| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Názory k článku Když čte pohádku na dobrou noc jen máma I: Daniela

 Celkem 20 názorů.
 helis78 


To je síla 

(18.2.2010 9:56:11)
Úplně se mi chce brečet, Danielu obdivuju, a přeju hodně sil, radosti a hlavně štěstí.
 ivana kačerová samoživitelka 
  • 

když čte pohádku... 

(18.2.2010 10:57:30)
Ovdověla jsem v 25 letech,dvě děti 3.5 a 5 let.Nezkušená,bez rodičů,bez zázemí,nikdo na hlídání.Dvě deti,2 půjčky a 2 ruce.když onemocnělo jedno dítě,po týdnu druhé. V práci stálé problémy a stres pro nemocnost dětí,výdělek minimální.Asi jako jiné ženy v této situaci jsem si prála jen jediné-být tou nejlepší mámou.Situace mě donutila schovat své ženství a vystupovat tvrdě,naučit se zvládat mužské práce v domácnosti a být mámou tátou v jednom.Když mi lidé říkali jak moc jsem silná potají jsem si pobrečela a myslela si -kdyby jste jen vedeli jak se cítím,jak je mi mizerně ,jak neštastná jsem.Sama do dnes nevím jak to všechno rychle uteklo,jak vůbec jsem to zvládla,nevím.vše pohltily starosti ze všech stran a všeho druhu.Stratila jsem kamarádky,nemám okruh prátel.Po 12 letech se mi to samé přihodilo s přítelem,odešel k jiné,žádné alimenty,pak zemřel,děti tři a zas jsem máma a táta v jedné osobě.Ženská vydrží opravdu hodně.Jsem docela hezká,sympatická,pracovitá,je na mě spolehnutí,vypadám vyrovnaně, že mám spokojený nijak vyjímečný život, ale tu bolest,samotu ,rozevanost si nosím jen ve své tolik zraněné duši.Ze srdce nesnáším litování.Život je život ,zatím nikdo nic lepšího nevymyslet,tak žijme jak nejlépe umíme a dokážeme.
 Zuuuza 


Re: když čte pohádku... 

(18.2.2010 18:40:59)
Ivi, obdivuju vás. Jste bojovnice. Držte se ~R^~g~
 ivana kačerová samoživitelka 
  • 

Re: když čte pohádku... 

(19.2.2010 20:00:44)
moc děkuju za podporu,přesně tohle drží člověka nad vodou i když se vůbec neznáme ,díky
 Peťule + 1 syn 
  • 

Re: když čte pohádku... 

(19.2.2010 21:05:25)
Moc vás obdivuju za to, jak tak těžkou situaci zvládáte stejně jako Danielu. Vůbec si neumím představit, kde bych v takové situaci vzala sílu starat se o děti sama a ještě zvládat všechno to kolem. Moc a moc vám přeju štěstí, ať už vás nic zlého nepotká a velikááánskou radost z dětí.
 DENISA 


Boze 

(18.2.2010 11:44:17)
tohle snad ani nemuze byt pravda. To je hruza. Zasedla jsem k pocitaci plna radosti z vyhry nasich hokejistu a ted tu bulim jako zelva. Jak nicotne problemy mame my ostatni, o to vetsi strach mam stale vic o sve dite a partnera. Nekdy mam pocit, ze se z toho zcvoknu, ze si neumim uzit to momentalne fungujici stesti. Pribeh je velice silny a ta zena je u me pravy hrdina, te si vazim a obdivuju ji, daleko vic nez nejake hokejisty.
 lklasinka 


klobouk dolů 

(18.2.2010 14:10:50)
klobouk dolů, život je někdy zamotaný. Nedovedu si představit jak bych něco takového zvládla.
 ivana kačerová samoživitelka 
  • 

Re: klobouk dolů 

(19.2.2010 20:24:53)
určitě zvládla jako ženy v podobné situaci jako je ta moje,člověka vlastně ani nenapadne otázka -bože jak to zvládnu-prostě ta situace je tady a vy jí žijete hodinu po hodině každý den,starostí až nad hlavu a jediný co jsem si uvědomovala byla obrovská únava ,taková ta vnitřní.Pak vidíte krůčky svého snažení a zaberete jeětě víc.Nejtežší byly okamžiky kdy vedete sama dítě do školky,do školy,dětská vystoupení,karnevaly,besídky,šílená radost z přijímaček když byly prijati na školu,pak první maturák....cítíte se pyšná ale zároven je tam strašný smutek a otázky-co by tomu asi řekl jejich otec kdyby je viděl,jak vyrostly,jak jsou šikovní,jak dospívají.....a jak by vlastně po tolika letech vypadal on sám,jak by asi zestárnul a co by asi řekl mě,jak jsem je vychovala.....Tuhle otázku si sama sobě občas položím ,když jsem v určitých situaci bezradná a nevím si rady.Během výchovy je takových situací bezpočet ,ale to zná asi každá máma.Nechodím s nosem nahoru,nehraju si na mámu nad mámy jen protože to mám těžší,prostě jsem děti na svet privedla a mojí samozřejmostí je dobře vychovat,aby z nich byly slušní a pořádní lidi.Nic víc nic míň.
 ivana kačerová samoživitelka 
  • 

Re: klobouk dolů 

(19.2.2010 20:25:30)
určitě zvládla jako ženy v podobné situaci jako je ta moje,člověka vlastně ani nenapadne otázka -bože jak to zvládnu-prostě ta situace je tady a vy jí žijete hodinu po hodině každý den,starostí až nad hlavu a jediný co jsem si uvědomovala byla obrovská únava ,taková ta vnitřní.Pak vidíte krůčky svého snažení a zaberete jeětě víc.Nejtežší byly okamžiky kdy vedete sama dítě do školky,do školy,dětská vystoupení,karnevaly,besídky,šílená radost z přijímaček když byly prijati na školu,pak první maturák....cítíte se pyšná ale zároven je tam strašný smutek a otázky-co by tomu asi řekl jejich otec kdyby je viděl,jak vyrostly,jak jsou šikovní,jak dospívají.....a jak by vlastně po tolika letech vypadal on sám,jak by asi zestárnul a co by asi řekl mě,jak jsem je vychovala.....Tuhle otázku si sama sobě občas položím ,když jsem v určitých situaci bezradná a nevím si rady.Během výchovy je takových situací bezpočet ,ale to zná asi každá máma.Nechodím s nosem nahoru,nehraju si na mámu nad mámy jen protože to mám těžší,prostě jsem děti na svet privedla a mojí samozřejmostí je dobře vychovat,aby z nich byly slušní a pořádní lidi.Nic víc nic míň.
 KKarolina 


Jak silná to žena 

(18.2.2010 18:11:25)
...a já řeším pořád takový blbosti...
 Zuuuza 


To je síla.. 

(18.2.2010 18:38:54)
Bože můj, řvu jak želva... Tohle bych fakt neustála. Daniela je silná žena. Ne každý by se s tím vším dokázal takto poprat. Klobouk dolů..
 Petra 
  • 

Re: To je síla.. 

(18.2.2010 19:18:37)
Ahoj, loni jsem si to zkusila na nečisto :(

Manžel na ARU po těžké autohavárii, Doma jeden syn 6 let ne zcela v pořádku, a dcera 2 roky, naštěstí mám babičky , které pomohly.
Doktorka tehdy říkala, že měl obrovské štěstí, že takovou havárii málokdo přežije.
Po návratu z nemocnice jsem najednou měla děti 3 ( manžela :)), rehabky atd.

 Zuuuza 


Re: To je síla.. 

(18.2.2010 20:02:02)
Petro, ~6~ Tak ať je manžel v pořádku a vše je ok!
 Petra 
  • 

Re: To je síla.. 

(18.2.2010 20:40:58)
Děkuji, :)

po devíti měsících se z toho vylízal, sice není to jako před urazem, ale je v pohodě, Zůstali mu akorát jizvy a koleno které špatně ohne .
 Zuuuza 


Re: To je síla.. 

(19.2.2010 12:11:27)
~R^~;((~6~
 marylinn 


Žádost o pomoc 

(21.2.2010 18:39:48)
Dobrý den, zdravím všechny v téhle diskusi o velmi bolestném tématu. I já mám podobnou zkušenost, nicméně na rozdíl od příběhu uvedeného v článku můj manžel zvolil dobrovolný odchod ze života.... Tato životní událost mě natolik poznamenala, že jsem se rozhodla ji použít jako téma mojí bakalářské práce, ale bohužel jsem narazila na problém, protože jen velmi těžko sháním potřebná data k analýze. Byla bych velmi ráda, kdyby se mi touto cestou ozvalo několik žen s dětmi s podobným osudem, se kterými bych to mohla probrat. Vše by bylo samozřejmě naprosto anonymní, cílem mojí práce není řešit konkrétní případy, ale zjistit na základě jejich analýzy, co bylo mohlo ženám v takové životní situaci pomoci. Pokud se mi někdo ozvete, budu vám velmi vděčná. Děkuji, přeji všem diskutujícím krásný den.
 Jana Č. 3 děti  
  • 

Re: Žádost o pomoc 

(21.2.2010 18:56:44)
Dobrý den, mám velice podobný zážitek jako vy........ jsem vdova, manžela už asi nebavil život na tomto světě..... Pokud bych Vám byla alespoň malinko platná :-) ozvěte se mi na můj e-mail Capkovajane@seznam.cz
TAké mě bere celé mé okolí jako tvrdou ženu....mamkutaťku......ale jak mi ve skutečnosti je nedokáže pochopit téměř nikdo. Hlavu vzhůru a musíme směle a sebejistě připravit své ratolesti do života.
 marylinn 


Re: Žádost o pomoc 

(25.2.2010 20:14:37)
Dobrý den, paní Jano, určitě by mi hodně pomohlo, kdybyste mi odpověděla na pár otázek. Vše je samozřejmě anonymní. Já jsem si téma ztráty partnera vybrala právě proto, že jsem to celé sama prožila, proto mě to tolik oslovilo, ale vůbec mě nenapadlo, že bude tak obtížné shromáždit potřebné informace. Ozvu se Vám během víkendu a domluvíme se, co by pro Vás i pro mě bylo reálné. Předem podotýkám, že nemám zájem rozdírat něčí rány na duši, svou práci jsem spíše zaměřila na to, jak se mění identita ženy po takové události. Předem Vám děkuji a přeji hezký den. Pavla
 xplanetka 
  • 

Re: Žádost o pomoc 

(23.2.2010 21:05:48)
Dobrý den, mám bohužel podobnou zkušenost, přítel spáchal sebevraždu, když bylo dceři 8 měsíců, dnes je jí přesně rok. Naštěstí mám rodiče, kteří mi opravdu hodně pomáhají, bez nich si to vůbec nedokážu představit. Člověku prostě nic jiného nezbývá, než to nějak přežít. Pokud bych Vám mohla nějak pomoct kontaktujte mě na e-mail: xplanet@seznam.cz Všem s podobným osudem přeju hodně sil.
 marylinn 


Re: Žádost o pomoc 

(25.2.2010 20:17:42)
Dobrý den, i Vám předem děkuji za pomoc. Ozvu se i Vám (stejně jako paní Janě) během víkendu. Jinak se vám oběma omlouvám, že reaguji až teď, ale mám dvouměsíční holčičku a popravdě řečeno moc nestíhám:-)I Vám pokud možno hezký den, držte se.

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde

Všechna témata


(C) 1999-2020 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.

Publikační systém WebToDate.