Martina, 2 kluky+ Karolínka |
|
(31.5.2010 14:35:33) No teda holky, když čtu vaše příspěvky, tak mi jde z toho hlava kolem, nějak mi to rozum nebere.... Ještě mimochodem, dnes jsem na netu jen z toho důvodu, že je venku hnusně a jsem docela unavená, takže lenoším a odpočívám... a kdo má čas chodit na net, tak si taky přeci takto odpočine, ne? .... Ke článku, co se týče ztráty identity - jsem trojnásobná matka, dvě děti už odrostlé a nyní si vychutnávám mazlíčka Karolínku, tak pocit, že se musím jen pro ni obětovat, jsem měla pouze první měsíce. Teď je nám přes půl roku a vyloženě si mateřskou užívám - stále s malou někam chodíme, mám čas navštívit kamarádky - samozřejmě s malou, ale to mi vůbec nevadí, naopak, když jdeme s manželem na nějakou akci, tak máme malou vždy sebou - jednak stále kojím a hlavně do budoucna stejně nemáme hlídání, tak je to super, jelikož malá je společenská a má ráda kolem sebe lidi. Manžel se věnuje kolu, já jezdím na koni,1x týdně na English, vzájemně si malou hlídáme a vyhovuje nám to! A hlavně, abych nemyslela jen na to dítě - které je a vždy bude na prvním místě, tak jsem si pořídila koně a 2x až 3x do týdně si vypadnu zajezdit - hlídá manžel, alespoň si malé užije, když si navečer po práci hraje s malou. Karolínka je taky ráda, že si s ní taťka hraje a já se skvěle odreaguji, psychicky odpočinu (fyzicky moc ne - je to docela záhul na nohy - ale alesp. pěkně takto zhubnu - už mám o 4 kila méně než před otěhotněním)! HOLKY, ŽIJETE JEN JEDNOU A ŽIVOT SE MÁ S DĚTMI HEZKY PROŽÍT A NE JIM HO OBĚTOVAT! Já jsem moc šťastná, že mám malou, ale nemůžete žít jen těma děckama, jinak z toho fakt zblbnete a ztratíte svou identitu! A že není zrovna hned umyté nádobí nebo vyprané prádlo? Tak to neřeším, to vám neuteče, stejně to nikdo za vás neudělá a uděláte to hold o hoďku déle... Mimochodem myčku mám, bez ní bych se neobešla! O:)))
|
Jilly |
|
(31.5.2010 15:02:26) A jak byste to resila, kdyby Vam manzel nepohlidal, a kdybyste mela 4 male deti ( jednu uz mam vetsi, ta se vice mene o sebe postara, ve smyslu, ze se nemusi hlidat :) ) Pani na hlidani 4 deti hlidat nechce, nebo za extremne vysokou castku, kterou nabidnout nemuzu. Manzel nema cas, i kdyz pred tim dohoda znela, ze hlidat bude. Bohuzel on je pan domu, a on resi, co a jak. Ja jsem ted po vterinkach na netu, ptz potrebuji vybrat pracku, ta nase uz odesla, a nahodou jsem klikla na reklamu Rodiny, a vzpomela jsem si, ze pred 5 lety jsem se zde registrovala :) At to nevypada, ze se stezuji, to v zadnem pripade ne, kazdy neseme svuj kriz, a kazdy si zivot zarizuje sam; ja jsem ho takto zaridila, a ted sklizim ovoce; mela jsem ruzove bryle, ktere ted postradam. Jsou ale situace, kdy venovat se sama sobe proste nejde. Jak jsem psala vys, deti mam rada, ale je to drina, a pak nezbyva cas a ani sil na sebe. Kdo se citi na vic, klidne muze prijet na navstevu, rada deti na nejakou tu hodku prenecham - jsou hodne
|
Martina, 2 kluky+ Karolínka |
|
(31.5.2010 16:05:57) Já vlastně taky mám na hlídání jen manžela, babičky už žádné nejsou... A manžel taky vždy nemůže - má náročnou práci, tak to holt ten den oželím, alespoň jsem o to více s beruškou. A jak jsem psala, bereme berušku všude sebou... Na dítě by měli být vždy dva, jak na výchovu, tak na vše ostatní, jak píšeš, že jsi byla s manželem domluvena jinak. Asi to nebylo z příspěvku pochopeno, ale jsem podruhé vdaná a tudíž jsem již zjistila, že si má člověk pořídit dítě jen s tím, na koho je spoleh!! A pokud hlídání nemáš, vždyť není problém si vzít děti kamkoliv sebou, alespoň je s nimi sranda... :o)) Každý přeci ví, co ho čeká, když si chce pořídit děti, tak holt bude muset něco obětovat. My se taky bez malé nehneme, ale o to více se snažím ji brát všude sebou + vše jí přizpůsobovat - i dovolené atd. Já jsem na mateřské spokojená, po těch 10 letech honění se v práci a mooc si to užívám!!
|
albert1 |
|
(31.5.2010 21:25:48) Marti, mohla bych se Vas prosim zeptat, jak to technicky zvladate "vypadnout" na kone s kojenim male a dalsi dotaz, nejste nekdy po jezdeni prilis utahana? Rozhodne to nemyslim nijak jizlive, mne to kloubeni mimina a koni moc neslo, radeji jsem toho na cas uplne nechala, strasne me nervovalo sledovat hodinky, temer vzdy jsem byla z nejakych nepredvidatelnych duvodu zpozdena, uz po ceste ze staje na me v aute padala velika unava, nocni vstavani k miminu pak bylo uplne z mrtvolneho stavu. A jak to zvladate financne, v mem okoli se ceny za ustajko pohybuji kolem 6 tis. za mesic a neni to zadny superluxus.
V kazdem pripade gratuluji k tomu, jak to vsechno v pohode zvladate, Jana
|
|
|
|
Kočanská | •
|
(31.5.2010 18:12:13) Martino, konečně jsem tu objevila někoho, kdo to má podobně jako já. Já mám 2 malé děti (3,5 a 15 měsíců) a mateřství si vyloženě užívám. Jsem s nima ráda a vůbec nějak netoužim žít si jako dřív, když jsme je neměli. Nestíhám všechno co bych chtěla, ale s holkama se cítím, tak šťastná a to mi všechno vynahradí. Vůbec to neberu, že se pro ně nějak objetuju, protože ony mi toho naopak tolik dávají, že by mě taková úvaha vůbec nenapadla. Ta část života, kterou prožijeme s dětmi je vlastně tak krátká. Myslím, že až nám dětičky vyletí z hnizda, tak si sice zase budeme dopřávat radovánky, které jsme s nimi nemohli, ale určitě budeme vždycky se slzou v oku vzpomínat na to jak to bylo překrásné, když to byly ty naše krásné malé dětičky.
|
Jilly |
|
(31.5.2010 20:55:38) Holky, vy zrejme nechapete podstatu clanku, autorka, stejne jako ja, sve deti miluje. Ja si materstvi take uzivam, chtela jsem 10 deti, a tak mam jen 5 :)) deti mam nadherne, chytre, bystre, nikdo neodola mi je pochvalit, miminka tak nadherne voni, ze bych tu vuni nevymenila za nic na svete. Ale nekdy proste je treba "dobit baterky". Treba aspon chvilku odpocinku, abych se mohla zregenerovat a najet znova. Ale kdyz neni nikdo, kdo pomuze - pak jsem presprilis unavena, a svym detem nemuzu dat to, co bych chtela, a pak zacinam touzit at uz je tomu konec. Pri tom by stacilo tak malo - pouze jeden den na odpocinek...ted jeste k tomu mam zkouskove, jsem v tretaku, studuji Informatiku, strasne rada bych se venovala programovani, ale mam nejak obavy, ze to nedam, ptz jednoduse usinam :(
|
lucyová (kluci 07/2006 + 05/2008) | •
|
(31.5.2010 23:00:05) Když autorka napsala, že měla děti hned po maturitě, tak článek plně chápu. Kolem 20. je prostě věk, kdy se člověk hledá, a zvládat to za pochodu s dítětem asi nejde úplně samo. To když si člověk pořídí děti až ke 30., když už si ledacos v životě vyzkoušel a užil, to je pohoda...
Já volila tu druhou možnost (jj, byla možnost volby ) a jsem úpně spokojená. Před dětmi jsme např. hodně cestovali, tenhle koníček jsem opouštěla s nejtěžším srdcem. A jaké bylo překvapení, když jsem postupně zjistila, že koníček i opustil mě! Že už to trajdání k životu tak zásadně nepotřebuju, protože co mi to dát mohlo, to už mi to dalo a víc z toho nevyrazím (jak tu kdosi zmínil, jsem až překvapená, že nechci prchat od dětí tolik, jak jsem čekala) Naopak si užívám životní etapu s dětmi. A cítím, že je to tak v pořádku. Že teď je ten čas dětí a až odrostou, tak zas bude čas něčeho jiného. Zkrátka jsem došla k velkolepému poznání, že když si člověk užívá naplno to, co právě má, je nejspokojenější A mimochodem, stárnout vedle dětí je taky tak krásně přirozené, to jsou vám ty krémy proti vráskám úplně šumák
A k tomu seberozvoji - necítím, že bych na MD krněla. Přemýšlím zase o jiných věcech, mám trochu jiné zájmy, zase začínám číst (po té veliké pauze mezi 20 - 30, kdy jsem jela na enjoy tak rychle, že na čtení prostě čas nebyl ). V onom "hledání" se už neobracím tolik do sebe (jako v těch 20), ale spíš do okolí, začíná mě zajímat historie, politika, souvislosti, jak funguje společnost... Prostě cítím myšlenkový posun. Neučím se zásadně nové dovednosti, ale rozvíjím ty předchozí (např. se učím další cizí jazyk, ale to považuju za rozvoj toho, že jeden cizí jazyk už umím ). A na dětech se člověk naučí spoustu těch dnes moderních "soft skills" jako je komunikace (o diplomacii by mnohé z nás mohly popsat stohy ), organizace času a tak, však to znáte. Jenom si to vznosně pojmenujte a hned budete mít ze sebe lepší pocit Zkrátka mateřská není krnění u plotny. Aspoň u mě ne.
Samozřejmě, že taky nestíhám všechny ty úklidy a vaření a vůbec lítám jak hadr na holi, ale beru to spíš jako výzvu. V dobách, kdy děti byly miminka ukrajující můj spánek, byla výva přežít Teď je výzva zorganizovat si čas. Ačkoli to zdaleka není ideální, přesto vidím za ty 4 roky na MD jistá zlepšení A to je důvod k optimismu )
|
|
Kočanská | •
|
(2.6.2010 19:14:00) já si myslím, že podstatu článku chápu, ale prostě se s ním nestotožňuji. Takové myšlenky jakou autorka prostě nemám. Článek na mě působí velmi depresivně a tak jsem chtěla vyjádřit, že někdo to má i jinak. Studovat s dětmi je určitě náročné - já to stihla dokončit když jsem byla těhotná a jsem tomu ráda. Teď zas pro změnu pracuji a mám i jiné činnosti, které mě baví. Takový skutečný pocit, že bych potřebovala dobít baterky si nějak úplně nepamatuju.
|
|
|
|
Markéta s párkem | •
|
(2.6.2010 13:38:10) Já to nějak nechápu. Psala jsi, že sis pořídila koně a jezdíš 2x, 3x týdně. To ho máš doma nebo ho máš někde ustájenýho a dojíždíš za ním? Opravdu nechápu, jak to stíháš. Moje zkušenost je, že to je "koníček" minimálně na 3 hodiny - dopravit se mimo město ke stáji, převlíknout se, vyhřebelcovat koně, nasedlat, hodina jízdy, pak zase odsedlat, vyhřebelcovat, dopravit se domů a osprachovat se. Jak chceš tohle provozovat s dítětem? Jesli jezdíš na jízdárně, OK, může malý dítě ležet hodinu v kočárku. Ale až bude větší, bude potřebovat lézt, tak to hodinu v kočáru nevydrží. A jestli hlídá táta, tak to má tedy fůru času, když může 2x až 3x týdně hlídat 2 až 3 hodiny v kuse. Teď je dlouho světlo, tak se dá jezdit i večer, ale co v zimě? To je tma už ve 4 a za tmy přeci nemůžeš jezdit, pokud není k dispozici osvětlená jízdárna. Hrozně by mě zajímalo, jak to děláš, protože jsem kdysi trošku jezdila a už po prvním dítěti jsem se toho musela vzdát, protože se to prostě nedalo časově zvládnout.
A ještě jsem si všimla, že máš dvě starší děti, ale nevím jak staré. O nich nepíšeš, že bys je všude brala sebou, tak to jsou asi už samostatné?
|
albert1 |
|
(2.6.2010 17:29:51) Presne podobne otazky me taky napadly pro cteni prispevku Marti, ja myslim, ze nam ale autorka pravdepodobne neodpovi, protoze na pravidelne cteni Rodiny asi fakt nema cas, ale hodne by me to zajimalo po technicke strance, jak to zvlada. Ja mam zatim jedno batole a na koni jsem pul roku nesedela, presne jak pisete, minimalne ta "otocka" za konem stoji 3, casto spise 4 hodiny a to se clovek vzdycky modli, aby se s nim nekdo ve staji nezakecl, s necim nepotreboval pomoci apod. O financni nakladnosti ani nemluve.
Ja bych se asi utrhla, kdybych fakt hodne chtela, ale zjistila jsem, ze to honeni mi za to nestoji, ty hodiny me doma hodne chybely a dohanela jsem to dalsi 2 dny. A uz vubec nechapu, jak nekdo prohlasuje, ze na jizdarnu jezdil i s kojencem a hodne, vzdy ochotne holky od koni mu vozily kocar, to mi zni jako z jine planety, kde jsou takove holky ...
|
|
|
jana | •
|
(4.6.2010 18:05:20) tak to ti upřímně závidím,se nedivím,že si spokojená když si tak často na koni.to bych si dobila baterky taky,i když je to jistě náročný.třeba to má autorka jinak.mně by bohatě stačilo si jednou týdně jít zaplavat ale nějak opravdu nevím,kam bych jako měla to miminko dát?nechat před bazénem hodinku? asi těžko,že.a to nám je teprve 9 týdnů,už teď vidím vodu a řvala bych.do bazénu sem chodila dost často,hold mně nějak nenapadlo,že mi bude tolik chybět,dítě sem chtěla.čas na knížku,internet,čučení na TV bych měla relativně dost,prostě čtu a nandaám dudlíka a houpu a tak,ale nějak mně tohle "dřepění na zadku" moc nezregenuje.jediný co dělám než že sem doma,sou procházky s kočárkem.hold každej nemá tak ochotnou polovičku,abych mohla sportovat.je to na palici
|
|
|