| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Názory k článku Jsem manželka "s holým zadkem"

 Celkem 148 názorů.
 čiřikaví a Jakub 9.10.06 


jednoduché řešení 

(22.1.2009 8:56:37)
Ahoj, na tohle ale opravdu existuje jednoduché rešení - zajdete za právníkem a sepíšete smlouvu o tom, kolik jsi vložila do rekonstrukce domu - a tu částku můžeš při případných komplikacích vymáhat s naprosto čistým svědomím. Důležité je, že manžel to svým podpisem potvrdí a přijme jako svůj závazek vůči tobě.

My jsme to uplatnili s mojí mámou, dala jsem jí peníze na rekonstrukci jejího domu, který na mě ale není přepsán. V případě jejího úmrtí mám od ní tím potvrzené, že jakoby "hodnota domu v té výši" je moje.
 katka+katka 
  • 

Re: jednoduché řešení 

(22.1.2009 9:20:38)
Souhlasím, tohle je vcelku schůdné řešení. Ačkoli já bych spíše trvala na tom, aby byl dům ve společném vlastnictví, takhle platíte na něco, na co třeba pak jednou nebudete mít nárok.

Dost mě v začátku zarazily i výrazy "měl strach z mých studií apod", to se bál, že byste měla diplom, nebo snad byla vzdělanější než on?
 Pavlína  
  • 

Re: jednoduché řešení 

(22.1.2009 10:26:15)
Spíš měl strach, že na 5 let odjede někam do velkého města....:-)
 Insula 


Re: jednoduché řešení - jiné 

(22.1.2009 11:26:08)
Manžel ti může polovinu domu darovat, když bude chtít. A jeho rodiče o tom ani nemusí vědět.
Jinak by se podle mě z holým zadkem neodešla, manžel by tě musel vyplatit i z rekonstrukce.
 Winky 
  • 

Re: jednoduché řešení - jiné 

(22.1.2009 13:38:34)
U nás to tedy je asi napůl, resp. v katastru je byt psaný na nás oba jakožto na manžele...
Ale vím že kdyby cokoli, můžu k našim, půlka baráku je volná.
No a jinak jsem tomu svému jednou v kritickou chvíli řekla, že je pro mě sakra výhodnější být vdova než rozvedená panička, aby se podle toho zařídil :-D (fakt si zadělal na problém a uznal to).....
 Liva99 + ♀♀♀ 


Re: jednoduché řešení - jiné 

(22.1.2009 16:02:40)
přesně tak. Manžel mi takto daroval půlku domu...
 Pája 
  • 

Názor 

(22.1.2009 18:15:05)
Ahoj,i když jsem nečetla všechny reakce na tvůj článek,můj názor je že by sis měla určitě schovávat učtenky od všeho kam jsi vložila své finance(u případného soudu ti to hodně pomůže,když to budeš mít jak dokázat),jinak pokud jsi o tom začala jen uvažovat tak se ti může stát že si to přivoláš.Vím zní to hlopě,ale tak to chodí(né že bych ti to přála,aby se ti to stalo).Ještě jedna věc kdy nepůjdeš jen tak z holym zadkem,založ si učet kam nebude mít tvůj muž přístup ani nebude o něm vědět,pokud ho nevyužiješ pro novy život můžeš z něj třeba zaplatit nějakou nepředvídanou udalost nebo si pomoct pak na stará kolena.
 Sájuš 
  • 

Re: jednoduché řešení 

(8.7.2011 14:02:21)
Správně, jít za právníkem už teď, kydž rozvod ani nevisí ve vzduchu je i pro tu psychiku a celkově lepší už pro ten klid. Jo a ještě doporučuju zkusit sehnat něco co by v tom nejhorším případě mohlo hodit. To jsem díkybohu zvládla i já, mám takhle "do rezervy" u rodičů třeba základní nábytek zčásti koupený za své a zčásti starý přebytečný z bývalého privátu(nikdy nevíte jak by rozvod probíhal a do čeho byste se potom stěhovala). Pak to už tak docela "holá pr..." nebude. Dovedu si živě představit, že právě tyhle problémy můžou být stokrát nic co umořilo osla a ztěžovat už tak mizernou situaci kdyby se manžel nedejbože chtěl hádat o děti. Už i ty minimální jistoty mimo manželství můžou hodně posílit a paradoxně právě pomoct tomu vztahu, protože najednou budete i sebevědomější. S
 Bedruna 
  • 

Nejste sama 

(22.1.2009 8:56:55)
Krásné ráno Ivo,
chtěla bych Vám říct,že nemusíte smutnit a věřte,že v takové situaci jako Vy je nás více,u mě s tím rozdílem,že jsem se vdala a s manželem jsme zrekonstruovali JEHO byt za šílené peníze,v té době to vypadalo,že nám to klape..nicméně po pár letech vztah vyprchal a po snaze to srovnat,jsem přece jen podala žádost o rozvod...výsledek..bydlím v podnájmu,manželovi zůstal krásný zrekonstrovaný byt a mě oči pro pláč-úvěr platíme napůl,než bude manžel schopen platit jej sám,perličkou je,že mi odmítl cokoli z bytu dát,takže ve třiceti začínám od piky.Možná jsem hloupá,že se nesoudím,ale rozvod vyšel z mé strany a věděla jsem do čeho jdu.Na druhou stranu třicítka je krásný věk a já mám konečně pocit,že žiju..sice platím za své chyby,ale za ten pocit "svobody" to stojí:-).
Ivo,nezoufejte,máte s manželem krásný vztah,jak píšete a určitě Vás nevyšplouchne.Mějte se nádherně a černé myšlenky hoďte za hlavu.
 arsiela, 


Re: Nejste sama 

(22.1.2009 14:04:08)
U nás je to opačně barák je mých rodičů,takže kdyby se něco stalo se mnou,tak manžel nemá nic.Naši na mě barák přepsat nedají,máma má furt zafixovanou zkušenost své kamarádky,takže ji i chápu.Taky jsem už přemýšlela jak to vyřešit,člověk nikdy neví co se může stát.A já bych nechtěla aby manžel po tom všem co pro nás dělá skončil někde na ulici.Ale zatím nám nikdo moc neporadil.
 Katerina+Matyas 5/04 


Re: Nejste sama 

(22.1.2009 16:41:25)
tak tak, ja manželovi pomohla svymi 700 tis.kč k dokončení "jeho" podkroví v domě JEHO vypečený matky,který byl jak jinak, než psaný celý na ní... kde jsme měli samostatné patro. Štěstí trvalo 5 let. Manžel si našel jinou ( v pořadí 4. manželku ) a vykopnul mne a dítě ( v té době mu byl rok a kousek ) nyní jsem na podpoře, mám dítě na které platí sice alimenty, ale obral mne o všechno. Zůstal mi nábytek, 3 roky staré auto - toť vše z těch 700 tis. Takže svým způsobem chápu autorku. Ačkoliv kdybych tohle neprožila naprosto bych nevěřila, že se mě to může stát! Nejsem naprosto zastáncem jakýchkoli předsvatebních smluv apod. nicméně nyní vím, že nějaká jistota potřeba je, doporučuji se domluvit s manželem na např. poslední vůli, nebo nějakém dokumentu, který by ošetřil práve situaci, kdy by se "něco" stalo.
 Marta, 2 děti 
  • 

Re: Nejste sama 

(22.1.2009 22:40:54)
Katerina, promiň, ale když jsem několikátá manželka v pořadí, musím tak trochu počítat s tím, že nejsem ani poslední, ne?
 Gordita 


Re: Nejste sama 

(22.1.2009 19:28:26)
Hlásím podobný případ, já jsem po devíti letech odcházela od manžele z jeho baráku, který ho nikdy ani nenapadlo přepisovat na mě s pár krabicema mých vlastních knih, dvd, oblečení a hygienických potřeb, napodruhé jsem odvezla svoje kolo, fitness stroj a ikeácký psací stůl, dvě pokojové rostliny a to bylo všechno. Nedal mi ani druhou televizi, že prý si na ní s mým platem vydělám hned zatímco on už se na nic v životě nevzmůže. Naštěstí jsem s ním nikdy neměla děti. Ve 29 jsem si našla podnájem kousek od práce a začla jsem od nuly, bylo to fakt super!! Krátce poté jsem se přestěhovala k přítelovi, kvůli kterému jsem manžele opustila, ale to už je jiná story :) Teoreticky jsem se s manželem mohla dohadovat o nábytku a rekonstrukcích, které jsem poslední dva roky manželství spolufinancovala,ale místo toho jsem mu řekla, že jestli nebude dělat problémy s rozvodem přátelskou dohodou, tak mu všechno nechám, takže všechno před soudem podepsal a odsouhlasil. Jinak bych dodnes nebyla rozvedená a to by bylo mnohem horší.
 raadka 


Re: Nejste sama 

(22.1.2009 19:33:10)
Jinak ještě jak jako čekat něco od rodičů??
Já dostala nějaké utěrky a ručníky od babí-jediná vnučka.
Od rodičů cenné rady do života a príma dětsví.~b~
 Bedruna 
  • 

Re: Nejste sama 

(23.1.2009 8:33:54)
Váš popis,co jste si odnesla,mi silně připomíná mě :-),akorát jsem ty návštěvy absolvovala třikrát,moje mamka,když viděla co mi zbylo po sedmi letech vztahu (oblečení,trochu nádobí a dárečky od kamarádek),rozbrečela se,takže jsem nakonec já utěšovala celou svou rodinu,že to bude dobré,snažila se v práci nedělat kiksy,shánět podnájem a přesvědčovat manžela,že rozvod opravdu chci,nakonec ho povolil :o).
pro autorku článku:někde jsem tu četla,ošetřit to právníkem třeba v rámci závěti,to je podle mne rozumné řešení.
 jitucha 
  • 

a co právník? 

(22.1.2009 9:12:48)
dnes už je možné smluvně vyřešit kdeco, třeba i tohle.
 Líba 
  • 

je nás víc 

(22.1.2009 9:20:02)
My jsme se nastěhovali do domku manželových rodičů. Sami si zafinacovali dobudování hrubé stavby bytu 3+1. Dle právníka na nic nemáme nárok, naše smůla (veškeré doklady máme). Dnes manžel vlastní 1/8 (zbytek jeho mamka a 2 bráchové). Dlouho jsme všechny dodělávky financovali sami. Pak jsme řekli dost a dělá se jen nutná údržba.
 Jana + 3 rošťáci 


Také se přidám 

(22.1.2009 9:58:48)
Já se vdala v 19 letech, za dva roky se nám narodila dcera - těsně před porodem jsme se přestěhovali do bytu jeho rodičů a oni do manželovy garsonky. Byt přepsali na manžela asi týden před svatbou. Když jsme se po 4 letech rozvedli, chtěla jsem, aby 1/3 bytu byla přepsána na naši dceru, já nechtěla nic. Vím, že poslední papíry byly podepisovány až měsíc po svatbě, ale po mé žádosti se "najednou našel" papír, že vše bylo hotovo již před svatbou - na úřadě měli známou, já nikoho. Takže nemáme (já a hlavně dcera) nic. Rozvod jsem také chtěla já - s alkoholikem se žít nedá!!! Ale soudit se proto nebudu, můj druhý manžel a dceřin milovaný tatínek o to také nestojí, hlavně o to, aby se dcera viděla s tím alkoholikem. A navíc, dcera po něm stejně bude dědit - není mým druhým mužem adoptovaná, takže biologického má pořád v RL. Zní to blbě, ale snad bude mít něco časem, teda pokud to nějak nezměnili - navštívil ji naposledy před třetími narozeninami a ona už má 10,5 roku!!!
 Jája 
  • 

Re: Také se přidám 

(22.1.2009 11:23:16)
S tím děděním bych si tak jistá nebyla, v exekuci se dá u alkoholika přijít o všechno.
Já jsem se rozváděla v r. 1989. Za manželství jsme koupili 1/2 domku od mého bráchy (my ho měli z dědictví po rodičích napůl). Při rozvodu mi u soudu řekli, že je dluh nezajímá, majetek nabytý za manželství. Takže bych domek platila 2x, jednou bráchovi, jednou exmanželovi. Brácho dostal peníze, exmanžel nic. Pomstil se mi tím, že přestal platit výživné na dceru. Jeho matka nechala přepsat veškerý svůj majetek na dceru. Já měla kliku, že jsem na majetek exmanžela dala exekuci včas, u soudu se ukázalo, že má dluh u zdravotní pojišťovny více než 100.000 a při exekuci by soud nepátral po tom, jestli má ještě nějaké dítě, na které neplatí výživné.
Dneska jsem toho názoru, že o majetek se člověk musí starat včas a ohlídat si to sám. Takže být autorkou, tak bych si to vyříkala s manželem. Ne, nejde mi o majetek, ale pokud se podílím na jeho vzniku, mám právo ho taky vlastnit. Jeho rodiče mi do toho mluvit nebudou, to je moje rodina, ne jejich. Ano, měla bych je ráda (my už je teda nemáme), ale ať se starají o svou rodinu, já se o nás postarat umím. Nevěřte tomu, že soud se k vám v případě sporu postaví spravedlivě. Jak kdosi řekl, "k soudu se nechodí pro spravedlnost, k soudu se chodí pro rozsudek".
 ren 
  • 

Re: Také se přidám 

(26.1.2009 21:15:21)
hlavně aby všechno do té doby nepropil a dcerka po něm nezdědila pouze dluhy.
 irlev 


Jak s tím souvisí rodiče? 

(22.1.2009 10:01:06)
Já moc nechápu, jak s tím "holým zadkem" souvisí rodiče autorky? To se opravdu předpokládá, že věno má být byt, auto, nějaké příjemné portfolio nebo co?

Já jsem od rodičů dostala povedené dětství a dosud mě nenapadlo, že jsem šla "s holým zadkem".

 irlev 


Re: Jak s tím souvisí rodiče? 

(22.1.2009 10:09:35)
Milado ~y~ Tak to bych přesně potřebovala, nějaký krámy do baráku :)

Upřímně nechápu, o co jde. Prostě je potřeba, aby se s manželem dohodli, že takhle zapsaný je to blbý, nicméně, jak se píše výše, s prázdnou kapsou by teda neodešla.

Ale stejně mi přijde morbidní to řešit, když manžela miluje, daří se jim dobře, jsou šťastný .... takovýhle zadní vrátka ~d~
 Jaana2 


Re: Jak s tím souvisí rodiče? 

(22.1.2009 10:43:08)
MajoZrzko já neřešila, protože jsem milovala. Když jsem "prozřela" tak jsem odešla jak jsem přišla, po osmi letech. A osobní věci moje a dcery jsem musela odvážet za sistence hasičů a policie. Všechno, jak peníze tak práce, která byla vložena do JEHO domu , z toho jsem nedostala ani korunu. Ano, kdybych se soudila, mohla jsem možná dostat nějakou řástku za zhodnocení, ale v tom případě :
- možná bych přišla o dceru
- stálo by mě to na právníka dost peněz a ty jsem prostě neměla
- stálo by mě to spousty nervů a životní síly a ty jsem v té době doopravdy neměla taky
- jeho rodina by popřela všechno co bych řekla, já neměla v ruce jedinou fakturu


Takže ono rada našich předků - důvěřuj , ale prověřuj má něco do sebe. Ne vždycky se povede všechno tak, jak si člověk představuje. A pokud je manžel zakladatelky rozumný člověk, tak na nějakou rozumnou dohodu přistoupí
 irlev 


Re: Jak s tím souvisí rodiče? 

(22.1.2009 10:47:14)
Jaano, to mě mrzí.

Jo, rozhovor s manželem tak, aby to vyhovovalo oběma stranám, to je řešení.

Já ale asi přesto zůstanu naivka :)
 Cindy (XI/06 + IX/10) 


Pro Maju a autorku 

(22.1.2009 14:44:15)
Majo, abys na to jednou skutečně nedoplatila. Víš, manžel může být sdílný a vše, ale když přijde na lámání chleba, nikdy nevíš, jaký ten druhý ve skutečnosti je. Zvláště, jako ve výše uvedeném příspěvku, do toho hodně mluví rodiče manžela. Já bych tedy v případě autorky sktečně uskutečnila uvedené sepsání u právníka. A chtělo by to právníka, který není známý ani jedné strany.
Nevím, odkud autorka je, ale tady na severu bych vám mohla poradit i mého muže, který se občas zabývá i podobnými případy. Bohužel je dost zaneprázdněný, ale mohl by vám případně dát odkaz na nějakého jiného šikovného právníka.
 16.5Salám&Lajka14 


Re: Jak s tím souvisí rodiče? 

(22.1.2009 11:06:06)
Neřešila jsem nic ani v prvním, ani ve druhém manželství.
Suma sumárum, první manželství - "mínus" cca 400 tisíc (za dva a půl roku trvání), druhé (sedm let) - nechtějte vědět. Investice zhruba půldruhého milionu, výsledek - skutečná "holá prdel".
A je mi to, zcela na rovinu, úplně u té holé p*dele. ~;)
 Grainne 


Re: Jak s tím souvisí rodiče? 

(22.1.2009 11:17:55)
Já mám tedy z té holé prd...e naopak velice dobrý pocit, kdyby došlo na nejhorší, prostě si sbalím igelitku a můžu jít, jo a svojí pojízdnou pixlu, ta je taky prokazatelně moje. Vím, že nedostanu nic, tudíž mě žádné tahanice o majetek a podobné blbiny nezadrží.
Já jí mám opravdu, nejsem ani manželka, dům je psaný na muže.
Přiznám se, že ale svému muži důvěřuji natolik, že ze sna mě to nebudí. Pro případ, že by došlo opravdu k tragédii, tedy úmrtí, je tu zákonný dědic. To mi stačí, protože při představě jeho příbuzenstva, jak se tu přetahují o starožitnou komodu, se mi obrací kufr a oni takoví opravdu jsou.
Nu a ve finále - to nejlepší na konec, s tou igelitkou přišel do vztahu on. No a co? Budem se přetahovat, kdo odnesl víc pytlů cementu, nebo přinesl ve výbavě víc utěrek? Jo, utěrky reda měl a 3 slepice!~t~
 Jaana2 


Re: Jak s tím souvisí rodiče? 

(22.1.2009 12:43:45)
Monty dobrá, dokážeš vydělat , já Ti to / i dalším, kteří dokážou/ přeju, nejsem závistivý člověk. Ale každý na to nemá a jsou lidi, kteří se živí obyč prací a jedou od výplaty k výplatě s tím, že si dávají něco stanou. Obyč prací myslím jakoukoliv práci ať už dělnickou, kancelářskou, třeba i učitelskou a tak, kde se pohybují mzdy cca 10. - 20. tis. Když pak je ženská třeba na RD, nemá si z čeho dávat stranou nebo má práci kvůli společným dětem finančně méně ohodnocenou a dojde k situaci, ze které má strach i zakladatelka, tak prostě NEMÁ z čeho znovu začít a že takových případ, kdy jeden druhého obere není málo.
 Zuzka 
  • 

Re: Jak s tím souvisí rodiče? 

(22.1.2009 13:52:02)
Přesně tak Jani. To se to kecá, lidem, který neví, co je to brát osm devět tisíc, co to je, váhat jestli koupit holce boty, nebo jestli v těch co má už tu zimu nějak došlape.. Majetkem vždycky pohrdají ti, co ho mají dostatek. Nic proti Monty, obdivuju schopný lidi, ale každej na to nemá buňky, vydělávat slušný peníze, a takový lidi by měli myslet trochu dopředu.

Jinak autorce, v tomhle bych byla nekompromisní. Neinvestovala bych žádné další peníze do domu,který mi nepatří. Řekla bych manželovi ať se nezlobí, ale že si budeš dávat peníze stranou pro strýčka příhodu. Že když ty musíš respektovat, že on není schopen postavit se matce, tak on musí respektovat, že nehodláš žít celý život v existenční nejistotě.
Proto je zákon vytvořen tak jak je, aby ženu chránil před totální bídou. Žena je vždy proti muži v nevýhodě, zaměstnavatel si vybírá, a to podle dost tvrdých podmínek. Vidím to na sobě, v 29 už jsem stará, protože se ode mě očekává, že se co nevidět budu rozmnožovat, takže mě nezaměstná, jsem riziko. Po dětech je taky těžký sehnat práci, a když děti odrostou, bude mi cca 50, a to už budu zase hrozně moc stará a tedy nepoužitelná. A ještě abych vrážela peníze, když nějaký budu mít, do manželova majetku, a on, až mě v padesáti kopne do zadku, byla bez bytu, na pracáku, s vidinou nulovýho důchodu. Super vyhlídky teda :-))
 16.5Salám&Lajka14 


Re: Jak s tím souvisí rodiče? 

(22.1.2009 13:56:52)
To není tak docela pravda... k majetku mám vztah stejný odjakživa, to nesouvisí s příjmem jako takovým.
To je o životní filozofii.
Prvních deset let samostatného života jsem občas neměla ani těch 9000 plat, v 18ti jsem nastupovala do práce ze 4000 hrubého a podnájem stál 1500 (jedna místnost cca 8 metrů v paneláku).
Není to o penězích, je to o přístupu.
Znám hodně bohatých chudáků, kteří mají na účtech miliony, ale na ulici byste jim dali korunu.
Peníze jsou určené k obohacení života, které může být a nemusí. Když je, beru to jako příjemný bonus, když není, tak se nepo*eru.
Nejsou Bohem, kterému bych se měla klanět. ~;)
 Zuzka 
  • 

Re: Jak s tím souvisí rodiče? 

(22.1.2009 14:13:12)
Mluvím o devíti tisících v současný době. Před x lety to byl třeba supr plat, ale dneska ne. Já jsem taky začínala za cca 4000 čistýho. A pokud jde o vztah k majetku, je fajn na něm nelpět, mamon opravdu nikoho šťastným neudělá, max na chvilku, ale na druhou stranu, být v existenční nouzi příjemné není nikomu, a nad to, že nemáš na nájem, na jídlo pro děti, nad to se můžeš těžko povznést. Leda by ti tvoje děti byly ukradený. To pak jo. Můžeš si sednout do tureckýho sedu pod most, zadumaně koukat do vod, a řvoucím děckám říct, ať si hlad hladěj a řikaj mu malej :-)
 Petra Vondrušková 


Re: Jak s tím souvisí rodiče? 

(25.1.2009 0:38:06)
souhlas nechápu také,kromě toho se domnívám, že běžně stačí říct, že mi to takhle nevyhovuje a jsme manželé, tak to pojďme změnit,ale faktem je, že by mi to až tak nevrtalo v hlavě - nepočítám s rozkolem,možná jsem idealista anebo si nedokážu předtsavit, že byse ke mě manžel byť v době rozvodu zachoval nečestně.
 Kačka 2 děti 
  • 

Re: Jak s tím souvisí rodiče? 

(16.6.2009 0:38:27)
Tak to asi nevíš jak to vypadá když chlapovi rupne v bedně viď,já už tu čest měla.Obral mě o všechno a ještě mi zůstaly dluhy.Taky nechtěl abych šla na školu a já byla tak hloupá a zamilovaná že jsem radši nešla.Dnes dodělávám VŠ dálkově,protože jsem si to pořád vyčítala.Do druhého manželství jsem vstupovala zadlužená a taky s holým zadkem,ale hlavně s předsevzetím,že už budu opatrná.Holky, myslete na sebe,to za vás nikdo neudělá.A když chlapovi rupne v bedně a najde si nějakou kočičku,tak vy už jste bokem a těžko si něco vymůžete.
 Kabuki 


Re: Jak s tím souvisí rodiče? 

(1.2.2010 0:18:18)
...naprostej souhlas. Vždyť pak musíme zajistit hlavně děti.
 vendyna (Janinka + Alenka) 


Nedala bych se odbýt 

(22.1.2009 10:04:25)
Přeci je možné nechat na sebe přepsat podíl z domu aniž by to rodiče manžela věděli, ne? V případě rozvodu byste mohla být vyplacena v hotovosti.

Vůbec bych si nedělala starosti s tím, že to vypadá, že se ho chystáte opustit a proto se zajišťujete. Vždyť z opačného pohledu je to stejně nefér k vám. Vypadá to, že vám nevěří, že s ním chcete zůstat. No to bych mu pěkně vycinkala.
Já mám s mužem hypotéku a vlastnictví bytu pěkně půl na půl. A to jsme ho kupovali ještě před svatbou. Kdyby něco, mám svůj podíl. Kdyby mě z toho chtěl vyšachovat, tak nemůže a naopak já nemůžu jeho. A tak je to fér.
Fakt je, že je hloupé, když do těchto záležitostí kecají rodiče. Taky mám někdy pocit, že na mě koukají jako na tu, co přinesla do manželství mnohem míň, ale prdim na ně. Já mám vzdělání a výplatu vyšší než oni dva dohromady, tak mi můžou víte co.

Na druhou stranu si ale neukládám žádné peníze bokem a doufám,že ani on ne. Dokonce jsem si zrušila konto, protože platit stopade měsíčně jen aby mi měla kam chodit mateřská, to mi přijde zbytečný luxus. Tak chodí na jeho (což velmi zaujalo naši hospodářku v práci, ale kašlu na ni) a já mám všechna hesla a kreditku k jeho účtu. Akorát s ní nemůžu platit v obchodě, jen vybírám. Ví o každém výběru, smska :"všechno vidim" mě tuhle docela po výběru peněz nadzdvihla.Ale vyříkali jsme si to. Ale já mám taky dopodrobna přehled o jeho výplatě a každém vybrání. Prostě všechno na férovku.

Nedejte se a trvejte na svém!!!
 marulinka 


a co dar? 

(22.1.2009 10:19:19)
Nechci řešit to, že váš manžel se bál vašich studií, což je divné, ale třeba opravdu nechtěl riskovat a případně o vás přijít. Jen z vašeho vyprávění mi však není jasné, zda chtěli přepis pouze na syna jen tchánové, nebo i tak trochu zase ze své obavy i váš manžel.A jestli váš muž už dospěl, tak by měl pochopit, že se nemůžete tam cítit úplně nejlépe. Neustále vrážet peníze do něčeho,co není vaše. Je přece možnost, aby Vám polovinu daroval? A to je přeci zdarma, neplatí se ani žádná daň.A jak říkají holky, opravdu každý nedostal věno. Např. moje babička dostala věnem 20 hus, které musela vést 15 km před sebou. Myslela, že je cestou zabije, ale nemohla přece urazit svou maminku.
 Belatrix+A(10/09)+J(09/11) 


Re: Nedala bych se odbýt 

(22.1.2009 12:17:53)
Vendy, tak zkuste Mbanku. Máme společný účet, kde jsme oba rovnocennými vlastníky. Každý máme svůj přístup k internetovému bankovnictví i svou kartu. Nestojí nás to ani korunu.
 vendyna (Janinka + Alenka) 


Re: Nedala bych se odbýt 

(22.1.2009 12:22:36)
Díky za radu. U nás je to spíš otázka pohodlnosti, že se nám zrovna teď nechce nic vyřizovat :o)).

(Jééé, s tebou se zrovna hádám ve vedlejší diskuzi o bondingu :o))))))),no cosmesi, tosmesi)
 žabka s 
  • 

Re: Nedala bych se odbýt 

(24.1.2009 22:42:17)
Pokud Vás to trápí, pokud jste zvyklí svěřovat se se vším,promluvte si.

Manžela milujete tak jistě víte co, jak a kdy mu říci.:-)

Je to sice trošku rouhání, ale Vážně nikdy nevíme co nás potká a vliv rodiny na manžela bude zřejmě hrát velkou roli.

A také souhlasím s názorem: pohledem z druhé strany- proč by na vás manžel nenapsal polovinu? "chce" vás snad opustit a boji se že prijde o polovinu domu??

doufám, že tenhle článek bude mit někdy pozitivní pokračování.
 caira (Vojta1/03,Mates11/04) 


Taky jedna s holym zadkem 

(22.1.2009 10:09:50)
Podle pribuznych.
Dle meho, doufam, ze zdraveho rozumu, mi rodice dali do zivota:

vychovanost (o vse , co potrebuju si umim poporosit, umim podekovat, umim pochvalit)
vzdelani (studia na vysoke skole na koleji nejsou zadarmo)
a navrch vkladni knizku s nemalou castkou

ovsem muj muz je KING
s vyse jmenovaneho nemel nic - ale prvni bod se snazi doziskat, fakt se snazi.
penize mel, co si nasetril v praci, kdyz ja studovala

moje penize se vlozili do rekostrukce jeho domu (dum, kde 1/2 ma manzel, druhou 1/2 ma tchan)

nemam nic, na mne jsou napsana dve ojety auta, ktera maji dnes hodnotu ani ne 50tisc, zatimco hodnota domu se nejmene ztrojnasobila.

Manzela moc miluji
a naprosto otevrene jsem mu rekla, ze do jeho baraku uz nevlozim ani korunu.
Jednou si chceme postavit NAS dum a mit konecne NAS DOMOV

autorko , klidne pisni na mejla, mam ho v zahlavi
 Veronika,4 děti 
  • 

Re: Taky jedna s holym zadkem 

(22.1.2009 11:25:35)
Rozhodně bych myslela na zadní vrátka.Peníze bych si ukládala na stranu a pak bych nechala mé vlastní rodiče za ty mé našetřené peníze koupit nějakou tu nemovitost,kterou by mi vzápětí dali darem .Problém vyřešen a na frontách je klid.Vážně nikdy nevíš co tě čeká a není to žádný podraz,protože když do majetku svého muže strkáš nemalé prostředky a papírově je vše jeho,nemáš žádnou záruku.A řeči,že to nechce maminka bych brala spíše jako výstrahu,že ta láska zase není kdoví jaká.Manželova maminka přeci musí vidět za jaké peníze se domek zhodnocuje?A kde máš schované všechny účty od rekonstrukcí a oprav?Dej si je k rodičům a nenech se manipulovat místními pisatelkami,že máš být ráda za to co máš.Není nic příjemného skončit na dlažbě s dětmi a igelitkami.Stačí k tomu jedna ženská potvora a vaše láska se sesype jak dům z karet.A z poměrně milé tchýně je rázem lítá saň.Má kamarádka bydlela nakonec 3 měsíce u nás doma,jinak by s dětmi venku ve 20 stupňových mrazech nepřežili.A z milujícího tatínka se stal rázem absolutní ignorant.Za dva roky na alimentech ani koruna.
 16.5Salám&Lajka14 


Vaše starosti  

(22.1.2009 10:41:10)
a kuvajtskou naftu bych chtěla mít.
Buďte ráda, že máte to, co máte a nepřivolávejte na sebe nic zlého přemýšlením o podobných oslovinách.
Před zákonem jsou si oba manželé rovni a majetek nabytý po dobu manželství se dělí napůl, takže holý zadek rozhodně není ta nejpřesnější terminologie.
Osobně beru tyhle materialistické spekulace téměř za rouhání. Člověk má být rád, že je zdravý a má někoho, kdo ho má rád. I kdyby na vás manžel přepsal půl republiky, nepořídíte si za to ani zdraví, ani ničí lásku. :o)
 marulinka 


Re: Vaše starosti  

(22.1.2009 11:18:17)
Pleteš se , možná kdyby jsi řešila své dvě manželství, nedopadla by jsi jako hubkař. Starost to je, a velká. Můžete manžela tisíckrát milovat a on Vás, jak na něj přijde druhá míza, tak klidně můžete zůstat s tou holou zadnicí. Nemluvím z vlastní zkušenosti, jsem šťastně vdaná. Ale nikdy neříkej "nikdy" .To není honba za majetkem, to je jen "mít rozum". A nemyslet jan na sebe, ale hlavně na děti.
Když už to zdraví a lásku nejde koupit, udělám aspoň toto.
 16.5Salám&Lajka14 


Re: Vaše starosti  

(22.1.2009 11:25:50)
marulinko,
syn určitě nebude nijak zkrácen.
Kdybych "řešila", neměla bych svobodu rozhodování.
Je mi srdečně jedno, kdo bude jíst z mojí mističky a spát v mojí postýlce. Nelpím na věcech. Nechci se stát jejich otrokem. Hmotné statky jsou potravou pro červy. ~;)
 Verča (2 děti) 
  • 

Pro Monty (mimo téma) 

(22.1.2009 11:31:51)
Monty, dostala jsem o Vánocích jako dárek "Rubín věčného žida Ahasvera". Bylo to bezvadné čtení a máš můj dík za ty hezké chvilky. Musela jsem se hódně držet, abych nekoukla dozadu jak to dopadne.
 16.5Salám&Lajka14 


Re: Pro Monty (mimo téma) 

(22.1.2009 11:34:19)
Díky moc. ~;)
Letos na Vánoce bude doufám KONEČNĚ druhý díl, kde se příběh uzavře... vloni jsem to bohužel nestihla. Tak snad nezklame.
 marulinka 


Re: Vaše starosti  

(22.1.2009 11:37:46)
A bude ti taky srdečně jedno, až za tebou přijde tvůj syn, že se nemůže oženit,nebo např.,že se rozvádí,protože nemá kde bydlet? Pošleš ho z domu taky z holou zadnicí, protože je to potrava pro červy?
 16.5Salám&Lajka14 


Re: Vaše starosti  

(22.1.2009 11:40:41)
marulinko,
ty mi nerozumíš... napsala jsem jasně, že syn o nic nepřijde. Sice nejsem moc velký příznivec obskakování dětí až do vlastní smrti a pořizování jim domů/bytů, automobilů apod., ale fakt se nebojím, že by kvůli mému nelpění na nějakých debilních majetcích o něco přišel. ~;)
 marulinka 


Re: Vaše starosti  

(22.1.2009 11:50:30)
To je každého věc, a mě zase bude dobře na duši, že jsem svému synovi zajistila bydlení. Na ostatní např.jídlo si vždycky nějak vydělá. A bude mi úplně fuk jestli to potom prohýří,prodá.Jako start do života je to dobrý a zbytek to už nechám na něj. Chápu, že to tak ty třeba nevidíš.
 16.5Salám&Lajka14 


Re: Vaše starosti  

(22.1.2009 11:53:24)
Tak za cenu toho, že se budu s někým tahat po soudech a kydat špínu horem dolem nechci zajišťovat bydlení ani sobě, natož dítěti. Nevidím to jako pozitivní vzor do života. ~;)
 Repulsion 


Jedináček co?  

(22.1.2009 11:57:04)
Navíc kluk... tož to je úplně jasné ~:-D~:-D
 Jaspi 


Re: Vaše starosti  

(22.1.2009 18:44:19)
teda já mám taky jedináčka, taky syna, ale představa, že mu stůj, co stůj, zařídím pohodlný život v pěkném bydlení a on to pak prohýří.....to se na mě nezlob, ale to ani omylem.
 Repulsion 


Re: Vaše starosti  

(22.1.2009 11:44:49)
No, podle mého názoru by se děti měly jaksi nejdřív postavit na vlastní nohy, než se rozhodnou založit rodinu. Já toho od našich taky moc nedostal :-) (jako něco sem tam jo - ale drtivou a rozhodující většinu jsem si vydělal sám...)

Kupříkladu naše děti budou mít do začátku nějaké to stavební spoření + spořivou pojistku, ale víc už bych je nerozmazloval - i když se bude dařit a já budu moci. Prostě to podle mého názoru není pro ty děti moc dobré - furt je sponzorovat. Zvyknou si na to a nikdy nebudou soběstačné (takových případů ze svého okolí znám...)
 Ina  
  • 

Re: Vaše starosti  

(22.1.2009 12:19:36)
To mi přijde fakt vtipý "až přijde syn, že se nemůže oženit, protože nemá byt" copak je povinnost rodičů pořizovat dětem byty. To mě ještě nenapdalo.
 Grainne 


Re: Vaše starosti  

(22.1.2009 12:39:10)
Marulinko, o majetek se dá přijít raz dva a nejen prostřednictvím fešné dvacítky v důsledku partnerova pominutí smyslů, tudíž majetek nepovažuju za trvalou hodnotu.
Trvalou hodnotou je vzdělání, schopnosti, to, co umím a to, co jsem zažila, to mi opravdu nikdo vzít nemůže. Starší děti jsou soběstatčné a schopné se o sebe postarat, to považuju za větší hodnotu do života, než "startovní" byt, ten si celkem bez problémů obstaraly samy.
Na oblíbenou námitku ...a co když se ti něco stane, ve smyslu úrazu, invalidity...no, nežiju s tím, že bych sveřepě očekávala, až skončím na invalidním vozíku a pokud by se tak stalo, nějak bych se s tím patrně musela vypořádat a v tuhle chvíli opravdu nehodlám řešit, jak.
Pořád jsme krmeni případy "manželek, které skončily na ulici a dávej si pozor na toho svýho"....tak takhle opravdu žít nechci. Sebelépe zabezpečená zadní vrátka stejně nepomůžou, vždycky je někde nějaká skulina.
Viděla jsem spoustu rozbádějících se manželství, sama jsem jednou rozvedená a žádný hmotný majetek za ztrátu toho kusu života, po který to trvá, mi za to nestojí.
 Grainne 


Re: Vaše starosti  

(22.1.2009 12:39:30)
Marulinko, o majetek se dá přijít raz dva a nejen prostřednictvím fešné dvacítky v důsledku partnerova pominutí smyslů, tudíž majetek nepovažuju za trvalou hodnotu.
Trvalou hodnotou je vzdělání, schopnosti, to, co umím a to, co jsem zažila, to mi opravdu nikdo vzít nemůže. Starší děti jsou soběstatčné a schopné se o sebe postarat, to považuju za větší hodnotu do života, než "startovní" byt, ten si celkem bez problémů obstaraly samy.
Na oblíbenou námitku ...a co když se ti něco stane, ve smyslu úrazu, invalidity...no, nežiju s tím, že bych sveřepě očekávala, až skončím na invalidním vozíku a pokud by se tak stalo, nějak bych se s tím patrně musela vypořádat a v tuhle chvíli opravdu nehodlám řešit, jak.
Pořád jsme krmeni případy "manželek, které skončily na ulici a dávej si pozor na toho svýho"....tak takhle opravdu žít nechci. Sebelépe zabezpečená zadní vrátka stejně nepomůžou, vždycky je někde nějaká skulina.
Viděla jsem spoustu rozbádějících se manželství, sama jsem jednou rozvedená a žádný hmotný majetek za ztrátu toho kusu života, po který to trvá, mi za to nestojí.
 MirkaM 


Monty 

(22.1.2009 12:04:57)
Monty, jednou jsi zcela výjimečně fakt mimo.
Jestliže je dům ve vlastnictví manžela tak je. Žádný soud nebude řešit, když se přistavěl první druhý třetí štok.
Pokud by autorce krachlo manželství, opravdu by šla z domku s holým pozadím.
Já bych si promluvila s manželem, aby mi nechal převést půl domku. A pokud nechce, už ho nebudu financovat, vezmu si hypotéku, koupím ve městě 1+1 a budu ho pronajímat. Jako zadní vrátka pro mě nebo šikovný startovní byteček jednou pro děcko.
Mmch, tyhle přístavby na společném dvoře - vidím jich tu pár u nás na vsi, to je docela hrůza, ale manžel nemá sourozence, že....jinak se totiž téměř nelze na nějakém společném režimu domluvit.
 16.5Salám&Lajka14 


Re: Monty 

(22.1.2009 12:11:23)
Mirko,
mlhavě tuším, že vypořádání bydlení manželů je součástí rozvodu.
Dům může být koho chce, ale vyhodit někoho na ulici bez koruny po x letém manželství je sci-fi.
Fakt to není "už tě nechci, vypadni". ~;)
 MirkaM 


Re: Monty 

(22.1.2009 12:14:53)
není, ale soud by pravděpodobně nařídil finanční vypořádání, bydlení by autorka nezískala. A víš přece, jak to chodí. Pravomocný rozsudek je jedna věc a kde vzít hotovost, když není, to je věc druhá. Všechno by bylo OK, kdyby se rozcházeli v klidu, ale to Ti nikdo nezaručí. A pokud se už dnes tchýně bojí, aby nedostala půlku "výměnku", asi by taky syna v rozumném vyrovnání po rozvodu nepodporovala.
Ty, když potřebuješ, tak mákneš a vyděláš, a je za co žít. Ale takhle to nemá každá:-(
 16.5Salám&Lajka14 


Re: Monty 

(22.1.2009 12:18:16)
No, já nevím jak to chodí, nesetkávám se ve svém okolí běžně se ženami, které by po rozvodu skončily s holým zadkem na ulici nebo v azylovém domě.
Nezpochybňuji, že takové existují, nicméně znám spíš opačné případy, tzn. že o "všechno" včetně dětí příchází chlap.
 MirkaM 


Re: Monty 

(22.1.2009 12:22:39)
Já jo, ale tady na vsi ty ženské obvykle skončí u nějakého vdovce. To je přece jedno, jestli je porozvodu oškubaná žena nebo muž. Každopádně, lépe se znovu začíná tomu, kdo je bez děcek. Ale chtěla by žena riskovat, že s bydlením přijde i o děti?
 MirkaM 


Re: Monty 

(22.1.2009 12:15:53)
a už není součástí rozvodu. Rozvod je jedna věc, péče o děti druhá, rozdělení majetku další.
 Demeter+2 


Re: Vaše starosti  

(22.1.2009 15:01:54)
kolik mas deti, ze ti staci neci laska? te se deti pocitam moc nenaji, zvlast, kdyz laska skonci....
 16.5Salám&Lajka14 


Re: Vaše starosti  

(22.1.2009 15:04:27)
Přesně tolik, kolik jich dokážu sama uživit, aniž bych se musela někoho doprošovat o podíl z čehokoli. ~;)
 Stáňa a dva kluci 


Re: Vaše starosti  

(22.1.2009 15:17:05)
Monty, njn, já se teda nedivím, že sis přitáhla takovýho vyžírku(myslím už asi bývalého manžela), s tímhle přesvědčením tvé dokonalé nezávislosti na druhých se prostě nedá ani čekat nic lepšího:-)...
 16.5Salám&Lajka14 


Re: Vaše starosti  

(22.1.2009 15:57:33)
Stáňo,
to není přesvědčení o nezávislosti.
To je o tom, že mne zatím nikdo nepřesvědčil, že je té závislosti - jinými slovy důvěry - hoden.
Pro mne má svoboda příliš velkou cenu na to, abych ji obětovala prvnímu, o koho zakopnu.
Vůbec se nebráním tomu přijmout částečnou závislost na partnerovi, ale musí to být někdo, kdo splňuje "skutkovou podstatu" toho slova.
Někdo, kdo se jako ten partner chová.
Nejde o to, co bude za deset, dvacet let, tak daleko nikdo nevidí.
Jde o to, jak se chová v dané chvíli.
 Stáňa a dva kluci 


Re: Vaše starosti  

(22.1.2009 16:47:22)
Monty, s tím souhlasím.
Jen, upřímně, a není to žádný rejpání, s tvým pohledem na rodinu, na osobní svobodu a naprostou finanční samostatnost, asi budeš takového člověka hledat hodně těžko...nicméně, třeba se pletu~;) a přála bych ti to~;)
 Gabi,Eli 
  • 

Re: Vaše starosti  

(22.1.2009 20:37:53)
Vy se tady dohadujete, jestli rozvod, nerozvod a dělení či nedělení majetku, ale co se bude následovat, když se stane něco s manželem?Myslíte, že ji tchyně nechá s dětmi bydlet nebo jí dokonce něco vyplatí???
 Petra Vondrušková 


Re: Vaše starosti  

(25.1.2009 0:39:18)
souhlas souhlas
 Aneka_ 


Bylo už psáno 

(22.1.2009 11:08:15)
zas tak holý zadek to není. Co bylo vloženo do domku za manželství, to bude rozděleno. Dům byl manželovýh rodičů a tak ho dostal on, co je na tom divného?! Co jste vložili do rekonstrukcí společně za manželství, bude děleno.
U nás je to podobně leč manžel byl ten, který rekonstruoval cizí. Nevím, proč bych se nad tím měla pozastavovat. Pakliže dojde k nejhoršímu, bude rozděleno to, co jsme investovai za manželství do rekonstrukce. To je doložitelné už jen úvěrem. Jéje, takových "holozadníků" je.
 Repulsion 


Tož posluchaj, děvčico...:o) 

(22.1.2009 11:10:58)
My nejsme se ženou ani sezdaní, většinu peněz vydělávám já (žena pracuje teprve třetím rokem jako učitelka na 1. stupni (tož si představ, jak velkou má tak asi výplatu)...no a má na sebe taky napsaný celý barák a k tomu ještě i jedno auto... moji maměnce to občas vrtá hlavou (protože už jsme se ženou zdárně přečkali jednu krizičku, ve které to nevypadalo moc růžově) - no, a já říkám - dyk co - kdyby něco, stejně to nakonec dostanou děti - tak o co jde?
 mentolca 
  • 

moje zkušenosti 

(22.1.2009 11:15:17)
taky se přidám, můj přítel měl velké plány na koupi domu, nakonec koupil starý, ve velmi špatném stavu, který začal rekonstruovat, protože je podnikatel, úvěr mu dát nechtěli. Takže jsem si ho vzala já - na jeho dům. Bez jakékoliv smlouvy či jiné záruky. Měla jsem ho ráda, ale po nějaké době (mezitím se mi narodilo dítě) jsem si uvědomila, stejně jako pisatelka úvodního příspěvku, že to je nefér vůči mě. V případě, že by se něco stalo, neměla bych na nic žádný nárok, úvěr na krku a navíc my jsme ani nebyli manželé. Začala jsem na partnera trochu tlačit, ale taky se různě vymlouval a vždy to skončilo hádkou. Jak to dopadlo? Dnes již spolu nejsme (důvodů bylo více, ale myslim, že pvropočátek všeho byl ve výše popsaném). Přestala jsem mu věřit.
 Lída+2 


No něco mi to velmi připomnělo... 

(22.1.2009 11:37:04)
mám známou.....vdala se za manželovi peníze koupili dům(je to psaný na něj)..za její dokoupili výhodně zahradu...zvelebovali a zvelebovali....po 30letech se rozváděli a výsledek....ona ani přes snahu právníků nedostala nic jen jí manžel měl dáát nějaký směsný peníz za kus ty zahrady....
Takže si po 60tce..sháněla nové bydlení....dcera jí pomohla zafinancovat a je zadlužená až do smrti(když to napíšu takhle hnusně).....

Co Ti poradit nevím...jen mi to s tím domem u tchánovců na dvoře připomnělo....
 Zuzka 
  • 

Re: No něco mi to velmi připomnělo... 

(22.1.2009 14:34:49)
No, a to není vůbec nereálná situace. Život se prostě mění, dneska se můžeme milovat za hrob, za deset let si můžeme být lhostejní a za dvacet let se můžeme nenávidět. Osobně, vždycky se budu snažit udržet si existenční jistotu, a to hlavně kvůli dětem. Nerada bych jim připravila něco jako paní z příběhu, které dcera musela pomoct s financováním bydlení. Nejsem zastánce dávání bytů a velkých finančních částek dětem, ať se taky postarají samy aby věděli jaké to je, ale bych je nechtěla postavit do situaci, kdy by mě museli ještě dotovat.
 Zuzka 
  • 

Re: No něco mi to velmi připomnělo... 

(22.1.2009 14:37:25)
Teda můj dnešní písemný projev stojí za to :-) Kocovina mi pěkně brzdí mozek. Snad bych měla radši jít domů, ještě tady v práci něco zvořu :-)
 Lída+2 


No něco mi to velmi připomnělo... 

(22.1.2009 11:37:19)
mám známou.....vdala se za manželovi peníze koupili dům(je to psaný na něj)..za její dokoupili výhodně zahradu...zvelebovali a zvelebovali....po 30letech se rozváděli a výsledek....ona ani přes snahu právníků nedostala nic jen jí manžel měl dáát nějaký směsný peníz za kus ty zahrady....
Takže si po 60tce..sháněla nové bydlení....dcera jí pomohla zafinancovat a je zadlužená až do smrti(když to napíšu takhle hnusně).....

Co Ti poradit nevím...jen mi to s tím domem u tchánovců na dvoře připomnělo....
 Jitka 
  • 

nejsi v tom sama 

(22.1.2009 12:27:27)
Znám takových případů více.
I já jsem na tom podobně.
Žiji s přítelem 8let.Známí mi radí svatbu.Co kdyby se stalo něco hrozného,ani vyslovit to nechci,tak dům zdědí bratři a syn přítele.Já bych odešla s holým zadkem
 Jitka 
  • 

nejsi v tom sama 

(22.1.2009 12:27:27)
Znám takových případů více.
I já jsem na tom podobně.
Žiji s přítelem 8let.Známí mi radí svatbu.Co kdyby se stalo něco hrozného,ani vyslovit to nechci,tak dům zdědí bratři a syn přítele.Já bych odešla s holým zadkem
 katka, 2+2 
  • 

Re: nejsi v tom sama 

(22.1.2009 15:49:01)
jo jo, taky jsme to řešili svatbou. Protože by se mohlo stát, že by to zdědili jeho děti = bejvalá manželka, které nechal všechno včetně baráku. A moje děti by si mohli jít klouzat nebo složitě vyplácet (z čeho?) podíly. Takhle se to aspon krásně podělí a bude. už se těším až schválí nový zákon o dědictví (i za života můžeš odkázat majetek - a bude vypořádán dědic až umřeš)
žít na psí knížku není špatný, ale má to svoje velké nevýhody. právě v kritických obdobích, když bys to nejmíň potřebovala...
 agent 


Re: nejsi v tom sama 

(26.1.2009 9:42:03)
ahoj Katy, jaky zakon mas na mysli?

Napis mi, prosim, na znazilka1@sezna.cz
 Zawgat_Mohammed 


... 

(22.1.2009 12:49:45)
Moji rodice koupili v dobach socialismu byt a spolecne jej opravili. Byt byl psany jen na otce, protoze vse vyrizoval on a dle slov matky "jak by to vypadalo, kdybych chtela nejakou smlouvu nebo spoluvlastnictvi".
Po letech se rozvedli a me dostala do pece matka. Dohodli se, ze my dve zustaneme v byte a otec se odstehuje. Jenomze byt patril otci. Soud urcil, ze matka od nej musi byt odkoupit ca. za 600 000 (bylo to zacatkem 90. let). Otec ji neco malo "odpustil", ale zbytek musela zaplatit.
 radka 
  • 

podil 

(22.1.2009 13:13:06)
jsem podruhe vdana, po rozvodu jsem v podstate odesla s "holym zadkem", ale bylo to po domluve s ex, protoze jsem se nechtela soudit nekolik let - meli jsme druzstevni byt porizeny za manzelstvi, ale za penize jeho rodicu a z jeho vyplat. Dobou se nekolikrat zhodnotil (kupovali jsme jej za 150 tis, dnes hodnota milion, v dobe rozvodu tak 800 tis.). Nakonec jsem sehnala najemni bydleni a odesla jsem a dohodou mi dal 100 tisic celkem (meli jsme jeste stavebko, to jsem mu prenechala). Podotykam, ze bydlet mel kde, protoze je jeste vlastnikem chalupy darovane rodici, taktez za manzelstvi, ale dali to jen jemu (snad z opatrnosti, snad tusili, ze jednou ho opustim?). To jsem vse ozelela v ramci toho, abychom mohli spolu dal vychazet, a taky diky tomu, ze se mi podarilo sehnat najemni byt. Ted jsem podruhe vdana a bydlime v tom najemnim byte, manzel je vlastnik tretiny rodinneho domu, kde dalsi 2/3 ma jeho bratr, ktery v tom dome zije s mati. Kdyby melo jednou dojit k tomu, ze bychom se tam meli stehovat a vzdala bych se najemniho bytu, urcite bych po manzelovi chtela nejakou zaruku v podobe nejakeho podilu nebo tak neco. protoze clovek opravdu nikdy nevi, a cim jsem starsi, tim jsem tak nejak racionalnejsi nebo uz vim, ze je treba myslet i na to, at clovek neskonci pod mostem...
 alena a 3 deti 
  • 

Tak nevim... 

(22.1.2009 13:02:31)
My kdyz jsme s pritelem resili spolecne bydleni, rozhodli jsme si koupit byt. Automaticky jsme do kupni smlouvy a do hypoteky dali obe jmena. S tim, ze kdyby neco, tak pul na pul. Ted jsme vziti a mame tri deti, budem menit byt protoze se sem nevejdeme, ale zase dame vsechno na pul...I kdyz uz vubec neuvazujeme, kdyby se neco stalo...proste je nas obou. Musim taky napsat, ze oba jsme prisli s holym zadkem a oba pracujeme...i kdyz manzel vydela vic. Podle mne je spravne mi vsechno na pul...beres si prece toho druheho nehlede na to jestli neco ma, nebo jestli nic neda. Je to prece spolecne hnizdecko lasky, ne? Nebo by aspon melo byt a to se vsim vsudy
 minonka 


Re: Tak nevim... 

(22.1.2009 13:10:52)
Mas absolutni pravdu, mam na to uplne stejny nazor. My doma i domaci prace bereme napul, kdyz to nezvladnu ja, udela to on a naopak. Ale ve vztazich to bohuzel neni vzdy tak jednoduche, hlavne kdyz se do toho michaji rodice.
 Xenee 


Re: Tak nevim... 

(22.1.2009 13:58:18)
a tak co si necháš do toho kecat?
 minonka 


Re: Tak nevim... 

(28.1.2009 14:27:06)
Snazim se o to, si do toho nenechat kecat, a vcelku to jde. Su desne palicata, i kdybych si namlet hubu mela (omlouvam se za vyraz). Ale bohuzel s italskou tchyni-svinou (jinak se to rict neda, musela bych byt hodne vulgarni) jsem se naucila bit se za sebe a za svou rodinu. To bylo hadek, a odpornych, donutila me i dat ji facku, za coz nejsem vubec pysna, nemela jsem, ale v ty chvili ze me ta babizna udelala vylozene hyjenu, takze toho nelituju, i kdyz to ode me i tak nebylo spravne. Ted to snad jaks taks jde, ale porad cekam nejakou kudlu do zad, bohuzel, nikdy nemuzu byt v klidu.
 minonka 


Neco podobneho 

(22.1.2009 13:06:45)
Jsem 4 roky vdana, mam 2,5 letou dceru a cekam dalsi miminko. Bydlime v rodinnem baraku v prizemi a nad nama bydli moji tchani. Zahrada spolecna. Celej barak (takze i nas bytecek) je psanej na tchyni. Prevadet ho nebude, pry to stoji moc penez (snad pry 500 € - bydlime v Italii, jsou to vsechno Italove; s tchyni odjakziva problemy, porad proti me zbroji, lze mi do oci, vymysli si, dela cokoliv, jen aby to bylo proti me). Uz nekolikrat, s miminkem, jsme slysely slova "ven z baraku". Nastesti k tomu nikdy nedoslo, ale neni receno, ze na to jednou opravdu nedojde. Co se tyce me, bych se nejradeji i za cenu velkeho zadluzeni odstehovala nekam... i kdyby to mel byt najem. Ale bohuzel je to tu prilis drahe a my musime platit jiny veci. Jen doufam, ze to spolu nejak zvladnem. Ale i tak, kdyby doslo teoreticky na rozvod, tak nejen, ze tu nemam nic a vysla bych z toho s holym zadkem, ale nemam tady ani nikoho, kdo by me mohl pomoct, nebo i psychycky podrzet a nemluvim o tom, ze bych z toho treba vysla i nedejboze bez deti. Te babe tam nahore neverim ani nos mezi ocima a to je jen slabe receno.
 alena a 3 deti 
  • 

Re: Neco podobneho 

(22.1.2009 13:28:16)
To je nahoda...ja bydlim taky v Italii. Jestli chces ozvi se mi na mail. Alenacapkova@virgilio.it
 Marta 
  • 

jezismarjá 

(22.1.2009 13:34:05)
vy jste me tema prihodama uplne vydesily :) jsme s muzem dohromady 6let ale manzele 2roky. Manzel dostal od rodicu zchatralou ruinu s megazahradou, s tim ze to nikdo nechce ani se o to starat. Ale museli jsme vyplatit z poloviny jeho bratra. Samozrejme je napsane vse na nej, barabizna se zbourala, vzala se megahypo, manzel boucha korunky a ja boucham kolem baraku a jeste se smeju ze delam na cizim. Ale nastesti je jeho vztak k rodicum takovy ze je mu uplne jedno co rikaji, my jsme jeho rodina a on si s tim udela co chce. Vim, ze kdybych rekla, jde to prepsat cele na me, a tak se obcas zeptam nenapadne kdy mi jako prepise pulku, ze stat se muze cokoliv on odpovi kdy budu chtit a jsme zase spokojeni. Spis je to o nedostatku casu....ale obcas taky mam pocit, ze mam holou pr....ale kam se tady podivam to jsem udelala ja, tak aspon bude mit se svou dalsi eventuelni zenou pohodli :)
 Kristýna 
  • 

Je to strašný 

(22.1.2009 13:18:47)
To je strašný, je mi to moc líto. Každopádně chyba hned na začátku - nedala bych ani korunu a ani hodinu práce do něčeho, co mi neříká pane (váš manžel neměl vrážet do něčeho, co mu nepatří). A můj názor je ten, že maminka nemaminka, kdyby chtěl, dávno by půlku na vás přepsal a jeho rodiče by nemuseli ani vědět. A kdyby, chvíli by se zlobili a pak by je to přešlo.My máme s mužem vše napul, sice platíme hypotéku a kdesi cosi - ale máme svobodu. Žádná matka ani tchyně nemůže říct do ničeho ani slovo.
 Maruu 


Důvěřuj, ale prověřuj :-) 

(22.1.2009 14:21:47)
Přečetla jsem článek i příspěvky ( rady). Myslím, že důvěra je křehká věc a opatrnost na místě, takže co s tím. Pokud by byla Vaše finanční situace taková, že by bylo možno vzít si hypotéku ( či jinak pořídit) byt v městečku, zatím pronajímat s tím, že by byl na Vaše jméno a byl myšlen jako byt pro dítě do budoucna či jako investice, mohou to být Vaše zadní vrátka bez nutnosti narušit důvěru.
Mě se v článku líbilo, že šetřil na auto, ale tyto peníze dal do zvelebení bydlení ( dle mého body pro Vašeho manžela, které naznačují, že základní vztah budě pěkný). Křišťálovou kouli však nemáte a pokud potřebujete větší pocit zapezpečení, rozhodně bych debatu s manželem tak i stavěla. Věřím, ti, leč mám potřebu zajištění ( příšla s věkem).
Možná je tam také jeden psychologický aspekt, Vaše přání, aby se za Vás manžel před rodiči postavil? Je dobré si ujasnit co potřebujete ( zda zastání, zabezpečení, důvěru manžela ve společnou budoucnost apod.)a dle toho jednat.
Držím Vám palce ať vše dobře zvládnete.
 Alous 


Re: Důvěřuj, ale prověřuj :-) 

(22.1.2009 14:29:27)
SUPER! Krásně řečeno! ~R^~R^~R^~R^
 Kašperáci 


Re: Důvěřuj, ale prověřuj :-) 

(22.1.2009 20:57:30)
Ano,to je přesné.
Nic méně někoho mi to připomíná, tkzv. maminčák.Jistě víte jakým způsobem jednat se svým manželem.Já to již zažila,barák manželovo, nejdřív jsem si dělala legraci,že dělám na cizím,ale pak....člověk by měl myslet na zadní vrátka,máme 2 kluky 4 a 1,5 roku.Darovat domek nešel,protože je na něj půjčka ze socialismu a změnit nijak nešla a tak nakonec-udělali jsme manželskou smlouvu,kde je rozdělen domek a ostatní zůstává. I to je možnost, i když moc nechápu, proč by vám manžel nemohl darovat část domku,pak by ta důvěra nebyla nejspíš oboustranná.
 Demeter+2 


podobna situace 

(22.1.2009 14:47:19)
musim se priznat, ze jsem v podobne,ne-li stejne situaci:-((a take me to moc netesi a tak jednou za cas zkusim navrhnout, ze se o tom s manzelem pobavime. bohuzel mame oba za sebou jiz jednu spatnou zkusenost a tak mame strach oba - ja, ze bych po pripadnem rozvodu odesla s prazdnou a detmi (v tom lepsim pripade) a on se zas boji, ze ho chci obrat o majetek...
je to opravdu komplikovane a ja si pripadam jak mezi mlynskymi kameny, na jednu strany nechci "otravovat" resenim zbytecnosti, kdyz ted je nam spolu prece moc fajn, ale na druhou stranu zas mam strach, protoze "co kdyby..."... domek, ktery ted rekonstruujeme je mnazeluv, ale ja do nej budu na rekonstrukci davat nemalou castku....navic, on se stara o bydleni a financni zajisteni (takze by mu pak i neco zbylo), ja se ted staram o dcerku a druhe mimi cekame....takze....veselo mi z toho moc neni a vlastne take nevim, co mam delat:-(( hodlam se obratit na kamaradku pravnicku, zda treba vymysli nejake pruchozi reseni, protoze kdyz jsme to zacali probirat s manzelem, vzdy jsme se tak moc vzili do situace pripadneho rozvodu, ze to pak na rozvod malem vypadalo, ale reseni jsme nevymysleli zadne:-(( tak stale verim, ze to nejake reseni ma a ze ho vymyslime "vcas" a ze ho pak nikdy nebudeme potrebovat.....
 Zajdulka 


zkušenost s Dr. 

(22.1.2009 14:57:37)
Tak já osobně sice taky nemám ráda slovo "pinďour", používáme jemnější pinďa, ale pořád bych možná byla radši, když by mi to doktor řekl takhle, než když mi u syna sdělil, že mi to neřekne, že zrovna chyběl, když to ve škole brali a nepozná to. Byl velmi arogantní a nepříjemný, pro těhotnou vážně síla. ~a~
Jinak holčičímu akvivalentu říkáme "pinďulka", popř. "pipka". Taky to dle mě není ideální, ale lepší výraz nás nenapadl. ~d~
 Zajdulka 


Re: zkušenost s Dr. 

(22.1.2009 14:58:39)
omlouvám se, to patří jinam ~d~
 Zajdulka 


Re: zkušenost s Dr. 

(22.1.2009 14:58:42)
omlouvám se, to patří jinam ~d~
 Honza Bl. (3holky+1kluk) 


Re: zkušenost s Dr. 

(22.1.2009 14:59:46)
Prominte, ale ted uz vazne rvu smichy. Ted se nam ty diskuze nadherne promichaly. To nema chybu....~z~
 fulinda 


Re: zkušenost s Dr. 

(22.1.2009 19:40:42)
ted jsem se uplne slozila.... myslim, ze tento prispevek vystihuje diskuzi...

odejdu s holym zadkem a nemam rada slovo pindour....~;)


 Xantipa. 


Jsem zastáncem předsvatební smlouvy 

(22.1.2009 16:46:02)
Myslím, že v dnešní době je to praktické a vhodné. V době, kdy já se vdávala, to možné nebylo, jenže my dva jsme na tom byli úplně stejně - oba jsme měli prd a kulový.
 Verbalinka 


na dům máš nárok - bude tě muset vyplatit, nebo ti dát náhradní bydlení pro tebe a děti 

(22.1.2009 17:12:15)
Ahojky,
protože do oprav domu dáváte společné peníze, tak se nemusíš bát. Nemáš sice nárok na celý dům, ale stoprocentně bys vysoudila aspoň nějaký byt, který by ti musel manžel koupit. Od svatby máte bezpodílové spoluvlastnictví a opravy platíte ze společných peněz. I kdybys nepracovala a nenosila domů peníze.
A děti bys určitě dostala do své péče a někde bys s nima musela bydlet.
Ale je to nepříjemná pozice a moc ti ji nezávidím. No jo, my ženy, pro lásku zavřeme obě oči a jen milujeme :-)

Přeju, ať to nemusíš nikdy řešit ;-)
Verona
 Liška s banem :) 


To znám 

(22.1.2009 17:37:18)
Rodiče se rozvedli po skoro 30 letech manželství a ač měla mamka svědky, že do otcova domu hodně investovali její rodiče (včetně přístavby), tak dostala jen polovinu vybavení domácnosti (v cash). Soudkyně to ostatní vůbec nebrala v úvahu. Mamka po rozvodu doslova skončila na ulici (tedy skončila by, kdyby si ji k sobě nejdřív nevzal bratr a pak já). Doporučila bych autorce sepsat u notáře smlouvu ohledně společného jmění manželů - dá se rozšířit stejně jako se dá zúžit. Můžete ho rozšířit o ten dům nebo alespoň o hodnotu rekonstrukcí apod..
 Tvoje horší já 


U nás přesně naopak. 

(22.1.2009 17:43:39)
Diskuzi jsem nečetla.
Ale máme to doma přesně obráceně. Vše je psáno na mě - byt, garáž, zahrada.
Manžel si ale nestěžuje.
 agent 


Re: U nás přesně naopak. 

(26.1.2009 9:45:32)
a muzu se zeptat proc?
 Petra - dva kluci a byt :) 
  • 

Re: U nás přesně naopak. 

(2.2.2009 12:13:09)
Já taky mám byt na sebe - byl nám darován mojí rodinou a kůvli menší darovací dani ho napsali výhradně na mě. Na mě je i auto, protože mám super bonusy na povinném ručení. Manžel několikrát požadoval přepis do společného jmění. Mě se to hodně dotklo - nejde o majetek, ale o princip - dělá si zadní vrátka nebo co??? Vždyť v případě smrti by dědily děti a v případě rozvodu by taky v bytě zůstaly děti (počítám, že se mnou, ale o rozvodu vůbec neuvažuju, jako o možnosti, jsme šťastní, krizí už bylo a vždycky jsme je přečkali). Co by v takovém případě dělal on, neřeším. Stejně mám pocit, že mu ten přepis podsouvají jeho rodiče - o to víc je mi ten nápad odpornej a uráží mě.
Jsem divná, co???
 Pole levandulové 


Re: U nás přesně naopak. 

(2.2.2009 12:32:32)
Petro, divna nejsi - u nas je to stejne. Nevidim duvod prepisovat na manzela pulku bytu, ktery kupovala kdysi moje babicka. Dokud budeme spolu, tak je jasne, ze tu bydli, kdyby nahodou doslo na rozvod /jakoze doufam nedojde, nic tomu nenasvedcuje/,tak preci nebudu davat pulku neceho, co jsem dostala byvalemu.
 Zuzana, Filip 04+Mandy 06 


Jak bych to řešila já 

(22.1.2009 18:19:49)
Přelítla jsem to očima, diskusi jsem nestačila přečíst, možná mi něco uniklo, ale řešila bych to takhle.

Nejprve bych nechala ocenit pozemek, na kterém váš domek stojí. Předpokládám, že pozemek byl také převeden (pokud teda nestojí na cizím pozemku), patří de facto manželovi.
Potom bych nechala ocenit vlastní stavbu, kterou jste společnými silami vybudovali. Její hodnotu bych vydělila dvěmi.
Příklad – pozemek má aktuální hodnotu 1 milión, stavba má aktuální hodnotu 2 milióny. Celý domek má hodnotu 3 milióny. Dům je psaný na manžela. Požádala bych manžela, aby mi daroval 1/3 podíl na domě.

Budeme dělat něco podobného, ale naše situace je mnohem mnohem složitější (budeme vyjímat ze společného jmění ve prospěch jednoho a potom teprve darovat podíl…). Ale věříme si, známe se, hrajeme fér.
 raadka 


Re: Jak bych to řešila já 

(22.1.2009 19:25:33)
Ahoj
letmo jsem dočetla.
Kamarádka po 18 letech manželství řešila něco podobného,
manžel se zaláskoval, a chtěl se rozvést
parcelu dostal před svatbou, barák začal stavět taky před svatbou a dostavěli už za manželství.
Jel zadat do realitky barák, že prodá a odstěhuje se se svou novou láskou buhví kam, kamarádka s dětma se prý má nastěhovat k mamince do garsonky.
Jaké bylo ale jeho překvapení, když právník pak u prodeje chtěl souhlas manželky s prodejem nemovitosti, vždyt byla přece jeho.!
Tak se dozvěděl, že kolaudace proběhla za doby manželství a on může bez souhlasu manželky prodat jen parcelu.

Barák na půl.

Jenom napíšu že barák nakonec prodali, ale zůstali spolu a postavili si jiný.
Jsem pro vyřešit majetkové vztahy v období klidu.

 MiladaL, dcera 2 roky + 35tt 
  • 

názor právničky 

(22.1.2009 21:48:06)
Zakladatelko, nezbývá než Tě pochválit za VELMI rozumný směr v úvahách. Nikdy nevíš, a pro případ, že by se s Vaším manželstvím cokoli stalo, je nanejvýš rozumné zajistit sebe a tím pádem možná i děti.

můj názor jako právníka: jistě, je pravda, že máš teoretický nárok na polovinu hodnoty zhodnocení výminku, nicméně musela bys to u soudu Ty prokázat a troufám si tvrdit, že bys důkazní břemeno neunesla, nebo alespoň ne natolik, abys byla spokojena s výsledkem. Na práva podle zákona, prokazování účtenkami u soudu atd. tedy naprosto nespoléhat (např. to, že jsi stála hodiny u míchačky a co jsi se na baráku nadřela už neprokážeš vůbec), kompenzace za navyšování tržních cen nemovitostí obecně by se Tě zřejmě netýkalo vůbec (obecně cena nemovitostí každý rok roste o x procent).

rozumná řešení jsou v podstatě podle mě dvě:

1. manžel nechť na Tebe převede spoluvlastnický podíl ve výši 1/2 (nebo třeba 2/5, podle toho, co budete považovat za rozumné a spravedlivé). rodičům by to musel vysvětlit (právně ale nemůžou takové jednání ovlivnit). Podle mého názoru se jedná o naprosto legitimní požadavek.

2. najmout znalce, poradit se s realitní kanceláří a najmout právníka - sepsat dohodu o tom, jaká byla původní hodnota nemovitosti předtím, než jste ji začali coby manželé zvelebovat, stanovit současnou hodnotu, manžel by se v dohodě zavázal, zaplatit Ti polovinu této hodnoty (nemělo by hrát roli, jaké má kdo příjmy, jste přece manželé, navíc ženy většinou vydělávají méně z důvodu zbrždění kariéry z důvodu mateřské a též po mateřské z důvodu péče o děti a také určité obecné platové diskriminace žen na straně zaměstnavatelů - to je ale jiná kapitola). jednou za čas (např. jednak ročně bude třeba dohodu zdodatkovat - stanovit, o co jste nemovitosti mezitím zhodnotili a opět závazek manžela v případě rozvodu zaplatit Ti polovinu hodnoty zhodnocení. tato varianta je poměrně dost náročná - práce znalce (stanovování hodnoty zhodnocení), právníka atd., navíc se s ní musí průběžně pracovat. doporučuji ještě zajistit závazek k výplatě částky zhodnocení směnkou (je rychle vymahatelná) a směnku uložit u notáře, ale tu Ti manžel asi nepodepíše.

jakkoli je tato varianta možná na první pohled složitá, tak v každém případě je několikrát jednodušší dohodnout si tyto věci nyní, když je vše ok, než za pár let, kdy můžete být úplně jinde (přeji Ti, zakladatelko vše dobré, a už jen proto, jak rozumně uvažuješ věřím, že Tvé manželství je zdravé a vydrží).

nejsou to pochopitelně řešení jediná - nicméně - věcné břemeno pro Tebe podle mě rozumné moc není, z toho vzniká akorát vzájemné šikanování majitele a oprávněného z věcného břemene a nic dobrého to nepřináší, převést výminek na děti může být také relativně dost nepraktické.

moc Ti držím palce a přeji Ti, abys dovedla věc do konce.

musím říci, že podle mého názoru obecně všichni manželé by měli mít ještě z doby, kdy bylo všechno růžové, dohodu o výživném pro případ rozvodu a o rozdělení majetku (ale nesahejte mi na svědomí, já ji ještě podepsanou nemám, byť jsme už o ní jednali a část už máme sepsanou). téměž polovina českých manželství se rozvádí (tudíž není tak nepravděpodobné, že se polovina účastnic diskuse rozvede) a na rozvodech býváme většinou bity my ženy a tím pádem i naše děti a to jen proto, že my ženy jsme často málo předvídavé a málo bojujeme za práva naše a našich dětí v době, kdy je to nejvýhodnější. A navíc, debatami téma výživného a rozdělení majetku s manžele se dozvíte hodně o tom, jak na tom Váš vztah je a jaký je vlastně Váš manžel a co jednou můžete čekat - toto vím z vlastní zkušenosti.

budu ráda, když sem na diskusi napíšeš, jak to dopadlo.

poznámka ke mě: asi vypadám jako zahrocená feministka. možná jsem. s manželem jsme spolu 7 let, čekáme 2. dítě, manžel velmi slušně vydělávající manažer, já matka, manželka a právnička na částečný úvazek (s daleko menšími příjmy než manžel). náš vztah a mého manžela považuji za vzorné, zejména manžela bych označila jako vzor manželských ctností (podílí se na všech pracích v domácnosti, je naprosto oddán dětem a rodině, je navýsost praktický, ač se mu v práci daří, těžiště jeho života je v rodinném životě).
 Kohnova 
  • 

Re: názor právničky 

(22.1.2009 22:09:00)
Ahoj, vubec nevypadas jako "zahrocena" feminestka, ale jako zenska, ktera to ma v hlave srovnane.
Stydim se sem napsat vsechny invektivy, ktera mi tanou na mysli, kdyz pomyslim na osoby razeni matky manzela zakladatelky plus ta jen o neco mirnejsi, kdyz pomyslim na vsechny ty "milujici syny", kteri ze strachu pred svymi maminkami vymetaji podlahu vlastnimi manzelkami.
 Labuťka 


Re: názor právničky 

(23.1.2009 8:07:56)
K výše uvedeným poznámkám přidám ještě jednu :
K argumentu tvého manžela, že by napsal domek na děti ...
Vaše děti jsou nezletilé !!, tzn. darování nemovitosti dětem je podstatně složitější než tvůj manžel předpokládá. Musíte nejdříve (oba dva) podat Návrh k schválení právního úkonu nezletilých dětí k místně příslušnému soudu, určení zmocněnce zastupujícího vaše děti (vy dva to být nemůžete - kolize zájmů)a zápis do katastru bude proveden teprve poté, až soud rozhodne, zda darování nemovitosti je v zájmu dětí.
Jinak souhlasím s názorem Milady, nejjednodušší a nejlevnější by bylo, kdyby ti manžel daroval podíl na nemovitosti. Stálo by vás to 2x 30,- Kč na ověřených podpisech a 500,- Kč kolek na katastru. Jeho rodiče o tom ani nemusí vědět. Myslím, že za roky, kdy jste spolu, skutečně čas vaši lásku prověřil, ani pro jeho rodiče už možná nejsi ta holka " s holým zadkem", ale skvělá máma jejich nádherných vnoučat. Skutečně to ber tak, že jsi investovala SVÉ peníze do (v podstatě) CIZÍ nemovitosti, a je rozhodně dobře, že to chceš řešit teď.
Držím ti palce. Lada
 lencer 
  • 

Re: názor právničky 

(24.1.2009 21:11:16)
Ahoj, píšeš kolik by vyšlo přepsat podíl na nemovitosti. K tomuto přepsání není potřeba odhad nemovitosti? Ptám se proto, že budeme řešit něco podobného.
 potvurkapodivna2 


Nic nevypadá tak hrozně,jak se zdá 

(22.1.2009 22:09:57)
I když není domek i na tebe,to co jste během manželství investovali do oprav atd.,se dělí napůl.A musel by tě vyplatit.Jde to po rozvodu až 3 roky zpětně.
Ocitla jsem se v podobné situaci.Já mám družstevní byt a manžel se přistěhoval.A kam půjde chudáček,když byt není napsaný na něho-po rozvodu??Hezké,já se asi vdávala hned s tím vědomím,že se rozvedu.A teď jsme spolu 18 let.Jo,jo.Bylo hodně kraválu a nadávek kvůli tomu-tchán i tchyně se do mě pěkně obouvali.Ustála jsem to.Jen mi občas vrtá hlavou-proč si mě bral.Jako kdybych vlastnila pole,louky,zámek,hrad.
Neboj,právo pamatuje i na tyhle případy,s holou bys neodešla v žádném případě.
 Vážný 
  • 

Jak to bývalo 

(22.1.2009 23:53:51)
O vánocích jsem dostal román o svém prapříbuzném, jednom moravském šlechtici, rytíři, z doby před Bílou horou.

Pocházel z relativně chudého rodu, jeho otec sloužil jako purkrabí na Mírově, dostal za věrné služby od biskupa malé panství kolem Mohelnice. Tento rytíř si pak po smrti své první ženy vzal bohatou Němku a teprve po pár letech ho ona vzala do majetkového společenství. To je ta pointa. Když mu uvěřila zcela.

Vtip je v tom, že bezpodílové spoluvlastnictví manželů je až komunistický výdobytek, a soudobé SJM je k modifikace téhož pouze k ochraně věřitelů (společný není jen majetek, ale i dluhy). Do té doby svatba automaticky nezakládala majetkové společenství. Býval zde požadavek stejné životní úrovně obou manželů (aby bohatší dorovnával chudšímu), ale majetek a závazky zůstávali vlastní, stejně jako výnosy z majetku a výnosy z práce.

Jinak bývalo SAMOZŘEJMOSTÍ, že manželé před svatbou (resp. ještě s rodiči) uzavírali manželskou smlouvu, kde se od tohoto základního modelu mohli odchýlit. Navíc existovaly sofistikované majetkové nástroje jako věno, tj. majetek, který manželka či rodiče věnovali manželovi do správy a užívání včetně užitků, manželka na něj měla zákonný vymahatelný nárok po rodičích, a který manžel musel vrátit v případě rozpadu manželství. Podobně obvěnění dával manžel manželce ze svého a bylo ekvivalentní, nebo vyšší než věno a doplňovalo její zabezpečení po jeho smrti - nemusela totiž nutně dědit....

Rozmyšlení takovéto smlouvy bylo cenné mj. i v tom, že lidé hledali, zda jsou se schopní domluvit. (Nejen že si sedí při milování.) A byl bych zastánce modelu, kdyby nový obč. zákoník stanovil jen několik základních modelů, ale volba z nich a případná smlouva by byla POVINNOSTÍ manželů v rámci svatby. Návrz OZ jde jen napůl, navrhuje různé modely a umožňuje upravit majetkové společenství odchylně tak, že to bude závazné i pro třetí osoby (bude rejstřík manželských smluv)-což je pokrok ve věcích exekucí.

Manželství je žel věc i MATERIÁLNÍ, protože znamená svazek majetkově rozumných lidí za účelem zabezpečení sebe a zabezpečení a výchovy další generace. Není to tak, že majetek je fuj a že nejlepší je to nemateriální. Jde o to, že máme povinnost rozumně spravovat majetek k prospěchu manželství i dětí.

Svého času jsem pod vlivem rodinné katastrofy jedné příbuzné začal studovat dějiny manželského majetkového společenství a tohle jsou moje závěry z toho.
 marie 
  • 

majetek 

(23.1.2009 0:03:12)
Samozrejme po tech letech uzivani a zvelebovani svuj podil na domku mas.

Ovsem na druhou stranu rodice tveho muze chapu. Pokud byl domek, at uz v jakemkoliv stavu, jejich majetek - vubec se nedivim, ze jej napsali pouze na syna.

U nas je to obdobne - jen majetek je na me strane, manzel se pristehoval s jednou taskou. Ano, dneska zijeme spokojene, ale nic nam nezaruci, ze to tak bude vzdy. Nedokazu si predstavit, ze by manzel mel dostat pulku neceho co nikdy nebylo jeho a predevsim, do ceho puvodne investovali mi rodice. Vidim to tak, ze bychom se vyrovnali pouze za ty casti a veci,na kterych jsme pracovali spolecne. Urcite by neodesel s prazdnou. Ale napsat ho jako majitele NIKDy. Dneska je hodny a zlaty, ale to nemusi byt ve chvili rozvodu. Do cloveka nevidis. Nemluve o pripadnem vlivu pripadneho budouciho partnera. A ze tech pripadu v rodine mame hodne!!!!!!!!!!

Snaz se domluvit na reseni, dodatku s manzelem, dokud je vse perfektni. Clovek nikdy nevi.
 Míša 
  • 

Mám to naprosto stejně 

(23.1.2009 1:13:26)
Bydlím v manželově domku. Pokoušela jsem se s ním nějak domluvit, ale nechce na nic slyšet. Žádná smlouva, nic. Nemám sílu se teď hádat. Prostě doufám, že všechno bude v pořádku. Kdyby se něco ošklivého stalo, tak kus zdědím, kus zdědí holky, kdybychom se rozváděli, bojovala bych za to, aby napsal kus baráku na holky a tím bych se brala jako vyrovnaná. A sama bych prostě začala od nuly. Občas je to trochu problém, když nezačínají dva spolu od nuly, ale jeden přijde k druhému do hotového.
 jak 


Re: Mám to naprosto stejně 

(23.1.2009 7:28:09)
me u tohoto clanku mrazi z toho, jak mel manzel strach, ze by jeho mila sla studovat a tak ona radsi nesla. jeste ze mam syny, takto se lepe dle meho zmanipuluji holky. ale nejit studovat kvuli chlapovi?
 Mardolinka 


Muj nazor 

(23.1.2009 8:26:31)
Tak ja bych tohle nedopustila. Mne se stalo to, ze pokud jsme nebyli manzele, tak sme take financovali jeho bydleni spolecne, i z meho , jednoho dne jsem rekla dost nenecham se obrat , nencham se s ditetem vyhodit na ulici a tak sme koupili byt vetsi a je napsan na nas oba a je klid.
Nedopusila bych aby me pak vyhodil na ulici.
ja bych nefinancovala v tom dome nic, jo prepis na mne pulku a hotovo a pak se muze zvelebovat ~o~
 Jíťa 
  • 

Jsem na tom stejně 

(23.1.2009 13:02:23)
Jen s malým rozdílem, manžel si to uvědomuje a už 7 let mi říká, že mě napíše jako spoluvlastníka baráku, jak bude mít cestu do města. Ovšem pravdou je, že cestu do města má min. 1x měsíčně, ale zatím jsme si na to ani jeden nevzpomněli.
 Tazi28 


SJM 

(23.1.2009 13:45:22)
Zdravím autorku a všechny stejně ,,postižené". Myslím, že nejjednodušší řešení je pomocí notářského zápisu rozšířit SJM ( společné jmění manželů) na tuto nemovitost a podat návrh na vklad do katastru.
 MiladaL, dcera 2 roky + 35tt 
  • 

Re: SJM 

(23.1.2009 14:01:32)
ano, to je snad ještě lepší než darování.

nicméně "něco" manžel zvelebil ze svého, "něco" tam už bylo a i to mohou chtít zohlednit - tedy dát do SJM jen např. 4/5 výminku, zbytek by si nechal manžel nebo něco obdobného.
 Modřinka 


Vnucené peníze 

(23.1.2009 17:47:31)
Tak nás manželovo rodiče přesvědčili, abychom si nebrali na dům půjčku, že nám půjčí oni. Po svatbě řekli, že ty peníze nechtějí vracet, jen kdyby se něco přihodilo. Co, to neřekli. S tím jsme nesouhlasili. Pak přinesli papír, abychom podepsali, že nám ty peníze tedy půjčili a že je budeme, pokud nás o to požádají, splácet. Byli jsme telata, nechápali jsme, která bije. Pak si ověřovali, že je to fakt můj podpis. Peníze si od nás brát odmítli, že je zpět nechtějí, ale papír nám nevrátili. Máme krásný domek, za ta léta jsme ho zrekonstruovali. Místo rekonstrukce mohl být splacený. Spolu a s tchány máme fajn vztah. Je mi jasný, že chtěli jistit svého syna pro případ, že by se rozváděl. Nevím, jestli se mám na ten papír vykašlat (máme dvě děti, moc se máme rádi, na rozvod to nevypadá), ale štve mě ta neupřímnost a snaha udržet si vliv. A taky nevím, jestli to stavebko co nám teď doběhne, jim dojít vysypat na stůl, nebo dodělat garáž. Bavit se o tom odmítají. A manžel se sám od sebe v tom vrtat nebude.
 Lucka+1 myška maličká 
  • 

Re: Vnucené peníze 

(23.1.2009 20:18:34)
Jsem v podobné situaci. Manžel měl před vstupem do manželství byt. Koupili jsme jiný, který byl zakoupen z velké části z prodeje toho předchozího a část financujeme hypotékou. To už proběhlo po uzavření manželství. Nyní jsem na MD s 2 letou dcerou tudíž nevydělávám. Byt si manžel napsal pouze na sebe. Ze společných peněz (k "mateřské" si ještě přivydělávám) platí i hypotéku na POUZE svůj byt. Prý si to tak přáli rodiče. Byla jsem velmi nespokojená a vynutila jsem si, alespoň takovou právní jistotu, že po dobu, kdy bude manžel platit hypotéku (tj. 25 let 6000,-) my stejná částka náleží - pouze mě! Bohužel, manžel si vymínil, že do toho bude patřit jen období kdy plně vydělávám, takže MD se na to nevztahuje. Tudíž i já se přizpůsobila - budeme mít jedno dítě. Nehodlám mu dalším dítětem dělat prima rodinu a zároveň riskovat, že když by náhodou došlo k rozvodu, tak půjdu i s dětmi pod most s kufříkem oblečení. A manžel pochopitelně "brblá", druhé dítko chce. Ale změnu smlouvy ne, takže pro mě je věc jasná. Bohužel. Jsem z chudé rodiny, ale moji rodiče vždy měli jen společné peníze. Naše "kupčení" mě trápí, ale já jsem ve dvojici tím, kdo je v nevýhodě.
 kobliha 
  • 

manžel super přístup! 

(24.1.2009 16:00:09)
Tak já jsem měla na začátku vztahu pouze skrovné stavební spoření, manžel byt, na který dostal z části od rodičů a za část si platil hypo. Pak se byt prodal a my platíme hypo na barák a pozemek + zafinancovali jsme vše co šlo z bytu do domku. Dům i zahrada je na 1/2. Nikdy nechtěl slyšet o předmanželské smlouvě, přestože já jsem mu říkala, že v případě rozvodu bude vše napůl i ta část co je z bytu a vlastně jeho, že pak prokazovací břímě bude na něm a hlavně kdo ví jak to soud posoudí. Říkal, že rozvádět se nechystá a kdyby ano, tak snad budeme rozumní. Jsem mu za takový přístup vděčná a doufám, že opravdu se domluvíme i kdyby bylo třeba se rozejít. Já s vědomím toho, že finančně dal víc než musel snad nebudu dělat "krávu". Ale člověk se někdy nevyzná sám v sobě a tak jsem mu za jeho důvěru neskonale vděčná.
Nicméně, i rodinné finance jsou společné. Nikdy jsem nevydělávala tak málo abych na něm musela být závislá a teď na MD nám to s dítkem na provoz stačí a velké věci platí taťka.
Nejsem si jistá, jestli by v nás nehlodal červík, kdybychom jeden po druhém chtěli víc než ten druhý je ochoten připustit. Je to složitá otázka. Chápu všechny ty situace a myslím, že i když to není v katastru, dá se zapsat určitá právní dohoda o rozdělení majetku v případě rozvodu. Ale musí chtít oba.
Další otázka je, jak se k financím stavíte vy samy. Bratr má manželku a nikdy by na ní nepřepsal ani knoflík, protože neumí absolutně hospodařit s penězi, co má utratí, ale za zlato a kraviny místo zdravé výživy pro děti a oblečení a kroužky. Dělá dluhy bez vědomí kohokoliv a lže i bankám, natož manželovi. Takže tam to vypadá na zůžení SJM soudně, protože to je fakt MASAKR!
 Janíček (Vítek,Ilonka,Štěpán) 


jsem na tom podobně 

(23.1.2009 23:53:16)
Barák i pozemek je napsán jen na manžela. On tedy ten pozemek a starý barák zdědil. Kompletně jsme ho museli zrekonstruovat, zůstaly jen obvodové zdi a větší část krovu. Háček je v tom, že přízemní byt byl zkolaudovaný ještě před svatbou, byt v patře + nová dvougaráž zkolaudován za manželství. Doufám, že kdyby došlo k nejhoršímu, tak bych snad vysoudila půlku z bytu v patře + té dvougaráže. V přízemí bydlí moje mamka, která má sepsanou u notáře s mým manželem smlouvu o pronájmu za 1 Kč na dožití (i v případě našeho rozvodu). Každopádně nejsem spokojená s tím, že jsem strkala všechny vydělané peníze do rekonstrukce a podíl na baráku nemám alespoň 1/3. Zatím nám to v manželství klape, čekáme 3. dítko, jenže kdo ví co bude za 10, 15 let. Budu muset nějak taktně přitvrdit a dostrkat manžela na převod spoluvlastnického podílu ve výši aspoň 1/3 na mně. Manžel nemá moc rád, takové to co by kdyby, ale bitá bych byla jen já, ach jo.
 Iva 
  • 

Jsem manželka s holým zadkem 

(24.1.2009 11:24:45)
Ahoj Ivo, u nás je to přesně naopak. Dostala jsem od rodičů velký dům , který s manželem spravujeme ze společných peněz. Je psaný jen na mě a manžel měl ty stejné starosti jako ty. Vyřešila jsem to tak,že jsem nechala napsat u notáře částku peněz kterou bych musela manželovi vyplatit kdyby došlo k rozvodu. Je to přesně polovina našich dluhů co do domu investujeme. Petra
 EditaMT 


EditaMT 

(24.1.2009 14:50:59)
Chápu, ale Vy opravdu ještě máte možnosti jak celou věc vyřešit....

Já už bohužel ne...
ale jak vidíte je nás jistě víc...
Bojujte když můžete!!! Přeji mnoho syl!
 mevled 


Jsem na tom podobně 

(24.1.2009 19:40:30)
U nás v rodině je to skoro jako u vás.S tím rozdílem,že na nás ještě není nic připsáno a ten s "holým zadkem jsem já".Beru to ze svého pohledu,mám dvě možnosti.1)Milovat a věřit,že se nestane žádný průšvih,že nedojde k rozvodu a tím i k dělení majetku.2)Veškeré finanční investice do domu mít podloženy fakturami a v případě rozvodu jimi pořádně u soudu mávat.Já osobně preferuji možnost první,i když samozřejmně jako Vy,nevím jak to bude do budoucna.V našem domě se investice do oprav dělí rovným dílem.Ovšem potomkem majitelů nemovitosti je manželka.Veškeré půjčky jsou na mé jméno a ty co ne,stejně platím já.Taky jsem slyšel pár názorů,že cpu prachy do něčeho,co není moje,ale dělám to rád.Manželku miluju a děti zbožňuju,takže proč bych to nedělal.Nevím nakolik jednám správně,ale prostě to tak je.
 Sm. 


Re: Jsem na tom podobně 

(24.1.2009 19:58:16)
Zakladatelko, nečetla jsem vše, jen z rychlíku... ale napadlo mě, psala jsi, že chcete přistavovat - dělat pokojíky v podkroví - nech se napsat jako spoluvlastníka přístavby. Náš dům je taky psaný na manžela a tchýni, když jsem se vdala, sami chtěli, aby tam figurovalo moje jméno. Ale mám tchýni, a i manžela, i když bych mu někdy nakopala pr..., fakt oba zlaté~s~ Asi mu to musím říct:-)
Ale teď vážně - přeju Ti, abys nikdy nemusela řešit problém, jak dělit majetek, ono těch problémů v manželství a v životě vůbec bude ještě hromada, i když si je třeba sami nezaviníte, tak nač si přidělávat další. Držím palce.
 maminka1371@seznam.cz 


može byt aj horsie 

(24.1.2009 20:06:07)
jasom to prežila skončila som s holym zadkom byvalemu manželovy zostal byt zariadeny zostali sme na ulici ale zostaly mi dve krasne deti a tak som si povedala že pre ne sa zit oplati a aj začinat znova a tak som mu ukazala že ma nezlomy rozviedli sme sa skončila som v podnajme kupovala som znova vsetko ako sa hovori od nuly dokazala som sa postarat o svoje deti a nakoniec som si založila novu rodinu a mame maleho chlapčeka moj manžel nahradil nepodareneho otca staršim detom dal nam istotu kupili sme si byt a napisany je na oboch a ja viem že vsetko zle je na niečo dobre ja mam rodinu deti a on ma byt ale je v nom sam stratil nielen ženu ale aj deti
 Marta Nováková 
  • 

rada 

(25.1.2009 11:43:50)


Milá Ivo,jejjednodušší je poradit se v Občanské poradně,kde Vám poskytnou kvalifikovanou radu-zdarma.Diskrétnost zaručena.Pokud si dobře pamatuji,je dobré mít doklady o investicích během manželství k dispozici v případě sporu.To jsou tzv.zadní kolečka,která doufám a přeji Vám to z celého srdce,nebudete muset použít.Pořídit si fotokopie nebude pro Vás problém.Nemusí se vždy jednat o zklamání manžela,ale muže se stát tragedie, a rodiče Vašeho manžela,by určitě nejednali férově,podle toho co píšete.Mám vlastní zkušenost.Přeji Vám a celé rodině mnoho hezkých,společných let.netrapte se předem.Marta
 misa2x + děti 


RADA 

(25.1.2009 15:18:55)
Ivo,
nějakou radu mám. Vyřešili jsme tyto finanční záležitosti hned na začátku vztahu, ale určitě to tak lze řešit i posléze. Tedy ve vašem případě.

1) Našetřit např. 500.000,- z vašeho příjmu.
2) ocenit manželův domek (ať dle znalce nebo vašim a manželovým úsudkem) - my to dali znalci
3) převést tyto peníze vašemu manželovi nebo třeba i rodičům vašeho manžela .... to záleží na vašich poměrech a oproti tomu na vás přepsat část domu.

Já osobně mám čtvrtku domečku. Rekonstruujem ale celý za naše naspořené peníze. Nikdy se nechci dožít nějakého rozvodu či finančního vyrovnávání... Ale nějaká jistota to je. A dokonce se mi zdál jednou sen, že si manžel přivedl milenku. A já řekla, že se ale odsud nehnu... Bohužel už nevím, jak to dopadlo... Zda jsme bydleli všichni pohromadě? Taková malá bigamie??? :)))))

Jinak jestli o tom chcete popovídat, tak napiště na mail aktivni.79(zavináč)centrum.cz. Na diskuzích nejsem, zas tolik času nemám, ale zajímají mě různé články, tak ty přelouskám. A ráda s Vámi podiskutuji.

Držím palce.
 Kris 


Mám manžela s "holým zadkem" 

(26.1.2009 10:51:12)
U nás je situace opačná, byt, ve kterém žijeme (děti nemáme), mi koupili rodiče ještě před svatbou. Než jsme se vzali, tak manžel říkal, že chce, abych pak na něho napsala polovinu - a já to odmítla. Asi budu působit jako mrcha, ale člověk nikdy neví, co se stane. Kdybych umřela, tak byt zdědí a na ulici neskončí. Ale beru to tak, že kdyby přišel rozvod, tak o svoje bydlení nepřijdu.
Třeba to manžel bere také tak, že může nastat situace, kdy si najdeš ty někoho jiného a on by o domek, který dostal od rodičů přišel. Takže mi připadá jeho postoj celkem pochopitelný. A že navrhuje variantu přepsat dům na děti mi připadá jako nejlepší kompromis - dáš tím najevo, že nemáš postranní úmysly a nejde ti o majetek pro sebe.
 Meta 


Re: Mám manžela s "holým zadkem" 

(26.1.2009 11:35:55)
Děti jsou neopomenutelní dědicové. Proto o majetek nepřijdou tak jako tak (leda by ho rodič prošustroval). A přepisovat majetek na děti za svého života se obecně nedoporučuje - na stará kolena spousta hodných rodičů končí jako bezdomáči. Přivdám-li se do domu, jaképak nároky si na něj můžu činit? Leda na to, co jsme pořídili společně. Taky jsem přivdaná a vůbec mě to nežere.
 Ivana ,dvě děti 
  • 

stejná situace, mám ale po rozvodu 

(26.1.2009 14:37:44)
Neměla jsem nic,manžel starý neobyvatelný dům.Po svatbě došlo k rekonstrukci domu,zapojili se i moji sourozenci,podporavali nás moji rodiče tím,že jsme u nich bydleli v době rekonstrukce,živili nás.Byli jsme spolu deset let. Časem manžel našel zálibu v alkoholu,dále to už nešlo.Při pokusech o vyrovnání společného jmění jsem tzv.utřela.Soud po mě chtěl doložit faktury,účtenky apod.za stavební materiál, za řemeslíky.Ano,měla jsem nárok na polovinu toho,o co byl dům zhodnocen,ale nebyla jsem schopna nic doložit.Nakonec jsem odešla se směšnou sumou,ačkoliv dům má mnohonásobně vyšší cenu.Mohuli Vám poradit,ofoťte si účtenky,faktury atd,týkající se zvelebování jeho majetku.Nikdy nevíte,co Vám život připraví.Při nejmenším budete pak mít větší šance pro sebe a své děti.
 Stázi 2 


Re: ...Ahoj 

(26.1.2009 16:59:38)
Jsem ráda, že jsme s manželem koupili dům, po asi roce manželství a že v tom nefigurují rodiče, peníze jsme do toho dali ze staveb. spoření.Manžel si bral jen občas brigádníky na výpomoc a jinak dost si dělal sám, já znám to vožení koleček a míchání malty taky.
Vím, může se stát třeba i nám, že nám manželství nevydrží, ale vím, že je to naše spoluvlastnictví, a tak bychom se museli vyrovnat, jeden druhého vyplatit, ale zatím jsme rádi, že jsme sami, oni rodiče pomůžou, ale zasahují hodně a my je máme daleko.
Kolikrát si říkám, jestli bychom nebyli už rozvedení, kdybychom bydleli s rodičema.
Zase kolikrát si povzdechnu, jaké by bylo fajn, kdyby nám pohlídali, nebo půjčili auto, když se to naše rozbije, ale vím, že by to nedělalo dobrotu.
 pasiflora 


manželka s holým zadkem 

(26.1.2009 17:03:36)
Ahoj neznámá kamarádko,po přečtení tvého článku jsem moc smutná z toho co píšeš.Tvůj manžel by si měl brzy začít uvědomovat,že ten váš /i když je to jeho dům/domeček už dlouho rekonstruhujete společně a ze společné kasy.Sedni si a zaspomínej co vše se z tvých peněz do oprav domku koupilo,co pomohlo udělat tvé příbuzenstvo a taky naznač drahé polovičce že tvá byla celou dobu starost o rodinu a pomocníky na opravě domečku.Měla by jsi chtít co nejdřív vypořádání se ohledně domku a jeho oprav,sepište vše společně a potom si napište případné podmínky při nedejbože vašem rozvodu nebo smrti jedneho z vás. ahoj kamarádka pasiflora
 Saimona + HONZÍK a dvě ségry 


JEDNODUCHÁ RADA §§§§§§§§ 

(27.1.2009 9:13:54)
Milá Ivo, přijdeš mi tak trochu pesimistická. užívej si spokojeného a fungujícího rodinného života a nepřemýšlej o tom že se rozvedete.
pokud za doby manželství investujete společně do přestaveb a různých oprav baráku, tak tím společně zhodnocujete nemovitost a při vypořádání sjm by se z toho také vycházelo.
OVŠEM NEJJEDNODUŠŠÍ RADA ZNÍ TAKTO: AT MANŽEL NA TEBE PŘEPÍŠE PŮLKU NEMOVITOSTI!!!!!!!!!!!!

A POKUD CHCEŠ VÍCE VĚDĚT O TÉTO PROBLEMATICE, TAK SI ZAJDI ZA ADVOKÁTEM, který se zabývá těmito problémy /vypořádání sjm, rozvod apod./......
 Horempádem 


Re: JEDNODUCHÁ RADA §§§§§§§§ 

(26.5.2009 0:33:57)
Ještě jednodušší rada je - SMJ - společné jmění manželů, tj. stručně řečeno fifty fifty~t~~x~
 Monika,dcera Katka 
  • 

Já jsem dopadla špatně 

(27.1.2009 12:35:32)
Musím reagovat na tento článek,já bohužel dopadla tak jak se v článku psalo jako možná eventualita a to,že manželova matka napsala byt 3+1 výlučně na manžela a to dokonce ještě před naší svatbou.Já jsem dokonce manželovi na koupi bytu skoro polovinou přispěla,dokonce jsme měli tchýni jako věcné břemeno obývají 1 pokoj.Letos v srpnu jsme se začali rozvádět. Samozřejmě jsem kvůli hádkám s mužem i s tchýní z bytu odešla,nyní bydlím v azylovém domě a teprve se začnu soudit s manželem o majetek.Měl by mi dát tu část peněz,kterou jsem mu na koupi bytu dala,ovšem tvrdí mi že je bez finančních prostředků tudíž mi je nemá z čeho dát.Takže jsme s dcerou skončily v podstatě na ulici a když bych si chtěla třeba koupit byt do svého vlastnictví,tak nemůžu spoléhat ani na ty finance od manžela,jelikož soud může trvat i několik let.Připadá mi to velmi nespravedlivé,jelikož jsem se také podílela na veškerých rekonstrukcích co v bytě proběhly.Navíc jsem dopadla úplně nejhůř v tom,že nemám nárok ani na vnitřní vybavení,jelikož je většinou na úvěr,který momentálně platí manžel a tudíž si vybavení ponechá.
Být vámi trvám na sepsání nějaké smlouvy ve které by jste si vyčíslili kolik by jste po manželovi v případě rozvodu chtěla,myslím že je to rozumná alternativa
 Blanka 
  • 

Re: Já jsem dopadla špatně 

(27.1.2009 20:27:47)
Já bych si dovolila podotknout, že v první řadě už při přepisování domu měl manžel trvat na společném jmění tzn. dům napůl a i teď mu snad nic nebrání dát na manželku přepsat půlku domu.
 Anina 4 děti 
  • 

Byla bych v podobné situaci 

(27.1.2009 22:53:18)
Byla bych v podobné situaci. Chtěli jsme si koupit domek. Jelikož nám chyběla ještě třetina financí, rodiče manžela chtěli domek doplatit s tím, že manžel bude 3/4 vlastníkem. Rozhodně jsem s tím nesouhlasila.Budu se starat o celý barák a uklízet ho, ne jen svou 1/4. atd atd. I když jsme se zadlužili, šli jsme fifty fifty. Dnes máme půjčky splacené a jsme všichni spokojení.S manželem máme šťastné manželsví, ale do nejistoty bych nikdy nešla.Vůbec bych neměla nějaké pocity o holým zadku.Dala jsi manželovi 2 krásné děti,jeho rodičům 2 krásné vnuky a to je víc než všechny peníze světa!!!!!!
 Marzoubek,2 cácorky 


Re: Byla bych v podobné situaci 

(2.6.2009 17:28:13)

Ahojky,

měla jsem podobný problém.Manžel začal stavět sám,přepsal na mě pozemek s inžen. sítěmi a stavba už je ve SJM.Jsme spolu šťastní 7 let a občas se ještě u vínka zasmějeme jak na to tenkrát reagoval tchán,když mi daroval půl pozemku.- "Ty jsi buď blbej nebo zamilovanej"
Chápu to s obou stran,proto je nejlepší začínat oba od nuly bez rodičů.
Ale já osobně,bych se pokusila přesvědčit partnera,aby šel do něčeho svého,vždycky se dá nemovitost prodat-i v krizi a koupit jiná jen vaše společná.
 Mona, tři děti 
  • 

byla jsem manželka s holým zadkem a taky jsem tak skončila 

(23.7.2009 15:35:18)
Zdravím, po přečtení Vašeho příspěvku se mi trochu zatočila hlava, protože jsem se ocitla ve stejné situaci a bohužel to dopadlo špatně, jsem rozvedená a s holým zadkem, ale za odměnu se mohu starat o děti, sice s nima nemám kde bydlet, ale co, když jsem nic neměla tak co bych chtěla.
Držím Vám palce ať dopadnete lépe než já.
S pozdravem Mona
 Radilka 
  • 

Manžel může rozhodovat sám 

(30.10.2009 16:49:03)
Hezký den,
proč by měl manžel proto, že na něj rodiče domek přepsali být nespravedlivý k ženě, kterou miluje?Pokud jste pro něj důležitá, neměl by být problém se s ním domluvit...Řekněte mu, jak to skutečně je-ví to určitě i on sám-že do domu vkládáte nemalou část svých peněz a jelikož v případě jeho odchodu od rodiny máte strach, jak byste vy a děti dopadla, byla byste ráda, kdyby se sepsalo nějaké ujednání.Může to být třeba tak, že napíše polovinu domu na vás(v dospělém věku se snad nemusí ptát rodičů, dům je již jeho a tak i rozhodnutí by mělo být jeho).Nejen v zájmu vašem, ale i v zájmu dětí.Rodičům se nic říkat nemusí a když, tak jste přeci jeho žena!
 carmelie 


Je to nelehká situace 

(1.5.2010 7:15:03)
V první řadě je potřeba si nechávat účtenky od všeho, jak už tu bylo zmíněno, u soudu je potřeba důkaz, v druhé řadě je potřeba tam mít trvalé bydliště. Za třetí bych se sešla s právníkem a ujasnila si jak by se dělil majetek v případě rozvodu. I když je barák psaný na manžela, tak vše co se pořídí během manželství za majetek je společné jmění manželů a to by se v případě rozvodu dělilo. To znamená, pokud by jste si založila účet ten tajný, jak Vám někdo radil, bylo by to SJM a dělila by se částka na půl, dluhy, hypotéka, co už je zaplaceno by se dělilo na půl. Pokud např. někdo z Vás vlastnil auto před manželstvím a během manželství ho prodal už ty peníze se stávají SJM, kdyby ho neprodal během manželství je to pořád stále jeho. Pokud jste zrekonstruovali střechu soud (musíte mít od toho doklad, že jste to platila, plaťtě všechno převodem z účtu, aby to bylo dokazatelný) manžel by Vám musel vyplatit půl hodnoty střechy, protože si jí nemůžete odnýst.
Jinak jsou dva druhy rozvodu sporný a nesporný.

Zkuste si sním promluvit nějak šetrně, aby jste nevypadala jak zlatokopka, pokud je rozumný musí sám uznat, že Vám práve náleží půlka baráku, a měl by sám to na Vás z půlky přepsat. Je to také důkaz, že Vás miluje a je si jist, tím že s Vámi prostě už zůstane napořád.
 Andula, 3 děti 
  • 

Je to zcela jasné 

(21.5.2011 9:14:12)
Nedejte na sliby! Situaci řeště pokud možno radikálně a důsledně, protože můžete za pár let hořce litovat. V každém případě máte nárok na polovinu zhodnocení majetku. Slibům, že se nemusíte bát, nevěřte. Nedodrží je. V prípadě rozvodu Vás bude z domu vyhazovat nejen on, ale i vlastní děti, a Vám nezbude nic jiného než platit drahé právníky, bez záruky slušného výsledku, protože se na náš právní systém nemůžete spolehnout. Velkou roli hrají peníze, ač jste v právu. Doporučuji udělat odhad a rozšířit SJM ( předpokládám, že máte i ten z doby převodu!) i za cenu toho, že si proti sobě všechny popudíte.Hned budete vědět jak si u protistrany stojíte. Lásky se nenajíte. Mluvím z vlastní zkušenosti.Moje tchýně žila 12 let po převodu domu na syna zadarmo v mém družstevním bytě, který prodala. Můj bývalý manžel se vůbec nestyděl (po rekonstrukci domu během manželství)tvrdit , že po rozvodu žiju v domě neoprávněně a zadarmo. Myslím, že je nás opravdu hodně, co jsme slibům uvěřily. Chápu, že se Vám do toho nechce, ale dobře se mají jen ty ženy, které jdou tvrdě za svým cílem.Hodně štěstí.
 Bobi 
  • 

rozumím 

(19.8.2014 12:46:52)
Ahoj, Tvůj článek mi silně připomněl moji situaci a tak jsem se rozhodla napsat, jak jsem to vyřešila já.
S manželem jsme se seznámili, když měl na sebe napsaný pozemek od rodičů a vyřízenou hypotéku na stavbu domu. Začali jsme spolu chodit a taky stavět dům. Neměl našetřeno vůbec nic, ale já měla našetřeno během studií z brigád a od rodičů cca 70 000. Začátek byl těžký a tak jsem použila své peníze na stavbu, od mých rodičů jsme dostali veškeré dřevo na stavbu z našeho lesa (ušetřeno cca 150 000 Kč), nemluvě o tom, že můj táta se tam pořádně nadřel. Manžel se rok věnoval jen stavbě domu (pod záminkou podnikání) a já nás živila a platila hypotéku. Pak přišla žádost o ruku, vzali jsme se, zkolaudovali a manžel začal konečně zase pracovat. Pak mi došlo, že jsem vložila neskutečné peníze do něčeho, co mi vlastně vůbec nepatří. Tak jsem řekla manželovi, že bychom měli udělat pořádek ve vlastnictví. Když jsem mu řekla, že chci aby na mě přepsal půlku veškerého svého majetku (tedy domu i pozemku) - urazil se. Jak si prý můžu vůbec myslet, že by mě někdy vyhodil s holým zadkem apod.. Byla to opravdu velká hádka a nešlo mu vysvětlit, že jde jen o pořádek v našem vlastnictví. Že mám stejná práva tady doma jako on a že se prostě může stát, že se rozvedeme... Trvalo to asi měsíc. Pak přišel s tím, že nad tím přemýšlel a mám pravdu. Myslím, že hodně pomohlo, když jsem ho žádala, aby to vzal z druhé strany, aby se vžil do mé situace. Hypotéku platíme spolu a proč bych ji měla platit, když mi tu nic nepatří? Došlo to tak daleko, že jsem prohlásila, že pokud na to nepřistoupí, tak se odstěhuju k rodičům, protože nebudu sponzorovat jeho dům. Nehledě na to, že vydělávám mnohem víc než on - což samozřejmě není podstatné, ale...
Je to složitá situace a tak Ti moc fandím, aby jste to s manželem dotáhli do podobného konce jako my. Dnes už je doma zase klid a přibyl nám domů i prcek :-) Rozhodně ale nebuď hloupá a trvej na přepsání domu i pozemku půl na půl. Pozor na příjezdovou cestu - ta tam musí být také uvedené, zvlášť pokud to máte jako my - společný vjezd s rodiči manžela ;-) Pěkný den, Bobi

Zajímavé akce

Vložte akci

Další akce nalezte zde

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2020 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.

Publikační systém WebToDate.