Tvoje horší já |
|
(28.10.2009 9:03:08) Moc hezké čtení, i když se tím budu muset prokousat ještě jednou a pečlivě, přece jen je to těžší na porozumění.
Jinak - o té pověře, že dítě do jednoho roku nesmí na hřbitov, se tu nedávno diskutovalo, že?
A makový odvar pro nespavce - jedna kolegyně, o pár let mladší, mi tvrdila, že jí to rodiče taky dávali, když byla malá (byli tři děti rok po sobě a rodiče prý nestíhali). Ale věřit se mi tomu nechce, pokud vím, ani moji prarodiče makový odvar nepoužívali.
Vývar z vrabčinců - to je síla, opravdu...
Ale co mě nejvíc šokovalo, bylo tohle: "A to je smutný, dyž tak nejakej ten mrzáček se narodí. Jedna tadyk dycky herdečila, truc chlapa, a pěkně jim udělal Pámbu zázrak, takovej mrzáček se jí narodil, že se to po kolenách plazilo. Babka že to chtěla, hneď jak se to narodilo, uškrtit, ale ta matka nechtěla."
Myslíte, že k takovým vraždám postižených novorozenců opravdu docházelo?
|
Kopřiva Dvoudomá |
|
(28.10.2009 9:11:08) Četla jsem to u Mileny Lenderové ve stati o porodních bábách, že v 19. století byla běžně součástí jejich práce "euthanasie". Tož tak...
|
zdravotnice porodnicodomorodka |
|
(28.10.2009 10:35:13) Kopřivo, díky moc, dobře se to čte. K té eugenice, jen mne napdá, že tenkrát byla po produ, dnes je v prvním trimestru, nevidím v tom valný rozdíl.
Tu mateřskou lásku a mateřské kompetence v tom cítím opravdu hodně a každá doba přináší takové zásahy, jaké nabízí. Tenkrát makovinový a vrabčinový odvar, dneska panadolový sirup, léky na spaní a vibrační lehátka.
Ta košelka, to asi byly plodové obaly?
Těším se na pokračování.
|
Kopřiva Dvoudomá |
|
(28.10.2009 16:58:40) Frido, košelka - jo jo, plodové obaly.
|
JaninaH |
|
(28.10.2009 17:39:16) A letí do popelnice! J.
|
|
JaninaH |
|
(28.10.2009 17:39:16) A letí do popelnice! J.
|
|
JaninaH |
|
(28.10.2009 17:39:38) A letí do popelnice, mrcha! Už ji tam nesu! J.
|
Kopřiva Dvoudomá |
|
(28.10.2009 17:46:14) Janino, srdéčko, asi ti nerozumím...
|
|
|
|
Hanka 75 |
|
(4.11.2009 21:53:49) I když vás chápu, tak já v tom přece jen veliký rozdíl vidím. Čím vyvinutější jedinec, tím je asi usmrcení horší... tak to vidím já :-(
|
|
|
Ines | •
|
(28.10.2009 12:26:24) Jistě, že to tak bylo. Můj táta, ročník 1946 měl v asi půl roce růži (infekční vyrážka v obličeji) a jeho matka, moje babička (1909) byla oslovena švagrovou: Dejho do sklepa, ať se chudáček netrápí.
|
|
|
Tulka |
|
(28.10.2009 10:21:55) je to zajímavé čtení,hlavně to,jak lidé v té době byli věřící a přitom žili obklopeni takovou spoustou různých pověr.Asi to v té době mělo svůj význam,právě díky tomu byla šestinedělka tak hájená.U nás se snad dodržuje jen to nechození na hřbitov s dítětem mladším jednoho roku.To mi moje mamka taky kladla na srdce a já taky radši osud nepokoušela. Nejvíc mě dojalo vyprávění,jak mrtvá šestinedělka chodí kojit,kolíbat a přebalovat své dítě.Je vidět,že i tenkrát byla mateřská láska braná jako nejsilnější cit,kterej nepřemůže ani ta zubatá. Nebude ještě nějaké pokračování?
|
|
MarkétaP + 4 dcerky |
|
(28.10.2009 22:32:55) Jano, rozhodně, říkala mi to i moje babička (narozená 1915), že porodní bába, když bylo dítě postižené, tak ho dala na zimu nebo trochu přidusila a matce ze řeklo, že se narodilo mrtvé.
|
|
|