| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Názory k článku Příliš inteligentní a příliš líní

 Celkem 127 názorů.
 Ecim 


To Japonsko mě překvapilo 

(15.3.2010 8:31:34)
Přiznám se, že to Japonsko mě dost překvapilo! Naprosto chápu to, že v Japonsku vyrostla generace mladých lidí, kteří odmítají být workoholici jako jejich rodiče a chtějí trávit život také něčím jiným než prací, ale že by to mohlo jít tak daleko, bych nikdy nevěřila. ~a~
 Lizzie 


Re: To Japonsko mě překvapilo 

(15.3.2010 10:01:56)
Ecim, já o nich už dřív něco četla. Často jsou to lidé, kteří v japonském žebříčku neobstáli (nebo tedy obstát nechtěli) a naprosto se izolovali. Je jich tam docela dost, navíc některé z nich sama ta společnost vyčlenil, neboť nedosahovali požadovaných výsledků.
Četla jsem i o dalším trendu v Japonsku - mladí lidé mají jen příležitostná zaměstnání, většinou žijí s rodiči nebo příbuznými bez nějakých větších ambicí. Dokonce o tom nějaká Japonka napsala knihu, ale do rukou se mi zatím nedostala. Je to, myslím, reakce na ten přehnaně ambiciózní a workoholický způsob života v té zemi.
Japonsko mě zajímá. Třeba se časem dozvím víc.

Omlouvám se za zahlcování diskuze, ale je to dobrý článek.:-)
 Ecim 


Re: To Japonsko mě překvapilo 

(15.3.2010 10:46:38)
Lizzie, proč zahlcování diskuse? Napsala jsi sem přeci hezké a zajímavé věci. :-)
 Lizzie 


Re: To Japonsko mě překvapilo 

(15.3.2010 10:49:46)
Děkuji:-) Nevím, jestli jsou hezké, ale je fajn, že zajímavé.
 sova, dvě sůvata 
  • 

Re: To Japonsko mě překvapilo 

(15.3.2010 11:28:04)
Říká se, že vzory rodičů buď převezmeme nebo totálně odmítneme a děláme opak
 Qwena 


Proč 

(15.3.2010 8:31:53)
se nechat vydírat vlastními potomky?Máš dostudováno?Chceš tady i nadále bydlet?Tak tady je finanční rozpočet a máš 2 měsíce na to abys začal přispívat.Pokud ne,jdeš z domu.Chceš studovat další vejšku?Tak fajn,ale už za svoje.My rodiče tě do života jednou vysokou vybavili,zbytek je na tobě.Pokud to rodič postaví takto a trvá si na tom,je malá pravděpodobnost že by děťátko nakonec makat nešlo.
 Hilly. 


Re: Proč 

(15.3.2010 8:33:44)
Nejhorší je, že rodiče tím, že nejsou v tomhle dost tvrdí, svému dítěti dost ubližují.
 Ecim 


Re: Proč 

(15.3.2010 8:49:50)
Qweno a Hilly, souhlasím s Vámi! Pěkně bych se svými dětmi vyběhla, kdyby se takhle chovaly. Tohle by mi doma taky nikdo netrpěl a jsem za to vděčná. Hanba by mě fackovala! Maminka mě živila, dokud jsem studovala. Pak jsem ještě pár let bydlela doma, ale přispívala jsem na domácnost. Pokud potomek v produktivním věku nestuduje nějakou těžkou školu nebo nemá vážné zdravotní problémy, tak se nemá co nechat vydržovat. Když se stane něco takového, tak je to selhání dětí i rodičů.
 Lizzie 


Re: Proč 

(15.3.2010 9:58:23)
U nás k tomu přistupují taky tak. Kdybych po dostudování bydlela nějaký čas doma (což se doufám opravdu nestane), budu přispívat na domácnost. Ale v okolí to není moc častý trend, dost rodičů děti naprosto živí a ty mají celou svou výplatu k dispozici. Což by mi jako matce i jako dítěti asi docela vadilo. Ale lidi to mají zařízeno různě no...
 Stáňa 
  • 

ne nutně přispívat na domácnost, 

(22.3.2010 14:13:20)
ale brát od dítěte peníze a dávat je třeba na stavební spoření nebo tak, aby nebralo svůj příjem jako nějaké kapesné. v budoucnu se mu ty peníze pak budou určitě hodit
 Magda & 2 
  • 

Re: Proč 

(15.3.2010 11:32:30)
Já si nemyslím, že to je tak jednoznačné. Mnohdy je chyba i v samotných rodičích, že jsou příliš fixovaní na své potomky a "nechtějí je pustit" do světa, protože se bojí samoty. Znám takových případů několik, navíc např. u rozvedené ženy, která vychovává sama děti a nenajde si dalšího partnera, tak pro ni paradoxně bývá výhodnější, když s ní jedno z dětí zůstane bydlet a přispívá na domácnost dle rčení "Ve dvou se to lépe táhne". Je to sice zvrácená logika, ale jak říkám, z okolí znám pár příkladů.....
 Ecim 


Re: Proč 

(15.3.2010 11:38:57)
Magdo, to mi povídej! Také znám pár takových příkladů a je to velmi smutné. Jedna naše teta má například kamarádku, která matka každý vztah hned v zárodcích zničila a ta holka pak zůstala svobodná a bezdětná. Chápu, že to neměla jednoduché, ale neměla si to nechat líbit. Takovéhle rodiče bych střílela. Výlevy typu: "Ale on se nebude stěhovat, já bych to nepřežila..." ~Rv:-©~n~ Naštěstí mám kolem sebe i pár příkladů, kdy si to děti nenechaly líbit a z toho domova nakonec vypadly.
 Liška s banem :) 


Re: Proč 

(15.3.2010 13:19:01)
Znám pár takových lidí, kteří se nechají živit svými rodiči i ve 30 letech. Jsou z různých sociálních vrstev a když přemýšlím, co je spojuje, tak pouze určitá benevolence rodičů, kteří dítě nechají nejít třeba na trénink/školy, jen proto, že se vymluví na nějakou zdravotní maličkost či se mu prostě nechce.
 Myšutka* 


Re: Proč 

(15.3.2010 13:35:51)
Liško, nejít dítě na trénik/hudebku/výtvarku, pokud se mu výjimečně nechce, nechám. Pokud by to bylo opakovaně, začnu se pídit proč tam nechce chodit.
Pokud jde o docházku do školy, tak máme s dcerou pravidlo, že 1x za pololetí mi může říct, že se jí nechce. Dospělý si taky může vzít nárazově jeden den dovolené. Musím říct, že zatím to mladá využila 1x (za tři roky) a večer už pak měla horečku.

Jinak já jsem se vdala ještě za studia a živila se sama. Mohla jsem kdykoliv přijít k našim a vždycky mi máma dala s sebou domů buchty, jablka, brambory atp. Peníze nikdy a já bych se i styděla si je vzít. Sestra když začala pracovat a byla doma, tak našim dávala část výplaty.
Jinak po studiu bych dala dítku 1-2 měsíce na najití práce a pak už by mi bych chtěla příspěvek na domácnost.
 Liška s banem :) 


Re: Proč 

(15.3.2010 13:45:50)
Myšutko, když je to vyjímečně, tak ok. Ale nesmí se v tom ztratit ten prvek vyjímečnosti. Jeden z takových chlapců pracoval u mého bratra. Bratr si své zaměstnance ráno vyzvedával a když zastavil u tohoto, vylítla na něj jeho matka, že nenechá chudáka Martina ani vyspat, že chudák Martin přišel z diskotéky až v 5 ráno a ať můj bratr vypadne a neotravuje. To se pak taková matka nemůže divit, že má Martina stále doma, přestože mu už táhne na 30 let.
 Myšutka* 


Re: Proč 

(15.3.2010 14:17:04)
Jo, tak o takovýho bych přerazila smeták.
Jsem hrozně ráda, že jsem šla z domu už v době studia i když to někdy bylo dost drsné a nadělala jsem spoustu hloupých rozhodnutí. Předtím jsme byla doma vedená k tomu "hlavně nás neotravuj", což spočívalo v tom, že mým úkolem bylo být buď ve škole nebo v pokojíčku. O tom jak funguje nebo co stojí domácnost jsem neměla tucha. Jakýkoliv pokus to změnit byl tvrdě potřen, takže nakonec jsem si zbalila kufry a šla.
 Nítěnka 


Re: Proč 

(15.3.2010 17:34:27)
Naprostý souhlas!~R^
Naši to se mnou vyřešili jednoduše - jak píšete. VŠ ti budeme platit do řádného termínu (žádné magisterské studium za 8 let a pod.), pak tu můžeš bydlet, ale budeš platit aspoň za jídlo. A zrovna tak bych to udělala se svými dětmi.
Pokud k tomu není nějaký závažný důvod, nemoc apod., tak bych se s nimi nemazlila.
Bohužel v některých společnostech se má skoro líp ten, kdo žije z dávek, než pracující, což je určitě špatně.
Ale svoje děti v nemakačenkovství podporovat nebudu, to vím určitě.~3~
 Ecim 


Re: Proč 

(15.3.2010 18:19:00)
V tom své děti také určitě podporovat nebudu! ~3~ A ony hlavně slušné děti o žádné vydržování a mamahotel nestojí, chtějí doma fungovat jako rovnocenní partneři a ne mazánci, kterým se všechno strčí pod nos. :-)
 Nítěnka 


Re: Proč 

(16.3.2010 15:16:14)
~R^
 Miri30 


Re: Proč 

(15.3.2010 9:43:44)
Ano, souhlasím s Qweny a Hilly. Je to mědvědí služba, podporovat dítě, které se válí doma. A sama znám několik rodin, které minimálně jedno dítě takto doma "chovají". Je to smutné.
Ale na druhou stranu, ruku na srdce, takt nevím, jestli bych měla na to, sbalit svému synovi kufry a dát mu je za dveře. Protože jinak nevím, jakou pákou bych ho donutila, domluvy v tomto případě nepomohou.
 Lída+2 


Re: Proč 

(15.3.2010 10:12:32)
Manžel má spolužáka ze školy, který ještě v 40letech bydlí u rodičů~a~ to já nějak s manželem nechápeme...pravda je, že ho měli později a on se o ně teď víc stará poslední asi 3roky,ale.......mě by hanba fackovala....

Jinak kluky vypakuju z domu jak jen to půjde...hned po škole..až budou mít práci...

K manželovi tetě se nastěhovala dcerunka před porodem na 14dní a jsou tam už i s dítětem je mu 2 měsíce~a~...tohle taky nechápu....MAMA a BABI hotel~Rv
 Hanka 75 


Re: Proč 

(15.3.2010 22:24:26)
co na tom nechápeš, znáš pozadí ? já bych se ráda postarala o svoji dceru a vnouče, měla je doma, kor kdyby meli problém. treba mají, treba nemají, kazdopadne do toho asi malo vidime, abychom odsuzovali ne ? svobodna maminka (jestli tedy je) se jistě velice obtizne muze postarat o miminko, kdyz nema vlastni byt - je to jiste o preziti (vim z vypovedi kamaradky, ktera ma dve a rozvedla se, nastesti ma vlastni byt).. no ale to odbocuju. ja bych mela dcer s vnoucetem rada u sebe doma a kor kdyz jim mohu nabidnout zazemi, ktere by jinak nemeli - jen snad proto, aby dcera byla "samostatna"...

svoje deti budu mit rada doma, i kdyz budou pracovat, kdyt budou chtit. a budu to brat spise jako poklonu a hezke vztahy. samozrejme je cas odejit, ale hned po skole a najiti zamestnani, proc ? ja to tak nevidim a necitim.
 Henry 
  • 

Re: Proč 

(29.3.2010 0:14:25)
Horší věc je, když dítě má svůj byt v podnájmu od města, ale jeho výplata nestačí na to, aby si ho během placení nájmu zařídilo a mohlo tam samo žít (a přitom o ten byt samozřejmě nechce přijít). A tak bydlí u rodičů a pomalinku si zařizuje ten svůj byt. A rodič čas od času nadhodí, že by dítě mohlo přispívat i na jeho domácnost. Co pak s tím?
 Dalila 
  • 

Od malička 

(15.3.2010 9:12:25)
Myslím si, že je důležité vštěpovat toto dětem od malička - tedy jakmile začnou víc chápat. Začít klasicky: nemůžeš mít všechny hračky, které se ti líbí. Stojí to moc peněz. Táta (často i máma) musí chodit do práce a vydělávat korunky na jídlo, bydlení, oblečení a další důležité věci. I když by třeba byl rád s námi doma. Až budeš dospělí můžeš si kupovat, co budeš chtít. Nejdřív ale musíš chodit do školy, aby si se něco naučil... apod. V příhodných chvílích zapojovat do povinností a vysvětlovat důležitost. Nic není zadarmo - bez práce nejsou koláče. Prostě často připomínat, že máme svoje práva, ale také povinnosti. Domnívám se, že když už je dítěti nějakých 20, tak je na tohle trošku pozdě.
 Lída+2 


Re: Od malička 

(15.3.2010 10:16:35)
Dalila...já asi začala moc brzy....můj 6letý syn manželovi řekl, že si mě vezme za ženu...a když jsme mu vysvětlovali, že to nejde~t~.....tak mi dal pusu...prohlásil, že je zasnoubenej, že manžel si má někoho jinýho vzít sám a on si vezme mě..já mu budu doma vařit~t~~t~
(tak jsem nějak nechápala , kde jsme udělali ve výchově chybu~f~)

Ale už to neříká..~t~
 skarolina 


Re: Od malička 

(15.3.2010 12:51:23)
Plně souhlasím. Taky si myslím, že je to chyba rodičů a toho,že se nechají zlákat možnostmi dnešní doby aniž by mysleli na budoucnost svých dětí.Nevím, nemám ještě zkušenost s vlastním dítětem, třeba budu za 18 let mluvit jinak...Ale ted o tom pochybuju - moje dvouletá dcera už ted ráda pomůže uklidit nádobí z myčky,nanosí prádlo do pračky, doběhne si pro lahvičku na pití ... prostěví, že když se zapojí, dříve si s ní bude maminka hrát a tak si myslim, že si později do života z toho ódnese, že bez práce nejsou koláče. Myslim, že mě rodiče taky tak vychovali, když jsem něco chtěla bylo pro mě automatické, že se zapojím a pomůžu ,co síly budou stačit. Ale dneska se spíš preferuje, aby dítko mělo vše, mohlo si stále dělat jen co je baví a nebylo omezováno ... a v tom je ta chyba.Neříkám, že nedělám vše pro své dítě, že nechci aby se dobře bavilo,ale od počátku jsme to měli nastavené takhle a ted vím, že ji to rozhodně neobtěžuje, že má radost z toho,když pomůže, když může "pracovat".
Dneska mě opravdu dojala, odnesla si z koupelny pár svých vypraných kousků prádla, chvilku se v pokoji ozývalo takové tiché hekání a táktákták, pak pro mě doběhla, at se jdu podívat ... v pokoji byla fakt nádherná úhledná hromádka, já byla úplně naměko a ona měla tak štastný výraz, že dokázala mamince pomoci :-)
Takže já bych se snad i vsadila, že dítě s takovýhle základem fakt nemůže být jednou , do češtiny přeložená ta cizí slova - povaleč~:-D
 Dalila, kluk 4r + holčička 9m 
  • 

Re: Od malička 

(15.3.2010 13:33:06)
1*
 Jana 
  • 

Re: Od malička 

(15.3.2010 13:39:28)
Nechci ti brát iluze, ale děti v tomto věku hodně pomáhají, mají to rády. Alespoň já mám taky takové zkušenosti, ale to ještě neznamená, že budou všechny v dospělosti pracovité. Může je změnit pubeta, nešťastná láska, kdovíco.
 arsiela, 


Re: Od malička 

(15.3.2010 15:04:03)
nechci ti brát iluze,starší byl stejnej a přid se podívat ted.Bordelář na entou,co má doma dělat udělá až když zařvu.Takže bacha puberta dělá divy.
 Líza 


Re: Od malička 

(15.3.2010 17:38:07)
Skarolino, je to až legrační. Moje starší ve dvou letech taky strašně ráda pomáhala se vším, co se namanulo. Teď na ni začíná lézt puberta a všechno je jinak.
Představa, že dospívající, kteří se flákají, jsou výhradně ti, které rodiče nevedli k těm správným hodnotám, je docela naivní.
 skarolina 


Re: Od malička 

(16.3.2010 13:37:41)
Lízo, to připouštím, naivní já jsem v mnoha věcech~m~
Ale na druhou stranu, vidímn kolem sebe několik případů, kdy to tak prostě bylo,jako malé děti nic nemusely a ted rodiče nevědí ,co si počít...Ale je mi jasné, že nic nejde stoprocentně roztřídit...
A co se týče tvojí dcery v pubertě, to já zase ve své naivitě věřím,žeb ty dobré základy z dětství pomohou pubertu zvládnout a že až bude po pubertě, tak jistě bude znát, že byl dobrý základ ~:-D
 Líza 


Re: Od malička 

(15.3.2010 17:38:14)
Skarolino, je to až legrační. Moje starší ve dvou letech taky strašně ráda pomáhala se vším, co se namanulo. Teď na ni začíná lézt puberta a všechno je jinak.
Představa, že dospívající, kteří se flákají, jsou výhradně ti, které rodiče nevedli k těm správným hodnotám, je docela naivní.
 Xantipa. 


Re: Od malička 

(16.3.2010 9:47:29)
Skarolina psala:
Takže já bych se snad i vsadila, že dítě s takovýhle základem fakt nemůže být jednou , do češtiny přeložená ta cizí slova - povaleč

Tak to se raději nevsázej, mohla bys totiž klidně prohrát~y~
 Ráchel, 3 děti 


Re: Od malička 

(7.4.2010 16:40:17)
tak to jsi mě rozesmála ~t~
ve dvou letech "pomáhají" snad všechny děti ~t~ a matky se dmou pýchou ~t~ povíme si za deset let ~b~
 DENISA 


Jak je tomu u nas? 

(15.3.2010 9:29:22)
No, kdyz se divam kolem sebe, tak vidim, ze u nas situace v teto oblasti taky neni 2x ruzova. S tim rozdilem, ze vetsinou tyhle nemakacenky plati stat, ne rodice. Neznam moc situaci v mestech, ale napr. v jedne nejmenovane vesnici je 6 mladych po dokonceni vzdelani a z nich pracuje na plny prac. pomer 1, dalsi si vydelava sam, ovsem jen nahodne, do normalni prace by nesel. Dalsi 4 jsou na podpore a ta jim na cigara a pivko staci, svorne prohlasuji, ze je do prace nikdo nedostane, kdyz uz, tak na dobu nezbytne nutnou, aby pak zase byly soc. davky. Lide kolem 20ti, zdravi, silni, rodice si s nima nevi rady. Podotykam, ze je to blizko Prahy, takze prac. prilezitosti i pres krizi dost.
 Ecim 


Re: Jak je tomu u nas? 

(15.3.2010 9:33:57)
Když tohle slyším nebo čtu, tak rostu. Znám ze svého okolí (včetně vlastní rodiny) pár lidí, kteří jsou třeba vážně nemocní a dali by já nevím co za to, kdyby mohli chodit do práce. A někdo pracovat může a raději si válí šunky! ~q~ Chtělo by to předělat systém dávek. ~o~
 Jana 
  • 

Re: Jak je tomu u nas? 

(15.3.2010 10:02:44)
Nebo tvrdé rodiče.
 Kimmy, 2 deti 
  • 

Re: Jak je tomu u nas? 

(18.3.2010 5:54:56)
a v kvetnu daji tihle vytecnici hlas Paroubkovi, aby jim nikdo ty stedre davky nesebral...

sak oni to ti bohati zatahnou...
 Dana 


Re: Jak je tomu u nas? 

(16.3.2010 21:24:37)
Mám bratrance, kterému je 36 let. Je svobodný, žije s matkou a babičkou v domku. Ony se v něm vidí a mají ho snad za pána Boha. Do práce nechodí a ony ho živí a obskakují celý den. Teta přesluhuje v práci už 5 let, aby nemusel chodit makat a neklesla jim životní úroveň. On si ničeho neváží a utrácí peníze za zbytečnosti. I s vojnou má odpracovaných 8 let a jak říká, tak na ty kapitalisty on dělat nebude. To byste nevěřili, když kolikrát teta vykládá co toho on snědl k obědu. Fakt nevím, jestli se už nezačít smát a jestli je normální. Manžel kolikrát už říká, že příště řekne, jaký bobek udělal. Pak mi babička řekne, že se nemám tolik honit, abych nedostala infarkt, že moje mamka má taky peníze, že mě dá. Mě by hamba fackovala. Mamka je v inv. důchodu, je skromná a styděla bych se jí vůbec o něco říct. Jsem ráda, když naopak jí můžu něco koupit nebo dopřát, co by si sama nemohla dovolit.
 fisperanda 


Něco je špatně 

(15.3.2010 9:32:19)
Mám kolem sebe spoustu známých, většinou kluků, kteří ještě kolem třiceti bydlí u rodičů. Zvláštní, že rodiče nemají tolik zodpovědnosti aby je vykopli.
Na druhé straně chápu že situace kolem práce a bytů je hodně špatná, pronájmy sou drahý. Ale třeba od nás z práce bydlejí skoro všichni dohromady nebo po skupinkách v pronajatých bytech. To je taky pořád lepší řešení než parazitovat na rodičích.
Já doufám, že budu schopná nejpozději v pětadvaceti dcerku vylifrovat z domu :)))
 Ecim 


Re: Něco je špatně 

(15.3.2010 9:38:57)
Já si dávám nejzazší limit 30. Sama jsem bydlela s maminkou do 28 (3 roky po ukončení VŠ), ale parazit nejsem ani náhodou, od dětství jsem byla zvyklá doma dělat hodně domácích prací, jakmile jsem začala vydělávat, tak jsem adekvátní částkou přispívala na domácnost, majetek jsem si vzhledem k tíživé finanční situaci rodiny budovala od nuly. Také bych byla raději, kdyby se děti odstěhovaly dříve. On si ale člověk ve velkoměstě rozmyslí, jestli dá třetinu nebo půlku platu za podnájem nebo si to ušetří na vlastní bydlení. Ano, čerstvě po ukončení je těžké si financovat bydlení, ale pár let po ukončení školy, když už má člověk něco našetřeno, se to už dá.
 Horama 


Re: Něco je špatně 

(15.3.2010 9:43:04)
~R^ Mám to podobně.
 Lizzie 


Re: Něco je špatně 

(15.3.2010 9:48:17)
Znám dost lidí, co jako studenti i později bydlí ve více lidech na bytě. Já jsem jedním z nich a dá se to. Bydlím za pár korun a pohoda. Časem, když už mají něco našetřeno nebo jim to nevyhovuje, se stěhují třeba na byt ve dvou. Myslím, že je to tu teď celkem častý trend, aspoň já to tak pozoruji. A dá se tak bydlet i s partnerem.
Jenže ono dost rodičů nechce své ,,děti" (dá se říkat ,,dítě" někomu, komu je 25?) pustit ani po dvacítce, kolikrát se jim ani nelíbí, že by například na VŠ měli jít na kolej...Jeden příklad člověka, okolo kterého se stále lítalo mám docela na očích a myslím, že teď ta matka docela lituje. Už je to opravdu dospělý chlap.

Své rodiče miluju, ale jsem ráda, že spolu nežijeme.
 Ecim 


Re: Něco je špatně 

(15.3.2010 10:50:00)
Já taky. Když jsem se stěhovala k (dnes už) manželovi, tak jsem byla dost naměkko, ale přesto jsem ráda, že bydlíme zvlášť. Můžeme se s maminkou vidět, kdykoli chceme, ale každá máme svou domácnost a svůj styl a je to dobře.
Také znám pár lidí, jejichž rodiče nechtěli, aby se odstěhovaly. Já si říkám, že dokud budou mít děti před maturitou a nebudou plnoleté, tak ať poslouchají, budeme na ně mít rozumné požadavky. Pokud ale po maturitě projeví přání se osamostatnit, tak je doma násilím držet nebudeme.
 fisperanda 


Re: Něco je špatně 

(15.3.2010 11:09:04)
Já mám s bytem štěstí, dlouho sem bydlela po pronájmech, teď už mám bohudíky byt obecní. Ale bydlení ve skupinkách v jednom bytě je dost dobrý řešení. Člověk tak neplatí děsivý prachy a naučí se starat se sám o sebe. Věřím tomu, že to není lehký. Ale je to nezbytný. U nás v práci (furt to omílám, ale jsem s těma děckama nejčastěji - no děckama, kamarádi, ale je jim tak pětadvacet, někdy míň), tak většina ještě studuje na výšce, chodí do práce, platí si pronájem, mají to těžký chudinky. Žijou od výplaty k výplatě. Ale asi si tím prostě každej musí projít.
Nejlepší bylo když sme byli kouřit, bavili sme se o bydlení a ňákej nováček, co je docela nemožnej, a je mu skoro třicet, zahlásil: "Já to mám v pohodě vychytaný, pořád bydlím u rodičů." Sjelo ho tolik pohrdavých pohledů že by v tu chvíli radši bydlel v pekle :))
 Ecim 


Re: Něco je špatně 

(15.3.2010 11:14:59)
Tohle fakt není dobrý přístup. Bydlení u rodičů v dospělosti má sloužit vyloženě jen jako takové přechodné mezistádium vedoucí k osamostatnění a ne jako "děsná vymoženost".
 Magda & 2 
  • 

Re: Něco je špatně 

(15.3.2010 11:42:17)
Lizzie, něco podobného jsem psala výše, souhlasím s Tebou! Já se už od puberty nemohla dočkat, až budu moci "vyletět z hnízda". Podařilo se mi to v 18ti letech, šla jsem na VŠ a bydlela na koleji, domů jezdila zpočátku 1x za měsíc, později každý druhý měsíc. Nejezdila jsem se domů najíst, ani si nechat vyprat prádlo jako většina mých spolužáků a moje máma tuhle moji "samostatnost" docela dost špatně snášela....Nedostávala jsem ani žádné kapesné, od 18ti se starám komplet sama o sebe (pravda- výpomoc od státu v podobě soc.dávek a přes léto brigády v zahraničí, které mi našetřily peníze na celý rok dopředu). Žila jsem skromě, ale svobodně, a to bylo pro mě v tom věku nejdůležitější....
 Liška s banem :) 


Re: Něco je špatně 

(15.3.2010 13:23:45)
Magdo, měla jsem to stejně. V 18 letech se za mnou zabouchly dveře a i kolej jsem si platila sama, z brigád.
 Lizzie 


Re: Něco je špatně 

(15.3.2010 14:34:38)
Tak co se financí týče, jsem stále nesoběstačná, ale jinak asi nebudu úplně nemožná. Hlady jsem zatím neumřela a špína mě nezavalila no. ~:-D~:-D
 Zuuuza 


Re: Něco je špatně 

(15.3.2010 16:54:18)
Lizzie, tak nějak. Své rodiče mám ráda, ale bydlet s nimi déle, než je nezbytně nutné, jsem nikdy nechtěla. Jakmile jsem nastoupila na VŠ (bydlení na koleji, 200 km od domova), bylo mi jasné, že už se do svého bydliště nevrátím. Poslední dva ročníky jsem bydlela na privátě - byli jsme 4, později 5 lidí. Strávila jsem tam asi ještě půl roku jako pracující. Vyhovovalo mi to. Pak jsem se odstěhovala k současnému manželovi na garsonku..
 Zuuuza 


Re: Něco je špatně 

(15.3.2010 16:51:33)
Fisperando, můj 38letý švagr bydlel ještě před 3 lety u svých rodičů a denně dojížděl do práce 50 km z malého města do velkoměsta. ~o~~a~ Pro mě nepochopitelné. A to přitom vystudoval VŠ v jiném městě. Tak bych předpokládala, že už nebude mít tendence se vracet k rodičům. Tak jsme to aspoň měli manžel i já. Po studiích už jsme se domů nevrátili. Po nás se před 3,5 lety uvolnila garsonka, a tak jsme švagra přesvědčili, aby se přestěhoval do ní. Práci má teď blízko. K rodičům jezdí na víkendy. Jak to měl s přispíváním na domácnost, to nevím. Ale je fakt, že doma něco udělal (nádobí, úklid, částečně prádlo...). No, a rozhodně není ten případ, který by se nezmohl na vlastní bydlení. Každopádně říct mi chlap, že se nedávno odstěhoval od maminky, tak hodím nohy na ramena a zmizím.. Máme syna a druhého čekáme. A žádný mama hotel pro ně neplánuju. Ráda bych, aby se dokázali v dospělosti o sebe postarat a aby pro ně nebyl problém doma cokoli zvládnout.
 Jana 
  • 

Znám 

(15.3.2010 10:08:31)
Taky takových pár znám. Kdo ví, jestli je to vina rodičů nebo dítěte. Dítě má pohodlí, peníze, ubytování jídlo, volný čas, když to rodiče snáší (trpí?) tak proč by se stěhovalo. Asi je lepší, pokud dítě doma nepomáhá a nedává peníze na domácnost, bydlení a jídlo, aby ho rodiče vykopli, dali mu nůž na krk a nastavili nějaká pravidla. Pro dítě to nemá žádná pozitiva, pro rodiče taky ne.
 Klára 
  • 

Re: Znám 

(15.3.2010 12:57:28)
Ty jo, Danielo, a jak se s tím máma vyrovnala s bráchovou smrtí? :( Mám taky dospělého bráchu, který žije s rodiči a nevydělává, má invalidní důchod, ale strašně malinkej (má deprese a hraniční poruchu osobnosti), ale soužití teda nic moc..občas mám pocit, že by pro něj bylo užitečný ho vystrčit z toho pohodlí, ale bojím se, že by to taky neunesl a zabil by se. Když se rodiče snažili občas přitvrdit, nebyl od toho daleko :(
 sova, dvě sůvata 
  • 

Splňuji ... 

(15.3.2010 10:53:45)
Mi přijde, že splňuji všechny skoro znaky daných skupin, krom toho, že už se nemůžu, bohužel, považovat za mladou (38) a „neživí“ mě rodiče, ale manžel a rodičák.
Not currently engaged in Employment, Education or Training – to splňuji.
Funguji na částečně dětské úrovni – jednoduché problémy :-), neřeším všechny problémy světa, meetingy, porady, zvyšování výkonu, krkolomné termíny ....
Životní styl se mi trochu zasketizoval, díky tomu, že musím šetřit. Věřím, že mě manžel nenechá zahynout hladem.
Myslím, že jsem inteligentní, ale sociálně trochu vyizolovaná, biorytmus rozhozený podle dětí (5 a 2). Těžko budu hledat zaměstnání. Asi se stávám trochu sociálně nepřizpůsobivá, protože mi taky přijde divné hopsnout zpátky do 5x8-10h hodin denně v práci jen proto, že si společnost myslí, že to je jediná možná varianta života, kdy jeho běh určuje „práce a šéf“ a mi by přitom vyhovovalo – jistě, že za menší peníze, ale pracovat dva, tři dny v týdnu. Nebo nepravidelně.
Sleduju po nocích jen jeden seriál, v originále, protože je to lepší a lepím tím studium angličtiny. A na síti si k němu hledám informace :-). Divný koníček.
 RaDus&holky 


Re: Splňuji ... 

(15.3.2010 11:31:33)
Jsem na tom stejně, jen jedno to dítě mám ještě o chlup mladší (6týdnů a 2roky) Založíme klub a tím splníme další bod - fanatické oddávání se nějaké okrajové činnosti :-)
 Ecim 


Re: Splňuji ... 

(15.3.2010 11:31:54)
Sovo, jenomže Ty aspoň děláš něco velmi užitečného a záslužného - pečuješ o malé děti, pro které jsi ten nejdůležitější člověk. :-)
 Jana 
  • 

Re: Splňuji ... 

(15.3.2010 12:09:45)
Záslužná činnost, ale mnoho lidí si naseká haranty, aby nemuseli do práce. Znám pár takových.
Pro každého je složité změnit zažité. Ať už pro matku, co pracovala pro rodinu doma, je nucena pracovat zase ve stresu mimo domov na osmičky-desítky.. I pro dítě ve 20-45 (hehe) letech je těžké odejít od máminy sukně. Ale nic jiného ani jednomu z nich nezbývá, že.
 Sova a dvě sůvata 
  • 

Re: Splňuji ... 

(15.3.2010 14:32:00)
To sedí, cituji z dnešního iDnesu. "Někdy nejistota na trhu práce vede mladé ženy k tomu, že řeší problém tím, že si pořídí dítě a několik se o něj starají," nastínil sociolog ...."

Ale to je jen perlička. Reagovat chci na něco jiného.

Původně jsem to pojala trochu odlehčeně, mám pocit, že ten výzkum je značně zjednodušený, resp. že je to takový pseudoproblém. Zareagovala jste zrovna na tu část, která mi přijde divná. Majoritní společnost má názor, že jediné správné je celoživotně pracovat 5*8, v osmnácti odejít od rodičů a vše ostatní je špatně.

No já si to nemyslím. Když někomu stačí k živobytí příležitostné bridády, tak ať si je dělá. Když někdo chce poloviční úvazek, ať jej má. Kdo chce bydlet s rodiči, ať bydlí, vždyť to může být přínosné (minimálně finančně) pro obě strany.

Vyplácení sociálních dávek bych u zdravých lidí podmínila "aktivitou" např. veřejnými pracemi, ale jinak je mi šumák kdo a jak žije.

 Kimmy, 2 deti 
  • 

Re: Splňuji ... 

(18.3.2010 6:00:53)
at si kazdy zije, jak chce - ale pokud je zdravy a prace schopny, tak proc by mel dostavat jakekoli socialni davky?

 Ecim 


Re: Splňuji ... 

(18.3.2010 7:46:08)
Souhlasím. (I když jsem celkově o něco méně radikální než Ty.) Sociální dávky mají být pouze pro lidi, kteří je doopravdy potřebují.
 Sova a dvě sůvata 
  • 

Re: Splňuji ... 

(18.3.2010 10:16:34)
Správná připomínka. Psala jsem o něčem, čemu vlastně moc nerozumím - skutečně nevím, jak u nás fungují jakékoli sociální dávky, s vyjímkou rodičáku, nepídila jsem se po tom.

To, co jsem měla na mysli, je, že jsou situace, kdy je to na hraně - mezi upadnutím někam, kde nemám šanci se SAMA vyhrabat a plně soběstačným člověkem. A tam si myslím, že by mohl fungovat stát, obec nebo komunita - jako garant nějakých veřejně prospěšných prací, praktikantských míst, nebo tak něco, které by umožňily získat jakési životní minimum. Pak by to už ale nebyly soc. dávky, ale "podporovaná práce na přechodnou dobu". Lépe to asi nedokážu vysvětlit.

Po výšce mi naši půjčili na zálohu třech plateb podnájmu, což mi vytrhlo trn z paty. Bohužel mi z prvních výplat nezbylo na nic jiného než na podnájem, jídlo a šalinkartu. V práci jsem musela vysvětlovat - a to bylo dost ponižující :-)- že prostě dress-code ještě dodržet nemůžu, protože jsem si na něj ještě nevydělala. A roztrhnout si kalhoty by znamenalo chodit s holou ř*tí. Měla jsem jedny.

Já jsem měla štěstí. Než jsem si vybudovala nějaké zázemí a rezervu, pomohli mi rodiče, i když šlo o "směšných" pět tisíc půjčky, jablka a brambory ze zahrady.
Ale všichni takovou pomocnou ruku nemají.
 Barča 
  • 

Re: Splňuji ... 

(15.3.2010 14:53:51)
Beru to tak, že nemůžeš myslet vážně, že spratek v mamahotelu, který nedělá a nechá se živit není přece to samé, jako žena na MD. To je jako by jsi napsala, že invalida taky nedělá.
 Jana 
  • 

Re: Splňuji ... 

(15.3.2010 18:10:57)
Jestli je to na mě, tak je to srovnání o tom, že to můžou mít oba podobně těžké, jak matka po MD, tak dítě po škole. Změna režimu, někdy krok do neznáma..
 Sova a dvě sůvata 
  • 

Re: Splňuji ... 

(15.3.2010 18:29:17)
Takto podáno to nadsázka je. Připomnělo mi to jeden filmový dialog - kdy dva vyšetřovatelé zužovali okruh podezřelých ze seriové vraždy pomocí techniky "profilu" vraha. Když ženská vyšetřovatelka četla vlastnosti, vyšetřovateli tvrdly rysy a na konci prohlásil "To vše byste mohla říct i o mě". A ona ho setřela "Ne, jste na to příliš starý."


Vážně ale mohu říct, že ačkoli jsou fakta z článku zajímavá, vyvozovat z nich něco jednoznačně zobecňujícího bych si netroufla, jsou to pouze izolovaná fakta.

Bylo by to podobné jako tvrdit, že všechny české maminky dětí nad jeden rok jsou lemry líné a zdechlé pracovat a vyžírající státní kasu, protože mají do třech let placenou rodičovskou, zatímco pilné a pracovité matky, já nevím, třeba ve Francii, od tří měsíců makají zase na plný úvazek v práci a pořídí si chůvu.

Víte kam tím mířím? Bez dobré znalosti kontextu, společenského klimatu, možností a konkrétních podmínek té které země v určité době a skoro i konkrétní situace toho jednotlivce, nesoudím. Ono se vůbec nemusí jednat o mamánky.



 Dana S. 
  • 

Re: Splňuji ... 

(15.3.2010 17:23:55)
To je dobrá úvaha. Taky splňuji. Já už jsem si po prvním dítěti vyzkoušela jaké je to se vrátit do práce. Nemoci v nejnevhodnější chvíli atd. Teď jsem doma s druhým a zpátky se mi nechce. Je mi jasný že s dalším zaměstnáním to růžový nebude a nějak mě ta chuť slaďova rodinu a práci úplně přešla.
 Zdena 
  • 

Re: Splňuji ... 

(16.3.2010 21:37:22)
Srovnáváš nesrovnatelné - výchova dětí je práce. Náročná práce, pokud se má udělat dobře. Jistě, dnes mají lidé dojem, že třeba sázení reklamních letáků je důležitější, ale to nemění nic na faktu, že to není pravda. A bylo by dobré, aby aspoň matky malých dětí si byly vědomy toho, že rozhodně nejsou méněcenné a příživnické, protože nejsou zapojeny do kolotoče vydělávání peněz.
 Eva 
  • 

Koukám, 

(15.3.2010 12:04:41)
koukám, že tady jen samé zodpovědné a rozumné maminky.....Ono to není tak jednoduché, jak to vypadá. Napište sem vaše zkušenosti tak za 20 let...
 Jana 
  • 

Re: Koukám, 

(15.3.2010 12:15:01)
Mně to až tak složité nepřipadá. Přeci pokud je dítě inteligentní, což píšou, že ano, tak pochopí, že to rodiče myslí dobře a prostě se někdy na ty vlastní nohy postavit musí. Nemusí třeba hned utíkat do světa, může bydlet u rodičů-někde se to i čeká, pokud je dům veliký-generační- ale vyhnat přerostlé dítě do práce vydělávat, to není špatné. To je nutné. A za druhé, když dítě nemá sociální kontakty, je pořád na netu a sbírá informace o válce, jeho rodiče se asi nedočkají vnoučat..
 Eva 
  • 

Re: Koukám, 

(15.3.2010 12:44:51)
Ha, ha.....když je inteligentní, tak to pochopí:))))
Jano, to je nějaká povinnost udělat prarodičům vnoučata?!
Máš ještě malé děti, že?! Opravdu to není tak černobílé, jak se tu každá prsíte.
 Jana 
  • 

Re: Koukám, 

(15.3.2010 13:55:34)
Evo, prsím neprsím, svůj názor na věc napsat můžu, i když zkušenosti nemám.
Pokud ty máš zkušenosti s mamánkem doma, tak nás varuj.
Kde píši co o povinosti udělat vnoučata? Nikde. Jen, že je pro oba špatné, že dítě nemá sociální kontakty, nechodí do práce. Že je to špatné, proto by ho v tom rodiče neměli podporovat. Že se nedočkají vnoučat bylo napsáno zjednodušeně, že je to minus i pro rodiče.
Myslím, že je lepší dítě donutit si najít práci i pod nátlakem, než ho doma přiživovat roky. S tím se snad shodneme. A nikdo tady se neprsí natolik, že by napsal, jak je to jednoduché vykopnout dítě z hnízda. Ani to dítě to nemá jednoduché, život je mnohdy krutý. Znám případ, kdy dítě šlo do první práce, tam ho vyštěkali, protože nebyl tolik dravý a stáhnul se potom do sebe, stal se z něj dlouhodobě nezaměstnaný, žijící u matky.
A jak píšu, pokud je dítě inteligentní, pochopí, že je odchod a hlavně nalezení práce i pro jeho dobro. Může to pochopit za pár let, až si najde partnera a bude se živit samo..
 Valkýra 


Re: Koukám, 

(15.3.2010 12:15:16)
Já si tedy myslím, že to není jen bydlením u rodičů. Bydlení u rodičů a chození do práce se nevylučuje.~;) Spíš znám pár lidí, jejichž děti něco vystudovaly a mají představy o práci, která neexistuje a od rodičů mají podporu, že než jít "pod úroveň", radši budou doma a čekat, až něco bude. Ale nebude nic, protože už nic moc nehledají.
Pak jsou lidi, které unavuje dnešní byznys postavený na soutěžení a oddanosti firmě. Už jsem dost stará, abych se nad to povznesla, ale mladý člověk může být dost frustrovaný z toho, že nemá povahově na to být mezi těmi nejlepšími, protože třeba není dost průbojný. A ti nejmíň průbojní pak můžou skončit úplně v ústraní.
Neviděla bych to jenom na chybách rodičů.~a~

Teď mám okolo sebe několik čtyřicátníků, které krize nějak vyhodila ze sedla a najednou zjišťují, že už ani netouží znovu prosperovat a makat, bohatě by jim stačila půlka dřívějšího nasazení a momentálně nedělají skoro nic a údajně čekají, až krize přejde. Jenže ti jsou z dřívějška zajištění, kdo má hypotéku, ten na to nemůže ani pomyslet.
 kreditka 


Taky pochybuju 

(15.3.2010 12:26:08)
že většina těch co se tu tak chvástají jen tak bez mrknutí oka sbalí svým dětem kufry a strčí je za dveře ~a~
 arsiela, 


Re: Taky pochybuju 

(15.3.2010 13:10:17)
Kreeditko mladýmu určo kufry nezbalím,ať si tu bydlí podle libosti jak dlouho chce,pokoj má velký dost.Ale pokud tu bude bydlet tak bude dodržovat rodinná pravidla a mezi ně patří i to,že bud bude studovat,nebo makat.Pokud bude studovat,má tu všechno zadarmo,studium považuji za určitý druh práce.Jakmile přestane studovat bude prostě na domácnost přispívat.Naštěstí s tím junior souhlasí a tvrdí,že mu je proti srsti nechat se živit dýl než bude nutno.Já taky bydlela s rodičema docela dlouho,dokonce i s prckem,neměli jsme kam jít.Ale platila jsem určitou část nájmu,měla vlastní lednici,vařila a prala jsem pro všechny.A byla šťastná,když jsme začali žít sami.
Absolutně nechápu sestřenku ,má manžela krásnej byt a děcko,přesto bydlí u své mámy,nechá si pro sebe a dítě vařit,dokonce ji maminka vaří jídlo i na chalupu.Přijde mi to v jejím věku uplně trapný a úchylný.
 majka 
  • 

Re: Taky pochybuju 

(15.3.2010 13:29:05)
to není trapný ale sprostý a nezdpovědný přístup
 cyann 


Re: Koukám, 

(15.3.2010 13:08:47)
Mně to tedy taky nepřijde až tak jednoduchý. Kde je psáno, že jediným plnohodnotným smyslem života je makat na plný výkon, najít partnera, založit rodinu, platit daně a vychovávat další daňové poplatníky? A rodičům vnoučata? Mám pár blízkých známých, kteří by se do té kategorie z článku taky dali zařadit, ovšem kromě toho, že parazitují na rodičích. Prostě mají příležitostné práce, bydlí ve spolubydlení, studují si ještě ve 40ti (ne na VŠ, spíš tak volně). Rodinu mít nechtějí, nevidí v tom pro sebe smysl. Dávky neberou, na daních si na nich stát moc nevezme. Žijí velmi asketicky, protože v konzumu taky nevidí smysl. netropí žádné výtržnosti, na to co potřebují si vydělají. Ovšem jejich rodiče mají pocit, že ve výchově totálně selhali a jsou z nich zdrcení. oni prostě jen nechtějí být v "matrixu"...
 cyann 


Re: Koukám, 

(15.3.2010 13:10:48)
tím chci říct, je opravdu společnost, kde jsou takovýhle lidi, nezdravá, a naopak ta, kde všichni tvrdě makají, platí daně, konzumují a spotřebovávají, plodí děti a lítají na dovolenou, nutně zdravá?
 Jana 
  • 

Re: Koukám, 

(15.3.2010 14:03:55)
V Japonsku už i mají své psychology.. Tam to asi jako problém vidí.
 Eva 
  • 

Re: Koukám, 

(15.3.2010 13:20:23)
Ano, napsala jsi to přesně. taky takové lidi znám a rozhodně si nemyslím, že jsou to lidi druhé kategorie.
 Jana 
  • 

Re: Koukám, 

(15.3.2010 14:09:59)
A kdo vlastně je člověk druhé kategorie? Třeba já v jejich způsobu života vidím problém, ale mám mezi nimi i dobré kamarády. To, že nepracují/bojí se trvalé práce/nechávají se živit neznamená, že jsou špatní, ale že potřebují změnu. Myslím.
 DENISA 


Re: Koukám, 

(15.3.2010 14:25:27)
Ja si myslim, ze na zdravem cloveku, ktery se vedome vyhyba praci a necha se zivit bud od rodicu ci od statu, neco spatneho je.
 Jája 
  • 

Re: Koukám, 

(15.3.2010 16:01:45)
Já už je napsat můžu.
Všechny tři děti ukončily vzdělání a pracují. Sice jsou ještě doma, ale přispívají na provoz. Vedle toho si setří, aby se mohly bez problémů osamostatnit.
Mamahotel se nekoná.
 Jája 
  • 

Re: Koukám, 

(15.3.2010 16:02:15)
Já už je napsat můžu.
Všechny tři děti ukončily vzdělání a pracují. Sice jsou ještě doma, ale přispívají na provoz. Vedle toho si setří, aby se mohly bez problémů osamostatnit.
Mamahotel se nekoná.
 JanaJana 
  • 

Někdy se jim nedivím 

(15.3.2010 13:34:21)
Tak nechci tady podporovat omladinu, která vyeužívá rodiče. Ale dnešní doba tomuto fenoménu nahrává. Demokracie, svoboda, každý si může dělat co chce. Některé děti jsou i tak vychovávané (vše se jim dopřává, minimální hranice, důslednost žádná). Pohled na davy sociálně nepřízpusobivých občanů žijících převážnou část života ze sociálních dávek mladého člověka taky asi moc nemotivuje k práci. A pohled na workoholiky, kteří pracují i 18 hodin denně též není povzbuzující. Mladý chytrý člověk, který by chtěl pracovat svých 8 hod denně na slušné pozici takové místo stěží najde, očekává se nasazení na mnohem více hodin. Zůstat doma u rodičů a "vyčkávat" je pak to nejjednodušší řešení... Samozřejmě špatné, ale pro mě celkem pochopitelný důsledek.
 Valkýra 


Re: Někdy se jim nedivím 

(15.3.2010 14:29:50)
JanoJano,
je to tak.
A taky - dneska i ti méně nadaní nejdou do učení, ale studují, cokoli, hlavně, aby měli maturitu. Pak chybí kvalifikovaní řemeslníci a je tu spousta maturantů, kteří nic moc neumí a k pásu někam do haly na tři směny se jim nechce. Jinou práci neseženou a rodiče je v tom podporují. Po nějakém čase už jsou úplně nezaměstnatelní.
Vysokoškoláků bude za chvíli taky spousta a to ještě v oborech, kde místa nejsou. Půjdou dělat manuálně? Nepůjdou, budou "vyčkávat" ~d~

Přijde mi, že na jedné straně jsou nekvalifikované práce, které tu nikdo dělat nechce a jezdí sem cizinci a na druhé straně jsou práce s možnou kariérou, kde očekávají plnou oddanost firmě, časovou flexibilitu (od nevidim do nevidim) a práci jako smysl života - a na to někteří mladí taky nejsou (mě to taky nikdy nelákalo). Mezi tím je výběr dost omezený.
 Helena, tři dospělé děti 
  • 

Re: Někdy se jim nedivím 

(15.3.2010 18:40:12)
Pozor, píšeš "demokracie, svoboda, každý si může dělat, co chce". Bohužel, to je rozšířený omyl a chybná interpretace slova demokracie a svoboda. Demokracie neznamená, že si každý může dělat, co chce. To není demokracie, ale anarchie. Demokracie je o tom, že každý je za své svobodné rozhodnutí odpovědný a nese za něj následky. A to je velký rozdíl. To jen tak na okraj.
 Tenna /2 


Re: Někdy se jim nedivím 

(15.3.2010 20:40:11)
~R^
 Cimbur 


Obdivuju renesanční záběr pana Cílka 

(15.3.2010 13:49:18)
Velmi zajímavé téma, dá se o tom někde najít něco víc?
 Irena 
  • 

Není to normální 

(15.3.2010 14:47:49)
Já tomu nerozumím, nich nechtít, za ničím nejít, po ničem netoužit.Jen přežívat jak opice v kleci.Podle mě to není normální a ti lidé jsou buď nějak postižení nebo velmi nízké inteligence. Už od raného mládí máme přece touhy, třeba jen nové džíny nebo jít na diskotéku, jet k moři, co já vím. A na to je třeba vydělat. U rodičů na vesnici takových vyžírků vidím poměrně dost a patří do skupiny těch méně inteligentních. U maminky se nají a vyspí a sociálka jim na pivo v místní hospodě s podobnými stačí. Je strašně smutné vidět, jak jim život proteče mezi prsty a přitom by mohli udělat tolik pro sebe i ostatní!Běžná výmluva je nezaměstnanost, ale mladý svobodný zdravý kluk může jít pracovat do většího města, jenže to by musel dojíždět a to je asi moc práce, že.
 Winky 
  • 

Vícegenerační záležitost 

(15.3.2010 14:52:45)
No, já se obávám že tak jednoduše to řešit nepůjde.
Dnešní maminy mají děti okolo +- 30ti let.
Kvůli neskutečně narůstající institucionalizaci a nárokům na studium resp. jeho výsledky (maturita dneska není vlastně nic, bohužel), budou děti chodit do školy a studovat taky skoro do 30ti.
V té době bude mamince/rodičům +-60let. Budou muset vydržet ještě několik roků práce (bude-li jaká) než se (možná) dočkají důchodu. Ale kdo v 60ti je zcela zdráv a při plné síle? Kdo neocení finanční nebo fyzickou pomoc?
Myslím že trend bude víc a víc směřovat k bydlení spolu, ať už dobrovolnému či nedobrovolnému (myšleno nemožnost nalézt práci/bydlení a finančně se osamostatnit).

Potomkům a důchodům zdar.
 arsiela, 


Re: Vícegenerační záležitost 

(15.3.2010 15:15:46)
Winky já bych to se samostatným bydlením taky tak růžově neviděla a tvrdím to tady na rodině už dost dlouho.Nedovedu si představit,že bych staršího za tři roky vykopla z baráku a starej se.Při dnešní krizi,kdy lidé s kvalifikací nemaj kolikrát práci mi ej jasný,že on bez praxe řekněme s maturitou na tom nejlíp enbude.Ne že by třeba nesehnal práci,pokud mu vyjde stypko,tak má zajištěnou i práci.Ale kolik bude mít nástupní plat,žádný zázrak.Rozhodně ne tolik aby utáhl hypotéku.A cpát někomu prach za pronájem,jen aby dodržel nějaký trend a nebydlel s rodiči.To radši ať mi dává na nájem,na jídlo a šetří na to aby utáhl za pár let hypotéku.Ale pokud přijde s tím,že chce bydlet ěnkde jinde a třeba s někým jiným,tak samo ať jde,bránit mu nebudu.Pokud teda nebude mít v úmyslu stěhovat se někam do narkomanského doupěte.
 Ecim 


Re: Vícegenerační záležitost 

(15.3.2010 17:33:12)
"A cpát někomu prach za pronájem,jen aby dodržel nějaký trend a nebydlel s rodiči.To radši ať mi dává na nájem,na jídlo a šetří na to aby utáhl za pár let hypotéku."

Přesně tak. ~R^
 Martina, 3 synové 


Re: Vícegenerační záležitost 

(15.3.2010 18:01:36)
Taky bydlím s dospělými dětmi, když dáme dohromady 3 platy + alíky, sejde se nám 50 tisíc měsíčně. Z toho hravě poplatíme pěkný třípokolák, jídlo, ošacení i zábavu a ještě si našetříme. Kdybychom bydleli každý zvlášť, bude to pro každého tak z ruky do huby. Leda bychom mohli bydlet s nějakými cizími lidmi, aby to lépe finančně vycházelo, ale to jsme radši spolu.
 Jana 
  • 

Re: Vícegenerační záležitost 

(15.3.2010 18:17:52)
Článek byl o dětech, které nepřispívají na domácnost, nechtějí pracovat..
 Martina, 3 synové 


Re: Vícegenerační záležitost 

(15.3.2010 18:43:05)
Aha, tak to jsem asi četla jinou diskuzi.
 Martina, 3 synové 


Re: Vícegenerační záležitost 

(15.3.2010 18:45:52)
Jsem tu přeci jen správně: moji synové jsou freetři.
 arsiela, 


Re: Vícegenerační záležitost 

(15.3.2010 18:28:43)
tak v třípokojáku 4 dospělý to by mi švihlo.To musí být docela síla s minimem soukromí.Ale když to jinak nejde,tak se asi nic nenadělá.Taky bych děti byť dospělé na ulici nevyhodila.
 Martina, 3 synové 


Re: Vícegenerační záležitost 

(15.3.2010 18:40:37)
Ba ne, to je v pohodě, my jsme na sebe hodně zvyklí a jsme rádi spolu. Navíc jsme stejně pořád v práci, takže si spíš chybíme než lezeme na nervy. Teď tu mám navíc věčně nasáčkovaného přítele, ten naopak žil vždycky sám a strašně si zakládal na své samostatnosti a najednou se nechal naší rodinou doslova adoptovat a moc si to užívá.
 Zuuuza 


Re: Vícegenerační záležitost 

(15.3.2010 19:08:02)
Martino, synové nemají přítelkyně?
 Martina, 3 synové 


Re: Vícegenerační záležitost 

(15.3.2010 20:03:21)
Ne, oni žijí jak osmiletí: nejoblíbenější zábava je playstaion, pařit online večer s Francouzi, ráno s Australany... Možná se potkají s děvčaty někde venku, ale nevím, domů si je nevodí.
 Helena, tři dospělé děti 
  • 

Re: Vícegenerační záležitost 

(15.3.2010 18:42:59)
Vícegenerační rodina, to možná ano, ale v té rodině má každý svoji úlohu a každý do ní musí také nějakým dílem přispět.
 marketa 
  • 

nechapu  

(15.3.2010 17:05:26)
nechapu, jak nekdo jeste ve 30 muze chtit bydlet u rodicu? ja byla v 18 rada, ze jezdim jen na vikendy a kdyz jsem dostala stipendium na rok do ciziny a tim padem nebyla zavisla (rodice prispeli jen na cestu) tak mi bylo fakt hezky.
domu uz jsem se nevratila, vdala jsem se. velmi brzo jsem zustala na materske, takze jsem taky nepracovala, ale prece jen je neco jineho byt zavisla na manzelovi nez na rodicich.
nedovedu si predstavit, ze bych se po roce, kdy jsem byla doma jen parkrat na par dni najednou zase vracela i jen na vikendy. bydlet u rodicu a nechat si do vseho mluvit? co na tom ty lidi laka?
 arsiela, 


Re: nechapu  

(15.3.2010 17:24:52)
Markéto ono záleží i na tom jací rodiče jsou.Pokud je to jak píšeš,že do všeho mluví,tak pak to je na dvě věci.Ale může to fungovat pokud obě strany uznávají právo na samostatnost.Potomek přispívá na chod domácnosti,podílí se na jejím provozu a stará se o sobe sám.Rodiče zase uznají,že má právo na svůj život a zdrží se nevyžádaných rad.Pak to klapat může.
Já takhle bydlela,dokonec i s děckem.Ale nepovažovala jsme třeba za samozřejmost,že rodiče budou hlídat kdykoli si zamanu,budou za mě cokoli dělat a podobně.A oni zas nepovažovali za normální mi do něčeho mluvit.Pokud jsme chtěla jejich názor tak mi ho řekli,pokud ne,tak se zdrželi komentářů.
A znám i dost jiných kde to funguje.Ale všichni chodí do práce a podílejí se na provozu domácnosti.Nikdo z ncih se nechává živit a hostit od rodičů.
 Jana 
  • 

Re: nechapu  

(15.3.2010 18:27:46)
Přesně tak.
 štěpánka 
  • 

Re: nechapu  

(15.3.2010 19:13:58)
Rozhodně nechci propagovat vícegenerační bydlení, sama bych ho těžko byla schopná, ačkoli oboje rodiče (moji i tchánovci) jsou fajn.
Zároveň mi ale přijde celkem směšná představa, jak po skončení studia balí mé děti kufry a odcházejí samostatně bydlet~t~~t~~t~ Kam asi? Rozhodně nemohou počítat s tím, že by jim někdo dal vlastní bydlení zadarmo. Po kolika letech "vydělávání" budou asi schopni opatřit slušné bydlení? Dámy diskutérky, kde to žijete?~a~~a~~a~ Já v Praze, což myslím, pokud jde o bydlení hovoří za vše.~4~
Nevidím nic špatného na tom, když pracující dospělý třicátník (např.) bydlí u svých rodičů, platí jim přiměřený příspěvek na domácnost a i jinak se podílí na jejím chodu. S partnerem a dětmi, to už je trochu na hraně (pokud není dostatečný prostor pro všechny), ale bydlením u rodičů si mohl aspoň vytvořit základ pro budoucí zajištění bydlení pro sebe nebo pro svou eventuální rodinu. Nepovažuji za nemravné, když bude raději nějakou dobu přispívat přiměřeně svým rodičům, než aby platil přemrštěně vysoké nájemné ve vlastním (pronajatém) bytě. Na skutečně vlastní si těžko za pár let našetří, možná nějaký základ pro budoucí hypotéku.~;(( Společné bydlení ovšem od rodičů a dítěte předpokládá vysokou míru "nekafrání" si vzájemně do života.~z~
Něco jiného je ale mamánek, který doma nehne prstem, nechá se obskakovat a nepřispívá, nebo dokonce s eválí doma, zatímco jeho rodiče chodí do práce, to považuji za parazitismus.~4~
 Ecim 


Re: nechapu  

(15.3.2010 20:00:26)
Štěpánko, tak to to opět vidíme hodně podobně. :-)
 štěpánka 
  • 

Re: nechapu  

(15.3.2010 20:06:26)
Ecim,
To bude tím mozkovým trustem nebo jak jsi to nazvala...~t~~t~~t~
Nechci to vztahovat na nikoho v diskusi (neznám osobně nikoho, kdo tu diskutuje), ale v reálném životě jsem vypozorovala jedno pravidlo:
Řeči o tom jak vykopnou děti do samostatného života vedou zejména ti, kterým rodiče do vínku dali vlastní byt a oni totéž chystají pro své potomky. Neříkám, že je to špatně. Kdybych to dokázala, tak taky koupím 2 byty a dospělé ratolesti do nich pošlu samostatně bydlet. Ale po pravdě - nevím, jestli tohle je to pravé ořechové.~a~~a~~a~
Já teda ty řeči vedu taky - ale tím samostatným životem myslím vlastní hospodaření a starost o sebe (nanakoupíš - nejíš, nevypereš si - budeš chodit špinavej,....) - ne nutně vypadnutí z bytu. (I když sama jsem částečně vypadla od rodičů již za studia VŠ a po jejím dostudování úplně)~3~~3~~3~
 Ecim 


vykopnout děti do samostatného života 

(15.3.2010 20:28:16)
Štěpánko,
na tom, co píšeš, něco bude. Já osobně nemám nic proti tomu, když rodiče dětem dopomůžou k bydlení, zvlášť pokud jsou to hodné děti a rodičům v životě dělaly a dělají převážně radost. Pokud mi to finanční situace dovolí, tak také dětem ráda dopomůžu, nemusí jít nutně přímo o koupi bytu, stačilo by jim třeba přispět.
Mě jenom točí, když se na někoho, komu rodiče koupili byt, kouká jako na samostatného, zatímco na někoho, kdo u rodičů ještě pár let po škole bydlel, přispíval jim na domácnost a šetřil si na vlastní bydlení, se pohlíží jako na parazita.
A hlavně - ono jde o to, CO PŘESNĚ každý myslí tím "vykopnutím dětí". Já osobně si to v našem případě představuji tak, že pokud s námi děti po ukončení školy ještě budou chtít nějakou dobu bydlet, tak tu možnost budou mít pod podmínkou, že se budou na chodu domácnosti podílet, a to finančně i co se týče domácích prací. Pokud tahle situace ale bude trvat příliš dlouho, tak se budu snažit je směrovat k tomu, aby se osamostatnili a pořídili si nějaké vlastní bydlení. Jak už jsem tu o něco výš psala, tak když člověk dejme tomu 3-4 roky pracuje a nerozhazuje, tak si může ušetřit aspoň na základ nějaké hypotéky. Domnívám se, že do 30 let se velká část lidí osamostatnit může - kromě výjimek jako jsou třeba matky-samoživitelky s malými dětmi. (Mám jednu stejně starou známou, která dodnes s 12letou dcerou bydlí u rodičů. I když má s nimi hezké vztahy, tak jí podle mého názoru není moc co závidět.)
 štěpánka 
  • 

Re: vykopnout děti do samostatného života 

(15.3.2010 20:46:11)
Ecim,
mě to připadá, jako bychom byly z jednoho hnízda, nejsi nějaká moje utajená sestra...~t~~t~~t~
Tyhle názory o osamostatňování totiž nejsou z mojí hlavy, to je tak ňák náš rodinnej přístup....~m~
 arsiela, 


Re: vykopnout děti do samostatného života 

(15.3.2010 21:22:44)
Můžu se do hnízda přidat taky?Protože si myslím přesně to co tady píšete.
 štěpánka 
  • 

Re: vykopnout děti do samostatného života 

(15.3.2010 21:25:06)
arsielo, taky jsem si všimla, že máš podobný názor, vítej v "hnízdě". Že bys ty byla taky má tajná sestra???~t~~t~~t~
 Ecim 


Re: vykopnout děti do samostatného života 

(15.3.2010 21:27:24)
To je tak krásné, když člověk není se svými názory osamocen. ~t~ Vítej v hnízdě rozumných a inteligentních diskutérek, Arsielo. ~x~
 štěpánka 
  • 

Re: vykopnout děti do samostatného života 

(15.3.2010 21:35:25)
Arsielo, Ecim,
musíme se pochválit samy~t~ Nikdo jiný to za nás neudělá~6~~6~~6~
 Hanka 75 


Re: vykopnout děti do samostatného života 

(15.3.2010 22:35:12)
no holky, souhlasím s váma jednodušše, chvály už bylo dost.

já osobně bych připsala, že bych svým dětem ráda zajistila skromnější bydlení a to možná už při studiu, prip. do zacatku po skole. myslela jsem, ze to skoro kazdy rodic, ale vidim, ze ne, nekdo tu pise vykopnout deti do 2 mesicu. ja bych jim prala možnost samost. bydleni a kdyz budou chtit byt doma a prispivat tak budu take rada.
dostat skromnejsi bydleni od rodiču považuji za velký dar. jak ja toužila s nastupem na VŠ bydlet samostatně ! ale nemohla jsem ani nahodou, i kdyz jsem chodila na brigadu na bydleni to tehdy nebylo (snad doby, kdy pronajmy byli nejdrazsi).
samozřejmě všechni rodiče si to nemohou dovolit, to je pochopitelne a i kdybychom na tom meli, tak nebudeme detem porizovat luxuni byt na nabrezi - to podle mne mladi nepotrebuji, ale neco do zacatku je urcite prima a ja bych davala ne vykopovala. Nebo mozna půjcila, ted mate byt, ktery jsme pronajimali na 5 let k dispozici, pak je to na vas... treba.
 štěpánka 
  • 

Re: vykopnout děti do samostatného života 

(15.3.2010 22:38:24)
No, Hani,
ač s tebou jinak souhlasím, tak bohužel vím, že já dětem celý byt nezajistím.~n~ Nemáme svůj ani teď, jsme v nájmu, ani do budoucna se nerýsuje. Snad jedině výhra ve sportce by to mohla změnit~s~. Ale budu se snažit, abych jim aspoň pomohla.~3~
 Hanka 75 


Re: vykopnout děti do samostatného života 

(15.3.2010 22:44:16)
ja vim, neni to vubec samozrejmost, takovahle moznost.
ale myslim, ze nase deti ut na tom s osamostatnovanim budou lepe, nez kdyz ja studovala. ceny pronajmu sli prece jen niz, takze s brigadou to podle mne uz jde, samozrejme je to pak o prioritach deti, treba budou radi s rodici a radsi si za brigadu budou cestovat. me by se to libilo. myslim si, ze budu mit deti rada doma co nejdele (samozrejme ne na veky), nejak to vykopnout po skole a najitit zamsetnani vubec nemuzu pochopit. - mozna proto, ze mam roztomila ani ne dvouleta dvojcata ~t~ a oni z toho ješte vyrostou ~t~

 štěpánka 
  • 

Re: vykopnout děti do samostatného života 

(15.3.2010 22:48:11)
Hanko,
já hlavně vidím to zaměstnání za 10 000 - 15 000 čistýho a pronájem garsonky za 8 000. ~n~~n~~n~, takže to osamostatňování v ČR vidím spíše ~Rv~Rv~Rv
 DENISA 


Re: vykopnout děti do samostatného života 

(16.3.2010 9:49:02)
Stepanko, sice se vsude pise, jak to maji dnes mladi tezky, ale tak zle bych to nevidela. Zacatky byli, jsou a budou tezke ve vsech dobach. Ja pronajimala byt 3 mladym, kazdy mel jednu cimru a tak tretinu najmu v pohode utahli i z nevelkeho nastupniho platu. Bylo to pro ne lepsi jit do Prahy a zacit se vypracovavat, nez zustat na vsi u mamy a stagnovat. Dnes, pokud vim, po par letech, vsichni tri byli ve svem a splaci hypoteku. Co jsme mohli delat my, kterym bylo 20 hned po revoluci? Kde byli hypoteky? Jake byli platy a jak vylitli skokove ceny bytu? Ja osobne mela 2 zamestnani, casto jedla jen rohliky, abych splatila podnajem a jeste uskudlila na nejaky ten pidibyt v budoucnu. Zdalo se mi, ze na nej pri svych platech a tehdejsich cenach nenasetrim do duchodu. Ale nelituju, ze jsem vypadla od rodicu a stala se samostatnou.
 Ecim 


Re: vykopnout děti do samostatného života 

(16.3.2010 10:01:20)
Deniso, to máš pravdu. My jsme se Štěpánkou spíš měly na mysli mladé lidi z Prahy, kteří mají v Praze místo.
 štěpánka 
  • 

Re: vykopnout děti do samostatného života 

(16.3.2010 16:07:24)
Deniso, přesně jak píše Ecim. Většina mých známých je z Prahy, takže jsem měla na mysli tuto situaci - práce v Praze, rodiče v Praze. A samozřejmě přispívat na domácnost - to je základ. Přispívat může i z podpory!~3~~3~~3~
 Jana 
  • 

Re: nechapu  

(16.3.2010 10:33:59)
Štěpánko, jak kde to žijeme? O odstěhování tady toho moc nepadlo. Dítě musí přispívat do rodiny, když už je toho schopné (nestuduje), takže alou do práce, ať si bydlí klidně s rodiči..
 štěpánka 
  • 

Re: nechapu  

(16.3.2010 16:09:32)
Jano,
reagovala jsem na "vykopnutí z bytu". Podílet se na chodu domácnosti jak prací, tak třeba i oddělením hospodařením (nebo společným s finančním příspěvkem na jídlo, apod) - to považuji od dostudovaného, resp. vyděklávajícího dítěte za samozřejmost. neumím vůbec pochopit, proč kdokoli dospělé, zdravé a práceschopné dítě živí. To bych nedělala.~a~~a~~a~
 Tenna /2 


Proč chtějí žít jinak? 

(15.3.2010 20:54:32)
Vidím, že se tady většina příspěvků točí kolem bydlení/nebydlení dospělých dětí s rodiči. Řekla bych ale, že hlavní myšlenka byla trošku jinde - v tom, že nezanedbatelné procento dětí (mladých dospělých) v některých "vyspělých" zemích nemá chuť zařadit se do společnosti způsobem, jakým společnost očekávala, a že to té společnosti přináší do budoucna problém. Spíš je tu otázka, proč ti mladí nechtějí žít jako jejich rodiče, jestli je to vina těch rodičů nebo společnosti a co to pro nás pro všechny do budoucna může znamenat.
 Martina, 3 synové 


Re: Proč chtějí žít jinak? 

(15.3.2010 21:32:50)
Možná cítí vysoké nároky: sehnat práci je samo o sobě problém, sehnat práci se smlouvou na dobu neurčitou hned po škole je asi nemožné. Pak je tu otázka platu, dojíždění atd. S tím souvisí partnerský život - dneska se holky před třicítkou nevdávají, tak kdy se můžou ženit kluci. Takže osamostatnit se znamená bydlet sám nebo s kamarády, to někomu vyhovuje, někomu nesedí.
V mojí generaci šli kluci v 19 na vojnu, v 21 se vrátili a do 24 (hranice vyššího zdanění svobodných tehdy) byli většinou ženatí a s děckem. To pro ně byla motivace, tak celý život chodili do práce, aby na to měli. Tedy ne všichni, nemakačenkové byli, jsou a budou. Dneska mají na všechno jakoby dost času, ale roky nestojí. Vidím na svém současném příteli: nechtěl se vázat, pak panička nemohla otěhotnět, rozvedli se a najednou je mu 45, má sice barák jak hrad, ale je mu v něm smutno.
 Cimbur 


Re: Proč chtějí žít jinak? 

(16.3.2010 8:46:43)
Přesně, myslím, že to není jen o bydlení u rodičů. Spíš o chybějící odvaze být dospělý.
 Helena, tři dospělé děti 
  • 

Re: Proč chtějí žít jinak? 

(16.3.2010 15:05:58)
Tak mě napadá, že ty obřady u různých náboženství, které přesně vymezují hranici "Tak, a od teď jsi dospělý" mají něco do sebe. Tam je ten přesný zlom, děti se na ně delší dobu připravují a ví, že odteď jsou za sebe a svůj život odpovědné samy. Sice to neznamená, že musíš třeba v 15 letech odejít z domu, ale budeš zachovávat určitá, předem daná pravidla. To se mi líbí.
 Tenna /2 


Re: Proč chtějí žít jinak? 

(16.3.2010 22:30:50)
Heleno, nejen tyto iniciační obřady, ale i jiné rituály a pravidla v dnešní společnosti chybějí. Svoboda je tak bezbřehá, vzahy tak rozvolněné, možnosti tak nekonečné, že mladý člověk se v tom těžko orientuje a těžko hledá nějaký směr a nějaké ukotvení. Neví, proč by měl dospět, nechce zodpovědnost, nechce povinnosti. Kdo není výrazně rodinný typ a nebo není zaujat nějakou konkrétní profesí, přijetí dospělé role ho ničím neláká. A jak je psáno v článku, celá společnost je tak infantilní, zahlcená teenagerskými "hodnotami", že dospělost a zralost je vlastně všeobecně potlačována.
 Cimbur 


Re: Proč chtějí žít jinak? 

(17.3.2010 7:04:55)
Souhlasím a tak hezky bych to nenapsala.

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2020 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.

Publikační systém WebToDate.