| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Názory k článku Mámo, táto, učitelko, čtěte mi!

 Celkem 28 názorů.
 Osamělá 


Čteme 

(26.7.2010 8:19:49)
Své 4leté dceři čtu pravidelně před spaním a někdy i během dne. Máme spoustu pohádek a knížek pro děti, ale malá zatím preferuje knížky, kde pohádky zná - se spoustou obrázků a kratšími texty (např. Disney) u ostatních se za chvíli nudí a absolutně nevnímá, co jí čtu, protože mi pak není schopná říci o čem pohádka byla ~d~ Snad se to časem upraví...
 Pawlla 


Re: Čteme 

(26.7.2010 8:30:16)
Taky jsem četla oběma dětem,když byly malé,ale určitě ne Disneyovky.Je tolik krásných českých knih právě pro tento věk,Pejsek a kočička,Špalíček pohádek,Ferda Mravenec atd.
 LUCI 
  • 

Re: Čteme 

(26.7.2010 8:44:54)
Čteme především před spaním, ale třeba i u rybníka (to hlavně časopisy-kvůli zničení. Disněovkám se nevyhýbáme, ale ani je nepreferujeme. Vždycky si něco oblíbí a musíme přečíst celou edici.
Hodně chodíme do knihovny a půjčujeme od kamarádů.
Jen mě mrzí, že babi s dědou přečtou max. leporelo a to vykládali, jak dřív dětem četli.
 Osamělá 


Re: Čteme 

(26.7.2010 11:49:17)
No my máme taky různé knihy i ty, co jste jmenovala, ale zatím slavím úspěch hlavně s disneyovkama, bohužel. U žádných daších nevydrží v klidu, když nemá dost obrázků začne se nudit a je to o ničem. ~n~ A že jsme jich už zkoušeli... ~;)
 Maarťa 


Re: Čteme 

(26.7.2010 13:53:52)
Pawllo a proč ne Disneyovky? Čteme dětem fakt hodně, samozřejmě upřednostňujeme české knížky a možná proto, že jsme je sami měli rádi, ale naše děti žijí v jiné době. Sama si pamatuju, jak jsem (ač vášnivá čtenářka) neměla ráda knihy co mi nadšeně líčili rodiče a babička, že jsou skvělé a že je oni měli rádi. Doba se změnila, Ferdu mravence máme sice samozřejmě přečteného, holkám se líbil, ale už je prostě trochu pasé. Při návštěvě knihovny sáhnou stejně často po klasické pohádce jako po Disneyovce. A nevidím důvod proč jim ji nepřečíst.
Jen pro úplnost, čteme večerníčkové knížky, Pipi dlouhou punčochu, o pejskovi a kočičce, Dášeňku, Neználka, různé nové knížky českých autorů, třeba i Pohádky pro unavené rodiče od Michala Viewegha (ty si zamilovaly), klasické pohádky, encyklopedie, ale třeba i Bořka Stavitele, Disneyovky, Mašinku Tomáše, Medvídka Pú. Myslím, že tak je to v pořádku, od všeho něco.
 Hilly. 


Nějak jsem nepochopila 

(26.7.2010 8:43:35)
proč bychom měli dítěti předčítat, když už číst umí.
 Petra Neomi 
  • 

Re: Nějak jsem nepochopila 

(26.7.2010 9:45:04)
To mě taky zarazilo... pokud si pamatuju, když jsem uměla číst, čtení mě rušilo, sama jsem postupovala rychleji a podle svého :) A sama dceři nečtu, pouštím jí četby. Tam ví, že musí dávat pozor a že se kvůli ní nikdo nebude pořád vracet, jako když čtu já. Čtení beletrie je pro mě práce, nechce se mi to dělat ve volném čase,
 Binturongg 


Re: Nějak jsem nepochopila 

(26.7.2010 9:46:56)
Hilly - z mnoha důvodů.
Především to rozvíjí fantazii (to sice osobní čtení taky, ale u toho mozek pracuje trochu jinak), kterou člověk potřebuje mj. k rozvíjení vlastní inteligence, která se dědí pouze z 80%, pěstuje to vztah s rodičem, a taky třeba učí dítě dramatickému umění, potažmo komunikaci v tom smyslu, že slyší přednes někoho jiného, postupně zjišťuje, kdy a kde dát důraz na jaké slovo, co je to přímá řeč...
I když samo číst umí, chvilku trvá, než se to naučí tak dobře, aby se mu to v té hlavičce sesumírovalo tak, jako by to četl dlouholetý čtenář. Můžou mu vypadávat slůvka, nebo i smysl některých vět a odstavců..

Zkrátka - netvrdím, že 10tiletému dítěti bez dyslexie musíme číst 3x denně, ale sem tam to rozhodně neškodí ~;)
 Winky 
  • 

Re: Nějak jsem nepochopila 

(26.7.2010 9:59:29)
souhlas. Hlavně s tím že je důležité i to CO čteme a JAK to čteme. Myslím že předškolní děti jsou velice vnímavé na dikci a přízvuk a tón hlasu, dokáží věrně "kopírovat" slyšené. Když čtu dětem pohádku kterou hlasem i trochu "hraju" aby je zaujala (různým postavám dávám různé hlasy, oživuju rozhovory o gesta atd.), často pak slyším dceru jak si v pokojíčku tu knížku "čte" sama - dle obrázků pozná o čem to bylo a dost přesně opakuje jak jsem to četla já - i když třeba svými slovy, ale tou výslovností kterou jsem tomu dala. Nejsem natolik ambiciozní abych z ní dělala "hérečku" (to by musela být asi one-woman show na kterou by nikdo nechodil - vyhovuje jí hrát si sama), jen využívám jejího zájmu o jazyk.
Ale z tohohle pohledu nezatracuji ani pohádky na DVD - konkrétně třeba ten Pejsek a kočička nebo Rumcajs namluvený panem Hoegerem (jestli to píšu správně) jsou taky úžasné.
 Binturongg 


Re: Nějak jsem nepochopila 

(26.7.2010 10:18:29)
Winky - ano,s tím rozhodně souhlasím, jen je v rámci předčítání lépe pohádky jen poslouchat, bez obrazu!
TV a DVD jsou zabijáci fantazie - mozek se nemusí namáhat, všechno má naservírované i s obrazem, představivost chrní ~;)

Nejsem proti obrazové elektronice, ale přiměřeně ~:-D
 maaf 


Binturong, 

(26.7.2010 12:33:12)
jen k Tvé poznámce o zabijácích fantazie, že to nemusí platit obecně. Já mám fantazii přebujelou, už jako dítě jsem druhým "lhala", co jsem všechno zažila (potkala divného pána, něco našla, viděla apod., moje mamka si dost užila), psala pohádky, písničky apod. Ale kupodivu, když mi moje máma četla, tak jsem si nepředstavovala nikdy k čtení "obraz" (Pipi byla prostě ta, co je na obálce knihy, apod.). Mám to tak doteď, dělá mi problém si u knihy cokoliv představovat. Nikdy si nic nepředstavuju asi i proto, že mě to zdržuje, narušuje mi to atmosféru knihy. Já se prostě nechávám vést slovama autora. Když se zeptám svojí dcerky při čtení knihy na něco, co by si musela představit, aby mi mohla odpovědět, tak to neví. Taky si nepředstavuje obraz a to je velký milovník knih a příběhů.
 Binturongg 


Re: Binturong, 

(26.7.2010 18:47:07)
Pilar - ale to mluvíme obě o tomtéž ~;) Každý to má hozené s fantazií jinak.

Problém je v tom, že chroničtí sledovači televize, kteří svůj mozek nechají přijít k hotovému, nezvládají číst knihy ŽÁDNÝM způsobem. Pokud to nevidí ve formě hýbacích obrázků nebo aspoň jako komiks, je konec...prostě jim to hlava nebere ~d~
 Horama 


Re: Nějak jsem nepochopila 

(26.7.2010 11:37:49)
Asi jde o to, že zatímco dítě, které umí teprve čerstvě číst, potřebuje na své samostatné čtení jednodušší texty, při pouhém poslechu by zvládlo i o něco složitější. Takže samo by mohlo číst něco kratšího a formou jednoduššího a my bychom mu mohli předčítat z nějaké knížky, která by na něj byla pořád ještě moc dlouhá a které by se raději vyhnul, než by ji dlouze slabikoval. (Tak jsem to pochopila.)
 Dáša 2 kluci+ holčička 


Re: Nějak jsem nepochopila 

(26.7.2010 12:39:21)
Dětem jsem četla, i teď malé dceři,ale mám velký problém, hlasité čtení mě uspává. Po dvou stránkách začnu zívat a konec, zavírají se mi oči a nejde to ovládnout. Tak vždy jen chvíli.
 . 
  • 

Re: Nějak jsem nepochopila 

(26.7.2010 13:00:12)
Já nějak nepochopila, jak díky psaní na PC autorka článku zlepšila u svého dítka dysgrafii. Snad myslela dysortografii, ne?
 Silvie03 


A proč bychom číst neměli? 

(26.7.2010 13:38:08)
Večer konečně nastává čas, kdy se všichni zklidní a jde se spát. Ideální příležitost na povídání a UTUŽOVÁNÍ VZTAHŮ mezi rodiči a dětmi. Moje starší děti mají 9 a 7 let a moc rády poslouchají, jak jim čtu, přestože umí číst samy. Když něčemu nerozumí, hned se zeptají, vyprávění se dá rozvíjet, s poslechem CD se četba (obzvlášť od milovaných rodičů) nedá absolutně srovnat. Nechápu, jak může být rodičům na obtíž číst vlastním dětem...~a~
 Markéta, kluci 8 a 1 
  • 

Re: Nějak jsem nepochopila 

(26.7.2010 21:01:18)
Pravé důvody neznám, ale mě to opravdu moc baví. Jsem ráda večer před spaním se synem v pokojíčku, vybíráme knížky, které baví mě i jeho a je to paráda. Teď máme rozečtené Čarodějnice od Dahla, no to je skvostné! Na chalupě jsme s tím museli přestat, protože jsem četla i neteři a synovci a neteř se bála, tak jsme se pustili do Hraničářova učně, to se mi líbí taky. A syn pak pokračuje do umrtvení sám nějakou svojí magorovinou, teď čte Moře nestvůr nebo tak nějak se to jmenuje.
 Petra Neomi 
  • 

Re: Nějak jsem nepochopila 

(26.7.2010 23:14:29)
Mě to opravdu děsně nebaví, trpím u toho. Dcera se pořád na něco ptá, čtení jde hrozně pomalu (jsem typ člověka, co přečte Židovku z Toleda za odpoledne), navíc mi do toho lezou moje recenzentské obsese a v duchu si pořád stylizuju nějakou anotaci... je to peklo. Nečtu nahlas ani vlastní texty, autorské čtení bych neudělala ani za prase. Na druhou stranu, nedělá mi problém si pro Niki vymyslet příběh a ten jí vyprávět. Mám různé, o malé dračici, o upírce, co chodila v noci do prázdné školky... je to míň namáhavé a celkově mnohem pohodlnější.
 Binturongg 


Re: Nějak jsem nepochopila 

(27.7.2010 8:21:40)
Tak to já mám zcela naopak.
U čtení, i když ho "hraju" (mluvím jako vlk, rozčiluju se, směju...dle textu) si děsně odpočnu. Můžu úplně vypnout a často ani nemyslím na to, co čtu - jde to automaticky.
Vymýšlet příběhy je taky fajn, ale na to se musím soustředit, aby to mělo "úvod, stať a závěr" a hlavu a patu ~d~
 Petra Neomi 
  • 

Re: Nějak jsem nepochopila 

(27.7.2010 10:49:31)
Kostra příběhu se dá vždycky ukrást a libovolně jen obměňvat draky, elfky a princezny :) Ono je to určitě mou profesí... prostě, když celý den o čarodějích píšu, nechci o nich v noci ješt číst texty někoho jiného :) Navíc má dcera specifické požadavky :)
 Margot+1 


Večery bez televize... 

(26.7.2010 14:51:14)
Při čtení článku jsem si vzpomněla, jak za mého dětství bývalo v televizi houby a jak jsme si po večerech čítávali - každý sám, ovšem čas od času se někdo nad svou knížkou uchechtl a přečetl ostatním kousek, kterému se smál. Byla jsem nejmenší a když jsem se někdy chtěla podělit s ostatními, čtený nahlas mi text přišel ještě vtipnější a svíjela jsem se smíchy, že jsem ani dočíst nemohla, takže jsme se nakonec váleli smíchy všichni. To bylo strašně fajn... a už se to nevrátí.
 Blanče 


Re: Večery bez televize... 

(26.7.2010 23:13:13)
Proč pryč? Máme televizi a koukáme na ni. Ale tu a tam vypuknou čtecí orgie - naposledy pře pár týdny jsme dva večery četli(a dočetli) Proč bychom se netopili od Šmída - poslouchal maloch a i my všichni ostatní...
 Margot+1 


Re: Večery bez televize... 

(27.7.2010 9:31:06)
Pryč proto, že manža vyrostl v "jiné kultuře" a tu televizi prostě každý večer pustí... Něco se tam najde vždycky. ~d~
 Cindy (XI/06 + IX/10) 


Čtení x poslech 

(27.7.2010 0:13:57)
Naší malé (dnes 3,5) pravidelně čteme od jejích 3 let. Každý večer krátkou pohádku a pak ještě společně shrneme, o čem to vlastně bylo. Dřív si většinou nepamatovala - spíše text neposlouchala, ale nyní to říká už docela dobře. Dokonce se nám vyplatilo, když jsme četli jednu knihu pohádek, tak ji pak přečíst ještě znovu.
Jinak bych tak nezatracovala ani tu televizi. Nemyslím, že děti neustále vyžadují jen obraz. Alespoň naše dcera, i když koukala brzy na Animáčka, tak stejně mi v jiném čase nosila knížky, tkeré jsme si společně četli. Dnes už z těch Krtečků vyrostla a tak čteme normální pohádky.
Já jako dítě měla v pokojíku rádio a neustále jsem pro změnu poslouchala rozhlasové hry. Přesně jsem měla vychytané časy a dost často hry nebyly pro děti moc vhodné, takže jsem poslouchala téměř vše bez jakékoli kontroly od rodičů. Brzy jsem slyšela např. Idiota, Otce Goriota, různé operety, ale dodnes si pamatuju na hrůzu, jakou jsem měla z rozhlasového předčítání knihy My děti ze stanice ZOO. I nyní z toho mám dost nepříjemný pocit - a to mi bude za pár měsíců 40. Na druhé straně mnoho z rozhlasových her mi pomáhalo i ve škole, kde jsem obsah mnoha knih znala narozdíl od spolužáků.
 Mia 
  • 

Četla jsem se zájmem 

(27.7.2010 22:12:01)
Text jsem přečetla se zájmem. Sama jsem jedna z těch, co v dětství odháněli od knížky (opravdu jsem to přeháněla), miluju psané slovo. A teď - jsem učitelka češtiny, doma mám malé cvrčky, kterým jsem donedávna před spaním vyprávěla, teď to střídáme, čteme, vyprávíme (nejčastěji), zpíváme, prohlížíme....

V dnešní době slyším jenom o tom, jak je důležité číst dětem.Ale nikdo nemluví o VYPRÁVĚNÍ dětem. Zpočátku jsem to dost řešila, říkala jsem si, že dělám něco špatně, když "jen" vyprávíme (nebo prohlížíme, nebo recitujeme básničky k obrázkům), a myslím, že jsem na to přišla. Všichni píšlou jen o (zhruba) dětech ve školkovém věku.
Mám dvě děti po 17 měsících. Spolu chodily spát snad od půl roku mladšího dítěte. Oběma jsem jim (při kojení) vyprávěla. Jasně že takovéhle prťata nezajímá nějaká Karkulka. Co to asi tak může pro ně být? Začínali jsem s "pohádkou" o Janičce a Haničce (tedy o nás). Shrnula jsem, co jsme za celý den dělaly, jak se jmenujeme a tak. Postupně jsem přešly k pohádkám. Nicméně si pamatuji, že jedna pohádka nás držela i dva měsíce. Ale - všechno bylo prokládané prohlížením obrázkových knížek (s mým či jejich komentářem) a básničkami a...
Prostě čtení je důležité. Jsem však přesvědčena, že v zájmu klidu matek, by taky někdo mohl uvést (já vím, že jen přibližný) věk dítěte.
Už končím, jen-Se starší dcerkou jsme samozřejmě vyprvěly s obr. knížkami mnohem dřív, než když spaly spolu.
 Daniela 
  • 

Texty Andersena.... 

(28.7.2010 16:13:10)
Pote jsem cist prestala.
 lucyová (kluci 07/2006 + 05/2008) 
  • 

Re: Četla jsem se zájmem 

(1.8.2010 23:19:14)
Dělali jsme to stejně. Ve 2 letech jsme si se synkem večer povídali, co jsme ten den zažili. Postupně přišla první čtená pohádka (s hodně obrázky) a ta frčela dobře půl roku. Teď (4 roky) čteme různé věci, často na pokračování a stále má rád, když čteme jemu už známé věci (takže třeba Medvídka Pú už jsme přečetli 3x celou knížku), a tuhle už dal i 3/4 hodinovou pohádku. Na poprvé to moc bavilo i mě - byla to taková magická ruská, ale když ji chtěl druhý den znovu, už to byla trochu řehole :-) Bohužel trošku bitý je mladší syn, který těm pohádkám pro staršího nerozumí, takže jako by pro něj nebyly. Snažím se, že třeba napřed povyprávím mladšímu O veliké řepě (už pěkně ovládá, kdo si koho zavola na pomoc :-)), někdy s vyprávěním i pomůže starší, a pak je ta delší pohádka pro staršího. Ale ne vždy je na takovou dvojkombinaci elán :-(

Co teda nedělám, je test, zda si synek zapamatoval děj. Tak nějak sázím na intuici, že když zaujatě poslouchá, případně chce pohádku znovu, tak jí rozumí.

Mimochodem - těžce jsem pohořela s Němcovou. Chtěla jsem synkovi dodat trochu klasického vzdělání a přečetla jsem mu O 12 měsíčkách. On měl na konci velikou starost, co se stalo s tou zlou holkou v lese, jestli když tam zmrzla, se pak rozpustila. Úplně nabíral na brek, tak jsem musela dodatečně zmírnit konec a říct, že se zase rozpustila a pak už byla hodná. Protože to, že v pohádce někdo umřel, i když to byla záporná postava, bylo na něj moc drsné. (Draka rozsekaného na kousky v té ruské pohádce vzal kupodivu v pohodě :-))
 mati.h 


Místo čtení spíše listování v encyklopediích a zpívání 

(8.8.2010 9:09:54)
- v encyklopediích ležel syn s dědečkem a mně na 1. stupni ZŠ řekl, že už nechce, abych mu předčítala knížky,
ale radji zpívala. Tak nám to vydrželo snad do 12-13 let, co je dlouho. I když psychologové nebrání ani tomu,
aby rodič šel sem tam uložit dítě i patnáctileté. Tehdy se kolikrát dozvíme různé tajemství či bolístky nebo
jen tehdy máme za celý den k dítěti nejblíž.~h~

Komerční sdělení

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2020 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.

Publikační systém WebToDate.