Binturongg |
|
(4.5.2010 11:48:33) Obsáhlý článek nás seznamuje s tím, že jsme se do Liptákova dopravili auty, a že jsme cestou brali benzín...jak by řekl klasik
Článek je trochu každý pes jiná ves, mnoho neucelených odstavců, autorka se často opakuje... a vůbec, stylisticky je dost podivný.
Nicméně mě dle reakcí dost překvapilo, kolik lidí si neuvědomuje, že si dítě neuvědomuje Vzpomeňte si, jak vám čas běžel v dětství, když jste si hráli a najednou se muselo někam pryč nebo dělat něco jiného, nebo naopak jak se čas vlekl, když jste se nudili, čekali, nechtěli někde být..
Proto považuju za zrůdnost např. nechávat ta nejmenší miminka vyřvat, protože pro ně je to nekonečná doba trápení, nikoli třeba 15minut (lze to srovnat s utrpením pacientů v nemocnici, kteří se nemohou dozvonit na sestru, ale ti mají výhodu, že si to umí rozumově vysvětlit)...
Podobně nekonečné se může zdát dítěti pobývání v ohrádce, v autosedačce, u doktora... Je jasné, že nesnáze spojené s časem nemůžeme eliminovat, nicméně je dobře si je uvědomovat
|
withep |
|
(4.5.2010 12:33:04) Bitoriung, to je těžké, vzpomenout si, že jsem nechápala čas v době, kdy jsem ho nechápala .
Vím, že miminka pojem času nemají (proto si ještě pořád neskutečně vyčítám, že jsem syna prvních pár hodin neměla u sebe), a docela chápu, že se i batolata nudí v tramvaji a tak. Ale u dvouletého dítěte, které jinak velmi dobře už lecčemus rozumí, jsem si prostě jen neuvědomila, že takovou abstraktní entitu nemůže chápat skoro vůbec, a tím pádem ani výrazy jako "spěchat", "loudat se", "nemít čas". Teď tím pádem nevím, jak mu vysvětlit přirozené následky nějakých jeho rošťáren. Doteď jsem mu říkala třeba "když to rozházíš, budeme to pak muset uklidit, a tím pádem nebudeme mít čas hrát si s vláčky"
Ale to, jinak to, co popisuješ jako subjektivní vnímání času u dětí, de facto dost platí i pro dospělé .
|
withep |
|
(4.5.2010 12:50:17) Binturong... promiň to zkomolení
|
|
Binturongg |
|
(4.5.2010 13:51:47) withep - komol, seč síly stačí, nevadí
Ale jinak ohledně pamatování si času - v negativním slova smyslu v podobě prazážitků a časové plus i mínus z dob předškolních si pamatuju zážitků dost
Mmch - Já syna po narození neviděla 5 dní. Ne proto, že by byl vážně nemocný, ale z organizačních důvodů (dětské mají v jiné budově) - šlendrián strašlivý a dodnes mám trauma zřejmě větší než on
|
|
Binturongg |
|
(4.5.2010 14:08:55) withep - jo a ještě s těma batolatama - opravdu čas nechápou tak, jak jsi to výstižně popsala. Proto taky často považují za podraz, když se právě třeba ty vláčky nestihnou. To, žes na to upozorňovala, je Tvoje věc, ale ne jejich problém
Mimochodem - vychrlit na dítě souvětí s pokyny nebo časovými "smyčkami", je problematické i v první třídě. Málokterý žák bezvýhradně pochopí a splní, když se na něj vybafne v několika vteřinách "SEDNI SI, OTEVŘI SI TAŠKU, VYNDEJ PENÁL A PASTELKY A BUDEME KRESLIT. NEBAVTE SE, TICHO, KOUKNI NA MARUŠKU, JAKÁ JE HODNÁ! CO TO DĚLÁŠ, TY NEŠIKO!..." a zcela zmatený prvňák upustí penál, nevyndá pastelky, nesmí se zeptat souseda, co ta káča u tabule chce, protože přestal vnímat v lepším případě u OTEVŘI SI TAŠKU a o přestávce ze zoufalství zmlátí Marušku a je přistižen, jelikož netuší, co je to 10timinutová pauza )
A děti s ADHD a SPU to mají ještě 10x horší - dle druhu a stupně klidně do 5.tř. ZŠ a dál...
|
|
|
Sova a dvě sůvata | •
|
(4.5.2010 20:20:55) Já si to třeba vůbec nepamatuju. Fakt nic. Ze školky mám tři vzpomínky na pocity, vlastně i ze základky -první stupeň nic, vizuálně si to jako vybavím, kde jsme měli třídu a tak, ale pocity ne - jo jeden, když jsem v první třídě dělala úkoly a mladší brácha a sestřenice lítaly venku - že mi to bylo líto.
|
|
pavla 2 deti | •
|
(5.5.2010 15:39:04) Ja mam teda jednu hodne zivou vzpominku na dobu odhaduji kolem sesti,sedmi let(zacatek ZS).Kdyz byla nemocna,byl se mnou doma tatinek a vzdy mi dal teplomer,sel nakoupit rohliky k snidani(obdchod byl hned za rohem) a slibil,ze za 10minut,az si domerim teplotu(presne si pamatuju,ze se musela merit 10MINUT)tak bude doma..zavru oci a jako dneska zazivam tu situaci,jak lezimu nej v posteli a tech 10MINUT bylo tak silene nekonecnych,ze srovnani s dobou vecernicku,ktery taky trval 10minut a tata to daval jako casove prirovnani mi prisel jako naprosty nesmysl..vzdyt vecernicek trval tak KRATCE a ta samota a toprtivne mereni teploty tak SILENE dlouho :) :)
|
|
|