22.1.2009 21:48:06 MiladaL, dcera 2 roky + 35tt
názor právničky
Zakladatelko, nezbývá než Tě pochválit za VELMI rozumný směr v úvahách. Nikdy nevíš, a pro případ, že by se s Vaším manželstvím cokoli stalo, je nanejvýš rozumné zajistit sebe a tím pádem možná i děti.
můj názor jako právníka: jistě, je pravda, že máš teoretický nárok na polovinu hodnoty zhodnocení výminku, nicméně musela bys to u soudu Ty prokázat a troufám si tvrdit, že bys důkazní břemeno neunesla, nebo alespoň ne natolik, abys byla spokojena s výsledkem. Na práva podle zákona, prokazování účtenkami u soudu atd. tedy naprosto nespoléhat (např. to, že jsi stála hodiny u míchačky a co jsi se na baráku nadřela už neprokážeš vůbec), kompenzace za navyšování tržních cen nemovitostí obecně by se Tě zřejmě netýkalo vůbec (obecně cena nemovitostí každý rok roste o x procent).
rozumná řešení jsou v podstatě podle mě dvě:
1. manžel nechť na Tebe převede spoluvlastnický podíl ve výši 1/2 (nebo třeba 2/5, podle toho, co budete považovat za rozumné a spravedlivé). rodičům by to musel vysvětlit (právně ale nemůžou takové jednání ovlivnit). Podle mého názoru se jedná o naprosto legitimní požadavek.
2. najmout znalce, poradit se s realitní kanceláří a najmout právníka - sepsat dohodu o tom, jaká byla původní hodnota nemovitosti předtím, než jste ji začali coby manželé zvelebovat, stanovit současnou hodnotu, manžel by se v dohodě zavázal, zaplatit Ti polovinu této hodnoty (nemělo by hrát roli, jaké má kdo příjmy, jste přece manželé, navíc ženy většinou vydělávají méně z důvodu zbrždění kariéry z důvodu mateřské a též po mateřské z důvodu péče o děti a také určité obecné platové diskriminace žen na straně zaměstnavatelů - to je ale jiná kapitola). jednou za čas (např. jednak ročně bude třeba dohodu zdodatkovat - stanovit, o co jste nemovitosti mezitím zhodnotili a opět závazek manžela v případě rozvodu zaplatit Ti polovinu hodnoty zhodnocení. tato varianta je poměrně dost náročná - práce znalce (stanovování hodnoty zhodnocení), právníka atd., navíc se s ní musí průběžně pracovat. doporučuji ještě zajistit závazek k výplatě částky zhodnocení směnkou (je rychle vymahatelná) a směnku uložit u notáře, ale tu Ti manžel asi nepodepíše.
jakkoli je tato varianta možná na první pohled složitá, tak v každém případě je několikrát jednodušší dohodnout si tyto věci nyní, když je vše ok, než za pár let, kdy můžete být úplně jinde (přeji Ti, zakladatelko vše dobré, a už jen proto, jak rozumně uvažuješ věřím, že Tvé manželství je zdravé a vydrží).
nejsou to pochopitelně řešení jediná - nicméně - věcné břemeno pro Tebe podle mě rozumné moc není, z toho vzniká akorát vzájemné šikanování majitele a oprávněného z věcného břemene a nic dobrého to nepřináší, převést výminek na děti může být také relativně dost nepraktické.
moc Ti držím palce a přeji Ti, abys dovedla věc do konce.
musím říci, že podle mého názoru obecně všichni manželé by měli mít ještě z doby, kdy bylo všechno růžové, dohodu o výživném pro případ rozvodu a o rozdělení majetku (ale nesahejte mi na svědomí, já ji ještě podepsanou nemám, byť jsme už o ní jednali a část už máme sepsanou). téměž polovina českých manželství se rozvádí (tudíž není tak nepravděpodobné, že se polovina účastnic diskuse rozvede) a na rozvodech býváme většinou bity my ženy a tím pádem i naše děti a to jen proto, že my ženy jsme často málo předvídavé a málo bojujeme za práva naše a našich dětí v době, kdy je to nejvýhodnější. A navíc, debatami téma výživného a rozdělení majetku s manžele se dozvíte hodně o tom, jak na tom Váš vztah je a jaký je vlastně Váš manžel a co jednou můžete čekat - toto vím z vlastní zkušenosti.
budu ráda, když sem na diskusi napíšeš, jak to dopadlo.
poznámka ke mě: asi vypadám jako zahrocená feministka. možná jsem. s manželem jsme spolu 7 let, čekáme 2. dítě, manžel velmi slušně vydělávající manažer, já matka, manželka a právnička na částečný úvazek (s daleko menšími příjmy než manžel). náš vztah a mého manžela považuji za vzorné, zejména manžela bych označila jako vzor manželských ctností (podílí se na všech pracích v domácnosti, je naprosto oddán dětem a rodině, je navýsost praktický, ač se mu v práci daří, těžiště jeho života je v rodinném životě).
Odpovědět