| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Názory k článku Moje unavené mateřství aneb Cesta tam a zase zpět

 Celkem 137 názorů.
 7kraska + jedna 


Presne 

(28.5.2010 8:16:56)
presne!!!
 Emčak 


Re: Presne 

(28.5.2010 13:14:31)
Souhlasím hezky napsáno E
 Jája,5+1 


Re: Presne 

(28.5.2010 13:18:09)
Moc hezky napsáno~g~~g~~g~
 Monika a 4děti 
  • 

Re: Presne 

(17.6.2010 12:49:52)
jak bych začla?? je mi 35 let mám 4 děti ve věku 14,13,8,2.tři syny a jednu holčičku.Vdávala jsem se ve 20ti.od 15let jsem cestovala a poznala jsem kus světa.No vidíte a pak přišel jeden muž a já se zamilovala.Po roce jsme se vzali,byla jsem plná očekávání radosti a překvapení.Pak přišli děti a vše se změnilo my dva jsme se vůbec neužili a už bylo dítě 1,no tak to šlo pořád dokola manžel v práci já doma s dítětem,pak přišlo druhé,manžel v práci já doma větší starost,po dvou klukách jsem toužila po holčičce a naštěstí vydařila se nám,a celou tu dobu podotýkám jsme bydleli v paneláku.Dnes můžu říct protože nyní bydlíme v rodinném domě že vychovávat děti v paneláku je strašné!! jsou jak cvičené opičky najíst 1hod.max.jít s dítětem ven třeba na pískoviště houpačky,tam vzniknou problémy jako je braní lopatiček ostatním dětem atd.A vy jenom něco řešíte a řešíte děti, okolí kolem vás,stále bojujete a nikdo Vám nepomůže,ani váš manžel protože ten má svůj svět v práci a neví ani netuší co ta matka musí za celý den vše zvládnout.Aspon já jsem měla velké problémy v paneláku,nevím proč na mě ti lidi byly tak hnusní přitom mě mé okolí znalo od mala.Vše bylo kvůli dětem kdejaký odhozený papírek na chodbě,už klepali na mě,asi snad proto že jsem bydlela v přízemí tak jsem to tam asi házela nebo mé děti nebo já nevím prostě kde co se ve vhcodě stalo bylo to na mé děti,přitom mé děti a to je nechválím když někde vyděli cizí papírek tak ho vždy ochotně zvedli. No řeknu vám bylo to strašné období.Až jsem se z toho všeho zhroutila.Tak jsme si řekli s manželem a dost.Panelák už nikdy a zakoupili jsme na hypotéku rodinný dům,a řeknu Vám měli jsme to udělat už dávno snad hned jak jsme se vzali.i když je na baráku spoustu práce ale je to uplně o něčem jiném máte své. Kdyby jsem měla napsat vše tak by se to tady nevlezlo.A tady jsme počali naše 4 dítě. A to dítě tu má svou absolutní svobodu a je vychovávané uplně jinak akorát mě přibylo více starostí vozit děti každé ráno do školy tam i zpět ale věřte jsem tu svou paní.Dostala jsem se do klidu a hlavně daleko od lidí nemám ráda lidi,protože mi moc ublížili mám deprese když mám jet do města a vidět tam ten hnus jak tam žijí v těch svých králíkárnách a pomlouvají jeden druhého protože jsou zhnuseni že takto musí žít a řeší uplné hlouposti.lidi jsou strašné svině!!!!!!!!!!!! vím o čem mluvím já se nikdy o nikoho nestarala,ale všichni se starali o mě tak konečně to skončilo.tak držím všem maminkám pevné nervy ve výchově dětí a životě.
 Petra, Davídek 16 měsíců 
  • 

Re: Presne 

(17.6.2010 13:23:21)
Ahojky,doufám,že nebudu mimo mísu...když jsem napíšu svůj názor o jeslích a školkách. Já do jeslí musela.Mamka na mě byla sama, bylo jí 19 a můj táta o mě nejevil zájem. Bydleli jsme v činžáku s babi a dědou, Wc na chodbě,bez koupelny.Mamka zdravotní sestřička.Vzala si pak mého nevlastního tátu - souseda a když mi byly 4,dostali jsem byt v paneláku. Když mi bylo 9, narodili se mi bráchové a já šla do ústranní. To mě poznamenalo v pubertě víc než jesle nebo školka...ty mi pomohly začleňovat se jednodušše do kolektivu. Vždy jsem potřebovala být hodně mezi dětma. Rodiče mám ráda,ale nemáme takový vřelý vztah maminka-dcera jako mají ostatní kamarádky. Nikdy jsme nic neměli, v paneláku jsme bydleli do mých 19let,kdy jsem se osamostatnila. Naši měli 20 let stejný nábytek,kouřili,doma pořádek nic moc. Já nekouřím, jsem blázen do úklidu a své první dítě jsem si pořídila v 30 letech.Miluji ho nade vše, bydlíme v krásném rodinném domě, za což platíme nejen nehorázně vysokou hypotékou,ale i tím, že jsem musela jít do práce,když byl Davídkovi rok. Spousta kamarádek mne odsoudila. Přitom Davídek je se svou rodinou, do práce chodím dvakrát týdně na celý den, střídá se mamka, která je těžce nemocná a tchýňka,která je v důchodu. Někdy zastoupí manžel.Kvůli kamarádkám - zaslouženým matkám,které mě lynčovaly,že jsem šla do práce, jsem se ze začátku cítila špatně. Ale pak se to obrátilo, celá rodina je na mě pyšná, že zvládám práci i Davídka, ten si zvykl být občas beze mě, je krásně samostatný. JSem šťastná,že je s rodinou a nemusí do jesliček či školky,ale nikdy bych neodsoudila kamarádku, která tam své dítě dá. Je to každého věc. Každé má své pro a proti. My jsme na tom byli finančně velmi špatně, přišel nečekaný velmi vysoký výdaj a hrozilo,že nebudeme moci splácet hypotéku. S rádoby kamarádkama, co mě pomlouvaly, že jdu do práce, abych měla peníze na tretky, jsem se přestala bavit a zůstaly mi ty,které mají pochopení. Sice chodím do práce,ale Davídek vyrůstá mimo město...stejně jako Monča jsem si vybudovala k městu a panelákům odpor, můžeme si dovolit krátkou dovolenou u moře, a naprosto chápu maminky,které dají dětátko do jeslí,protože musí či potřebují do práce. Neodsuzuju ani maminky,které si jdou do práce odvyknout. Máme rodinu v Austrálii,kde je mateřská 6 měsíců,poté šupajdí do práce a děti jsou s chůvou nebo v jesličkách. Možná jsem se svým příspěvkem mimo mísu,ale některé příspěvky mě nakoply, a tak jsem se musela vypovídat.
 Berdulka & Anja & Alexander 


Hm 

(28.5.2010 8:32:07)
Mila Petro
z tveho clanku na me dycha beznadej a to je hrozna skoda. Taky nejsem zadna supermatka, ale tyto pocity nemam. A jsem hrozne rada.

Asi musis zacit byt vice sobecka a udelat obcas neco jen ty pro sebe. Ja chodim napriklad jednou tydne do Aerobicu. Je to doba urcena jenom me. Ten vecer dava muj manzel deti do postele a kdyz prijdu zpet, tak nedelam uz vubec nic. To je zkratka muj vecer a z toho cerpam svou energii.

Drzim Ti palce, aby jsi z toho zacarovaneho kruhu nasla zase cestu zpet.
 dirty+tobík 4/06+sebík 4/09 


Re: Hm 

(28.5.2010 8:35:44)
ale né, beznaděj bych tomu neříkala :) cítím se skvěle, jen to na mě občas padne :)
 olinka 4 
  • 

Re: Hm 

(28.5.2010 11:01:32)
Plně souhlasím...taky mám občas tyhle pocity....a myslím, že na ně máme právo ~m~~p~~3~
 Ecim 


Re: Hm 

(28.5.2010 11:26:58)
Myslím si, že takovéto nebo podobné pocity občas padnou na každou maminku na MD, i na ty, kterým se na MD moc líbí. :-)
 Jana + 3 rošťáci 


Re: Hm 

(28.5.2010 9:46:36)
Tohleto ti dost závidím... Nemám žádné volno, jen péči o své tři děti... Volno jsem měla za posledních 12,5 roku celkem 3x - byl to volný víkend bez dětí - něco úžasného!!!
Proč nemám třeba to cvičení? u nás ni takového není, takže bych musela jet do vedlejšího města a to chce auto a benzínek, k tomu to cvičení se platí a já na to prostě nemám... Rodičák už skončil a podpora je mizerná a práce na obzoru žádná...co bych taky chtěla, když dle zaměstnavatelů "jen sedím doma na zadku" už takových let.... Nikdo mi to samozřejmě neřekne, oni to zabalí to toho - máme plný stav, nemáte praxi...
 Ecim 


Re: Hm 

(28.5.2010 10:00:50)
S cvičením, které naléhavě potřebuji ze zdravotních důvodů, protože jinak mám problémy, to momentálně řeším tak, že cvičím doma, když děti spí, samy si hrají nebo na ně dohlíží tatínek. Na vyčištění hlavy mi pomáhá procházka bez dětí, je to zadarmo a efekt je skvělý. :-)
 Berdulka & Anja & Alexander 


Re: Hm 

(28.5.2010 10:03:41)
Jano a co treba zkusit nordic walking. K tomu potrebujes jenom hulky a budto kamaradku ci walkmena. A samozdrejme manzela, ktery te podpori...
 Dagmar Bartůšková 


:) 

(28.5.2010 8:37:52)
Trefné....chápu, mám to podobně...
 DENISA 


Super 

(28.5.2010 8:48:45)
Krasne zamysleni po ranu. Nekdy na nas padne splin, ale nemyslim, ze by to byl vykrik beznadeje. Cely zivot se hledame, jako deti, pubertaci predevsim, hledame svoji praci, kde budeme uzitecni, tak se samozrejme hledame i v dobe MD a premyslime, co bude dal, az se deti osamostatni. Je krasne popsana ta uvaha o tech cestach, ze deti i ty musite jit svoji vlastni cestou. S tim souhlasim, ty sebeobetovaci matky, pro nez neexistuje nic jineho nez deti, vetsinou zkonci dost spatne, az deti odejdou z domova.
 Gábi_Smolíková 


ANO! 

(28.5.2010 9:07:04)
Až jsem se lekla, jak je tvůj popis blízký. Cítím to úplně přesně, jen to neumím takhle vyjádřit. Budu to muset dát přečíst doma, třeba jim to pomůže pochopit, co se občas snažím sama vyjádřit. Hezky jsi to napsala ~g~
 Petra 
  • 

Jde to i jinak 

(28.5.2010 9:27:43)


Tak ja mam tri slecny, 8,4 a 2 roky. Presto, ze si o sobe myslim, ze jsem pekna zenska, najednou jsem se dopracovala k tomu, ze mi bylo jedno, co mam na sobe, nemalovala jsem se a nic jsem pro sebe nedelala. Zacalo mi byt pohodlne a lenosne. Jenom obcas se vynorila stopa nostalgie po starych casech, kdy jsem byla sexy kocka.
Pak jsem v lete stravila tyden se svoji svagrovou na nasi chalupe. Ona je o 10 let mladsi a ma jenom jedno decko. Ale co bylo podstatne, kazdy den se i na te chalupe namalovala, udelala si ruce, pekne se oblekla a ja si vedle ni pripadala jako "mamina" a rekla jsem si dost. Mlada jsem jenom jednou a nechci si to nechat utect. Od te doby se kazdy den namaluji, vezmu si neco pekneho na sebe, chodim jendou za 6 tydnu k holici, na manikuru, kosmetiku, 2x tydne cvicit a hle, jsem mnohem spokojenejsi a klidnejsi.Po letech jsem zacala chodit do knihovny a koupila si predplatne do divadla. Je mi dobre, a kdyz se holcicky moc hadaji, podivam se do zrcadla a mam ze sebe moc dobry pocit. Mozna to zni jako marnivost, ale tolik let jsem vedome potlacovala svoje potreby a tak malo jsem se o sebe starala, ze ted to prehanim. Ale domacnost ani deti se nehrouti, kdyz nejsem doma, najednou to jde. Manzel take zacal chodit na volejbal a vice do sveta, najednou zaciname zit nejen pro deti, ale i pro sebe. Mozna je to tim, ze uz dalsi neplanujeme a ta mala zacina byt velka. Ale fakt uz bylo na case, jinak bych se sama sobe nekde ztratila. Doporucuji.
 Ecim 


Re: Jde to i jinak 

(28.5.2010 9:31:27)
~R^
 Berdulka & Anja & Alexander 


Re: Jde to i jinak 

(28.5.2010 10:01:36)
Gratuluji, super!
 Hilly. 


Trochu depresivní 

(28.5.2010 9:43:28)
No každá máme pro výchovu dětí jiné podmínky. Do takovéhoto splínu ženu uvrhne dost často stereotyp.
Pokud má ženská auto, nebo dostupnou MHD a netře bídu z nouzí, tak se dá MD celkem ve zdraví přežít...
Třeba strčit dítě do MC a jít si vedle na angličtinu, břišní tance, či jánevímco.
Někdy není možné vytáhnout paty z domu,díky tomu, že bydlíme v nějaké díře, což je fakt na palici, to věřím.
Včera mě naštval manžel...říkal mi, že nejlíp co mi jde, je dělat mámu dětem a ať na nějakou kariéru ani nepomýšlím, že by to byla zbytečná snaha. Je to od něj hnusné...na mateřské si připadám děsně bezbranná proti takovýmto řečem. Nejradši bych se nějak vzdělávala, ale zatím k tomu s dětmi nemám podmínky, musela bych dlouho dojíždět a děti mezitím svěřit nějakému hlídání, což moc dobře nejde...~o~
Jinak na MD si nestěžuju, v rámci možností si ji dokážu užívat...zatím.Moje předchozí práce mě nějak extra neuspokojovala, že bych po ní tak tesknila.
 Markéta, kluci 8 a 1 
  • 

Tohle je popis "lepších časů"? 

(28.5.2010 9:45:06)
Autorko, jestli takhle vnímáš lepší časy (vyšťavená, vykolejená, obětující se pro rodinu), docela by mě zajímalo, jak si představuješ ty horší. I když níž v diskusi říkáš, že se cítíš výborně, z článku na mě dýchá jen beznaděj a splín. Za sebe musím říct, že takové pocity nemám ani vyjímečně, často tedy padám na hubu únavou, ale to je kombinací batolete, školáčka a práce.

Jinak to, že matky přirozeně vždy vytěsňovaly vše, co se netýkalo péče o děti mi připadá normální v minulosti, kdy měly těch dětí kupy a žádnou techniku v domácnosti. Navíc jich celá řada makala v hospodářství i jinde.
 dirty+tobík 4/06+sebík 4/09 


Re: Tohle je popis "lepších časů"? 

(28.5.2010 9:55:55)
ale tohle není "popis" lepších časů :)
jen říkám, že když budu svoje zájmy odkládat a odkládat a stále na něco čekat, tak se samozřejmě nikdy nedočkám :)

a přiznám se, že impuls k napsání článku mi dal manžel... chtěla jsem, aby si uvědomil, jak je to mateřství náročné, ani né tak v péči o děti, jako spíš o to zabřednutí do stereotypu, odsouvání vlastních zájmů apod. jak je pro ženu těžké najít si ten čas pro sebe a nemít za zády bubáka typu neumytého nádobí apod... a bohužel znám pár maminek, které mateřstvím doslova přišly o svůj život a bohužel už ho ani nehledají :(
 Markéta, kluci 8 a 1 
  • 

Re: Tohle je popis "lepších časů"? 

(28.5.2010 10:03:45)
Tak je to na mě asi moc intelektuálně napsané.

Myslím, že kdybych něco podobného sepsala pro mého manžela, zeptal by se: "Ty se bojíš chodit ven?"



 Lenka, Terka 4.06,Anicka 10.07 


Re: Tohle je popis "lepších časů"? 

(28.5.2010 11:06:59)
Krasne napsany clanek, jen ne vzdy pochopeny, jak vidim z prispevku.. Myslim, ze Petra nechtela nadavat na svet a neresila splin, jen proste konstatovala zmenu statusu zeny pred a po porodu. Je to krasne napsane, mluvi mi to z duse :)

Jinak ja si myslim, ze je v moznosti kazdeho ze sebou neco delat.. ale myslim, ze je to velmi obtizne, pokud mate deti od sebe dva roky ci mene, alespon do doby, kdy je mladsi dite tak aspon dvoulete... pak uz se blyska na lepsi casy... Kdyz mas od sebe deti 5 a vice let, uz je to zase nesrovnatelny rozdil... jde i o to, ze se po prvnim ditete stacite dat dohromady... ale kdyz se narodi druhe jeste nez odejdou hormony z prvniho, tak je to proste jine.. ale to se asi musi zazit..

Proste ~g~~g~~g~ ten clanek se mi straslive libi... musi se myslim cist trosku mezi radky...
 Markéta, kluci 8 a 1 
  • 

Re: Tohle je popis "lepších časů"? 

(28.5.2010 15:46:08)
Lenka, já jsem se s těmi pocity prostě neztotožnila, to je celé.
 Veverrka 


Re: Tohle je popis "lepších časů"? 

(28.5.2010 16:40:44)
Vidím to úplně stejně, některé ženy jsou prostě jiné, a nejenže to v téhle psané podobě nechápou, ale ony to ani neprožívají, v hlavě jim to takhle prostě neběží, mají jiný svět. Já se s tím ztotožňuji naprosto, a hrozně moc jsem takhle otevřený příspěvek uvítala, protože mě potěšilo, že ještě někdo takhle uvažuje, vnímá, prožívá svůj život.
 Ecim 


Re: Tohle je popis "lepších časů"? 

(28.5.2010 10:22:49)
Také znám pár maminek, které mateřstvím přišly o svůj život a ani ho nehledají. Ty, co znám já, si v této pozici ale zpravidla libují jako ryba ve vodě a nesnaží se na tom nic měnit, protože touží po tom být litované a obdivované za svoji "obětavost". A kdykoli se jim někdo snaží nabídnout pomocnou ruku, tak házejí zpátečku.
 Hilly. 


Re: Tohle je popis "lepších časů"? 

(28.5.2010 10:36:32)
Petro kup si myčku(tu bych už nedala, má cenu zlata) a sušičku(nebudeš muset tolik žehlit).
To jen taková "věcná":-)...vím ale, že článek je trochu o něčem jiném
 dirty+tobík 4/06+sebík 4/09 


Re: Tohle je popis "lepších časů"? 

(28.5.2010 10:45:19)
myčku plánuju, ale když to vezmu kolem a kolem, tak je s ní úplně stejná práce :)

se sušičkou zatím nevím, protože NEŽEHLÍM :-D
 DENISA 


Re: Tohle je popis "lepších časů"? 

(28.5.2010 11:05:12)
Neni, uvidis, prestehovali jsme se z bytu, kde mycka byla do bytu, kde nebyla. Za tri dny jsem silela a shanela mycku ke koupi jak posedla.
 Hilly. 


Re: Tohle je popis "lepších časů"? 

(28.5.2010 12:25:20)
Není Petro, fakt ne...s myčkou taky sice trochu práce je, ale mýt nádobí po staru, jak to dělaly naše matky...tak ruce ze dřezu vytáhnu snad jedině když dovezou uhlí...~;)
 Veverrka 


Re: Tohle je popis "lepších časů"? 

(28.5.2010 16:50:06)
Taky souhlasím, protože než se smyjí ty velké zbytky, aby se to myčce předpřipravilo ( to radši zašmrdlám ještě 2x 3x navíc a mám to umyté ), než se to tam naskládá, než se nakumuluje dost nádobí, spousta vody, energie, čist. prostředků...Jsem mladý staromilec.
 myš 
  • 

technická k myčce 

(28.5.2010 17:00:09)
Tak to já nesouhlasím, do naší myčky jsem se úplně zamilovala, nejlepší kup co jsme udělali a už bych to bez ní nedala :-)Práce je to opravdu o dost míň, je naskládat a vyskládat a občas něco domejt. Nádobí nepředmývám, jen co myčka nezmákne (některé špinavé kastroly), tak domeju. Domytí takového kastrolu zabere chvilinku, zatímco mytí celé kupy nádobí dost času.

A taky jsem se tady kdesi dočetla, že některé mají doma supermyčky, které zvládnou i ty špinavé kastroly....tak já teda myčku vřele doporučuju!
 Pawlla 


Re: technická k myčce 

(28.5.2010 17:03:22)
Souhlas s Myší~:-D.Myčka je prostě úžasný vynález,nic nepředmývám,pokud mám hodně špinavý hrnec tak už ho umyju ručně,ale to je minimum,většinu věcí myčka zvládne.
 Veverrka 


Re: technická k myčce 

(28.5.2010 17:50:52)
A tak, já vám to fakt přeju, tu spokojenost, třeba na mě taky dojde, třeba si pořídím i sušičku ( většina prádla se nemusí žehlit, to hodnotím veeelmi kladně ), ale zatím mi to prostě - přestože jsem měla tu čest s ní spolupracovat - připadá min. zbytečné. ~2~
 Pawlla 


Re: technická k myčce 

(28.5.2010 17:57:08)
Jo sušičku bych taky chtěla,prý se pak nemusí ani žehlit,to je můj sen.
 Veveruše 


Re: technická k myčce 

(31.5.2010 0:02:44)
Žehlit se nemusí ani bez sušičky, jak už zmínil někdo výše. Jde jen o to, překonat svou zakořeněnou představu u o nezbytnosti žehlení~;).
 agnes+ 2 kluci 


Re: technická k myčce 

(28.5.2010 20:18:37)
Já jsem se učila v myčce mýt nábobí hodně dlouho,ale když si člověk udělá systém a každý kousek nádobí má v myčce své místo....je to páráda a teď už na ní nedám dopustit.Moje mamka i manžel ale stále myjou v ruce..zkrátka neví jak tam to nádobí naskládat.
 Markéta s párkem 
  • 

Re: technická k myčce 

(1.6.2010 15:37:04)
Ze začátku je to s myčkou trochu na dlouhý lokte - než se naučíš tam skládat nádobí, vybrat program a tak. Ale pak už se zajedeš a jde to rychle. Jako když si koupíš novou pračku. taky nejdřív furt studuješ. S myčkou není nádobí umyté dřív. mycí program trvá dva a půl hodiny a to bych měla to nádobí umyté několikrát. To je fakt. Jenže jde o to, že bych ho musela mít JÁ zatímco takhle ho myje někdo JINÝ, tj. myčka. Takže to, že se to myje dlouho, mi nevadí, když to nemusím dělat já. Když měl manžel řeči, že "je to hlučný", "furt chybí nějaký nádobí - je v myčce", "stejně to není suchý", odpověděla jsem, že když to může umýt a utřít sám a bude to mít rychle a líp. Odpověď byla "hm". A šel si vzít ze skříně jinou sklenici :-)
 Astrit 


Re: Tohle je popis "lepších časů"? 

(29.5.2010 14:24:55)
Veverrko, nesouhlasím. Mytí nádobí v myčce je ekonomičtější než v ruce - devět sad nádobí umyješ v kýblu vody, stačí ti jedna tableta místo hektolitrů jaru a zvolíš eko program s nižší spotřebou energie . A to nemluvím o hygieně. Zkus si spočítat kolik vyplýtváš vody při mytí pod tekoucí vodou...kdo namítá, že se ušetří šudlením nádobí ve dřezu se špinavou vodou a oplachem studenou, tak taky to vyjde víc než na ten kýbl vody a ten fujtajbl. Prostě ruční mytí = krom poškozování pokožky rukou také ztráta vody, energie na ohřev vody a hlavně času, kdy si můžeš po obědě relaxovat na gauči jako zbytek rodiny!~5~
 Veveruše 


Re: Tohle je popis "lepších časů"? 

(31.5.2010 0:20:48)
No, ještě jsem neslyšela o myčce se spotřebou vody 10 litrů (= 1 kýbl). Mám dojem, že ty nejúspornější se pohybují kolem 40-50l... Moje myčka je na "12 sad nádobí", což nevím, co je, ale fakticky ji naplním každý den (resp. třeba ji nenaplním úplně, ale zapnout ji musím, protože některé nádobí nutně potřebuju druhý den; poloviční program použiju málokdy, protože myje jen na 50°C, což by mi kastroly moc neumylo, navíc když je tam třeba něco od syrových vajec nebo masa, používám radši i z hygienických důvodů propgram na 70°C nebo aspoň antibakteriální). Ve dřezu jsem nikdy nemyla ve špinavé vodě, napustila jsem si dřez jen do půlky (tak asi 5-6 l), umyla napřed skleničky a hrnečky, pak talíře, potom příbory, nože, prkýnka ttd. a až nakonec kastroly a pánve. Průběžně jsem vše oplachovala pod tekoucí vodu (teplou), kterou jsem připouštěla do polonapuštěného dřezu. Pokud bylo v dřezu vody moc, trošku jsem upustila. Pokud byla voda moc špinavá, zhruba v polovině mytí jsem ji vyměnila. Ruce jsem si neničila, protože už řadu let kvůli atopickému ekzému nedám ani ránu bez gumových rukavic. Odhad spotřeby vody tak 10-15 l, saponátu 1 cintnutí do dřezu a případně druhé cintnutí na mastnější pánev. Fakt ale je, že v době, kdy jsem myla jen ručně, jsme byli jen dva a posléze dva a mimino. Na druhou stranu stejně musím každý den mýt hromádku nádobí ručně (cca 6 dětských talířků, dle výrobce vhodných do myčky, ale po vyzkoušení by v myčce rychle přišly o obrázky; dále cca 2 dětské hrnečky - tentýž důvod, dále cca 2 keramické hrnečky, včechny nože, vařečky, dřevěné prkýnko, cca 1-2 skleničky s dekorem a 1-2 teflonové pánve + semtam něco dalšího), ale mám to hotovo cca za 15 minut (včetně mytí sporáku, linky a stolu). Mýt v ruce všechno, tak se zblázním~a~ Ale slibovala jsem si od myčky trochu víc a vzdát se keramiky a nádobí s obrázky se fakt nehodlám~:(
 parvitas 


Re: Tohle je popis  

(31.5.2010 8:51:33)
len tak mimochodom :)
naša umývačka je na 9 sád a má spotrebu len 13 l vody...
 Veveruše 


Re: Tohle je popis  

(1.6.2010 20:30:50)
Patrně jsem ulítla, jestli já si to nepletu s pračkou~f~, asi jo. I když to je nejspíš taky blbost~t~. Ale tak mě napadá, ono sice šlo nejspíš o myčku, ale o decibely, ne litry~5~. Mám myčku 4 roky starou, od té doby asi vývoj tak nepokročil~d~. Hledat spotřebu naší myčky se mi teď nechce, ale určitě jsem se opravdu sekla...
 Stáňa a dva kluci 


Re: Tohle je popis "lepších časů"? 

(31.5.2010 9:04:07)
Veveruše, ty nejlepší myčky mají dokonce spotřebu jen 11l a i ta levnější by neměla překročit 25l. Takže mytí ve dřezu~Rv.
 Astrit 


Re: Tohle je popis "lepších časů"? 

(31.5.2010 12:25:48)
Pokud má keramika glazuru, může do myčky. Některé obrázky myčka likviduje, většinou takové co jdou poškrábat i nehtem, ale já mám pro děti hezké české porcelánové talířky a myčka je neničí. Moje myčka myje 9 sad nádobí (mám bohužel jen tu menší 45cm kvůli prostoru) ve 14 litrech vody.
 Veveruše 


Re: Tohle je popis "lepších časů"? 

(1.6.2010 20:25:42)
Máme taky hezké české porcelánové nádobí (Thun) a po 1-2 mytích bylo jasné (drobné škrábance), že by brzy šly dolů. Škrábance jsou patrné i na jiném nádobí (vpodstatě skoro na všem). Ničí mi trochu i plastové misky. Jelikož budeme brzy zařizovat kuchyň, docela by se mi hodil typ na dobrou myčku (mám Whirlpool). Nebo je to práškem? Používám prášek, ne tablety, převážně od DM.
 Veveruše 


Oprava 

(2.6.2010 0:07:03)
Zařizovat "novou" kuchyň, pochopitelně; doufám, že uvedení značek v tomto smyslu nemůže být chápáno jako reklama (v mém případě je to stejně spíš antireklama).
 Veveruše 


Re: Tohle je popis "lepších časů"? 

(2.6.2010 0:04:48)
Jo a zapomněla jsem, nádobí z myčky bývá někdy cítit leštidlem, pak ho obvykle ještě jednou oplachuju, hlavně pro děti... A víc špinavé talíře a kastrůlky obvykle před mytím lehce opláchnu pod tekoucí vodou, a to jak před ručním mytím, tak i před vložením do myčky.
 Veverrka 


Re: Tohle je popis "lepších časů"? 

(1.6.2010 12:52:25)
Jak už jsem napsala, každému co jeho jest. Vzhledem k tomu, že jsem ekonomicky rozvážná ( jak říká Eben o svojí ženě ), ekonomicky rozvážně myji i nádobí. Ani zběsile tekoucí voda, ani špína ve dřezu, pár namydlených kousků omyji pro ten moment puštěnou vodou, kt. vzápětí vypnu. Mám drobné vychytávky, díky kterým nejsou ztráty, spotřebu všeho naprosto minimální ( např. litr Jaru mám na bezmála 3 / 4 roku )a žádnou obavu o to, že chemikálie nejsou z nádobí spláchnuty zdravíprospěšně; zůstávají i po patnáctém oplachu, takže se domnívám, že to z podstatynavoduúsporné myčky nemůžou dávat. Tolik za mě k myčkám ~z~
 Markéta s párkem 
  • 

Re: Tohle je popis "lepších časů"? 

(1.6.2010 15:39:20)
Jenže do toho musíš započíst vodu, kdy oplachuješ zbytky, logr a před- nebo do- umejváš hrnec, kterej myčka neumeje. Myslím, že na spotřebu vody to ve skutečnosti úspora není. Času taky ne. Ale rozhodně práce.
 Ecim 


Re: Tohle je popis "lepších časů"? 

(28.5.2010 10:50:17)
"jen říkám, že když budu svoje zájmy odkládat a odkládat a stále na něco čekat, tak se samozřejmě nikdy nedočkám :)"

To je pravda. Já jsem toho názoru, že když člověku něco nevyhovuje, měl by jednat TEĎ HNED a ne čekat na tamto a ono. On se totiž vždycky najde nějaký ten důvod proti.
 Petra 
  • 

Typ osobnosti 

(28.5.2010 20:10:02)
Mě na tom zaujala ta věta "číst a psát". Protože se mi zdá, jako by Petra měla něco společného s tvůrčím psaním, text je poměrně vyzrálý. Nebo si jenom píše deník? Jinak ty řádky jsou mi velmi povědomé. Teď už pracuju, syn je devítiletý a na mateřské s malým je partnerka. Ale protože dělám doma, hodně pomáhám a někdy se nelze zavřít v pracovně. Připadám si pak rozpolcená a strašně zahlcená. Naprosto přesně rozumím touze po nostalgii, melancholii. Jako bych to psala já sama, taky Petra.:-)
Partnerka třeba tohle skoro nemá. Je akční, praktická, nohama na zemi, v rodině se realizuje. Nikdy nečetla knihy. Stačí ji poměrně krátký čas, kdy je sama, aby se zregenerovala. Takže myslím, že je to i typem osobnosti, nejen tím, odkud pocházíme a jaké máme možnosti vyžití.
 jana,2 měs.dcera 
  • 

Re: Typ osobnosti 

(30.5.2010 21:35:07)
Tak přesně takhle to přišlo mne,když sem četla článek,jako bych četla hotovou knihu a osobně jsem předpokládala,že autorka je spisovatelka.A je rozdíl,jestli pracujete v kanceláři,na úřadě,v obchodě,kde vás to v podstatě nebaví a pak prostě odejdete na mateřskou a nebo když máte práci,která je pro vás koníčkem,baví vás,realizujete se a přesto chcete mít miminko,rozhodnete se pro to,ale myslím,že je pochopitelné,když ta touha po něčem jiném,než je starost o dítě tam zůstane.a nevidím v tom nic špatného a není to jen o tom mít nebo nemít doma myčku.Někomu stačí jít ven a mluvit s ostatníma maminkama,o filmu,manželích a dětech,relax.Jsem doma dva měsíce a už teď si vzpomenu,jak bylo fajn se moct sebrat a jít na koncert,do bazénu nebo na přednášku.Krom toho nejlíp se mi vždy relaxovalo u jogy a to jaksi u malý holčičky,která spí max.dvě hodiny praktikovat nejde.každý to má trochu jinak.
 huhu, holky03+05+11, kluk09 


zenske nevi co chteji 

(28.5.2010 9:53:57)
mam kamaradku. Po dvou detech s dvouletym odstupem netouzila po nicem jinem nez se realizovat jinde. S velkym oddechnutim deti odevzdala do skolky a zacala podnikat. Byla nadsena. Prvni rok. A jak podnikani neslo a take to bylo strasne narocne stihnout deti, podnikani, domacnost, zacala pomalu touzit po rodinne pohode. Po dalsim diteti, po tom pecovat o domaci krb, varit teple vecere pro unaveneho manzela... Nakonec si dalsi dite poridili a po dvou letech se strasne tesi do prace aby uz konecne vypadla od deti a kolotoce doma .

My zeny proste nevime co chceme :-).

muj zaver je ten, ze narocne je to vsude, spis jde asi o pristup a rovnovahu.
 Lenka , dvě děti 
  • 

Re: zenske nevi co chteji 

(28.5.2010 10:47:50)
To mi něco připomíná :)))), po sedmi letech na mateřské jsem se hrozně těšila do práce, být teoreticky volná :)))),

ted po pul roce , jsem si říkala jak mi bylo dobře doma :))), doma mám pocit ,že domácnost nestíhám, stabilní bordel, kolotoč, odvézt děti do školky, ze školky nebo od babiček, dny letí jak vítr

no ale co se dělat penízky potřebujeme , a do důchodu daleko :))))
 Ecim 


Re: zenske nevi co chteji 

(28.5.2010 10:52:29)
Jsem v opačné situaci. Za rok mám nastoupit do práce a v tuhle chvíli si to vůbec nedovedu představit, protože i když je MD velký záhul, tak v určitém ohledu si připadám, že mám naopak hodně svobody. Snažím se na to teď nemyslet, ono to nějak dopadne. Je totiž docela dobře možné, že za rok se mi do té práce třeba začne chtít.
 dirty+tobík 4/06+sebík 4/09 


Re: zenske nevi co chteji 

(28.5.2010 11:07:02)
já jsem s prvním dítětem nastoupila do své první práce, na půl úvazku :) (manžel pracoval z domu) měla jsem nějaké psychické problémy, takže jsem to řešila takto. po 2 letech práce se mi zachtělo dalšího dítka s předpokladem brzkého nástupu do práce. to se ovšem nekonalo, protože bych vyhodila měsíční výplatu za hlídačku, nehledě na to, že náš pes nemá rád cizí lidi ;), zatím nevím, jak to bude dál, možná se do práce vrátím v září, ale s tím, že syn půjde se mnou :)

tím chci vlastně jen říct, že opravdu nevíme, co chceme, konkrétně pro mě je těžké stát na jednom místě, pořád potřebuji změnu, ačkoli změny nesnáším a dost těžko je přijímám ;) kdo tedy vlastně jsem? :-D
 Ecim 


Re: zenske nevi co chteji 

(28.5.2010 11:23:26)
Většinou vím až velmi přesně, co chci. Je v některých věcech ty potřeby nedokážu odhadnout. Teď jsem sama ze sebe velmi udivená, že mám podstatně menší chuť do aktivit bez dětí, než jsem předpokládala, že budu mít. (Původně jsem plánovala 2 večery týdně ve škole bez dětí, pak jsem si domluvila jen 1 večer a stačí mi to s přípravou víc než bohatě.)

Vím třeba naprosto jistě, že kdybych měla být doma dejme tomu 8 let v kuse, tak z toho porostu. A neskutečně mě vytáčí, když mi někdo řekne: "A co má být? Ta a ta byla doma ještě déle a nic se nestalo."
 Gábi_Smolíková 


Re: zenske nevi co chteji 

(28.5.2010 11:28:03)
"konkrétně pro mě je těžké stát na jednom místě, pořád potřebuji změnu, ačkoli změny nesnáším a dost těžko je přijímám" - to je přesně ono. Mám to stejně. při mateřské pracuju i studuju, na jednu stranu je to fajn, něco vydělám, odreaguju se. Na druhou stranu je to docela schýza všechno zvládat v termínech, bez babiček atd. proto se už těším do práce, kam nastupuju příští týden, ale je mi jasné, že za nějakou dobu budu zase nostalgicky vzpomínat na dobu kdy jsem byla doma. Jsem prostě taková ~d~ Radit mi někdo, ať se na mateřské denně maluju, že to vyřeší mé pocity, tak si asi poklepu na čelo. O tohle totiž vůbec nejde.
 Gábi_Smolíková 


Re: zenske nevi co chteji 

(28.5.2010 11:28:26)
"konkrétně pro mě je těžké stát na jednom místě, pořád potřebuji změnu, ačkoli změny nesnáším a dost těžko je přijímám" - to je přesně ono. Mám to stejně. při mateřské pracuju i studuju, na jednu stranu je to fajn, něco vydělám, odreaguju se. Na druhou stranu je to docela schýza všechno zvládat v termínech, bez babiček atd. proto se už těším do práce, kam nastupuju příští týden, ale je mi jasné, že za nějakou dobu budu zase nostalgicky vzpomínat na dobu kdy jsem byla doma. Jsem prostě taková ~d~ Radit mi někdo, ať se na mateřské denně maluju, že to vyřeší mé pocity, tak si asi poklepu na čelo. O tohle totiž vůbec nejde.
 dirty+tobík 4/06+sebík 4/09 


Re: zenske nevi co chteji 

(28.5.2010 11:35:22)
katko, studium mám také v plánu :) uvidíme co z toho bude :)

každopádně nám všem držím palce, myslím, že prožít nenaplněný život je moje noční můra číslo jedna a o tom, jestli naplněný bude nebo ne, rozhodujeme my samy :)
 satty 


Re: zenske nevi co chteji 

(28.5.2010 11:33:49)
Také se mi strašně všechno změnilo manželstvím a těhotenstvím, najít rovnováhu mezi svým já a rodinou je těžké, člověk si musí uvědomit na co má síly a na co ne, co unese a co ne. Já mám jen jedno dítě a práci, domácnost i "sebe" zvládám celkem obstojně, ale vím, že při dvou dětech už by to takto nešlo. Člověk si musí uvědomit, co v jeho životě má přednost a zda bude takto šťastný, protože pak si stěžovat, že nestíhám apod. je nesmysl. Možná to zní hrozně, ale člověk by měl vedět na co má a na co ne a to se týká i rodiny a dětí. Já osobně si nikdy nepořídím 3 děti, protože vím, že na to prostě nemám a nejde jen o peníze. Děti miluji, ale nemá smysl, aby měli uhoněnou a nespokojenou a nervozní maminku. Asi to není přímo na téma toho článku, ale tohle mě při čtení přišlo na mysl.
 Petrajda 
  • 

Re: zenske nevi co chteji ....KDO TEDY JSEM? 

(31.5.2010 13:51:42)
Nooo, až na to, že mám jedno dítě v pubertě a psa, který miluje i zloděje, bych řekla, že jste JÁ!!! Nebo že jste mě znala, když jsem byla před 14 lety na MD :-)
Nebojte, všechno má svůj čas, i Vy budete chodit světem kdykoliv a kamkoliv a najednu se Vám bude ta volnost zdát až moc velká a budete si muset zase zvykat :-)
 stormer 


Re: zenske nevi co chteji 

(28.5.2010 11:22:56)
Ecim, já mám taky obavy, jak se po mateřské (za rok a kousek) budu adaptovat na pracovní poměr. Navíc jsem teď defakto nezaměstnaná, takže nenám vůbec moc představu, co budu dělat. Asi začnu v něčem podnikat, protože si ráda práci organizuju sama - pak mi nevadí ani velký zápřah a únava~z~.
 Ecim 


Re: zenske nevi co chteji 

(28.5.2010 11:25:19)
Vlasatice, já se sice naštěstí mám kam vrátit, firma, u které pracuji, sice vychází vstříc maminkám po MD, ale ta práce mě VŮBEC nebaví. Hledat práci na částečný úvazek v oboru, kterému bych se ráda věnovala po zbytek života, nebude vůbec jednoduché, ale hodlám to zkoušet tak dlouho, dokud se mi to nepovede.
 stormer 


Re: zenske nevi co chteji 

(28.5.2010 11:31:55)
Tak to ti přeju, ať se to povede~x~. Já mám konkrétní představu o cílu svého podnikání, ale mám obavy z financování a pak z případného krachu.. Jenže, kdo chce něčeho dosáhnout, musí riskovat. Pořád je to 100x lepší, než se otravovat v práci, která tě totálně nebaví.
 Ecim 


Re: zenske nevi co chteji 

(28.5.2010 11:33:13)
Vlasatice, máš pravdu, také Ti přeji mnoho úspěchů. Já si navíc říkám, že když už mám jít od dětí, tak do takové práce, která mě bude bavit.
 Valkýra 


Re: zenske nevi co chteji 

(28.5.2010 11:24:59)
Taky jsem se těšila do práce a pak jsem nestíhala vůbec nic.
Dětmi se prostě život změní jednou provždy~d~
 Petra Neomi 
  • 

Re: zenske nevi co chteji 

(28.5.2010 15:09:19)
NO, jak která. Já měla na mateřské hrozné stavy, pak dcera vyrostla, šla do školky a já jsem zase člověk a druhé dítě bych si nepořídila ani omylem. Ne každému příliš rodinný rodinný život vyhovuje :)
 Valkýra 


Prožívala jsem to podobně, 

(28.5.2010 10:30:11)
taky jsem najednou nevěděla, kam směřuju a jak si uspořádat život tak, abych existovala taky já sama za sebe a nejen jako něčí matka. Chyběly mi takové obyčejné věci jako jen tak někam jít z okamžitého impulsu bez složitého shánění hlídání a nemuset hlídat hodiny, do kdy nutně musím dorazit, ubíjelo mě, že pokud nechci dělat nudné domácí práce s dítětem za zadkem, musím na to využít cennou dobu, kdy spalo.... Jenže svobodný život se jen tak nevrátí. Vrátí se, až děti odrostou, budou samostatnější a nebudou muset mít matku věčně za zadkem, ale zase nastanou jiné starosti. A stejně se pak kolikrát musí ten "svůj" život budovat od základů znova, protože není nač navázat.

Cvičit jsem chodila, ale tam jsem se nějak extra neodreagovala.
 Petra(2 děti) 
  • 

Jako bych to psala já... 

(28.5.2010 11:55:18)
Je to neuvěřitelné,ale cítím naprosto to samé. Mám dvojčata-kluka a holku, půjdou letos do školky. Cítím se už unavená, bez šťávy,energie, vysátá.Jsem vznětlivá, úzkostlivá, roztěkaná, většinou s blbou náladou a vím,že jsem taková být nechtěla. S nástupem dětí do školky, nastoupím do práce.Jsem ráda za to,že v dnešní době se mám kam vrátit a děti do školky vzali. Na druhou stranu - už mi zbývá pár měsíců být s nimi doma a mám pocit, že mi ten čas,co jsem s nimi byla doma, proklouzl mezi prsty a co jsem nestihla už prostě nestihnu. A taky obavy, jak budu vše dohromady zvládat práce-domáctnost-děti.
 Tyna 
  • 

Asi jsem blazen 

(28.5.2010 12:03:54)
Ale ja jsem uz 8 let doma, holka 8, kluk 6 a fakt me to porad hrozne bavi a myslim si, ze kdyz to financne zvladneme, tak planuji zustat 10 let doma s detmi a vubec si nepripadam vystavena, mela jsem super praci, ale ta 10 let pocka, povazuji tohle obdobi za nejhezci a myslim si, ze je jedno jesti budu pracovat 20 nebo 30 let. Opravdu si to s detmi uzivame, vanoce, velikonoce, cteni, vylety, atd.
 dirty+tobík 4/06+sebík 4/09 


Re: Asi jsem blazen 

(28.5.2010 12:09:59)
Týno, jestli tě to naplňuje, proč ne :) blázen nejsi!
já mám jen strach u těch mamin, které žijí pro jen a jen pro děti, že jim nakonec zbydou jen oči pro pláč, děti odejdou a jejich život odejde s nimi!
 Tyna 
  • 

Re: Asi jsem blazen 

(28.5.2010 12:20:33)
Vis, ja to beru jako urcite obdobi, ktere je ted a ktere je krasne, predtim to bylo obdobi mezi 20 a 30 lety, kdy byla vysoka skola, prace, cestovani a bylo to taky super a pocitam, ze od 40 let mi zacne zase uplne nove obdobi, deti ano, ale k tomu zase seberalizace v necem jinem. Proste si myslim, ze kazde to obdobi je krasne a kazde by se (kdyz to jde) melo vyuzit naplno, protoze koneckoncu zijeme jen jednou a treba to obdobi s malyma detma uz pak v padesati moc nedohonis. Proste to beru tak, ze ted neni nic lepsiho nez byt doma s detmi, tak jsem doma s detmi, ale kdyz bude detem 15, tak uz by me to doma taky asi nebavilo.
 Cherubínka 


Re: Asi jsem blazen 

(28.5.2010 13:03:58)
Ahoj Petro,velmi krásně napsaný článek a hodně vypovídá jak se cítí máma když to bere opravdu poctivě,já cítím to samé,byla jsem mile překvapená,že ten článek zase není o tom jak to všechny perfektně zvládají,vyprat,uklidit,navařit,MC,být upravené,hezky oblečené a nejlíp ještě studovat vysokou.Já se taky hodně snažím,vše zvládám,ale je to drtivý kolotoč kde není místo pro mě jako samostatnou osobu.Ale je to i fajn,hlavně děti mě samy od sebe nabíjí,když jsme kolikrát zavření doma kvůli nemocem.Ted se nám stalo že by možná mohlo být ještě jedno mimi,a já mám fakt strach,jak divoké by to potom bylo a doufám z celého srdce že jestli z toho nic nebude,tak si začnu víc vážit sebe samé a udělám si víc času hlavně na sebe.To další mimi by byl záhul,tak snad né a pak se budu fakt radovat že jsou jen tři!!!!!Jsem se vykecala ale omlouvá mě jen období těsně před MS,snad přijde,mrcha jedna!!!!!
 Ecim 


Re: Asi jsem blazen 

(28.5.2010 13:15:09)
Týno,
krásně jsi vystihla i mé pocity. ~R^~x~
 Petula 
  • 

Re: Asi jsem blazen 

(28.5.2010 23:58:26)
Presne tak. Mam nekdy obdobi, kdy jsem dost unavena, ale jsem vdecna, ze deti jsou zdrave, nemaji hluchotu jako my s manzelem. To mi dodava silu. Jsem doma taky uz osm let:-) Ctyrlety syn pujde letos do skolky. Uz si rada odpocinu, priznam se. Ale na materskou dovolenou mi zustanou krasne vzpominky:-).
 maaf 


Hledání se není jen otázka mateřství 

(28.5.2010 13:26:55)
Stejné pocity "ztráty" sebe sama jsem cítila, když jsem chodila do práce. Když jsem se unavená vracela domů a viděla jsem na ulici lidi, co se tvářili bezstarostně, tak jsem si tak závistivě říkala a kde je moje radost ze života, den je v tahu. Koukala se na maminy s dětma a těšila se, až jednou zaměním stresující práci za péči o děti (stejně jsem se jako puberťák těšila na to, až budu dospělá, samostatná, budu pracovat a nebudu závislá na učitelích, učit se nesmysly). No a když jsem ta mamina s dětičkama, tak koukám na ty jdoucí z práce a říkám si, jak měli určitě zajímavý den. Za chvíli jdu do práce a doufám, že nebudu závidě důchodcům, že mají spoustu času.~t~
 dirty+tobík 4/06+sebík 4/09 


Re: Hledání se není jen otázka mateřství 

(28.5.2010 14:01:50)
Pilar ~t~~t~~t~
 Tatramelka+3 


Nemám takové pocity 

(28.5.2010 13:50:14)
...ale asi jsem se stačila realizovat před mateřstvím a ted´ se zase realizuji jako matka a moc mě to baví. Oba jsme s manželem tedy přišli o koníčky, ale na to mělo vliv i stěhování se do jiné země, pak taky rodičovství a myslím, že i přes to se oba cítíme naplnění. Mám pocit, že každý den je jiný a těším se co zažijeme nového, baví mě to a o práci ani o studiu neuvažuji, nemám ráda bordel a tak preventivně uklízím hod´ku denně a to se dá přežít a vařím moc ráda.

 dirty+tobík 4/06+sebík 4/09 


Re: Nemám takové pocity 

(28.5.2010 14:10:42)
Tatramelko, ano, možná na tom má svůj podíl to, že člověk "přijde" k mateřství až později, co se "vyblbnul", zažil spoustu věcí jako svobodný člověk, nějakou dobu i pracoval apod. Já jsem přišla neplánovaně do jiného stavu hned po maturitě a když to vezmu zpětně, tak mě mateřství dalo určitou možnost realizace, právě skrze děti. Upřímně v té době jsem byla dost ztracená a o budoucnosti jsem neměla ani páru, nedovedla jsem si ani představit, že půjdu pracovat :)... ale po porodu jsem na tom byla zase tak, že mě práce defakto zachránila a já tak v jednu chvíli měla obojí. Teď jsem moc ráda, že obě děti mám, je to prostě výzva. A zároveň jsem ráda, že jsem mladá matka :)
 Tatramelka+3 


Re: Nemám takové pocity 

(28.5.2010 19:23:33)
No, já mám pocit, že občas je to zaketé v tom, že člověk vlastně ani neví pořádně co chce a jaké má cíle...
 Hanka 75 


Re: Nemám takové pocity 

(28.5.2010 22:22:27)
já jsem mateřství chtěla stašně moc a moc mě baví, a musím říct, že článek se mi moc nelíbí, ale tomu kolotoči rozumím. Obdivuju maminku co za 12,5 roku měla 3x volno bez dětí, nevím jak já bych tohle ustála. Miluju děti, miluju mateřství, obé jsem chtěla, ale tohle je opravdu těžké.
 Hanka 75 


Re: Nemám takové pocity 

(28.5.2010 22:20:30)
Ahoj, jestli ono to nebude takét ím, že máš zatím jen jedno a asi bezproblémové (myslím, bez vážnějších zdravotních a dalších problémů). Já mám dvojčata a vím jaký je to rozdíl jedno a více dětí. Když mám jedno tak relaxuju, s dvojčatama jsem donedávna nestíhala doma vůbec nic, nic jsem s nimi neudělala. S jedním jo.
 Meluzína78 


pěkně napsané 

(28.5.2010 14:49:47)
bez ohledu na obsah konkrétních částí textu se mi ten styl líbí - konečně nemám pocit, že to psala "100% oddaná supermatka, nejlepší a nejmoudřejší ze všech". Můj příspěvek nenese žádnou myšlenku, jen chci říct, že se mi to prostě líbí ~y~
 16.5Salám&Lajka14 


Moc tomu nerozumím... 

(28.5.2010 17:50:31)
...a skoro mám někdy z těch všech vzdechů a nářků nad tím, jak MD není žádná dovolená pocit, že ty chuděry matky někdo nutil mít dítě/děti, že to dělají proti své vůli a pod jakýmsi nátlakem.
Často jsem tu psala, že osobně neznám jedinou matku frustrovanou na MD čímkoli jiným než sociální izolací. Moje hodně dobrá kamarádka má tři děti, je vyloženě rodinný, mateřský typ, ale při třetím už někdy v jeho dvou letech sehnala práci na půl úvazku, aby jí doma "nehráblo". Takže pro mne jsou stížnosti na cokoli jiného hlasy z paralelního vesmíru, který neznám a kterému nerozumím.
K mateřství se ženy rozhodují většinou dobrovolně a každá sranda holt něco stojí. Chci se na plný úvazek věnovat dětem? OK, znamená to to a to. Nechci? Tak si to zařídím tak, abych nemusela.
Na MD jsem nebyla, ale po dobu kojení (9 měsíců) jsem byla k dítěti uvázaná dost. Skončila jsem díky tomu na antidepresivech, protože nemožnost hnout se z baráku na víc než tři hodiny byla příšerná, stresující a naprosto bezvýchodná. Ovšem, já jsem dítě mít neplánovala. I tak si ale nedovedu představit, co hrozného KROMĚ té sociální izolace žena na MD může prožívat...
 jandyk+Jiřík04/06+Káťa 11/08 


Re: Moc tomu nerozumím... 

(28.5.2010 18:51:41)
Monty, právě tu sociální izolaci. To je docela opruz. Na dítě jsem se těšila. když přišlo, vůbec jsem nespala, nevěděla jsem, co mám dělat a byla jsem celkem zoufalá. Pořád jsem brečela. A taky se musíš všeho vzdát. mě třeba práce moc bavila, ale na půl úvazku tam dělat nemůžu. někdy se mi o práci i zdá.

Zlepšilo se to po narození druhého dítěte. Asi se mi ty hormony pak nějak srovnaly.
 Lenka 
  • 

Re: Moc tomu nerozumím... 

(28.5.2010 20:50:08)
Naprosto souhlasím s autorkou...a článek je o něčem jiném, než jak ve svém příspěvku popisovala Berdulka.

Být sama sebou, na to nestačí jedna hodina aerobicu týdně. Spousta lidí má větší "ambice" nebo požadavky? na vnitřní soukromý život...není to o tom, zachovat si ploché břicho, někdo se chce prostě nějak duševně vyvíjet, má koníčky, které si žádají víc času,než při rodině lze...nebo už nemá večer energii, aby se jim mohl podstatně věnovat

Popírat to znamená lhát si do kapsy...své já do určité míry ztrácíme všechny, co máme děti. A to, že pořád je "něco", co je třeba udělat, nebo zařídit, nebo čemu je třeba dát priorita před "tím svým", to je taky fakt.
Je to jako balancování...chvíli převáží to, že se žena oprostí, dělá si něco "svého", ale brzo se musí vrátit zase "k provozním záležitostem".

Líp to mají ty, co mají super ochotné babičky, nebo jíné rozsáhlejší hlídání.
 16.5Salám&Lajka14 


Re: Moc tomu nerozumím... 

(28.5.2010 21:15:59)
Lenko,
tak si asi nemá pořizovat děti, ne? Když má jiné ambice a jiné představy o životě. ~;)
 Pavlína, 2 malí kluci 
  • 

K těm babičkám... 

(28.5.2010 21:50:25)
I když máš ochotné babičky, neznamená to automaticky, že jim svěříš dítě na kdovíjak dlouho. Já mám to štěstí, že obě naše babičky jsou skvělé, ochotné a kluky mají velice rády. Kdyby to bylo na nich, tak jsou kluci jeden víkend u našich a druhý víkend u manželových rodičů, klidně pořád na střídačku.
Já bych se mohla klidně věnovat svým koníčkům a duševnímu růstu. Ale já NECHCI! Jsou to naše děti, jsou součást NAŠEHO života. K čemu by mi byly ty koníčky, ten duševní růst?

A ještě jedna situace, kterou si často připomínám: Byla jsem těhotná přes zimu, šéf s odrostlými dětmi jel lyžovat. Povzdychla jsem si, že bych tak ráda jela na lyže a on mi říká: "Ještě tolikrát pojedete na lyže!" A měl pravdu. Příští zimu se na lyže už chystáme, ale se složitou povahou našeho staršího to bude ještě větší zabíračka než za svobodna:-).

A ještě dodatek k těm babičkám: Kdybychom se jen zmínili, děcka můžou být pár dnů u babiček a my můžem lyžovat jak chceme. Ale my nechceme.

 Hilly. 


Re: Moc tomu nerozumím... 

(29.5.2010 10:09:05)
No mně přijde, že jsem své "já" po dětech spíš objevila...
 Berdulka & Anja & Alexander 


Re: Moc tomu nerozumím... 

(31.5.2010 8:41:51)
mila lenko,
to ze jsem napsala, ze JA chodim do aerobicu, jeste neznamena, ze je to navod pro vsechny. stejne tak bych mohla napsat, ze JA chodim do zamestnani na pracovni uvazek a ze JA studuji. jenomze o tom to neni! kazdy z nas si musi najit neco z ceho cerpa a co mu zato stoji si po celodennim vycerpani si k tomu treba vecer sednou a potesit se tim a hlavne tim dobit energii.
 Veveruše 


Re: Moc tomu nerozumím... 

(28.5.2010 22:21:40)
A já zas nechápu, jak může mít někdo na MD pocit sociální izolace~2~. To jako že je 24 hodin matka s dítětem zavřená v bytě nebo co? Od té doby, co jsem na MD, se mnohem víc bavím s lidmi z okolí. A nemusím dřepět 8 hodin v kanceláři a potkávat s prominutím stále stejné ksichty - můžu de facto kam chci a kdy chci, jen musím vzít s sebou děti, kočár, pleny, pití a sváču~y~. A baví mě to, moc. Jen mi chybí cca 2 hodiny denně na čtení nebo studium, prostě chvíle pro sebe, abych je nemusela čerpat na úkor spánku. Navíc jsem večer tak utahaná, že nad vším s výjimkou Rodiny usínám~:(. A pak mi taky chybí vlastní příjem, na výši MD si nestěžuju, je podle mě docela hodně slušná, ale na rozhazování to moc není. Blbé je, že zatímco s příjmem do bude po návratu do zaměstnání v pohodě, s časem na sebe to bude naopak mnohem horší~n~
 Hanka 75 


Re: Moc tomu nerozumím... 

(28.5.2010 22:29:03)
Já mám dvojčata, a i když vzemu děti, plíniy, pití... a někam vyrazím (ted už je to lepší, ale donedávna to tak bylo), tak si stejně ani náhodou nepopovídám, protože s nimi nemůžu. Prohodím max pár vět a zase je na budku, že ani na nic delšího nemůžeš zapříst rozhovor, takže jen tak po povrchu.

A když jsem s oběma cvičila Vojtovku, tak jsem 2 měsíce nevyšla z bytu - neodcvičili bychom to. Ven jsem chodila jen k doktorům.
 Hanka 75 


Re: Moc tomu nerozumím... 

(28.5.2010 22:26:32)
Co ? Např. to, že ti štastné a spokojené dítě nedobíjí baterky. Kdy to je ? např. tehdy když se svým dětem nemůžeš dostatečně věnovat (např. u vícečat, trojčat..), když jsou zdrav. či jiné problémy, a ty nestíháš pro své děti udělat všechno co bys chtěla a co by potřebovaly. Tak to je velký problém a pěkný záhul na psychiku.

I když jsi štastná, neměnila bys, plánovala jsi mateřství (ale nejdou nenaplánovat vícečata, že ?) tak to může být sakra těžké.

 albert1 


Re: Monty diky za nazor 

(29.5.2010 19:29:50)
Diky, 100% souhlas.

Jsem rada, ze nejsem sama, koho nervoval ten nekompromisni radoby 3-hodinovy kojici rezim mimina, ja jako bonus plne odsavala a diteti davala MM v lahvi, kojeni se bohuzel nezdarilo, doufam ze me tohle u druheho ditete mine, i kdyz jde vsechno idealne, prijde mi ta x-mesicni "uvazanost" dost stresujici.
Mym velkym konickem je nebo spis bylo jezdeni na koni a to povazuji za jeden z nejhure slucitelny sport s materstvim, stoji hodne casu, hodina u koni neni nic, neda se vetsinou poradne casove naplanovat, holky co maji vlastniho ctyrnozce lituju, je to neuveritelne narocna honicka, o financni narocnosti a nezanedbatelnemu riziku zraneni ani nemluve.
 Veveruše 


Téměř přesné, ale to hřiště? 

(28.5.2010 22:29:33)
Mám to taky podobné, akorát já hrozně ráda chodím na dětská hřiště - děti se tam vyblbnou a já jsem ráda, že se baví~p~
 Petula 
  • 

Kez by mi nekdo pomahal s detmi 

(28.5.2010 23:48:56)
Nevim, proc ta autorka fnuka, ze ma doma kolotoc, kdyz ji s detmi pomahaji prarodice?? Ja a manzel jsme se rozhodli mit deti, protoze jsme je chteli. Byli jsme pak rozcarovani, ze nam s detmi VZACNE pomahaji babicky. Ma starsi dcerka byla poprve bez nas pres noc az ve ctyrech letech. Jsem doma uz osm let a s detmi jsem prakticky porad. Byli jsme s manzelem sami jen jednu noc (behem osmi let!!). Ale jsme moc radi,ze je mame, moc je milujem. Muj ctyrlety syn pujde letos v zari do skolky a materska dovolena mi po osmi letech konci. Budu mit na tu dovolenou krasne vzpominky, i kdyz byla pro me psychicky narocna. Jsem neslysici, sve deti jsem musela porad odezirat a kontrolovat ocima.
 Anonymní myška 
  • 

Re: Znáte to taky? 

(29.5.2010 7:21:14)
Petulo smekám!!!

Tak snad abych téma trochu odlehčila.... včera jsem narazila na hodně trefný článek, docela jsem se nasmála. Četla jsem ho i dětem. Teď když řeknou jednu z těch frází, hned nás to rozesměje :o)

http://www.novinky.cz/zena/deti/201620-dvacet-nejotravnejsich-detskych-frazi.html
 Evka 
  • 

Re: Kez by mi nekdo pomahal s detmi 

(29.5.2010 20:01:07)
Myslím, Peťulo, že autorka nefňuká, ale i kdyby ano, proč by si zafňukat nemohla? Jenom proto, že Ty jsi na tom trošku hůř? Napiš článek o sobě, a uvidíš, že se ozve deset dalších, které budou vyčítat to fňukání Tobě, protože Ti Tvoji skvělou a snadnou pozici budou závidět...

Myslím, že každý člověk má na fňukání právo, nehledě na to, že internet takové články klidně unese.
 Veveruše 


Re: Kez by mi nekdo pomahal s detmi 

(2.6.2010 0:23:08)
Můj téměř pětiletý syn byl zatím jen 12 nocí beze mě (jednou jsem byla pryč pracovně a 11 nocí jsem byla s druhým synem v porodnici), zatím žádnou bez nás obou rodičů. Oba byli pár nocí (nejvýš 10) bez táty, když jsem s nimi někdy spala u svých rodičů. U babičky ještě nespali přes noc nikdy (straší to 2x zkoušel - bydlíme v domě u manželových rodičů - ale vždycky přišel za chvíli domů). Ani jsme za mých téměř 5 let RD nebyli s manželem nikde spolu večer. Vlastně jo, když byl starší malé miminko, byli jsme asi 2 hod na večeři mimo dům. Když jdu pryč, hlídá v 99% manžel (babička s dědečkem, u kterých bydlíme, ještě oba pracují, mou maminku coby hlídačku zacvičuju poslední cca 2 měsíce). V divadle jsem byla několikrát s kamarádkou, od dětí se večer nechce zejména manželovi. Navíc je hodně utahaný z práce (pracuje fyzicky, poslední dobu kvůli tomu, že stavíme, i celé víkendy - dřív míval volné aspoň neděle~n~). Ale abych pravdu řekla, zas tak mi večerní kulturní akce nechybí, večerní povídání s čtyřleťákem a někdy už i s tím malým je často mnohem přínosnější po intelektuální stránce než některá divadelní představení~k~
 mati.h 


Re: Kez by mi nekdo pomahal s detmi 

(2.6.2010 8:18:13)
Proti gustu ... Má zkušenost - měla jsem dítě ve 20 letech, tehdy nevybouřená. Syn byl hodný, a tak nám ho s manželem mí rodiče hlídali už od 3 měsíců, abychom si mohli zajít na ples. Velmi mně to udělalo fajn. Moje známá mně právě řekla, že se od svého syna nehnula ani na 1 den po celých jeho 6 let. Syn s ní také oře i vláčí a ona je z něho na nervy. Ano, děti jsou úžasné, ale někdy mohou být i malí upírci. Člověk potřebuje nabrat sílu i jinde - třeba sám u knihy, v nějakém cvičení, na přednášce, na výstavě, při nakupování ... ~o~~s~
 Veveruše 


Re: Kez by mi nekdo pomahal s detmi 

(3.6.2010 19:59:23)
Ale jo,
já taky cvičit, občas i na přednášky nebo pracovat chodím, akorát jsem ještě nikde nebyla s manželem a bez dětí současně. A chyba to je, to vím.
 dirty+tobík 4/06+sebík 4/09 


:) 

(29.5.2010 10:17:37)
Děkuji za komentáře :)

snad se nemusím stydět za to, že moji rodiče rádi pohlídají, přestože oba ještě pracují :)

a snad se nemusím ani stydět za to, že během mateřské dovolené více než kdy jindy hledám sama sebe...

snad není trestné, že jsem na MD unavená (fňukání není to pravé slovo, které by vystihovalo tento článek)

a sociální izolaci nepociťuji, když mám potřebu být mezi lidmi, tak jdu s kamarády ven, s dětmi nebo bez :)
 Ecim 


Re: :) 

(29.5.2010 10:34:44)
Petro,
tak to jsem ráda, že jsem ten článek správně pochopila - přišel mi jako realistický popis pocitů maminky na MD. Pořád je to lepší než všechny přesvědčovat, že na MD je vždy všechno naprosto dokonalé a úžasné a že kdo to cítí jinak, je špatný. ~;)
 bravad 


Re: :) 

(29.5.2010 11:27:51)
Ano, ano, taky se někdy cítím jako křeček běhající v takovém tom kolečku. Sem tam mě někdo sundá, to je pak úleva. :-)
 Jilly 


Re: :) 

(31.5.2010 9:48:48)
Peto, Vy jste ale stastna zena, z Vaseho clanku spise citim optimizmus a zarici energii, vubec na mne nepusobil melancholicky ani depresivne; zda se, ze presto mate cas na hledani sebe sama, a to, ze jste napsala tento clanek, znamena, ze mate i silu a vuli posunout se dal, "rust". Mne deti nehlida nikdo, mam jich 5. Jsem unavena, nenadavam, nenarikam...nebo narikam, ale to nesmim byt moc unavena, pak mi to jde :) Kdyz se dobre vyspim, coz byva tak jednou do mesice, pak muzu i zafnukat, jinak na to proste nemam sil. Manzel pracuje, pak se venuje svemu konicku, kteremu rika "poslani". A mne rika - moji praci misto mne nikdo neudela, pak bych nedostal vyplatu. Proc bych mel delat neco misto tebe, pomoz si sama, a kdyz to nezvladas, tak jsi nemela zacinat...Tim mysli moji prosby o pomoc v domacnosti, nebo o hlidani deti. Jsem skutecne sama, na vsechno, vareni, prani, uklizeni, domaci ukoly, a spousta dalsich veci, ktere ke kolotoci "Materska dovolena" patri. Uz se nehledam, nemam sanci, nemam ani silu, ani touhu zit dal. Deti mam rada, ale nejak ten pocit stesti vymizel. Partner jde svoji cestou, a mne zbyva jen sneni o tom, ze to vsechno nekdy skonci...
 dirty+tobík 4/06+sebík 4/09 


Re: :) 

(31.5.2010 10:59:49)
Jilly držím palce, abys jen nečekala na lepší zítřky!
 albert1 


Re: :) 

(31.5.2010 13:12:18)
Jilly,

mate muj obdiv, v jednom cloveku bez jakekoliv pomoci zvladat 5 deti, jste borec, drzte se~R^

 Astrit 


Děsím se toho co přijde po MD 

(29.5.2010 14:47:38)
Já se spíš děsím toho co přijde po MD. Teď jsem doma se dvěmi dětmi, je pravda, že času na sebe moc nemám, ale nejsem naivní, abych si myslela, že po nástupu do práce to bude úžasné leháro, kdy budu mít moře času na sebe a svoje koníčky...Blbost! Po nastápu do práce - a vidím to celkem živě - to bude vypadat takto:
Vstávat v šest hodin, budit děti, popohánět je ať vylezou z postele, umyjí se, oblečou se, něco zobnou, obují se (kdo nezažil, neuvěří jak je tohle o nervy), zdrhat do školky, ze školky zdrhat do práce, abych si stihla píchnout v sedm. V práci řešit složité projekty, stíhat termíny, myslet na to, že děcka čekají ve školce až si je máma vyzvedne a že školka má zavíračku v 15.45....tak opět rychle si píchnout a hlídat pracovní dobu, aby mi vyšly hodiny, prchat do školky pro děti. Teď už klidným loudavým krokem domů, stavit se na chleba a hurá domů. Doma se věnovat dětem, které jsou na mamku natěšené, zajímat se o to jak prožily den, udělat svačinku, se školáky později řešit učivo, k tomu všemu hlídat pračku, trochu doma pofackovat ranní bordýlek, myslet na to co udělat na véču a čekat na taťku, který dorazí po šesté....Nachystat taťkovi baštu, děti směrovat po večerníčku směr koupelna a postel, přečíst pohádku...uklidit nádobí, omrknout zprávy (stihnu akorát tak počasí), popovídat si s taťkou co nového a ejhle máte po desáté a je třeba jít spát a ráno nanovo... Takže máte dost? A tohle bude čistokrevná realita. Takže JÁ si užívám mateřské na plný plyn, protože tak dobře se už mít nebudu a naopak bude hůř. Teď mám víc času na sebe, než kdykoliv budu ještě mít. A až budu mít padesát, možná dojde i na mne a moje hobby. Ale depku z toho nemám, tohle je prostě život ve vší své sirovosti a je třeba ho brát takový jaký je. A když už se mi pak někdy náhodou naskytne nějaká ta chvilka volna, aspoň si ji řádně vychutnám~;)
 Markéta, kluci 8 a a1 
  • 

Re: Děsím se toho co přijde po MD 

(29.5.2010 18:53:49)
Ježíš, ty to líčíš, jak kdyby to byl nějaký horor! Fakt není třeba každý den používat stejný postup, není důvod ze školky (školy) chodit domů a uklízet ranní bordel a přemýšlet o tom, co uklohnit k večeři. V tvém dramatickém popisu taky chybějí dva víkendové dny.
 Evka 
  • 

Re: Děsím se toho co přijde po MD 

(29.5.2010 19:48:35)
A taky tam chybí, že dvakrát týdně do školky odvádí taťka a jednou týdně vyzvedává. Jinak se totálně vyšťavíš a už za nějakých sedm let bys mohla dávat každý druhý víkend děti taťkovi a jeho nové partnerce...
 Astrit 


Re: Děsím se toho co přijde po MD 

(29.5.2010 21:49:25)
2x týdně do školky taťka neodvádí, neb chodí do práce dřív než budu chodit já a bohužel se později vrací než já. Opravdu neradostné vyhlídky - ale jo - zaplaťpánbů za víkendy, jedinou spásu.
 Renata 
  • 

Re: Děsím se toho co přijde po MD 

(30.5.2010 15:34:50)
Na víkendy nespoléhej, všechny nedodělky (a že se to v průběhu odpracovaných let hromadí) a všechna dětská přání směřují k víkendu, též manželovy představy o relaxaci a teplých obědech včetně polévky... A když někdo o víkendech pracuje, nezvládne si udělat ani jedno naplánované odpoledne úplně volné... Zlatá rodičovská, kdy všechny dny vypadaly jako neděle :)))
 Renata 
  • 

Re: Děsím se toho co přijde po MD 

(30.5.2010 15:31:03)
Tohle je naprosto přesný, jsem už roky zpátky v práci a realita je čím dál horší, kroužky, rehabilitace, NEMOCI, které řešit na mateřské chtělo jen moje sebeovládání a trpělivost, nikoliv PRACOVNÍ čas... Času bylo doma habaděj a jsem zpětně moc ráda, že jsem si to tehdy nejednou uvědomovala a že jsem si opravdu užívala, asi nejvíc ve svém dosavadním životě. K důchodu svoje myšlenky nevztahuju, neb se domnívám, že se ho nedožiju... Ale svoje krásné roky jsem si užila, o tom žádná :))
 PETRA A JULIE 


3 děti /15,14,3/ 

(29.5.2010 20:21:50)
přesně vím o čem píšeš,s mladšími kluky jsem byla do ma 5 let!!ráno od 5 hodin vzhůru,nákup,oprat,navařit,po obědě nespali,opět úklid,táta přišel z práce,šlápl na kostku a ...tady se neuklízí,samý binec...u malé jsem šla po 2 letech do práce,od 6 jsem v práci,přijdu ve 12 hodin, doma binec jak hrom /hlídá babička/,uklidit,nakoupit,navařit na druhý den,táta příjde z práce ,šlápne na kostku....však to znáte...~6~~6~~6~...mamky,hlavně klídek~3~~t~,třeba se nám to někdy vrátí...~6~~6~~6~
 Myss 


Re: 3 děti /15,14,3/ 

(30.5.2010 15:17:03)
Nevrátí.Děti si nevychováváme k vlastnímu potěšení a k zajištění ve stáří.Oni to vrátí zase svým dětem.
 Ecim 


Re: 3 děti /15,14,3/ 

(30.5.2010 20:22:14)
Já si myslím, že spoustě milujících rodičů se jejich péče o děti vrátí v tom smyslu, že až jejich děti vyrostou, tak s nimi budou v častém kontaktu, budou se o ně zajímat, umožní jim častý styk s vnoučátky, budou jim ve stáří nablízku a budou se o ně starat a tak.
 jana 
  • 

Re: 3 děti /15,14,3/ 

(31.5.2010 9:34:42)
asi bych tátu s dětmi nechala doma aby si to vyzkoušel :o))))
jasně,nejspíš vydělává jako ten můj,je doma jednou,dvakrát týdně vzhůru,dopoledne spí po noční nebo je na denní,včetně víkendů.nebo v další práci :o(( přesto nákupy nechávám na něm,a k mému překvapení i žehlil v šestinedělí.ta doba,kdy otec vydělával a matka byla doma je pryč,jednou budu chodit do práce a pak bych se zbláznila,takhle si zvykne,že musí taky pomoct.hlavně s hlídáním,je otec a ten má být především otcem - to znamená věnovat se dětem.
 Myss 


ztráta vlastní identity 

(30.5.2010 15:21:24)
Měla jsem to stejně,jako autorka.A vlastně mám dosud.Už dávno nejsem na MD a stejně to všechno točím stále dokola.Pro vlastní potřebu a existenci už nemám čas.Můj řetěz se povolil o cestu do práce a zpět.Myslím,že ti,co tvrdí,že se dá krásně všechno skloubit,děti,kariéra,koníčky a zájmy.NEJDE.Zkrátka,buď se starám o děti,nebo dělám kariéru a k tomu možná,ale jen MOŽNÁ koníčky.Mít chůvu na 3/4 dne,to neberu jako starost o děti.To jste prostě nějaká kamarádka k děcku,protože ono daleko víc tíhne k té chůvě.
 Myss 


Re: ztráta vlastní identity 

(30.5.2010 15:23:10)
jo a u nás to s hlídáním dopadlo tak,že doma zůstává manžel.Chůvu nechceme v žádném případě.
 severanka 


tom rozumím moc dobře 

(30.5.2010 22:18:45)
před chvíli jsem uložila 4m dceru, pořád zvracejícího nespavce (dnes například za den 1h měla spánku, přes noc 3x buzení)a tomuto článku rozumím až moc. všechny pocity které autorka popsala jsou i mé. Dcera nespí, pořád blije takže nepřibírá a neroste, ke všemu je ,,háklivá " na manžela a když ho vidí má záchvat, takže péče o ni je jen na mě. K tomu mám ještě 3 letou dceru, žádnou fungující babičku, jen počítám dny kdy tahle agonie zkončí, pokud teda někdy. U první dcery jsem samozejmně měla optimistické myšlenky protože ta byla bezproblémová. Takže článek mi mluví z duše.
 Pavla 
  • 

Cítím se stejně... 

(31.5.2010 11:03:27)
Ahoj maminko unavená!
Moc hezky napsány pocity (snad všech) maminek. Cítím se stejně, cítím se šťastně, ale taky jednotvárně. Jsem šťasná a přitom vím, že bych měla mít více přehled, více číst, více... Ale má kapacita je nějaká, daná. Neměnila bych, protože od prvního mateřství vím, že to strašně rychle letí a že se to dost mění. Pomalinku, jak děti rostou, povoleujeme i sobě více (více číst, déle se líčit, něco koupit SOBĚ na sebe apod.). Vím, že ta upjatost k potřebám našich nejdražších pomalinku povolí a budeme "tak akorát" nastavené. Stále si říkám, že bych právě pro své děti měla více myslet na sebe, aby viděly, že jejich maminka má své zájmy a je tak dobrá, že je umí skloubit se zájmy svých dětí.
Zdraví Pavla.
 Martina, 2 kluky+ Karolínka 


Tak tohle bych fakt zažít nechtěla 

(31.5.2010 14:35:33)
No teda holky, když čtu vaše příspěvky, tak mi jde z toho hlava kolem, nějak mi to rozum nebere.... Ještě mimochodem, dnes jsem na netu jen z toho důvodu, že je venku hnusně a jsem docela unavená, takže lenoším a odpočívám... a kdo má čas chodit na net, tak si taky přeci takto odpočine, ne? .... Ke článku, co se týče ztráty identity - jsem trojnásobná matka, dvě děti už odrostlé a nyní si vychutnávám mazlíčka Karolínku, tak pocit, že se musím jen pro ni obětovat, jsem měla pouze první měsíce. Teď je nám přes půl roku a vyloženě si mateřskou užívám - stále s malou někam chodíme, mám čas navštívit kamarádky - samozřejmě s malou, ale to mi vůbec nevadí, naopak, když jdeme s manželem na nějakou akci, tak máme malou vždy sebou - jednak stále kojím a hlavně do budoucna stejně nemáme hlídání, tak je to super, jelikož malá je společenská a má ráda kolem sebe lidi. Manžel se věnuje kolu, já jezdím na koni,1x týdně na English, vzájemně si malou hlídáme a vyhovuje nám to! A hlavně, abych nemyslela jen na to dítě - které je a vždy bude na prvním místě, tak jsem si pořídila koně a 2x až 3x do týdně si vypadnu zajezdit - hlídá manžel, alespoň si malé užije, když si navečer po práci hraje s malou. Karolínka je taky ráda, že si s ní taťka hraje a já se skvěle odreaguji, psychicky odpočinu (fyzicky moc ne - je to docela záhul na nohy - ale alesp. pěkně takto zhubnu - už mám o 4 kila méně než před otěhotněním)! HOLKY, ŽIJETE JEN JEDNOU A ŽIVOT SE MÁ S DĚTMI HEZKY PROŽÍT A NE JIM HO OBĚTOVAT! Já jsem moc šťastná, že mám malou, ale nemůžete žít jen těma děckama, jinak z toho fakt zblbnete a ztratíte svou identitu! A že není zrovna hned umyté nádobí nebo vyprané prádlo? Tak to neřeším, to vám neuteče, stejně to nikdo za vás neudělá a uděláte to hold o hoďku déle... Mimochodem myčku mám, bez ní bych se neobešla! O:)))
 Jilly 


Re: Tak tohle bych fakt zažít nechtěla 

(31.5.2010 15:02:26)
A jak byste to resila, kdyby Vam manzel nepohlidal, a kdybyste mela 4 male deti ( jednu uz mam vetsi, ta se vice mene o sebe postara, ve smyslu, ze se nemusi hlidat :) ) Pani na hlidani 4 deti hlidat nechce, nebo za extremne vysokou castku, kterou nabidnout nemuzu. Manzel nema cas, i kdyz pred tim dohoda znela, ze hlidat bude. Bohuzel on je pan domu, a on resi, co a jak. Ja jsem ted po vterinkach na netu, ptz potrebuji vybrat pracku, ta nase uz odesla, a nahodou jsem klikla na reklamu Rodiny, a vzpomela jsem si, ze pred 5 lety jsem se zde registrovala :) At to nevypada, ze se stezuji, to v zadnem pripade ne, kazdy neseme svuj kriz, a kazdy si zivot zarizuje sam; ja jsem ho takto zaridila, a ted sklizim ovoce; mela jsem ruzove bryle, ktere ted postradam. Jsou ale situace, kdy venovat se sama sobe proste nejde. Jak jsem psala vys, deti mam rada, ale je to drina, a pak nezbyva cas a ani sil na sebe. Kdo se citi na vic, klidne muze prijet na navstevu, rada deti na nejakou tu hodku prenecham - jsou hodne ~s~
 Martina, 2 kluky+ Karolínka 


Re: Tak tohle bych fakt zažít nechtěla 

(31.5.2010 16:05:57)
Já vlastně taky mám na hlídání jen manžela, babičky už žádné nejsou... A manžel taky vždy nemůže - má náročnou práci, tak to holt ten den oželím, alespoň jsem o to více s beruškou. A jak jsem psala, bereme berušku všude sebou... Na dítě by měli být vždy dva, jak na výchovu, tak na vše ostatní, jak píšeš, že jsi byla s manželem domluvena jinak. Asi to nebylo z příspěvku pochopeno, ale jsem podruhé vdaná a tudíž jsem již zjistila, že si má člověk pořídit dítě jen s tím, na koho je spoleh!! A pokud hlídání nemáš, vždyť není problém si vzít děti kamkoliv sebou, alespoň je s nimi sranda... :o)) Každý přeci ví, co ho čeká, když si chce pořídit děti, tak holt bude muset něco obětovat. My se taky bez malé nehneme, ale o to více se snažím ji brát všude sebou + vše jí přizpůsobovat - i dovolené atd. Já jsem na mateřské spokojená, po těch 10 letech honění se v práci a mooc si to užívám!!
 albert1 


Re: Otazky na Martu? 

(31.5.2010 21:25:48)
Marti, mohla bych se Vas prosim zeptat, jak to technicky zvladate "vypadnout" na kone s kojenim male a dalsi dotaz, nejste nekdy po jezdeni prilis utahana? Rozhodne to nemyslim nijak jizlive, mne to kloubeni mimina a koni moc neslo, radeji jsem toho na cas uplne nechala, strasne me nervovalo sledovat hodinky, temer vzdy jsem byla z nejakych nepredvidatelnych duvodu zpozdena, uz po ceste ze staje na me v aute padala velika unava, nocni vstavani k miminu pak bylo uplne z mrtvolneho stavu. A jak to zvladate financne, v mem okoli se ceny za ustajko pohybuji kolem 6 tis. za mesic a neni to zadny superluxus.

V kazdem pripade gratuluji k tomu, jak to vsechno v pohode zvladate, Jana~:-D
 Kočanská 
  • 

taky to nějak nechápu 

(31.5.2010 18:12:13)
Martino, konečně jsem tu objevila někoho, kdo to má podobně jako já. Já mám 2 malé děti (3,5 a 15 měsíců) a mateřství si vyloženě užívám. Jsem s nima ráda a vůbec nějak netoužim žít si jako dřív, když jsme je neměli. Nestíhám všechno co bych chtěla, ale s holkama se cítím, tak šťastná a to mi všechno vynahradí. Vůbec to neberu, že se pro ně nějak objetuju, protože ony mi toho naopak tolik dávají, že by mě taková úvaha vůbec nenapadla. Ta část života, kterou prožijeme s dětmi je vlastně tak krátká. Myslím, že až nám dětičky vyletí z hnizda, tak si sice zase budeme dopřávat radovánky, které jsme s nimi nemohli, ale určitě budeme vždycky se slzou v oku vzpomínat na to jak to bylo překrásné, když to byly ty naše krásné malé dětičky.
 Jilly 


Re: taky to nějak nechápu 

(31.5.2010 20:55:38)
Holky, vy zrejme nechapete podstatu clanku, autorka, stejne jako ja, sve deti miluje. Ja si materstvi take uzivam, chtela jsem 10 deti, a tak mam jen 5 :)) deti mam nadherne, chytre, bystre, nikdo neodola mi je pochvalit, miminka tak nadherne voni, ze bych tu vuni nevymenila za nic na svete. Ale nekdy proste je treba "dobit baterky". Treba aspon chvilku odpocinku, abych se mohla zregenerovat a najet znova. Ale kdyz neni nikdo, kdo pomuze - pak jsem presprilis unavena, a svym detem nemuzu dat to, co bych chtela, a pak zacinam touzit at uz je tomu konec. Pri tom by stacilo tak malo - pouze jeden den na odpocinek...ted jeste k tomu mam zkouskove, jsem v tretaku, studuji Informatiku, strasne rada bych se venovala programovani, ale mam nejak obavy, ze to nedam, ptz jednoduse usinam :(
 lucyová (kluci 07/2006 + 05/2008) 
  • 

seberozvoj na MD - jde to, ale jiným směrem 

(31.5.2010 23:00:05)
Když autorka napsala, že měla děti hned po maturitě, tak článek plně chápu. Kolem 20. je prostě věk, kdy se člověk hledá, a zvládat to za pochodu s dítětem asi nejde úplně samo.
To když si člověk pořídí děti až ke 30., když už si ledacos v životě vyzkoušel a užil, to je pohoda... :-)

Já volila tu druhou možnost (jj, byla možnost volby :-)) a jsem úpně spokojená. Před dětmi jsme např. hodně cestovali, tenhle koníček jsem opouštěla s nejtěžším srdcem. A jaké bylo překvapení, když jsem postupně zjistila, že koníček i opustil mě! Že už to trajdání k životu tak zásadně nepotřebuju, protože co mi to dát mohlo, to už mi to dalo a víc z toho nevyrazím :-)
(jak tu kdosi zmínil, jsem až překvapená, že nechci prchat od dětí tolik, jak jsem čekala)
Naopak si užívám životní etapu s dětmi. A cítím, že je to tak v pořádku. Že teď je ten čas dětí a až odrostou, tak zas bude čas něčeho jiného. Zkrátka jsem došla k velkolepému poznání, že když si člověk užívá naplno to, co právě má, je nejspokojenější :-) A mimochodem, stárnout vedle dětí je taky tak krásně přirozené, to jsou vám ty krémy proti vráskám úplně šumák :-)

A k tomu seberozvoji - necítím, že bych na MD krněla. Přemýšlím zase o jiných věcech, mám trochu jiné zájmy, zase začínám číst (po té veliké pauze mezi 20 - 30, kdy jsem jela na enjoy tak rychle, že na čtení prostě čas nebyl :-)). V onom "hledání" se už neobracím tolik do sebe (jako v těch 20), ale spíš do okolí, začíná mě zajímat historie, politika, souvislosti, jak funguje společnost... Prostě cítím myšlenkový posun.
Neučím se zásadně nové dovednosti, ale rozvíjím ty předchozí (např. se učím další cizí jazyk, ale to považuju za rozvoj toho, že jeden cizí jazyk už umím :-)). A na dětech se člověk naučí spoustu těch dnes moderních "soft skills" jako je komunikace (o diplomacii by mnohé z nás mohly popsat stohy :-)), organizace času a tak, však to znáte. Jenom si to vznosně pojmenujte a hned budete mít ze sebe lepší pocit :-)
Zkrátka mateřská není krnění u plotny. Aspoň u mě ne.

Samozřejmě, že taky nestíhám všechny ty úklidy a vaření a vůbec lítám jak hadr na holi, ale beru to spíš jako výzvu. V dobách, kdy děti byly miminka ukrajující můj spánek, byla výva přežít :-) Teď je výzva zorganizovat si čas. Ačkoli to zdaleka není ideální, přesto vidím za ty 4 roky na MD jistá zlepšení :-) A to je důvod k optimismu :-))
 Veveruše 


Re: seberozvoj na MD - jde to, ale jiným směrem 

(1.6.2010 20:37:14)
~R^
 Kočanská 
  • 

myslím, že článekch chápu 

(2.6.2010 19:14:00)
já si myslím, že podstatu článku chápu, ale prostě se s ním nestotožňuji. Takové myšlenky jakou autorka prostě nemám. Článek na mě působí velmi depresivně a tak jsem chtěla vyjádřit, že někdo to má i jinak.
Studovat s dětmi je určitě náročné - já to stihla dokončit když jsem byla těhotná a jsem tomu ráda. Teď zas pro změnu pracuji a mám i jiné činnosti, které mě baví. Takový skutečný pocit, že bych potřebovala dobít baterky si nějak úplně nepamatuju.
 Markéta s párkem 
  • 

Re: Tak tohle bych fakt zažít nechtěla 

(2.6.2010 13:38:10)
Já to nějak nechápu. Psala jsi, že sis pořídila koně a jezdíš 2x, 3x týdně. To ho máš doma nebo ho máš někde ustájenýho a dojíždíš za ním? Opravdu nechápu, jak to stíháš. Moje zkušenost je, že to je "koníček" minimálně na 3 hodiny - dopravit se mimo město ke stáji, převlíknout se, vyhřebelcovat koně, nasedlat, hodina jízdy, pak zase odsedlat, vyhřebelcovat, dopravit se domů a osprachovat se. Jak chceš tohle provozovat s dítětem? Jesli jezdíš na jízdárně, OK, může malý dítě ležet hodinu v kočárku. Ale až bude větší, bude potřebovat lézt, tak to hodinu v kočáru nevydrží. A jestli hlídá táta, tak to má tedy fůru času, když může 2x až 3x týdně hlídat 2 až 3 hodiny v kuse. Teď je dlouho světlo, tak se dá jezdit i večer, ale co v zimě? To je tma už ve 4 a za tmy přeci nemůžeš jezdit, pokud není k dispozici osvětlená jízdárna. Hrozně by mě zajímalo, jak to děláš, protože jsem kdysi trošku jezdila a už po prvním dítěti jsem se toho musela vzdát, protože se to prostě nedalo časově zvládnout.

A ještě jsem si všimla, že máš dvě starší děti, ale nevím jak staré. O nich nepíšeš, že bys je všude brala sebou, tak to jsou asi už samostatné?
 albert1 


Re: Tak tohle bych fakt zažít nechtěla 

(2.6.2010 17:29:51)
Presne podobne otazky me taky napadly pro cteni prispevku Marti, ja myslim, ze nam ale autorka pravdepodobne neodpovi, protoze na pravidelne cteni Rodiny asi fakt nema cas~t~, ale hodne by me to zajimalo po technicke strance, jak to zvlada. Ja mam zatim jedno batole a na koni jsem pul roku nesedela, presne jak pisete, minimalne ta "otocka" za konem stoji 3, casto spise 4 hodiny a to se clovek vzdycky modli, aby se s nim nekdo ve staji nezakecl, s necim nepotreboval pomoci apod. O financni nakladnosti ani nemluve.

Ja bych se asi utrhla, kdybych fakt hodne chtela, ale zjistila jsem, ze to honeni mi za to nestoji, ty hodiny me doma hodne chybely a dohanela jsem to dalsi 2 dny. A uz vubec nechapu, jak nekdo prohlasuje, ze na jizdarnu jezdil i s kojencem a hodne, vzdy ochotne holky od koni mu vozily kocar, to mi zni jako z jine planety, kde jsou takove holky ...
 jana 
  • 

Re: Tak tohle bych fakt zažít nechtěla 

(4.6.2010 18:05:20)
tak to ti upřímně závidím,se nedivím,že si spokojená když si tak často na koni.to bych si dobila baterky taky,i když je to jistě náročný.třeba to má autorka jinak.mně by bohatě stačilo si jednou týdně jít zaplavat ale nějak opravdu nevím,kam bych jako měla to miminko dát?nechat před bazénem hodinku? asi těžko,že.a to nám je teprve 9 týdnů,už teď vidím vodu a řvala bych.do bazénu sem chodila dost často,hold mně nějak nenapadlo,že mi bude tolik chybět,dítě sem chtěla.čas na knížku,internet,čučení na TV bych měla relativně dost,prostě čtu a nandaám dudlíka a houpu a tak,ale nějak mně tohle "dřepění na zadku" moc nezregenuje.jediný co dělám než že sem doma,sou procházky s kočárkem.hold každej nemá tak ochotnou polovičku,abych mohla sportovat.je to na palici
 mati.h 


Své já 

(2.6.2010 8:10:03)
Své já si musíme uchránit, i když se staráme o kohokoli. Tudíž se věnovat i sobě, aby ten druhý od nás dostával kvalitní péči.~6~
 KATKA SE 3-MI KÁ 


smysl toho všeho 

(2.6.2010 9:32:33)
Teda musím říct,že lépe bych své pocity nepopsala!!!Super článek!!!
Teď jen otázka co s tím???~2~
 inulina 


Krásně napsané... 

(4.6.2010 13:17:25)
Mě se moc líbí, jak je to napsané. Cítím totéž.

MD se mi krátí, dcerka je v září do školky, já zpět do práce. Toho se bojim, protože nevím, jak budeme zvládat vyzvedávat jí ze školky, když oba pracujeme déle, než je školka otevřená. Celkově mám obavy z toho, jak budu zvládat domácnost, věnovat nějaký čas dceři, aby si mě také trošku užila a času na sebe samotnou se asi vzdám úplně...

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2020 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.

Publikační systém WebToDate.