| Bára a Naty | 
 |
(9.6.2009 14:50:11)
Chtěla bych tímto ukončit diskuzi na téma mé přezaměstnané dcery. Jednak se netýká článku a jednak jde již jen o hloupé hašteření se dvou stran, které se stejně neshodnou. Já vím, že má dcera má dětsví hezké, naplněné, se spoustou volného času ve kterém se nekope do zadku a nesnaží se unudit k smrti. Koně mi nesmrdí, líbí se mi jak tančí, chodím ráda na její koncerty a taneční vystoupení, líbí se mi její obrazy. Obě jsme spokojené a máme radost z jejích úspěchů. Druhá strana má děti jiné a jiných povah a zájmů, což je naprosto normální a já jejich trávení času neodsuzuji ani neposuzuji, neznám je a tudíž ani nemohu. Každý jsme jiný a máme jiné potřeby. Ani jsem se nechtěla nijak vytahovat co všechno doma máme a co všechno stíháme. Původně jsem se chtěla jen vyjádřit k článku, ne rozpoutat vášnivou debatu na téma "zájmová činnost mé dcery". Pokud se to někoho dotklo, omlouvám se, to nebylo úmyslem. Díky.
|
| 10.5Libik12 | 
|
(9.6.2009 14:58:26)
Hrouda tady hroudovsky přispěla k tématu "Jak se necháme vláčet reklamou", ale to, že řekla, že spotřebovávání kroužkůu je také žití v diktátu reklamy, protože někdo náš názor na "správný způsob života" ovlivňuje, je hezké. a je to do jisté míry pravda.
To jak to máte vy, je vaše věc.
Ale to kopání do zadku a unuďování se k smrti není opak toho, co dělá tvoje dítě, prosím tě.
|
| emika | 
|
(9.6.2009 15:04:05)
Nehledě na to, že psychologové doporučují, aby děti zažily nudu, nutí je to přemýšlet, rozvíjet fantazii, jen tak si hrát... Při čtení této diskuse jsem si vzpomněla na to, co mi nedávno řekla moje dcerka (7 let). Když jsem se jí zeptala, v jakém kroužku se jí nejvíc líbí, řekla, že ve všech, ale nejradši přece jenom jen tak běhá po venku s dětma, hlavně u babičky na venkově, kde jí nikdo neorganizuje čas.
|
| Katla | 
|
(9.6.2009 15:12:06)
nestrukturovaný čas a kreativita. 
|
|
| Bára a Naty |
|
(9.6.2009 15:13:08)
Ach jo, doufala jsem, že tím tuto diskuzi "mimo mísu" ukončím, ale vidím, že marně.
Psychologové mimochodem tvrdí různé věci. Nám naopak v pedagogicko-psychologické poradně (navštívili jsme ji na doporučení třídní učitelky na začátku první třídy pro posouzení jestli by dcera neměla první třídu přeskočit) doporučili maximální mimoškolní vytížení dcery.
Už teď jak to píšu je mi jasné, že bude zase následovat řada jízlivých narážek až urážek. Já už na ně nebudu reagovat. Mé dítě neznáte, nemůžete posoudit a já nemám důvod se před vámi obhajovat. Každé dítě je jiné a potřebuje jiný přístup. Tomu mému vyhovuje co má, těm vašim to co jim dáváte vy. Já nesoudím vaši výchovu, nesuďte prosím tu mou. Ani jedna z nás tu druhou stranu nezná tak, aby jsme mohly objektivně posuzovat.
|
| 10.5Libik12 |
|
(9.6.2009 15:18:58)
Víš co, my tak úpně netvrdíme, že jsme si skálopevně jisté, jak jsou ty naše děti naprosto šťastné a maximálně spokojené.
|
|
| Katla |
|
(9.6.2009 15:39:38)
pouze jsem tvůj příspěvek použila jako odrazový můstek k otevření dnes dost aktuálního tématu překroužkování a jeho vztahu k reklamě v širokém slova smyslu.
|
|
| Simca,06+07 | •
|
(10.6.2009 23:00:44)
Báro, ale tenhle příspěvek už na mě teda vážně dýchá tím vychloubáním.... přeskočení 1. třídy..... nepopírám, že tvoje dcera nemůže být inteligentní a šikovná, ale cítím z tebe totální zahleděnost do ní jako do jedináčka.... nikde se nezminuješ o sourozenci. Sám tvůj příspěvek mi přijde jako reklama na tvé vlastní dítě. Taky mám chytré děti, ale nejpíš bych se o nich takhle nikdy nezminovala...je šílený shodit je v očích ostatních jen pro zdůraznování jejich dokonalosti. A věř, že všechny máme stejně dokonalé děti jako Ty!
Co se kroužků týče, je jen tvoje věc, to nepopírám, ale já souhlasím s nepřekroužkovaností, ale uvidíme až co nám přinese čas.
|
| Jedůfka / 99,00 | 
|
(11.6.2009 9:21:33)
Nedá mi to, musím se ozvat. Mně teda Bářin příspěvek vůbec nepřišel jako vychloubání se jedničkářem, jen jako konstatování a vysvětlení situace. Možná je to tím, že mám podobné děti doma. Můj starší syn dokonce OPRAVDU přeskočil první třídu. To není chlubení se, to je konstatování. Mít doma chytré a aktivní dítě je velká radost, ale taky to kolikrát není žádný med, je s tím spojena spousta problémů, kromě starostí s dítětem i odsuzování okolí. Já si tady na vesnici na mateřské připadala jako exot, maminy se mi vyhýbaly obloukem.
A nezlob se, ty mi je svou kritikou Báry připomínáš.
|
| Bára a Naty |
|
(11.6.2009 9:36:11)
Míšo opět děkuji za zastání. To že to děláš je nejspíš tím, že narozdíl od odsuzovatelek chápeš co to je, mít doma dítě s darem od Pána Boha.
Rozhodně jsem neměla potřebu se vychloubat svým dítětem, hlavně proto, že na jeho nadání nemám ani tu nejmenší zásluhu a není mým zvykem chlubit se cizím peřím. Jen jsem se snažila vysvětlit, že množství kroužků není přímo úměrné věku dítěte, jako spíš tím co zvládne a hlavně CHCE zvládnout!!! To že jsem upřesnila proč jsme navštívily ped.-psych. poradnu nebylo z důvodu chlubení, ale abych zabránila vysměškům typu "překroužkované dítě skončilo u psychologa". No jak je vidět platí, že "kdo chce psa bít, hůl si najde."
Mmch o sourozenci nepíšu, jelikož je ve stádiu výroby.
|
| Jedůfka / 99,00 |
|
(11.6.2009 10:51:39)
Tak ať se výroba povede . My máme dva obrovské extrémy a větší protiklady si jen těžko umím představit. Společného mají snad jen to, že jsou oba chytří. Jen každý úúúúplně jinak.
|
|
| Katla |
|
(11.6.2009 13:05:54)
jedno z mých dětí šlo z ped. psych. poradny s posudkem - inteligence v horním pásmu vysokého nadprůměru. Nyní je premiant na výběrové škole. Kroužků by chtěl a zvládnul taky plná odpoledne, obzvláště vždycky v září by se nejraději přihlásil všude. Ale to proboha dítě, chytré, ale nemá chybí mu schopnost realistického odhadu - jo, chodil by tam, odchodil to, rozvinul se všestranně, ale já vidím, jak jemu i podobným dětem kolem něho chybí možnost svobodně se vyřádit, nebo naopak zalézt někam s knížkou, jít jen tak ven s kamarádem, nebo prostě dělat co je v TU chvíli napadne a ne nějakou předem určenou aktivitu, pro kterou se rozhodli, rosiče to zaplatili a ted už není mnoho cest jak z toho. Když teda píšeš o "daru od pánaboha" (já to tak nevnímám, jsou jiné dary od pánaboha, IQ tam nepočítám) , tak proč by měli tyhle děti mít od dětství program nabitý jak manažer? Je dost velká šance , že hodně z nich jednou v dospělosti bude mít náročná povolání a dost si užijou života, kdy skoro nebudou mít chvilku být SAMI SE SEBOU.
Můžete mi PROSÍM, někdo vysvětlit, proč útok na dnešní syndrom překroužkovanosti berete jako útok osobní a pomalu jako dehonestaci vlastní ratolesti? 
|
| Bellana |
|
(11.6.2009 13:15:45)
Hroudo, souhlas, hezky napsáno 
|
|
| Tulka | 
|
(11.6.2009 13:19:29)
Hroudo,je nějaký vztahovačný období
Taky dceři na začátku roku proberu aktivity,protože se hlásí všude a pak jí to zase vadí,že nemůže lítat s dětma venku.A chodí jen na "obyčejnou"flétnu a obyčejnej zpěv,kdežto my máme v rodině teď samý alpský lyžování a golf.No,někdy je to mazec,ale já jí vysvětluju,že je opravdu důležitý,aby dělala jen to,co ona sama chce a ne to,co od ní okolí očekává.
|
|
| Bára a Naty |
|
(11.6.2009 13:55:51)
No vidíš Hroudo a já za svobodu rozhodování, pokládám, že mé dítě může svobodně navštěvovat kroužky, kterré chce a stíhá. Má k tomu samozřejmě svobodnou volbu přestat je navštěvovat, kdykoliv bude chtít. Ale ona nechce. Vzhledem k tomu, že chce od září naopak jeden přidat, dostala za úkol jeden škrtnout. Včera večer mě s pláčem prosila, abych ji k romu nenutila, protože ona chodí na všechny ráda a nechce se žádného vzdát.
Co tedy podle vás dělat v takovém případě. Prostě za ni nějaký vybrat a od příštího roku ji na něj nepřihlásit??? To je svoboda???
|
| Katla |
|
(11.6.2009 14:32:03)
Kam až může sahat svoboda dětí samy o sobě rozhodovat?
V čem a od jakého věku?
Sama to dost často řeším.
Domnívám se, že k tomu musí mít dítě nějaku míru zralosti a vlastních zkušeností. Dost často prostě nevím, u malých dětí to zase tak moc neřeším, ale u desetiletého kluka už to problém je.
Ale: Když bu dítě důrazně a s pláčem trvat na tom, že jeho SVOBODNÁ volba je koukat 5 hodin denně na TV a živit se párkama v rohlíku, tak mu asi většina matek tu svobodnou volbu dost podstatně ukrátí. Když dítě s pláčem vyžaduje další kroužek, tak je to jiná svoboda? Stejně nakonec rozhodneš podle toho, co si TY myslíš, že je pro dítě lepší. Obhajovat se to, že se podřídím rozhodnutí dítěte SVOBODOU dítěte bych se neodvážila, protože až příště dítě přijde v šestnácti se SVOBODNÝM rozhodnutím, že opouští střední školu a jde bydlet dpo squatu , tak mu udělá většina z nás pěknej čurbes koncept svobody nekoncept svobody.
|
| Bára a Naty |
|
(11.6.2009 14:35:57)
Ale o svobodě jsi začala mluvit Ty Hroudo. A to dokonce o svobodě volného času. Teď si poněkud odporuješ.
|
|
| Katla |
|
(11.6.2009 14:39:20)
Píšeš:
"Co tedy podle vás dělat v takovém případě. Prostě za ni nějaký vybrat a od příštího roku ji na něj nepřihlásit??? To je svoboda???"
To je otázka, do jaké míry o sobě může činit dítě rozhodnutí, a kdy podlehnout nátlaku dítěte a kdy ne.
Já píšu o volnosti v čase nezaplněném činnostmi. Tím neříkám, že svému dítěti dovolím, aby v tu dobu dělalo všechno, co se mu zlíbí. 
Mícháš dvě rozdílné věci.
|
| Bára a Naty |
|
(11.6.2009 17:41:54)
Ne ne nemíchám. Co když chce to dítě v nezaplněném čase chodit na flétnu???
|
|
|
|
| Jedůfka / 99,00 |
|
(11.6.2009 15:00:29)
Vy se ale na zářijový kroužky nebudete zapisovat už teď, ne? Nejspíš až v září, tak bych to teď jako problém odsunula, ono se lecos může do tý doby změnit. Někdy stačí odpoledka v nevhodný den, syn měl odpoledku už ve druhé třídě a když nemá jeden, má druhý, vždy nám to udělá neplechu v režimu. Nám se letos střetly ve stejnou dobu bojové umění a fyzikální kroužek  . Na příští rok zůstanou časy nejspíš stejné. Velmi nemilé rozhodování pro dítka. Asi to budeme řešit po čtrnácti dnech. Doufám, že na tu dobu nepřipadne právě i odpoledka. To by mrzelo nejen kluky, ale i mne.
|
|
|
|
|
| Simca,06+07 | •
|
(11.6.2009 12:27:08)
Taky mám jednu kamarádku, která svou, ale bohužel ne zas až tak příliš chytrou dceru, pořád vychvaluje a ta její dcera je mi tím až neskutečně protivná. Je to škoda, když ona za to ani nemůže.... A jen proto, že jsem zareagovala, tak mám doma debila???? Trochu mi to z vašich reakcí přijde.... taky mám chytré a šikovné děti, chválím je často a motivuju, ale nevedu je k tomu, aby si mysleli, že jsou nejchytřejší na celém světě
|
| Jedůfka / 99,00 |
|
(11.6.2009 14:10:26)
Tvoje děti tady proboha nikdo nehodnotil, to opravdu nemám ve zvyku a už vůbec nehodnotím lidi natož děti podle inteligence. Možná jsi jen otrávená z kamarádky, proto tvoje reakce na Báru...., ne každý, kdo se svým dětem věnuje a dopřává jim vyžití, je tím automaticky rozmazluje a chlubí se tím. Já příliš nechválím svoje děti, měla bych určitě víc a většinou je nechválím před cizíma ani známýma lidma. Jenže oni se chovají hodně nestandartně a upoutávájí tím na sebe pozornost a obzvláště když byli menší, někteří lidé z toho usuzovali, že to já a moje výchova je toho příčinou. Tak jsem trochu alergická na takové odsuzovače jako jsi mi připadla ty, stejně jako ty jsi alergická na svoji kamarádku.
|
|
| Bára a Naty |
|
(11.6.2009 14:34:19)
Simčo, já jsem tady v první řadě nevychvalovala svou dceru, ale obhajovala proč má tolik kroužků. A už vůbec mě nenapadlo soudit Tvé děti. Já je neznám, ani Tebe neznám a nemouhu tudíž ani nic soudit nebo posuzovat. To Ty jsi mě šmahem obvinila z vychloubání a vychvalování mé ratolesti. Možná, kdyby sis pročetla celé vlákno, pochopila bys co jsem se snažila vysvětlit a že to poslední o co mi šlo, bylo vychvalovat svou "geniální" dceru.
Mezi náma, umí to bejt pěkně drzej, línej a držkatej fakánek. A já to vidím a vím o tom. Ale tady v té diskuzi vůbec neměla být řeč o mé dceři, jenom se to k tomu zvrhlo a to přes mé opakované žádosti, přestat řešit kroužky mé dcery.
|
| Simca,06+07 | •
|
(11.6.2009 18:38:04)
íšo, Báro, já taky nikoho nesoudím,jen jsem řekla svůj pocit z příspěvku, jinak vám i komukoliv jinýmu chytrý děti přeju. Taky jsem tam hned psala, že je každýho věc, jak to má s aktivitama. Taky nemívám ve zvyku někoho hodnotit, aniž bych ho poznala a znala, jen to byl můj momentální pocit, ale omlouvám se za jeho možná příliš upřímnou prezentaci
|
|
|
|
|
|
|
| Lizzie | 
|
(9.6.2009 16:39:32)
Lékořice,
já té nudy na venkově zažila dost a dost. Ano, hodně jsem přemýšlela, rozvíjela jsem si fantazii, leč dodnes mám díky tomu panický strach ze samoty, přebytky energie, která nemá úplné využití trpím odjakživa a to období radši stále víc mažu zpaměti.
A to mám rodiče, kteří se mi naštěstí věnovali dost. Mít rodiče mých tehdejších přátel, možná se do patnácti houpu kdesi na větvi:( nebo sedím u psychiatra.
Každý je jiný, vidím to na kamarádech. Někdo ke kroužkům není, jiný to vyžaduje a potřebuje spoustu věcí.
|
| Lizzie |
|
(9.6.2009 16:45:41)
Jinak bych ráda upozornila, že potřeba vybití a seberealizace byla čistě má potřeba, nevynucená nikým a ničím. Bohužel většina věcí, na které jsem se dala, špatně dopadla (jeden kroužek trval pouhý rok, byť jsem ho zbožňovala, u dalšího proběhly asi tři hodiny...). Nejsem sportovní typ a v městě bylo hlavně sportovní zázemí, takže to se mě netýkalo. A křepčení na vsi mé touhy neuspokojilo.
|
|
| emika |
|
(9.6.2009 16:49:29)
Já vím, každý je jiný. Moje dcera je hodně společenská a právě u babičky má spoustu kamarádů, kteří na ni zvonějí, aby šla ven, a ona nadšeně vybíhá z domu. Dveře se nechávají otevřené, takže občas si pro něco zaskočí, bere do ruky chleba nebo hračky, které chce ukázat dětem, někdy se tam objeví i s kamarádkou a zavřou se v pokojíčku. Večer ji babička volá, nechce se jí domů. O nějaké samotě nemůže být ani řeč, pořád má kolem sebe minimálně dva kamarády. Sama by ven nešla, to vím určitě.
Ono tam je ideální prostředí. Spousta zeleně, nejezdí tam auta...
|
| Lizzie |
|
(9.6.2009 16:54:04)
Lékořice,
jasně. Jenže já mám tu vlastnost, že jsem ,,sama" i mezi spoustou lidí, hlavně proto, že mi nesednou. A dlouho v mém životě jsem nenašla někoho, kdo by mi sedl. Takže jsem dětství tak trochu protrpěla a lehce dospělácky žila z toho, co bude.
Nezpochybňuji, že někdo může mít krásné dětství i bez všech vymožeností - a tak trochu to i některým přátelům závidím. Ale já opravdu byla takovou kukačkou v tamní společnosti a ty kroužky, soutěže a nějaká seberealizace tohoto směru by mi strašně pomohla.
|
|
|
|
|
| Katla |
|
(9.6.2009 15:06:36)
chtěla jsem jen zasít sémě pochybnosti, že to, co popisuje paní je opak spotřebního stylu života. Nemusí být.
Jinak sama vím, že když má někdo všestranně nadané dítě a peníze a možnosti, tak je tak těžké odolat.
Taky vím, že děti chtějí všechny ty aktivity nejen pro aktivity samé, ale jednak mezi sebou opravdu soupeří a druhak milují činnosti, které vyžadují nakupování hald všelijakých věcí potřebných pro provozovaní činnosti - kufírky na výtvarné potřeby, šatičky, botičky, sponečky na tanečky, jezdecké boty, kalhoty na koníčky...halenečky na vystoupení na koncertu....kamery, aby se to mohlo nafilmovat, já to vím, s jakým gustem nosí ty seznamy věcí, co NUTNĚ potřebují, aby se mohly správně rozvíjet
Jako správná krkavčí matka vidím dětem až do žaludku
|
| 10.5Libik12 |
|
(9.6.2009 15:16:27)
No Hrouda, ale ono v dnešní době je těžký nechat děti jen tak pustnout.
My(děti) jsme chodily s klíčem na krku a když jsme vynesly odpadky, mohly jsme si lítat venku.
Pustíš dneska dítě mírnyx týrnix na ulici, aby si poradilo se životem?
A družina sama o sobě byla pruda vždycky, vychovatelka, co se nechtěla moc hejbat a řvát se ve škole taky nedá.
|
| Katla |
|
(9.6.2009 15:42:35)
že jim to nezávidím. Všichni mají kreditky , počítače, kroužky a po mobilu se s kamarádem utvrzují v tom, jak bohužel dneska nemají čas jít jen tak před barák. 
|
| Janule | •
|
(9.6.2009 22:49:43)
Jako dítě jsem taky chodila do kroužků. Bavily mě a nelituji času, který jsem na nich strávila. Ale na druhou stranu, z dětství vzpomínám právě hlavně na to blbnutí před barákem. Podle mě se nedá ničím nahradit. Vztah po telefonu a po internetu je dost smutnou alternativou toho, co jsme prožívaly jako děti my. S dcerou jsme kroužky nakonec docela osekaly i tak jich zůstalo dost (1. třída - výtvarka v rámci družiny, flétna a tanečky), zveme k nám kamarádky, ona chodí zase k nim, jezdíme víc na kole, tráví víc času na hřišti... a že už nevyhrává výtvarné soutěže? Ať radši blbne, směje se, hádá se... Ona už by to za výtvarku zpátky nevyměnila. Podle mě děti, co znají téměř jen "kroužkování", o dost přicházejí. A to bez ohledu na jejich inteligenci nebo ambice. Hrouda má pravdu, masáž rodičů je i v "kroužkování". Není od věci se o tom pobavit.
|
| Bára a Naty |
|
(9.6.2009 23:44:04)
Já taky z dětství vzpomínám ráda na blbnutí před barákem. Problém je, že bydlíme v centru Prahy a tam je jaksi nemožné nechat 8mi leté dítě blbnout. Nicméně kamarádky k nám, Naty k nim, hřiště, in-liny aj. to všechno stíháme také, jak už jsem se snažila vysvětlit o něco výše. Navíc máme kamarádů poměrně dost právě díky těm kroužkům - takže je i výběr
|
|
| Sylvie | 
|
(9.6.2009 23:55:15)
Já vzpomínám spíš na kroužky, ptž ty mám spojené s blbnutím Jo, lítání před barákem bylo taky fajn, ale tak kolem deseti-jedenácti-dvanácti let se to začalo lámat a z kamarádek se stávaly buchty - chtěly jenom dřepět na zadku na lavičce a drbat, kdo co kde kdy s kým... zlatý kroužky, tam aspoň člověk potkal lidi naladěné na stejné vlně
Jinak já bych řekla, že v téhle diskuzi se tak nějak zapomíná, že je kroužek a kroužek  Co choděj moje holky do Skauta, na plavání nebo když starší chodila na divadelní dílničku - to jsou takové poměrně volné kroužky, bych řekla. Samozřejmě, divadelní dílnička, kdy se děti vyblbnou improvizacemi na dané téma je něco jiného, než dramatický kroužek, kde by secvičovali hru a základy plavání budou taky něco jiného, než třeba závodní plavání... Prostě ne každý kroužek znamená superorganizovanou činnost, kde dítě nemá ani čas zablbnout s kamarády
|
| Teraza Horáková |
|
(9.6.2009 23:56:51)
Sylvie - dramaťák???? Vzpomínám na něj moc hezky. To byla tak všeobecná činnost, od tělocvičny, přes sborový zpěv, přes hraní her včetně divadla  )))
A továrna na zážitky.
|
|
| 10.5Libik12 |
|
(9.6.2009 23:58:12)
Já bych řekla, že kroužky hodně šponují soutěživost, i ta nejnevinější divadelní dílnička je o tom, že tam někdo vyniká.
Ne každé dítě je na to stavěné.
|
| Sylvie |
|
(10.6.2009 6:09:45)
Libiku, nevím. Jako dítě jsem divadelní dílničku nezažila, jako rodič ji soutěživě nevidím, není o tom naučit se podávat herecké výkony (to dělají spíš na divadelním kroužku), ale vzájemně mezi sebou spolupracovat. Vlastně se platí jenom den ode dne, takže děti mohou chodit jenom na téma, které je zaujme, nemusí být nutně uzavřená společnost, která se na začátku školního roku přihlásí.
Ale jinak ta soutěživost je všude, kde se sejde víc dětí dohromady. Ono i pobyt na pitomém dětském hřišti dokáže v dětech podporovat soutěživost (nebo pocity méněcennosti, že já po té prolejzačce nikdy nebudu chodu lézt tak úžasně, jako ti ostatní). Něco o tom vím, ptž moje prostřední je "takové tiché přemýšlivé dítě" a tyhle věci si docela bere
|
|
| Líza | 
|
(10.6.2009 6:14:21)
Libik, nevím, fakt ti přijde že třeba ten skaut je o soutěživosti? Mně připadá spíš o kamarádství a spolupráci.
Stejně tak výtvarka, na kterou chodí moje dítě - vzhledem k tomu, že v jejich třídě jsou děti od 3. do 9. třídy, smíšený, tak dost dobře soutěžit ani nejde, prostě ti mladší mají motivaci, když vidí, co už starší dokážou, ale hlavně to dělají pro radost, tak aby se jim to líbilo.
I ty různý pohybový kroužky se daj (byť teda fakt dost těžko - ale jde to) vybrat tak, aby soutěživý nebyly (naprostá nutnost pro moji dřevěnou dceru, která by jinak byla fakt frustrovaná).
|
|
| Jedůfka / 99,00 |
|
(10.6.2009 8:19:12)
Nepřijde mi, že jde o soutěživost. Ve sportovních kroužcích třeba jo, zase jsou ale spojené s pohybem a ten je v dnešní době sakra potřeba. Syn chtěl hrozně moc chodit na bojové umění, tak jsem dlouho vybírala a vybrala jsem nesoutěžní, zaměřené na sebe sama a sebeobranu. On by soutěžit nezvlád, protože jak je v něčem druhý (třeba ze sta), tak je všechno špatně. Stejně tak na kytaře nebo bicích není nic soutěživého, pokud se nezúčastňuje soutěží, a to se nezúčastňuje.
A pokud dítě soutěžit chce a je soutěživý typ, tak bude možnosti soutěžení vyhledávat i na ulici mezi dětma.
|
| Bára a Naty |
|
(10.6.2009 8:31:32)
Myslím, že jsi to vystihla naprosto přesně. Má dcera bohužel soutěživá je. Bohužel proto, že má obrovský problém naučit se prohrávat. Nicméně se s obrovským nadšením vrhá do soutěží všech druhů. Ve všech kroužcích, které dělá již nějakou absolvovala. Někdy je úspěšná jindy méně. Zároveň ale ve všech kroužcích znám řadu dětí, které výzvy k soutěžím ignorují, prostě je to neláká. Nikdo se za to na ně nezlobí, nikdo je k účasti nenutí.
|
| Jedůfka / 99,00 |
|
(10.6.2009 18:12:45)
Tak to my nemůžeme hrát ani člověče nezlob se.  Žádnou hru nedohrajeme do konce (synovi bude o prázdninách 9). Dát ho na klasický sportovní kroužek, to by dlouho nevydržel. Jednou odešel z maškarního vzteklý, protože nezískal žádnou cenu a od té doby na žádný nechtěl. Doufám, že z toho vyroste.
|
|
|
|
| Kudla2 | 
|
(10.6.2009 9:27:41)
Co je špatného na soutěživosti, Libiku?
Jasně, každý na to není stavěný, to beru. Ale mám pocit, že se to občas přešvihává do druhého extrému - třeba pohádky v televizi, kdy kdykoli postavičky mezi sebou soutěží, tak se můžu vsadit, že nakonec nevyhraje jeden, ale všichni.
Proč se za každou cenu připravovat o adrenalin, který v seobě soutěžení nese? Proč se tvářit, že všichni jsme ve všem stejně dobří a pokud je někdo náhodou lepší, ať to nedejbože nevyjde najevo?
Aby bylo jasno, nechci zas na druhou stranu obhajovat tvrdou soutěž vždy a ve všem. Ale na druhou stranu považuju za prospěšné, když člověk třeba v nějakém sportu zjistí, že někteří dosahují lepších výsledků než on, někteří zase horších. Že to souvisí jednak s talentem, jednak s dřinou, kterou tomu je nebo není ochoten věnovat. Že je určitá etika v tom, jak se chová vítěz k poraženému a jak poražený k vítězi. A že to, že Karel je lepší sprinter, vůbec nesouvisí s tím, zda je taky lepší člověk.
|
| Cow :-) | 
|
(10.6.2009 9:52:43)
Kudlo, na soutěživosti je špatného to, že dovede v rukou neerudovaného trenéra, pěkně přerůst dětem přes hlavu.
místo aby děti pěstovaly zdravé vztaky v kolektivním sportu, je tu rivalita, která se může změnit v šikanu. A pokud je kadždé čtvrté dítě v ročníku oné školy ze stejného sportovního klubu, je trápení na světě. Neblaze ovlivňuje nejen vztahy ve sport. klubu, ale tím pádem i ve třídě. Že pak děcko chodí nerado do školy a je to i nápor pro rodiče, aby vše vyřešili, to si snad umíš představit.
|
| Kudla2 |
|
(10.6.2009 9:57:36)
CROWko, ale takhle nezvládnout se přeci dá skoro všechno.
Není přeci hned nutné dávat děti do sportovních tříd a škol, já taky nejsem pro soutěživost ZA KAŽDOU CENU. Ale pamatuji si na vlastní sportovní léta, na to, jak člověk moc chtěl vyhrát, jaká byla radost z toho, když se to podařilo, ale také jak se smířit s tím, že jsi nevyhrála. Uvědomit si, že soupeři prostě trénovali víc nebo jsou nadanější. Naučit se v praxi, co je to fair play a srovnat se s tím, že to občas docela fair není. Podat soupeřům po zápase ruku s tím, že nebudu na ně plazit jazyk, když vyhraju, ani oni na mě, když prohraju. Hecovat se navzájem s lidmi ze stejného oddílu. Vytvořit partu, která vydrží i v době, kdy sport půjde trochu do pozadí.
|
| Cow :-) |
|
(10.6.2009 10:05:06)
Kudlo, nejde o sportovní školu ani o sportovní třídu. Je to zkušenost se základní školou s rozšířenou výukou cizích jazyků. Ale jako volnočasová aktivita vznikl při škole "sportovní klub", který nanaštěstí vede ženská, která v životě nesportovala, neví nic o etice a nic o trenérství. Trénuje mladá mladičká slečna, která tu a tam ještě sma zajde na hodinu ke svému bývalému trenérovi. A tyhle dvě ženské dokázaly 11letým holčičkám vymýt mozky a pokazit, co se dalo.
|
|
| Cow :-) |
|
(10.6.2009 10:07:49)
Ještě k tomu zbytku..No jasně, sama jsem dělala sport. gymnastiku až do 4. ročníku na gymplu. Ale asi mě to až tak nebralo. V TOMHLE jsem fakt neměla potřebu urvat každou medaili.
|
|
|
| Kudla2 |
|
(10.6.2009 10:00:08)
A ještě mi to nedá - soutěživost je v nás (v některých), co vyřešíme tím, že budeme předstírat, že neexistuje? Znám lidi, kteří soutěživí nejsou vůbec a u těch nevidím důvod, proč je strkat do aktivit, u kterých by trpěli. Ale proč to upírat těm, kteří ten tah na bránu v sobě mají, proč je radši nenaučit s tím pracovat?
Ale chápu, že blbý trenér v tomhle směru může napáchat dost paseky.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| Jedůfka / 99,00 |
|
(9.6.2009 19:13:17)
Já si myslím, že to děláš dobře. Když dítě chce samo, zvládá školu bez problémů, nevidím důvod proč mu nevyhovět. Já osobně jsem moc ráda, že si kluci vyhledávají organizovanou zábavu, protože kroužky pro ně zábava je. Samozřejmě, že maj i spoustu času lítat po venku a lítaj, i když trnu co kde jak, znáte to a pokaždé když se vrátěj domů, pořádně si oddychnu. Škola je nebaví, dost se tam nuděj, tak proč by proboha nemohli dělat odpoledne to, co je baví, i kdyby to mělo být každý den. A než dřepět ve družině, to jsem je taky radši dávala na kroužky, aspoň zabředli postupně do různých oborů a dnes si umí sami vybrat.
|
| Bára a Naty |
|
(9.6.2009 23:31:47)
Děkuju za podporu, odpoledne jsem si začínala myslet, že mluvím nějakou jinou řečí 
|
| 10.5Libik12 |
|
(9.6.2009 23:38:56)
Báro máš jistě nárok na vlastní vnímání diskuse, ale Hrouda velice trefně v diskusi o reklamách zmínila skutečnost, že reklama ovlivňuje především životní styl, ani ne tak v čem pereme, a ukázala to na příkladu konzumace aktivit.
Já si nemyslím, že se to až tak týkalo toho, co dělá ve čtvrtek nebo v úterý tvoje malá a že jako postřeh k článku o reklamě(neobjevnému) je to výborný.
Hrouda je někdy držka(většinou), ale dost jí to pálí.
|
| Bára a Naty |
|
(9.6.2009 23:50:43)
Ale já přeci Hroudě neberu, že objevila reklamu i v aktivitách dětí, jenom si na to vybrala fakt blbej terč. Protože to poslední co ovlivňuje mé a dceřiny aktivity je právě reklama. Ale to jedno. Tohle celé nebylo o diskuzi. Já nevím jak moc to Hroudě pálí, spíš mám dojem, že ji baví se neustále do někoho strefovat. Možná by nebylo od věci, aby se se stejnou vervou pustila sama do sebe 
|
| Katla |
|
(10.6.2009 19:44:45)
Mileráda se strefím i do sebe.
Názor na kroužky a přemíru aktivit už mám dávno a dospěla jsem k němu sebezpytováním a pozorováním životního stylu nejen ve svém okolí , ale hlavně svého a svého nejstaršího syna.
dále - REKLAMY na kroužky jsou všude. Školy plné letáků, školky plné letáků, venku rozně na vývěskám i v MHD oznámení o různých náborech tětí na kdeco - od bojových sportů, přes divadlo a balet až po výuku angličtiny metodou Helen Dorton od věku 3 měsíců . Děti snadno podlehnou a zejména ctižádostivější rodiče velmi těžko odolají - proč si to nepřiznat?
A za poslední nevím proč se to vyhrotilo kroužky kontra žádné kroužky. Myslím, že zájmová činnost v přiměřeném množsví je velmi důležité. Osobně bych považovala za optimální pro prvNáka a druháka jeden kroužek, třetáka, čtvrtáka tak dva a od páté třída dva až úplně maximálně tři. Znám děti, co mají kroužky denně a často i dva v jednom dni.
Za poslední - když te to tak nadzvedlo , takj si troufám odhanout, že nekde v skrytu duše taky pochybuješ, jestli životní styl tvé dcery ve znamení polných odpolední je to pravé. Jinak bych mne přehlédla jak obilný lán 
|
| Hanka | •
|
(10.6.2009 23:47:51)
Milado,
technická: ZUŠky mají prvňáky v takzvaném přípravném ročníku a v rámci něj je jenom nástroj, nauka zatím ne. Aspoň u mých dětí to tak bylo.
Jinak bych řekla, že množství kroužků záleží na podmínkách - časových, schopnostech prvňýáčka vyrovnat se s první třídou samotnou, typu kroužků, možnostech jiného trávení volného času atd... Univerzální rady jsou dobré tak pro ze všech hledisek průměrné dítě a takové snad ani nejsou
|
| Jedůfka / 99,00 |
|
(11.6.2009 8:31:59)
Souhlas, Milado, nevím, jestli jsou to magoři, ale některé holčičky jsou zralé začít s nástrojem ve čtyřech letech. Kluci bývají zralí spíš od šesti, někteří i později. Navíc chodit do ZUŠ neznamená jen 2x týdně docházet, ale taky doma pravidelně cvičit.
Co se týče počtu aktivit, mám zkušenost přesně opačnou než Hrouda psala. V prvních třídách naši kluci zvládali víc kroužků, měli skutečně asi každý den jeden (někdy se sešly i dva v jednom dni), většinou to byly kroužky, které je svojí organizovaností nezatěžovaly, protože byly uzpůsobené věku dítěte, povětšinou to byly kroužky vrámci družiny - vaření, korálkování, sportovky, aj. i tenis zkusili. Když dítě skončí ve škole v půl dvanácté, domácí příprava mu zabere max. 20 minut a stejně ve družině min. do tří být musí, takovéhle kroužky zvládá s přehledem a rádo. Navíc jsem přesvědčená, že je potřeba vyzkoušet všechno možné, ukázat dítěti jaké jsou možnosti, aby si mělo z čeho vybrat, i ho sem tam někam popostrčit, aby v pozdějším věku nezůstávalo dřepět u počítače a televize.
Zato postupem věku ve škole tráví víc času, školní přípravou také (i když u našich dětí je to pořád max. 20 min.), ale věnují se už aktivitám více zodpovědným a náročnějším, např. ZUŠ, a už těch kroužků tolik nestíhají, taky už se víc umí zabavit sami, mají pevnější kamarádské vztahy a víc se navštěvují (alespoň u nás to začalo až v 5.třídě). Takže z celého množství dobrovolných aktivit teď v 5.tř. zůstal jen klavír a němčina ve škole, zato min. 1-2x týdně u kamaráda sestrojujou jakési elektronické "věci" (možná kdyby na to existoval kroužek, chodil by tam taky). A s přechodem na gympl očekávám ještě méně volného času a když bude mít čas na klavír, bude rád.
|
| Katla |
|
(11.6.2009 13:11:16)
Hrouda se přimlouvá za děti, aby měli to, co už možná pak nikdy pořádně mít nebudou - spoustu volného času sami se sebou.
|
|
|
|
|
|
| Bára a Naty |
|
(11.6.2009 8:01:42)
Naprosto s Tebou souhlasím. Až na tu ZUŠku. My měli přípravnou hudebku k nástroji už ve školce a od 1. třídy pak klasickou hudební nauku. A kdyby má dcera válčila se čtením a počty asi bych ji nenutila šprtat ještě noty, jenže ona měla přesně opačný problém. Četla od 4 let a při nástupu do 1. třídy začínala násobit.
|
| Jedůfka / 99,00 |
|
(11.6.2009 8:39:42)
No, to na tom byli naše děti podobně. Naši jsou od nauky v ZUŠce osvobozeni kvůli dojíždění, učí se sami (teda měli by se), chodí na přezkoušení. Učí se většinou na poslední chvíli, to co potřebují ke hře průběžně, starší má tu výhodu, že prolistuje sešit a prostě to UMÍ. Já to nechápu. Teď končí druhý ročník klavíru. Mladší dělá prvním rokem kytaru a bicí, to je mazec, tu nauku se s ním trochu musím učit, ale jde to. Zrovna dnes odpolednou jedeme ke zkoušce, tak jsem zvědavá jak dopadnou.
|
| Bára a Naty |
|
(11.6.2009 8:46:19)
Teda Míšo bicí by mě zabily Mně někdy stačí ta flétna, zejména, když piští celý den. A to musím uznat, že za ty 4 roky už hraje dobře. Ale teď přibude ta příčka a to zas bude falešnejch tónů. To tady nikdo nevidí jek se já ubohá matka musím obětovat, zejména mé uši!!!
|
| Jedůfka / 99,00 |
|
(11.6.2009 9:03:54)
No u nás je to tak, že kolikrát jsem v kuchyni, z obýváku zní klavír, z vedlejšího pokoje kytara a ze sklepa bicí v jednu dobu, bo manža je náruživý amatér a hraje na všechno možné. Jednu dobu jsme měli bicí v obýváku, protože jsme předělávali sklep, a to byl teprve mazec. Asi už mám svatozář Předminulý vánoce kluci nechtěli nic k vánocům nic jiného než bicí, hrozně žadonili. Mě to přišlo přehnané z různých důvodů, ale manža řek, že se na ně bude učit taky, že to už dávno chtěl zkusit a tak je pořídil, klasické, velké, dospělácké. Mladšímu tehdy bylo sedm, byl za nima sotva vidět, známý ho naučil správné držení a údery, seděl za nima denně a tak dlouho to zkoušel, až po cca měsíci to bylo opravdu poslouchatelné. Do hudebky se hned nedostal, měli plno. Dnes jsou s tátou schopni zahrát pár písniček - bicí + kytara, je to super, jen času je tak málo...! Sedí mu to neuvěřitelně, je to přesně to, co na vybití potřebuje.
|
|
|
|
|
|
| Sylvie |
|
(11.6.2009 6:12:08)
Milado, když už jsme u toho času stráveného v ZUŠce - holky se mi přihlásily do ZUŠ na výtvarku a výuka je sice jenom jednou týdně, zato tři vyučovací hodiny v kuse S požadavkem na zkrácení pro prvňáčky bych asi neuspěla
MMCH i mé školkové dítě mělo kroužky čtyři a to jenom proto, že fotoškolka letos nebyla, jinak by jich mělo pět. Nestěžovalo si a přetíženě nevypadalo V pondělí měla holčina v odpoledních hodinách ve školce keramiku, tu miluje, díky staršímu sourozenci na ni chodila ještě dřív, než byla do školky přijata. V úterý byly tanečky, ty byly dopoledne v době školky, nepřihlásit ji na ně, dost bych jí tím nakrkla. Ve středu odpoledne se vetřela na skauta, tedy ke světluškám. To se přiznám mi připadalo předčasné, ale vůdkyně proti ní nic nenamítaly, ostatní světlušky si ji oblíbily a holka sama byla nadšená. No a v pátek chodíme na plavání,opět další kroužek. Tady tedy vzniká kolize se skautem, občas se kroužek vynechává kvůli výpravám, nicméně celkově by holka opět plavání za nic nevyměnila.
Popravdě nenapadlo mne, že bych dítě přetěžovala, přijde mi to tak akorát - holka dělá, co ji zajímá, a přitom máme ještě dost času chodit lítat na hřiště. A rozhodně nejsem ambiciozní rodič, starší holka loni druhou třídu začínala s tím, že odmítla chodit na jakýkoli kroužek, a teprve postupně v průběhu roku přišla s tím, že chce skautit a plavat.
|
| Bára a Naty |
|
(11.6.2009 7:35:43)
Děkuji, děkuji, děkuji.
Už jsem si pomalu začala připadat opravdu jako magor. Jinak výtvarku máme taky 3 hodiny, nástroj 3/4 + nauka 3/4. Jako správní magoři jsme chodily na nástroj již ve školce 3/4 h + 3/4 h přípravka.
Jinak jsem se Hroudo nenadzdvihla kvůli svým výčitkám svědomí, ale kvůli Tvému jasnému odsouzení něčeho o čem prd víš.
|
|
|
| Katla |
|
(11.6.2009 13:08:48)
nekteré kroužky, nejen ZUŠ, jsou vícekrát týdně. Takže tím spíše nemůže mít malé dítě 2 - 3 .
|
|
|
|
|
Jinak naše děti doma nevysedávají ani u televize ani u dvd ani u počítače, nejstarší má své zájmy, chodí do skauta, do sportovních her, chodíme ven, na kolo, dětem se věnujeme, k televizi ani k dalším vymoženostem je neodkládáme, umí je využívat, nejsou jejich sluhy.
V její náručí
Řípská pouťLitoměřice 
Mezinárodní den tancePraha 1 
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověkuOlomouc 
Mamuti na TočníkuBeroun 
Westernová hernaPlzeň-město 
Řípská pouť
Mezinárodní den tance
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověku
Mamuti na Točníku
Westernová herna
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)