDNÉ dítě, možná bych se rozhodovala jinak, ale vzhledem k dvou synům a mému chatrnému zdraví bych si, kdyby mi špatně vyšlo AMC, nechala dítě vzít. Když mému synovi v roce a půl diagnostikovali těžkou ADHD, byl pernamentně nemocný a stále je, má taky své zdravotní problémy, byla jsem rozhodnutá žádné jiné dítě nemít, abych se mohla co nejlépe postarat o něj. Ve třech letech se jeho ADHD výrazně zlepšilo na mírnou formu, a až tehdy jsme se rozhodli pro druhé dítě, ale šla jsem na AMC, protože vycházelo špatně.
 & 


Re: nepatříš 

(19.8.2010 15:54:23)
Marci, skoda ze jsi to nepsala rovnou takhle ~;).. Kdybys nezacala argumetovat 50% agresivnich a cestovanim, tak jsem si mohly odpustit diskusy.. Ale treba alespon prestanes pouzivat vyraz Down.. :-)
 Anna 
  • 

Re: nepatříš 

(19.8.2010 16:24:53)
Nerýpu, ale proč se tak řeší označení Down. O lidech se běžně říká kardiag, diabetik, astmatik, ekzematik....Nijak hanlivé mi to nepřipadá
 Gora 


Re: nepatříš 

(19.8.2010 17:23:57)
H@M, teď už vím, jak se mají správě označovat tyto děti.~;)

Já už něco podobného odepisovala Ronje, co jsem naposledy psala tobě:-)

Hlavně že jsme se nakonec domluvily.:-)
 Mammina 


Re: nepatříš 

(22.8.2010 12:38:08)

No, to, ze se nekdo stara takto o dite je snad i proto, ze ma prirozeny pud, k tomu, aby tak cinil. Muze se stat cokoliv, ted nechci nic privolavat a busim na drevo, ale ja jsem behem leta v denno dennim kontaktu s temi, co ke svemu handycapu prisli po dopravni, ci jine nehode....To bys jako maminka pak delala co? Ja bych byla stestim bezsebe, ze mi decko neodeslo, coz muze byt trocha sobecke, ale na druhou stranu, jak uz jsem naznacila, vim o spouste stastnych lidech, kteri ziji s postizenim.

Co se tyce odberu plodove vody, do toho bych nesla. Me nazory se shoduji dost dobre s clankem.

Preji vsem maminkam krasny den:)
 jana 
  • 

Re: nepatříš 

(24.8.2010 1:11:48)
Dnes jsou různý stacionáře - něco jako školky od rána do večera pro různé cílové skupiny. Jsou různé ústavy, můžeš si brát dítě domů jen na víkendy, a ne na všechny. Můžešmít osobní asistenci, pečovatelku, brigádníka... Dnes je tolik možností, když se chce.
Mně by život mého dítěte za to stál. Ale to je věc lásky. Třeba Helena Kellerová nebo Christy Brown a Stephen Hawking by se vám poděkovali.
 Gora 


Re: nepatříš 

(24.8.2010 10:22:57)
Je spousta možností, když člověk už jedno dítě náročnější na výchovu nemá, sám není nemocný, takže nemůže pravidelně někam s dítětem s postižením docházet, a hlavně, když nejsou finance, někam s tím dítětem dojíždět.
Sobecké je, mít dítě s postižením, když na něj nemám peníze, sama nejsem zdravá, vím, že se o něj díky tomu nepostarám, jak bych měla a dost možná by kvůli tomu skončilo v ústavu, nebo taky kvůli tomu, že tady za pár let nebudu.
Každý den by mě žralo svědomí, mít dítě, které se o sebe nedokáže postarat, a já doufala, že se mé potíže nezhorší natolik, že se nebudu moct postarat ani o sebe.
 Pawlla 


Re: nepatříš 

(21.8.2010 12:38:13)
Marci,tak koukám jako blázen,spolu jsme bojovali na diskusi proti názoru,že všichni ADHD děti jsou agresivní a teď to samé napíšeš o postižených dětech?
 Gora 


Re: nepatříš 

(22.8.2010 19:06:33)
Pawli, psala jsem polovina z těch, co jsou s VĚTŠÍM postižením, nepíšu o těch s lehčím postižením. Navíc jsem tohle dohledala na více stránkách o DS, a tam píšou, že lidé, kteří jsou s větším postižením, bývají z poloviny postiženi ADHD, a může se to projevovat u těchto lidí zvýšenou agresivitou.
 Pawlla 


Re: nepatříš 

(22.8.2010 19:43:30)
Marci,já s postiženými lidmi pracuju a věř,že ani polovina není pravdou,ve skutečnosti těch opravdu agresivních je pár.Je ale pravdou,že když už jsou agresivní je to mazec,nejde to skoro zvládnout.
 Gora 


Re: nepatříš 

(22.8.2010 20:11:39)
Pawli, tak se to omlouvám. Já se to tenkrát dočetla na internetu, ale asi jsem opět narazila na zkreslené informace. Ne nadarmo lékaři radí, nehledat vše na netu.~;)
 Pawlla 


Re: nepatříš 

(22.8.2010 20:14:09)
Marci~x~
 Lucie 
  • 

AMNIOCENTÉZA?? UŽ NIKDY!!!! 

(29.9.2011 10:18:07)
Děvčata,
musím se přidat k této diskuzi.

Můj první, desetiletý syn má LMD, ADHD. Mnoho problémů, běhání po psychologii, neurologii, eeg a tak dále. Prošli jsme vším, od agresivity, po jeho výroky, že jsme hnusní, zlí, nejhorší, po výroky typu, že chce být mrtvý...
Nebudu rozepisovat, jak moc je to těžké a složité a co taková výchova obnáší.
Ale JE ZDRAVÝ. Co to je ADHD, pouhé nic proti tělesnému či mentálnímu postižení.

S oběma syny jsem byla na odběru plodové vody. S prvním jsem dva měsíce čekala na výsledky, pološílená strachy. Na genetice mi rovnou řekli, ať se připravím na postižené dítě a ZDA JSEM JAKO SCHOPNÁ SE O NĚJ STARAT??? LASKAVĚ SI TO ROZMYSLETE, AŤ STIHNETE JÍT NA POTRAT!!

PO AMnio jsem měla šílené křeče dva dny, brečela jsem bolestí a myslela, že prostě potratím.
Po dvou měsících nekonečného šílenství a strachu jsem se dozvěděla, že muj syn je zcela zdravý.
Jak se asi vyvíjelo mé miminko, když jeho matka byla strachem bez sebe, v šíleném stresu, pominu-li mé okolí, od příbuzných po přátele, kteří do mě "hučeli", že je snad JASNÉ, že bych si ho nechala vzít!!!

Můj druhý syn měl šílené riziko Downova syndromu, poslali mě na Amnio okamžitě do druhé budovy. De facto mě k tomu přinutili a já jako ovce, šílená strachy, jsem šla a dělala, co mi říkali.
Nastalo deja vu, stejné, šílené křeče, které trvaly skoro dva dny.
Modlila jsem se (ač nevěřím v Boha), aby byl malý v pořádku.
Po milionech vyšetření se zjistilo, že můj druhorozený syn je zcela zdráv. A já zase žila měsíc v neskutečném stresu.

Můj překrásný syn, zcela zdravý, zemřel měsíc před porodem.

Nemohu vysvětlit, ani popsat, co to s člověkem udělá, protože, kdyz jsem ho chovala v naruci a libala jeho tvar, zemřela jsem společně s ním.

Dala bych cokoli, abych zemřela já a ne on.
Dala bych cokoli, aby byl můj syn postižený. Ale aby žil.
Dala bych cokoli za to, chovat ho v mé náruči a vozit ho třeba na vozíku, ale vidět jeho úsměv a cítit vůni jeho kůže.

Věřte mi, že už mě nikdy, nikdo k odběru plodovky nedonutí.
Skutečně byste nemohly mít doma postižené dítě?
DOkázaly byste nechat Vaše dítě dobrovolně zabít poté, co byste jedno pohřbily pod hromadu kamenů a chodily plakat na jeho hrob?
DOkázaly byste to s klidným svědomím udělat?

Pokud bych měla postižené dítě, opravdu by trpělo jiné či další sourozenci? Čím? ŽE by kolem sebe viděli handicap? Že by se museli zapojit? Že by si uvědomili o to víc hodnotu života? Že by se k lidem s postižením chovali "normálně"?

Když mé dítě skočí po hlavě do vody a zůstane do smrti postižený, také se ho nějakým způsobem zbavím? Protože by další děti trpěly??

NIKDY nemůžeme vědět, co přijde.
Člověk musí změnit svůj život, to ano.
Ale každý má právo na lásku.

MOžná nesouhlasíte, ale tohle je můj názor.

POkud by Vás zajímal celý muj příběh, podívejte se na nenarozenemiminko.cz.

 Insula 


Re: nepatříš 

(18.8.2010 15:16:49)
Byla jsem v takové situaci, šla bych na potrat.
 Insula 


Re: nepatříš 

(18.8.2010 15:20:05)
Já psala o tom, že by si většina maminek postižené dítě nenechala, ne o tom, že by nešly na AMC. ~;)
 Gora 


Re: nepatříš 

(18.8.2010 15:51:53)
Já vím, a já reagovala, že tady na rodince tvrdilo dost maminek v kterési diskusi, že by si nenechalo ani udělat AMC, a ponechaly by si postižené dítě.~;)
 Insula 


Re: nepatříš 

(18.8.2010 16:19:30)
Myslím, že to říkají takové, které buď před touto otázkou nestály a nebo dobře vědí, že tripple je vemi nepřesný test a i když vyjde špatně, tak i tak je riziko postižení DS poměrně malé. ~;)
 Gora 


Re: nepatříš 

(18.8.2010 16:29:30)
souhlasím, takový i můj názor. Až mi vyšly špatně testy, tak teprve jsem pochopila, jak důležité rozhodnutí nás čeká.
 Jiřule a 3 skřítkové 


Re: nepatříš 

(19.8.2010 13:47:22)
taky jsem měla tu čest , že mi u prvního miminka vyšly triply blbě. tehdy jsem netušial ani co to je .na amnio jsem sice šla ale během měsíce čekání na výsledky dospěla k názoru, že my bychom si jakuba nechali.S holkama jsem na žádný testy nešla. Neměly pro nás význam.
 Jiřule a 3 skřítkové 


Re: nepatříš 

(19.8.2010 13:57:11)
před pár lety .. když jsem se rozhodovala jestli s druhym mimnkem jít na testy a k čemu jsme objevila knihu- Naia se smí narodit.. nádherně napsaná kniha o životě s holčičkou s DS.O úplně jiném přístupu zdravotníků v zahraničí a tady. o nabízení pomoci a podpory rodině s dítětem s postižením ihned od rozhodnutí si Naiu nechat.. tak by to mělo být a ne vnucovat potraty, kroucení hlavou a opovržlivě koukat na rodinu která si takové dítě nechá.. ale to není jen o DS ale vůbec o všech děti s nějakou vadou.
 Ronja 
  • 

Re: nepatříš 

(18.8.2010 19:34:18)
No vidíš - já jo, a bylo to pro ně po porodu docela peklo... Například otázka lékaře: "Vy jste ta s tím downem? To jste nemohla jít na potrat, nebo co?" mi připadá minimálně na ránu, možná i na vyhazov...
Jinak je to pochopitelně věc svědomí každý matky a je úplně jedno, jestli patří k většině, menšině nebo do království bramborových lidí. Já si takový dítě nechám, jestli je mi souzený a budu ho čekat. Někdo zase ne. Mě z mýho pohledu připadá zrůdný se zbavit svýho dítěte. Jenže matka, která něco takovýho udělá, na to nekouká z mýho pohledu, ale ze svýho, a ten já neznám, takže mi nepřísluší soudit... Tolik k tématu.:-)
 Gora 


Re: nepatříš 

(18.8.2010 20:25:33)
Tak od toho lékaře to bylo dost hnusné.~Rv


Jen zase z mého pohledu, nemít žádné dítě, a vědět, že by to bylo možná mé první a poslední, možná bych se rozhodovala bych se jinak, ale nevím.
Takhle mám dva zdravé nadmíru čilé syny, a nepřipadalo by mi fér, že bych se více musela o postižené dítě na úkor těch dvou. Navíc starší je ADHD, tak je to s ním přece jen o trochu složitější.
A hlavně vzhledem k mému zdraví, bych měla opravdu velký strach, že se nedožiju dospělosti postiženého, a to skončí v ústavu.

Jinak mně je to taky jedno, každý ať se rozhoduje podle svého vědomí a svědomí, neodsuzuju taky žádnou stranu.~;)
 Bumbi&05,08,10 


Re: nepatříš 

(19.8.2010 20:24:07)
já zase nevím, jak bych vysvětlila svým dětem, že to další se nesmělo narodit, že jsem ho nechala zbít. Jak bych jim to řekla? Jaký příklad bych jim to dala?
 Gora 


Re: nepatříš 

(20.8.2010 9:42:20)
Záleží na každém člověku, co by řekl dětem.

Já si zase nedovedu představit, že bych jim řekla, hele, až umřu, budete mít sourozence s postižením na krku, doufám, že si najdete tolerantní partnerky, ať máte taky nějaký svůj život.
Nebo taky, víte až umřu, váš sourozenec skončí v ústavu, doufám, že ho budete navštěvovat.
Nevím, v každém případě by mi přišlo sobecké mít dítě s postižením, když vím, že mé zdraví na tom nejlépe, a nevím, jestli se vůbec dožiju jeho puberty.
 Alish 84 


Re: nepatříš 

(23.8.2010 11:49:10)
Teda Marci, ctu vsechny tve prispevky a ~e~. Mluvis porad o sourozenci jako o cizim. Vzdyt by s vami zil, snad i jako clen rodiny, ne? Pak by k nemu brachove meli vztah a vzdy je to o rodicich jaky ten vztah bude. Jestli ho budou brat jako partaka, jako nekoho, kdo jim ukaze jiny rozmer byti, anebo jako nejakou pritez.
Muj bracha (treti dite v poradi) se taky narodil s DS, nikdo nic v tehu nezjistil, jenze se psal rok 86 a nikdo o detech s DS moc nevedel. Vsichni (sirsi pribuzenstvo, lekari)mamu doslova prekecali, aby ho dala do kojenaku. Za tri mesice tam umrel. Mama dodnes lituje, ze si ho neodnesla domu navzdory vsem a vsemu. Argumentovat DNES, ze by na tebe okoli koukalo divne mi prijde zcela mimo. Dnes jsme, nastesti, uz dal. Co teprve by mela rikat moje mama v tom 86!
Ja osobne si nedokazu predstavit, ze se prcka vzdavam z jakehokoli duvodu! Jednoho zdraveho mam a od te doby me mamino vypraveni vzdy trhalo srdce.
A k te ADHD: muj byvali partner to mel taky, puberta na drogach, vlastne se tech drog nedokazal vzdat uplne ani pozdeji, alkohol byl (a asi stale je) nedilnou soucasti dne, nezridka se stavalo, ze po desatem pivu a nejakem panaku se strhla rvacka, no a z te vsi kombinace se mu rozjela maniodepresivni psychoza. Lecit se odmita, protoze manií omlouva kdejaky prusvih a vsichni mu to basti. Ja uz byla prejedena. Jinak teda ohromne hodnej a dobrackej clovek, penize vydelat umi, ale zivot s nim by byl pro me peklo.
Preji tobe i synum jen to nejlepsi ~x~
 Gora 


Re: nepatříš 

(23.8.2010 19:51:38)
Alish, ale asi jsi nečetla všechny mé příspěvky. Vždyť jsem vysvětlovala, proč já bych volila interrupci, kdyby bylo stoprocentní, že by mělo dítě DS, nebo nějaké jiné těžší postižení.
Volila bych nejspíše jinak, nemít žádné dítě, ale volila bych takhle v téhle situaci, v jaké jsem.
 jana 
  • 

Re: nepatříš 

(24.8.2010 1:26:26)
Snad neotěhotníš. Pže když pro vás by už místo pro dalšího nebylo, jeden by se nevlezl, láska se vyčerpala, došla. Ach, jak smutné.
Snad Tě nepotká, co tady někdo psal, že jedno krásné velké dítě měl, pak nečekaně otěhotněl, a teď nevím, zda si to malé nechal nebo ne. To krásné velké dítě zemřelo při havárce. Je pak rozdíl malé mít nebo ne, že?
Snad Tvoji synové nepocítí z toho, že bys taky nemusela mít dost lásky pro ně, jednoho z nich, vašeho psa, jejich manželky, jejich děti...
Láska se počítá jen ta, kterou dáš. Čím víc vás je, tím více lásky mezi vámi. Omez se na jednoho, umřeš jak studna vyschlá, rozbourané schody do prázdna...
Někdo miluje jen svoje děti, někdo jen některé z nich, někdo miluje i kamarády svých dětí.... Někdo miluje jen zdravé krásné děti, znám takové babičky, jiné nerozlišují mezi svými vysoce erudovanými vnoučaty s prestižním místem a těmi, co se sotva vyučili. Každý má jiné dary. Někdo je zdravý, jiný má alergie, ekzém....
 Gora 


Re: nepatříš 

(24.8.2010 10:25:14)
Jano, jak ty jsi omezená.~a~
Vše vidíš jen z jedné strany, a to, že může mít věc více pohledů prostě nepřipustíš. S takovými lidmi nemá cenu se bavit. Ještě, že si můžeme vybírat přátele.
 Gora 


Re: nepatříš 

(24.8.2010 10:51:46)
Mmch, dík, že mi přeješ, ať neotěhotním, ale asi sis nevšimla, že já už dva syny mám.
Navíc, taky sis asi nevšimla, že jsem psala, že starší má ADHD (jak mi tady jedna reagující nepsala, taky to je svým druhem postižení), navíc je často nemocný. Jeho léčba a moje léky kvůli mému zdraví stojí ročně spousty peněz a spoustu času. Mít dítě s postižením, musela bych jednoho nebo druhého zanedbávat. A možná ti to bude připadat divné, že mám ráda i toho věčně nemocného s ADHD, o kterého se musím mnohem více starat, ale miluju je oba naprosto stejně. A milovala bych je, i kdyby se jim cokoliv stalo.
A v tomhle si asi taky nečetla všechny mé příspěvky, psala jsem, kdyby se projevilo na AMC, že má VĚTŠÍ postižení, tak bych nejspíše zvolila interrupci.


 Kočanská 
  • 

Re: nepatříš 

(20.8.2010 19:03:43)
Takový argument, že by narození postiženého dítěte bylo na úkor starších sourozenců jsem častokrát slyšela. On zní totiš dost racionálně. Svět ale bohužel vůbec racionální není a racionální rozhodnutí nemusí vždy plodit jen dobro.
 jana 
  • 

Re: nepatříš 

(24.8.2010 1:19:36)
Zvláštní. Normální matka za své dítě ráda i život položí....
 Gora 


Re: nepatříš 

(24.8.2010 10:29:23)
Asi neumíš ani číst, nemáš sama nějaké postižení?

Nikde jsem nepsala, zda bych položila nebo ne svůj život za dítě.

Mmch, každý člověk má možnost volby, a je jen na něm, jestli chce vychovávat dítě s postižením nebo ne.


Podle tvých názorů soudím, že jsi náboženská fanatička, která potrat nepřipouští.
 lklasinka 


Re: nepatříš 

(19.8.2010 6:14:50)
vždycky jsem tvrdila, že bych si postižené dítě nechala, až jsem byla na dvouměsíční praxi, u těchto dětí. Oddělení bylo rozděleno na ležící, plazící, chodící, a dospělé chodící. Prošla jsem je všechny. Různě více či méně deformované děti, chyběly jim části končetin, měly sondy v žaludku, no děs, na oddělení dospělých jsem byla svědkem jak jeden milý Down asi 150 kg liskl sestřičku. a spoustu jiných zážitků. Nakonec jsem tam zůstala pracovat 3 roky. --Už nejsem přesvědčená o tom že bych si nechala postižené dítě---
 Petra-4děti(15,12,8let a 3roky 


Re: nepatříš 

(20.8.2010 1:13:05)
Moje kamarádka po špatném triple testu šla na amnio.
Ještě než dostala výsledky ji již na 3D ultrazvuku řekli, že mají podezření na DS a k tomu ji u miminka zjistili ještě podezření na několik dalších VVV(vrozené vývojové vady).Po výsledcích amnia už byla zcela rozhodnutá a šla na potrat - vlastně už na porod.O to to bylo i horší, rodit a vědět, že výsledkem nebude mimčo.
Do roka se jí narodilo zdravé mimčo a po porodu jí zdr. sestra (náhodou ta samá, kterou měla u porodu postiž.plodu)řekla, že udělala velmi dobře. Její předcházející dítě bylo opravdu dost těžce postižené nejen DS,ale i dalšími VVV.
NIkdy to není na 100%,ale je-li už několik dalších podezření na další VVV, také bych podstoupila potrat.Je o věc názoru.
 Makče dva kluci 


Re: neutrální přístup 

(21.8.2010 22:26:00)
Já taky ne a amniocentézy jsem podstoupila dvakrát,poprve jsem byla hodně nervozní a bála se u druhého těh.už jsem od začátku věděla že budu muset znovu /máme v rodině gen. poruchu/,a šla jsem naprosto v klidu naštěstí obě dítka jsou zdravé...~;((
 Anna 
  • 

Re: neutrální přístup 

(18.8.2010 11:25:15)
Zažila jsem něco podobného. Dítě jsem měla ve 36, tripple i screening v pořádku, ale chtěli jsme mít s manželem jistotu, takže jsme chtěli AMC i jako samoplátci. Nakonec jsme si AMC doslova vydupali.
Občas je to tu doopravdy sranda - ti, kteří AMC nechtějí, do toho nutí, ti, kteří o AMC stojí i jako samoplátci, těm AMC udělat nechtějí:-)
Jinak patříme mezi skupinu rodičů, kteří by si dítě s DS nenechali. Rodiče, kteří si dítě s DS nechají neodsuzuju, ani neobdivuju, je to jejich rozhodnutí. Tohle rozhodnutí (ať už je jakékoli) nemá nikdo právo soudit.
 jana 
  • 

Re: neutrální přístup 

(24.8.2010 1:29:06)
Jistotu? A co kdyby to vyšlo ok, a dítě se narodilo postižené? Dostkrát se už stalo.
Nebo by bylo ok, a podělali by to zdravotníci u porodu - taky dost časté.
Nebo by se prostě přidusilo.
Co s ním pak?
Taky do kýble?
 Kor 


Triple tesyt a jejich pravdivost. 

(18.8.2010 20:27:02)
Bohužel jsem jedna z těch co ji triple testy vyšly ukázkově, riziko DS 1:1300 a přesto máme doma pětiměsíčního chlapečka s DS, přišlo se na to třetí den po porodu i na těžkou srdeční vadu... to že se na DS běžně nepřijde (světe div se dle statistik se 50% dětí s DS rodí aniž by se to předem vědělo) to prý není nic divného, ale že má "bývalá" paní doktorka nepřišla na těžkou srdeční vadu to se prý nestává. Takže všechno je hodně o doktorech a že sehnat dobrého doktora není lehké, to jsem za posledních pár měsíců běhání po doktorech se synem moc dobře pochopila. Já rozhodně při dalším mimču na odběr plodovky půjdu, dokonce uvažuju o odběru CVS. S jedním postiženým miminkem se ještě stále smiřuju, ale školku takových dětí doma nechci. Pro své dítě udělám cokoli aby bylo šťastné, ale kdyby takhle nemocné děti nemusely na svět bylo by to lepší. Toť můj názor. Strašně moc maminek na triple testech lpí a dost se mluví o tom, že vycházejí falešně pozitivní...jen už se nikde nepíše že opak se stává také. Triple testy už bych nikdy nepostoupila, šla bych na jistotu.
DS v našem podání mi "zatím" nepřijde jako děsivá katastrofa, děláme vše jako se zdravým miminkem (jen to běhání po doktorech a operace srdíčka je zátěží), ale i tak bych už další dítě takové nechtěla, potrat ve 20tt bych také ale nechtěla, proto to zvažování o CVS, které jde udělat velice brzy ikdyž s větším rizikem potratu.
 Kor 


Re: Triple tesyt a jejich pravdivost. 

(18.8.2010 20:32:21)
Ikdyž už jsem s tím vším částečně smířená a doma si užívám maminkovských radovánek, tak mě stále moc mrzí když jdu venku po chodníku a vidím kupu šťastných maminek se zdravými dětmi, hlavně proto, že už rozdíly mezi zdravým dítětem a mým synem bohužel začínají být vidět a mrzí mě, že lidé na něj nejspíš budou celý život koukat jako na toho jiného...a bohužel se občas utvrzuju v tom, že společnost takové lidi nepřijímá automaticky ale kouká na ně tak nějak přes prsty ~:(
 Kor 


Re: Triple tesyt a jejich pravdivost. 

(18.8.2010 20:38:00)
Někdy přemýšlím nad tím, jak bych se rozhodla, kdyby se na DS přišlo v průběhu těhotenství...a popravdě nevím co bych dělala, asi by záleželo kdy by se na to přišlo a také nemít zatím žádné dítě rozhodovala bych se jinak než mít už zdravé děti. Bohužel zatím mám to jedno jediné co mi občas přijde že je potomkem nějakého pana Downa a ne nás a někdy zas mám pocit, že je to nejkouzelnější miminko pod sluncem.
 chikamichi 


Re: Triple tesyt a jejich pravdivost. 

(19.8.2010 12:04:42)
Kor jsi super máma a tvůj případ je přesně dokladem toho, že nikdy není nic jisté a zvlášť v těhotenství ne, a že i doktoři jsou dobří a špatní a dělají chyby,

ale pro Tebe, protože jsem o to četla skutečně hodně, tak pravděpodobnost toho, že by si měla alší dítko s touto poněkud odlišnou chrom. výbavou je velmi velmi mizivé, prostě to že se tam ty chromozomy nějak překotily nesouvisí nijak s tvojí nebo partnerovo genetikou je to náhodný jev, takže tě chápu, že chceš jít příště na testy, ale skutečně další miminko bude mít určitě chromoz. výbavu v pořádku...moc ti to přeju
 chikamichi 


Re: Triple tesyt a jejich pravdivost. 

(19.8.2010 12:07:30)
a ještě ke kvalitě článku, čekala jsem, že to psala nějaká naivňoučká dívenka, ale že je autorka lékařkou mě tedy šokovalo!!!
~Rv
 Binturongg 


Re: Triple tesyt a jejich pravdivost. 

(19.8.2010 12:25:39)
Ajli - naivňoučká dívenka a lékařka se vzájemně nevylučují.
Drsné je, pokud je to doktorka s mnohaletou praxí ~d~
 & 


Re: Triple tesyt a jejich pravdivost. 

(19.8.2010 13:08:50)
Tak jsem si ten clanek konececne precetle... Vzdyt je to psany celkem rozume. Alespon je citit, ze autorka pod tim bilym plastem neztratila lidskost... Viva naivnim lekarum.. :-)
 Renata 
  • 

Re: Triple tesyt a jejich pravdivost. 

(19.8.2010 19:17:15)
Ale nikde není psáno, že je to lékařka! Autorka píše, že před lety studovala medicínu, nikde není psáno, že studia dokončila nebo že se profesi věnuje.

Amniocentéza je jen postup, jak zjistit určitý problém. To, co je v této společnosti k debatě, je fóbie z "odlišných" lidí, která je tu široce přítomna. Je to tlak celospolečenský a medicína jen nabízí postupy, jak získat některé odpovědi. Ani amniocentéza není 100%, i po amniu se už narodili Downové. I po amniu byly potraceny zcela zdravé děti - myslím tím uměle potraceny, protože amniocentéza poruchu ukázala - a nebyla to pravda.

Myslím, že se autorka mýlí, většina matek by Downa záměrně neporodila. Ale velká část žen podstupuje potrat hlavně proto, že dítě je nepřijatelné SPOLEČENSKY. A to je ohromný důvod k úvahám.
 štěpánkaa 


Re: Triple tesyt a jejich pravdivost. 

(20.8.2010 23:07:35)
Ajli, to bohužel není úplně jisté, záleží na tom, zda se jedná o "náhodu" nebo dědičnou zátěž...
 Alish 84 


Re: Triple tesyt a jejich pravdivost. 

(23.8.2010 12:13:46)
Kor, nic neni nahoda a vsechno ma svuj smysl nezavazne na tom, zda my ho vidime nebo citime hned, nebo jestli vubec nekdy. Kazdopadne te ten maly clovicek prisel necemu ucit, ukazat ti jiny uhly pohledu na svet a vubec na vsechno a vetsina mamin s ruzne postizenymi detmi nebo s detmi s postizenim jsou vetsinou velmi moudre damy, ktere maji odlisny zebricek hodnot a zivot ziji kazdou chvilkou, jako jejich deti. Kdo z nas "normalnich" tohle delame? Kdo zijeme pritomnym okamzikem? Protoze zivot to je to co je prave "ted". Proste tim vsim chci rict, ze za cas treba to budes sama vnimat jako to nejlepsi, co te potkalo. Zkratka nech se vtahnout do jeho sveta a uzivejte si to :-)
PS:DS je opravdu vec chybneho spojeni chrom., mama mela ctyri tehu, ztoho tri zdrave holky a jeden chlapecek s DS (jako treti ditko v poradi). Takze verim, ze budes mit doma i zdrave ditko a budou mit nejen skvely vztah, ale to zdrave bude mit i skvely nadhled do zivota, bude na tyto lidi koukat jako na normalni a bude se k nim umet i chovat. Je to dulezite pro budouci generace. ~;)
 Zazi (1+1+1) 


Re: Triple tesyt a jejich pravdivost. 

(26.8.2010 22:02:11)
Milá Kor,
po úplně stejné pravděpodobnosti z triplu máme doma vedle dvou zdravých brášků ještě jednu pětiletou slečnu s DS. A chtěla jsem Ti jen napsat, že jinakost naší dcery pociťuju pořád, ale s časem se to neustále nějak zmírńuje. Rozdíl mezi ní a zdravými vrstevníky je pořád větší, ale co... Chodí do běžné školky, letos v létě se naučila pěkně svižně běhat, ujde na výletě třeba i pět kilometrů, hodně se snaží mluvit a hodně jí toho rozumíme (někdy taky ne, pak nastoupí ruce), baví ji skákat na trampolíně, učí se jezdit na odrážedle (kole bez šlapek), umí se pomazlit nejněžněji ze všech našich dětí, moc hezky se stará o jakékoliv mimino v dosahu, miluje psy...
přeju celé vaší rodině hodně radostí.

a k tématu článku - když jsme čekali další dítě, neabsolvovala jsem AMC, jen neinvazivní screeningy.
 Binturongg 


Re: Triple tesyt a jejich pravdivost. 

(19.8.2010 11:22:03)
Kor - je mi upřímně líto, že máte takové trápení a navíc to přišlo jako šok.
Přesně tomuhle jsem se chtěla vyhnout, ačkoli mi tento názor musel "vnutit" můj gynekolog-porodník. Prostě že mu jen krevní testy nestačí, možné je všechno a pro klid nás obou AMC doporučil, ačkoli byl jako důvod uveden můj věk, a to ještě hraniční (AMC jsem absolvovala měsíc po 35 narozeninách).
Ona ani AMC není 100%, ale přece jen...

A té doktorce by měli vzít diplom, babě pitomý!

Každopádně i "Down" může být šťastné a veselé dítě, když má fajn rodiče. Např. v Irsku to vůbec neberou jako chorobu či vadu a už vůbec ne jako důvod k potratu. Většina rodin tam má mnoho dětí a často je jedno z nich "jiné" - nikdo se nad tím nepozastavuje.
Než váš prcek vyroste, bude i tady víc pochopení a méně divných, postranních a soucitných pohledů...

Drž se a přeju jen vše nejskvělejší! ~3~ ~6~
 Alish 84 


Re: Triple tesyt a jejich pravdivost. 

(23.8.2010 11:55:41)
Nekdo to tu snad uz psal. Ty deti ziji stejne plnohodnotny zivot jako my. Ba dokazi si ho uzit jeste vic. Jen jejich hodnoty jsou jine! Tak proc to "kdyby se takove deti nemusely rodit bylo by to lepsi". Jako pro koho, pro ne? To je jen iluze.
 kili 
  • 

Re: Triple tesyt a jejich pravdivost. 

(23.8.2010 12:24:07)
Píšete velmi pěkně, zasvěceně, opravdově. K diagnose vrozené srdeční vady - nevím, kterou paní doktorku ("bývalou") míníte a o jakou vadu šlo, nicméně jsou vady (i kritické), které se praenatálně detekovat nedají a jejich detekce činí potíže i v prvních hodinách po narození. Detekce třetí den po narození může být hodnocena i jako pozdní i jako časná, záleží na té vadě. Věřím, že máte spousty starostí, chtěl bycvh Vám popřát dostatek sil pro jejich zvládání. Krom těch starostí dokážou postižené děti obohatit své opatrovníky o řadu poznání, ke kterým by jinak nedošli. Myslím si, že tomu tak bude i ve Vašem případě - Váš příspěvek je prodchnut vnímavostí i vlastními invencemi. Hodně štěstí.
 helena9 


Re: neutrální přístup 

(23.8.2010 15:06:58)
Triple testy mi přijdou k ničemu.Nemají řádnou vypovídací hodnotu. Kamarádky švagrová je měla v pořádku a narodila se jim holčička s těžkým Downem. Je jí 27.
Já otěhotněla v 36, testy O.K., přesto jsem na amnio šla. Život s Downem si neumím představit. Dva roky jsem seděla s kolegyní (je to už starší paní), jejíž švagrové se narodil Down.Zážitky, které mi líčila byly hrozné. Navíc, příroda je moudrá, valnou většinu Downů vybaví vážnými nemocemi srdce, které ho nenechají dlouho trápit na tomto světě. Ale lidé zasahují, operují a připravují tak dítěti i rodičům peklo na zemi. Je to vše zbytečné, jen poslouchat a řídit se přírodou. Vše má svůj smysl a cíl....
 helena9 


Re: neutrální přístup 

(23.8.2010 15:06:59)
Triple testy mi přijdou k ničemu.Nemají řádnou vypovídací hodnotu. Kamarádky švagrová je měla v pořádku a narodila se jim holčička s těžkým Downem. Je jí 27.
Já otěhotněla v 36, testy O.K., přesto jsem na amnio šla. Život s Downem si neumím představit. Dva roky jsem seděla s kolegyní (je to už starší paní), jejíž švagrové se narodil Down.Zážitky, které mi líčila byly hrozné. Navíc, příroda je moudrá, valnou většinu Downů vybaví vážnými nemocemi srdce, které ho nenechají dlouho trápit na tomto světě. Ale lidé zasahují, operují a připravují tak dítěti i rodičům peklo na zemi. Je to vše zbytečné, jen poslouchat a řídit se přírodou. Vše má svůj smysl a cíl....
 myš 
  • 

Zkušenost 

(18.8.2010 9:35:21)
Amniocentézu jsem 2x odmítla, dělali by mi ji jen z důvodu věku(2x těhotenství po 35 letech), protože screening v 1. trimestru i triply vyšly dobře. Nebyl to žádný problém, Ať už na genetice, nebo u gynekoložky, otázka je, jestli by to proběhlo tak v pohodě i kdyby byly výsledky špatné.

Kdyby bylo nějaké příště, tak už bych si nechala dělat jen biochemický screening v prvním trimestru a triply bych odmítla. Jsou příliš zavádějící a vycházejí často pozitivně nebo negativně falešně, v mém okolí mám takové případy zybtečných nervů a zbytečné amniocentézy hned dva.

Pokud ybch ale měla výsledky špatné, na amnio bych šla.
 Hilly. 


Spíš ne 

(18.8.2010 9:42:16)
Jak už jsem psala v jiném článku tady, přijde mi, že se u nás posílá na amniocentézu mnohdy zbytečně a někdy i záměrně, aby příslušné pracoviště mělo dost klientek a nebylo zrušeno.
Taky si někdy říkám, že když ty tripple testy vyšly špatně a lékař špatně nevypočítal datum porodu(záměrné zohledňování termínu jen podle MS), může to znamenat, že opravdu něco není v pořádku, ale nemusí to být nic na bázi genů a tímto invazivním zákrokem zdravý vývoj dítěte můžeme ještě opravdu ohrozit, třeba zavlečenou infekcí, předčasným porodem. Sakra,jedno potracené dítěte ze sta je opravdu hodně!!!
Já bych na amniocentézu šla, pokud by mi vyšel špatně screening ve třináctém týdnu a zároveň i tripple test.
 miriam +5 


Re: Spíš ne 

(22.8.2010 1:09:26)
Já jsem byla na testu ve 13. týdnu i na triple testu v 16. týdnu. V prvním testu vyšlo podezření na Edwardsův syndrom, ve druhém na Downův syndrom 1:16, Edwardsův syndrom 1:35 a Lemli-Opitz syndrom pravděpodobnost vyšší než devět z deseti. Ty dva poslední syndromy jsou neslučitelné se životem. Amniocentézu jsem odmítla a modlili jsme se za život a zdraví miminka a prožívali dost stresující těhotenství. Narodil se nám zdravý chlapeček.Ještě doplním, že paní doktorka v porodnici, když jsem řekla, že nechci jít na amniocentézu, odpověděla:"Když řeknete A, tak abyste řekla taky B a nenechala nám ho v porodnici."
 Mammina 


Re: Spíš ne 

(22.8.2010 12:42:38)

Co dodat, moc pekne receno to neni, ale pravdepodobne ma ta panio doktorka uz jiste zkusenosti...
 jana 
  • 

Re: Spíš ne 

(24.8.2010 1:36:23)
Jsou vtipní ti doktoři. Kecají o etice, mají problém, když jim tam matka nechá novorozence (ať je jakýkoli), ale klidně nenarozené děcko usmrtí, naporcují, vycucnou, nebo ho zavraždí a matka ať si porodí mrtvolku.
To jim přijde etičtější.
 kreditka 


Obráceně 

(18.8.2010 9:52:34)
Triple test mi přijde zbytečný kámošce vyšel úplně ukázkově, no co jí to bylo platný když se ji narodilo dítě s downovým syndromem (těžší forma) je fakt, že tam bylůa genetická dispozice, kterou nenahlásila ~Rv Každé další těhu už chodí na amniocentézu kde ji děti více ohlídají. Jak říká výsledky triple testů si mlůže max. vytřít z.dek ~Rv Dítě s downovým syndromem bych si nenechala vědět to dopředu, na 90 % bych šla na potrat
 binaryy szuká ovci 


odmítla jsem triply 

(18.8.2010 9:53:01)
odmítla jsem triply,a jediný UTZ který jsem si nechala udělat byl v 5 tt těhotenství,kdy jsem začala krvácet a srdíčko nebilo.
 withep 


Odmítla bych, ale děkuju za info 

(18.8.2010 9:57:54)
Myslím, že amniocentézu odmítla vždy bez ohledu na to, jak velké riziko by mi u jaké nemoci vycházelo. Opravdu vážnou vadu by snad ukázal UTZ a žádný další přínos, než že bych se mohla na příchod nemocného miminka připravit, od prenatálních vyšetření neočekávám. Takže mám velmi podobný názor jako autorka článku a moc děkuju za přehledné a srozumitelné informace, i když doufám, že je sama nebudu potřebovat.
 *Niki* 


Re: Odmítla bych, ale děkuju za info 

(18.8.2010 10:18:11)
Na amniocentéze jsem nikdy nebyla a kdybych náhodou byla těhotná počtvrté, odmítla bych ji.
Informace z ní by mi nebyly k ničemu, protože ve 20 tt, kdy bych nejdříve měla nejspíš výsledky, bych na "potrat" v životě nešla.
Do 13. tt bych v jistých situacích možná šla, nicméně v tomto období bych asi úplné informace neměla. Takže jsem ráda, že jsem se do rozhodovací situace nikdy nedostala.
 Firsty+Matouš07/06+Šimon01/08 


se zkušeností s amc 

(18.8.2010 10:30:05)
Taky si nemyslím, že by si většina žen postižené dítě nechala. Já sama bych to za sebe určitě netvrdila, nezáleží totiž podle mě jen na nás, ale i na rodině, dalších sourozencích atd.

Byla jsem na AMC dvakrát a nikdy jsem si nic špatného nepřipouštěla. Věřila jsem, že bude vše v pořádku - co se týká výsledků i co se týká dopadu AMC. Co se týká potratů po AMC "četla jsem" že k tomu často dojde i po porušení lékařských doporučení na klid atd. Kolik je % při zachování všech doporučení se asi neví.
 jana 
  • 

Re: se zkušeností s amc 

(24.8.2010 9:10:39)
To jsou přece výmluvy - na cokoli, kohokoli. Lze se postavit proti názoru všech a jednat v souladu se svým - názorem, přesvědčením, svědomím, a ne s sebou nechat vláčet jako ta ovce - co by tomu řekli lidi a aby se na mě sestřenice nedívala skrz prsty. Možná by ta samá sestřenice (kdokoli jiný) vbrzku pojal k Tobě obdiv a úctu.
Jaký si to uděláš, takový to máš. Přece když Ti spadne dítě do špinavý stoky, nebudeš se rozmýšlet, co by na to řekli lidi, kam jsi to vlezla, jestli jim pak nebudeš smrdět, ale prostě normální reflex rodiče (i jiných) je pro to dítě skočit. (I když pravda, někdy náhodný chodec skáče obětavěji, rychleji než vlastní matka.
 Kukajs (Mája+Jožka+Tom) 


Většina maminek by si Downa nechala ??? 

(18.8.2010 10:41:44)
Dovolím si nesouhlasit, myslím že dítě s Downovým syndromem je obrovská zátěž nejen pro matku, ale pro celou rodinu, a pokud jsou v rodině už starší zdraví sourozenci, hoooooodně bych se rozmýšlela, zda mám právo na ně tuhle zátěž přenášet, protože já jakožto matka a pečovatel tu pro své nemocné dítě taky nebudu věčně, že.

Tripple testy jsem podstoupila třikrát, dvakrát mi z nich vyšlo riziko Downa pozitivní, jednou 1:80 a jednou 1:150. Na amnio jsem ovšem byla jen jednou, a to v tom prvním případě, podruhé už jsem ji odmítla, a to z toho důvodu, že ze třech různcýh vyšetření pouze tripple vyšel rizikový.

Vzhledem k tomu, že pro odběr krve na tripple je dost úzký časový horizont (jen pár dnů v 16.tt) jsem přesvědčená, že v obou případech šlo prostě o odběr krve ve špatný den, protože obě děti jsem tzv. "přenášela", zatímco první holčinku, u které tripple vyšel dobře, jsem rodila přesně na temín.

Takže podle mého: pokud jste si betonově jistá, že byste si případného Downa nechala, pak tripple i amnio jsou zbytečné. V opačném případě to chce zdravý rozum a nenechat se zbytečně manipulovat, i když dobrý výsledek rozboru plodové vody dokáže vystresovanou maminku okamžitě uklidnit.(vím z vlastní zkušenosti).
 albert1 


Re: Většina maminek by si Downa nechala ??? 

(18.8.2010 11:05:29)
Nedavno jsem sledovala v TV dokument, ve kterem zaznelo, ze v CR se narodi pouze kazde ste dite s DS, v 99% pripadu maminky podstoupi potrat.
 u, 3 dcerky 
  • 

Re: Většina maminek by si Downa nechala ??? 

(18.8.2010 11:37:15)
obzvlášť zběsilé ovšem je, že neexistuje statistika, kde bychom se dozvěděli, kolik z takto potracených dětí mělo opravdu DS. Protože vždycky jde pouze o riziko, ne o jistotu, že dítě bude postižené, příp. jak těžce.
 iva 
  • 

Re: Většina maminek by si Downa nechala ??? 

(18.8.2010 11:44:16)
tak to jsem taky slyšela, potrat zdravého dítěte :/
 Insula 


Re: Většina maminek by si Downa nechala ??? 

(18.8.2010 12:20:59)
Amniocentéza prokáže zda má dítě DS.

Jinak mě závěr také překvapil. Jsem přesvědčena, že většina maminek by šla na potrat a ne si dítě s DS nechala.
 MarkétaP + 4 dcerky 


Re: Většina maminek by si Downa nechala ??? 

(18.8.2010 20:58:45)
Neprokáže. AMC, pokud je provedena správně včetně laboratoře, pouze ukáže, že v plodové vodě se vyskytují buňky nesoucí karyotyp svědčící pro Downův syndrom. Tyto buňky ovšem nemusí pochízet z dotyčného dítěte, ale například z jeho zaniklého dvojčete v rané fázi těhotenství. Případně mohou pouze některé buňky dítěte nést karyotyp DS a jiné být "normální"; takto mozaukové dítě může vypadat i myslet jako dítě s kompletně normálním karyotypem.
 JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) 


Re: Většina maminek by si Downa nechala ??? 

(18.8.2010 12:26:16)
Další zběsilost je přesvědčení, že když AMC vyjde dobře, dítě bude zdravé.

Jako by neexistoval např. autismus, neslyšící a kupa dalších potíží, které žádná AMC ani ultrazvuk nezjistí.

Znám celkem dost rodičů handicapovaných dětí a všichni svý děti milujou. A dost možná jsou rádi, že neměli možnost volby v čase, kdy svý děti ještě neznali ~;)
 Margot+1 


Re: Většina maminek by si Downa nechala ??? 

(18.8.2010 15:36:13)
Příčí se mi vůbec přemýšlet o tom, jestli bych si dítě nechala či nenechala. Na takové rozhodování nejsme dělané a nelze se rozhodnout dobře - alespoň pro mě je v takové situaci jakékoliv rozhodnutí špatné.

Jediné, čemu věřím, je NT screening ve 12. týdnu s genetickým ultrazvukem. Ten mě natolik uklidnil, že mi tripple byly šumák. Ale pokud by to vyšlo špatně, byla bych zase v pytli - jak mám nechat zabít někoho, kdo má (12.tt)ruce, nohy, prsty, hlavu, čelisti, dokonce NOSNÍ KŮSTKU a hbitě zdrhá před ultrazvukem???
 metty, 3 kluci 


maminky možná ano, otcové ne 

(18.8.2010 20:04:13)
Je to jenom náhoda nebo je to fakt, že v mém okolí by většina nastávajícíh maminek uvažovala o tom si postižené dítě nechat, ale otcové jsou radikálně proti? Zdá se mi, že v tom hraje dost velkou roli to, kdo to dítě u sebe nosí v bříšku a cítí ho.
 Veveruše 


Re: maminky možná ano, otcové ne 

(23.8.2010 22:19:23)
Můj manžel mi při mém prvním těhotenství na otázku, jak by se zachoval v situaci, kdyby se nám náhodou narodilo dítě s postižením, řekl úplně bez rozmýšlení: "Nic, nechali bychom si ho, vždyť by bylo naše." Nevím proč, ale samotnou mě to v té době nutilo nad tím přemýšlet a přiznám se, neměla jsem a doteď nemám jasno, jestli bych v sobě našla sílu dlouhodobě se o někoho starat a nezhroutit se z toho - nikdy jsem to totiž nezažila, ani moji rodiče zatím nebyli podobné situaci vystaveni. Pro mě bylo už tak neskutečně náročné naučit se starat o zdravé dítě. Sebekriticky přiznávám, že u nás bych byla ten slabší článek já. Manžel by měl asi problém vydržet ne s dítětem, které by nebylo v pořádku, ale spíš se mnou, protože bych to asi psychicky moc nezvládala~d~. Ale myslím, že člověk si zvykne téměř na všechno a jak už jsem psala jinde, pro mě by bylo myslím snazší naučit se žít s "jiným" dítětem a překopat své životní hodnoty než žít s vědomím, že jsem nechala utratit vlastní dítě...
 vixana 


Re: Většina maminek by si Downa nechala ??? 

(23.8.2010 7:57:17)
Souhlasím, triple test je často zavádějící. Mně doporučil lékař vyš. ve 12. týdnu, nosní kůstka byla patrná pohledem i pro nás s manželem, šíjové projasnění po změření v normě a oba jsme zaslzeli, když jsme drobečka poprvé uviděli. Ovlivnilo nás to natolik, že jsme se poté domluvili, že výsledky triple testu nebudeme řešit a na amniocentézu nepůjdu v žádném případě. Nyní mám zdravého chlapečka, rok a půl, narodil se v mých 38 letech.
(Mám ještě 12ti letého syna z prvního manželství).
Před 7 lety jsem potratila v pátém měsíci holčičku, zážitek tak děsný, že bych stejně nemohla své dítě ohrozit ani 1% potratu.
Navíc jsem 2 roky pracovala jako asistentka v pomocné škole pro děti s různými druhy postižení (Downův syndrom, autismus, mozková obrna). Děti s DS patřily jednoznačně k nejméně postiženým, byly vesměs přítulné, i když někdy pěkně zlobily a dokázaly být i vychytralé, když se chtěly nějaké činnosti vyhnout. Tam jsem také pochopila, že děti svá postižení nevnímají, je to pro ně jediná realita, kterou znají a život je rozhodně bavil, chtěly se učit a hrát si v míře svých schopností.
Určitě je těžké se rozhodovat v těhotenství, ale po svých zkušenostech si myslím, že každý má právo na život. I když je to pro rodiče takových dětí velmi těžký život, děti je milují a jsou jim za něj vděčné.Dana V.
 Kočanská 
  • 

Re: Většina maminek by si Downa nechala ??? 

(19.8.2010 18:48:46)
mít dítě DS je náročné na druhou stranu jít na potrat v poměrně pokročilém stadiu těhotenství a to navíc s vědomím, že děťátko je možná postižené není náročné? Mně by potrat přišel daleko horší varianta než mít postižené dítě. Pro mě je to prostě zabití někoho, kdo žije, vnímá a má nárok strávit mezi námi čas, který mu je vyměřený (i kdyby to měl být jen čas strávený u mě v bříšku nebo třeba krátký čas). U lidí s DS to může být i dlouhý a spokojený život. Každý chce prostě jednoduchý život a do něj asi starost o někoho kdo není zrovna 100% podle představ většinové společnosti, nezapadá.
 Ida, 2 deti 
  • 

Prvotrimestrovy screening 

(18.8.2010 10:54:44)
Podstatne spolehlivejsi nez tripl, i kdyz take jen screeningove, jsou testy v prvnim trimestru (krev+UTZ) mezi 9-11 tydnem. Dnes se delaji myslim jiz standardne. Do urcite miry se tak elimuinuje zbytecne znervoznovani po triplech a potreba amnio.
 Manul 


Re: Prvotrimestrovy screening 

(18.8.2010 12:37:54)
Presne tak. Treba v Rak. se tripl normalne nedela. Prvni kontroly jsem mela v CR, pri posledni mi doktor rekl, ze priste naberou krev na tripl, ale to už jsem byla v Rak, kde me akorat poslali na NT a doporucili kombinovany test (ale musela bych si priplatit, takze jsem ho postoupila az u 2.) Na moji kontrolni otazku k triplu mi jen rekli, ze mi jeste nebylo 35. O amnio jsem se rozhodoivat nemusela, co by kdyby nedokazu rict, ale s autorcinym nazorem celkem souhlasim.
 Blanka+Adámek 


Kam to chodite k doktorovi? 

(18.8.2010 11:30:01)
Ja jsem amnio odmitla, mela jsem ji "naordinovanou" kvuli veku, ale vsechna ostatni vysetreni byla v norme, tak jsem nesla. Nikdo nerekl ani popel, jen si to dr. poznamenal do karty a tim to haslo. Nikde, ani u meho gynekologa, ani na UTZ ani v porodnici o tom nepadlo ani slovo, zadne nuceni ani tlaceni do vykonu jsem nezaznamenala.

Jestli bych si nechala postizene dite, to nevim, zalezelo by na vade. Fyzicky asi jo, mentalne, nevim, spis ne. Ale nikdy jsem o tom nemusela rozhodovat, dokonce jsem o tom ani dopredu nepremyslela. Proste jsem byla presvedcena, ze vsechno bude OK a nastesti bylo.
 iva 
  • 

nechala 

(18.8.2010 11:43:30)
bych si i postižené dítě, ale manžel nás uživí. Brala bych to jako že to tak má být a že to musí mít i pozitivní stránky.

Ale nezavrhuju nikoho kdo se rozhodne jinak, hodně záleží na postoji manžela a na jeho příjmu.
 Klenoflejn+4 


AMC - úplně opačný názor :-) 

(18.8.2010 12:51:24)
Já jsem taky lékařka a byla jsem na AMC 4x, naštěstí mám 4 zdravé děti. Nechtěla bych vědomě přivést na svět vážně postižené dítě. Jsem docela vděčná za současné možnosti prenatální diagnosiky...
 Hilly. 


Re: AMC - úplně opačný názor :-) 

(18.8.2010 13:07:22)
Klenoflejn, to ti AMC nezaručuje stejně, že nepřivedeš na svět vážně postižené dítě. Pouze se toto riziko snižuje.
Pokud díky AMC porodíš dřív, tak ho můžeš mít doma taky..například.
Nedávno jsem sledovala případ maminky, co je její dítě díky zpackanému porodu přidušené(jak vysoudila těch 13milionů) a proti postižení jejího syna mi nějaký Down připadá jak zahradní slavnost.
 Gora 


Re: AMC - úplně opačný názor :-) 

(18.8.2010 13:17:44)
Hilly, asi by sis měla promluvit s lidmi, kteří pracují v ústavech s dospělými lidmi postiženými Downovým syndromem.
Měla jsem kamarádku a jednu vychovatelku na intru, a obě popisovaly, že jako děti bývají možná kouzelné, ale v pubertě a po pubertě nikoli. Taky prý zaleží na tom, jak moc to postižení je velké, a jestli se k tomu ještě něco nepřidá.
 jana 
  • 

Re: AMC - úplně opačný názor :-) 

(24.8.2010 21:16:52)
Také to záleží ale na podmínkách - ono je rozdíl výrazný i mezi zdravými dětmi v ústavech a dětmi doma - ta propast je obrovská. Nuda, nedostatek podnětů, nedostatek lásky vyvolává agresi nebo apatii u kohokoli. Srovnává se neporovnatelné.
 Klenoflejn+4 


Re: AMC - úplně opačný názor :-) 

(18.8.2010 13:19:02)
Ale to já samozřejmě vím, viz výše. Pak bychom to dítě určitě měli rádi a udělali pro něj všechno. Ale neudělala bych to plánovaně.
Myslela jsem to tak, že pro sebe považuji AMC za vítanou možnost, nikoli něco, do čeho mě nutí systém.
 jana 
  • 

Re: AMC - úplně opačný názor :-) 

(24.8.2010 21:20:14)
Plánovaně? To by bylo záměrně a chtěně počít dítě s postižením - a to přece nikdo nechce.
Vítaná možnost rozhodovat o tom, že své dítě nechám zavraždit jen abych se o něj nemusela starat?
Tady vidíme etiku lékařů.
Sobectví, pohodlí, stud předspolečností?
Já nevím, ale radši dítě s nějakou vadou než třeba s leukémií, na kterou mi v 7 letech umře.
Koneckonců - lepší dítě s DS než dítě, z kterýho vyroste agresrivní alkoholik - a to se bude dát taky brzo zjistit, že? Je to přece dědičná dispozice.
 Šárka 
  • 

Triploidie, Edwardsův syndrom 

(18.8.2010 13:14:03)
Já jsem na amniocentézu šla, protože už bylo i na ultrazvuku vidět, že není vše tak, jak má být, i když to také ještě bylo všechno v normě. Jsem ráda, že jsem tam šla. Nejdřív mi řekli, že bude mít miminko Edwardsův syndrom, ale výsledky pak ukázaly, že miminko bylo triploidní / 69 chromozomů místo 46/. Vůbec by nemělo šanci se dožít ani porodu, bylo mi řečeno, že by žilo ještě tak 3 týdny, tzn. celkem asi do 6. měsíce těhotenství. Kdybych na amniocentézu nešla, mohlo by to být riziko i pro mě, kdyby miminko zemřelo a nepřišlo se na to brzy. Já bych na ní teď už šla vždy a myslím si, že má dnes už dospělá dcera také.
 jana 
  • 

Re: Triploidie, Edwardsův syndrom 

(24.8.2010 21:22:37)
Jasně, oni se vždy pojistí. To je tak snadné říct "stejně by umřelo".
Takové taky znám - a žijí si docela dobře.
Mnohdy nemají ani žádné postižení.
Když oni nepoznají, že jednomu z dvojčat netluče srdce, tak věřte tomuto.
 maminka Karličky 


prenatální diagnostika ano i ne 

(18.8.2010 13:44:10)
Souhlasím s tím, že prenatální diagnostika je velmi důležitá, ale už si nejsem jistá, kde jsou hranice toho, o čem bychom měli či neměli vědomě rozhodovat.U mé dcerky byl prenatálně diagnostikován obličejový rozštěp a aniž by mi lékaři podali informace o dnešních možnostech efektivního léčení, nabídli mi přerušení těhotenství.Odmítla jsem a od té chvíle jsem měla v papírech, že i přes zjištěnou VVV plodu si matka přeje v graviditě pokračovat.Dcera je krásné šikovné zdravé dítě, lékaři v FNKV v Praze mají zlaté ruce.Nedat jí šanci žít by byla neúcta k životu. Není správné automaticky vyslovovat slovo potrat, když dítě není perfektní a myslím, že není správné o takových dětech rozhodovat. Já vím, že každá maminka má na to právo - ale kde jsou práva nenarozených dětí? Vím, že jsem ovlivněná osobní zkušeností a určitě nikoho nesoudím. Hanka.
 Aquarius77 


Re: prenatální diagnostika ano i ne 

(18.8.2010 15:02:51)
Právě dnes jsem odmítla tripple testy a sestra na gynekologii se nesmírně divila, prý jsem první, kterou ve své praxi zažila (už to není mladice). Nicméně jsem jí řekla svoje důvody a ty uznala jako oprávněné a dál mě nenutila.
Mám dvě kamarádky a jednu kolegyni, kterým vyšel tripple test hodně špatně. Nervovaly se, nespaly, plakaly, šly na amnio, pak se zas nervovaly do výsledků a nakonec bylo vše v pořádku. Tyto zkušenosti mě přimněly nastudovat si něco o tripple testech. Jednak jsem zjistila, že vycházejí často opravdu falešné výsledky, příběh mých kamarádek a kolegyně není vůbec ojedinělý. Taky jsem zjistila, že mnohem lepší a přesnější je NT screening a odběr krve v 11. - 13. týdnu (který jsem podstoupila), který je naprosto rutinní záležitostí v cizině a naopak tripple testy se ve většině cizích zemí plošně vůbec neprovádějí, jsou považovány za zastaralé.
Na amnio bych šla, pokud by vyšel špatně NT screening. Postižené dítě bych si asi nenechala, ale bylo by to těžké rozhodnutí.
Každý at se zařídí podle svého uvážení, každý názor má váhu. Jenom by lidé měli ke svým rozhodnutím přistupovat informovaní, alespoň trochu, což často chybí. Každý spoléhá na doktora a ten se ve většině případů neobtěžuje. Kdybych si nevyžádala NT screening, tak mám smůlu. Většina mých kamarádek vůbec neví, co to NT screening je a nikdo jim ho nenabídl. Trochu škoda.
 Insula 


Re: prenatální diagnostika ano i ne 

(18.8.2010 15:21:36)
Kdybych měla informace, které mám dneska, tak bych tripple taky odmítla.
 Margot+1 


Re: prenatální diagnostika ano i ne 

(18.8.2010 15:44:57)
Přesně tak. Mám stejnou zkušenost. Mně NT screening nabídli v Gennetu, a to s odůvodněním "protože je mnohem přesnější než tripple a aby vás pak zbytečně neotravovali s amniocentézou". Dodnes si gratuluji, že jsme se tam svěřili a odmítli ohavnou "péči" krajského zařízení...
 Žžena 


Re: prenatální diagnostika ano i ne 

(18.8.2010 15:46:01)
Moje gynekoložka sama konstatovala, že tripple test považuje za špatný a neměl by se dělat. Nicméně sestra na tom samém pracovišti se taky divila, proč ho odmítám (a to věděla, že už mám za sebou NT screening...).
Halt informovanost fakt není všude, ani tam, kde by měla být především.
 Žžena 


Re: prenatální diagnostika ano i ne 

(18.8.2010 15:47:13)
Moje gynekoložka sama konstatovala, že tripple test považuje za špatný a neměl by se dělat. Nicméně sestra na tom samém pracovišti se taky divila, proč ho odmítám (a to věděla, že už mám za sebou NT screening...).
Halt informovanost fakt není všude, ani tam, kde by měla být především.
 Insula 


Re: prenatální diagnostika ano i ne 

(18.8.2010 16:24:48)
Já měla u syna také screening v prním trimestru a vyšel mi dobře, ale pak přišel tripple a byla jsem v pr... ~:-D Netušila jsem vůbec nic o jeho nepřesnosti a o přesnosti prvního testu. Mimochodem syn nejdřív vypadal mladší podle UTZ, ale nakonec to dohonil a porodila jsem podle termínu MS, takže asi i proto mi to vyšlo blbě. ~d~
 lklasinka 


Re: prenatální diagnostika ano i ne 

(19.8.2010 6:04:15)
Přesně tohle se stalo i mě, pak týden pláče, nervů , hrůza než nás vzali na genetice. Byl tam nějaký starší profesor, hrozně milý, udělal uz a rozčílil se že moje dr tam posílá tolik pacošek naprosto zbytečně. O amniu nepadlo ani slovo. A to mi moje doktorka řekla jenom suchou větu " připravte se na to že by to mohl být Down " už jsem k ní nikdy nešla, i když to bylo složité přecházet jako těhule.
 Ren + 3V 


Re: prenatální diagnostika ano i ne 

(19.8.2010 14:15:41)
Já jsem byla na NT screeningu ve 12-13 týdnu. A můj doktor mi Tripple testy vůbec nedělal. Ne že bych o to stála, ale když jsem se ptala, tak řekl, že je to úplně zbytečné, když jsem byla na NT.
Pokud by mi NT vyšel blbě, na AMC by šla. Ale jak bych se rozhodla potom, to netuším, a jsem ráda, že se to už nedovím
 Blanka a holky 
  • 

Re: prenatální diagnostika ano i ne 

(19.8.2010 21:00:54)
Asi mám vážně štěstí na Dr., protože ten můj mne na tripple neposílal už před třemi a půl roky, ale zcela automaticky mne posal na NT screening. Ten vyšel dobře a tripple už se nedělal...
V tu dobu jsem neměla tolik informací jako teď a navíc, náhodou jsem koukala na jeden z dílů "Sama doma" na toto téma a myslela jsem si, že je to tak říkajíc normální - prošla jsem testy, tak jak to tehdy popisovali... Až později jsem v diskuzích zjistila, že to tak úplně normální není.
Když jsem o 2 roky později při dalším těhotenství byla na běžné konrole v období dělání trippel testů, tak jsem se na to Dr. zeptala. A on mi jen řekl, že NT screening mi vyšel v pořádku, takže je zbytečné men na triple posílat. Že často vychází falešně pozitiní a kdyby pozitivní vyšel, tak by mne pak musel poslat na AMC a to že mu přijde zbytečný. S jeho názorem jsem souhlasila a víc jsme to neřešila.
Dneska jsem prekvapena, jak málo Dr. posílá automaticky na NT screening.
Že by to bylo tím, že NT screening dělá míň pracovišť, než tripply? (Před těmi více jak třemi lety mluvili o cca 50 Dr. v republice, co na to maj licenci...)
 Veverrka 


Re: prenatální diagnostika ano i ne 

(22.8.2010 12:45:13)
Moc hezky napsáno, můj názor je stejný. Jen s tím rozdílem, že ikdyž chci být velkorysá a neodsuzovat, nejde mi to. Nerozumím, nechápu, nepobírám.... brečím při představě té spousty zabitých dětí, hrůz, které musely zažít...protože je rodiče opustili. Zní to pateticky a blbě, já vím.
 Žžena 


Proč tripple ano? 

(18.8.2010 15:42:59)
Je to nepřesný test s velkou chybovostí.
K dispozici je daleko spolehlivější screening.
Talže za mne ani ten tripple ne.
 olga liška ( kluci, 3/01 a 6/05) 
  • 

Re: Proč tripple ano? 

(18.8.2010 15:53:36)
triple mi rovněž přijde na hlavu postavený, jestli se nepletu, tak se počítá s tím, že žena otěhotní v polovině cyklu a podle toho se provádí, což v mém případě a jistě v případě mnoha dalších neplatí. tak nač takový test?

amnio jsem postoupila u druhého syna, kdy mi z triplu vyšlo riziko downa, někde kolem 1:100,200?. podlehla jsem nátlaku okolí, zejména rodiny, ale na potrat bych stejně nedokázala jít, takže amnio bylo v podstatě zbytečné. jediné co přineslo, že jsem přestala shromažďovat růžové oblečení, byla jsem přesvědčena, že se narodí Justýna a narodil se Štěpán, kluk jako buk :-)
 Eva 
  • 

velmi dobře mě informovali 

(18.8.2010 17:32:16)
Můj gynekolog zjistil z ultrazvukového screeningu v 1. trimestru riziko vrozené vady. Krevní testy dopadli dobře... Vše mi velmi dobře a v klidu vysvětlil a odeslal na další ultrazvuk do fakultní nemocnice v Ostravě.I tam se ke mě chovali velice hezky a vše vysvětlovali včetně rizik. Ještě s vydezinfikovaným břichem se mě doktor znovu ptal, jestli chci podstoupit všechna rizika. Výsledky byly dobré a doufám, že čekám do měsíce zdravou holčičku, ale stále někde vzadu v mozku mám strach... Chtěla jsem hlavně pochválit přístup lékařů včetně genetiků, které jsem potkala, zřejmě to není všude standard.
 DENISA 
  • 

Spise ano, spise ne 

(18.8.2010 22:21:59)
Posledni veta ma "obrovskou" vypovidaci hodnotu, co se nazoru autorky tyce. Pokud nekde pouzijeme slovo spise, znamena to, ze na vec nemame jasny nazor, i kdyz autorka dopredu avizuje, ze bude psat o svem nazoru. Byt spise pro Tripply dnes je ptakovina, protoze je nahrazuje screening v 1. trimestru, daleko spolehlivejsi. U Edwardse AMC spise ano, to je zavadejici, prvni testy nic nemusi odhalit a Edwardse odhali az treba AMC, to by pak musely vsechny na AMC. O tom slove "spise" je cela genetika, sice maji dr. stanoveny urcite (nicim nepodlozene) hranice, u downa je to 1:250, pod ktere doporucuji (meli by pouze doporucovat ne nutit) AMC, ale jakakoliv hranice u pomerovych cisel je blbost, protoze ji ma kazdy jinde. Nekdo muze vnimat jako velke riziko 1:2000, jiny muze povazovat za male riziko 1:20. A nikde neni psano, ze dite s Downem nemuze mit ta matka s pomerem 1:2000. Ja sama mela 1:210, rikala jsem si, ze na hranici kaslu, ze je to riziko male a vsichni ostatni si to mysleli taky. Na posledni chvili jsem zmenila nazor, nejak prevladl strach a na AMC jsem sla. O 14 dni pozdeji jsem se divala na (tady propirany) porad Nejtezsi volba a tam maminka s ditetem s Downem rikala, ze mela tez pomer 1:210 a vsichni ji rikali....... . Uplne me zamrazilo. Sice ujistovali, ze by sve dite nedali, ale bylo citit, jak jsou nestastni. Down je v clanku prilis bagatelizovany, je spousta stupnu a forem a mnozi maji tezke zdr. komlikace vyzadujicich operace a neni to zas tak lehky zivot ani pro ne, natoz pro rodice, kteri se na to utrpeni vlastnich deti musi koukat.
 J+V+Š 
  • 

Nikdy nevíte 

(19.8.2010 0:54:52)
Jen tak přispěju svojí troškou... Mně vyšly před 14 lety všechny testy perfektně. AMC ani nenavrhli - a dcera má těžkou vrozenou vývojovou vadu (Hydrocefalus + spina bifida). A jak jsem tak trávila s dcerou spoustu času po nemocnicích potkala jsem paní se synem, který byl po amniocentéze jasný adept na potrat s diagnózou těžká VVV - chyběl mu poslední článek prostředníku levé ruky...
 Kočanská 
  • 

to je síla 

(20.8.2010 18:54:06)
je moc dobře že to takhle píšete, aby všechny maminky na skutečných příbězích viděly realitu.
Já osobně mám s genetickým screeningem především morální problém. Přijde mi například amorální nabízet - jak zde nějaká paní také psala - potrat pokud má děťátko pouze rozštěp patra, který je dnes dobře léčitelný - prostřední článek prstu, jak píšete Vy, to mi už přijde že se snad doktoři zbláznili.
 Irena2 


Re: to je síla 

(20.8.2010 23:30:56)
přesně. Podle mě je možná dobře, pokud se odhalí vady, neslučitelné se životem, ale takové "drobnosti".... Před chvílí jsem v jiném příspěvku napsala, že bych nejspíš nechtěla vychovávat dítě s postižením, ale nemyslela jsem tím volbu potratu. Natož pokud problém spočívá v tak -jemných-plastických-úpravách. Nechci se nikoho dotknout. Jsem laik, a proto prosím můj příspěvek neposuzujte zle.
 agáta 


Byla jsem na AMC a šla bych znovu 

(19.8.2010 8:12:29)
Vzhledem k věku 36 let jsme se s mojí dr. rovnou domluvil - testy vynecháme a šla jsem pak přímo na AMC. Zákrok krátký, nebolestivý, vše dobře vysvětleno, no a od vyřčení dobrých výsledk si užívám v klidu těhotenství. Nikdo mě nepřemlouval, naopak jsem byla ráda, že mi to bylo nabídnuto. Nepatřím k maminkám, které se dokáží celý život starat obětavě o postižené dítě
myslím větší postižení). To je jen můj názor, nevnucuju. ~z~
 Mirka 
  • 

nikdy nevíte 

(19.8.2010 8:23:14)
Má sestra(která se za pár týdnů konečné dočká své holčičky) kvůli odběru plod. vody ani na sekundu nezaváhala a podstoupila ji, TT ji vyšel vpořádku, před 3 lety byla v 25 týdnu na přerušení pro vážné VV, které se poznaly až z UTZ ve 22 týdnu, holčice se vůbec nevyvýjely nožičky atd. I když toto z AMC nepoznají, ale už jen pro ten klid.
Já osobně, pro strach z potratu bych váhala u prvního dítěte, ale jelikož zdravou dceru už mám, tak kdyby mi byl odběr doporučen, odběr bych podstoupila. Chci zdravé děti, i když kdykoliv se může stát cokoliv, ale vědomě bych prostě nemocné nebo postižené dítě nechtěla.
 Mirka 
  • 

Re: nikdy nevíte 

(19.8.2010 8:28:09)
Ještě jsem chtěla dodat, že si myslím, že většina rodičů, kteří mají vážně postižené nebo nemocné dítě, by v dalším těhotenství udělala vše pro to, aby se to už neopakovalo, Jinak taky jsem byla na praxi v ústavu a těch pár týdnů mi stačilo.
 teri2+Sebík 


moje zkušenost 

(19.8.2010 9:18:09)
Nedá mi to nereagovat..právě jsem v 15tt(druhé dítě) a mám syndrom mizejícího dvojčete.Ve 12tt mi byl dělán tzv.kombinovaný test,který je stejný jako tripple,ale má 90% záchytnosti-oproti tripple testu,který se dělá kolem 16tt a jeho záchytnost je jen 40-60%.Nemám tyto poznatky od sebe,ale od mého bratra(Mudr.Koucký)porodníka,který se rozčílil nad mou pí.dr gynekoložkou,která nesouhlasila s výsledky prvního-kombinovaného testu,ale vyžaduje tripple test.Vzhledem k syndromu mizejícího dvojčete mi výsledky z tripple testu vyjdou positivní a tak mi bude k vyloučení nabídnuta amniocentéza..a už visí Damoklův meč nad hlavou..Je to jen neznalost lékařů nových metod a posunu ve zdravotnictví..ve vyspělých státech se upouští od tripple testů pro jejich nepřesnost a hledí se na kombinovaný test v prvním trimestru.U Nás tento test provádí ještě jen málo pracovišť,byť by maminkám usnadnil spousty stresu.Já osobně v tomto případě věřím svému batrovi a při negativním kombi.testu teď odmítnu tripple test i amniocentézu.
 Irena2 


Re: moje zkušenost 

(20.8.2010 23:24:28)
škoda, že nemáme každá takovýho bráchu. ~:-D Jsem ve 13tt, je mi 36 a vše zatím vypadá v poho. a tak už nějakou dobu uvažuji o odmítnutí AMC. Na druhou stranu, ani já bych nejspíš (ve skutečnosti nemám potřebu to řešit, třeba bych se rozhodovala jinak) nechtěla vychovávat dítě s postižením.
 jana 
  • 

Re: moje zkušenost 

(24.8.2010 21:32:21)
jasně, všechny chceme zdravé děti - pokud možno
ovšem dávám přednost variantě vychovávat/starat se o jakkoli postižené dítě před možností nechat ho zavraždit
ty lékařské postupy mi přijdou daleko větší loterie než příjezd na rampu v Osvětimi
 paseka 


... 

(19.8.2010 9:49:13)
dneska začínám 3tí měsíc. jsem po ivf. vždycky jsem věřila, že miminko s postižením DS nebudu schopná vychovávat, ale to bylo do doby, než jsem toho drobečka viděla na ultrazvuku, jak mu bouchá srdíčko.
amc mám doporučenou, pokud dopadnou špatně testy. kdyby dopadly špatně, amc odmítnu, protože zkrátka jsem přestala všem testům věřit. zkrátka nic není 100% a já nechci riskovat, že zrovna nám vyjdou falešně pozitivně a to jakýkoli testy a já se na základě nich zásadně rozhodnu - ty procenta potratu zdravého miminka mě neskutečně děsí. navíc potrat po amc je vlastně porod a to by mi dalo hodně zabrat se s tím vyrovnat.
napadají mě další otázky, které rozhodně nevyřeší jekékoli testy...
a co když se vám, jak tu už někdo zmiňoval, narodí miminko s DS po negativních testech? dát miminko k adopci (to miminko, který jste hladili v bříšku) a přijít domů z porodnice s prázdnou autosedačkou do vybaveného a připraveného pokojíčku?
nebo co když bude mít nedej bože úraz a pak bude postižené? to ho odložíte, protože s ním nebudete chtít ztrácet čas na úkor dalších dětí nebo aby vás můj závěr - testy jsou pro mě dobré, aby upozornily na možnost vad neslučitelných se životem a já měla šanci se na to připravit, dále na vady, které by bylo třeba řešit bezprostředně po porodu a to je pro mě cca vše. ~;)
 Maňulíček 


Jsem sobec 

(19.8.2010 10:39:10)
AMC jsem podstoupila, hrozil nám Edwarsuv syndrom. Prostě jsme chtěli vědet na čem jsme. Vím, že v životě může přijít úraz či nehoda po kterém je člověk odkázán na pomoc druhých,ale vědět že na svět přivedu postižené dítě na to prostě nemám odvahu.
 paseka 


Re: Jsem sobec 

(19.8.2010 10:50:06)
ale vždyť ty to nikdy nevíš na 100%... ~;)
 DENISA 
  • 

Re: Jsem sobec 

(19.8.2010 11:33:24)
Paseko, pises pod vlivem teho hormonu. AMC zkoumane vady potvrdi ci vyvrati temer na 100%, temer nic v zivote neni na 100 %, snad jen to, ze jednou umreme. Navic veskere vysledky z ruznych testu ze muzou pote overit jinou metodou apod. V souvislosti s gen. testama naprosto nesnasim argumentaci typu - a co kdyz se neco stane u porodu ci potom nejaky uraz, to pak dite date do ustavu? To je naprosto jina situace, to je neco co se muze stat kdykoliv kazdemu a je to neco, o cem si fakt rozhodnout nemuzeme. U vrozenych vad, jejich zavaznosti a moznem vlivu na nas zivot a rodinu se diky diagnostice rozhodovat muzeme. At si kazdy dela co chce, podstupuje ci nepodstupuje testy, rozhodne se jakkoliv, to je kazdeho vec, jde o moznost volby a odsuzovat nekoho za jiny postoj neni fer.
 kreditka 


Re: Jsem sobec 

(19.8.2010 12:21:55)
~g~~g~~g~
 & 


Re: Jsem sobec 

(19.8.2010 12:56:41)
Deniso, to ze mame moznost volby, je jenom diky tomu, ze jsou vyvinuty testy na nektere typy postizeni a ze neni trestny potrat do tusim 23 tt u VVV.. Ale to je jenom spolecenska dohoda ta MOZNOST. Jinak mi ta argumentace vubec neprijde zcestna.. Jenom doufam ze, se "moznost volby" neposune treba k legalnimu zabijeni deti do tri let nebo k legalnimu zabijeni postizenych po urazu, to uz tu historicky taky bylo..
Jinak jsem jednoznacne pro legalni potraty, ale zrusila bych plosnysne provadeni gentickych testu.. At je na vyzadani pro samoplatce nebo at ho dostanou proplaceny z pojisteni jenom zeny z rizikovych skupin. Jednaka to ma ekonomicky dopad.. Hlavne mi o "vzkaz/poselstvi" pro budouci rodice. .."Ceska spolecnost vynaklada penize, na to aby eliminovala "neplnohodotne jedince".. Tuhle vetu jsem cetla od jednoho znameho Ceskeho porodnika.. ~:(

Spis by to melo byt obracene .. "Pomuzeme ti starat se o tve dite, at se narodi jakekoliv, ale ty mas zakonou moznost jit na testy a pripadne na potrat, a pokud se tak rozhodnes tak taky dostanes veskerou podporu se s tim vyrovnat.. Ale ten prvni impuls jit na testy, by mel vzejit od budouci rodicky a ne od lekare/spolecnosti..
 Binturongg 


Re: Jsem sobec 

(19.8.2010 13:21:50)
H&M - Ty vycházíš z toho, že je každá máma alespoň průměrné inteligence a má základní medicínské vzdělání.

1. Kdyby byly testy jen na požádání, roděj se děti s postižením jak na běžícím páse, a to především u skupin sociálně slabých, nevzdělaných a nepřizpůsobivých.
I tak jich je po ústavech a děcácích dost, protože na to ty nejlhostejnější nebo negramotné matky kašlou.

2. Z toho vyplývá, že by rapidně stouplo procento dětí s postižením v ústavech a domovech.

Setkala jsem s s příliš velkým nožstvím zoufale nevědomých a chudých lidí, než abych byla pro "privilegia" typu - testy jen na požádání, to je fakt blbost!
 & 


Re: Jsem sobec 

(19.8.2010 13:31:57)
Binturong, tak tahle BLBOST funguje dobre ve vetsine "Zapadni" zemi a rozhodne to neni tim, ze by tam bylo mensi procento nevzdelanych a chudych ba naopak hlavne mezi emigranty, ktery se dost casto ani nedomluvi..
Co tam funguje lepsi, je pece o deti s postizenim. Plosne testy jsou velmi smutny totalitni prezitek.. ~:(
 & 


Re: Jsem sobec 

(19.8.2010 13:43:09)
Binturong,
jeste me na tom desi. Tvuj radoby humanisticky nazor, ze pro dite je lepsi, kdyz bude mrtvy nez zit, treba v ustavu.. Doufam, ze do toho jeste nezacnes tahat finacni naklady chudiky spolecnosti..
20 let po revoluci, ~a~ To si tusim, taky psala, ze jsi od "fochu"..
 Binturongg 


Re: Jsem sobec 

(20.8.2010 2:35:58)
H&M- "pro dite je lepsi, kdyz bude mrtvy nez zit, treba v ustavu" - trochu demagogicky podáno, ale ano, dle mého názoru je lépe být mrtvý než žít ve VĚTŠINĚ našich ústavů, děcáků, důchoďáků - když to chceš brát takhle.

Ale vážně - kdyby každé dítě s postižením mohlo žít se vzdělanými a milujícími rodiči, neřeknu ani popel.
Ani já bych nedala své dítě nikomu a nikam za žádných okolností, kdyby se holt stalo. Nicméně vědět to dopředu = potrat. ~f~

Ale dokud se budu dnes a denně setkávat s lidmi, kteří nejsou s to udělat šťastným ani sebe, natož "normální" dítě a "defektního" se zbavují, dokud budu každou chvíli vídat plačící mámy dětí s postižením, které opustil táta dítěte (80% případů) a rodina i přátelé se na ně koukají divně, jsem rozhodně pro "plošné" testy, osvětu a možnost volby ~R^ ~d~
 Bumbi&05,08,10 


Re: Jsem sobec 

(19.8.2010 20:28:03)
hm, takže budeme dál praktikovat tuto skrytou eugeniku. Prima.
 DENISA 
  • 

Re: Jsem sobec 

(19.8.2010 21:20:45)
HM, jestli tu historicky bylo zabijeni deti do tri let, tak to bylo nekdy ve starem Rime, takze to snad nebudeme vytahovat jako relevantni argument. Deti se zabijeli celkem nedavno napr. kvuli tomu ze byli Zidi, ale to jsme zase nekde uplne jinde. Proc by se moznost volby mela posunout k legalnimu zabijeni, to se preci deje. Nekdo tomu rika preruseni, nekdo zabijeni, nekdo to udela proto, ze se na diskotece vychrapal v 15ti s neznamym klukem, nekdo proto, ze nechce privest na tento svet tezce postizene dite, ktere by jenom trpelo a jeho okoli s nim. Tak to proste je. Aby byly testy placene, s tim bych taky souhlasila, je to jisty nadstandart, ale presne jak pise Binbunog, vedlo by to jenom k navyseni postizenych deti v ustavech, takze ekonomicky je pro stat lepsi zaplatit testy. Porad nechapu, proc se u nas mluvi o plosnych testech, ano zdravotnici je kazde nabidnou, ale uz jsi videla, ze by zenskou privazali a nasilim donutili je podstoupit? Preci kdyz je zenska svepravna a nechce je, tak neni problem je odmitnout (donedavna byl, dnes se to jiste taky deje, no a co, tak jdu jinam proboha). Kazdy den jsme svedky toho, jak nas stat na bezmocne, nemocne, postizene a stare s....e, takze nejake poselstvi statu o pomoci je science fiction, kazda se musi rozhodnout sama za sebe. A jestli prvni impuls k testum udela lekar nebo sama zena, to je preci jedno, dulezita je moznost volby, ktera tu proste uz je. Je to i povinnost lekare moznosti nabidnout, protoze musi pocitat s tim, ze jsou i takovi pacienti, kteri o vsech moznostech nevedi, proto si o ne treba nereknou. Rekla bych, ze cesky pacient je fakt darek, kdyz mu neco neosvetli a nenabidnou, tak rve, ze mu dr. nerekl o vsech moznostech, kdyz mu neco nabidnou, tak rve, ze o to nestoji nebo ze se to neslucuje s jeho moralnim nazorem atd.
 susu 
  • 

Re: Jsem sobec 

(19.8.2010 23:50:18)
~g~~g~~R^jo, souhlas Deniso.

Jsem ráda, že jsem nemusela rozhodovat. Teoreticky zastávám spíše názor nepřivést na svět těžce postižené dítě.
 Kor 


Re: Jsem sobec 

(31.8.2010 13:56:03)
S názorem od H&M určitě souhlasím, jen ještě nezaznělo, že je zapotřebí mít dobrého doktora, který dokáže nabídnout možnosti... dokáže si sednout a říci, máte možnost takových a makových testů, ten je takhle rizikovej ten je nerizikovej, ten se dělá tehdy a ten zas onehdy...myslím, že by na to stačilo pár vět, pár minut. Ale když se s tímhle neobtěžuje a to málo co udělá ještě odflákne, je to špatný. Mezi doktorama jsou dobří odborníci ale i flinkači, stejně asi jako v jakékoli jiné profesi. A přijde mi hloupé chodit k doktorovi a předem si studovat třeba na internetu (kterému také nelze vždy věřit) co se za testy dělá a co nedělá. To je potom jako když si koupíte místo rohlíku pouze těsto a ještě ke všemu bez návodu jak z nej rohlík upéct.
 Eva 
  • 

Re: Jsem sobec 

(19.8.2010 16:31:40)
Souhlasím, vždycky se může něco stát, ale tohle je jiné. Testy se dělají a nejsou povinné a každý má možnost volby.A potrat je také volba, nechtěla bych to zažít, ale odsuzovat to a přece jít na testy je podle mě pokrytecké. Moje dobrá kamarádka je věřící a na testy nešla, jen na sono ve 20tt a 32tt, protože potrat pro ni není možnost. Pro mě je a ze sona v 1. trim. mi vyšel pravděpodobný DS : 36, naštěstí amnio nepotvrdilo. Jsem ráda, že jsem mohla jít.
 Bumbi&05,08,10 


Re: Jsem sobec 

(19.8.2010 20:25:25)
ano, je zvláštní, že v naší společnosti máme volbu zabít nebo nechat žít ~a~
 jana 
  • 

Re: Jsem sobec 

(24.8.2010 21:37:29)
Téměř na sto procent? Co to je za kvalitativní údaj?
Najdi si, jaký to procento je doopravdy!
Každého věc? Každý máme možnost volby? Myslíš to vážně? Má ho i to dítě? Zeptej se Hawkinga, zda by tu radši nebyl, zeptej se vozíčkářů a jinak postižených lidí - valná většina z nich si ten život docela užívá, zeptej se mentálně postižených, a nebudou vědět, na co se ptáš.
Hlavně se pak netrap, až Ti dítě spáchá sebevraždu - mělo přece možnost volby.
Možná Tě taky Tvoje děti nechají zavraždit po způsobu eutanazie, až usoudí, že se tu moc trápíš - a Ty přitom budeš ještě tolik chtít žít... Ale už jim to nebudeš dokázat sdělit, nebo Ti nebudou rozumět, nebo nebudou chtít pochopit.
Hodně štěstí!
 Petra-4děti(15,12,8let a 3roky 


Re: Jsem sobec 

(25.8.2010 1:51:03)
A co když se rozhodnu, dítě postižené si nechám a budu se o něj starat......co pak, když se stane něco mně. Jsou děti s postižením, které jsou odkázané na pomoc po celý svůj život,ale co když mají jen matku. A matka zůstane třeba po nějaké nehodě postižená,nebo nedejbože zemře?
I to se může stát. Je třeba se zamyslet i nad tímto.A to nemluvme i finančním zajištění. Matka, která se musí 24h. starat o dítě třeba i 40let- nemůže do práce stačí jí na život a podporu postiženého dítěte finance? Matku, která z finančních důvodů nechá zdravé dítě v porodnci nebo v baby boxu litujeme.... Přitom postižené dítě potřebuje mnohem větší finance a to po většinu života. A třeba u větší rodiny to hraje také svou cenu.
Můj syn měl úraz, 2měsíce jsem ho měla zcela odkázaného na mou pomoc a to se vším - hygiena,vyprazdňování,prevence proleženin,rehabilitace,učení do školy,zábava. Byli to náročné 2 měsíce,další týdny se vždy něco ubralo,ale vše trvalo 5měs. K tomu 3 zdravé děti + manžel+domácnost. Ikdyž jsem věděla, že je to jen dočasné,obětovala jsem synovi co šlo. Spánek,zábavu, přátelé,procházku a většinu času mých dalších 3dětí. A ať je to jak je to opravdu ať jsem se snažila jak jsem chtěla nedařilo se to vše skloubit.Představa,že by to bylo léta.....Nyní vím, že bychom to zvládli, kdybychom museli,ale vždy by to bylo na úkor něčeho, tř.na úkor ostatních dětí, domácnosti,manžela,přátel,ale i financí.Jsem ráda, že to dopadlo dobře.A jsem ráda, že mám 4 zdravé děti, nikdy jsem nemusela řešit, zda si je nechat či né.
U prvního bych o tom vůbec nepřemýšlela a nechala bych si ho,ale u dalšího a dalšího bylo by to čím dál těžší a ikdyž si nejsem jistá,myslím, že bych se rozhodla pro zdravé dítě.
Jsem ráda, že je čím dál více možností zjistit již v těhotenství zdraví dítěte.
Já byla u posledního na 3D ulrazvuku a my viděli vše, počítali jsme prstíky,měřili nožičky, viděli v pořádku páteř, pusinku i srdíčko atd. Myslím si tedy, že viditelné VVV by měli být vidět i zde.A mám zkušenosti s těhotenstvími a zdravotnictvím během 14let.
A když jsem studovala zdrávku byla jsem na praxi v ústavu a zažila jsem tam s DS agresivní děti,ale také moc milých a hodných dětí.I s DS jsou děti různý.
 Nedbalinka 


Re: Jsem sobec 

(7.12.2010 16:35:39)
Sobec nejsi, obdivuji Tě, a myslím si že na tom je kus velky pravdy, jak máš jednou dítě,nebo více dětí zdavych a najednou by melo přijít dítě např. s DS nebo jinak postižený, život ti to bezpochyby zkomplikuje, ovlivní, omezí, finančně to zatíží a ono fajn - Ty se třeba uskromníš a obětuješ, ale zbytek rodiny to odnáší a otázka je, zda to je - bylo třeba? já čekám na vysledky, doufám, že to dopadne dobře, ale kdyby ne, tak si dítě nenechám. Mám krásnýho zdravýho kluka co má 4 roky, a neumím si to představit jinak. kdyz se neco semele v průběhu života, pak je jasný, že se člověk přizpůsobí, ale jít do toho vědomě od začátku a uvědomit si dopad na druhé sourozence a rodinu jako takovou, tak já zas nejsem tak sobecká abych si řekla, že "já" si to dítě nechám a postarám se, když musím vedět, že se to bude týkat i těch ostatních. Je to téma širokého rozsahu a jsou samozřejmě různý typy formy postižení DS, ale představit si že zrovna mám tu agresivní formu a těžkou formu, ne děkuji..... dokud se miminko nenarodí a nemam ho v naruči, tak jsem schopna se tak rozhodnout. spousta matek by si dítě nechala, ale spousta také ne....každy mame pravo výběru. já jsem zastáncem drsné přírody, slabí a nemocní jedinci nepřežívaj.... jsem asi "z pravěku".
 Alice (Kuba 8/98,Adélka a Anetka 2/07) 
  • 

moje zkušenost 

(19.8.2010 13:26:26)
V listopadu 1997 jsem otěhotněla po IVF, těhotenství se vyvíjelo jako dvojčetné, ale došlo k syndromu mizejícího dvojčete. Triple test mi také vyšel s rizikem, že dítě bude mít Downův syndrom a lékař mi v pátek na kontrole řekl, že se máme do pondělí rozmyslet, jestli podstoupíme amniocentézu, informoval nás i o riziku, že 1-2 těhotenství ze 100 končí po amniocentéze potratem. Je to jako kapka v moři,ale pro nás to bylo tehdy velmi mnoho, zvláště po vytouženém těhotenství. Víkend byl hrozný, obvolala jsem snad všechny kamarádky a příbuzné a ptala se, jestli tento zákrok někdo podstoupil až jsem došla k tetě, která jej podstoupila při svém třetím těhotenství ve věku 38 let a ta mi řekla (kromě mnoha subjektivních bolestivých pocitů) větu, která vše rozhodla: "Ali, nikdy není nic na 100%, i takové testy se mohou mýlit, neriskuj a kdyby dítě mělo opravdu Downův syndrom, tak to můžeš řešit potom." Tudíž jsme se s manželem rozhodli zákrok nepodstoupit, myšlenku na toto riziko jsme v mysli zahnali do kouta a 11. 8. 1998 se nám narodil naprosto zdravý kluk. Naštěstí... Když byly synovi 3 roky, nastoupila jsem do jedné pražské porodnice jako administrativní pracovník a časem (až jsem se rozkoukala, seznámila a oťukala) jsem svou zkušenost sdělila jednomu docentovi a ten mi řekl, že v tomto případě byl triple test zkreslený, neboť došlo k syndromu mizejícího dvojčete a že on by mě na amniocentézu z tohoto důvodu vůbec neposílal.
Píšu to jako zkušenost. Kdyby se syn narodil postižený, tak bych si zřejmě nepodstoupení zákroku vyčítala, ale to jsou jen "kdyby"... Jsem ráda, že je to tak, jak to je a všem přeji, aby se nemuseli(y) rozhodovat, zda zákrok podstoupí.
 Panímáma 
  • 

Čím mladší maminka... 

(19.8.2010 14:21:26)
"Čím mladší maminka, tím hůř pro výsledek triple testu"
- myslela jsem si, že je to naopak, že čím starší matka, tím víc test přitvrzuje....není to překlep?

Já osobně bych triple testy zrušila a přestoupila bych ke kombinovaným testům v 10tt, které jsou mnohonásobně přesnější. Je to možná dražší test než než triple test, ale ušetřilo by se na zbytečných amniocentézách a dalších výdajích plynoucích z oněch 10% komplikací po provedení AMC.
 Slamenka 
  • 

NT screening 

(20.8.2010 8:30:50)
Autorka sice neuvadi, co na lekarske fakulte studovala, ale pokud je z ni lekarka, mohla by vedet, ze UTZ, kde se dela sijove projasneni, neboli NT screening, se provadi v prvnim trimestru a ne v zaveru tehotenstvi. Ziji v USA a u prvniho ditete temer pred tremi lety mi moje lekarka dala vybrat jestli chci nejake testy a jestlize ano, tak mi nabidla Triple test a nebo NT screening. Zvolili jsem NT. Loni pri druhem tehotenstvi mi uz rekla, ze pokud chceme screeningovy test, nabizi nam radeji NT screening, protoze od Triple testu uz upousti pro jeho velkou nepresnost. NT sceening je pry presnejsi a take se provadi driv, uz kolem 12tt, tudiz v pripade spatnych vysledku se muze matka rozhodnout drive pro amniocentezu. Vzdy nas ale upozornovali na to, ze u obou testu se jedna pouze o vysi pravdepodobnosti poskozeni ditetem. Z toho plyne, ze dite muze mit genetickou vadu i kdyz pravdepodobnost vysla mala. Nerozumim tomu, proc se u nas stale provadi Triple testy plosne a NT screening si musi nastavajici matka zaplatit z vlastni kapsy pokud o nej stoji.
Vyhovuje mi, ze screeningove testy jsou nam jako rodicum nabidnuty, ale nikdo me do nich nenuti ani neresi, kdyz odmitnu.
 Marta 
  • 

Re: NT screening 

(20.8.2010 21:15:41)
Milá Slaměnko!Paní doktorka na lékařské fakultě studovala na lékařku,myslím tím,že specializace na konkrétní obor probíhá až po dostudování lékařské fakulty.Jestli pracuje třeba na kardiochirurgii a těhotná byla před b nějakou dobou,což z článku vyplývá,tak nemusí vědět,jak se NT screening provádí.Pochybuju silně,že by nějaký gynekolog zase přesně věděl jak se děla např.operace srdce.
jinak v Čechách se taka běžně dělá NT screening,nejsme tady sto let za opicema neboj.Ani se dnes už nikdo moc nepozastavuje nad tím,že matka amniocentézu odmítne, jestliže ano,tak je to jen jeho osobní názor a né všeobecná věc.M
 Slamenka 
  • 

Re: NT screening 

(21.8.2010 8:17:10)
Marto, nevim proc hned tak zostra utocis. Netvrdim, ze kazdy lekar musi znat vsechno, ale cekala bych, ze jako lekarka, pokud lekarka je, bude mit vetsi prehled. Koneckoncu ma k tomu blizko, je to jeji obor a ma nebo mela by mit v nem vic prehled nez my laici. Lekar nejsem a presto jsem se v tehotenstvi zajimala o jake testy jde a neco jsem si o tom precetla pred tim nez jsem se rozhodla, abych alespon zhruba vedela o co se jedna. To jen tak na okraj pro tebe. Moje poznamka v predchozim prispevku byla jen takovym zamyslenim nad vyjadrenim v clanku a ne osobnim utokem na autorku.
Za druhe jsem nikde netvrdila, ze v Cechach jsme sto let za opicema a ani jsem nikde nerekla, ze je tu v USA neco lepsiho. Pouze jsem konstatovala,ze me osobne vyhovuje to, ze si muzu vybrat, coz v Cechach pokud vim neni mozne. Od svych tehotnych kamaradek vim, ze NT screening si mohou nechat udelat navic k triple testum, ale musi ho zaplatit z vlastni kapsy.
 Oliden 


Re: NT screening 

(22.8.2010 0:46:12)
Tak já měla asi štěstí, při každém těhu (2x, 05 a 08) mě nabídli automaticky NT screening a nic jsem neplatila. Pokaždé jsem byla v jiném zdravotnickém zařízení. Při druhém těhotenství mi sice Triple test vyšel dobře, ale kvůli věku jsem spadla do rizikové skupiny a byla doporučena amniocentéza,tu jsem odmítla a musela podepsat reverz. Vzhledem k tomu, že běžně reverzy nepodepisuji a byla z toho nervozní, tak jsem ještě kontaktovala porodníka a ten mi nabídl, že udělá pdrobný UZ a v případě jakékoliv pochybnosti mě amniocentézu ještě doporučí. Naštěstí nedoporučil, ale samozřejmě řekl, že na 100% není nikdy nic.
 Slamenka 
  • 

Re: NT screening 

(24.8.2010 18:19:12)
http://ona.idnes.cz/zastaraly-a-nepresny-test-desi-tehotne-zeny-pojistovny-na-nem-ale-trvaji-1lp-/zdravi.asp?c=A100824_173803_zdravi_lf
 sally 


paní doktorka 

(20.8.2010 21:22:32)
ti zapoměla jaksi sdělit jakoukoliv informaci o prvotrimestrovém screeningu.

někdo ho tu již zmiňoval. J8 měla oba screening - právě ten v prvním trimestru je přesnější na Downův syndrom (triple má jen asi 60% úspěšnost), ten triple je zase lepší na ty další poruchy (= nemyslím si, že jsou tyhle dva testy zaměnitelné).
 Kimina111 


Moje odmítnutí amnio 

(22.8.2010 6:33:14)
Ahoj holky, přidávám se na stranu pisatelky. Já sama také odmítla amnio po špatném výsledku triple testu a nahradila ho genetickým ultrazvukem u špičkového genetika v ČR. Jeho názor, že nosím zdravé dítě potvrdil porod a nyní krásný 2 letý syn. K mému ujištění a pohodě v těhotenství to úplně stačilo. Moje kamarádka po amniu potratila zdravou holčičku a já věděla, že tohle vyšetření není pro mě. Na genetice se mnou nejednali zrovna slušně, asi jsem jim zkazila kšeft, ale svědomí jsem měla čisté. Jistě, kdyby na UZ nebylo něco v pořádku, amnio by byla další na řadě. Ale nebylo to třeba. Myslím, že si stále neuvědomujeme, že spousty různých vyšetření můžeme odmítnout a to myslím všeobecně, nejen v těhu.

Přeji všem spoustu zdravých dětí a také lékaře, kterým jde v první řadě o pacienta!

Kamča
 Dvojnásobná mamka 


Ano i ne 

(22.8.2010 10:37:52)
Dobrý den,
jsem matka (30) dvou dětí (4 a 2 roky) a čekám třetí. U prvního dítěte mně vyšel triple test negativní. U druhého a třetího dítěte positivní-zvýšené riziko Downova syndromu, Edwardsova syndromu a ještě Fritz-Opitzova syndromu. Ani můj gynekolog nevěděl, jaké postižení třetí zmíněný syndrom obnáší. Když jsem čekala druhé dítě, měli jsme se s partnerem před svatbou a pozitivní triple test pro mě znamenal hrozný stres. Na amniocentezu jsem šla se samozřejmostí, postižené dítě bych nezvládla. Na to jsem prostě slaboch. Neunesla bych to kvůli sobě , partnerovi, rodičům, okolí... . Riziko potratu při amniocenteze mi připadá nízké a asi také protože mé těhotenství pokaždé probíhalo bez problémů, jsem věřila v dobrý průběh odběru PV. Genetika dopadla dobře. Mám-li hodnotit její přínos pro mě, tak jsem se ujistila, že mé dítě je po genetické stránce v pořádku, těsně před svatbou jsem se uklidnila a u druhého dítěte jsme už chtěli znát pohlaví. Negativem byl velký stres z toho, že by mé dítě mohlo být postižené a dlouhé čekání na výsledky.
Podobně probíhala amniocenteza nyní, když jsem těhotná potřetí. Stres byl ale menší, protože jsem tušila, že když mně triple test vyšel pozitivně u mé druhorozené holčičky, tak nyní to bude podobné. Kamarádka měla také pozitivní triple t. a její pan doktor jí uklidňoval, že kdyby čekala další dítě, výsledky by asi vyšly podbně, jelikož tělo každé matky je "nastaveno" individuálně. Tak to je i u mě. Do počítačem zpracovaných výsledků jsem se produkcí hormonů a působků svého těla prostě nevešla do normy. Teď ale zase vím, že čekám po genetické stránce zdravého chlapečka, což mě uklidňuje.
Chtěla bych jen za sebe napsat, že já Triple test ani odběr plodovky neodmítám. Na druhé straně hlasuji pro svobodné rozhodnutí, aby každá maminka měla možnost volby. Pokud je schopna s partnerem nebo dokonce bez něj starat se o postižené dítě, pak tyto rodiče obdivuji.

Zdravím všechny maminky a přeji moc úspěchů při svoboném rozhodování. Katka
 Rasala 


Moje zkušenosti 

(23.8.2010 8:33:18)
Triple test mi vyšel negativní, amnio mi lékař doporučil jen kvůli věku (36). Odmítla jsem, protože bychom si postižené dítě stejně nechali.
Mám kamarádku porodní asistentku a ta říkala, že posílání žen na amniocentézu je hodně o obchodu. Jak psala autorka příspěvku - bez zvýšeného rizika nebo jen kvůli věku.
A poslední věc. Nedávno se mi ozvala jedna paní jako reakci na vložené foto našeho miminka z ultrazvuku na internetový portál. Psala, že byla na amniocentéze, protože ji test vyšel pozitivní. Po zákroku začala krvácet a týden na to potratila, dítě se nedalo zachránit. Výsledky amniocentézy však ukázaly, že bylo zdravé. A takových výsledků znám ze svého okolí hodně. Jen maminky byly statečné, na amnio nešly a mají krásné zdravé děti. Jen se do porodu nervovaly, jestli to zvládnou a jak hodně to dítě bude postižené.
Já osobně jsem proti amnicentéze i proti potratům. Člověk se stává člověkěm od početí a nikdo nemá právo mu život brát. I když život s nemocným, postiženým dítětem je určitě těžký a já se skláním přede všemi rodiči, kteří se rozhodli dát takovému človíčkovi šanci a svou náruč.
 Veveruše 


Re: Moje zkušenosti 

(23.8.2010 21:59:38)
~R^~s~
 Jana, tři děti 
  • 

Re: Moje zkušenosti 

(31.8.2010 19:33:10)
Souhlasím s článkem i tímto názorem. U našeho třetího dítěte jsem po tripple testech měla úplně stejný výsledek rizika Downova syndromu, 1:270. Po screeningu v 1. trimestru to bylo jen 1:1200, po konecnem UZ ve 20. týdnu ještě finálně snížené na 1:500. Bylo mi 38 let, to hrálo velkou roli. Amnio mi bylo doporučeno. Po zralé úvaze, porovnání rizika potratu 1:100 vs. riziko Downa, jsme se rozhodli na amnio nejít. Naštěstí jak lékař v Genetu, tak naše genetička byli oba milí, vstřícní a v podstatě souhlasili s našim závěrem.

No, musím přiznat, že jsem si na riziko občas vzpomněla, ale nijak zvlášť jsem se tím pak už nestresovala. Přesto jedna z prvních věcí, kterou jsme s manželem po porodu kontrolovali, bylo právě postižení Downovým syndromem. Náš syn je zdravý.

Myslím, že je dobré si uvědomit, že čísla jsou čísla, že pokud lékař říká, že riziko potratu pri amnio je mizivé, pak nevím, jak by definoval "mizivost" rizika Downa v mém případě. Riziku Downa se totiž ještě násobí jakýmsi pocitovým koeficientem, že Down je katastrofa. Přitom porovnání čísel mluví jasně.

jana
 Sandra6703 


sobecké rozhodnutí 

(23.8.2010 10:54:34)
dovlím si také nesouhlasit.Nejen, že je to obrovská zátěž pro celou rodinu a to nejen tu úzkou, která s dítětem sdílí domácnost, ale i babičky děděčky a ostatní, kteří se na péči, i když jen občasné, podílejí. Především jsem toho názoru, že takto postižené dítě, nikdy nežije a nemůže žít plnohodnotný život a z tohoto hlediska mi rozodnutí ponechat si takové dítě v momentě kdy je ještě čas na potrat sobecké. Ať se na to díváte jakkoliv - dítě s takovým postižením potřebuje péči. Neustálou. A nikdo, ani vy, tu není věčně. Co bude s dítětem, až vy nebudete? Nikdo se o dítě nikdy nebude starat tak jako matka. A o postižené už vůbec ne. Lékaři ze všeho nejmín! A jen tak cvičně si zkuste projít pár "léčebných zařízení", myslím, že zcela bez okolků lze většinu z ich nazvat "novodobým koncentrákem"! NIKDY! ZA ŽÁDNÝC OKOLNOSTÍ BYCH DO TÉHLE SPOLEČNOSTI NEPŘIVEDLA DÍTĚ JAKKOLIV POSTIŽENÉ DO TÉ MÍRY, ŽE NENÍ SCHOPNO ZCELA SAMOSTATNÉHO ŽIVOTA! Myslím, že většina maminek, které se rozhodnou dítě si nechat, ve skutečnosti netuší, co bude dál. Jen si myslí, že dítě má právo na život. Podle mě bychom měli spíš řešit právo na důstojnou smrt. A to nejen u dětí!
 Kočanská 
  • 

Re: sobecké rozhodnutí 

(23.8.2010 16:54:12)
Sandro,

Vaše úvahy zní racionálně a většina společnosti by s Vámi souhlasila. Také proto je tak těžké do této společnosti přivést človíčka s posižením (jakýmkoliv ať už lehčím či težším).
I když já mám děti zdravé tak stejně vím, že mě někdy v budoucnu čeká péče o rodiče, kteří jednou mohou mít problémy spojené se stářím. Stejně se nevyhnu tomu, že se budu o někoho starat.
Pokud bych se musela starat o své děťátko, které by nebylo 100%, udělala bych to. Prostě život přináší dobré i špatné věci. A věřte, že ne vše co se nejdříve jeví jako dobré skutečně i dobré věci přinese a naopak to co je zdánlivě špatné, ve skutečnosti může přinést nečekače i to dobré. A co se týče oblíbených argumentů o sourozencích, kteří by tím trpěli. Tak já si naopak myslím, že v určitém ohledu by je to obohatilo.
 Veveruše 


Re: sobecké rozhodnutí 

(23.8.2010 22:00:16)
~R^~s~
 A. Stark 


Re: sobecké rozhodnutí 

(30.9.2010 17:58:33)
Nesmysl. Co myslíte tou důstojnou smrtí - potrat resp. inijekce a následný porod mrtvého dítěte (plodu), které ani nepohřbí? To není důstojné. Tento Váš názor je VELMI nebezpečný, závání to, tím, že se budeme zbavovat lidí, kteří dle Vašich slov nemohou "žít plnohodnotný život", hlavně aby měli důstojnou smrt (a kdo určí kde je hranice mezi těmi, kteří mohou a nemohou žít plnohodnotný život, dost relativní ne? ) Co třeba vozíčkáři, mají plnohodnotný život? Já myslím že mohou mít. Zeptejte se - když se oháníte svými znalostmi o novodobých koncetrácích a životu postižených - zda některý člověk s Downovým syndromem nechce žít. Važte slova.
 Draci mamka 4+1 


místo plkání 

(26.8.2010 12:33:22)
To je stále dokola. Nechat, nenechat si dítě, odmítnout, podstoupit, vydupat si vyš.

Co místo času nad touhle a podobnými diskusemi pomáhat skutečným ženám a dětem? Ještě je spousta žen, které přijmou první informace o domnělém nebo skutečném postižení očekávaného dítěte. Informace, které jsou zkreslené a/nebo nepravdivé a vedou k rozhodnutím...
 Pavla 
  • 

Život není lehký 

(14.9.2010 17:21:10)
Nikdo z nás si nepřeje, aby se mu narodilo postižené dítě. Kdyby mi osobně hrozilo z tripple testu podezření na postižení dítěte, tak bych na potrat nešla. Vím, že by to bylo asi hrozně těžké, pro mě i pro manžela se s takovou situací smířit, ale na druhou stranu - jednalo by přece o NAŠE dítě. A sáhnout mu na život jen proto, že by mohlo být postižené... Proto bych se v první řadě snažila na ně dívat jako na naše dítě a v další řadě až na to, že může být postižené.
Kdyby mě chtěl manžel kvůli tomu opustit - tak upřímně řečeno - zač by stál takový manžel? Naštěstí takový není :-)
Jinak tripple test jsem odmítla právě kvůli tomu, abych se v případě nějaké odchylky nemusela celou dobu těhotenství stresovat.
 A. Stark 


Stejná zkušenost 

(30.9.2010 17:41:04)
Mám (až na malé odchylky) stejnou zkušenost. I nám vyšel pozitivní tripl, s tím rozdílem že riziko Downova syndromu bylo - dle jedné metody 1:290 a dle druhé metody 1:12. My jsme navíc absolvovaly podrobnější ultrazvuk srdíčka, neboť děti s Downovým syndromem mají z 50 % srdeční vady. Vyšel dobře. Amniocentézu jsem odmítla - nic neřešila, dítě bych si stejně nechala (což ovšem nedokázala pochopit sestra na příjmu v Podolské porodnici, která se znechuceně vyptávala proč že jsem nešla na amniocentézu, že jsem to patrně nedomyslela). Ani já nechápu, že je to pro některé rodiče nepřekonatelný problém postarat se o své postižené dítě, říkám si kam by taková selekce "nepovedených" dětí mohla v budoucnu až zajít (něco jiného je nemoc, kdy by dítě mělo trpět nebo žít jen krátce např. Edwardsův syn., tam jsem pro přerušení). Dcera žádný Downův syndrom nemá, je šikovná a dělá nám radost.
 Pajinka25 
  • 

moje zkušenost s amnio 

(7.11.2010 17:34:58)
ahojky tak jsem si pročetla všechny příspěvky a koukám, že co člověk, to názor. Mě je 25 let, jsem v 25. týdnu a v 18. týdnu jsem podstoupila amniocentézu a to hned ze dvou důvodů. Jednak mi vyšel hraniční tripl a za druhé přítel má v rodině mutaci genu delta f508, tedy genetickou dispozici pro cystickou fibrózu. Já jsem musela být otestována na případné mutace genu, protože kdyby se mutace našla i u mě, hrozilo by, že malý bude mít už cystickou firbózu jako takovou. Naštěstí výsledky z amnia dopadly dobře v obou případech, Down nám nehrozí a co se týče CF, malý po příteli zdědil nosičství, takže mutaci v sobě má taky, ale to nic neznamená, pouze jeho budoucí partnerka bude muset projít těmi vyšetřeními, kterými jsem prošla já. A co se týče amnia............jsem ráda, že je něco takového možné. Já bych si zkrátka postižené dítě nenechala, ať se to někomu líbí nebo ne (i když je to naše první mimi). Obdivuju všechny matky, co do toho jdou, ale všechny prostě takové nejsme. Navíc si nemyslím, že amnio je jen zdrojem příjmů nemocnic, mě do toho nikdo nenutil, pouze mi to doporučili a já to udělala pro svůj klid, protože jsem se nechtěla stresovat do konce těhu. Navíc co se týče rizika potratu, sice tam je, ale většinou k tomu dojde v případě, že už nějaké komplikace předtím byly - krvácení, předchozí samovolné potraty, ZT apod. V případě, že vše probíhá tak jak má, je riziko téměř nulové.
 Nedbalinka 


Vědomně si nechat dítě s Downem - NE 

(7.12.2010 16:24:29)
tak to je nás více, já jsem ve Španělsku, triple test mi vyšel dobře, nicmene na utz ve 20tt mi mimču odhlalili dve cysty v hlave, taky neco u srdička a malou dilataci ledviny, tak jsem dnes byla na odběru plodovky a za tyden se dozvim víc. mam čtyřleteho zdraveho krasneho kluka, neumim si představit dítě jinak. a taky to, jak by to ovlivnilo cely budoucí život naší rodiny, y meho zdravého syna...ty úvahy maminek, ktere jsou 100% rozhodnuty si díte s downem nechat, taky moc nechapu. to že nekde nejaka Deniska s DS vydala kuchařku neznamena že jeji dite s tímto postiženim by bylo stejne užasne, forem postižení je spousta, pro mě cokoliv kde je duševni porucha nepřipada v úvahu, v přirodě slabí jedinci také nepřeživaj, je to daný přírodou odjakživa a nasilim a vědomě si takovéto nezdravé dítě pořidit, to je u mně hloupost.jsem rada že jem na amniocentezu šla, a budu věřit, že vše dopadne dobře:))
 Pajinka25 
  • 

Re: Vědomně si nechat dítě s Downem - NE 

(7.12.2010 20:01:56)
já myslím, že nejsi z pravěku, prostě jen máš svůj názor a já ho s tebou sdílím. je to každýho věc. Včera jsem sledovala jeden dokument o ženě, která měla při první těhu špatné triply a nakonec byl chlapeček zdravý, jen má jednu ledvinu, ale plně funkční. Když byla těhotná podruhé, odmítla tripl test, protože se prý nechtěla stresovat a když se holčička narodila, zjistilo se, že má DS. A docela mě rozčílilo, že pak ta ženská sedí jak uzlíček neštěstí a brečí do kamery, co jí to vlastně potkalo. Ale pak zase tvrdí, že by si jí stejně nechala, i kdyby to věděla. Tak co si o tom pak má člověk myslet, buďto jsem rozhodnutá, že to tak chci, ale pak si nemůžu stěžovat, pokud to nechci, mám volbu. Já osobně nejspíš půjdu na amnio i v případě dalšího těhu a znám plno žen, které šly dobrovolně, i když nemusely. Taky se na to dívám tak, že dokud nedržím miminko v náručí, můžu se vlastně rozhodnou jakkoli, je to pak sice smutné, když už cítíte pohyby a najednou se to zkrátka ukončí, ale rozhodně to není o sobeckosti matky. Vždyť ty děti jsou na světě chudáci.
 Pajinka25 
  • 

Re: Vědomně si nechat dítě s Downem - NE 

(8.12.2010 8:22:06)
"Kdysi dávno při pročítání informací na internetu o amniocentéze a následném čtení diskusí jsem se dozvěděla, že jedna maminka měla riziko Downova syndromu u svého dítěte 3:1. Při takovém riziku bych šla na amniocentézu i já. Přiznávám. Spát by mi to nedalo. Hranice je u mě zhruba 10:1. Od vyššího výsledku bych už možná nešla, ale kdo ví? Tuto situaci jsem nezažila, nemůžu soudit"

tenhle postoj autorky nechápu a připadá mi, že si protiřečí. Tvrdí, že by si ditě s Downem stejně nechala a že nechápe postoj maminek, které by to neudělaly, ale jakmile by bylo riziko 3:1, tak by najednou na amnio šla? Proč??? Když to pro ní nemá význam? jestliže bych byla rozhodnutá si dítě nechat, tak mě nebude zajímat ani kdyby to vyšlo 1:1, nebo snad ne? Jo a nějaký kecy, že se dítě narodí předčasně a pak se vina svalí na amnio, které proběhlo kdo ví kolik týdnů před tím - z toho teda taky kvetu. Předčasný porod např. dejme tomu třeba v tom 7. měsíci nemá s amnio, která se provádí někdy ve 4. měsíci nic společného. Po 3 měsících od amniocentézy nemůžete svádět předčasný porod právě na amniocentézu.

Zajímavé akce

Vložte akci

Další akce nalezte zde

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2020 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.

Publikační systém WebToDate.