| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Názory k článku „Kde je Pepík?“

 Celkem 82 názorů.
 Natanela 


Ať se Vám daří. 

(31.3.2009 8:49:14)
Tak to je skvělé, jste už náhradními rodiči nebo čekateli?
Právě jsem se vrátila ze sociálky, kde jsme podepisovali poslední dokumenty, protože žádáme ještě o jedno dítě z DD. Byl to neuvěřitelný papírový maraton, ale díky Bohu, dnes jsme doběhli. Teď už budeme jen čekat.
Je to krásné, ale také hodně náročné vypiplat takového budulínka z DD.
Tak přeji Vám i Nám do toho společného a často velmi náročného života hodně štěstíčka a Božího požehnání.
Mějte se krásně.
 borovice + 5 


Maceško? 

(31.3.2009 8:59:55)
Ahoj Maceško, svým článkem jsi mi připomněla to na co jsem se chtěla někoho zeptat. Zajímalo by mě kdyby jsme např. zemřeli oba s manželem, nebo se stalo neštěstí rodičům našich kamarádů. Co by se dělo s dětmi? Bylo by možné si vzít do PP nebo nějaké jiné formy péče děti známých, kamarádů nebo sousedů? I když nejsme čekatelé?
 borovice + 5 


Re: Maceško? 

(31.3.2009 10:03:37)
Omlouvám se Macešce, špatně jsem si přečetla autora příspěvku.
 maja 
  • 

Re: Maceško? 

(31.3.2009 22:05:07)
májo tady maja...kde je vilík :)
mě to taky zblblo, okamžitě jsem si tam dosadila macešku a teprve jak čtu tvoje " promiň, přečetla jsem si maceška" jsem se šla kouknout a fakt...mateřídouška
Už jsem si říkala, že maceška vytáhla staré příhody , ale vůbec mi to nepasovalo
 M+J+ 5 (2 holky -3 kluci) 


Re: ahojky maji+4 

(31.3.2009 13:36:40)
ahojky maji co vim kdyby se stalo neco s tebou nebo s manželem tedy respektive s obema...do peče je automaticky mohou převzit prarodice deti sestra či nekdo s přimeho přibuzenstva...a deti tak nemuseji ani na vterinu do det.domova kojenaku apb....

pokud je to v přimem vztahu o děti mohou ihned jak rikam požadat a zažadat tak o peči.....

alespon takt vim že probehlo řizeni ohledne dvou detiček o kterych jsem se tady zminila v diskuzi....jen přimi přibuzny si je mohl odvest s kojenaku kam se dostali jelikož nikdo předtim nevedel kde jsou a zažadat o jejich peči...
vim že probehl opatrovnicky soud ale tady to bylo jine protože rodiče obou deti žiji jenom se o deti nestarali....



 Hanka 
  • 

Taky jsem  

(31.3.2009 8:59:01)
Taky jsem se chtěla starat o děti z děcáku, třeba několik. Jenže jsem byla samoživitelka a měla jsem co dělat sama se sebou. Když jsem viděla, že bych třeba se třemi dětmi třela bídu s nouzí (protože stát se rodině ve financích nepředá, na rozdíl od děcáků), tak jsem to vzdala. Bídu s nouzí můžu třít i tak a bez práce. Třít ale bídu s nouzí za práci mi připadalo blbé. Když vidím, kolik peněz jde do děcáků (kolem 20.000,- Kč na JEDNO dítě, zatímco na dítě v rodině jen životní minimum), je mi to moc líto. Kdyby mi stát dal jen polovinu z toho, co jde na dítě do děcáku, postarala bych se tak, že by dítě ob rok jezdilo k moři a v 18 létech nemělo holý zadek jako v děcáku, ale nějaký peníz do startu. Za životní minimum to ale fakt nedokážu. Tak vám aspoň držím palce.
 Sylvinka 
  • 

Re: Taky jsem  

(31.3.2009 13:21:08)
Jako pěstounka bys bídu netřela, protože stát platí na potřeby dětí v pěst.péči a pěstouni také dostávají za svoji práci odměnu.
 Terka 
  • 

Re: Taky jsem  

(14.4.2009 16:56:09)
Jasně, ale víte kolik to je? :)
 Lea 
  • 

????? 

(31.3.2009 9:03:39)
Tak ja tedy doufam, ze clanek je psan s hooodne velkou nadsazkou. Jestli ne, dela se mi mdlo. Kdyz socialka sebere rodicum dite, je to tragedie.

A autorka, misto aby zvazovala spise pomoc one rodine (kdyz to tedy meli tak blizko), tak uvazovala, jak se ditete zmocnit. Ve svem nadseni, se autorka zrejme vubec nezamyslela nad tim, PROC bylo dite odebrano (a rozhodne neverim, ze je to vzdy pro blaho ditete a vzdy z tech nejzavaznejsich duvodu), ani na jak dlouho atd.

A kde brala autorka jistotu, ze se Pepikovo pohybove nadani v jeho rodine ztrati? A neni nahodou vlastni rodina (ktera o dite zjevne stoji - dle vyjadreni soc. pracovnice) vetsi hodnota, nez ciste hypoteticke rozvinuti/nerozvinuti talentu?

Ano, ne kazde dite ma funkcni rodinu. Ovsem praxe odebirani deti, protoze rodice se treba zrovna ocitli v nepriznive zivotni situaci?

Jinak za predpokladu, ze clanek je psan s nadsazkou a ze si autorka uvedomuje, ze veci nejsou cernobile, ji preji hodne stesti!
 Rapiti 


Re: ????? 

(31.3.2009 9:08:44)
Taky zírám. Uvažování malého dítěte ... ~a~
 GLT 


Re: ????? 

(31.3.2009 9:20:42)
Já teda taky zírám a souhlasím s Leou. Navíc mě ještě překvapuje, že se rozhodla jít žádat bez manžela a postavit ho před hotovou věc- bude s tím určitě souhlasit!!! (Fakt? A co kdyby ne?) ~a~

 Natanela 


Někdy je lepší zírat míň. 

(31.3.2009 9:35:14)
Možná právě proto, že tolik lidí zírá, máme nejvíc dětí umístěných v DD. Mateřídouška asi znala situaci v rodině. Biologická rodina má přednost, ale ruku na srdce, kolik z vás už viděli, jak funguje taková rodina, kde je třeba odebrat děti.

Mateřídouško, smekám před tebou, že jsi žena ~x~skutku a ne ,,velké huby." ~y~

Díky takovým lidem jako ty, má zase aspoň jedno dítě šanci prožít krásné dětství. Věř, že je to nesmírně cenné~s~
 GLT 


Re: Někdy je lepší zírat míň. 

(31.3.2009 9:44:28)
Natanelo, ale já neosuzuju nikoho proto, že by si chtěl osvojit dítě. Rozhodně je pro něj lepší žít v ,,normální" náhradní rodině než ve ,,vlastní" špatně fungující rodině. O DD snad psát ani nemusím... Ale zírám nad uvažováním autorky ~Rv
 Natanela 


Re: Někdy je lepší zírat míň. 

(31.3.2009 10:36:54)
Prďolo, ale co je špatné na tom, jít se zeptat na sociálku, co můžu udělat pro to konkrétní dítě? Mateřídouška měla dobrou vůli, no a co, že to bylo třeba i naivní. Kolik lidí ví, co se v takové situaci dělá? A to že má matka zájem, neznamená, že se bude starat. Děti se zájmem svých rodičů vyrůstaly v DD kolikrát až do dospělosti.

Mateřídouška to nevzdala a šla dál. Chybu ( podle mě to žádná chyba nebyla, ale cesta, kterou šla) udělá každý, ale ne každý se dokáže poučit a udělat věci, tak jak se mají dělat.
 MM, 2 kluci 
  • 

No spíš nad NEuvažováním, ne? 

(1.4.2009 14:02:10)
Tak k tomu bych se tedy připojila: Jako by autorka buď vůbec nepřemýšlela, nebo hoooodne zjednodušeně a ne moc zodpovědně. Už jenom to, že postaví manžela před hotovou věc - jako by rozhodnutí vzít k sobě dítě z jiné (naví "problémové") rodiny bylo jen tak něco, jako otázka zda koupit rohlíky či chleba... Připomíná mi to přístup malých dětí, když mermomocí chtějí zvířátko - ale vůbec jim nedochází, co vše to obnáší, práce, zodpovědnost, prostě všechno!

Asi se autorka k tomu zodpovědnému přístupu mezitím už dopracovala (? - a v tom případě obdivuji její (a doufám že tentokrát i manželovo!) rozhodnutí pečovat o dítě z děcáku a přeji hodně zdaru!

Přičemž obecně si myslím, že je vždy nejlepší pokusit se pomáhat přímo rodinám, když (resp. NEŽ) se dostanou do problémů - aby neeskalovala beznaděj, násilí, zanedbávání... atd. a aby k nějakému odebírání dětí nemuselo vůbec docházet. Ale vím, že někdy to opravdu jinak nejde a dětem je pak líp jinde. Pak je úžasné, když se dostanou do náhradní rodiny a mají šanci poznat, jak to taky může fungovat...
 DENISA 
  • 

Re: Někdy je lepší zírat míň. 

(31.3.2009 9:48:48)
Natanelo, naprosty souhlas. Opet tu nekdo vyvozuje zavery, byt nezna pomery a v clanku se opravdu nedaji vypsat vsechny okolnosti. Muze to byt tak i tak, ale hned se obouvat do autorky je nefer, protoze diskutujici nevedi.
 Mateřídouška 
  • 

Re: Někdy je lepší zírat míň. 

(31.3.2009 14:32:54)
Díky za hezký komentář. Je super najít tady spřízněnou duši. My už se děťátka dočkali, ale o tom chci napsat zase příště. A také o tom, co všechno tomu ještě předcházelo. Ty si to umíš představit, viď? Takže se těším zase příště nashledanou.
 Mateřídouška 
  • 

Re: Natanelo 

(31.3.2009 14:41:15)
Natanelo, to poděkování patřilo samozřejmě tobě. Zapomněla jsem to v předešlém komentáři napsat. Tak dík a ahoj.
 Cita 


Odpověď 

(31.3.2009 15:16:59)
Mateřídouško, můžeš mi prosím odpovědět na můj dotaz z 11:15? Děkuji.
 maja 
  • 

Re: Odpověď 

(31.3.2009 22:12:00)
11,15? nic takovýho nevidím
 Natanela 


Mateřídouško, 

(31.3.2009 15:29:01)
tak to je super. Dnes jsem byla( mám perný den) s naší princeznou u speciálního pedagoga - příprava na školu. Nejde jí všechno, tak jak ostatním dětem, musela toho hodně dohnat. Ta paní mě moc potěšila, byla překvapená, jak je malá moc šikovná a kolik toho už umí. Je to strašné milé a pohladí to po dušičce, když člověk vidí, jak ty dětičky prospívají. Zvláště po tom, když každý úspěch je pomalu srovnatelný se zdoláním osmitisícovky~b~.

Je to kolikrá pořádná fuška, ale ty úsměvy na tvářičkách těch prďolů za to stojí, viď~;).

PS: Když budeš mít chuť, najdi si náš příběh v NÁHRADNÍ RODINĚ - Oči, tak prázdné a pusté.
 Mateřídouška 
  • 

Re: Natanelo, 

(31.3.2009 23:28:20)
Jsi můj člověk:-)Přečetla jsem si tvůj článek a je to, jako bys to psala o nás. Takže se budu asi dost opakovat, ale to nevadí. Opakování je matka moudrosti. A třeba to uklidní jiné pěstouny-začátečníky, když zjistí, že je to vždy hodně podobné, hodně náročné, ale řešitelné.
 zuzkasim 


Re: Někdy je lepší zírat míň. 

(31.3.2009 21:44:09)
Já se těším na další pokračování:-) Jsem možná také lehce naivní a neustále si pohráváme s myšlenkou stát se pěstounskými rodiči. Velká spousta lidí mě od toho odrazuje a nejhorší na tom je, že i lidé, kteří pracují v kojeňáku. Zatím nevím, jak vše dopadne, ale věřím, že jakkoli se rozhodneme, bude to správně.
 Rapiti 


Re: ????? 

(31.3.2009 16:30:23)
No mě by třeba nenapadlo říct ženské, která dle mého subjektivního mínění zanedbává své děti, ať mi to jedno dá. ~a~
 Tvoje horší já 


Re: ????? 

(31.3.2009 16:35:24)
Kamarádka se narodila jako poměrně pozdní dítě, čtvrté v pořádí, když její mamince bylo 48. A celé těhotenství její maminku doslova terorizovala sousedka, která si umanula, že by jí to dítě přece měli dát, když jsou tak staří a mají dětí už dost...
 Veronika, školák a předškolačka 
  • 

Realita 

(31.3.2009 12:28:58)
Přidala bych se k váhavým reakcím. Při setkání se smutným osudem jakéhokoliv dítěte mívám také spontánní "chuť vzít si ho okamžitě domů", to je asi přirozené cítění většiny normálních matek. Ovšem jsem si velice dobře vědoma, že realita v těchto případech bývá o mnoho, o mnoho! složitější a takové unáhlené, emocionální rozhodnutí by nemuselo být nejšťastnějším řešením. Nicméně, vážím si samozřejmě všech rodičů, kteří po pečlivé zralé úvaze pomohou vytvořit domov dětem s těžkým osudem, ti zaslouží obdiv a podporu společnosti.
 mmm-564 


Re: ????? 

(31.3.2009 12:30:01)
ty jsi fakt pěkná ..... nezlob se na mě, ale tady především šlo asi o to dítě, ne????? Jak víš, jaká byla situace a že si za to rodiče nemohli sami, už jen podle toho "bílého" trička, neříkej mi, že neměli na tičko ze "sekáče", které by mu aspoň bylo!!!! Neodsuzuj matku, kteá chtěla blaho po dítě a to že bylo cízí svědčí jen o tom, jaký má naozdíl od tebe charakter!!!!!
 Cita 


Re: ????? 

(31.3.2009 12:50:21)
Ty jo, mým dětem leze z triček pupík každou chvíli, nebo mají krátký kalhoty (nebo dlouhý), nebo co já vím...to sem netušila, že je to poznávací znamení špatných rodičů..

Když Matřídouška chtěla tak moc pomoci, proč se zarazila, když zjistila, že by museli přibrat ještě další čtyři děti? Ono vychovávat (a živit) pět dětí opravdu není sranda..

Můžeme tady diskutovat o tom, proč si jich pořídili tolik, samozřejmě, ale jinak nevíme nic, jestli v té rodině kromě financí byly další problémy....

Ovšem to, že se s problémovými rodinami málo pracuje je fakt..

Což ale nic nemění na tom, že Mateřídoušce fandím..
 Lea 
  • 

Re: ????? 

(31.3.2009 14:28:31)
Hernajs, od kdy je male tricko duvodem k odebrani ditete?

Dana situace byla urcite slozitejsi a duvody pro odebrani deti byly zavaznejsi. Autorka tedy bud:

- o rodine nic nevedela a "zachranovat dite" se vydala az po odebrani. V takovem pripade mne osobne prijde spis na miste nejdriv zjistit proc bylo dite odebrano a rodine nabidnout (v ramci moznosti) pomoc. Samozrejme mohlo jit a dysfunkcni rodinu, stejne tak dobre ale mohlo jit i o nedorozumneni, uredni prehmat apod. Z clanku nevime.

- prave duvody znala. V tom pripade bych ale cekala, ze v clanku bude odkaz na nejaky zavaznejsi precin nez "spinave male tricko" (neocekavam bulvar - konstatovani, ze situace Pepikovych rodicu a Pepika v rodine byla dlouhodobe velice spatna, by uplne stacilo).

V kazdem pripade mi ale vyprava na socialku s pozadavkem "dejte mi dite" prijde naivni a ukvapena. Co takhle si o situaci nejdriv promluvit jednak s manzelem (a vlastnimi detmi, pokud uz jsou dost stare) a hlavne pak s rodici Pepika?

Co by autorka delala, kdyby vse probehlo podle jejiho zamysleneho scenare? Soc. pracovnice by se usmala, rekla "ale jiste" a autorka by si Pepipka odvedla domu, coz by pro zbytek rodiny byl jiste sok. A druhy den rano by Pepika vedla do skolky pred zraky biol. matky? Jak by asi Pepikovi bylo?

Pestouny a adoptivni rodice bezmezne obdivuji a velmi si jich vazim. Pred lidmi jako Masecka se sklanim az na podlahu. Proc? Protoze verim, ze jsou to nesmirne vyzrale osobnosti s velkym srdcem.

Autorka (podle pribehu) v dobe konani pribehu mela jen to velke srdce. Pokud se to ale od te doby zmenilo (a ja verim ze ano, protoze jinak nevim, proc by tady clanek byl), ma muj hluboky obdiv.
 maja 
  • 

Re: ????? 

(31.3.2009 22:15:07)
podle trička posuzovat úroveň péče o děti v rodině ? no fuj
 Katka 
  • 

Re: ????? 

(1.4.2009 8:48:27)
Včera jsem se dozvěděla, že se zabil můj kamarád (35)z dětství. Jeho rodina o něj taky stála, ale nic mu nedala, jenom chlastali a on do toho jako dospělý spadl taky. Jako dítě měl sny, ale neměl v sobě sílu je zrealizovat. Zrovna mě apadlo jak by asi dopadl, kdyby měl možnost vyrůst v jiné rodině?
 Karolína 
  • 

Hodně naivní příběh, ale 

(31.3.2009 9:44:23)
nelze mu upřít jistou dávku sociálního cítění, a hlavně to, že autorka to jistě myslela dobře, že to v životě funguje jinak je druhá strana mince.
 Kačislava 


Naivita může být i fajn 

(31.3.2009 17:42:50)
Mám doma dvě adopčata, přišly k nám, když jim bylo 2,5 a 3,5 roku. Jsme normální rodina, máme se rádi, ale nebýt určité mojí i manželovy naivity, možná bychom rodina nikdy nebyli. Požádali jsme o adopci, nechtěli jsme miminko, neměli jsme žádný zvláštní požadavek na etnikum, žádnou rodinu s adopťaty jsme neznali, po žádných informacích jsme se nepídili, prostě jsme do toho šli naivně a po hlavě. A dnes, po několika letech musím říct, že i naivita se někdy vyplatí. My, totálně bez informací, jsme nikdy nepřemýšleli nad tím, jak to dopadne, prostě jsme požádali o děti a čekali, koho k nám osud přinese. Dočkali jsme se za 15 měsíců od podání žádnosti a přišly k nám děti, u kterých sami s manželem pochybujeme, jak je možné, že se nenarodily nám, když jsou nám tak podobné. Známí, plni katastrofických informací z okolí a z webů, dítě pořád řešili, pořád to odkládali, a protože žádali o úplné miminko, čekali několik let, ve kterých je pochybnosti (a co geny, jak to dopadne, nejspíš špatně, atd.) málem utrápily. Oni do určité míry pochybují dodnes (jejich dítě je úplně normální dítě, ale holt se jim nenarodilo, tak co kdyby to špatně dopadlo), my si děti užíváme. Naivita není hloupost a trocha naivity někdy neškodí.
 Hanka 75 


Re: Naivita může být i fajn 

(31.3.2009 21:07:26)
Souhlas, kdo nic nedělá nic nezkazí a já myslím, že Mateřídouška to neviděla ani tehdy nijak naivně, ale konala, když zašla na úřad... Kdo ví jaká byla situace v rodině a třeba by to šlo. Lepší se zajímat a konat, než se chovat nenaivně a udělat h....., tímhle nikomu ublížit nemohla a třeba i náhodou pomoci. A na konec jistě pomohla.
 Hanka 75 


Re: Naivita může být i fajn 

(31.3.2009 21:10:57)
Samzřejmě tím nemyslím, aby dítěti byla odebrána možnost fungovat v biologické rodině, která by měla mít přednost. Ale z příspěvku bylo dle mého jasně poznat, že autorce jde o dítě, nikoli o ní a co je v nejlepším zájmu dítěte, to by pro něj udělala...
 Cita 


A jak je to dnes? 

(31.3.2009 11:15:20)
Z kontextu ohaduji, že se Pepík z děcáku vrátil domů..tak to jeho rodina nakonec asi opravdu ustála, ne? Pak by, předpokládám, bylo všechno v pořádku. Pokud je i nadále v děcáku, je to smutný..Takže, jak to teď je: Je doma, nebo v ústavu?

Pokud byl článek míněn jako popis okamžiku, který nakopl rodinu Mateřídoušky stát se pěstouny, je to hezký příběh a držím jim palce..
 Mateřídouška 
  • 

Re: A jak je to dnes? 

(31.3.2009 15:22:12)
Salíku, je to přesně jak píšeš. Článek byl míněn jako popis okamžiku, který nakopl naši rodinu stát se pěstouny. Je mi líto, že někoho tak rozhodil, ale naštěstí jsme svobodní lidé, takže si můžeme vybrat, co si přečteme. Takže koho podobné články vytáčí, ať je pro příště nečte a bude líp jemu i nám. A já příště budu také číst jen ty hezké komentáře a se všemi, kdo jste naladěni stejně jako já se těším nashledanou. (A uznávám, že jsme byli hodně naivní, ale bez toho by jsme dnes nebyli tam, kde jsme.)
 Cita 


Re: A jak je to dnes? 

(31.3.2009 15:27:47)
Tak to mám asi zákaz tvoje články číst, škoda..

Když mě totiž něco rozhodí, tak píšu a jiné už to nebude..

Tak hodně štěstí ~d~
 Mateřídouška 
  • 

Re: A jak je to dnes? 

(31.3.2009 15:32:32)
Jémine, to nebylo myšleno na tebe.
 Cita 


Re: A jak je to dnes? 

(31.3.2009 15:48:45)
Neberu to osobně, spíš tak, že nechceš slyšet jiné názory, než ty, které se ti líbí..

Respektuji to..
 Mateřídouška 
  • 

Re: A jak je to dnes? 

(31.3.2009 15:30:42)
Co se týká Pepíka, nemohu bohužel zodpovědně odpovědět. Ale vzhledem k tomu, že jsem ho potkala v našem městě, tak usuzuji, že jeho máma přece jen nějak funguje, nebo alespoň chvílemi. Ale to je jen moje domněnka. Když jsem s Pepíkem tenkrát mluvila, tak jsem se ho na osobní věci nevyptávala.
 Katka N. 


sociálka 

(31.3.2009 11:25:09)
Když mi bylo 14 otec chastal týden v kuse pomočoval se a napadal matku s nožem.Byla jsem tak vystresovaná,že jsem si na lince bezpečí pod pohrůžkou sebevraždy vynutila soc. pracovnici. Ta rychle přijela, a já s matkou jsme jeli strávit noc k tetě.Posléze se situace řešila setkáními na sociálce,lépe řečeno máti se vrátila druhý den domu,aby doprovodila svého těžce nemocného manžela k doktorovi a já po silém nátlaku z její strany po týdnu od tety také.Ta pani mi sice nabídla azilák,ale informovala rodiče ti samozřejmě s odstupem tvrdili že "menší exces" přece memůže být důvodem k odebrání, ue mě udělali ulhanýho spratka a vše se zametlo pod koberec.Dnes je mi 21 nejsem schopna vztahu s muži- beru je za ožralecký zrůdy a těším se až z těch dvou budou staří bezbraní lidé- ještě nevim jak ale pomstím se. Kdyby mě hned odebrali a zamezily kontaktu mohla jsem mít jiný život. Ale rodina je vždy na 1. místě, rodina se netrhá a "zájmi" dítěte jsou nadřazeny jeho touze a pocitu bezpečí.
 Babi 
  • 

Re: sociálka 

(31.3.2009 12:01:40)
Je mi Tě moc a moc líto, nemáš vůbec hezký start do života:-( Jenom by mě zajímalo co na to Natanela. (asi jsem zkomolila jméno)
 Cita 


Re: sociálka 

(31.3.2009 12:21:02)
Katko, zažila jsem něco podobného a taky jsem svého času litovala, že mě "neodebrali"..na jednu stranu je smutný, že neposlouchají 14-letého hotového člověka (Pepík z článku je malé dítě), na druhou stranu, dnes jsem ráda, že se to nestalo..

Máš velkou šanci vzít svůj život do svých rukou...to spusta lidí z děcáku nemá, protože prostě nejsou zvyklí, že se o sebe musí postarat sami..

Tak už nefňukej a zaber, ohledně tvého problému s muži radím: najdi si odbornou pomoc (psychologa), místo toho, aby ses soustředila na pomstu rodičům, soustřeď se na sebe! Zasloužíš si to. Pečuj o sebe a nenech se už nikdy nikým zneužívat..

Máš ohromné množství zkušeností oproti ostatním a to je svým způsobem výhoda..

Jedno pořekadlo říká: co tě nezabije, to tě posílí..

A další: jaký si to uděláš, takový to máš..

V 21 letech máš všechno teprve před sebou, držím palce ~s~
 Karolka a adopčáci 
  • 

Krásně napsané :-) 

(31.3.2009 12:03:19)
Moc pěkně napsané, přeji hodně štěstí! My máme v osvojení dva chlapečky a ve čtvrtek si jdeme prohédnout spis na 5měsíční uzlinku :-) už se nemůžeme dočkat :-)
 mmm-564 


gatuluju 

(31.3.2009 12:26:36)
Nááááááááádhenej článek, přeju v životě hodně štěstíčka, potože je moc potřebaa gatuluji k takovému ozhodnutí
 M+J+ 5 (2 holky -3 kluci) 


ahojky smutne i dojemne zaroven  

(31.3.2009 13:20:05)
ahojky je tomu už asi 3 roky co se udala jedna kapitola meho života.
bydlela jsem v brne na patře kde jsem bydlela ja bydlela i velmi mlada holka u rodiny sveho taktež mladeho přitele ktera čekala miminko jak se na neho tešila ja v te dobe mela tři děti tenkrat 8 mesicu 2roky a 4 roky mačkaly jsme se sice v 1+1 ale v planu bylo stehovani do domečku.

skamaradila jsem se sni a dozvedela se že byla v pastaku a tam se potkala prave s tatinkem miminka a tak bydli u nich....jeji matka alkoholička otec ji nezvladal skrze uteky.ale jeji otec jak jsem pozdeji poznala je pryma človek ktery se ji snažil davat maximum jen ona chtela vic.....

no a tak jsem si pak pochovala jeste v porodnici jejiho maleho chlapečka....když dojela domu přez panelakove zdi bylo večně slyšet jak maličky v noci hrozně řvé řikala jsem si snad ne jen ja v baraku že tam někdo nekoho vraždí....

už tyden po narozeni davala jasne najevo jak ji detsko vadi že nemuže spat tak jsem ji navhrla aby ho dala na noc ke mě kojila jsem v te dobe dceru a tak jsem ji řekla že na kojeni bych ji ho donesla pry jo jo....a cela štastna šla večer spat....
jenže když se jeji syn probudil ona nikde šla si uživat a co s plačicim miminkem a tak jsem ho proste nakojila ja.....

jenže za moji ochotu pohlidat miminko a ulevit tak tehdejsi 17 lete holce ktera se sice tesila na miminko ale asi hodne rycle padla na zem když zjistila co miminko obnasi.....mi jeji syn zustal na krku skoro 6 tydnu ani se neracila podekovat cokoliv řict....

ja nemela odvahu jit na soc a tak mrnouskovy nachystat hned od začatku dokonali vstup do života v kojenaku.....
promluvila jsem si s dedeckem mrnouse ten jen mavl rukou uhradil mi pleny a prispel alespon na dalsí pleny pro maleho...

je pravda že ona se pak vzpamatovala trochu a o maleho se začala zase zajimat možna domluvil děda. kdo vi....

ale byl opet alespon u mámy....ale bylo mi do place když jsem neustale slyšela přez zdi jak mali opet place od rana do rana jak snim hazi vztekle když ho zvedala s kocarku když jsem zasla k ni nebo ona ke me jeji chovani k tak malemu drobečkovy me dohanelo k šilenství.....ja sama matka 3 deti ktere se meli jako v raji videt jak jine ditko takto trpí.....

jeji pritel se dal na fet a lital s kamarady ona začala pit a maleho nechavali samotneho tak jsem si maleho brala k sobe kolikrat u me zustal i vice jak 3tydny nežli si pro neho uračila dojit.....
nemela jsem srdce rici ne šlo o dite sice ne o moje ale dite ktere se jich neprosilo o život ktereho přivedli na svet a slo jim jen o to skasirovat stat o davky prochlastat je profetovat a nevim co....

jenže pak jsem se odstehovala konecne do domecku me nejmladsi byli rovne dva roky když sme se prestehovali......
cele detstvi syn te holky stravil u mě ja ho vlastne vypiplala a ted jsem byla bezradna nemohu si přece odvest i dite ktere mi nepatři i když jsem to chtela udělat a ktera mamina by to nechtela udelat......

asi po pul roce u nas zazvonil zvonek nikde nikdo jen mali domča syn te holky stal za dveřima ona opet pupek že čeka dalsi a jestli bych nemohla maleho pohlidat a tak opet po pul roce byl malej domca s nami.....zustal u nas mesic.
a byl vazne totalne zanedbany nepromluvil ani slovo v noci se budil s křikem nedokazal se ani najist a to mel skoro dva roky..

neznal ani obed sapal se jen po tvrdych rohlikach co jsou určene jako pamlsek pro psa....jeho flaska na caj kterou si dovezl pachla po acetonu usazeniny takoveho raženi že jsem flasku vyhodila rovnou do popelnice i s cajem ktery byl snad tyden stary...

ja vim je to vše k neuveření ale vše je pravda pravdouci....veřim že snad jen u me ma domca tolik fotek na pamatku od narozeni do te doby nežli jsem ho videla uplne naposled.

no to ale neni konec.....pak se te holce nechci jeji jmeno zveřejnovat....narodil druhy syn ten taky nejaky cas nakonec travil u mě ale až kolem veku 5ti mesicu kdy je dala ke mě že doma maji problem ...... na otazku jake mliko mali pije a kde mam pro nej veci jsem dostala odpoved že mu dava od narozeni obyčejne mliko a pleny jsou pry v tašce a zmizela.....
vratila se až za mesic......
jenže to byla už u me socialka respektive s klokanku.jelikož ten jeji problem trval už dlouho nekdo s baraku od nich je praskl socialce a tak aby ji je nevzali vrzla je ke me kde je s klokanku prisli totiž jen zkontrolovat a u me zjistili že se maji jako v bavlnce.......

jenže jeji zamer došel každemu až pozdeji že takto si chtela udržet davky a materskou....... ale to je jina kapitola na delsi povidani

klokanek shledal vse v poradku a tak deti po case si odvezla a to bylo aposledy kdy jsem je videla......

nakonec marna snaha se ke me doneslo že se dala na chlast a fet a že nikdo nemuže najit ani ju ani deti jeji přitel v te dobe sedel v kriminale.....
po par telefonech jsem zjistila kde deti jsou...a jeji deti si začal žadat jeji otec vlastne dedeček deti.....asi po mesici je dostal s kojenaku ven....
.
ona je dala nekde v brne k nejake rodine stim že se pro ne vrati vecer a už se pro ne nevratila......

nekolikrat byla udajne videna jak šlape chodnik jak je sfetovana ted udajne žije v čechach nebudu rikat mesto s dalsim pritele kteremu se stara o jeho deti ...je to mazec kyž si vezmu o sve se nezajima ale o cizi se stara.....

jejiho pritele a otce deti pustili s kriminalu sekal dobrotu par dni a ted je opet odsouzeny za řizeni v podmince bez papiru s fetovany opili atd ukradl auto naboural odstavil v jedne nejmenovane dedine elektriku protože naboural do trafa zrusil jim antonicka jeste že nikoho nezabil.... a dostal jen 6 mesicu jeste ma na triku hromadu kradeží i takto je nas stat spravedlivi k hajzlum vse prochazi....

matkam ktere se o deti nechteji starat tem deti nechavaji i když je nacapali dali jim na vyber a presto vedeli opakovane že deti žiji jako prasata že neznaji poradne jidlo a neznaji co je to peče a tem kdo se snaži ze vsech sil a detem davaji najevo lasku i když zijou dost skrome takovim deti odeberou......

ale jedno je jiste s kledem mohu spat vim že oba kluci se ted maji dobre poprve v živote poznali co jsou vanoce co je klid co je laska pece atd konecne poznali že život neni jen utrpeni hlad bida bolest nezajem......a to je to co me ted hreje na srdicku.....vim že kluci se opravdu maji perfektne dokonce bydli jen nekolik km ode me mohu je kdykoliv navstivit .....
ale to mam v planu až porodim sveho drobecka za chvilku a o prazdninach si se všema detima vyšlapneme nekam na vylet no nas bude.....

jeden detsky přibeh skončil happy endem ale ne každy takto končí..


 Cita 


Re: ahojky smutne i dojemne zaroven  

(31.3.2009 13:35:33)
Matie, klobouk dolu..

Kluci jsou u dědy, nebo v děcáku?

Každopádně jsou kousek od vás, to je dobře..

Otázka je, jestli by pro ně nebylo lepší, kdyby jsi tenkrát, když jsi je měla poprvé na dlouhou dobu, upozornila sociálku..

Možná už by teď byli dávno adoptovaní a nezažili by téměř nic z toho, co jsi popisovala..

Jsem zvědavá, jestli sociální pracovníci konečně jednou nezačnou být jen na ozdobu, jestli jich bude víc, budou navštěvovat krizové rodiny a pracovat s nimi..

Holka z pasťáku podle mě nemohla mít ani tušení, jak je péče o miminko náročná..a tady to všechno začíná..
 Taodvedle 


Re: ahojky smutne i dojemne zaroven  

(31.3.2009 13:45:52)
Marie mas srdce na pravem miste. hruza pro to dite, i pro tu matku, ktera vyrustala sama spatne, nemela kde vzit hodnoty, ani nevedela poradne co je to zivot. kdyby si nasla aspon spravneho chlapa, ale kdyz narazi na takoveh fetaka a kriminalnika, tak je jeji osud zpeceten.
 M+J+ 5 (2 holky -3 kluci) 


Re: ahojky smutne i dojemne zaroven  

(31.3.2009 13:46:09)
kluci jsou ted u dědy vyrustaji u neho a jeho přitelkyne....ktera se stara jeste o sve deti...

no viš ja jsem si napřed řikala že jde o mlade hloupe tele že je po porodu a že ma asi depku a že se to spraví a nechtela jsem aby jeji syn trpel....
jenže jsem nepředpokladala že to je krkavci mama...ona na to ani nevypadala...

na mimino se tesila porad mluvila o malem jeste než se narodil....
ono to bylo težky ...chtela jsem ji vyjit vstřic jak řikam v domence že jde o poporodni nejake psycho...
že je mlada a nevim co jsem si tenkrat už myslela....

že nemela nikoho kdo by ji poradil pomohl v byte byla jen se třema chlapama dedem sveho přitele jeho bratrem a samotnym otcem ditete....
žadne kamaradky matku nebo kohokoliv....

jenže když se starate o ditko i když neni vase davate mu stejnou lasku co pokrevnimu potomstvu tak je težke se rozhodnout....ja si pripadala jako bych davala pryc svoje dite jako bych opostela sveho syna ač nebyl ma krev ač ho porodila jina holka když jsem se stehovala....

muj chlap mu bylo deti take moc lito...on jako ja nedela rozdil moje cizi je to dite proste dite ktere se neumi branit.....
no je to za nami a jak jsem napsla jsem rada že kluci se ted maji uplne perfektne...a to je hlavní
 Cita 


Re: ahojky smutne i dojemne zaroven  

(31.3.2009 13:51:52)
..chápu, muselo to být těžký...hlavně, že to dobře dopadlo ~R^
 Cita 


Re: ahojky smutne i dojemne zaroven  

(31.3.2009 13:36:45)
Marie, tu poznámku o sociálce neber, prosím, zle...spousta lidí by si nevšimla vůbec..
 M+J+ 5 (2 holky -3 kluci) 


Re: ahojky smutne i dojemne zaroven  

(31.3.2009 14:10:48)
o te socialce to je v poho ....
ja si myslim o socialce spiš to že častěji dělaji škodu tam kde nemuseji..... tam kde lidi si všimaji ale jen na popud třeba blbejch kecu řečí apb...

ale tam kde by meli zasahnout to je ukryto za dveřmi nikdo o ničem nevi a pak je vetšinou pozde...a to jsou pak zpravy o tyrani zabiti atd.....

no svoje až k smichu jsem si užila i ja když jsem se nastehovala po byvalich majitelich nechtej ani vedet co vse jsem vyklidila hlavne tech flasšk od chlastu....
a jedna mistni drbna ktera to tu musi mit zmapovane ze me udelala alkoholika.....matka ma tři deti a alkoholik......tak tot jsem se na sebe doslechla asi 3 mesice po nastehovani do rd.....

nakonec jsem si tu mistni slepici odchytla a razne jem ji zdelila že by si mela ujasnit co roznaši za nesmysle a že jestli je schopna mi ukazat jak vypada matka alkoholik....

že jeji klepy nadělaji škodu jen skrze jeji neopravnenou domenku aniž by si overila že veškere veci co se hazeli na kontajner je po byvalich majitelich....a že ja sama jsem totalni abstinent že alkoholu se nedotknu ani na silvestra

natož abych zvladla vypit asi 90 flasek od piva co tam tenkrat bylo a takovych 50 od nejake vodky za jeden den a jeste řidit auto....
tak asi takto pak mohou vznikat poznatky na zaklade vsimavosti lidi kteri delaji vice škody na takove pak socka určite rada dokluse sebere deti a ty se pak bran matko a otče....a dokazuj prokazuj..když mistni slepice videla...

no ale tomuto se smeju ale usmev by me stuhl kdyby važne dorazila socka a me obvinili s neceho co neni pravda...

vsimavost ano ale te co se neda vsimnout je jak jsem napsala vetsinou ukryta a maskovana dokonale za dvermi dozvidame se o ni až se neco prihodí....je to težke me je lito vsech deti.....
 Cita 


Re: ahojky smutne i dojemne zaroven  

(31.3.2009 15:06:37)
To je na tom právě špatně..to, že sociálka funguje jako strašák..no, funguje, spíš nefunguje..

Mělo by to být spíš o terénních pracovnících, kteří opakovaně! dochází do rodin a vidí, jestli problém je, nebo ne..případně jaký a pomůže...teprve není-li pomoci či jsou-li děti týrané, odebírat..chjo..ale to by muselo fungovat úpně jinak..

S tím, jak to blbě funguje, podle mě souvisí i stigmatizace těch, u kterých sociálka byla.."Byli u nich! Určitě to jsou ti nejhorší lidé na světě, chudáci děti!"

Kdyby do rodin docházeli častěji, lidi by si zvykli a nikdo by se nedivil..

Jinak souhlasím s tím, že největší zločiny se dějí za zavřenými dveřmi a s tím pravděpodobně nikdo nikdy nepohne..
 Pája 6 


Re: ahojky smutne i dojemne zaroven  

(31.3.2009 20:43:22)
Jako pěstouni máme se "sociálkou" dobré zkušenosti a z toho mála, co vím z minulosti dětí odhaduji, že se sice sociálka o jejich těžce nefunkční rodinu zajímala, ale např. i zákony nahrávají biologickým rodičům, pak se rodiče často stěhovali = rodina bez kontroly, děti bez lékařské péče, zanedbané, hladové, ustrašené, deprivované víc než v ústavní péči ...pak různé pokusy z okolí o jejich "záchranu" - aby ty chudinky nemusely do děcáku, .... chápu snahu pomoci, Marie opravdu pomáhala a pomohla, klobouk dolů, ale konkrétně v našem případě je škoda každého dne, o který se oddálilo odebrání dětí, ....
 Tvoje horší já 


Na prvním místě by měla být pomoc rodině 

(31.3.2009 16:34:02)
Příběh je hezky napsaný, chápu nadšení a dobré srdce autorky. Ale její tehdejší snaha mi přijde trošku naivní. Pepíček přece nebyl dítě bez rodiny. Prvotní snahou všech by mělo být pomoci rodině, aby mohla pokud možno normálně fungovat. Ne jim "ukrást" dítě. I když je roztomilé a krásně zpívá a tančí.
Proto doufám, že autorka dnes už vidí věci jinak a moc jí fandím v její snaze pomáhat dětem v nouzi. Ale těm, kteří pomoc ve formě pěstounské péče opravdu potřebují.
 Dominika 
  • 

A už jste se někdy s nějakou setkala? 

(31.3.2009 22:15:08)
Já pracuji v jednom dětském domově jako sociální pracovnice a můžu vám říct,že ve většině případů pomoc rodině nepomůže.Máme v DD většinu dětí (dost lidí to udiví) z bílých rodin a rodiče jsou téměř všichni alkoholici,trvale a dloooouhodobě na sociálních dávkách,bydlí v otřesných podmínkách (rujny domů zavalené hrozným nepořádkem)a věřte mi, že jim to tak vyhovuje.Nehledě na to když si děti vezmou jen na týden domů o hlavních prázdninách a vánocích a i tak nejsou schopni se o ně tu chvilku postarat a vydržet bez alkoholu a tak dost často si pro děti musíme zajet sami.A když si je náhodou některé rodiče vezmou na trvalo zpět?Ne vždy to dopadne pro to dítko dobře-velmi často se nám stalo,že nám děti i samy volaly,že se k nám chtějí vrátit.Neříkám,že jsou všichni takoví,ale moje 8letá zkušenost v DD je v tomto směru tragická!!!
 M+J+ 5 (2 holky -3 kluci) 


Re: A už jste se někdy s nějakou setkala? 

(1.4.2009 10:00:06)
ano napsala jsi to velmi hezky.......
i ja obdivuju tebe za tuto praci.....

je mi lito všech takovychto dětí ale jak řikam tento připad jsem měla možnost zažit na vlastni kuži.....

nešlo jen o to že jsem dětem davala to co doma nenašli ale i v době kdy se o to začala zajimat socialka respektive pracovnici s klokanku tak se nic nedělo seděla jsem u toho když biologickym rodičum domlouvali a davali jim několik šancí.....

věděla jsem i o kontrolach u nich doma ale vždy to tak dobře asi zahrali že se po celi rok nic nedělo....

sama matka děti musela se hlasit socialni pracovnici což dělala ale stale se to zahravalo do autu nikdo neveděl jaka je skutečnost a co se odehravalo v jejich byt si dovedu domyslet ale bylo by to me slovo proti jejich...i proto že socialka je nekolikrat navstivila a stale shledavala že je vše okej.....

ja jsem mohla dělat jedine jen přihližet a doufat a byla jsem rada když obě děti byli u mě.......měli se u mě jako v bavlnce.to ostatně by klidně mohl řict i onen pracovnik s klokanku ktery byl přimo u mě 2x.

jeho jsem pak kontaktovala ja sama že při posledni navštěve mi děti dala v otřesnem stavu ale jak jsem napsala když si pro ne matka dosla nemela jsem pravo ji je nedat zpet.....

a i přes moje upozorneni ktere jsem udělala se nic nedelo a nakonec to vse jen o par tydnu dopadlo tak že deti dala jinam a ty nakonec skoncili v kojenaku..... nikdo nevedel co snimi je kde jsou kde je matka....

ja sama jsem se ke konci snažila pro deti udelat maximum což ostatne to se da zjistit na socialce i na klokanku že lhostejny mi osud deti nebyl......
ale k čemu to bylo.....

za zavřenymi dveřmi se da hrat dokonale divadlo tak že nikdo nic nepozna dokud se nic nestane.....
připady ktere popisuješ jiste stoji za to tech deti je mi take lito rodice fetky a alkoholici špiny ktere se přiživuji na dětech pišu to tak jak si to myslim a jak to citim techto rodicu je mnohem vic si myslim jen se o nich nevi a nebo jen povrchove nežli k necemu nedojde a pak vse nevypluje napovrch....

tim ale nechci řict že soc.pracovnice jsou k nicemo nebo že nedelaji nic...jen proste nekterí rodiče jsou tak herecky nadani že ani soc.prac nepozna že nekde neni neco okej....na udani udela kontrolu ale když ani po nekolikate nic nezjisti pak se nic nedeje utichne to jako voda a pak se stane co se stalo prave dvou klukum......

nechci uvadět veškere detaili jak deti vypadali ten starsi mel modriny po celem tele bal se zvyšeneho hlasu to stačilo vypozorovat když jsem zvedla hlas na sve deti aby me vubec slyšeli když delali kraval.mali se zacal krčit a plakat.ten mensi nevedel v 8 mesicich ani co je to normalni strava přikrmi to i ten starsi ..
.me deti zvykle mit navařeno i když obed se jedl jak chteli deti nekdy v 11 nekdy až v 1hod ja sve deti nikdy nenutim na minutu presne obeeeed...
oni vazne neznali co je tepla strava kradli potaji s kabele jak jsem napsala tvrde rohliky pro psa co ma jako pamlsek ten vyraz když jsem jim za to chtela dat neco jineho piskoty či jinou stravu byl hruzny bali se o rohlik nechteli se ho vzdat jako bych jim chtela vzit jejich jedinou obživu....

jelikož navštevovali stejnou lekařku kterou ja s detmi nežli jsem se přestehovala i tu jsem kontaktovala ale deti u ni nebyli tak dlouho že sama nevedela co se deje....
k te lekařce sice chodila ale jen do te doby dokud ja jsem bydlela v brne.
nevim jak se sem davaji fotky jinak bych je sem dala jak krasne to jsou deti a jak ja sama jsem rada že to vse dopadlo happy endem pro ne....no mam denicek na moje dite pod cislem 2118 tam je mrnousek i s mojimi detmi.....
 Cita 


Re: A už jste se někdy s nějakou setkala? 

(1.4.2009 11:17:58)
Dominiko, tohle je smutný a je mi jasný, že tvůj názor je tím hodně ovliněný...stejně si ale myslím, že je to jen důsledek zanedbané péče o tyhle případy..

Nevěřím tomu, že ty lidi byli odjakživa alkoholici, že chtěli vždycky bydlet v ruině..

Často to bývají děti, které sami žili v děcáku a o životě se nenaučily nic (o tom, že je potřeba platit účty a na ty je nutné vydělat..že miminko je především o probdělých nocích a ne o nančančaném kočárku...na druhou stranu, že každý má nárok na to být někdy unavený a tudíž si odpočinout a není to hned selhání..)

Je spousta věcí, které děti okoukají v rodině (nebo aspoň v rodině podobném seskupení) a které nemají šanci okoukat ve sterilním ústavu..věcí, které nás ani nenapadnou, že víme a oni ne..

Je hezký, že pro děti do 18 let jsou ústavy..tedy do té doby, kdy jsou roztomilé a bylo by pro společnost neúnosné pozorovat, že se jim daří zle..

Pak se ale musí starat samy..roztomilé už nejsou a každému jsou ukradené..věřím tomu, že se většinou snaží, pak ale nad sebou možná sami zlámou hůl dřív, než je to nutné..v tu chvíli by potřebovaly pomoc, kterou má jiné dítě z rodiny (a nemluvím o penězích)
 Zd a tři 


Re: A už jste se někdy s nějakou setkala? 

(1.4.2009 11:27:49)
...nejak mi pises z duse.. Ty pracujes v DD??
 Cita 


Re: A už jste se někdy s nějakou setkala? 

(1.4.2009 12:00:15)
Nee :o)..jen mě to zajímá..

Myslím, že by se mělo maximálně podporovat pěstounství..myslím, že by těch rodin mělo být víc s menšími skupinkami dětí (osobně nechápu, jak někdo může vychovávat v páru třeba 12 dětí)..

No a když už děti zchoulostivíme v DD, musíme se o ně starat i dál!...třeba pravidelným docházením sociálky (ale tak nějak jinak, ne jako prostředek represe, ale jako rádci, kteří poradí podobně jako rodiče, nebo dobří přátelé)..po několik let..

To sem zase chytrá, že jo..
 Zd a tři 


Re: A už jste se někdy s nějakou setkala? 

(1.4.2009 12:12:16)
Z DD jsou pekne rozmazleny.. Kdyz odejdou a chteji si zachovat zivotni standart jako v DD, tak musi najit dobre placene misto (to ale vzhledem k jejich pristupu k praci a vzdelani neni caste), snizit svuj zivotni standart nebo si sehnat penize jinak- pujcky, soc. davky, ev. i horsi formy ziskavani penez..
...taky jsem chytra jak radio...
 Dominika 
  • 

Re: A už jste se někdy s nějakou setkala? 

(2.4.2009 20:30:22)
Holky, tak to můžu potvrdit, že děti jsou rozmazlené. Opravdu jim u nás nic nechybí - kromě té rodičovské lásky, ale to už jsem tu zmiňovala.

A ještě k tomu odkazu o pár řádků výše - že si lidé nemohou vybrat, že musí bydlet v rujnách, závislí na soc. dávkách atd.. To je sice fakt, ale myslím si, že si na to dost brzy zvyknou a pak už to ani řešit nechtějí.
A to, že ve většině případů děti fyzicky i psychicky týrají, nemá s jejich bydlením nic společného. A věřte mi, že to tak je, měli jsme pár případů i se sexuálním zneužíváním - a to je otřesné.
 Cita 


Re: A už jste se někdy s nějakou setkala? 

(2.4.2009 21:21:59)
Dominiko, když už to takhle jednou je je pro ty děti samozřejmě lepší, aby byly co nejdříve odebrány, o to se vůbec nepřu..

Ale myslím, že pěstounská péče bude vždycky lepší než děcák..(tedy obecně, výjimky se najdou vždycky)..
 Dominika 
  • 

Re: A už jste se někdy s nějakou setkala? 

(2.4.2009 21:30:53)
Tak to máš každopádně pravdu, že je pěst. péče lepší, ale bohužel ne všechny děti jsou chtěné. A zákony tomu zrovna také nenahrávají.
 MM, 2 kluci 
  • 

Dominiko, mám dotaz... 

(1.4.2009 14:20:30)
... zaujalo mě, že pracuješ přímo v DD a máš tedy zkušensoti z první ruky. Jednu dobu jsem se dost věnovala tzv. "romské tematice" a vím, že tam v řadě případů pomoc rodinám zabírá (alespoň v místech, kde existuje např. dobrá romská poradkyně, socální pracovník, právní poradna, streetworker... apod.) a když to jen trochu jde, mají děti radší u sebe v rodině - a v děcáku je více "bílých", jak píšeš.

Ale chtěla jsem se zeptat na něco jiného: Proč jsou děti z děcáku jaksi automaticky tak nesamostatné, když jako mladí dospělí z DD vyjdou? Nebo se to jen tak paušálně tvrdí a není to tak...? Často se v té souvislosti uvádí, že nepoznali rodinu a co to znamená postarat se o sebe... atd.

Ale nějak mi nejde do hlavy, proč by to v DD nemohlo fungovat tak, aby se děti (podobně jako v rodině) naučily to, co v životě potřebují? Tedy např. uklízet po sobě, starat se o své věci, připravit si jídlo, zacházet s penězi, myslet trochu do budoucna... atd.? Prostě přípravu na to, aby v 18 letech nestáli na ulici s tím že "nevědí která bije".

Je mi jasné, že to nikdy nebude jako v rodině, nebude to tak indivuální, osobní, láskyplné... - ale když tohle pominu, tak prostě ty praktické dovednosti se přece mohou naučit, ne? POdobně jako třeba ve škole...? Vždyť ten děcák má snad i nějaké výchovné/vzdělávací "poslání", ne?

V citové oblasti určité deficity asi mít budou, protože ty vztahy v rodině nefungovaly a v děcáku to holt přes všechnu péči není "ono". Proč by ale nutně musely mít deficity v oblasti praktického života, jak se často uvádí???

Možná si to představuji zkresleně, něco mi uchází...(?), kdyžtak se omlouvám. Jen mi to už déle vrtá hlavou a zajímala by mě odpověď z první ruky. Díky!
M.

 zuzkasim 


Re: Dominiko, mám dotaz... 

(1.4.2009 21:51:20)
Z informací, co se ke mě dostaly, jsem nabyla takového dojmu, že dnešní zákony neumožňují dětem v DD podobný život jako doma. Nesmí se do ničeho nutit (kolikrát nás maminky nutily uklidit si pokoj a klidně i pod pohrůžkou násilí), z hygienických a bezpečnostních důvodů se nesmí účastnit přípravy jídla... a takhle je to prý se vším. Mají vše naservírované. Po materiální stránce se mají mnohdy lépe, jak děti v rodinách - to jsem sama viděla v kojeňáku, děti krásně oblečené, značkové hračky, dobré vybavení pokojů i herniček. Dříve to bylo opravdu jinak, peněz ústavy nazbyt neměly a děti mívaly "služby". To jen co jsem pochytila z různých článků a diskuzí.
 Dominika 
  • 

Re: Dominiko, mám dotaz... 

(1.4.2009 22:28:28)
Ahoj MM, máš docela dobré informace. Nesamostatnost našich dětí byla dříve opravdu příšerná a odchod z DD končil často špatně a dětem po odchodu z DD dlouho trvalo než se opravdu aklimatizovaly - musím říct, že se o sebe neuměly postarat, protože jsme za ně vždy všechno dělali. Dětem při odchodu jsme zařídili ubytování, většinou jsme jim sehnali zaměstnání atd. No a v tom byl kámen úrazu - MY JSME JIM ZAŘÍDILI-ZAJISTILI a to BEZ JEJICH PŘIČINĚNÍ a oni neměly vůbec šajnu jak to v reálném světě chodí.
Teď je s nimi již dlouho v tomto směru pracováno, již od zařizování občanských průkazů, přihlášek do škol atd., před odchodem z DD jsou aktivně zapojováni do hledání zaměstnání, vyřizování potřeb na úřadech, zajišťování bydlení atd. Už si uvědomují, že to není jen tak jednoduché a co to obnáší, že za ně pak už nikdo nebude nic zařizovat, žehlit průšvihy a tak dále.
Párkrát se nám bohužel i stalo,že se dospívajícímu dítěti ozvala matka,že u nich po skončení ústavní výchovy může bydlet a budete se divit, že děti i když třeba matku více jak 5let neviděly, byly nadšené a její nabídku přijaly. Jak si myslíte, že to dopadlo? Katastrofa - jejich biologické "maminky" v nich totiž viděli jen zdroj financí a děti jim pak již jako pracující lidi odevzdávali oddaně své vydělané peníze - no a končilo to tím, že nám volali zpět do DD a chtěli z tohoto problému pomoci. Smutné,že? Ale i to je realita.
No a k té jejich nesamostatnosti ohledně úklidu, vaření, zacházení s penězi a celkové myšlení do budoucnosti? Dříve to fakt absolutně nefungovalo (myslím si tak 5-6let nazpět). Teď je ta situace i v tomto o hromadu lepší. Děti musí být podle zákona v menších skupinkách tj. max. 8 dětí, většinou máme 6 dětí v rodinné buňce (dříve muselo být 12 dětí ve výchovné skupině) a už podle názvu "rodinná buňka" a "výchovná skupina" je patrné,že změna musela nastat. Díky měnšímu počtu v buňce na ně mají "tety a strejdové" (tedy vychovatelé) více času a tím se situace již zlepšuje. S úklidem sice nevím nevím:-), přeci jen to je banda cca 30 dětí v jedné budově, ale na společné prostory mají služby a snaží se to jakžtak dodržovat. Ne všem dětem se to ale vštípí do krve;-).
Ale třeba s vařením je to mnohem lepší. Dříve byly děti opravdu zvyklé, že jim kuchařky vše uvařily, svačiny připravily atd.,teď již večeře a víkendové vaření je zcela na nich a to je moc dobře. I občasné nákupy na jejich vaření si zajišťují s vychovateli.
Ohledně hospodaření s penězi to je s dětmi docela boj. Sice mají měsíční kapesné, ale pokud ho někteří nemají uložené pod dohledem tet a strejdů, tak ho hned utratí-bohužel. U starších dětí, které jsou v DD dlouho, to je lepší. Ale pokud to jsou děti krátce umístěné v DD, tak se musí v tomto ohledu hlídat. Občas s nimi pokladní bojuje i ve správném vyúčtování, když dostanou peníze na autobus do škol -musí totiž vždy vše vyúčtovat a to s některými jedinci je docela nadlidský úkol.
Ale třeba v nakupování máme již 4 roky zavedeno a moc dobře to funguje, že každé dítě má roční finanční limit na oblečení a hygienické potřeby (samozřejmě peníze nedostanou 1.ledna do rukou aby je v prosinci vyúčtovaly), ale během roku nakupují s tetou či strejdou do limitu (každý vychovatel má určené 2-3 děti). Takže v tomto ohledu už mají přehled, že si s penězi musí hospodařit a oblečení i hyg. potřeby hlídat a šetřit. Dříve to bylo, že se jim prostě něco nakoupilo a nebylo s nimi nijak řešeno kolik co stojí a podle toho to také vypadalo. Ničeho si nevážily.
Každopádně, když to za ty roky mé práce v DD shrnu, tak výchova a vzdělávání dětí postoupila kus cesty vpřed a podle "výsledků" je to na dobré cestě. Samozřejmě, že mateřskou lásku jim tam nenahradíme, ale základ do života od nás již docela slušný dostanou.
Velký dík patří i všem sponzorům a nadacím, protože bez jejich finanční pomoci by se děti v domovech neměly tak dobře jak se mají. Spousta dobrých lidí pomáhá i dětem po odchodu z DD. Opravdu jim kromě té rodičovské lásky u nás nic nechybí. Máme tam spoustu chytrých dětí, kteří si to uvědomují a to nás těší.
MM, snad jsem ti to trošku osvětlila, jak to v DD chodí a jestli ještě něco chceš vědět, tak napiš.
 Cita 


Re: Dominiko, mám dotaz... 

(2.4.2009 10:53:53)
Dominiko, to je fajn, že už se to mění...jen ta práce s dětma po opuštění DD ještě pokulhává..
 Dominika 
  • 

Re: Dominiko, mám dotaz... 

(2.4.2009 19:43:05)
Snažíme se ještě rok po odchodu nad dospěláky držet dozor, ale po finanční stránce to je již většinou nad naše síly - rozpočet na to nemyslí, takže max. z nějakých darů. A pokud mají dospěláci problém s aklimatizací do světa, tak se jim zajišťuje ubytování do Domů na půl cesty. A tam jim pak pomáhají oni.
 Hanka 75 


Re: Dominiko, mám dotaz... 

(2.4.2009 20:47:48)
Dominiko, díky za potěšující informace, že už to není tak hrozné jako dříve. Ale asi to není ve všech ústavech stejné, ne ? Někde takto pokrokovější a jinde jsou stále tam, kde byli, nebo se pletu ? Myslíš, že je to spíše "dílo" osvíceného vedení, nebo jde o určitá pravdila, která musí být dodržována ve všech domovech ?

Na konec bych ti chtěla poděkovat, jak se asi o děti staráš a zajímáš a mimo jiné bych si moc přála, aby dobří lidé v domovech, byli náležité finančně ohodnoceni.
 Dominika 
  • 

Re: Dominiko, mám dotaz... 

(2.4.2009 21:08:54)
Hani, myslím si, že už ve všech dětských domovech je ta situace lepší. Hodně tomu přispěl zákon o ústavní výchově, kde bylo nařízeno snížení počtu dětí ve skupince a tím se zkvalitnila práce tet a strejdů. A celkově je v zákoně přikláněno k rodinné výchově. Je fakt, že to je pro stát více finančně náročnější, protože musí být více vychovatelů, ale pro děti to je přínosné. V tomhle se politici docela přemohli a vymysleli něco co má smysl.
 Hanka 75 


Re: Dominiko, mám dotaz... 

(4.4.2009 8:51:04)
A považuješ stav za ideální nebo by bylo lepší ještě počet dětí snižovat ? A neušetří se zae tím, že si děti vaří o víkendu sami ?
 Dominika 
  • 

Re: Dominiko, mám dotaz... 

(5.4.2009 20:19:51)
Myslím si,že těch 6 dětí je slušný kompromis. A šikovný pedagog tento počet bezproblému zvládne. Samozřejmě, že to není jako doma, ale pokud by ten počet byl ještě nižší, tak by jsme měli v DD více zaměstnanců než je dětí a to by se našemu zřizovateli asi nelíbilo. A ohledně toho vaření - o kuchařku o víkendu méně, to rozpočet nijak nevytrhne.
 MM, 2 kluci 
  • 

Dominiko, díky moc... 

(2.4.2009 23:41:51)
... za důkladnou a zajímavou odpověď :-)! Už si to dokážu víc představit a jsem ráda, že je to podle Tvého popisu zřejmě na (relativně) dobré cestě. Přeji hodně zdaru v Tvé práci!
M.
 zuzkasim 


Re: Dominiko, mám dotaz... 

(6.4.2009 14:09:02)
Díky za odpověď, je fajn, že i tady se postupuje k lepšímu.
 Pribin 


hezké ale... 

(31.3.2009 22:09:55)
Konec je hezký.... je dobře že jsou mezi náme tací kterým není lhostejné neštěstí druhých. Doufám že se časem také s manželem dopracujem k tomu aby jsme měli zázemí i pro takto potřebné dítka z DD.
Akorát ten začátek mi přijde hodně nadnesený. To že se seberu a bez nějakého rozmyslu nebo dokonce bez porady manžela si "jen tak" zajdu do DD pro dítě, to je jako by jste šla do útulku pro nějakého mazlíka pro vaše dítko...
 Zd a tři 


Pomoc problemovym rodinam 

(1.4.2009 10:53:07)
Uz asi desel let jsme v kontaktu s maminou, ktera sva dvojcata porodila ce 14 letech a do 18 let s nima byla v decaku. v osmnacti letech byla vypustena do sveta, deti mela a ma rada, ale provoz domacnosti dost casto skripal. Opakovane nezaplacene ucty, tudiz bez elektriky, vystehovana z bytu, bez penez... Kdyz bylo nejhur, tak se vzdycky ozvala, jestli bychom nepomohli.. V urcite naivite, ktera se nas drzi dodnes, vzdycky holky vezmeme na nejaky tyden k nam, mezitim s jejich mama najde novy byt, zaplati elektriku..atd (Nutno rict, ze dluzne castky nejsou prilis vysoke, protoze jako socialne slabou rodinu ji vsichni ohledne placeni velmi hlidaji a odstrihnou pri sebemensim nedoplatku..)
Holky jsou na nas zvykle a ze obcas bydli jinde jim divny neprijde. Ac vetsina lidi z okoli v nejake takove situaci rikali, ze urcite musime zavolat socialku a ta ze musi deti odebrat, holky jsou porad u mamy a ta se snazi, aby s ni byly radi...
Skoda, ze socialka k problemovym rodinam nepristupuje podobne.......
 Cita 


Re: Pomoc problemovym rodinam 

(1.4.2009 11:06:09)
Tedy, musím říct, že měla holka štěstí, že narazila na vás..Taky držím palce..jen lituju, že tuhle práci nedělá stát, ale vy..je mi líto těch, kteří neměli štěstí na někoho takového..

Myslím, že dvojčata mají šanci se z tohohle kruhu dostat, když mají vzor ve vás..
 Zd a tři 


Re: Pomoc problemovym rodinam 

(1.4.2009 11:23:04)
... to uvidime, az budou v puberte...
Ted me vlastne jeste napadlo, ze dost deti v DD vyrustajicich mi rikalo, ze jsou radi, ze tam jsou, protoze kdyby byli doma, tak se maji hur. Blby je, ze to mysleli hlavne po materialni strance..
 Cita 


Re: Pomoc problemovym rodinam 

(1.4.2009 11:50:25)
..no právě, myslím, že dneska se mají v děcáku poměrně dobře (po materiální stránce)..jenže takový standart si udržet je podle mě téměř nemožné, ba naopak většinu čeká takový sešup, který my ostatní neznáme..

Kdo z nás by se s tím vyrovnal dobře? Ha? No tak..

A o psychické podpoře už vůbec nemluvím..
 Naděje, 5 dětí 
  • 

Re: Pomoc problemovym rodinam 

(6.4.2009 21:10:46)
Patříme taky do sociálně slabé rodiny. Do finanční krize nás přivádí můj manžel, který není schopen nás zajistit a tak pořád strádáme. Když zaplatím všechny účty nemáme co jíst, když je nezaplatím stáváme se dlužníky. A tak bojuji již 10 let. Děti mám krásné a talentované. Nejstaršího syna jsem dala do pěstounské péče své matce, s kterou si vůbec nerozumím a nemáme k sobě vztah. Bylo to těžké , ale chlapec má pravidelnou stravu a může studovat a žít jako ostatní děti v jeho věku. Ti ostatní chápou, že musí se co nejdřív postavit na vlastní nohy i když jsou ještě malí. I tak jsou doma šťastní a do DD by určitě nechtěli

Zajímavé akce

Vložte akci

Další akce nalezte zde

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2020 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.

Publikační systém WebToDate.