| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Názory k článku Bonding neboli připoutání

 Celkem 542 názorů.
 fisperanda 


Příroda je mocná 

(21.1.2009 9:52:10)
Nestíhám se divit, jak to má příroda všechno skvěle zařízený :)
Před porodem jsem tři noci nespala, byla jsem vyčerpaná k smrti a vůbec jsem si nemyslela, že bych si po porodu chtěla dcerky užít. Ale najednou, světe div se, po porodu jsem měla tolik energie, že stačilo píchnout do mě drátky a Dolní Kotěhůlky by ze mě svítily celý měsíc. Byla jsem jak nadopovaná drogama. Takže žádná únava se nekonala. Chtěla jsem vidět dcerku, neskutečně jsem se na ni těšila. Ale přinesli mi ji až za sedum hodin s tím, že ji museli koupat. Mezitím jsem samozřejmě umírala strachem, co se s ní děje. Chápu, že je to naučený medicínský postup a dítě mezitím podstoupí lékařskou prohlídku, a bohudíky za to. Jenom si myslím, že by matce mělo být umožněno setrvat s dítětem, pokud se na to cítí. Myslím, že i vykoupání miminka a lékařská prohlídka se dá zvládnout za asistence maminky. Není důvod proto dítě na několik hodin odebírat, je to nepřirozený.
 Medvedice+syn 
  • 

Re: Příroda je mocná 

(21.1.2009 11:49:34)
Ahoj vsichni,
neda mi neprispet do teto diskuse. Ja jsem rodila v Anglii (strasne jsem se bala, protoze o mistnim zdravotnictvi nemam moc velke mineni). Porod byl cisarskym rezem z duvodu obracene polohy a presto, ze to byl porod "medicinsky" jsem od prvni chvilky mela maleho u sebe. Po vyndani miminka mu odsali hleny atd, zvazil udelali apgar a hned mi ho dali, cele to nemohlo trvat ani 5 min. Takze jsem maleho mela u sebe na hrudi a nechala ho prisat i v tu dobu kdy me dokoncovali operaci, pak nas prenesli spolecne na pokoj a maleho jsem mela od zacatku porad u sebe i pres prvni noc (zadne "vyspani" se nekonalo, ale jak vite clovek je nabuzen hormony a spat nepotrebuje tak 3 tydny :)
Musim rict, ze si to ani jinak neumim predstavit a to ze deti koupou a ze mamy si musi odpocinout atd...jsou jen postupy, ktere opravdu nejsou vubec potreba. My maleho koupali poprve az doma a to bylo 4ty den po porodu. Dokonce se me pred porodem ptali jestli maleho chci rovnou na hrud nebo jestli ho mohou nejdriv osusit. Myslim, ze by matky mely bojovat za sva prava mit dite u sebe od narozeni. Jen je mi smutno z toho ze to jeste porad neni samozrejmosti...
 Lencanezka 


Re: Příroda je mocná 

(24.1.2009 20:54:43)
Ja jsem rodila take cisarskym rezem, ale bohuzel v Cechach. Proti sve vuli jsem dostala celkovou narkozu,epiduralni pry nebyla v mem stavu mozna, takze miminko jsem po porodu nemela sanci vubec videt.Vzbudila jsem se cca 4 hodiny po operaci a dalsi tri hodiny mi trvalo nez jsem placici a prosici premluvila personal, aby mi dcerku prinesli alepspon ukazat. Nasledujici den mi ji prinesli na kojeni a pak hned odnesli. Takto to pokracovalo i dalsi hodiny. Nedokazala jsem to unest,nemela jsem stani,chtela jsem jen byt s ni. Premlouvala jsem kazdeho, kdo se jen priblizil k nasemu pokoji, dokazovala sestram i lekarum, ze jsem schopna se o ni starat, i kdyz oni mi tvrdili, ze jsem po operaci a nezvladla bych to a musim odpocivat. Podarilo se mi to teprve treti den, konecne jsem byla se svou laskou. Celou tu dobu predtim byla moje holcicka na oddeleni novorozencu s jinymi opustenymi detmi a ja tam za ni tajne chodila, kdyz jsem videla, ze odesla sestra a nakukovala, zda prilis neplace. Bylo to utrpeni a neumim pochopit, jak je mozne, ze navzdory takovemu mnozstvi potvrzenych studii a publikovanych odbornych nazoru, se to muselo takto stat a deje se to nadale. Kdyz nyni ctu clanek o bondingu, mam slzy v ocich. Proc nemohou zeny mit pravo rozhodovat o svych detech? Proc nesmi byt se svymi detmi, kdy chteji?
 Lenka a dcerka Nathalie 
  • 

Re: Příroda je mocná 

(26.5.2010 14:41:47)
Mile maminky, i ja se pridavam se svym nazorem.. rodila jsem v srpnu 2009 v Brne na Obilnim trhu. Narodila se mi nadherna a zdrava holcicka. Pritel uzasne asistoval a cely porod, az na to, jak mne zmohla bolest, byl uzasny.. personal byl skvely a vztricny a ja nemela pocit, ze bych mela bojovat o to, aby mi malou nechali i po te prvni hodine ci dvou, kdy mi ji nechali lezet na brisku a sat... Pred porodem jsem si moc a moc prala byt s ni po porodu v nepretrzitem kontaktu, ale vzhledem k tomu, jak jsem videla, ze je to v nasi republi9ce neustale nejaky `nadstandard´, tak jsem to vzdala. Kdyz jsem ted cetla clanek o bondingu, tak mi tekly slzy z oci. Az nyni si uvedomuji, jaky vyznam maji i ty tri hodiny, kdy mi malou odnesli na nejake nesmyslne zahrani. My lide prece nejsme studeni!!!! A teplo neni jen fyzickeho razu, ale i psychickeho!!! Pridavam se k pani prede mnou a ptam se, jak je vibec mozne, ze navdory mnohym osvicenym vyzkumum, pozorovanim a zkusenostem je neustale prerusovan prvotni kontakt matky a ditete po porodu!!!??? Pani lekari a porodni asisrtentky, pomozte nam maminkam, ktere chceme porod a obdobi po porodu prozivat v souladu s prirodou (vyjma pripadu, kdy je treba zasahu lekare, aby byl co nejmene ohrozen zivot matky a ditete) a vzburte se s nami proti zabehanym a nesmyslnym pravidlum!! Premyslejte s citte spolu s nami, my to potrebujeme.... Maminka Lenka a dceruska Nathalie
 Cita 


První noc po porodu 

(21.1.2009 9:53:16)
Dodnes mi není jasné, proč se děti na první noc odnáší...i po komplikovaném a vyčerpávajícím porodu sem byla tak vybuzená, že sem prostě nedokázala usnout..pořád sem myslela na dítě..pak, když už mi ho konečně donesli...byla sem tak akorát zralá na usnutí (po třech dnech bdění)..prostě přesně opačně, než bych to bývala potřebovala..a neznám nikoho, kdo by první noc opravdu klidně spal..
 Lassie66 


Re: První noc po porodu 

(21.1.2009 9:59:02)
Salíku, měla jsem to stejně - nedočkavě jsem několik hodin čekala na dítě, až časem začala být unavená, ale bála jsem se usnout, aby mě sestry neviděly spát a dítě zase hned po přinesení neodnesly. Když mi pak dceru přinesly po několika hodinách, byla jsem už vyřízená.~o~
 Grainne 


Re: První noc po porodu 

(21.1.2009 10:18:50)
Tak mě napadá, jestli to odnášení novorozenců není pozůstatkem z blahých dob socialismu, kdy bylo kolektivizováno všechno a všichni.
Možná trochu zrůdná teorie, ale dítko, nepřilnuvší příliš k matce a rodině, je kolektivem ovlivnitelné mnohem snáz. Jako vždy - nějaký "pokrokově - vědecký" důvod si soudruzi našli.
Jenom mě mrazí, že se od toho nedokážeme distancovat ani v dnešní době.
Takové "kolektivizované" dítě "kolektivizované" matky bude mnohem snáze "kolektivizovatelnější" - tedy společenským režimem a systémem snadněji ovlivnitelné.
 zuni 


Re: První noc po porodu 

(21.1.2009 10:24:17)
Grainne, už dlouho jsem zastáncem názoru, že minulý režim začínal v porodnicích. Ano, samozřejmě že to hledisko kolektivizace a ovlivnitelnosti tam muselo mít své zastoupení.

Snad to ale nebylo tak "zřejmé", možná zapracovala jen jistá celospolečenská "neochota", nelidskost, spolu se zavedením porodů do porodnic (což samo o sobě není špatné, jenomže když se s tím spojí ta nelidskost...)
 Grainne 


Re: První noc po porodu 

(21.1.2009 10:40:58)
Suzann, v tom systému to mělo své, byť zrůdné opodstatnění, lékařům i ostatnímu zdr. personálu to bylo předhozeno jako "pokrok".
Jediné, co nechápu, jak může být člověk s tak náročným vzděláním, jako je lékařské, tak snadno manipulovatelný, aby si neuvědomil, co bylo skutečným cílem takového jednání a nadále v něm pokračovat?
Jsem schopna pochopit, že pro většine PA ze starší generace je samozřejmé, vzhlížet k lékařům a příliš o věcech nepřemýšlet, s přemýšlením na sebe bereme zodpovědnost. Doufejme, že vyrůstá nová generace vzdělaných a nezmanipulovaných PA, které dokážou prosazovat totalitou nezatížené postupy a které se svým vzděláním stanou lékařům partnerkami, ne posluhovačkami. Doufejme, že už takové jsou a umí tohle předávat dál.
 zuni 


Re: První noc po porodu 

(21.1.2009 10:46:28)
Grainne, zaujala mě věta "pro většinu PA ze starší generace je samozřejmé, vzhlížet k lékařům"
Vzpomněla jsem si na knihu Hovory s porodní bábou, kde IK popisuje, že si (paradoxně k tvé úvaze) mohly dělat co chtěly, pokud je lékař moc nesledoval. Skoro mi připadá, že teď se role obrátily, že naopak teď ty PA vzhlížejí a souhlasí s takovými věcmi... (I když, dost možná v nějakých 70. letech asi taky mimina nedávaly matkám na břicho ~d~ tak těžko říct, co bychom si měli představit pod tím "mohly si dělat co chtěly, pokud je lékař moc nesledoval")
 Grainne 


Re: První noc po porodu 

(21.1.2009 10:49:03)
Jde o to, co dělaly, ne o to, co mohly dělat.
 adelaide k. 


Re: První noc po porodu 

(21.1.2009 10:47:33)
Graine, vyštrachala jsem u babičky knihu "První rok dítěte" z 50. let. Jsou tam různé perly ze kterých mi vstávaly vlasy na hlavě - např. dítě se po porodu odnese a pokud pláče dostane SLAZENÝ ČAJ ~q~ - a na několika místech je tam zmiňované jak nepodporovat přílišné připoutávání k matce protože dítě patří hlavně kolektivu-společnosti :-©
 zuni 


Re: První noc po porodu 

(21.1.2009 10:50:22)
adelaide, to si děláš pr***

takže mé úzkostlivě živéné iluze (ve smyslu "snad to nedělali vědomě kurnik!") vzaly za své. :-©:-©
 jana38 


Re: První noc po porodu 

(21.1.2009 10:57:37)
Ano, taky jsem si prej podle mámy vyřvala pár hodin po porodu černej čas s glukopurem, protože ona přece ještě neměla mlíko.:-©

Na druhou stranu jsem jedno z mála dětí, který bylo v polovině sedmdesátých let položeno matce na břicho (u jejího porodu byl nějaký pokrokový doktor, resp. byl "ze známosti" u porodu paní na vedlejší koze, ale když měl po ruce moji mámu, tak se staral i o ni. Dvě rodící ženy na dvou kozách vedle sebe, bez jakýkoli zástěny, no nádherná kolektivizace:-©)

A prý jsem na tom mámině břiše na ní nádherně moudře koukala a přestala okamžitě brečet. Což personál vedlo k tomu, že se zděsili, že když neřvu, tak se zřejmě dusím a hnedle mě z břicha odebrali~q~

Já považuju za problém, že u mně bonding neproběhl a byť mám s mámou taktéž báječný vztah, tak jsem sakra ráda, že jsem svým třem dětem mohla dopřát bondingu dosytosti (byť to znamenalo nerodit v Čechách a když už v Čechách, tak ne v porodnici)
 jana38 


Re: První noc po porodu 

(21.1.2009 10:59:05)
černej čas = černej čaj
 rodička z let 70 
  • 

Re: První noc po porodu 

(23.1.2009 17:57:51)
Maminky! Takový malý velmi stručný popis jak to bylo v Plzni na Slovanech v roce 1978 a 1979. Hekárna 6 lůžek, dvě sprchy a jeden záchod. Klyzma povinné. To by mi nevadilo jako ten jeden záchod :-D Porodní sál 6 koz od sebe oddělené pouze plentou, ale protože se plantaly a překážely tak byly skoro vždy odsunuté. Zatáhli se až měla rodička odrozeno a povině ležela ještě dvě hoďky na sále. Rodilo se jenom na zádech a přikurtované. V roce 78 jsem dceru viděla těsně po porodu až umytou a zabalenou kdy mi řekli její míru a váhu a pak až za 24 hod po porodu kdy mi ji donesli na první kojení. Druhou dceru za 13 měsíců jsem již dostala za 12 hodin po porodu. Na pokoji nás leželo 8, sprchy byly 3vlastní prádlo nesmělo být
 rodička z let 70 
  • 

Re: První noc po porodu 

(23.1.2009 17:57:52)
Maminky! Takový malý velmi stručný popis jak to bylo v Plzni na Slovanech v roce 1978 a 1979. Hekárna 6 lůžek, dvě sprchy a jeden záchod. Klyzma povinné. To by mi nevadilo jako ten jeden záchod :-D Porodní sál 6 koz od sebe oddělené pouze plentou, ale protože se plantaly a překážely tak byly skoro vždy odsunuté. Zatáhli se až měla rodička odrozeno a povině ležela ještě dvě hoďky na sále. Rodilo se jenom na zádech a přikurtované. V roce 78 jsem dceru viděla těsně po porodu až umytou a zabalenou kdy mi řekli její míru a váhu a pak až za 24 hod po porodu kdy mi ji donesli na první kojení. Druhou dceru za 13 měsíců jsem již dostala za 12 hodin po porodu. Na pokoji nás leželo 8, sprchy byly 3vlastní prádlo nesmělo být
 První noc po porodu 
  • 

Re: První noc po porodu 

(23.1.2009 18:13:10)
(nějak mi to někam uteklo) pokračování. Na patře byly 3 sprchy a dva záchody, Děs, něco ekl. na použité prknovložky byly před záchody dva igelitové pytle. Své dcery jsem viděla poprvé celé vysvlečené až při odchodu domů. Pamatuji se jak jsme si je tajně rozbalovaly aby nás sestry neviděly, jinak byl hrozný řev. K porodu jsme dostaly košile až na zem, tu jsme měly vysoukané pod krkem, a po porodu nás převlíkly do krátkých kabátků, které když měly všechny knoflíky tak to byl luxus. No a podprsenky? Ještě dneska se směju. Malá prsa velká prsa, všechno jedno, podprsenky byly snad jenom dvě velikosti, mohly jsme být rády že byly aspoň suché. Prádelna nestačila sušit, dosušovaly jsme si je na topení. Ovšem na vizitu běda kdyby něco bylo na topení a nebo jsme na sobě měly prádlo vlastní. Kalhotky takové ty zavazovací na boku. No byl na nás pohled pro pánaboha, ještě že ty tatínkové na nás do druhého patra neviděli. :-D Zdraví dávnorodička.
 Grainne 


Re: První noc po porodu 

(21.1.2009 10:58:35)
Suzann, dnes už to skutečně asi nedělají vědomě, většina spolkla ty pseudovědecké argumenty, které vznikly mnohem později "i s navijákem", protože je nenapadne vrátit se ve studiu ještě o pár let zpět. proto tak setvačně lpí na těch praktikách, oni je mají ve svém vědomí stále za podložené.
 Grainne 


Re: První noc po porodu 

(21.1.2009 11:01:59)
Pochopitelně - kolektivní obstarání matek a dítek je stále ještě nejefektivnější a nejpohodlnější způsob péče - podobně, jako klecové chovy drůbeže, či velkokapacitní kravín.
Doufejme, že stejně pomalu a pracně, ale přece jen se tyhle atributy "šťastných dob" podaří odbourat.
 Amazonka 4D 


Re: První noc po porodu 

(21.1.2009 11:09:00)
Grainne,no ano...před časem jsem diskutovala s jednou sestřičkou z novorozenců,proč odnášejí děti...
Tak kromě argumentů o teple,a nastavení oddělení,tam byl hlavní argument ten,že je to jednodušší...mají málo personálu,a děti v jedné místnosti se kontrolují líp,než v několika...a vysvětlování maminkám zabere víc času,než když to udělají samy.
 Grainne 


Re: První noc po porodu 

(21.1.2009 10:53:33)
Adelaide, jistěže. Později to byli právě lékaři, (a samozřejmě další inteligence) kteří se proti přílišné kolektivizaci bouřili a bylo třeba jim předložit jiné "vědecké" argumenty.

Co mě zaráží - koho chtějí lékaři kolektivizovat dnes? Že by další generaci poslušných rodiček a matek?
 zuni 


Re: První noc po porodu 

(21.1.2009 10:55:45)
biblických "40 let na poušti" má své opodstatnění ~d~
 adelaide k. 


Re: První noc po porodu 

(21.1.2009 10:56:30)
Graine, já bych řekla že dneska je to spíš zvyk ("Takhle se to přece vždycky dělá...") a neochota vzít v úvahu jiný postup.
 Lassie66 


Kauza Třebíč 

(21.1.2009 11:00:50)
Poté, co proběhla médii ona kauza se záměnou miminek jsem opravdu nepředpokládala, že je možné, aby odnášeli matkám děti a to i v případě, že jsou matky proti tomu. Jsou matky, které si to přejí, těm by mělo být vyhověno. Pak matky, které nevědí, těm by měl dát personál chvíli času na rozmyšlení a alespoň to pomazlení. Pak matky, které dítě chtějí, tam by se vůbec nemělo diskutovat. No a co nechápu je, že i matkám, které za dítě od počátku bojují, jsou sestry schopné proti jejich vůli mimino odnést a ještě si k tomu vymýšlet nějaké zdravotní záminky ~o~. Já bojovala už od půlky druhého těhotenství~:-D, měla jsem porodní plán a neustále to zdůrazňovala. Po porodu mi chlapečka položili na břicho, ale po chvilce hrozný fofr, že se musí odsát - nevěděla jsem, nechala ho odnést a partner šel s PA dítě odsát a osušit. Pak jsme byli zase všichni spolu. Je neuvěřitelné, jak miluji mazlení se svým chlapečkem, ráda se s ním koupu, mám ho ráda v posteli, kde ho kojím a zároveň očichávám. Je mi moc líto, že ačkoliv prvorozená dcera byla velmi chtěná, očekávaná a plánovaná, přesto jsem s ní něco tak hlubokého nezažila a mám z toho někdy výčitky.~;(( Nevím, zda to bylo způsobené tím, že mi jí dali 10 minut po porodu zabalenou na čtvrt hodinky a pak jí odnesli, nebo tím, že to bylo první miminko a vše jsem zvládala mírně neohrabaně nebo něčím jiným, ale rozdíl pociťuji.
 Lassie66 


Re: Kauza Třebíč 

(21.1.2009 11:06:04)
PS: Což neznamená, že s dcerou ráda nemazlím, naopak. Ale to mazlení s chlapečkem je jiné a dopřávám si ho v době, kdy dcera s tátou sáňkuje, nebo už spí, abych ještě neprohloubila žárlivost, která dceru po narození brášky trochu pohltila.
 adelaide k. 


Re: Kauza Třebíč 

(21.1.2009 11:15:30)
"Je neuvěřitelné, jak miluji mazlení se svým chlapečkem, ráda se s ním koupu, mám ho ráda v posteli, kde ho kojím a zároveň očichávám. Je mi moc líto, že ačkoliv prvorozená dcera byla velmi chtěná, očekávaná a plánovaná, přesto jsem s ní něco tak hlubokého nezažila a mám z toho někdy výčitky.~;(( Nevím, zda to bylo způsobené tím, že mi jí dali 10 minut po porodu zabalenou na čtvrt hodinky a pak jí odnesli, nebo tím, že to bylo první miminko a vše jsem zvládala mírně neohrabaně nebo něčím jiným, ale rozdíl pociťuji."

Lassie, mám to skoro úplně stejně. Dceru mi nedali ani na těch 15 minut (ale u ní byl zdravotní důvod, šla rovnou do inkubátoru) a mazlit se a užívat si jsme se naučili až doma (3týdny po porodu). Se synem jsme byli skoro celou dobu (úplně jsem to nevychytala ~;(( ) ala hlavně 3 hodiny po porodu i s manželem. Od první noci spal malý u mě v posteli, mazlili jsme se, povídala jsem mu a bylo to úplně jiné. Mnohem přirozenější. Mít jenom dceru, nikdy bych nepochopila o co jsem přišla
 jana38 


Re: Kauza Třebíč 

(21.1.2009 11:26:06)
Adelaide, četla jsem si kdysi nějaký stránky jedný německý porodnice, a ta nabízela, že pokud je dítě po porodu nutno umístit do inkubátoru, tak hned v okamžiku, kdy je na tom dítě zdravotně tak dobře, že se dá z inkubátoru na dostatečně dlouhou dobu vyndat, provádějí dodatečný bonding: matku a dítě svléknou, udělají přítmí a nechají jim čas, aby se "domazlili"
 Cita 


Re: Kauza Třebíč 

(21.1.2009 13:54:56)
Můj druhý pobyt v porodnici byl nakonec taky mnohem lepší..sice malá byla po porodu několik hodin na kyslíku kvůli špatné poporodní adaptaci..narodila se brzy ráno..večer už sem jí měla na pokoji a úúúplnou náhodu se na něm byla sama..takže sem se nestyděla, svlíkla jsem se, lampičku přikryla plínou a malou si asi opravdu "domazlila"...krásně se přisála, domů jsme šli rekordně další den ráno už úplně rozkojené..

S malým tehdá horor...narodil se pozdě odpoledne, přes noc sem na něj čekala (z místnosti pro novorozeňata mě vyhodili, že se mám vyspat (ha ha)..a přinesli ho, když už jsem byla úplně hotová..navíc pořád brečel, protože mu museli zlomit klíční kost (to mi řekli asi až čtvrtý den, mě ta obtisklá modřinová ruka na jeho hrudníčku nedocházela..)..spolunocležnice naštvaná, její mimčo neřvalo, to moje je pořád budilo...naštvaná sem byla i já..nechápala sem, co po mě chce..mlíko až pátý den..nakonec jsme kojo vybojovali, ale ty nervy a slzy..chjo..
 Cita 


Re: Kauza Třebíč 

(21.1.2009 13:58:27)
mimochodem těch modřin sem si všimla až nedávno, když jsem studovala malých videozáznamy...tenkrát mě to vůbec netrklo..nechápu...to musely být ty hormony a vůbec celková poporodní zblblost :o)..
 Cita 


Všechno přesně naopak 

(21.1.2009 15:44:12)
Kačko, nikdo se do tebe nenaváží...jen si asi dost holek právě do tebe promítly toho někoho, kdo neposlouchal..

Já už budu mít pořád nepříjemný pocit, že sem u porodu prostě nebyla partner:

Když řvu, že chci epidurál..a ten je mi i po pěti hodinách kontrakcí bez přestávek, kdy sem se přestala otvírat na osmi centimetrech odpeřen...protože já prostě nevím, že ho ho nepotřebuju :-(..ha ha..to neustálé ujišťování, že do půl hodiny porodím..

Když řvu, že chci nástřih..ha ha maminko, hodně jste se nám potrhala, ale my se snažíme vyhovět maminkám, které nástřih nechtějí (ano, čtete dobře, já cítila, že je potřeba..ale PA ví všechno líp, že...proč se neléčit x-dní z rozsáhlého šití a vláčet za sebou pytlík na moč a stojan s antibiotiky..a to mohlo být hůř..)

Když křičím, že nechci dítě na břicho..a přesto mi ho tam strčí (ano, čtete dobře, já malou prostě nechtěla)..a naopak, malého sem chtěla a toho my prostě nedali..~:(

No a když řeknu, že bych si chtěla odvést miminko na pokoj..a je mi řečeno, že se mám radši vyspat..

Proč proboha není žena u porodu partner, ale někdo, kdo ví houby a ostatní ví všechno nejlíp..

Kačko, vím, že za to nemůžeš, tak se prosímtě nezlob, není to osobní ~d~...
 Amazonka 4D 


Re: Všechno přesně naopak 

(21.1.2009 15:54:02)
Salíku,já mám pocit,že žena není partner už od první návštěvy na gyndě s //

Počala jsem XY
Kdy jste měla poslední MS?
XYZ,ale mám dlouhé a nepravidelné cykly,ovulaci jsem měla a počala jsem XY
Sestra zatočí kolečkem a říká:
Početí nás nezajímá,jste těhotná od XYZ

A basta...a pak o 14 dní dřív vyvolají porod...
 danca55 


Re: Všechno přesně naopak 

(22.1.2009 15:19:10)
....vědomě jsem řekla datum PM později. Je zajímají tabulky, Mudr.nepřipustí, že by pacientka mohla znát datum ovulace....
 Michaela Pecharová 


Lassie 

(21.1.2009 16:07:58)
Já to mám podobně, ačkoliv s prvorozenou dcerou jsem byla hned od začátku a se synem kvůli zdravotním komplikacím ne. Spíš to přičítám tomu, že jsem více přilnula k chlapce než dceři, že je to tak zařízené od přírody. Neříká se, že synové jsou více poutáni na matky a dcery na otce? Každopádně také mám výčitky, že jsem k synovi vřelejší než k dcerce.
 Jannat 


Re: Kauza Třebíč 

(21.1.2009 16:54:36)
Mám to přesně stejně.
První syn po narození ihned odnesen (Apgar skore 7 takže o nutnosti odnešení by se dalo diskutovat), nestihla jsem si na něj ani sáhnout, což mám dodnes před očima, jak mám nataženou ruku a oni ho nesou pryč...
Pak sice přinesen asi po půlhodině na přiložení (přeci je to byla "baby friendly"), ale po neúspěšném pokusu o přiložení byl ponechám jen asi 15 minut, pak byl odnesen "nahoru", což jsem pochopila jako že jen na ten transport budeme odděleni. Ale nebylo tomu tak, přinesly ho sestřičky asi až po 4 hodinách ale jen "na kojení" a ihned odnesly.
Syna mi "vrátily" až asi po 12 hodinách.
Byla jsme vyplašená, přestože docela dost informovaná prvorodička, bála jsem se jich a bála jsem se o syna, že není OK, když potřebuje být "někde jinde"...
Dneska bych si za to nafackovala.
Svůj vztah k němu jsem si musela budovat, nikdy jsem necítila takovou navázanost a blízkost jako u druhého doma narozeného syna.
Prvorozený chce být sám, spí sám, usíná sám, odmalička cítím, že příliš nepotřebuje mou fyzickou blízkost (a já vlastně taky ne :( ).
Druhorozený spí s námi v posteli, narozdíl od prvorozeného, kde by mně to asi možná trochu vadilo mně to nepřijde vůbec zvláštní naopak. A vůbec se dokážu chovat mnohem přirozeněji a intuitivně ve vztahu k druhorozenému.
Jistě se to částečně dá vysvětlit i rozdílem povah, tím, že jsem už zkušená matka atd. Ale já přesto od začátku cítím, že to bylo způsobeno tím, jak rozdílně přišli na svět.
Navíc se toto netýká jen vztahu mě jako matky a syna, ale ten vztah je možná přirozenější i u tatínka.
J.
 Jannat 


Re: Kauza Třebíč 

(21.1.2009 16:55:50)
Mám to přesně stejně.
První syn po narození ihned odnesen (Apgar skore 7 takže o nutnosti odnešení by se dalo diskutovat), nestihla jsem si na něj ani sáhnout, což mám dodnes před očima, jak mám nataženou ruku a oni ho nesou pryč...
Pak sice přinesen asi po půlhodině na přiložení (přeci je to byla "baby friendly"), ale po neúspěšném pokusu o přiložení byl ponechám jen asi 15 minut, pak byl odnesen "nahoru", což jsem pochopila jako že jen na ten transport budeme odděleni. Ale nebylo tomu tak, přinesly ho sestřičky asi až po 4 hodinách ale jen "na kojení" a ihned odnesly.
Syna mi "vrátily" až asi po 12 hodinách.
Byla jsme vyplašená, přestože docela dost informovaná prvorodička, bála jsem se jich a bála jsem se o syna, že není OK, když potřebuje být "někde jinde"...
Dneska bych si za to nafackovala.
Svůj vztah k němu jsem si musela budovat, nikdy jsem necítila takovou navázanost a blízkost jako u druhého doma narozeného syna.
Prvorozený chce být sám, spí sám, usíná sám, odmalička cítím, že příliš nepotřebuje mou fyzickou blízkost (a já vlastně taky ne :( ).
Druhorozený spí s námi v posteli, narozdíl od prvorozeného, kde by mně to asi možná trochu vadilo mně to nepřijde vůbec zvláštní naopak. A vůbec se dokážu chovat mnohem přirozeněji a intuitivně ve vztahu k druhorozenému.
Jistě se to částečně dá vysvětlit i rozdílem povah, tím, že jsem už zkušená matka atd. Ale já přesto od začátku cítím, že to bylo způsobeno tím, jak rozdílně přišli na svět.
Navíc se toto netýká jen vztahu mě jako matky a syna, ale ten vztah je možná přirozenější i u tatínka.
J.
 Alicee 


Re: První noc po porodu 

(25.1.2009 21:06:06)
Grainne,
Odnášení kojenců po porodu nebyl výmysl socialistických pohlavárů snažících se o utužení jedince. Teorie je to pěkná, ale bohužel takhle se to dělalo i v kapitalistické cizině.
Tchyně porodila v Kanadě čtyři děti a na porody má dost šílené vzpomínky - přivázaná na koze v leže, její kamarádka dokonce porodila takhle přivázaná když jí tam doktoři nechali a odskočili si na oběd...ona ani nemohla na dítě sáhnout, jen zoufale řvala ať jí odvážou. Normální bylo nadopovat rodičky morfinem, takže tchyně říkala, že vždycky v takovém oparu jí došlo, že má dítě a hned je odnesli pryč...nosili jen na kojení, přikrmovali, protože nebylo ještě mlíko...prostě velmi podobné.

Takže tehdy ty trendy byly všude stejné, u nás snad ještě trochu pokrokovější - aspoň jsem neslyšela, že by se rodičky přivazovaly ke koze.
 Grainne 


Re: První noc po porodu 

(25.1.2009 21:58:37)
Alicee, prosímtě, mohla bys upřesnit, kdy a kde to bylo?
Já se obávám, že tahle zkazka je notně přitažená za vlasy, ale mám možnost alepoň přibližně to ověřit.

 Alicee 


Re: První noc po porodu 

(25.1.2009 22:04:48)
Tchyně rodila mezi lety 67 a 74. Jako přitažené za vlasy to zní, ale je to pravda...dost dobře nevím proč by mi v tomhle lhala. Ona je mimochodem bývalá zdravotní sestra, která léta pracovala na porodním a historek podobného rázu má víc. V malé nemocnici uprostřed prérií se děly věci...věř nevěř, ověřit si to ověříš asi těžko ~j~
 kili 
  • 

Re: První noc po porodu 

(25.1.2009 22:18:18)
Např. rooming-in systém se začal v USA zavádět ve 40. letech minulého století. U nás první vlaštovky v r. 1981.
 MarkétaP + 4 dcerky 


Re: První noc po porodu 

(25.1.2009 22:42:40)
Grainne, tomu věř, já četla hodně zajímavou kniku o mj. o bondingu a byl tam stručný historický přehled porodních praktik v US. Koneckonců stačí se podívat na montypythonovský Meaning of Life a máš tam praktiky 60.-70. léta v Británii jak vyšitá ...
 PAvla, 3 děti 
  • 

Re: První noc po porodu 

(21.1.2009 14:30:56)
Tak já jsem třikrát rodila vždy v noci nebo od noci do rána, pak jsem usnout nedokázala a večer jsem byla sestře vděčná, když toho "uřvance" odnesla. Hlavně po třetím porodu se můj spánek podobal bezvědomí. U druhých dvou dětí je sestry odnesly i druhou noc a nezlobila jsem se. Vždycky děti odnesly tak před devátou po večerním kojení a přinesly je po čtvrté hodině. Myslím, že kdybych si to nepřála, tak by nebyl problém mít dítko u sebe i první noc.P.
 Lucka 345 


Re: První noc po porodu 

(21.1.2009 15:03:59)
Souhlas.Já po příchodu ma pokoj omdlela a křísili mě. Byla jsem moc ráda, že se mohu dát do rána aspoň trochu do kupy. Nebyla jsem schopná se sama ani vysmrkat. A myslím, že se to na nich ani na mě nijak neprojevuje. Nebo že by to jejich zlobení a hluchota, když něco potřebuju, byly z toho? ~d~
 huhu, holky 5,5 a 3,5, 26tt 
  • 

Re: První noc po porodu 

(21.1.2009 14:36:54)
hele, saliku - a nestacilo zajit na sesternu a pozadat je, ze chces mit mimco u sebe? Ja to tak udelala a zadny problem nebyl, malou jsem si jednoduse vzala a byla se mnou nadale a sestry byly rady ze maji o mimco na hlidani min ;-)
 Cita 


Re: První noc po porodu 

(21.1.2009 15:19:05)
Huhu, hele o kousek dál píšu, že sem si pro něj šla, a že mě vyhodili s tím, že se mám vyspat..to bych to sem asi nepsala, ne? ~l~
 Dana,dvě holky 
  • 

Re: První noc po porodu 

(21.1.2009 19:51:45)
Přesně tak,oba porody jsem měla v noci.První porod-dítě jsem neměla u sebe 6 hodin,prý abych se vyspala-nezamhouřila jsem však oko.S brekem jsem šla několikrát za sestrami,ať mi jí konečně dají,prý až po ranní vizitě.Druhý porod-3 hodiny bez dítěte a když sestra do pokoje nakoukla a já jí požádala,aby mi dceru přinesla,tak to nebyl problém.Od té chvíle už zůstala u mě na pokoji(byla jsem na 4 lůžáku).
Oba porody jsem měla bez komplikací a o děti bych se mohla starat hned.
 maceška 


Potlačování přirozených instinktů  

(21.1.2009 10:16:46)
Před časem jsem na Rodině uveřejnila článek V ohrožení života (http://www.rodina.cz/clanek6184.htm), kde jsem mj. zmiňovala jako rizikový faktor i tuto praxi. Jsem ráda za tento článek - tehdy se v diskuzi objevil názor, že je to "přitažené za vlasy", tedy v souvislosti s týráním, o kterém jsem psala. Stále se domnívám, že se jedná o velmi důležitý kamínek v mozaice vývoje mateřského chování u žen, které mají nižší přirozené mateřské cítění (např. ústavní deprivantky, ženy s nízkou frustrační tolerancí, apod.), a že ruku v ruce s nedostatečnou informovaností o výchovných možnostech může lehce sklouznout za přípustnou mez.
Tím nemám na mysli nikoho ze zde diskutujících :-)
 Lybicka + dva kluci 


souhlasim s clankem 

(21.1.2009 13:01:08)
a myslim si, ze jsme my matky, kterym byly deti odneseny hodne ochuzeny....Rikali mi u Apolinare, ze mi miminko polozi na hrud....nestalo se. Odstrihli ho hned jak se narodil, okamzite odnesli. Toho starsiho v podoli mi alespon ukazali nez ho odnesli a mohla jsem si ho pochovat(zabaleneho v plene). Toho mladsiho jsem chovala az osuseneho. Doted je mi to lito, kdyz si na to vzpomenu!
 Lybicka + dva kluci 


souhlasim s clankem 

(21.1.2009 13:01:14)
a myslim si, ze jsme my matky, kterym byly deti odneseny hodne ochuzeny....Rikali mi u Apolinare, ze mi miminko polozi na hrud....nestalo se. Odstrihli ho hned jak se narodil, okamzite odnesli. Toho starsiho v podoli mi alespon ukazali nez ho odnesli a mohla jsem si ho pochovat(zabaleneho v plene). Toho mladsiho jsem chovala az osuseneho. Doted je mi to lito, kdyz si na to vzpomenu!
 Kačka, por.as, 2 děti 
  • 

no nevim 

(21.1.2009 10:16:46)
No já teda nevim, narodila jsem se v 80.letech předčasně, takže jsem byla ihned po porodu odnešena, mamča mně viděla jen jednou zdálky, pátý den jí pustili domů a mně až po měsíci-takže mně prakticky viděli a chovali rodiče až když mi byl měsíc-ale vztah máme naprosto báječný :-)a myslím, že nás to opravdu nenarušilo. Netvrdím samozřejmně, že je to správné. To že dnes maminky jsou i s předčasně narozenými dětmi stále v kontaktu je báječné. Opravdu si ale nemyslím, že když se miminko po porodu-po té co se přiloží k prsu a poňufá s rodiči- na 2 hodiny odnese, že to naruší vazbu mezi matkou a dítětem. Zrovna tak pokud je první noc u sestřiček a nosí se na kojení.
 jana38 


Re: no nevim 

(21.1.2009 10:27:30)
Milá Kačko, je velmi smutný, že takovej názor zastáváš jako porodní asistentka. Svědčí to o tom, že se jednak nevzděláváš a jednak že na tobě asi nějaký vliv neproběhlý vlastní bonding zanechal. Bohužel.~;((

Bylo by dobré, kdybys tyhle názory alespoň neprezentovala před rodičkama po porodu, kdy mají rozhozené hormony a nejsou schopné bojovat. Když jim řekneš, že to, že jsou první noc bez miminka nemá žádnej vliv, ony si ho nechají odnést, a po čase zjistí, že jsi je vmanipulovala, kam vlastně vůbec nechtěly, tak jim způsobíš poměrně velký trauma.~:( Naprosto zbytečně.
 Kačka, por.as, 2 děti 
  • 

Re: no nevim 

(21.1.2009 13:31:37)
:-), proč hned tak zle :-). Ty dvě hodiny na poporodní adaptaci nejsou samozřejmě vždycky 2 hodiny-je to různé. Po porodu je miminko u matky půlhodinu, hodinu, jak maminka chce-sleduje se, jestli miminku nemodraj ručičky a jak se mu daří. Některé děti opravdu potřebují zadaptovat a vyspinkat se v teplém inkubátoru jim pomůže. Mamince se mezitím ošetří porodní poranění, kontroluje se krvácení, pobyde si ještě tak hodinku na sále, dá si sprchu a jde na oddělení šestinedělí, kde samozřejmně může miminko hned vidět-neříkejte mi, že tohle něco naruší. Miminko je posléze omyto, oblečenoa zabaleno a jde za maminkou-jak si ho bude chtít nechávat u sebe je jen na ní. Spíš si myslím, že Vaším názorem trpí maminky, které např. kvůli větší krevní ztrátě či cís. řezu nemají sílu hned o miminko nepřetržitě pečovat. A navíc ještě jedna poznámka-otcovská láska dokáže být stejně silná i když není "pudová" ale musí se "naučit". Takže tímto jí vlastně shazujete.
 zuni 


Re: no nevim 

(21.1.2009 13:41:40)
"otcovská láska dokáže být stejně silná i když není "pudová" ale musí se "naučit". Takže tímto jí vlastně shazujete. "

téma je ovšem někde jinde, jak sis možná všimla?

Stále jsme se nedostali k tomu, proč se zdravé dítě (tedy ani to, které potřebuje "prohřát")odnáší na takovou dobu (běžně 2, 4, 6 i víc hodin), když ho maminka chce u sebe (nemluvím o případu, kdy si sama řekne o postarání se).

Tam jako porodní asistentka vidíš jaký objektivní důvod?
 Kačka, por.as, 2 děti 
  • 

Re: no nevim 

(21.1.2009 13:49:49)
Dítě se odnáší aby s zadaptovalo v teple v inkubátoru, prohlédlo, ošetřilo, sledovalo, opravdu nevím, co je na tom špatného.
 Mlada 


Re: no nevim 

(21.1.2009 13:52:37)
To, že to každé dítě nepotřebuje. Špatná je ta rutinní aplikace na každého.
 Kopřiva Dvoudomá 


Re: no nevim 

(21.1.2009 13:54:41)
Kačko, kde se dítě může adaptovat lépe než na těle matky? Proč potřebuje zdravé dítě prohřát v inkubátoru, když je stačí otřít a položit matce na břicho? Proč jej nelze prohlédnout a sledovat na těle matky?

Na těch postupech, které popisuješ, je špatné, že ohrožují nebo narušují vznik vazby mezi matkou a dítětem. Prokazatelně. Já upřednostňuju vazbu se svým dítětem před potřebami nemocničního provozu, takže budu chtít dítě na břicho a neodnášet ~o~ Bavíme se samozřejmě o situaci bez zdravotních komplikací na obou stranách.
 zuni 


Re: no nevim 

(21.1.2009 13:54:41)
a to vám to po 4 letech studia opravdu trvá třeba 4 hodiny????
 MarkétaP + 4 dcerky 


Re: no nevim 

(21.1.2009 13:54:51)
Jenže klidně může zůstat a zadaptovat se u matky, kde se také dá sledovat a v podstatě i ošetřit. Co myslíš, že matce a dítěti prospěje víc, být u sebe (a ty se tomu přispůzobíš) nebo být od sebe (a oni se musí přizpůsobit tobě)? Kdo je v porodnici pro koho, ty pro matku a dítě nebo oni pro tebe?
 Lassie66 


Re: no nevim 

(21.1.2009 13:55:33)
Kačko, zadaptovat se může u matky. Pokud se ve svém oboru vzděláváš, musíš vědět, že dnes se už blízkost matky a dítěte nezpochybňuje, naopak všeobecně doporučuje. Proč myslíš, že položení miminka na břicho hned po porodu nabízí čím dál více porodnic? Mimochodem - ty miminka matkám odnášíš? Nebo akceptuješ jejich přání, pokud si přejí mít miminko u sebe?
 Kačka, por.as, 2 děti 
  • 

Re: no nevim 

(21.1.2009 14:02:14)
Já jsem pracovala nejprve jako por. as. na sále, takže o miminku jsem nerozhodovala-to je v kompetenci dětských sester. Pak jsem byla léta na šestinedělí, ale stále, tím že jsem porodní asistentka, se starám o maminky, ne o děti! Od toho jsou dětské sestry.
 MarkétaP + 4 dcerky 


Re: no nevim 

(21.1.2009 14:11:14)
Tak proč tu praxi tak bráníš, pokud není tvá vlastní?

Mimochodem, to mě na současném dělení zdravotníků taky celkem štve - porodní asistentka je přeci školená v péči o matky a dítě jako jednu jednotku, a to jak před porodem, tak i po něm! Tím, že se dítě narodí, jejich pouto přece nemizí, a tohle dělení na separé péči o ženu a separé péči o dítě bohužel separaci matek a dětí jen podporuje :(
 Raďulka 


Re: no nevim 

(21.1.2009 15:34:04)
Kačko, buď tak laskava a přečti si své kompetence, např. tady - http://fzs.osu.cz/index.php?kategorie=34494&id=3462
nebo tady - http://www.nconzo.cz/

PA pečuje i o novorozence, je to v tvé kompetenci, tak se toho teď nezbavuj, ano? Jak to děláte konkrétně u vás v nemocnici je nám fuk, ale psát tady, že novorozenec je věcí dětské sestry je blbost. Komeptence na péči o něj máte obě a ty bys měla být schopná to dělat taky a správně!
 Veronika@ 


Re: no nevim 

(21.1.2009 15:50:00)
Proč jste na ni hned tak zlé?
 Kačka, por.as, 2 děti 
  • 

Re: no nevim 

(21.1.2009 15:53:43)
Vím moc dobře jaké mám kompetence :-), ale tím, že dělám v opravdu velkém provozu-v Praze u Apolináře, máme kompetence opravdu rozdělené, opravdu nemohu rozhodovat o tom jak a kdy se kdo bude separovat. Znovu zdůrazňuji, že vše co jsem napsala, je jen můj názor který vychází z mé vlastní zkušenosti-ten snad mít můžu-ne?
 Amazonka 4D 


Re: no nevim 

(21.1.2009 15:58:05)
Kačko,tvoje zkušenost je omezená na pár dní po porodu maminky,jak ty víš,co se děje doma a dál...

Jaká tvoje zkušenost,že si nikdo v tom frmolu nestěžoval? Nebo jak jsi k tomuhle došla???
 Kačka, por.as, 2 děti 
  • 

Re: no nevim 

(21.1.2009 16:17:59)
zkušenost myslím sama svojí-jako malá jsem byla v porodnici měsíc sama a zkušenost z mých dvou porodů-vztahy máme troufám si tvrdit pohodové a nenarušené, proto ten můj názor
 MarkétaP + 4 dcerky 


Re: no nevim 

(21.1.2009 17:07:08)
Jenže tím, že si do nicku napíšeš por. as. se snažíš (byť možná nevědomě) působit, jako že je to názor univerzální. Nebo se to zdá, že pokud bys napsala jen "Kačka, máma dvou dětí", tak bys ho neuměla obhájit, zatímco "Kačka, por. as." ti dává iluzi autority?
 Raďulka 


Re: no nevim 

(21.1.2009 16:00:48)
Kačko, kdybys znala své kompetence nenapíšeš že novorozenec je věc dětské sestry. Když ti k rychlému porodu nestihne dojít dětská sestra, nebo má práci jinde nebo nevím co... tak ty jsi povinná ošetřit novorozence a postarat se o něj. Možná se to u vás nestává,ale vědět co máš dělat musíš!
 Raďulka 


Re: no nevim 

(21.1.2009 16:03:04)
OK, vlastní názor jistě mít můžeš, za ten ti nikdo nevynadá ~;)
Ale když si napíšeš do nicku, že jsi PA, tak holt musíš očekávat, že po takovém příspěvku se proti tobě vzbouří reakce. Proč sis napsala, že jsi PA? Abys dodala váhu svým slovům, předpokládám, aby jsme měly všechny pocit, že ty o tom přece něco musíš vědět, ne? Fajn, ale pak čekej, že s tebou nebudou ostatní souhlasit ~:-D
 cizinka1 


Re: no nevim 

(21.1.2009 16:05:27)
Kacko,

Ptas se, jestli smis mit svuj nazor. Samozrejme.

Ale kdyz se podepises jako PA, a vyslovujes nazor z oboru, to zavazuje. Ve tvem oboru zavazne jsou vedecky zpracovane empiricke dukazy, nemuzes prohlasit, ze podle tveho nazoru, je to tak a tak. A to jako absolventka VOS nebo bakalarskeho studia na PA musis vedet. Takze na jaka studia tvuj nazor se opira, prosim? Nebo na zaklade ceho jsi skepticka vuci nalezu citovanych studii? Shledala jsi nejake zavazne metodicke chyby zpracovani? Provadela svuj vlastni vyzkum, ktery vedl k opacnym poznatkum?

Jen mi nezacni vykladat, ze jsi krehka, mala, citliva - kdyz na svoji praci nemas citove ci dusevne, klidne muzes jit delat neco jineho.
 Kačka, por.as, 2 děti 
  • 

Re: no nevim 

(21.1.2009 16:20:09)
tak už to přešlo fakt do humoru-ještě se dozvim, že jsem psychicky narušená a tudíž už nemám pracovat:-), tím, že mám 160cm a 50 kilo jsem chtěla naznačit, že opravdu ani fyzicky nemám na to někoho týrat :-D. Já Vám ty Vaše studie neberu. jen s myslím, že vztah mezi rodičem a dítětem se stejně jako jiné vztahy musí budovat, musí se na něm pracovat, že to není jen záležitost hormonů po porodu. Můj názor opravdu vychází jen z mé zkušenosti-mého vztahu s mou matkou a mého vztahu s mými dětmi!!!
 Baba Jaga 


Re: no nevim 

(21.1.2009 16:24:29)
Ja si taky rikam, jak je mozne, ze z cele nasi generace nejsou masovi vrazi... Podle dnesnich "Psychologickych studii" delali rodice vlastne vsechno spatne, porodem pocinaje a vychovou konce. A presto jsme troufam si rict v pohode. Cim to asi bude?
 cizinka1 


Re: no nevim 

(21.1.2009 16:37:49)
Marketo, smim se zeptat, jake mas vzdelani? Proto ze generalizujes, jakobys do skoly nechodila. A to presto, ze v jinych kontextech se jevis jako celkem inteligentni zenska.

Vetsina psychologickych teorii o vlivu porodu jsou z blazince: tam se zjisti, treba, ze mezi schizofrenikami jsou nadreprezentovani lidi, porozeni CS, mezi narkomany - epiduralem, mezi krvave okazale sebevrahy - lidi po klestovych porodech bez tuseni bolesti, mezi tiche skryte sebevrahy - lidi po traumatickych klestovych porodech s tisenim bolesti. A tak dale. Presto, ze nalezy jsou platne, neznamena to, ze vsichni deti, kteri se narodili CS budou schizofrenici, a epiduralove deti narkomani. Jen ze jsou vystaveni vetsimu riziku, nez deti po normalnim hladkym porodu.

Studie o bondingu take nezjistili plosnou kauzalitu. Pouze statisticke pravdepodobnosti.

Prave proto jsme zcela normalni spolecnost. Ale mame blazince, drogove zavisle, veznice a pod. instituce. Budeme je mit vzdy. Je ale v lidskych moznostech nenavysovat jejich klientelu umele.
 Evka 
  • 

Re: no nevim 

(21.1.2009 22:40:03)
Teda, Cizinko1, kéž by byl svět tak jednoduchý! Budeš-li se však příště chtít ohánět teoriemi, bez citací (odborých článků, odb. knih) je to jen mlácení prázdé slámy. Neboť jedna teorie též praví, že na rodině diskutuje skupina militantních žen, z nichž většina skončí s žaludečními vředy a zkrabacenými čely :-)
 cizinka1 


Re: no nevim 

(22.1.2009 11:14:57)
Evko, veskere studie, kterych nalezy citovala jsem najdes tady: http://www.birthworks.org/site/primal-health-research/databank-keywords.html Zaved si keywords Caesarian section, epidural, suicide a vyjedou ti abstrakty studii ze seriozniho lekarskeho tisku. Muzu ti vyhledat i osobne, o ktere konkretne mas zajem?

Abys si precetla ty studie, musis umet cist. Pointou meho prispevku pro Marketu bylo, ze svet opravdu neni tak jednoduse zkoumatelny. Zadna z teorii, i presto, ze oprenych na empirickych dukazech, neni jiste prorotstvi, jen stanoveni zvyseneho rizika. Ale zrejme to ve skolach vas neuci, protoze chapu neporozumeni u lidi se skromnejsim vzdelanim (prstami nebudeme ukazovat), ale u porodni asistentky Kacky nesmirne mne udivuje, ze nevi, co vlastne jakakoliv psychologicka studie tvrdi, a co netvrdi a tvrdit nemuze.
 Vrtulka* 


Re: no nevim 

(21.1.2009 16:29:38)
Kačko, ono někoho týrat neznamená že ho musíš fyzicky napadnout~;). Věř tomu, že jsou lidé kterým může opravdu velmi ublížit to, že jim někdo sebere jejich dítě, dokonce i když jim ho sebere s dobrým úmyslem a sladkým úsměvem na tváři.
Zkus si projít ještě jednou všechny ty "nutné" procedury které jsi tu popsala, a polož si několik otázek.
Je opravdu nutné udělat je bezprostředně po narození?
Pokud nesnesou odkladu, existuje způsob jak je provést na těle matky?
Pokud lze něco udělat později, není třeba vhodnější aby to udělala matka sama s dopomocí sestry?
Zkus odolat prvotnímu pokušení pohlížet na situaci pohledem pracovníka který to tak již spoustu let dělá. Zkus se podívat očima někoho kdo nahlíží zvenku a tyto otázky si nutně pokládá a popravdě si na ně odpověz.

Jestli mohu ještě jednou poprosit- mohla bys mi prosím vysvětlit jakým způsobem dokáže inkubátor zajistit lepší poporodní adaptaci zdravého novorozence než náruč vlastní mámy? Neber tu otázku prosím nijak konfrontačně, ptám se tě jako profesionálky, která jistě ví proč co dělá.
 cizinka1 


Re: no nevim 

(21.1.2009 16:29:44)
Kacko,

Nikdo netvrdi nic pevneho, vsechno bylo vyreceno v kondicionalu. Alespon v gramatice se snad vyznas.

Nikdo tady netvrdi, ze vztahy se nemusi budovat. Tvrdi, ze s pomoci spravne fungujicich hormonu jde to snadneji. Pochopeno?
 simona 
  • 

Re: no nevim 

(23.1.2009 1:06:46)
Katko, nenech se rozhodit. já jsem své děti taky neměla hned po porodu u sebe, ale vztah k nim jsem si vybudovala, přijímám je bez výhrad, nikomu je nestrkám na hlídání, a co víc, milovala jsem je od toho okamžiku co jsem se dozvěděla že je čekám. na tom se to, že mi je nikdo na břicho po porodu nepřiložil. vytváření si pouta ke svému dítěti není jen otázka několika minut či hodin po porodu, je to i otázka osobnostní vyzrálosti, připravenosti na dítě...

cizinko, markéto a ostatní, které se do Katky takhle nehezky navážíte - spíš mám trauma z vás. beru váš názor, že pokud si matka přeje mít své dítě bezprostředně po porodu u sebe, má jí být vyhověno, tady naprosto souhlasím, ale vy to podáváte (ve snaze toho, aby vás bylo dostatečně slyšeno) takovým stylem, že maminky které to necítí do puntíku stejně jako vy, se cítí provinile, přímo blbě :(
při svém 2. spontánním porodu (dvojčata, 35.tt, bez poporodních komplikací) mi PA 1.miminko ukázala, nabízela mi ať si ho pohladím, pochovám, no já si živě pamatuju jak jsem se na něj podívala, chovat si ho nechtěla, protože jsem cítila další kontrakci a 2min po něm jsem rodila jeho brášku. jistě, mrzí mě to, ale ono by se mi fakt blbě rodilo mimino s dítětem v náručí. po vašich všech argumentech se cítím provinile že jsem si ho neužila, a mám to snad vyčítat jeho bráškovi? jasně, jde o dvojčata, jiná situace, ale stejně tak jsem to měla u 1.těhu - na můj vztah k dceři to nemá žádný vliv, ty 2hod po porodu co jsem ji neměla u sebe jsou pryč.
 cizinka1 


Re: no nevim 

(23.1.2009 8:00:36)
Simono, ale ja nevykladam nic o svych citech, jen mluvim o vedeckem vyzkumu, ktery ty rozdily v pozorovanych skupinech (nikoliv individuech) vidi. Muzu snad za to, ze tak to je, ze clovek ma stejne instinkty jako zvirata a podzireny stejnym prirodnim zakonum? Je treba tuto skutecnost zamlcovat jen proto, ze existuje velke procento zen, ktera kvuli objektivni situaci ci kvuli, o to horsi, porodnicnim zvykum, bonding nezazila? Musi autorka nechat toto tema byt, nechat takove priblble poluvzdelane PA Kacky a jejich pocetne kolegyne vytvaret umele prekazky pro vztahy matek a deti, a to jen proto, ze tema nekoho boli?

Kdyz te to boli, znamena to pouze to, ze musis to v sobe zpracovat. Ja ani nikdo jiny z diskutujicich s opravdovou pricinou tve bolesti nema nic spolecneho. Mimochodem, muj prvni syn byl ode mne rutinne separovany, nevedela jsem celou noc kde je, nasla jsem si ho sama, to jest nasla jsem mimina v sesterne, a nevedela jsem, ktere je moje. Kvuli toho, ze tohle mne nesmirne mrzi nebudu prece obvinovat kazdy clanek a vysloveny nazor, natoz dukazy, ze je optimalni, kdyz dite po porodu nepretrzite u matky, a to jen s vyjimkou vaznych zdravotnich stavu, ktere to nedovoluje. Coz byl pripad tvych dvojcat. Kdyz jsi na to nemela, tak nemela, nic se s tim asi neda ted delat.
 simona 
  • 

Re: no nevim 

(23.1.2009 10:00:14)
Cizinko, ale já s tím smířená JSEM, jistě, ráda bych to bývala jinak kdyby to bývalo šlo, ale nešlo, život jde dál. já na jednom dni (v mém případě na necelých 2hodinách) nestavím celý další život svůj a svých dětí, nesvaluji svůj porod na to, že moje děti občas pláčí (jako každé dítě). mám doma vyrovnané a spokojené 3děti, žádné neurotizované uzlíčky, a to i přeto, že byly ode mne po porodu z jakékoliv příčiny chvíly oddělené. NIKDE JSEM NEPSALA, ŽE MÁM TRAUMA Z PORODU, ALE NAPSALA JSEM, ŽE MÁM TRAUMA Z VAŠEHO POSTOJE, NÁTLAKU, KTERÝ DĚLÁTE NA JINÉ MAMINKY. vadí mi, když píšeš (a nebudu to teď dohledávat), že byl sice porod maminky xy ok, ne tak strašný, ale kdyby zažila porod přizený, nechtěla by už jinak. tím jejich, a i ten můj, porod, shazuješ, a proti tomu se ohrazuju.
mně je idea možnosti porodit své dítě ambulantně a pak moct odejít domů za ostatními dětmi velmi sympatická, a s tvými názory víceméně souhlasím, ale vadí mi FORMA. tedy NE OBSAH, ALE FORMA, ZPŮSOB JAKÝ JEJ PREZENTUJEŠ. co je na tom nepochopitelného?
 cizinka1 


Re: no nevim 

(23.1.2009 10:43:53)
Simono,

Nic takoveho jsem v zivote nenapsala: " vadí mi, když píšeš (a nebudu to teď dohledávat), že byl sice porod maminky xy ok, ne tak strašný, ale kdyby zažila porod přizený, nechtěla by už jinak." Bud to dohledej, nebo laskave se omluv za lez.

Zadny natlak na tebe nikdo nedela. Clanek zdeluje pouze zjistenou skutecnost. Vubec nenaznacuje ze KAZDE dite bez bondingu bude neuroticky uzlicek. Pouze to, ze ma na psychicke ci vztahove problemy vetsi vyhlidky. Tak se laskave NEVYMYSLEJ SI. Pokud citis nejaky natlak, problem je v tvem prijimaci, nikoliv v podstate zdeleneho. Mne opravdu NAPROSTO nezajima jestli mas trauma z porodu, ci nikoliv. Nebud vztahovacna a nepripisuj clankum neco, co nezdeluji. Uvedom se, ze problem je v tobe, nikoliv v tech lidech ci v clancich.
 cizinka1 


P.S. 

(23.1.2009 11:07:56)
a mimochodem, zajimalo by mne jazze ja "shazuji" tvuj porod? Tim ze jsem souhlasila s tim, co jsi napsala sama: ze jsi mezi narozenim dvojcat nemela silu pochovat to prvni? No nemela, byly tam objektivni priciny, co s tim? cTo je to "shazeni"? Vycetla jsem ti snad neco ohledne porodu? Nebo spise hysterie~;)?
 simona 
  • 

Re: P.S. 

(24.1.2009 21:20:53)
no tak teď jsi mi to nandala :) no jestli vlastní názor nazýváš hysterií, pak ano, jsem hysterická ;)
hele myslím že nemá smysl pokračovat s debatě, akorát se budeme navzájem napadat a to je naprosto zbytečné. jenom znova opakuju, já trauma z porodu NEMÁM, jsem vyrovnaný člověk s vlastním názorem, nemám potřebu si něco kompenzovat nebo omlouvat.
 cizinka1 


Re: P.S. 

(24.1.2009 21:34:22)
Simono, je fajn, ze mas vlastni nazor, ale moje pointa byla, ze jsem vazne nicim tvuj porod nezhazovala, ani nekoho jineho. Co bych mohla ti odpovedet? Mela jsem te politovat? Tim bych se povysila. Mela jsem rict ze jsi statecna? U porodu urcite jsi byla, v diskusi ovsem nikoliv, je videt, ze mas s tematem problem. Jen jsem s tebou souhlasila:).


Hysterii nenazyvam vlastni nazor, pouze ponekud podivnou interpretaci textu a nazoru. Podivej, prece nikdo nema zajem se pred tebou vytahovat se. Kojici matka koji, aby nakrmila svoje dite, ne aby ponizila nekojici; zeny se zarizuji porod podle svych predstav, aby dite se narodilo v co nejbezpecnejsim prostredi a nejhladsim zpusobem, ne aby povysily se nad rodicimi jinak; sportovec sportuje pro vlastni radost, ne aby se vysmal postizenym. Uvedom se, ze nikdo na tebe zadny natlak nedela ani nema moznost delat. Nikdo ani nevi o tvoji existenci. Tvoje pocity, ktere ti texty propagujici prirozene pristupy vyvolavaji, jsou tvuj subjektivni problem. Nikdo ty pocity vyvolat se nesnazi, a o to primo nikomu nejde.

Mimochodem, tady se dnes o tom se dost bavilo. S Eval a Grainne pod clankem o porodu na Spalence, na priklad.
 simona 
  • 

Re: no nevim 

(24.1.2009 21:12:05)
cizinko prošla jsem si několik článků nazpět; neomlouvám se za LEŽ, omlouvám se za ŠPATNÉ PŘIŘAZENÍ NÁZORU KE TVÉMU JMÉNU. tenhle názor jsem skutečně v diskuzích četla, řekl ho někdo ze skupiny příznivkyň domarodek, nevymyslela jsem si ho, ale fakt nemám čas ani sílu ho dohledávat. možná jsem to měla formulovat trošku jinak.
já se nevyjadřovala ke článku, ale k názorům pod článkem. to je rozdíl.
znovu opakuji - nemám problém s tvými názory, s většinou z nich souhlasím, mám problém s formou, kterou jsou prezentovány. chápu, že se snažíte prosadit něco, co je přínosem, na co má každá žena právo (možnost svobodné volby způsobu porodu, respekt ze strany personálu nemocnice,...), a že skupina žen aktivně bojující za prosazení tohoto je celkem malá, a o to větší a důraznější musí být její hlas, resp tlak.
 myš 
  • 

Re: no nevim 

(23.1.2009 12:46:08)
Simono,

mně někdy připadá, že každý čteme něco úplně jiného a každý si tam doplní to, co tam asi chce vidět. Nikde jsem se nedočetla, že jediná správná cesta je přirozený porod a každá, kdo ho zažije , už nechce jinak. Každý jsme přece jiný a vnímáme to jinak a a tady se pořád opakuje (pokud to budeš chtít vidět, tak to uvidíš), že kdo chce rodit jinak, než přirozeně, tak má na to plné právo. Nikdo přirozené porody nenutí a nevnucuje, to si tam dosazuješ sama, stejně tak bonding po porodu je správný pro ty, které to tak vidí a nikdo netvrdí, že matka, která neměla dítě hned po porodu u sebe, je špatná a její dítě z toho zaručeně bude mít následky. Přesto to v tom článku některé ženy našly, i když to tam není.
 kreditka 


Re: no nevim 

(21.1.2009 18:02:27)
Kačko držím ti palce, je mi jasné, že ti tvé povolání PA v nemocnici dají tady pěkně sežrat, jako naposled Ivaně. Kašli na to, měj se pěkně a dál dělej co umíš dle svého svědomí ~R^ ~x~
 MirkaM 


Kreditka 

(21.1.2009 18:05:47)
Byla bych radši, kdyby PA vykonávaly svoji práci podle toho, co je dobré pro matku a dítě (ano, můžeme tu diskutovat o tom, že se tyto názory často mění), než podle SVÉHo svědomí - aspoň podle toho, jak tu čtu jejich názory.
 Lassie66 


Re: Kreditka 

(21.1.2009 18:08:09)
Mirko, ~R^.
 kreditka 


Re: Kreditka 

(21.1.2009 18:13:51)
Jenže ona vykonává svoji práci dle předpisů nemocnice, ona je zaměstnanec, který musí dodržovat vnitřní předpisy porodnice. Když půjdete do supermarketu a budete chtět ukázat a vybalit zboží, které chcete koupit taky vám to někdy neudělá kdejaký zaměstnanec, ale člověk k tomuto určený vnitřními předpisy obchodu.
 Lassie66 


Re: Kreditka 

(21.1.2009 18:15:08)
Kreditko, jenže mé dítě není zboží v supermarketru a vnitřní předpisy nemocnice nejsou součástí zákonů této země, kde se praví, že odpovědnost za dítě má rodič.
 Grainne 


Re: Kreditka 

(21.1.2009 18:37:36)
potíž je v tom, že žádný právní předpis, tedy ani vnitřní předpis nemocnice, nebo vyhláška, nesmí být v rozporu se zákonem. Pokud je v rozporu se zákonem, je neplatný.
Rodič nemůže být před porodem zbaven rodičovských práv, protože dokud se dítě nenarodí, není samostatným právním subjektem a rodič za dítě tedy plně zodpovídá a k jakémukoliv úkonu je zdr. personál povinen vyžádat si souhlas rodiče a matka i otec jsou v tomto případě rovnocenní. Tudíž odnést dítě kamkoliv bez souhlasu rodičů je beze sporu porušením zákona.
Pokud by někdo teoreticky situaci vyhrotil až k žalobě, uspěl by. Většina matek je ráda, že odejde a dál situaci neřeší. Pokud by se však někdo odhodlal, patrně by spor vyhrál.
Porušením zákona by to bylo dokonce i v případě, že je dítě ohroženo na životě - i tady je třeba souhlasu rodičů. Je zajímavé, že tyto právní předpisy se tak zvesela porušují právě v porodnicích.
 kreditka 


Re: Kreditka 

(21.1.2009 22:25:15)
Jenže, když se pak dítěti nedejbože v té porodnici něco stane, talk rodiče nedávají vinu sobě, ale personálu porodnic, který tomu měl předejít. Třeba aféra vyměněných holčiček - vyměnila je zdravotní sestra, ta za to byla myslím na hodinu vyhozena za hrubé porušení předpisův každém případě opustila pracoviště, rodiče se teď soudí, ale pokud tedy byly za dítě odpovědní jak je možné že mají velkou šanci získat odškodnění??? Pokud byly za dítě odpovědní měli si je přece poznat???
 Stáňa a dva kluci 


Re: Kreditka 

(21.1.2009 22:28:31)
Kreditko, tak to nebyl úplně nejlepší příklad, pokud by v tomto případě neexistovala separace, tohle by se nestalo...
 kreditka 


Re: Kreditka 

(21.1.2009 22:41:13)
Já tu ale neřeším separaci, ale odpovědnost personálu a rodičů. Separace dobrá není, ale pokud je nutná svět se nebortí.
 Stáňa a dva kluci 


Re: Kreditka 

(21.1.2009 22:45:41)
A v jakém případě je podle tebe nutná?
 kreditka 


Re: Kreditka 

(21.1.2009 22:54:14)
Pokud je dítě potřeba nějak ošetřit, dát do inkubátoru (předčasný porod), pokud je zjištěno podezření na nějaký zdr. problém u dítěte (vada srdce), pokud matka není schopná se o dítě po porodu starat (po narkóze, velké ztrátě krve..) či se na to necítí popř. dítě u sebe nechce - snad jsem na nic nezapoměla, nejsem příznivcem rutinní separace, ale někdy je to prostě třeba. Jen se miv článku nelíbí věta o životní důležitosti bondingu
 Grainne 


Re: Kreditka 

(21.1.2009 23:00:03)
Tohle už konečně zní velice rozumně. Taky celkem chápu, že jsem u sebe dítě neměla po SC a nehroutím se, na svět ho přivítal tatínek.
Mluvíme pořád o tom rutinním odnášení dětí, evidnetně to někomu může způsobit škodu a pokud rodič řekne, aby mu ihned vydali dítě, či aby nikam neodnášeli dítě, je porušen zákon.
Já bych patrně klidně šla podat žalobu, třeba bych vysoudila na studia~:-D a pomohla dalším matkám.
 Stáňa a dva kluci 


Re: Kreditka 

(21.1.2009 23:14:53)
Až na to "nějak ošetřit"-klasické ošetření se dá udělat i na břiše matky, s tebou souhlasím.
O té větě, že je to životně důležité - když si přečteš zážitky matek, děti bohužel vyprávět nemohou, tak ti to nepřipadá životně důležité tuhle příšernou praxi změnit?

Asi mi nebudeš věřit,ale já prošla regresí vlastního porodu a ten hnusnej pocit, který jsem cítila, když jsem se hned octla v nějaké cizí místnosti, kde brečely ostatní mimina, ti nepřeju...
Navíd jsem byla oddělena od sestry dvojčete, která musela do inkubátoru. Cítila jsem obrovskou nepopsatelnou bolest v srdci. Když mě přivezli matce na kojení, odmítala jsem se přisát.
Někomu to bude znít jako nesmysl, ale to už není můj problém:-).
 Gwin+dráček 


Re: Kreditka 

(22.1.2009 0:10:49)
Stáňo, pomohla Ti zkušenost z regrese k pochopení vztahu matka - dítě? Nezlob se, prosím, za tuto otázku, ale já patřím k těm, co je pro ně článek o bondingu jako rýpání se dýkou v ráně. Po osvětových názorech a péči takových jako Katka a Dája je mi půl roku po porodu stále na nic. Rodila jsem sc a dítko dostala až 3.den po porodu, celé 3 dny jsem ho slyšela plakat hlady a strachem (byla jsem přes chodbu kousek od novorozeneckého a můj syn má velmi vyvinutý hlásek). Byla jsem na tom bohužel fyzicky dost zle a nemohla si pro něj dojít sama, byla plná porodnice a sestry neměly čas na nikoho (natož nosit děti operantkám). Nebudu se tady rozepisovat víc, protože české zdravotnictví a jeho přístup k rodičkám nezměním - jen mne napadlo, zda by mi třeba prožít porod při holotropním dýchání nebo podobné metodě trochu nepomohlo k tomu, jak svému chlapečkovi ty 3 dny vynahradit, vysvětlit a jak to krásné spojenectví, které jsme po 9 měsíců těhotenství měli, zase obnovit. Vím, že ve změněném stavu vědomí si mozek řeší to, co je pro něj aktuální a důležité a občas to pomůže i na spoustu dalších věcí :-)
 Stáňa a dva kluci 


Re: Kreditka 

(22.1.2009 14:16:18)
Ahoj Gwin,
mrzí mě, co tě potkalo...Ale určitě existuje cesta ven, jak z tvých momentálních potíží, které jsou následkem poporodního traumatu, tak v odčinění následků na tvém miminku. Je tu spousta holek, kterým porod taky nevyšel, taky byly traumatizovány a následně je to někam posunulo, něco dobrého z toho vzešlo. Pro ně i pro dítě. Tak určitě hledej cestu, intuitivně vyber, co ti je blízké...Chce to zpracovat všechny pocity, nepotlačovat...Miminko co nejvíc nosit, potřebuje domazlit, tělesný a oční kontakt považuju za dost zásadní. Hodně funguje i omluva, vysvětlení, jak píšeš, nejlíp v meditaci(mám vyzkoušené, porody mi sice vyšly, ale máme zase jiná zranění ~;)) TAky tu někdo popisoval zkušenost s homeo atd.

Za otázku se vůbec nezlobím, hodně mi to pomohlo pochopit vztah mezi mnou a mojí mamkou. V regresi jsem neřešila jen porod,ale ještě vzdálenější příčiny našeho problematického vztahu a postupně, řekla bych, spěju k odpuštění.

Určitě je lepší tvůj přístup, kdy si to uvědomuješ a nepotlačuješ, než racionalizace typu "vlastně se zas tak moc nestalo, hlavně že je dítě zdravé apod".

Přeju od srdce, aby se brzo všechno srovnalo~x~
 Gwin+dráček 


Re: Kreditka 

(23.1.2009 11:42:55)
Děkuju, pracujeme na tom s mimískem oba.
Nejhorší byly asi první dva měsíce, kdy se na mne dráčátko nechtělo ani podívat. Fakt, byl nadšenej z tatínka, se zájmem sledoval všechny ostatní, co se dostali do jeho zorného pole, ale u mě pohled odvracel. Nemazlil se, hodně plakal, ode mne utěšit nikdy nechtěl, sát se pořádně nenaučil. Pak se to postupně začalo lepšit, pořád jsem na něj mluvila, zpívala mu, pouštěla hudbu co znal už z bříška, nevzdávala mazlení, nosila ve vaku na břiše, odstříkávala a krmila ho sice z láhve, ale v pelíšku a tělo na tělo ... Už nám bude skoro 7 měsíců a poslední dobou můžu říct, že dráček je občas mazlivý a tulivý (když chce sám a to si to pak opravdu užívá), že je nejšťastnější, když nás má oba s tátou vedle sebe (to z něj energie úplně čiší) a je to velmi zvídavé a milé miminko. Poslední dobou dokonce trochu mamánkovatí :-)
Jen to po přečtení takového článku pořád bolí. Pokud se mi to povede zpracovat na všech úrovních, pak to bude konečně v pořádku a náš vztah s malým bude jednodušší, bez vnitřního pocitu viny. Jak sama píšeš, racionalizace pro podvědomí neplatí, můžeš si stokrát říkat, že to bylo nutné pro záchranu života nás obou a pár dní v celém životě nic neznamená bla bla bla, instinkt hovoří jinak.
Tak ještě jednou díky za podporu ~;)
 kreditka 


Re: Kreditka 

(22.1.2009 10:52:53)
Myslela jsem samozřejmě ošetření, které není možné udělat u matky - např. přidušené dítě potřebující kyslík. Já měla malou u sebe, krom vážení (tam jsem nahnala muže) a poté ještě chvilku na šestinedělí (sestra po mé výzvě o dítě, mě poprosila o strpení, že na novorozeneckém je vizita a poté mi ji hned přinesla)
 Amazonka 4D 


Re: Kreditka 

(22.1.2009 11:02:50)
Kreditko,jenže tady se nepíše o dětech,které potřebovaly kyslík,inkubátor,nebo cokoliv jiného tady se neustále zdůrazňuje,že pokud je to potřeba,tak se to riziko traumatu (ne trauma,pouze riziko) samozřejmě podstoupí,lepší živé dítě s traumatem,než mrtvé bez něj....ale pokud je dítě zdravéa nepotřebuje kyslík,inkubátor... tak proč tohle riziko podstupovat,když to není nutné...jen kvůli zadkům personálu,nebo kvůli tomu,že mají moc práce,nebo proto,že si myslí,že je to neškodné....tak proč???
 & 


Re: Kreditka 

(21.1.2009 23:26:34)
Kreditko,

nezlehcuj to, ze se nic nedeje. Akorat se v nekterych pripadech nic jineho delat. Takze je nutny to v sobe nejak zpracovat. Ale fat to nebagatelizuj a to tristni jsou pripady, kdy separace neni nutna a presto k ni dojde.
 kreditka 


Re: Kreditka 

(22.1.2009 10:56:05)
Já nic nezlehčuju, jen říkám bonding je důležitý, ale jsou životně důležitější věci, to ale neznamená, že brojím proti bondingu
 Grainne 


Re: Kreditka 

(21.1.2009 22:51:28)
Fantazie ti pracuje na plné obrátky, takže to skoro vypadá, že se neorientuješ v textu.
Každopádně tím, že tu rozvíjíš parapodivné teorie ve snaze obhájit svůj názor, nic se nemění na tom, co říká zákon.
Rodiče nejsou povinni si děti poznat kdesi v chumáči ostatních dětí, zlatou mušku ku pomoci taky nemají, ta se bohužel vyskytuje jen v pohádkách.
Jakkoli ti to bude znít nespravedlivě, rodiče rozhodují, zdravotníci nesou zodpovědnost a to za to, že svým počínáním nezpůsobí škodu na zdraví, či životě, že neporuší zákon o informovaném souhlasu a že se nedopustí chyb, jakou třeba zrovna záměna dětí je.
Tady nevznikla škoda na zdraví, ani životě, ani majetková újma, čili se nejedná o trestný čin, jedná se o hrubou profesní chybu, za kterou nese odpovědnost jednak konkrétní osoba - zdr. sestra a zaměstnavatel, protože systém, vedený v této konkrétní nemocnici byl veden tak, že chybu umožnil, tedy odpovědnost nese i nemocnice. Takže o náhradě škody rozhodne soud v občansko právním řízení, nikoliv v trestním řízení.
Zase jenom blbej zákon, no.
 kreditka 


Re: Kreditka 

(21.1.2009 22:58:31)
Pak se ale nemůžeš divit, že si zdravotníci krejou záda.
 Sylvie 


Re: Kreditka 

(21.1.2009 23:00:07)
Kredtiko, promiň, ale v kontextu s tvým příkladem nějak nechápu, čím si zdravotníci "krejou záda" - jako tím, že vytváří situace, kdy může snaději dojít k omylu? Nebo jak jsi to myslela?
 kreditka 


Re: Kreditka 

(22.1.2009 21:52:08)
Myslela jsem případ, kdy personál odnese matce dítě z toho důvodu, že má podezření na špatný zdravotní stav dítěte. Rutinní odnášení samo neberu, ale kamarádce musely dítě po porodu odvézt kvůli vadě na srdci - ona ho vydala, ale kdyby byla proti, dítě si u sebe nechala a něco se stalo otázka kdo by to schytal jestli matka, či personál ~d~ Jak by to bylo v tomto případě z právního hlediska???
 kili 
  • 

Re: Kreditka 

(22.1.2009 21:59:14)
Za Odenta to bylo asi lepší. jak zde někdo citoval jeho knihu, odnášeli tam děti ke svým matkám, takže odpovědná byla asi úplně jiná osoba.
 zuzini 


Re: Kreditka 

(22.1.2009 22:17:20)
Pane doktore, velice se vám omlouvám za chybu v mém příspěvku. Každý prostě není tak zdatný písař jako vy. Jste opravdu tak strašně pohoršen? Nebo o co vám jde? Vadí vám snad, že nekdo napíše, že to jinde dělají jinak a lépe než vy?
 kili 
  • 

Re: Kreditka 

(22.1.2009 22:23:04)
Netřeba se omlouvat. Vy sdělujete, že zdravotníci cosi nevědí. Citujete knihu. Já chci zjistit, oč vlastně jde a proto se ptám. Mohloa jste si všimnout, že ostatní hrubé gramatické chyby ve vašem textu jsem ponechal bez povšimnutí.
 Kohnova 
  • 

Re: Kreditka 

(22.1.2009 22:31:14)
kili: tak ja nevim. Nejdriv me tu obvinis z neschopnosti neco elementarniho spocitat, ackoliv ja o poctech nemluvila, a na moji zdvorilou prosbu o upresneni te vytky (bez pouziti zvajmena svuj) zaryte mlcis. Mozna neuroza z rane separace?
 kili 
  • 

Re: Kreditka 

(22.1.2009 22:34:36)
netuším, zda jste byla separovaná a jaké to mělo pro Vás důsledky. Nejsem si vědom, že bych Vás z čehokoli obvinil.
 Kohnova 
  • 

Re: Kreditka 

(22.1.2009 22:43:14)
Kili: spis Vas (pardon z predchozi tykani) jestli neseparovali. Vcera jste mi napsal, ze mi "schazi schopnost elementarnich poctu". Reagoval jste na muj diskusni prispevek, ve kterem jsem nic nepocitala, tak me zajima, jak jste to poznal. Pravdepodobne, rekla bych, slo o prekliknuti, ale mozna jste me jen prokoukl? Proste me zajima, jak jste ty moje matematicke insuficience rozpoznal.
Kdyz uz nekomu napisu omylem nejakou tu invektivku, tak aspon po zjisteni faux pas reknu "Jee promin!", na coz ten druhy vetsinou odveti "Jako by se nic nestalo." Tak totez rikam i ja Vam, pane, at Vam zbyva vice casu na zajmena.
 kili 
  • 

Re: Kreditka 

(22.1.2009 22:47:57)
Já jsem nenapsal, že Vám schází schopnost elementarnich poctu. Zkuste si to přečíst znova.
A pokud při tom budete sledovat ve vláknu návaznost, zjistíte, že jste psala o stejných zkušenostech jako autorka stati a to pak znamená, že počítáte stejně chybně jako ona. Nicméně já jsem to tak jak tak mínil k tomu článku.




 Kohnova 
  • 

Re: Kreditka 

(22.1.2009 23:04:36)
kili: Ne. Nepsala jsem o studii, ale o zkusenosti a to moji osobni. Vic v tom neni. O zkusenosti se separaci kontra neseparaci u vlastnich deti (mam jich 5). Statistika a osobni zkusenost jsou dve ruzne veci (Btw 52 nebo 53 respondentu neni dost na formulovani nejakych zavaznejsich zaveru, jenze to se snad ani nedelo). Autorka neni prvni, kdo se problematikou separace zabyval, coz ve clanku zminuje. Ze o tom vy vite draka, to je vas problem, ale laskave nedelejte z lidi blbce. Nesouhlasit a formulovat vlastni teze jde i bez urazeni.
 kili 
  • 

Re: Kreditka 

(22.1.2009 23:08:41)
Napsala jste : " Ke clanku muzu rict jen tolik, ze co autor pise, moje zkusenosti potvrdily. "

Autorka píše to, co píše - lze si to přečíst.






 Kohnova 
  • 

Re: Kreditka 

(22.1.2009 23:16:49)
Klil, jj, pokud me budete brat takhle za slovo, pak tedy ANO, vyhral jste a ja neumim pocitat. Ale opakuji znovu, mluvila jsem o ZKUSENOSTECH (osobnich) nikoli o statistice. Myslim, ze uvazujicimu cloveku to je jasne, pokud nedelame vyzkum, pouze rodime a vidime, tezko se muzeme vyjadrovat ke statistickym datum. Domnivam se, ze z toho, co jsem napsala, to jasne je. Vy se zrejme domnivat, ze nikoliv, coz ja interpretuji jako potrebu delat z lidi blby sobe pro pobaveni.
 kili 
  • 

Re: Kreditka 

(22.1.2009 23:16:42)
Ad Kohnova :

Napsala jste :

" Nesouhlasit a formulovat vlastni teze jde i bez urazeni."

Ale byla jste to Vy, která psala cosi o neurose ze separace.

Napsala jste :

" Kdyz uz nekomu napisu omylem nejakou tu invektivku, tak aspon po zjisteni faux pas reknu "Jee promin!", na coz ten druhy vetsinou odveti "Jako by se nic nestalo." Tak totez rikam i ja Vam, pane, at Vam zbyva vice casu na zajmena. "


Valerius Maximus píše :

" Jednou přišel v Athénách jakýsi vetchý stařeček na divadelní představení, ale nikdo ho nepustil sednout. Náhodou došel na místo, kde byli spartští vyslanci a ti mu uvolnili nejčestnější místo mezi sebou. Ostazní spoluobčané si toho všimli a hlasitým potleskem pochválili Sparťany. A tu jeden z nich vstal a řekl : " Athéňané vědí, co je správné, ale nestarají se o to, aby to dělali ".


 Kohnova 
  • 

Re: Kreditka 

(22.1.2009 23:20:38)
Kili: tez i napodobne. Pokud Vas to jeste bavi, muzete mi nejake drobty moudrosti poslat zase zitra, resp. zitra odpovim, protoze ted uz jdu delat neco jineho.
 kili 
  • 

Re: Kreditka 

(22.1.2009 22:54:58)
Ad Kohnova : Pochopila jste podaný výklad ?
 Khonova 
  • 

Re: Kreditka 

(22.1.2009 23:11:19)
Kili: Me Vase vyklady nezajimaji, byt intelektualne narocne nejsou, jako oddechove cteni nepobavi. Ohrazuju se jen proti Vasi tezi, ze neumim pocitat, protoze pocitat umim minimalne na urovni zakladniho VS kursu z matematiky a statistiky, OK? Krome toho mi prisivate neschopnost pocitat na zaklade vyroku, ve kterem jsem nic nepocitala.
PS: Nemam pocit, ze zakladni kurs matiky a statistiky na VS je kdovico a poskytuje mi erudovany matematicky vhled do vseho, ale na diskutovany clanek to bohate staci.
 Anni&Annika 


Re: Kreditka 

(22.1.2009 22:38:31)
aha...tak nejdriv jsou tu vsichni chytri jak radia a najednou mi nikdo neodpovi...to pro me znamena, ze vysledek dotaznikovani neni smerodatny, neb dojit k vysledku tim ze se 2x zeptam, mi prijde nedostacujici...co pro me dite znamena 5 minut s mym otcem? Do jake skupiny se clenim v dotazniku....je ma porodnice spatna a bere mi dite? A bylo to uplne stejne u ostatnich tazanych jako u me? Neb na otazku, zdali bylo dite v prvnich dvou hodinach jinde nez u me bych totiz odpovedela ne.....takze o cem tu vlastne diskutujete? O jakem stavu porodnic?~t~~t~~t~~t~
ja radsi odchazim..je too nicem....~j~
 kili 
  • 

Re: Kreditka 

(22.1.2009 22:41:02)
Kolik je v republice porodnic ?
 Cow :-) 


Re: Kreditka 

(22.1.2009 22:44:51)
Anni, mně už to posuzování o kvalitě porodnic leze celkem krkem, páč je to věc subjektivní a každá máme jiné požadavky. Viz článek Rodila jsem v Irsku. To co jedna považuje za propadák, to by druhé stačilo ke štěstí.

To asi nebyl Míšin záměr. Jestli jsem to dobře pochopila, článek je VÝZNAMU BUNDINGU.
 Cow :-) 


Re: Kreditka 

(22.1.2009 22:46:39)
BONDINGU, ach jo~j~~q~
 Anni&Annika 


Re: Kreditka 

(22.1.2009 22:50:45)
Kravi, ja vim jen si myslim, ze je dotaznik nedostacujici a meni celou situaci....nejdriv te zarazi, ze tu jsou nemocnice bez srdce, neb vidis ty cisla....ale to cislo je nefer, neb ho hodnoti 2 neuplne otazky....podle ni by byla i ma porodnice spatna, ackoliv me tam dite nikdo nebral a brat nechtel~;)
 kili 
  • 

Re: Kreditka 

(22.1.2009 22:56:51)
pro to bývají dva důvody

- úmysl
- neznalost
 Grainne 


Re: Proč? 

(22.1.2009 23:16:05)
Já myslím, že mnohem důležitější, než několik čísel, je prožitek matky, ač třeba neprokázán.
Není vhodné, aby se matky musely přetahovat o své dítě s personálem porodnic a protože tu zazněly názory pro i proti, měly by být matce nabídnuty obě možnosti jako rovnocenné a to ve všech porodnicích.

Nebudeme se snad bavit o událostech, jako je náhký požár, epidemie apod. to nepatří mezi statisticky natolik významné události, aby se musely zahrnovat do takových postupů.

Takže zůstává otázka, proč nejsou nabídnuty obě možnosti?
 Cow :-) 


... 

(23.1.2009 1:50:55)
Anni, aha, jenže já pětiminutové přerušení kontaktu mezi rodičem a dítětem nepovažuji za tragédii či za "neúspěšný bonding"...
Ale osobně se přikláním, aby si to rodinka opravdu ty první dvě hodiny po porodu spolu užila co jen to jde.
V článku je řeč o časovém rozpětí 2-12hod.
No, myslím, že si matka může úplně v klidu dojít na wc a do koupelny, najíst se, zatelefonovat.
Ani vizitu pediatra nepovažuji za "rušení".

Trochu jinak.
Co tedy velice ruší mě, je množství návštěv..hlavně těch nečekaných.

A když už jsme u těch návštěv, tak rodičky na nadstandardních pokojích, kde jsou návštěvy povoleny "nonstop", jsou nejvíc zaneprázdněné, nestíhající a nejunavenější z celého oddělení. Pokud si tedy předem nestanoví únosnou normu pro návštěvníky.
 cizinka1 


Re: Kreditka 

(23.1.2009 8:22:57)
Anni, ty si myslis, ze cituji "ze je dotaznik nedostacujici a meni celou situaci"?

Ty jsi ten dotaznik videla? Je velice podrobny, ma otazky treba, jak dlouho miminko zustalo na brisku matky po narozeni. Take kde bylo v kazdy interval casu. Jsi opravdova spicka v hodnoceni vseho, o cem vis houby. Zkus jednou se uvedomit, ze tvoje domnenky skutecnost nevytvari.

Ptala jsi o tech petiminutech po porodu. (Ponekud drze na muj vkus, proc si myslis, ze ti nekdo je povinny doplnovat tvoje mizerne vzdelani, jakoukoliv hodinu vecerni odpovidat na jakoukoliv otazku?~o~) Ale budiz. Zalezi kdy, zalezi proc. Pro cerstve narozene 5 minut odlouceni je utrpeni dlouhe jak vecnost, ono nevi co se deje ani nema prestavu o case. Jeho instinktivni potreba je byt v bezprostredni blizkosti matky a najit si prso - prozkoumat si nove prostredi. Je na to vybavene, nema sevrene pesticky, ma oci otevrene do koran. Nikoliv byt zmereno, zvazeno a umyto, coz pro nej musi byt sileny stres, i kdyz trva - objektivne - kratce. Jak velke nasledky drasticke odlouceni na nej zanecha, zalezi na individualni odolnosti a na okolnosti. Nekazdy, kdo se jednou zlomil ruku je celozivotne postizeny, ale muze se stat. Stejne tak je to i s psychickymi traumaty. Pokud dite nebo matka jsou v ohrozeni zivota, prednost ma samozrejme zachrana zivota, a to i presto, ze bude traumaticka. Je to snad zrejme, ne?
 Sylvie 


Re: Kreditka 

(22.1.2009 22:45:23)
Kohnova, klid, Kili je jenom takový známý troll. Autorka článku mu leží v žaludku, ty jsi s jejím článkem vyjádřila souhlas, tak on tě jenom upozornil, že v článku jsou počtářské chyby. S autorkou se nebaví :o))) nicméně bitku na fóru se vyvolat snaží a tys měla tu smůlu, že tvůj příspěvek byl zrovna po ruce ~d~ Kiliho je nejlepší neřešit ~;)
 Grainne 


Re: Kreditka 

(21.1.2009 23:01:30)
No, ale záda si nemůžeš krýt tak, že porušíš zákon, to si brzo naběhneš, stačí, aby nějaká "zuřivě militantní matka" podala žalobu a to bys viděla kolotoč.
 kreditka 


Re: no nevim 

(21.1.2009 18:03:13)
Kačko držím ti palce, je mi jasné, že ti tvé povolání PA v nemocnici dají tady pěkně sežrat, jako naposled Ivaně. Kašli na to, měj se pěkně a dál dělej co umíš dle svého svědomí ~R^ ~x~
 vlad. 
  • 

pro Kačku 

(21.1.2009 16:50:30)
Kolega (ještě jako neonatolog) byl na stáži v Dánsku, kde se přirozeně probíhající porody odehrávaly v místnosti, kde bylo: přítmí, TEPLOTA vhodná pro novorozence, hudba dle přání matky. Novorozenec se nikam neodnášel, byl zabalen do PŘEDEM NAHŘÁTÉ jemné froté osušky a položil se matce na břicho a dal se přisát. Pokud vše probíhalo standardně, dítě bylo zběžně vyšetřeno za asistence matky na jejím těle. Zbytek vyšetření byl proveden po opuštění porodního sálu na pokoji za přítomnosti rodičů (dítě za několik hodin asi nevyroste o x cm, že). Vzhledem k tomu, že se něco podobného pokoušel několik let neúspěšně prosadit v nejmenované pražské věhlasné porodnici, tak seznal, že zdejší porodnictví je v dohledné době nereformovatelné, Dnes věnuje jinému pediatrickému oboru, škoda.
 vlad. 
  • 

Re: pro Kačku 

(21.1.2009 16:56:17)
Teď jsem se dočetla, že ve stejném "ústavu" pracuješ i ty
 nordica 


Re: pro Kačku 

(21.1.2009 21:14:42)
Hm, to Dánsko zní pěkně, ale taky se k tomu museli dopracovat. Rodila jsem tam před téměř 24 roky, měli nové porodní lůžko, které PA neuměla obsluhovat (takže se mnou různě verglali nahoru a dolu, šteloval i manžel), doktor přišel až ke konci, aby oznámil, že už to trvá nějak dlouho a dítě může být ohrožené - chtěl vzít zvon, tak tomu jsem se ještě ubránila. Po porodu byl syn ještě s pupečníkem položen mně na břicho - to bylo tedy super. Pak ale odnesen a dále už jsem ho mohla jakžtakž mít u sebe - ale stejně ne pořád. Hlavně mne ráno hnali na tělocvik - syn se narodil kolm 2hod. ranní, v 9 jsem byla vyzvána ke cvičení.pro případné rýpaly - ne nebránila jsem se, zas tak dobře dánsky jsem ještě neuměla, komunikace probíhala spíš anglicky a proti hrůzostrašným historkám z tehdejších českých porodnic mi to stejně přišlo jako v ráji.
 Lassie66 


Re: no nevim 

(21.1.2009 13:51:51)
Když už jsme u té otcovské lásky - pořiďte tatínkům šátek nebo manducu. Pamatuji se, jak si ten náš pochvaloval vzájemnou blízkost s miminkem a jak byl sám překvapen, jak mu to dělalo dobře.~x~
 zuzini 


Re: no nevim 

(21.1.2009 13:43:57)
Vyspinkat se v teplém inkubátoru ~a~
Zdravé, fyziologicé novorozeně? Nechápu k čemu je to dobré, nemyslíš, že se mu lépe odpočívá na nahém a teplém matčině těle?

Miminko je posléze omyto, oblečenoa zabaleno a jde za maminkou-jak si ho bude chtít nechávat u sebe je jen na ní

Musí být omyto?
 Lassie66 


Re: no nevim 

(21.1.2009 13:47:10)
Ale no tak, Kačko - nikdo nikoho neshazuje. S tímto přístupem bychom ještě kolektivně rodily v pěti na jednom sále - nekojte a nepropagujte kojení, mohlo by s to dotknout maminek, které nekojily. Nemluvme o přirozených porodech - našim matkám by to mohlo být líto. Nechtějme otce u porodů - naše matky si to také nemohly dopřát... Jen ať se o tom píše, já jsem mohla mít alespoň opravdu silný zážitek z narození syna, když už mě to minulo u dcery. Ano, mohla jsem se na něj dívat, ale já mám raději své děti ve své náruči.~:(
 Vrtulka* 


Re: no nevim 

(21.1.2009 13:48:56)
Kačko, v čem konkrétně je pobyt v inkubátoru pro zdravé dítě přínosnější než pobyt u matky? Jakým mechanismem tam dochází k lepší adaptaci?
Dále píšete, že se matce ošetřují poranění- je problém aby v té době bylo dítě u ní(nemluvím o situaci kdy je matka v narkóze)? Potom matka leží na sále- proč není dítě u ní? Co tomu brání?
Po příchodu na šestinedělí- co si mám představit pod tím, že matka může své dítě vidět? Může se na něj podívat nebo si ho může vzít? Proč když je z jakéhokoliv důvodu dítě potřeba omýt se tak neděje v době kdy je již tak jako tak od matky odděleno? Proč je doba odloučení ještě takto prodlužována?
Tvrdit, že upozorňováním na separaci zdravých matek od zdravých dětí ubližujeme matkám po císařském řezu- no, nebylo třeba vhodné pokusit se těmto matkám vytvořit takové podmínky aby mohly se svým dítětem být co nejvíce v kontaktu?
Otcovskou lásku nikdo neshazuje, kdepak jste to viděla?
 Kačka, por.as, 2 děti 
  • 

Re: no nevim 

(21.1.2009 13:58:06)
Prostě se ošeřuje maminka a někde jinde zase miminko-vžyť ono taky potřebuje aby je prohlédl lékař a bylo sledováno, pořád nevím co na tom je. když přijde na oddělení, dá s to sestřičkám vědět a ty jí miminko přinesou a seznámí jí se vším co je potřeba. samozřemě na oddělení není tolik sestřiček, takže pokud má sestřička práci jinde, musí maminka vydržet. opravdu si myslíte, že jsou matky tímto způsoben týrány či co? Svou práci jsem dělala vždy moc ráda a doufám, že jí brzu zase dělat budu, nevím o tom, že bych někdy někomu nějak ublížila. víte co mně mrzí nejvíc-vždycky když se s námi maminky po porodu a pak i po pobytu na oddělení loučí jsou milé, usměvavé a děkují nám za vše a pak člověk čte jak jsu matky z porodnic zničené, jak jim tam každý ubližuje a nevnímá jejich práva-proč to tedy neříci přímo :-(
 MarkétaP + 4 dcerky 


Re: no nevim 

(21.1.2009 14:01:23)
Protože ti spousta věcí může docvaknout později. Mně třeba plně došly až po půl roce.
 Cita 


Re: no nevim 

(21.1.2009 14:17:00)
Přesně tak..

Kačko, já byla ráda, že už z tý hrůzy jdu pryč...proto asi ty úsměvy...a spousta věcí mi opravdu docházela až dodatečně..
 zuni 


Re: no nevim 

(21.1.2009 14:03:54)
"ošeřuje maminka a někde jinde zase miminko"
" musí maminka vydržet"
proč? Proč nepřijde lékař za ní? O čí pohodlí jde, o pohdlí maminky (vyčerpané porodem atd.), nebo pána dochtora?

"opravdu si myslíte, že jsou matky tímto způsoben týrány či co?"
pokud nelze vyhovět přáním klienta (zdravá matka není pacient!!!), tak ano, jsou týrány - v běžném světě pokud zhotovitel nevyhoví přání klienta, tak klient může jít ke konkurenci. Matka po porodu dost těžko. Myslím že je tady zneužívána její situace.

 Lenelka 


Re: no nevim 

(21.1.2009 14:10:25)
Kacko, proc by to musela maminka vydrzet? Kdyz nebude od ditete oddelena, tak ji ho ani nikdo nebude muset zpetne prinaset! Tady v UK zadne sesterny nejsou, miminka se neoddeluji a jde to. Je to jen o tom, zmenit pristup zazity z let davno minulych, pohnout se kupredu...
 Jannat 


Re: no nevim 

(21.1.2009 17:48:21)
Přesně tak! JDE OPRAVDU "JEN" O TO ZMĚNIT ZAŽITÝ PŘÍSTUP ale když vidím a jakou urputností přes veškeré logické argumenty, které toto podporují, se všichni té změně, či dokonce jen myšlence na změnu, brání...
Tady Kačka je toho jasným důkazem, ta evidentně není schopna na skutečnost, že fyziologické dítě není nutné od matky vůbec oddělovat ani pomyslet... :(
J.
 MarkétaP + 4 dcerky 


Re: no nevim 

(21.1.2009 14:10:41)
Protože ti spousta věcí může docvaknout později. Mně třeba plně došly až po půl roce.
 Lassie66 


Re: no nevim 

(21.1.2009 14:12:33)
Kačko, tak vám to tedy říkáme přímo - neodnášejte maminkám jejich děti. Sama jsi to psala - sestry nemají na děti vždycky čas, matky na to své ano. Přečti si podrobné popisy porodnic na www.aperio.cz a uvidíš, že dneska je už celkem běžné, že se děti vyšetřují u lůžka matky, někdy dokonce na břiše. Jestli se chceš vrátit zpět do oboru, budeš si muset zvyknout, že o dětech rozhodují jejich rodiče. A pokud bude dítě zdravé, začne být běžnou praxí všude, že se děti ponechají matkám, případně na přání matky zůstanou u sester.
 Lassie66 


Re: no nevim 

(21.1.2009 14:16:12)
Mimochodem, to je jeden z důvodů, proč rozumím matkám, které rodí doma. Zdravotníci sice začínají být empatičtější, péče se mění k lepšímu - ale co když narazím na nějakou PA, která si stále jede po svém, bez ohledu na nejnovější trend, protože se "to tak vždy dělalo"? Ani Kačka není ochotná připustit, že se odnesením dítěte maminky i děti o něco podstatného ochuzují, ač má zde možnost si přečíst spoustu příspěvků, které to potvrzují..~q~
 Kačka, por.as, 2 děti 
  • 

Re: no nevim 

(21.1.2009 14:42:58)
Že já jsem vůbec psala svůj názor... :-(
Teď mám z toho jen depku, brečím jak želva a bolí mně hlava...já to opravdu myslela dobře, chtěla jsem jen napsat, že si myslím, že to není až tak fatální, že si myslím, že to nemůže člověka až tak ovlivnit, že maminky co nejsou úplně v pohodě nebo tatínkové, kteří se s miminkem "svazují" až doma, se nemusí bát, že mezi nimi a dětátkem nevznikne silné pouto...mám svojí práci tolik ráda...vždy jsem se snažila maminkám co nejvíce vyhovět a zároveň se držet všech dnešních postupů, které se snaží zajistit, aby maminka a miminko byly v pořádku. Stále se vzdělávám, pracovala jsem na část. úvazek i mezi dětmi-takže doma jsem něco přes rok a už se zase brzy vrátím. Připadá, že tady vládne jen názor, že porodnice jsou hrozné, zdravotníci tyrani co myslí jen na sebe a rodičky a děti ubohé oběti...přece je snad v tom všem i něco dobrého, přece Vám všem jen neubližujeme, ano-jsou lidé špatní i dobří-jako v jakémkoliv jiném oboru, ale přece to nemůžete vše pořád dokola jen hanit...:-( myslela jsem si, že mám krásné zaměstnání, kde vídám lidské štěstí a radost, a místo toho tady zjistím, že jsem snad ta nejhorší tyranka, co se nevzdělává, myslí jen na sebe a jejíž práce lidem jen ubližuje...omlouvám se, že jsem se mezi vás vůbec odvážila vstoupit...:-(
 MarkétaP + 4 dcerky 


Re: no nevim 

(21.1.2009 14:47:00)
Kačko, já tě chápu, ono to moc bolí, když zjištíš, že v nejlepším úmyslu děláš něco, co třeba není tak úplně nejlepší ... Taky by mi to bylo líto, ale až bych vychladla, asi bych se zkusila zamyslet, jestli bych přeci jen nemohla zkusit něco změnit - někdy jen dobře položená otázka (třeba "přála bsyte si" místo "teď uděláme tohle, jo?") umí udělat zázraky ...
 simona 
  • 

Re: no nevim 

(23.1.2009 1:31:43)
Markéto, tvé názory jsou mi sympatické a nemám s nimi problém, mám ale velký problém s formou, kterou je prezentuješ - manipuluješ. znovu opakuju - souhlasím s dítětem u matky hned po porodu apod... ale vadí mi že mi de facto svým postojem říkáš, že protože já to měla jinak, měla jsem to horší.
 MarkétaP + 4 dcerky 


Re: no nevim 

(23.1.2009 9:45:15)
Simono, to je mi líto, že to takhle vnímáš, vážně si nejsem vědoma, kde jsem něco takového řekla, vůbec si to totiž nemyslím. Osobně, a všude to zdůraznuji, mám zato, aby bylo matce umožněno takové sepjetí s dítětem, jaké si bude přát, aby jí bylo nabídnuto a aby byla bez kometářů respektována jakákoli její volba, včetně té, že si přeje dítě odnést; aby nebyl veden nátlak jakýmkoli směrem (chcete ho tady, nejlépe ploložené na holém břiše přikrytí společnou dekou = jste hysterka, co mám komplikuje práci; nechcete ho tady = jste nemožná matka).

Můžu tě kdyžtak poprosit, ve kterém místě moje slova vyzněla jinak? Abych příště věděla, kterou formulaci třeba upravit.
 MarkétaP + 4 dcerky 


Re: no nevim 

(21.1.2009 14:49:17)
A chci dodat - možná to skrt ten pocit osobního ohroření není vidět, ale co se kritizuje, nejsou v tuhle chvíli ani tak konkrétní lidé, ale SYSTÉM. Jsi citlivý člověk, možná, že když nahlédneš, že systém není pro tvoje klientky nejlepší, můžeš udělat jako jednotlives strašně moc.
 MarkétaP + 4 dcerky 


Re: no nevim 

(21.1.2009 14:49:22)
A chci dodat - možná to skrz ten pocit osobního ohrožení není vidět, ale co se kritizuje, nejsou v tuhle chvíli ani tak konkrétní lidé, ale SYSTÉM. Jsi citlivý člověk, možná, že když nahlédneš, že systém není pro tvoje klientky nejlepší, můžeš udělat jako jednotlivec strašně moc.
 Sylvie 


Re: no nevim 

(21.1.2009 14:49:55)
Copak, Kačko? Neznáš odpověď na otázku, v čem je pobyt a vyšetření dítě v inkubátoru pro matku a dítě přínosnější, než pobyt a ošetření u matky... tak místo odpovědi na tuto zásadní otázku (která tu různými slovy zazněla několikrát) radši nasadíš citové vydírání (jací my jsme tady fuj, až tě z toho bolí hlava)?
 Kačka, por.as, 2 děti 
  • 

Re: no nevim 

(21.1.2009 15:13:01)
jak můžete být tak zlá na člověka kterého neznáte? Já nikomu nikoho z náruče nervu, jen říkám, že si nemyslím, že by to mohlo tolik ublížit, Váš názor Vám neberu, v životě jsem nic neudělala proti něčímu přání ani nikomu nic nepřikazovala.
 & 


Re: no nevim 

(21.1.2009 15:18:29)
No nemohlo az tak ublizt... Ale pripustis, ze by to ublizit mohlo? Proc delat rutine neco co neni zapotrebi?
Fakt to nikdo nemysli osobne proti tobe... ~;)
 Sylvie 


Re: no nevim 

(21.1.2009 15:20:56)
No tak proč neodpovíš na otázky, v čem je tedy inkubátor pro zdravé novorozeně lepší, než pobyt u matky? Místo odpovědi nasadit kvílení mám z vás depku a bolí mě z toho hlava není nic jiného, než citové vydírání ~d~ Styďte se, že se mne dovolujete na něco ptát ~y~ Však pokud víš, proč ten postup obhajuješ, tak snad není problém to napsat?
 Grainne 


Re: no nevim 

(21.1.2009 15:21:58)
Kačko, teď víš, že to ublížit může, byť se tak děje, alespoň doufám, v dobré víře.
Pokud se nad tím zamyslíš, bude to v pořádku. Špatné věci totiž nejsou o nic míň špatné jenom proto, že se dějí v dobré víře.
 Lassie66 


Re: no nevim 

(21.1.2009 15:22:01)
Kačko, ani po přečtení této diskuze nevidíte, že se zbytečnou separací ublížit dá? Nevidíte, že si matky stěžují, jak po dětech toužily a nebylo jim vyhověno, jak pochodovaly po chodbách jak tygřice v kleci a hledaly své děti, jak jim zpětně bylo líto, že se o děti více nervaly? Skutečně vás tyto příspěvky nepřesvědčí, že tento zastaralý postup je škodlivý? A to jsou jen příspěvky matek, novorozenci bohužel nemluví, aby popsaly,co cítí ~d~.
 zuni 


Re: no nevim 

(21.1.2009 14:55:16)
dám příklad: většinová společnost kadeřnic by zastávala názor, že je supr holčičky stříhat dohola. Ovšem pár maminek by lobbovalo za to, nechávat holkám dlouhé vlásky. Ne všude, u všech, ale pokud chtějí, tak mohou nechat holčičkám i dlouhé vlásky.
Společnost kadeřnic by to ovšem udělat nechtěla, a pokud, tak neochotně, s poznámkami.
Maminky lobbující za dlouhé vlasy by říkaly: "Nemusíte nechávat přece všem dlouhé vlasy. My jen chceme, abychom to tak udělat MOHLY. "
A kadeřnice by po tvém vzoru říkaly: "Ale my si myslíme, že stříhání dohola nikomu neškodí!"

Nojo, ale to jsme přece někde jinde - nevidíš sama nelogičnost takové reakce? Ať si třeba o bondingu myslí kdo chce co chce, ale pokud to nikomu neubližuje (bonding zdravým dětem jistě ne! to snad uznáváš?), tak bychom to v 21. století mohli jednak požadovat, a jednak dostat, ne?
 MarkétaP + 4 dcerky 


Re: no nevim 

(21.1.2009 14:58:31)
Jo, a ještě - když budeš ženám naslouchat a znažit se zjistit jejich přání, možná té radosti a štěstí uvidíš o hodně víc - to není špatné odměna, ne?
 Kačka, por.as, 2 děti 
  • 

Re: no nevim 

(21.1.2009 15:22:30)
Ježišmarja vždyť já jim naslouchám, jsem malá křehká osůbka, která opravdu lidem ani rozkazovat neumí-nejsem žádná šílená sestra co na matky ječí a bere je jako něco podřadnýho, nepřikazuju jim co maj a nemaj dělat, všechno vysvětluju, povídám si s nima, řeším jejich problémy, proč mně tak hodnotíte, když mně vůbec neznáte? Jen proto, že píšu, že si myslím, ,že krátkodobé odloučení neublíží? Prostě to z mého pohledu tak je, neříkám, že by se to nemohlo dělat jinak, ale nejsem neonatolog ani dětská sestra, tak vám vše nevysvětlím, vím, že miminku je u maminky nejlíp, ale prostě si nemyslím, že by nemohlo být odnešeno-prohlédnuto lékařem, ošetřeno, oblečeno...vždyť netvrdím, že u maminky je miminku špatně, nebo že bonding je špatný, jen si myslím, že na vytvoření citů a vztahů je po těch pár hodinách času dost.
 Amazonka 4D 


Re: no nevim 

(21.1.2009 15:27:31)
Kačko,malá křehká Kačko...umíš číst???

Pročti si ty stesky maminek tady na diskuzi,zkus se nad nimi zamyslet...proč tady ty maminky píší,že jim to vadilo,že hledaly cestu k dítěti hůř,já ti napíši,že se mi z takové separace dcera dostává pomalu pátý rok a ještě není OK...proč myslíš,že nejsme ublížené,že to nikomu neublížilo...
 Babyna,Patricie07,Michael10 


Re: no nevim 

(21.1.2009 16:07:39)
Kačko, všechny ty úkony co popisuješ jsou možné i bez odnesení dítěte někam jinam. Já jsem měla dceru asi půl metru od sebe a prohlédnutí lékařem i oblečení dcerky trvalo max. 10 minut (spíš to bylo míň). Mě zatím dr. šil a dceru měl u sebe manžel. Takže nevím, proč by se mělo dítko někam odnášet.
 Bumbi&05,08,10 


Re: no nevim 

(22.1.2009 10:40:16)
Kačko, píšeš, že si myslíš, že krátkodobé odloučení neublíží. Myslím si, že nemusíš mít pravdu. Pokud bych netrvala na tom, že se synem půjdu na UZV ledvin, nikdy bych se nedozvěděla, že má dilatace a je potřeba to v roce zkontrolovat, zda to srostlo a v případě, že ne, tak by bylo nutné to řešit.

Ve zprávě, kterou jsem pak dostala, o tom totiž nebylo ani slovo. Dg. dilatace zřejmě dostalo jiné miminko, jedno z těch 7, co tam bylo na vyšetření (jelo se jak na páse, jedno mimi za druhým, matku tam měly jenom 2 děti, ostatní plačící robátka po vyšetření obsluhovala sestra).

Záměna lékařský zpráv může být ve srovnání se záměnou dětí banální. Ale děje se to. Obojí.
 Beezi,V+J 


Re: no nevim 

(21.1.2009 14:58:57)
Kačko, chápu, že se tě to tady dotýká. Ale ber to tak - pro matku i pro dítě je porod jedním z nejklíčovějších okamžiků v životě. Na tom, jak to všechno probíhá a proběhne, dost záleží. Ne vždy to samozřejmě vyjde podle představ. Ale PROČ proboha v porodnicích nezměnit aspoň ty škodlivé nebo ne úplně ideální věci, které nejsou nezbytně nutné - jsou to jen relikty z minula, dělají se proto, že se to tak dělalo dřív, nebo proto, že je to tak pro personál jednodušší.

Píšeš, že máš svoji práci ráda a záleží ti na tvých klientech (matkách i jejich dětech). Tyhle články a diskuze tu nejsou proto, aby ti tvůj vztah k práci a ke klientům znechutily. Jsou tu proto, aby se lidé, jako jsi ty, zamyslely, jestli je opravdu nutné dělat věci takto, jestli by to nešlo líp.

Píšeš, že nechápeš, co je na nucené separaci novorozeňat tak špatného. A nechápeš teda ani to, že bez ní by to mohlo být lepší? ~d~
 Beezi,V+J 


Re: no nevim 

(21.1.2009 15:03:27)
Sakra - pochopitelně "lidé zamysleli". ~f~

A ještě chci potvrdit to, co už tu psaly jiné přede mnou - taky jsem z porodnice podvakrát odcházela s radostným úsměvem na rtech (děkovala jsem teda jen v tom druhém případě). To, co bylo špatně a mohlo být jinak, jsem si začala uvědomovat až mnohem, mnohem později. A o to znepokojivější to uvědomování pro mě bylo, že jsem zároveň taky pochopila, nakolik některé ty věci byly naprosto zbytečné. ~g~
 Lassie66 


Re: no nevim 

(21.1.2009 15:05:44)
Kačko, naopak, můžeš být do budoucna ta, kterou si maminky budou ke svému porodu vyžadovat. To, že jsi vstoupila a byla ochotná diskutovat znamená, že tě názory maminek zajímají. Tak naslouchej dále a snaž se splnit touhy žen, které po blízkosti se svým miminkem touží i těch, které svěří miminko sestrám.Budeš se divit, ale já jsem se zde před dvěma lety také hádala(také jsem sestra - už ale bývalá)a změnila názor na spoustu věcí. Buď proto, že jsem nad tím přemýšlela a přišlo mi to logické, nebo proto, že jsem o zkušenost mateřství bohatší, takže některé věci vnímám jinak. Tak co, už nebrečíš? ~x~
 Lassie66 


Re: no nevim 

(21.1.2009 15:07:49)
Kačko, naopak, můžeš být do budoucna ta, kterou si maminky budou ke svému porodu vyžadovat. To, že jsi vstoupila a byla ochotná diskutovat znamená, že tě názory maminek zajímají. Tak naslouchej dále a snaž se splnit touhy žen, které po blízkosti se svým miminkem touží i těch, které svěří miminko sestrám.Budeš se divit, ale já jsem se zde před dvěma lety také hádala(také jsem sestra - už ale bývalá)a změnila názor na spoustu věcí. Buď proto, že jsem nad tím přemýšlela a přišlo mi to logické, nebo proto, že jsem o zkušenost mateřství bohatší, takže některé věci vnímám jinak. Tak co, už nebrečíš? ~x~
 Lassie66 


Re: no nevim 

(21.1.2009 15:08:33)
Pardon, 2x jsem to nechtěla ~f~
 sojka+07+09 


Re: no nevim 

(21.1.2009 16:15:14)
Milá Kačko, nedá mi to a musím taky odpovědět. Jsem zdravotník, pracuju s těžce nemocnými a umírajícími lidmi. Vím jaké to je, když jsou klienti nevděční. Myslím, že na diskusi v rodině chodí hodně maminek, které zažily ošklivé zážitky při porodech (včetně mě), není to pro ně uzavřené a tak mají potřebu stejně jako já pátraat po tom jak by to mohlo být jinak. Ty vděčné a spokojené maminky tady asi nenajdeš. Já mám co se odnášení dětí názor takový, že by se vždy mělo vyhovět mamince, ale mělo by jí být i umožněno si odpočinout. Mně miminko odnesli na celou noc s tím, že jsem vyčerpaná a to jsem tedy opravdu byla. Zvracelo plodovou vodu a já skutečně nevím jestli bych se probudila. Přesto to na mě zanechalo velké následky a dodnes mě to mrzí. Jsou ale maminky, které si dítě nechají odnést na noc dobrovolně a rozhodně pro to nejsou horší matky.Nicméně nesouhlasím s tím, že několik hodin bez kontaktu může mít fatální následky pro vztah matka dítě. Maminky s miminky se dovedou připoutat i později. Ne každá žena po porodu je okamžitě provozuschopná, ne každá má chuť svoje miminko mít u sebe. Některé si chtějí opravdu jen odpočinout. Je to proto, že lidé vytvářejí vztahy různě. Někdo potřebuje delší dobu k připoutání a zprvu kouká na svoje mimi závojem vyčerpání a necítí nic. Někdo je zavalený láskou a chce mít svoje děťátko navždy u sebe. Pro mě by bylo ideální, kdyby mi sestřičky daly vybrat a přitom mi nevyhrožovaly, že se dítě pozvrací a zadusí.Stejně jako ostatní maminky zde jsem se narodila za tvrdého komunismu a moje maminka je pro mě nej. Celý život. Nemyslím, že jsme tak zoufalá generace. Rozhodně ne zoufalejší než ta současná.
 Mickey16 


Re: no nevim 

(21.1.2009 22:53:17)
Kačko, mě to teda přijde z vlastní zkušenosti sakra fatální a klidně můžeš brečet a může tě bolet hlava, já se takhle cítím už pár měsíců, takže mě to nedojme. První dítě se narodilo v pražské velkovýrobně, po porodu mi ho ukázali, přiložili, dali vedle mě do vyhřívanýho lůžka, pak mě přemístili na šestinedělí (to bylo cca 10 večer), a jeho odvezli bůh ví kam, viděla jsem ho pak až v 6 ráno, ale to už pro mě bylo cizí mimino. Jako když se díváš na film ze kterýho někdo kus vystřihl. Můj vztah k němu byl víceméně dost chladný, což mi naplno docvaklo až po porodu druhého syna, který byl stále se mnou (kromě cca 5ti minut půl hodiny po porodu, kdy ho akorát oblíkli a zase mi ho vrátili, nikdo ho nemyl). K druhorozenýmu mám podstatně vřelejší vztah a to tak že hodně,okolí si toho všímá, doma se xkrát denně hádáme že prvorozeného zanedbávám, že ho nemám ráda, v důsledku toho ho táta zase upřednostňuje před miminem aby mu to vynahradil, já si vyčítám že ho nemám ráda, vztahy u nás doma jsou dost napjaté a je kvůli tomu permanentní dusno.
V čem vidím konkrétně rozdíl mezi mým přístupem k dětem- například:
-první dítě jsem kojila jen 3 měsíce, od začátku jsem měla ke kojení odpor (už od porodnice, kdy mi připadal víceméně jako otravnej parazit), jakmile v postýlce zabrečel pomyslela jsem si "šmarjá už zase kojit, to snad ne", a čekala jsem než se začaly třást okení tabulky, mohla jsem kojit dál ale dost jsem se na to vybodla
-druhé dítě kojím dodnes (11 měsíců), nedělalo mi problém kojit i po hodinách, ačkoli jsme to s kojením měli dost nahnutý ustáli jsme to, kdykoli jen kníknul pomyslela jsem si "Jé ty už máš hlad, broučku" a hned jsem ho vzala
-první dítě jsem naučila od 3 měsíců spát v postýlce pomocí drsnější verze Estivila, neměla jsem náladu na jeho řvaní a na to uspávat ho
-druhé spí v mojí posteli dodnes a nemám ambice učit ho teď spát někde jinde, v noci se ke mě tulí a jsme spokojení oba
... a takhle bych mohla pokračovat ještě dlouho.
Prostě k němu nemám vztah jako ke svýmu dítěti ale jako např. k dítěti kamarádky... hezkej, šikovnej, pohrajeme si spolu, ale NĚCO tam chybí.
Blbejch 8 hodin po porodu, ale je mezi náma ohromná propast a ví bůh jestli to někdy bude lepší (no, možná jo, už teď je to malinko lepší jak před půl rokem, kdy jsem ho vyloženě nenáviděla), obávám se že cestu k sobě si budeme muset hledat ještě pár let a ví bůh jak to ovlivní naše vztahy v pubertě... takže jo, tohle mi teda připadá zatraceně fatální, a teď ať mi někdo vysvětlí že tohle všechno je jen důsledek toho, že sestra byla líná mi v 10 večer ukázat kde je zavinovačka a mast na prdel... pardon za ty výrazy, ale fakt mám dost kyž něco takovýho čtu~q~~q~~q~
 KoproFka 


Re: no nevim 

(22.1.2009 0:03:04)
... ty, hele, to ale nemusí být vůbec kvůli tomu, že Ti synka odnesli... fakt! V době, co jsem ještě dělala jógu, jsem se dostala na "akci" jedné paní doktorky (lékařky-internistky, pracující v oboru), která se jógou a alternativními metodami také zabývá a ona měla takovou velice zajímavou a teorii - kterou dle mne velice logicky obhájila - tzv. dalších životů, nebo jak to napsat, která vychází tuším z budhismu...
Abych to vylíčila co nejstručněji - duše má mnoho životů a jednotliví lidé se v dalších životech stále setkávají a v té "duši" si nesou stopu předchozho života, tedy to, jaký k sobě měli dříve vztah - a snaží se stále dosáhnout vztahu ideálního - resp. ho napravit ... a pokud se jim to v "aktuálním" životě nepodaří, prostě se by se měli v dalším/ch životě/tech setkávat znova a znova, dokud se jim to nepodaří...No, pokud se tedy dva lidé k sobě nějak špatně zachovali, jeden druhému nějak ublížil (pro představu - v případě např. 17. století jeden druhého kupříkladu zabil) v dalších životech se zcela jistě znovu potkají (resp. sami sebe vyhledají) tak, aby mohlo dojít k "narovnání", ovšem zpravidla se role prohodí, tedy že si to tvz. oplácejí - ne tedy, že zrovna dojde k tomu, že druhý zabije prvního, ale že dost pravděpodobně - jakkoli škodí/ubližuje...
Ona to vysvětluje tím, že hodně lidí je ti na první pohled ihned sympatických a bezvadně s nimi vycházíš a naopak jsou lidé, které jsou od prvního kontaktu nesympatičtí, aniž by se třeba i stačili jakkoli projevit (vadí ti už jen třeba jak stojí, jak gestikulují atp.) a nebo, pokud už takové lidi v okolí máš, nedá se s nimi najít společná řeč ...

No a ona pak říkala, že největší průšvih je, pokud se takováhle "ublížená" duše dostane do Tvé rodiny... Prý to řeší sama také u své prvorozené dcery...

Já jsem tedy celkem pragmatický a praktický člověk, ale tomuhle snad jako jedinému fakt věřím a připadá mi to celkem logické (jakože na ufony jsem přestala věřit zcela nedávno, jelikož jsem se dozvěděla, že to, co jsem před několika lety viděla nebyli ufoni, ale kulový blesk:).



Co vy na to?

~z~
 simona 
  • 

Re: no nevim 

(23.1.2009 1:51:44)
Mickey, je mi moc líto jak se cítíš. nechci jitřit rány, tak se snad nebudeš zlobit že reaguju. psala jsem to už výš - mám dvojčátka, nar v 35tt, prvních pár dní museli být v inkubátoru, nedrželi ještě těl.teplotu, ale dýchali už sami. já je první 2dny chodila co 3hod kojit, pak jsem je měla už u sebe, i s modrým světlem když se svílili na žkoutenku. i přes tyhle menší překážky jsem jednoduše vděčná že děti mám, že jsou v pořádku, jsem šťastná že jsem je porodila přirozenou cestou, že jsou dva... ke spoustě věcem jsem musela dospět logicky, rozumem; daleko víc převážily pocity vděku za konkrétní věci, díky nimž jsem si vztah ke klukům pak prohlubovala. vždyť jsem ty svoje drobky nosila 8měs, čekala na ně, a na tom stavím. manžel nemohl být u porodu, ale je skvělý otec, od ledna je dokonce na mateřské, střídáme se v péči oba. u dceřina porodu byl, a přesto by neřekl že ke dvojčatům má méně vřelý vztah protože je měl možnost pořádně pochovat až po týdnu (rodila jsem daleko od domova a manžel měl na starosti dcerku).
mám výborné zkušenosti se šátkováním, a to i své 3leté dcery, u které tak řešíme její žárlivost vůči dvojčatům.
moc ti přeju abys tohle mohla překonat, musí to být pro tebe vyčerpávající.
 Raďulka 


Re: no nevim 

(21.1.2009 15:36:44)
Tak já jsem při loučení na šestinedělí taky obecně poděkovala, považuji to za slušné chování.
Nicméně při odchodu jsem taky řekla staniční co se mi nelíbilo na chování jedné konkrétní sestry, řekla jsem ti tedy i jí den předem. A co na to staniční? Jojo já vím, sestřička mi včera říkala že si asi budete stěžovat, že jste problémová ~y~
 Bumbi&05,08,10 


Re: no nevim 

(22.1.2009 10:32:23)
takže pokud má sestřička práci jinde, musí maminka vydržet. opravdu si myslíte, že jsou matky tímto způsoben týrány či co?


ANO, OPRAVDU SI MYSLÍM, ŽE TOTO JE PSYCHICKÉ TÝRÁNÍ MATEK I DĚTÍ. ANO, MYSLÍM SI TO.

slova dětské sestry z ÚPMD Podolí, srpen 2008 - poté, co jsem jí odmítli vydat dceru, aby si ji odvezla na novorozenecké a "přijala":
"My přeci těm miminkám neubližujeme, proč myslíte, že byly vynalezené inkubátory? ... ne, tatínek tam nemůže, jsou tam jiná miminka. Ta by se tatínka v civilu lekla!"

~a~~a~~a~
 Sylvie 


Re: no nevim 

(22.1.2009 10:51:59)
ne, tatínek tam nemůže, jsou tam jiná miminka. Ta by se tatínka v civilu lekla!"

~t~~t~~t~~t~
 cizinka1 


Re: no nevim 

(22.1.2009 11:19:03)
Bumbi, citat je spise tragicky nez komicky, ale valim se smichy~t~~t~~t~
 zuzini 


Re: no nevim 

(22.1.2009 11:44:09)
Bumbi, to snad nee ~t~~t~~t~
 & 


Re: no nevim 

(21.1.2009 13:55:36)
Katko,

ja jsem rodila SC v 31tt. Co je separacni uzkost vim moc dobre. A vim, ze jsem na syna precitlivelejsi. Jenomze si dokazu zduvodnit, ze to bylo nutne.
A to vic je mi lito zen, ktere to musi zazit, jenom protoze se to tak nekde dela. Jestli mi neco ublizuje, tak to jsou recicky, ze tento problem je tvoje vymysleny. O to vic je to smutnejsi, ze si PA.
 Raďulka 


Re: no nevim 

(21.1.2009 15:25:51)
Kačko, doufám že máš aspoň 50 let a tudíž nebudeš pracovat jako PA již moc dlouho. Jsem zděšená tvým příspěvkem, uvědomuješ si vůbec, že pokud tady napíšeš své povolání, tak tvým větám může spousta těhotných mamin uvěřit??? Asi se nevzděláváš ve svém oboru, což teda nechápu, no možná nejsi registrovaná nevím... V každém případě bys měla vědět, že dnes už i spousta lékařů mluví jinak než ty a směřují k tomu nechat dítko matce jak chce a kdy chce. Inkubátory taky již v některých porodnicích nejedou nepřetržitě... pokud by ses chtěla dovzdělat doporučuji exkurzi v jiné porodnici, kde to dělají jinak než u vás, kup si nějakou knihu, zajdi na seminář, konferenci... možností je spousta, jen chtít...
 Kačka, por.as, 2 děti 
  • 

Re: no nevim 

(21.1.2009 16:01:38)
je mi 29 let, jsem registrovaná a na semináře samozřejmě chodím :-). pracuji jako por. as ve velké porodnici, takže opravdu nerozhoduji o separaci-to je záležitost maminek a jejich domluvy s dětským personálem. Jde jen o můj názor, vycházím ze zkušeností své a mých dětí. Neříkám že je to dobré, jen si nemyslím, že by to ublížilo-ale je to jen má zkušenost!
 MarkétaP + 4 dcerky 


Re: no nevim 

(21.1.2009 16:03:30)
Tak tu svoji osobní zkušenost maminky Kačky nepovyšuj na zkušenost porodní asistentky Kačky.
 Kamaem 


Re: no nevim 

(21.1.2009 20:25:14)
Kačko,
nemyslím si, že by holky měly něco konkrétně proti tobě. Je zbytečné, aby tě bolela hlava nebo aby jsi kvůli tomu brečela. Jde hrozně moc o přístup personálu porodnic, jako takového. Kolikrát nad některými reakcemi zůstává rozum stát...jde jen o to, aby se nad svým přístupem tito lidé zamysleli a pokusili se změnit "to zaběhnuté"...vždyť kdyby ženy v generaci před námi přijímaly pasivně tehdejší přístup personálu porodnic, tak bychom dnes rodily jako naše matky, a to opravdu pěkně děkuji, nechci...
U mého prvního porodu, byl vyvolávaný, jsem se od primáře porodního oddělení u nás ve městě dozvěděla, že mi nemůže zavést druhou půlku tablety na vyvolání, protože sekce se u nich dělají jen do 12-ti hodin a ona by ta druhá půlka tablety stejně nestihla do té doby zabrat...a že "normální ženská" by už dávno porodila sama...takže císař...nakonec jsem se zmobilizovala a snad silou vůle jsem nakonec porodila spontánně...ale tuhle větu nezapomenu...
U druhého porodu, začal spontánně, jsem jela na to samé pracoviště a sloužící lékařka mi sdělila, že mají stopstav, a že u nich můžu porodit pouze v případě, že budu souhlasit s tím, že já budu ležet na gynekologii a dítě bude na novorozeneckým...nesouhlasila jsem s tím a raději odjela rodit do jiného města...napřed tam ale lékařka volala a do telefonu prohlásila "posíláme k vám paní s "tím a tím" nálezem, my bychom ji odrodili ale paní "nehodlá akceptovat", že by neměla dítě po porodu u sebe...tak pohrdavý tón jsem ještě neslyšela a zřejmě mi v hlavě ještě dlouho zůstane...navíc mi ještě PA v druhém městě řekla, že s nálezem, který jsem měla mi měli dát sanitku, že pořád čekala houkačku a byla hodně překvapená, když mě přivezl manžel...nakonec jsem byla moooc ráda, že to takto dopadlo, protože ani péče sestřiček na novorozeneckém oddělení se nedala srovnat...u druhého porodu byla o 1000% lepší, sestřičky byly srdečné a milé a vždycky trpělivě vysvětlily, co která maminka potřebovala vědět...

 zuni 


Re: no nevim 

(21.1.2009 10:28:24)
"na 2 hodiny " to si fandíš ~d~
v nicku máš "por. as." což předpokládám znamená Porodní asistentka, nojo ale ono co je běžné ve tvé nemocnici (2 hodiny) není standard.

A navíc, upřímně by mě zajímalo, co s dítětem dvě hodiny dělají. Pokud si maminka vysloveně dítě přeje u sebe, proč jsou potřeba dvě hodiny. To ho neumějí vykoupat rychleji..? ~d~
 jana38 


Re: no nevim 

(21.1.2009 10:45:23)
suzann, na co vykoupat? Ani jedno z mých dětí se nekoupalo dřív než desátej den po porodu... a přežily~k~
 zuni 


Re: no nevim 

(21.1.2009 10:48:51)
kočajdo souhlasím, spíš bych chtěla vědět, pokud odloučení je komentován oslovy "jen jsme ho vykoupali" a trvá 2, 6, 8 hodin, tak jestli jsou fakt takový paka s prominutím a neuměj to rychlejc?

Že koupání je poněkud scestné s tím souhlasím, ale to už jsme jinde...
 Jannat 


Re: no nevim 

(21.1.2009 18:03:40)
Můj syn také přežil koupání až 11.den po porodu ;)
J.
 jana38 


Re: no nevim 

(21.1.2009 10:45:33)
suzann, na co vykoupat? Ani jedno z mých dětí se nekoupalo dřív než desátej den po porodu... a přežily~k~
 Žížalice 


Re: no nevim 

(21.1.2009 11:15:21)
ony se děti po porodu nekoupou? ~g~ děti nemám a o tomhle jsem zatím takhle neuvažovala, ale přišlo mi samozřejmé (po shlédnutí pár videích z porodů), že se to "špinavé" děťátko po porodu vykoupe...~d~~:-D
 zuni 


Re: no nevim 

(21.1.2009 11:16:06)
Záleží na tom jak to chceš.
 jana38 


Re: no nevim 

(21.1.2009 11:21:09)
Lucianetto, dítě po porodu je pokryto mázkem, který slouží jako ochranná vrstva pokožky. Pokud ho smyješ, zbytečně ho o tuto ochranu připravíš a vystavuješ ho riziku, že chytne do kůže nějakou infekci. Krev se dá otřít. Plodová voda je sterilní, tak proč ho koupat?
Rozumím omytí zadečku, pokud se dítě po porodu pokadí, ale jinak je to naprosto zbytečné. Navíc by se nemělo miminko koupat odkud neupadne pupečník - možná vstupní brána infekce do těla.

A v neposlední řadě, novorozenec, který není vykoupaný zvláštně, krásně voní. Ta vůně spouští u matky mlezivo z prsu a ta vůně, kterou cítí i novorozenec je stejná, jako vůně matčiných bradavek (píše se to i v článku).
Zbytečným vykoupáním se tenhle proces, který příroda vymyslela k bezproblémovému spouštění laktace může narušit.
 Žížalice 


Re: no nevim 

(21.1.2009 11:26:51)
aha, díky za info, zase jsem o něco chytřejší ~t~
 .Žaba 


Re: no nevim 

(21.1.2009 11:48:26)
Lucianetto - špinavé dieťa po porode nie je pravidlo. Záleží na tom, kedy prasknú plodové obaly a či sa urobí nástrih. Pri poslednom porode mi obaly nikto nepretrhol (takže hlavička vychádzala ešte "zabalená"), ani som nebola nastrihávaná. Takže miminko bolo prakticky, ako keď ho vytiahneš z vody.
Inak, mázek pekne kĺže, takže sa krv a tak dá z miminka pekne utrieť a nie je nutné ho koli čistote máchať vo vaničke.
 katka+katka 
  • 

Re: no nevim 

(21.1.2009 10:33:32)
Kačko, souhlasím s tebou. I já měla s rodiči báječný vztah bezohledu na to, že mě mamka vídala jen párkrát za den v nemocnici. Když jsem porodila o rooming-in jsem ani moc nestála.
Ale pokud o to někdo stojí, proč mu tu radost neudělat?
 kreditka 


Re: no nevim 

(21.1.2009 13:19:22)
Za socialismu žádný ronming-in nebyl, matkám se nosily děti jen na kojení, dle článku jsme tudíž všechny lidi, narození v této době citovíé mrzáci, ke kterým matky nemohly najít cestu díky separaci po porodu. Správné to tehdy nebylo to netvrdím, ale zdá se mě to vše v článku dost přehnané.
 Lassie66 


Re: no nevim 

(21.1.2009 13:25:53)
Kreditko, přečti si všechny příspěvky a uvidíš, že některé matky mají srovnání a rozdíl pociťují. Je to jako se zamilovat - myslíš si, že máš doma toho pravého a pak jsi šokovaná, že se najde někdo ještě lepší. Neznamená to automaticky, že ten první byl hulvát, alkoholik nebo lakomec, mohlo ti s ním být i dobře...jenže s tím druhým je ti prostě lííííp~z~.
 kreditka 


Re: no nevim 

(21.1.2009 13:28:50)
S tím souhlasím, jen nemůžu souhlasit s tím, že ten, kdo není hned s matkou po porodu je hned citově deprivovaný člověk, jak se tyto různě podobné články snaží naznačit - v tom vidím tu přehnanost
 Grainne 


Re: no nevim 

(21.1.2009 13:32:59)
Kreditko, co když to má mnohem horší následky? Uvidíme za pár let, až uvidíme dospívat více dětí s přirozeným přístupem a naopak, možná vznikne i vědecká studie o tom, jaký vliv to má náš život v dospělosti...
Myslím studie v našich podmínkách, kdy opravdu zároveň uvidíme "na vlastní oči", takové studie vznikly, negativní dopad to má...ale kdo se s tím bude někde dohledávat, že.
 Amazonka 4D 


Re: no nevim 

(21.1.2009 13:42:32)
Kreditko,jenže každý jsme jiný,a to už po narození...
Máš dvě znásilněné ženy,jedna přežije znásilnění a kromě vzteku a pocitu špíny to na ní následky nezanechá,vyvodíme z toho,že to nemůže být tak traumatické,a shodíme tím druhou,která se z toho nedostane do konce života???

Nadsazený příklad,ale náhodou demonstruje různě silnou psychiku...

A u dětí to máš stejné...že to na 8 následky nenechá,to ale neznamená,že ty dvě je nemají a že je tenhle postup bezpečný...
 kreditka 


Re: no nevim 

(21.1.2009 17:27:52)
Píšeš to pěkně, o to mi právě jde, na článcích tohoto typu mi vadí že zobecňují takovým stylem - matka bez dítěte = dítě deprimované.
 ALianan 


Re: no nevim 

(21.1.2009 17:31:28)
Není víc deprimovaná spíše mamina? Dítě si toho moc neuvědomuje, ale žena to vše vnímá a může ji to na dlouho ovlivnit. ~d~
 Lassie66 


Re: no nevim 

(21.1.2009 17:32:43)
Kreditko, špatně to chápeš. Když řeknu větu:"Mám ráda vanilkovou zmrzlinu, ale i jahodová je dobrá", tak to neznamená, že ta jahodová mi nechutná.
Jinými slovy, když napíšu, že okamžitý kontakt se synem byl hlubší zážitek, než jsem měla, když se narodila dcera, tak to automaticky neznamená, že dcera je doživotně poznamenaná, nemyslíš?
Prostě zde jde o to, proč dělat něco takto, když jinak je to pro dítě i matku lepší?
 MarkétaP + 4 dcerky 


Re: no nevim 

(21.1.2009 13:50:14)
Kreditko, ty opravdu hodně (a zbytečně) generalizuješ, za každým textem, který nesouzní naprosto přesně s tvým pohledem na svět hned vidíš, že to ten dotyčný píše jako jednoznačnou kauzalitu a obecně platné pravidlo. Je to škoda, protože dle mého názoru ti to trochu brání naučit se nové věci ...
 kreditka 


Re: no nevim 

(21.1.2009 17:29:56)
Ty se také ozýváš na příspěvky, které ti nejdou pod nos ~d~
 MarkétaP + 4 dcerky 


Re: no nevim 

(21.1.2009 19:35:07)
To ano. Ale je fakt, že tvého umění číst mezi řádky fakt asi nedosahuju, protože obvykle čtu text tak, jak byl napsán, a snažím se vidět, co je osobní zkušenost, co závěr výzkumu, co je přímá kauzalita a co jen zvýšená pravděpodobnost. A na výroky typu "všichni" a "nikdo" jsem teda dost opatrná.
 kreditka 


Re: no nevim 

(21.1.2009 17:30:07)
Ty se také ozýváš na příspěvky, které ti nejdou pod nos ~d~
 Grainne 


Re: no nevim 

(21.1.2009 13:26:41)
Kreditko, myslím, že ve většině případů opravdu nedošlo k cotové deprivaci a většina matek a dětí k sobě cestu našla.
Spíš bych řekla, že bylo narušeno to celkové pouto mezi lidmi v rodině a bylo mnohem snažší takovými jedinci manipulovat. Pořád to v nás přetrvává, pořád má většina z nás strach jít proti proudu, pořád raději přesvědčíme sami sebe, že to, co se děje, je správně, protože to přece dělá většina...
Kdo ví, nakolik nám tenhle prvotní handicap ovlivňuje život i v dospělosti. Každopádně - přirozené instinkty jsou přetrženy a narušeny. Zkuste tohle udělat divokému zvířeti - už nikdy mládě nepřijme. My lidé máme rozum, takže jsme schopní to částečně rozumově napravovat, ale...
 Romana 
  • 

Re: no nevim 

(21.1.2009 14:10:25)
V tom ,ALE je hodně pravdy já mám tři děti dvě mě hned odebrali ,protože se narodili předčasně a můžu říct ,že u prvního mě strašně rozčilovalo ,že musím v noci pořád kojit a nevyspím se a tak jsem ho převedla na Um a byl klid.U dcery to bylo už lepší,ale stejně mě něco chybělo na to jsem přišla, až teď u posledního syna.Rodila jsem císařským řezem bez narkózy.Tenkrát aniž bych o to nějak stála mě sestřička hned po příjezdu ze sálu syna donesla na přisátí a odešla pryč ,protože měla další příjem s tím, že pro Tomáška za chvilku přijde .Mezitím tam přišla další rodička a sestřička na nás zapomněla.Tenkrát se mě stalo něco co jsem u předchozích porodů nezažila Tomášek mě úplně pohltil byl tak dokonalý a voňavý a asi to nějaký následek mělo, neboť má rok a půl a nikdy mě nevadilo ,že s ním v noci nespím .Manžel byl poprvé u porodu a hned po narození s malým strávil asi půl hodiny o samotě a i u něho pozoruji velký změny v jeho chování k Tomáškovi bez problémů stává ,začal mě víc doma pomáhat .Myslím si ,že Je velká škoda, že maminka nemůže hned po porodu zůstat se vím miminkem, neboť já do třetice zažila něco co u předchozích porodů ne.



 Romana 
  • 

Re: no nevim 

(21.1.2009 14:10:25)
V tom ,ALE je hodně pravdy já mám tři děti dvě mě hned odebrali ,protože se narodili předčasně a můžu říct ,že u prvního mě strašně rozčilovalo ,že musím v noci pořád kojit a nevyspím se a tak jsem ho převedla na Um a byl klid.U dcery to bylo už lepší,ale stejně mě něco chybělo na to jsem přišla, až teď u posledního syna.Rodila jsem císařským řezem bez narkózy.Tenkrát aniž bych o to nějak stála mě sestřička hned po příjezdu ze sálu syna donesla na přisátí a odešla pryč ,protože měla další příjem s tím, že pro Tomáška za chvilku přijde .Mezitím tam přišla další rodička a sestřička na nás zapomněla.Tenkrát se mě stalo něco co jsem u předchozích porodů nezažila Tomášek mě úplně pohltil byl tak dokonalý a voňavý a asi to nějaký následek mělo, neboť má rok a půl a nikdy mě nevadilo ,že s ním v noci nespím .Manžel byl poprvé u porodu a hned po narození s malým strávil asi půl hodiny o samotě a i u něho pozoruji velký změny v jeho chování k Tomáškovi bez problémů stává ,začal mě víc doma pomáhat .Myslím si ,že Je velká škoda, že maminka nemůže hned po porodu zůstat se vím miminkem, neboť já do třetice zažila něco co u předchozích porodů ne.



 Jana, 2/07+10/08+5/11 


Re: citovi mrzaci 

(21.1.2009 14:31:11)
Nedá mi to, abych nereagovala, ale myslím si, že jsme citoví mrzáci. Mužský nechtějí mít děti vůbec a ženy by je sice mít chtěly, ale taky to není to pravý ořechový.
Ke své mámě bohužel hledám vztah už hodně dlouho, mám pocit, že si toho nemáme moc co říct. Hodně tomu pomohlo to, že už mám děti, takže komunikujeme o nich. A to jsem kojené dítě, což v těch sedmdesátých letech nebylo zas až tak samozřejmý.
Doufám, že když se tenhle bonding bude zdůrazňovat i do budoucna, že to budou mít naše děti snažší.
 Vrtulka* 


Re: no nevim 

(21.1.2009 10:39:04)
Kačko, a jaký je objektivní důvod pro to aby bylo rodičům dovolováno pouze poňufání s vlastním dítětem? Jaký přínos má pro zdravou matku a zdravé dítě to, že jsou odděleni (není-li to výslovným přáním matky)?
 Amazonka 4D 


Re: no nevim 

(21.1.2009 10:42:04)
Kačko,i kdyby to na tobě nezanechalo jiný následek,tak to,že to to přijde normální,následek určitě je...
To je podobné,jako když doma dítě dostává výprask,a pak až doroste to opakuje u svých dětí...přece to zažil,nepoznamenalo ho to,tak to není škodlivé a klidně se to může "dávat" dál...

 Lenelka 


Re: no nevim 

(21.1.2009 10:49:44)
Absolutne neni nutne dite nekam odnaset, tak proc to delat, kdyz si to rodice nepreji??

Muj syn byl po porodu v porodnici pouze zvazen a zabalen, prohlednuti probihalo, kdyz byl v mem naruci. Dcera se narodila ve vode a jediny okamzik, kdy nebyla v mem naruci, byly zhruba dve minuty, nez jsem po porodu z vany vylezla. Nebyla vazena a zabalila jsem si ji sama. Nevidim duvod vydavat me dite zdravotnickemu personalu a tady v UK je tohle standart. Deti se tu nesmi oddelovat od matek. Jedina vyjimka je, kdyz dite potrebuje inkubator na JIP.

A ja jsem teda po prvnim porodu spala celou noc, osm hodin, se synem pricuclym ke me:-)
 terrynka 


Re: no nevim 

(21.1.2009 11:06:44)
.. taky si myslím. Rodila jsem císařem, takže jsem první noc trávila na JIPce a nemyslím si, že by to nějak narušilo můj vztah k prckovi. Ano, je prima, když může mamina mít miminko hned u sebe, ale někdy to prostě nejde a následky bych neviděla tak fatálně. Podobně jako u kojení/nekojení
 Lassie66 


Re: no nevim 

(21.1.2009 11:12:34)
Terrinko, určitě věřím, že máte s prckem krásný vztah a že své dítě miluješ. Jde jen o to, zda by to nemohlo být ještě lepší. Já jsem u své dcerky byla také přesvědčená, že není milovanějšího dítěte a pak mě překvapilo, jak se ve mě všechno zlomilo po narození syna. Byl to neskutečný zážitek.
 macerno 


Re: no nevim 

(21.1.2009 14:41:52)
Lassie, stalo se mi v citovém prožitku u dětí něco hodně podobného jako Tobě, ale za úplně jiných okolností. Obě holky byly CS, první neplánovaně, druhá plánovaně. Poprvé jsem byla asi pět hodin mimo sebe, dítě mi řvalo vedle postýlky a já nebyla schopná ani zvednout ruku, abych ji pohladila. Nikdo mi ji nepochoval, nepomohl, protože všechny maminky chtějí mít dítě u sebe, tak mi ji prostě neodnesou. Druhá holčička byla snad pět hodin na sesterně, neboť tam prý klidně spala (věřím tomu, neboť v porodnici i doma spala téměř neustále). Přesto mám od počátku u druhé holčičky pocit stejný jako ty u syna. Intenzivní blízkost, hlubokou radost a potěšení z její přítomnosti. U první jsem to nezažila, až později jsem se to "naučila". Ráda mám obě stejně, obě byly plánované, chtěné. Sama u sebe si to vysvětluji svým vlastním dozráním v mámu. Jinak s ponecháním dětí u maminek hned po porodu jednoznačně souhlasím.
 Mickey16 


Re: no nevim 

(21.1.2009 23:31:30)
Jenže je rozdíl jestli to nejde nebo jestli se jenom nechce...
 Iva, 2 dcery 
  • 

Za sebe 

(21.1.2009 10:47:33)
U prvního porodu v prosinci 2001 nebylo položení na břicho, asi po 20 minutové "údržbě" jsem dítko dostala na přisátí a měli jsme ji u sebe na sále skoro 2 hodiny.Druhý porod v září 2008 obdobně, navíc mně dali dceru na břicho ještě s pupeční šňůrou. Pak mi tu první docela brzo přivezli na pokoj, já byla totiž hormonama jak "naspeedovaná" a řekla jsem, že vpoho. No, nebylo... Podruhé už jsem měla pud sebezáchovy větší a řekla jsem si o mimoše až po asi 5 hodinách... Jsem krkavčí matka :-). Holky nevypadaj, že by trpěly nějakou poporodní separační krizí. Mmch Tu první jsem v klidu kojila do 3 let, jestli bude chtít druhá, taky dobře. Hlavně ale - vždy se na můj názor personál (FN v HK)
v klidu zeptal, já jsem v klidu odpověděla. Někdy vidím problém také v předem konfrontačním přístupu na obou stranách.
 Žžena 


Re: Za sebe 

(21.1.2009 10:54:57)
Ivo,
já vidím hlavně problém v tom, že chtít mít svoje zdravé mimčo u sebe je vůbec bráno jako "konfrontační přístup". Jasně, že když se necítím, tak mi mohou pomoct a dítko po dobu mé neschopnosti obstarat. Ale proč je nastavení takové, že "dítě se automaticky odnáší a kdo si to nepřeje, je konfrontační" a ne "dítko je prostě u mámy automaticky a když ona se necítí, řekne si a pomůžeme jí"?
 Iva, 2 dcery 
  • 

Re: Za sebe 

(21.1.2009 11:39:46)
No jo, uznávám, že já jsem se třeba nedožadovala ponechání miminek u mně stále, bez přerušení. Třeba bych pak taky byla za konfrontační. Mně to ale tak, jak to bylo, docela vyhovovalo.
Jo a ještě trochu "mimo mísu". Velké plus jsem viděla při druhém pobytu v porodnici v tom, že jsme si na pokojích samy koupaly, měřily teplotu atd. To poprvé nebylo, všechno dělaly sestřičky a pak jsem doma byla trochu dost vyděšená. Tak je myslím pro maminky prvorodičky dobrá praktická zkušenost. A je podle mně dobré i to časné vykoupání miminka (i když jsou argumenty proti), protože to doma pak mamku čeká - mnohdy bez asistence tatínka, babiček...
Píšu zmateně, druhé poporodně 5 hodin separované dítko mi do toho hýká :-)Snad chápete.
 jana38 


Re: Za sebe 

(21.1.2009 11:48:26)
Ivo, proto jsem já osobně byla happy, když mi při prvním koupání miminka po těch deseti dnech (a to bylo samo doma) asistovala PA pro poporodní péči. Jako prvorodička jsem její poporodní návštěvy fakt ocenila, páč jsem měla vždycky milion dotazů. Škoda, že tohle není zavedený v Čechách, pak by se mohla spousta věcí, co se dneska dělá automaticky v porodnici, nechat s asistencí poporodní PA až na dobu, kdy je máma s mimi doma...
 culkaa 


a co partneři? 

(21.1.2009 11:22:09)
Já se v březnu chystám na svůj první porod, takže čtu všechny takovéto příspěvky a mám trochu obavy, že se budu muset s někým nepříjemně přít....požadavky mám už ale docela jasné, takže na nich budu chtít trvat.
ale přece - i kdyby mi nebylo nejlíp a byla jsem unavená - nemůže se o miminko radši starat jeho tatínek a v mojí blízkosti? - tzn. i kdybych spala? jaké s tím máte zkušenosti?
pořád zvažujeme, kde rodit a hlavně z těchto důvodů (víceméně poporodních) se mi většinou porodnice nezamlouvají....
 Lassie66 


Re: a co partneři? 

(21.1.2009 11:29:01)
Culkaa, asi by to bylo možné pouze na nadstandartu. Na standartním pokoji, kde jsou jiné maminky, by manžela nenechali. Určitě si ale vypracuj porodní plán a zdůrazni, že chceš být s miminkem v neustálém kontaktu a nepřeješ si odnášení.
 Babyna,Patricie07,Michael10 


Re: a co partneři? 

(21.1.2009 11:44:24)
Culko, zkus si zjistit dopředu, jaký je obvyklý postup v porodnicích, které máš v dosahu. Myslím, že někde to může být nepřekonatelný problém a jinde to může být v pohodě.
 Marta 
  • 

Re: a co partneři? 

(21.1.2009 12:14:39)
Ano, take mi to prislo jako nejlepsi zpusob - o dite se stara v me pritomnosti partner, pobyt v porodnici byl skutecny odpocinek a dovolena. Jde to v nemocnicich s rodinnymi pokoji ci nadstandartem, problem je v babyboomu, nemusi na vas pokoj vyjit. Mela jsem to tak u obou porodu -1. Vrchlabí (rodinných pokoju dokonce s dvouluzkem je tu dost, pocita se s tim, velka pravdepodobnost, ze na Vas vyjde), 2.Neratovice (meli jsme stesti, ze se nadstandard uvolnil, ale byla o nej rvacka :), meli jsme v zaloze ambulantni reseni, kdyby nebyl, na pokoji s nami bylo i starsi dite).
 simona 
  • 

Re: a co partneři? 

(23.1.2009 2:11:19)
Culko, moc ti řeju ať vše dopadne co nejlépe, jak ty sama chceš. mě jen trochu zarazilo, že se už apriori dopředu obáváš že se budeš muset svého požadavku domáhat. s takovým pocitem se ti bude ve vší úctě špatně rodit. důležitý je i postoj, se kterým k porodu přistupuješ.
 Denyna 


Skvělý článek 

(21.1.2009 11:13:17)
Mohu porovnat oba případy - první dcera mi po porodu dána na břicho nebyla, hned mi ji sebrali a vyšetřovali atd. Co mi to bylo platný, že asi dva metry od mé hlavy, když jsem viděla jen záda sestry. Pak mi ji rychle už zabalenou přiložili a zase sebrali. Položili teda na lůžko vedle mé postele a odešly, ale to už dcera tvrdě spala, takže žádné seznamování se nekonalo. Kromě toho momentu hned po porodu mi sice dceru nikdo nikam neodnášel, ale to mateřské pouto k ní jsem si musela vytvořit postupně. První dny pro mě byla naprostý cizinec, zároveň jsem však měla problém ji odložit byť jenom do postýlky, hrozně moc jsem se jí potřebovala dotýkat.
Na druhou dceru jsem si poprvé sáhla já, okamžitě po porodu jsem si ji přitulila k sobě a nedala ji dvě hodiny z ruky, dokud jsem se na to necítila. Mateřská láska mě zavalila okamžitě, druhorozená byla hned moje.
K první jsem si vytvořila stejné pouto, za pomoci prakticky neustálého nošení v šátku a společného spaní, ale trvalo to déle a bylo to naprosto zbytečné. Je to škoda a mrzí mě to tím víc, když jsem po porodu druhorozené zjistila, o co jsme poprvé přišly:-(
 Masalák 


První noc 

(21.1.2009 11:39:46)
První noc jsme byli s miminem v jedné posteli i s manželem. Rodila jsem večer a "vyzbyl" na nás nadstandard, který jsme nežádali, ale jinde nebylo místo. Nechali tam pak přespat i chlapa, když tam bylo volno. Po porodu jsem ji měla na sobě, přikládalo se, dost dlouho, se mně neodlučovala placenta. Nakonec se nepodařilo a byla jsem na výškrabu, mezitím mimino bylo s manželem. Nedovedu posoudit, jestli se čekalo dostatečně dlouho nebo ne. Ale prý byla placenta hodně přirostlá. Vzali si mimino až ráno, ale pokud se pamatuju, tak to nebylo moc na dlouho.
Dr u porodu byl - PA ho zavolala, ať nás jde fotit, ať jsme tam všichni, jestli nemá nic jinýho. Tak máme pěkný fotky kde jsme všichni 3.
Podruhé jsem rodila v poledne, byl to vyvolávaný porod krs těhotenskou cukrovku. Z toho vyvolání jsem rozpačitá, nevím, jestli jsem měla souhlasit, jsou pro i proti. Nakonec jsem se rozhodla jak rozhodla. Po porodu jsem taky malou měla u sebe. Potom jak jsem se stěhovala na šestinedělí, tak si ji vzali, jak jsem se "zabydlela" tak jsem si ji vyžádala zpátky, nebyl problém. Líbilo se mně, že mně přišla pediatra hned říct, že má mimino glykemii v pořádku, že se s tím nemusím nervovat a nemusela jsem se po téhle informaci shánět.
Proto mě překvapuje, že jsou v porodnicích takový problémy, já jsem neměla potíž se domluvit, nebo aspoň jsem to tak vnímala. Fakt je ten, že to krátké odloučení - ne hned po porodu, mně nevadilo, tak jsem nemrčela. Já jsem myslela, že je to samozřejmé, že se mimino po porodu nechává u mámy na těle.
Jinak k té klasice - klystýr, holení, nástřih - taky nevím, co to je a k čemu je to dobrý, nekonalo se.
 *Niki* 


Ach jooo... 

(21.1.2009 11:58:45)
Dokud se mi nenarodilo třetí dítě, myslela jsem si, že vše proběhlo jakžtakž v pořádku. Ano, prvního syna jsem dostala až po 7 hodinách a to jsem si ho vyřvala a vybrečela, nikomu jsem neříkala nikdy, jak strašně mě to bolelo, že ho nemám u sebe! Byla jsem nabuzená ( a to jsem už 2 noci nespala, porod byl dlouhý) a po něm jsem měla pocit, jako by mi někdo zaživa vyrval vnitřnosti. Byl mou součástí 9 měsíců, byl očekávaný a už tehdy milovaný... a najednou nic, prázdno. Jako film. Už tehdy když jsem někomu popisovala svůj porod, tak jako dvoudílný film. První ukončil těhotenství porodem. V tom druhém, po nějaké době, přinesli nějaké dítě a já se začala starat a sžívat s ním. Trvalo dlouho, než jsme se sladili. Stále plakal, já byla nervozní, měl silné koliky, já brečela, milovala ho i nenáviděla. Srovnalo se to jakžtakž po 3 měsících. Pak začal spávat se mnou (do té doby jsem to nedokázala, dokonce jsem ho dávala za dveře na chodbu, i jeho nádech mě budil :-(, a vše se začalo srovnávat.
Druhorozeného jsem po první zkušenosti odmítla já. Taky spával na chodbě. Dlouho mi to bylo jedno.

Pak se narodila dcera, byla do první minuty se mnou, na pár minut šití ji choval manžel. Porodní asistentka se jí dotkla až asi po 2 hodinách, kdy ji vážila. Pak už opět byla se mnou, a s námi. Spí s námi, je s námi. Vše šlo hladce od prvních dnů, všichni ji okamžitě milujeme.

Není to jen tím, že jsem už "zkušená matka", nemluvím o péči. Ale o mé psychice, kdy u synků mi to dlouho "nenaskakovalo", u dcery není CO naskakovat. Vše šlo plynule.

Tyto články jsou potřeba, protože někdy vše vypadá, že je jak má být. Pak přijde jiná zkušenost a člověku dojde (i fyzicky), že to tehdy bylo špatně. Já mám u taových článků pocit, že mi někdo sype sůl do rány. Přesto za ně děkuju.
 Jannat 


Re: Ach jooo... 

(21.1.2009 18:26:06)
"Už tehdy když jsem někomu popisovala svůj porod, tak jako dvoudílný film. První ukončil těhotenství porodem. V tom druhém, po nějaké době, přinesli nějaké dítě a já se začala starat a sžívat s ním.!

Tak tohle mám taky tak.
Mám dojem, že prvorozený vůbec nesouvisí s "tím", co byl v břiše. Také nejdřív 9 měsíců mám "někoho" v břiše. Pak porod a konec. A pak mi přinesli nějaké dítě!
Dítě s břichem dle mého pocitu vůbec nesouviselo...
Ještě jsem se nikdy nesetkala s někým, kdo to cítí stejně, vždycky na mě všichni koukají, jak na krkavčí matku ;) ;), když to někomu vyprávím.
J.
 & 


Re: Ach jooo... 

(21.1.2009 18:35:19)
Janet,
Ja jsem si to pripodobnila, ze jsem nejdri prisla o dite ktere jsem mela v brise {ja necelych 7 mesicu}. Pak jsem adoptovala, nejaky dite co lezelo v tom inkubatoru, ktery s tim co jsem mela v brise nejak nesouviselo. Proste mam pocit, tim ze mi ho nedali "vocuchat, jako fene" ze mi ho nekdo ukrad. V mem pridade mi to bylo nutne, ale je mi lito, ze to nedko zazil z blby rutiny...
 Jannat 


Re: Ach jooo... 

(21.1.2009 19:07:11)
Upřímně mě až do narození druhorozeného nenapadlo, že by to mohlo souviset s porodem a poporodním obdobím. Až když se narodil druhorozený a já pocítila ten rozdíl, že druhorozený je se mnou už od početí... že to není břicho, konec a přinesené dítě.
Musím jít hned prvorozeného pomuchlovat, protože mně to vhání slzy do očí, jak o tom píšu :(
J.
 Amazonka 4D 


Re: Ach jooo... 

(21.1.2009 19:10:30)
Jannat,já to mám obráceně...já měla Anču 2 hodiny u sebe a pak mi jí odnesli (a odmítli dát)....jak u ní,tak u sebe vidím ten obrovský strach ze separace,obě noční můry,často spí jen v mém náručí,jinak ze spaní pláče a křičí...jiná patologie se stejnou příčinou
 *Niki* 


Re: Ach jooo... 

(21.1.2009 21:17:03)
Janat, HM, Amaz... vidím, že nejsem jediná, kdo místo kontinua dostal epizodní seriál. A v některém případě bezdůvodně. Pokud je ohroženo zdraví či život matky či dítěte, je to bez debat. Ale sebrat mi dítě "na pozorování, měla jste těžký porod", "ano, až se vymění služba, tak ho dostanete", "nebuďte netrpělivá, hihihi, však si ho ještě užijete a budete chtít vrátit, hahaha", to bolí ještě dnes.
A všechny ty zasuté a pohřbené pocity vypluly na povrch, když se narodilo mé třetí dítě a já zjistila, že to JDE milovat okamžitě... a že moje strašné úzkosti, kdy jsem prvního kluka nedokázala nechat beze mě ani pár minut, kdy jsme na sobě byli hodně dlouho závislí... že by třeba vše se nastartovalo jinak, kdyby náš společný start byl společný, a ne každý zvlášť. Že když mi nikdo mésto mého voňavého mimina nedonesl "někdy později" jakousi cizí sterilní vánočku, že se nemusím nic učit. Prostě to tu je.
Tak, konec patetičnosti :-)
Ale se*e mě to dost, že se to stále děje a ještě víc, že se to popírá ~o~
 Mickey16 


Re: Ach jooo... 

(21.1.2009 23:37:49)
Koukám že nás je tady docela dost podobně postižených~:(
 Lendis, Rarášek 03/07 
  • 

Re: Ach jooo... 

(22.1.2009 1:09:35)
Jannat a ostatní, cítím to podobně. Synek se mi narodil trochu předčasně akutním CS v celkové narkóze, bylo to nutné, placenta již prokazatelně přestávala fungovat. Ihned po probuzení na JIP mi dětská lékařka přišla říct, že mám chlapečka, byl v inkubátoru. V tu chvíli jsem byla docela mimo, kopající bříško bylo pryč, místo něj jen bolest a prázdno. Naprostá tma v místech, kde měl být porod, ale on tam nebyl. Synka jsem viděla poprvé druhý den po narození. V tu chvíli jsem si jej nedokázala spojit se svým bříškem, ale přijala jsem ho. Asi pět dní po operaci jsem byla v dost špatném stavu, za malým mě museli vozit na vozíčku, na kterém jsem sotva seděla. V tu dobu bych nebyla schopná se o něj sama postarat, ale kdyby byl se mnou a mohla se ho alespoň dotýkat moc by mi to pomohlo, jemu samozřejmě taky. Po týdnu mě propustili na čtyři dny domů, synek zůstal na odd. intermediární péče a já jsem za ním dojížděla a vozila mu mlíčko. Úžasnou praxi to v naší porodnici mají, kdybychom neměli auto a manžel si neudělal volno, tak jsem se tam při svém pooperačním stavu za synkem nedostala. Pak mě přijali na hostinský pokoj a začali jsme kojit, maličký byl šikulka, hned mu to šlo a já s mrnětem u prsu jsem začala poprvé pomalu cítit, že takhle je to v pořádku a tohle je můj syn. Zlom přišel asi za další tři dny, kdy jsem ho přebalovala a on si mě poznal, díval se na mě s pohledem, konečně jsi tady mámo. Od toho dne jsme se začali sžívat a troufám si tvrdit, že dnes jsme sehraná dvojka. Jak moc ho mám ráda, nemusím dodávat. Následky toho všeho u malého byly zřejmě zatím velké noční děsy, kdy se třásl a zoufale mě hledal, ačkoli jsem ležela s ním, ty už naštěstí téměř zmizely, pořád se potřebuje hodně nosit a být se mnou v kontaktu.
Nemyslím si že oddělení novorozeněte od matky může u každého mrněte a matky vyvolat celoživotní psychické či jiné problémy, ale u zdravého novorozeněte je považuji za naprosto zbytečné, jde jen o změnu systému. U ostatních dětí omezit oddělování na minimum.
 Zuzana+Terezka 


Re: Ach jooo... 

(22.1.2009 7:40:34)
Se mnou a s mojí dcerou odloučení v porodnici zamávalo velmi. Začaly jsme toto poporodní trauma léčit (odléčovat) homeopaticky, pomohlo to velmi. Homeopatička říká, že pro novorozence neplyne čas tak, jako normálním lidem. Že miminka v inkubátoru, či jinak oddělené od rodiče, mají pocti, že už jsou tam navždy. Neumí rozlišit dvě hodiny, půl dne, pro ně je ta prázdnota trvalá. Nechápou, že se to ještě někdy změní a budou zase s mámou. Pro ně je ta samota definitivní ~n~
Až zpětně, po přečtení Konceptu kontinua, jsem si uvědomila, že nesnášenlivost mateřského mléka, kterou dcera trpěla, si vytvořila sama, když byla sama tři dny na novorozeneckém oddělení. V knize to popisují tak, že novorozenci jsou schopni vytvořit si nějakou i vážnější nemoc, jen aby přivolali pozornost, pomoc, mámu..... ~;((
My jsme se s dcerou srovnaly až tak po jednom roce. Naštěstí jsem věděla, z čeho naše problémy vychází a na našem vztahu jsem hodně vědomky pracovala (nošení v šátku, snaha o kojení i přes dost hrozné problémy atd atd....). Moc mně bolelo, že ji nepřijímám tak, jak jsem si představovala. A ona mne také ne. Ale naštěstí nám oběma na tohle dost pomohla ta homeopatička, která se specializuje na malé děti a jejich matky. Emoce po braní homeopatik vypluly na povrch, pak dva měsíce nervy, pláč, řev..... a pak to z nás spadlo jako balvan a je to o mnoho lepší. Ale při čtení těchto článků mám stále stažený žaludek a obrovskou hořkost v sobě ~;((
 Jíťa 
  • 

Změnit způsob financování 

(21.1.2009 13:23:20)
Jen mě v souvislosti s podobnými články napadá, že spoustu těch věcí by vyřešila změna financování ve zdravotnictví.

Proč se někde dělají rutinně různé zákroky během porodu? Pokud je pravdou, že každý nepřirozený zákrok může vyvolat komplikace, tak to potom má jediný smysl. Co nejvíce porod zkomplikovat - čím více zákroků a komplikací, tím více peněz z pojišťovny.

Ze stejného důvodu se musí miminko s agpar 10-10-10 nechat prohřát apod.

Možná, kdyby se všechny porody financovaly stejně, tak by skutečně zbytečné zákroky odpadly, nebyl by důvod je dělat a spíš by byla tendence je co nejvíc omezit, aby se ušetřilo.

Představovala bych si to takhle: Porodnice dostane za 1 porod určitou sumu peněz. V tom by byla zahrnutá standartní péče (1x za hodinu prohlídka, 1x monitor, píchnutí vody, nástřih, oxytocin, atd...). A záleželo by jen na úsudku doktora, jestli je to všechno nutné, nebo není.
A to samé u miminek.
 Přátelé a známí 


Bonding jsem nezažila ani jednou 

(21.1.2009 13:33:50)
Velice zajímavý článek. Já jsem bohužel bonding nezažila ani 1 x. Rodila jsem 2 x a pokaždé došlo k vážným komlikacím. U prvního porodu mi selhala placenta a já musela na sál - po probuzení u postele byl jen primář a manžel - dceru převezli do jiné nemocnice na JIP. Manžel ji viděl až druhý den, já po 48.hodinách. Až 5. den jsem dostala dceru k sobě.
Druhý porod byl ještě horší. Po císaři se objevily skryté genetické vady cév a syn bojoval o život. Opět byl převezen do jiné nemocnice. Do náruče jsme ho poprvé dostala až 10. den, jinak jsem se na něho mohla přijet podívat po 48 hodinách - až jsme byla schopna chůze a jízdy v autě (jako spolujezdec samozřejmě)
Byl to horor, a doufám, že naše vazba s dětmi bude stejně krásná jako doposud. Myslím, že náš vztah i přes toto drama, není nijak narušen.
Já věřím, že k nějaké zásadní blokaci v naší komunikaci kvůli bondingu nedošlo. Děti jsou společenské a mají moc život rádi.
Ale nikomu to, co jsem zažila nepřeji. Bylo to náročné.
 vendyna (Janinka + Alenka) 


Neplašme zbytečně moc, stejně jsme dobrý mámy!!!!! 

(21.1.2009 19:18:14)
Souhlasím, bonding je asi důležitá věc, ale když se to prostě nepovede, tak újma nemůže být až tak TRAGICKÁ. Záleží na mamině, jestli z toho začne dělat dráma anebo se raději soustředí na miminko, jakmile se k němu dostane.(tím nemyslím po několika dnech, to když se stane, tak to je fakt napalici, myslím pár hodin)
Já měla malou u sebe dvě hodiny po porodu, kromě snad minuty, co ji odnesli umýt a zvážit, jen jsem zahulákala na manžela: "honem, běž vedle s ní, ať tam není sama!"...a pak jsem jen napjatě čekala až mi ji přinese...a bylo to nádherný, vidět ji právě v jeho náručí jak mi ji nese. Dvě hodky jsme byli všichni tři spolu a nikdo nás nerušil. Ale pak přes noc byla na novorozeneckém, "abych se v klidu vyspala"...no a já s v klidu vyřídila smsky, protože na odpočinek mi stačily ty dvě hodinky, ale vlastně jsem stejně nemohla ještě chodit a neumim si představit, jak tam v jednu v noci přikládám dítě k prsu, když spalo, stejně bych ji nechala spát. Ráno ji přinesli....a zase nádhera. Nemám pocit, že by to narušilo nějak můj vztah k ní, stejně ji miluju a neumím si představit, že existuje ještě hlubší láska k dítěti než jakou cítím teď. Akorát to trochu pošramotilo kojení zřejmě, pak jsme musely spolu zabojovat, aby se to rozběhlo, ale těžko říct, o kolik se to kojení mohlo zbrdit, den dva? Nevím. No možná by nedošlo na ten nutrilon, no. Miluju ji,odloučení neodloučení.
A článek trochu naznačuje, že my, co "jsme si nechaly odnést dítě" jsme snad špatný mámy nebo co.
Tedy ne vyloženě špatný...ale že by to mohlo být lepší. To se mi moc nelíbí. Dítě mi odnesli, ale já jsem dobrá máma. Tak dobrá, že tahle krátká záležitost malou vůbec neovlivní.

(Možná někdo namítne, jak to můžu vědět? Ale to neví nikdo nikdy a já se s tím nebudu nervovat, já potřebuju být v poho kvůli malé a né tady mudrovat coby kdyby).
 Přátelé a známí 


Bonding jsem nezažila ani jednou 

(21.1.2009 13:34:38)
Velice zajímavý článek. Já jsem bohužel bonding nezažila ani 1 x. Rodila jsem 2 x a pokaždé došlo k vážným komlikacím. U prvního porodu mi selhala placenta a já musela na sál - po probuzení u postele byl jen primář a manžel - dceru převezli do jiné nemocnice na JIP. Manžel ji viděl až druhý den, já po 48.hodinách. Až 5. den jsem dostala dceru k sobě.
Druhý porod byl ještě horší. Po císaři se objevily skryté genetické vady cév a syn bojoval o život. Opět byl převezen do jiné nemocnice. Do náruče jsme ho poprvé dostala až 10. den, jinak jsem se na něho mohla přijet podívat po 48 hodinách - až jsme byla schopna chůze a jízdy v autě (jako spolujezdec samozřejmě)
Byl to horor, a doufám, že naše vazba s dětmi bude stejně krásná jako doposud. Myslím, že náš vztah i přes toto drama, není nijak narušen.
Já věřím, že k nějaké zásadní blokaci v naší komunikaci kvůli bondingu nedošlo. Děti jsou společenské a mají moc život rádi.
Ale nikomu to, co jsem zažila nepřeji. Bylo to náročné.
 & 


Re: Bonding jsem nezažila ani jednou 

(21.1.2009 14:29:23)
Lucko,

To je hrozny to te ani v jednom pridade neprevezli za detmi? ~q~ Me nastesti prevazeli hned po na vratu s pooperacniho mela jsem SC za synem. Videla jsem ho za par hodin videt ho az druhy den tak se asi zblaznim.
 Přátelé a známí 


Re: Bonding jsem nezažila ani jednou 

(21.1.2009 15:23:09)
bohužel, nepřeváželi hned. pokud se ti narodí dítě v jedné porodnici a pak dítě převezou do jiné nemocnice (jako v mém případě), tak to funguje tak, že ta druhá nemocnice přebírá zodpovědnost pouze za stav dítěte a ta první, ve které proběhl porod, přebírá zodpovědnost za matku a za její stav. v praxi to vypadalo tak, že u prvního porodu jsem dostala z porodnice po 5 dnech propustku a v nemocnici, kde ošetřovali dceru, jsem byla už jen jako návštěva. Říká se tomu intermediální péče. Myslím, že to tak funguje všude v ČR, pokud převážejí dítě jinde.
U druhého porodu jsem se nechala propustit po 48 hodinách a jela jsem domů, za synem jsem dojížděla, protože jsem u něho ležet nemohla. všude měl přístroje - tak 3 mmetry na každou stranu. až byl jeho stav nekritický, což bylo po 10 dnech, tak jsem dostala pokoj v nemocnici a zůstala tam s ním 5 dní, dokud nás nepropustili.
-proč je to tak složité? bylo mi vysvětleno, že kvůli vyúčtování s pojištovnama:-(
 & 


Re: Bonding jsem nezažila ani jednou 

(21.1.2009 15:28:35)
Lucko, ach jo. To muselo byt fakt desny.
 Přátelé a známí 


Re: Bonding jsem nezažila ani jednou 

(21.1.2009 15:31:17)
bylo, nerada na to vzpomínám a nikomu to nepřeji zažít.
ale jsem ráda, že jsou obě děti zdravé a komplikace spojené s porodem byly odstraněny.
 Mili+5 


Jsem z toho smutná 

(21.1.2009 14:29:57)
Celá moje životní zkušenost mi říká, že článek je velmi pravdivý a že ani jednou z mých 5 porodů mi nebylo umožněno, lépe řečeno mi bylo zdravotníky zabráněno, přestože jsem o to moc stála, se takto zachovat. Mě tak mrzí, že většina těchto informací se ke mě dostává až pro mě a mé děti pozdě. Kdybych byla mladá a zdravá budoucí maminka a věděla to, co vím teď, rozhodla bych se pro porod doma se zkušenou porodní asistentkou. Každý máme své zkušenosti a ty určují náš postoj, já musím s lítostí napsat, když tak přemýšlím o všech svých zkušenostech, že zdravotníci napáchali v mém životě a v životě mých dětí mnohem víc škody než užitku, nechci to zevšeobecňovat, ale v mém životě to tak je, bohužel, bohužel.
 teta 
  • 

To je fakt bomba! 

(21.1.2009 14:58:09)
" Je vypozorováno, že matka se k novorozenci chová velmi otevřeně a citlivě, pokud má možnost s ním zůstat po porodu o samotě."

Nedostali autoři Nobelovku?

 Lucka 345 


Re: To je fakt bomba! 

(21.1.2009 15:50:00)
"Matky, jimž byl umožněn okamžitý kontakt s dítětem, jsou tak trochu jiné matky než ty, kterým tento kontakt umožněn nebyl. Mají tendenci se déle starat o novorozence, jsou tolerantnější a lépe zvládají stres spojený s mateřstvím, ale především cítí větší radost při kontaktu s dítětem."
To si snad dělaji srandu! Jsem jiná matka - na děti kašlu, řežu je a nenávidím. Stresy nezvládám - sejdeme se v Bohnicích! ~y~
 Veronika@ 


Re: To je fakt bomba! 

(21.1.2009 15:52:04)
Sejdem se i spolu.To je nehoráznost psát takto rezolutně.
 kreditka 


Re: To je fakt bomba! 

(21.1.2009 17:48:52)
"Je vypozorováno, že matka se k novorozenci chová velmi otevřeně a citlivě, pokud má možnost s ním zůstat po porodu o samotě. Tyto hodiny po narození jsou životně důležité pro oba dva, tedy pro matku a dítě. "

Kupodivu i když matka dítě v porodnici nechce a dá k adopci - dítě přežije, což je div, když pobyt s matkou je životně důležitý ~t~
 Amazonka 4D 


Re: To je fakt bomba! 

(21.1.2009 17:53:20)
Kreditko,tady nejde o přežití,ale o možnost traumatu...
Pokud třeba z 10 dětí/matek má trauma jedno/a,má problémy s kojením,s přijetím dítěte,dítě se spaním,separační uzkostí...tak je možnost naplněna.
Ale proto,že těch 9 bylo bez následků,tak na to jedno/u nezapomeneme,ne?
 Lassie66 


Re: To je fakt bomba! 

(21.1.2009 17:56:43)
Kreditko, štěstí, že nejsi z oboru. Tedy alespoň doufám ~y~.
 zuzini 


Re: To je fakt bomba! 

(21.1.2009 21:59:25)
Kreditko, adoptované děti bych nevytahovala...
 kreditka 


Re: To je fakt bomba! 

(21.1.2009 22:39:15)
Já je vytahovat nechci, jen rozlišuji mezi důležitým a životně důležitým.
 Baba Jaga 


Takze cela nase generace je postizena tim, ze jsme s matkami nebyli hned po porodu? 

(21.1.2009 15:21:52)
Podle mne se to dost prehani. Ja jsem u sebe nemela ani jedno dite po porodu, obe mely zdravotni problemy, a nemam pocit, ze bych je proto mela mene rada nebo ze bychom meli problem s kojenim ci cimkoliv jinym. Uvidime, treba v dospelosti kvuli ten par hodinam na novorozenecke jipce skonci u psychiatra, ale myslim ze spis ne ~:-D Problem je spis v tom, ze matky maji vsugerovano, jak je to dulezite a pak kdyz se z jakehokoli duvodu nepovede, aby mely mimco hned u sebe, tak jsou z toho frustrovane a prenaseji to na dite.
 Grainne 


Re: Takze cela nase generace je postizena tim, ze jsme s matkami nebyli hned po porodu? 

(21.1.2009 15:22:39)
Nebo mají vsugerováno, že se nic neděje?
 Lassie66 


Re: Takze cela nase generace je postizena tim, ze jsme s matkami nebyli hned po porodu? 

(21.1.2009 15:24:39)
Markéto, přečti si celou diskuzi, hlavně příspěvky matek, které mohou srovnat obojí. Pak uvidíš, že blízkost matky a dítěte může dělat divy. Neznamená to, že separace udělá z dětí masové vrahy.
 Baba Jaga 


Re: Takze cela nase generace je postizena tim, ze jsme s matkami nebyli hned po porodu? 

(21.1.2009 15:34:22)
Mne predevsim pobavilo, ze matka, ktere byl umoznen bonding, se o novorozence dele stara ~:-D Neznam zadnou matku, co by dite, separovane po porodu odpornymi doktory, nechala dite v samosce. Celou diskuzi cist nemuzu, protoze se musim venovat svym potencionalne narusenym detem ~j~
 kreditka 


Re: Takze cela nase generace je postizena tim, ze jsme s matkami nebyli hned po porodu? 

(21.1.2009 22:26:46)
~t~~R^
 katka+katka 
  • 

Re: Takze cela nase generace je postizena tim, ze jsme s matkami nebyli hned po porodu? 

(21.1.2009 15:25:27)
krásně řečeno, souhlasím.
 MarkétaP + 4 dcerky 


Re: Takze cela nase generace je postizena tim, ze jsme s matkami nebyli hned po porodu? 

(21.1.2009 15:28:41)
Hm, a ty důvody jsou? U tebe je to jasné, ale proč sakra by mě být důvod například "nebyla jste poučena" u matky třetího dítěte (příběh jedné konkrétní matky).

Mimochodem, v US proběhla revize poporodní separace zhruba v 70.-80. právě po publikacích článků autorů zmiňovaných v počátku článku. Jsou o nějakou tu generaci dál ...
 Baba Jaga 


Re: Takze cela nase generace je postizena tim, ze jsme s matkami nebyli hned po porodu? 

(21.1.2009 15:58:34)
Obe moje deti se narodili v US. U toho prvniho byl zvorany cely porod, takze musel zustat na JIPce, u toho druheho predpokladali zdravotni komplikace, ktere nenastali, na tu JIPku ho dali preventivne. Videla jsem ho po par hodinach, ke mne na pokoj ho privezli po 24 hodinach. Nemohla jsem chodit, takze ten prvni den jsem za nim byla jen dvakrat kdyz me tam sestricka odvezla na kresle. Davali mu sunar, potom i kdyz uz byl u mne, tak si ho brali na noc a krmili ho z lahve a presto jsem nemela ani poporodni depresi, kojim ho porad a miluju ho k zblazneni.
 cizinka1 


Re: Takze cela nase generace je postizena tim, ze jsme s matkami nebyli hned po porodu? 

(21.1.2009 16:18:03)
Marketo, myslim, a vis co je statisticka pravdepodobnost? Nebo vyssi statisticka pravdepodobnost? Kdyz reknu, ze A zpusobuje zvysenou pravdepodobnost komplikaci X, tim se nerika ani ze
1) A nutne zpusobuje X,
ani ze
2) jen A zpusobuje X
ani ze
3) neco, co se nesetkalo s A nemuze mit X.

To jsou hranice a jistota kazdeho prirodovedeckeho a socialniho poznani. Kazde to poznani je formovulovano pouze vetou A zpusobuje zvysenou pravdepodobnost X.

Bojovat proti vede je zbytecne. Bojovat proti preventivni osvete je obskurantske. Rozumne je pouze podotknout, jake jsou hranice vedeni, a ze vzdy je nadeje, ze A nezpusobi komplikaci X. Dokonce ve tvem pripade jsou realni moznosti jak pracovat s tim.
1) vyrovnat se psychicky s tim, co se stalo, a uvedomit se, ze to nebylo tvoje vina.
2) kompensovat to detem sebevedomym materskym chovanim, nepoznamenanym vinou a pocitem selhani.
3) v kojeneckem obdobi dbat na dostatku telesneho kontaktu.
 Mlada 


Re: Takze cela nase generace je postizena tim, ze jsme s matkami nebyli hned po porodu? 

(21.1.2009 15:33:51)
Jsou situace, kdy se to z nějakého důvodu "nepovede" - v tom případě ale čekám opravdu problém na straně (nejčastěji) dítěte.
Aby se to "nepovedlo" jen proto, že je to tak zvykem, že je to zaběhlý rutinní přístup, že je to pro personál pohodlnější, to je prostě špatně.

A ano - myslím si, že jsem postižená tím, že jsem s matkou nebyla hned po porodu. Stejně jako jsem postižena ještě několika předcházejícími a následnými situacemi.
 Baba Jaga 


Re: Takze cela nase generace je postizena tim, ze jsme s matkami nebyli hned po porodu? 

(21.1.2009 15:50:00)
Podle mne je naprosty nesmysl predpokladat, ze celozivotni laska k diteti se instantne rozvine hned po porodu. Vidim na svych detech, ze cim vic rostou, tim se meni a meni se muj vztah k nim {prohlubuje se, cim vice se stavaji vlastnimi osobnostmi, rekla bych}. Mam kamaradku, co dostala dite hned po porodu, nechali dotepat pupecni snuru, pak ji neodloucili ani na minutu ... ve trech tydnech mala zacala mit koliky a cele hodiny prorvala. Kamaradka {dle teto teorie se dele starajici o novorozence} se zhroutila a stravila tyden na psychiatrii, protoze mela pocit, ze tu malou nenavidi a mela strach, ze ji ublizi. Par hodin po porodu je naprosto nepodstatnych, dulezite je, co je potom. Protoze porod je jeden den, ale dite mate doma minimalne dalsich 18 let.
 Denyna 


Re: Takze cela nase generace je postizena tim, ze jsme s matkami nebyli hned po porodu? 

(21.1.2009 16:17:53)
Hm, mně se ta celoživotní instatntní láska hned po porodu rozvinula. Ovšem až u druhého, když jsem měla s dcerou nepřetržitý kontakt. První dceru mi hned nedali, a tam ta láska musela přijít později. Takže u mě žádný nesmysl, ale osobní zkušenost.
 myš 
  • 

Re: Takze cela nase generace je postizena tim, ze jsme s matkami nebyli hned po porodu? 

(21.1.2009 15:45:48)
Markéto
takže když to nešlo u tebe a ty si myslíš, že jsou tvoje děti ok, tak se má v tom zajetém stereotypu pokračovat, nebo jak tomu mám rozumět? Nějak nechápu, proč některé matky obhajují rutinní zastaralou praxi, která ostatním matkám vadí a některé děti může třeba i poškodit.

To, že podle tebe jsou tvoje děti ok, opravdu není argument pro ostatní.
 Baba Jaga 


Re: Takze cela nase generace je postizena tim, ze jsme s matkami nebyli hned po porodu? 

(21.1.2009 15:53:50)
Nic takoveho jsem nerekla, samozrejme je v poradku, kdyz jsou deti po porodu s matkou, ale vadi mi tyhle reci, ze pokud to tak neni, je narusen vztah matky s ditetem, problem s kojenim a bla bla bla. Protoze pak ty matky, co maji nastudovany dokonaly porod z knizek, tyhle veci si prectou a pak je to u nich nahodou jinak, z toho muzou mit deprese a to dost zbytecne, protoze materstvi neni ani o dokonalem porodu, ani o poporodnim bondingu.
 zuni 


Re: Takze cela nase generace je postizena tim, ze jsme s matkami nebyli hned po porodu? 

(21.1.2009 15:58:32)
"vadi mi tyhle reci, ze pokud to tak neni, je narusen vztah matky s ditetem, problem s kojenim "

Takže pokud nějaký výzkum jasně říká tento závěr, tak se nesmí prezentovat, ABY NÁÁHODOU NĚKDO........
To je tak trochu cenzura, ne?
 Baba Jaga 


Re: Takze cela nase generace je postizena tim, ze jsme s matkami nebyli hned po porodu? 

(21.1.2009 16:02:33)
Protoze to zachazi az do krajnosti. Totez s kojenim, odevsad utoci clanky, ktere matkam neprimo rikaji, ze pokud nebudou kojit, tak jejich dite bude vecne nemocny alergik s nizkym IQ a matky, oblble hormony, se pak hrouti, kdyz to nejde. Pritom kazdy psycholog ti rekne, ze je zdravejsi dite, krmene vyrovnanou matkou sunarem, nez kojene za kazdou cenu neurotickou matkou, ktere to kojeni sice nejde, ale bude se trapit do umoru, protoze chce byt "dobra matka". Totez s bondingem po porodu. Nerikam, ze to neni dulezite, ale rozhodne to nerozhoduje o budouci materske lasce.
 zuni 


Re: Takze cela nase generace je postizena tim, ze jsme s matkami nebyli hned po porodu? 

(21.1.2009 16:04:49)
já osobně jsem ale z článku vyrozuměla, že je to důležité, nikoli že když to není, tak se hroutí svět a mateřská láska
~d~
 kreditka 


Re: Takze cela nase generace je postizena tim, ze jsme s matkami nebyli hned po porodu? 

(21.1.2009 22:35:59)
Nevím jak u tebe, ale u mě je teda rozdíl mezi "důležitým" (například mít dítě u sebe po porodu) a jak je uváděno v článku "životně důležitým" (pro mě je to porodit zdravé dítě)
 Amazonka 4D 


Re: Takze cela nase generace je postizena tim, ze jsme s matkami nebyli hned po porodu? 

(21.1.2009 16:01:20)
Marketo,jenže pokud si to nepřečtou,tak možná nezjistí,proč mají s dítětem takové a takové problémy a nepostarají se o to,aby to příště bylo jinak...
A neřeknou PA,nebo dětské sestře,že to tak nechtějí a že na to mají nárok...

Takže jen více podobných otevírání očí...i za cenu toho,že v sobě musím po přečtení něco zpracovat...
 Beezi,V+J 


Re: Takze cela nase generace je postizena tim, ze jsme s matkami nebyli hned po porodu? 

(21.1.2009 16:04:49)
Markéto, ale vždyť ona je to pravda. Je například pravda, že přiložení dítěte k prsu bezprostředně po porodu je základem pro úspěšné kojení, a čím později k tomu dojde a čím více jinými úkony je toto zkomplikováno (viz oblíbené přikládání spící housky pevně zavinuté v zavinovačce až poté, co byly provedeny všechny "nezbytné" úkony typu mytí, vážení, měření..), tím menší je šance na úspěšné rozkojení a dlouhodobé kojení.

Takže víme, že to tak je, ale aby se neubližovalo těm, které to bezprostřední přiložení nezažily, nebudeme o tom psát a mluvit? Nesouhlasím, a to jsem se sama s následky nedostatečného bondingu (včetně těch problémů při kojení, které se mi naštěstí díky vlastnímu úsilí podařilo překonat) musela potýkat. ~d~
 Baba Jaga 


Re: Takze cela nase generace je postizena tim, ze jsme s matkami nebyli hned po porodu? 

(21.1.2009 16:15:17)
Ja jsem prvni dite kojila az treti den po porodu, druhe nekolik hodin, pak mu davali dva dny sunar. Prvniho jsem kojila 9 mesicu, nez jsem znovu otehotnela a druheho kojim dosud. A bez problemu, protoze jsem si zadne nepripoustela. Taktez jsem nebyla nijak zapalena do kojeni, proste jsem si rekla, ze to zkusim a kdyz to nepujde, tak dostanou UM a vyrostou na ni taky. Takze ono to nebude tak zhave, vzdycky jde hlavne o vyrovnanost matky, protoze s klidem jde vsechno nejak snaz.
 Baba Jaga 


Re: Takze cela nase generace je postizena tim, ze jsme s matkami nebyli hned po porodu? 

(21.1.2009 16:18:46)
Slysis, jaky je rozdil v tom, kdyz si matka novorozenete rekne: "Po porodu ho odvezli, ale ted uz jsme spolu a vsechno je fajn" a "Po porodu mi ho odvezli, to je strasny, jak to mohli udelat, ted nam nepujde kojeni, co kdyz ho nebudu mit rada, znicili mi cely sen o dokonalem porodu"
 zuni 


Re: Takze cela nase generace je postizena tim, ze jsme s matkami nebyli hned po porodu? 

(21.1.2009 16:24:10)
"Po porodu mi ho odvezli, to je strasny, jak to mohli udelat, ted nam nepujde kojeni, co kdyz ho nebudu mit rada, znicili mi cely sen o dokonalem porodu"

Ptám se vážně, kdo tuto větu řekl.

Za druhé se ptám vážně, kdo v té tvé větě je ten "oni" (z formulace "zničili mi sen")
 Baba Jaga 


Re: Takze cela nase generace je postizena tim, ze jsme s matkami nebyli hned po porodu? 

(21.1.2009 16:27:18)
Nechapes nadsazku? Matce po porodu, ktery nesel jak si predstavovala, se muze honit v hlave spoustu veci. Jedna moje kamaradka pred dvema tydny porodila v porodnim dome, protoze mela panickou hruzu z toho, ze ji v nemocnici odstrihnou pupecni snuru predtim nez dotepe.. kde asi na tyhle pitomosti holky chodi? Samozrejme z podobnych clanku, studii, atd... Zajimave ze u prvni dcery nemela cas tolik cist, takze ji pupecni snura byla uplne ukradena.
 zuni 


Re: Takze cela nase generace je postizena tim, ze jsme s matkami nebyli hned po porodu? 

(21.1.2009 16:33:32)
"ze ji v nemocnici odstrihnou pupecni snuru predtim nez dotepe.. kde asi na tyhle pitomosti holky chodi?"

Markéto, dokážeš v 21. století pobrat, že pro někoho je důležité A a pro někoho B?

A převážná většina lidí, kteří se o tyto studie zajímají a berou je vážně, chápe, že ne vše může probíhat ideálně. Možná sis tu přečetla již několik mých názorů a "nasměrování", a možná jsi si udělala obrázek o tom, jaké mám představy o porodu.

A te´d se podrž: ještě nemám děti. A že bych i se svým snem o porodu doma mohla zažít třeba císařský řez, to beru. Život se nedá nalajnovat. Skoro odmítám věřiot tomu, že jsou někde takový naivky jak píšeš, "držím se úzkostlivě svého snu hlavně ať mi ho NIKDO nezničí"~a~
 Lenelka 


Re: Takze cela nase generace je postizena tim, ze jsme s matkami nebyli hned po porodu? 

(21.1.2009 16:33:40)
Marketo a co je na tom spatneho, ze porodila kamaradka v porodnim dome? Opravdu si nejak neumim predstavit, ze to udelala jen kvuli dotepani pupecni snury... Navic, co je pro jednoho "pitomost", je pro druheho dulezite.
 Baba Jaga 


Re: Takze cela nase generace je postizena tim, ze jsme s matkami nebyli hned po porodu? 

(21.1.2009 16:37:19)
Spatne je na tom to, ze kvuli tomu byla ochotna jit az do krajnosti. Mala byla KP, coz se v porodnim dome nerodi, takze sla na venkovni otoceni a podepsala pritom, ze si je vedoma rizik s tim spojenych {postizeni, smrt plodu, hypoxie apod.}.
 cizinka1 


Re: Takze cela nase generace je postizena tim, ze jsme s matkami nebyli hned po porodu? 

(21.1.2009 16:46:42)
Marketo, pokud to dite s KP kamaradka rodila vaginalne, hypoxie a smrt plodu by ji take hrozilo s vetsi pravdepodobnosti. Pokud by ho rodila CS, hrozilo by mu s vetsi pravdepodobnosti okamzita smrt po vybaveni kvuli nepripravenosti plic, a cela rada specifickych zvysenych rizik cisarovych deti, prevazne se srdcem, imunitnim systemem a dychacimi cestami. Zeby clovek mohl by se vybrat neco, co je celkem bez rizik~d~.

 Lenelka 


Re: Takze cela nase generace je postizena tim, ze jsme s matkami nebyli hned po porodu? 

(21.1.2009 16:52:31)
No vidis, treba ja bych v takovem pripade dala prednost cisari presto, ze jsem priznivkyni prirozeneho porodu. Ale to je me osobni rozhodnuti a respektuju, ze nekdo se misto toho rozhodne pro manualni otoceni miminka v deloze. Je to jen a jen jeho rozhodnuti, nikomu jinemu do toho nic neni.

To, ze se tu objevuji clanky o depresi po porodu, ktery skoncil jinak nez si maminka predstavovala, je dobre. Mnoha tem maminkam takove vypsani se pomuze. Ono je pro ne asi dost tezke se s tim smirit, kazdy je jiny, nekdo si to bere jako sve selhani, nekoho to ani nenapadne. Kazdy je nastaven jinak a psychika umi s clovekem krasne zamavat, zejmena po porodu.
 Lassie66 


Re: Takze cela nase generace je postizena tim, ze jsme s matkami nebyli hned po porodu? 

(21.1.2009 17:12:46)
Markéto, měla jsi u porodu otce dítěte? Rodila jsi v soukromí, nebo kolem tebe ještě někdo rodil(ve stejné místnosti)? Mohli za tebou návštěvy? Mohla bych se zeptat na další otázky ohledně dnešních porodů. Mé matce by tyto otázky připadaly jako science fiction, je se nikdo na nic neptal a dětičky ukazovaly tatínkům z okna. Takže díky za to, že dneska můžeme číst, na porod se připravit, vybrat si lékaře a porodnici. I když to stále ještě není úplně ono. Někdo stráví více času vybíráním dovolené, než onou přípravou k mateřství a porodu. Je to jeho volba. Nechápu, proč by si někdo nemohl vybrat, jak a kde chce rodit a zda může či nemůže být se svým dítětem.
 cizinka1 


Re: Takze cela nase generace je postizena tim, ze jsme s matkami nebyli hned po porodu? 

(21.1.2009 16:27:02)
Marketo, hodne zalezi na tom, jak prvni veta byla vyrecena. Kdyz si zena vyslovi prvni vetu aby zazdila svoje zklamani, bude to pouze horsi. Jestli ji rika proto, ze zklamani perfekte zpracovala (treba jiz po roce), nebo s tim, ze necha si moznost zpracovat ho pozdeji, ale ted musi se mobilizovat o peci - pak je to perfektni pristup.

Druha veta je blbost. Nikdo do netvrdi, a pokud nekdo to pokrikuje v depresi, potrebuje psychologa ci dobreho pritele.
 Baba Jaga 


Re: Takze cela nase generace je postizena tim, ze jsme s matkami nebyli hned po porodu? 

(21.1.2009 16:34:29)
Kdyby te zajimalo, odkud tyhle poznatky mam, tak staci najit si v archivu nejake clanky "jak jsem rodila" atd. tady na rodine. Takove to "chodila jsem na predporodni kurzy, pripravovala se na prirozeny porod, a pak jsem mela cisare a dite videla az buhvi kdy, buuuuuu" je tam nekolikrat. Misto aby matky byly rady, ze maji zdrave dite a vsechno dobre dopadlo, tak breci nad tim, ze nemohly porodit prirozene.
 zuni 


Re: Takze cela nase generace je postizena tim, ze jsme s matkami nebyli hned po porodu? 

(21.1.2009 16:40:01)
Pro tebe je možná důležité mít zdravé dítě. Kdyby si neměla zdravé dítě, možná bys tady brečela "Bůůů nemám zdravé dítě". Možná by ti ostatní říkali "To je jedno, hlavně že máš nějaké, ty si toho nevážíš??"
Nedala bys takovým lidem nejradši přes hubu?

No a ty teď zlehčuješ, že pro někoho je důležitý přirozený porod a že brečí "bůůů nerodila sem přirozeně"
~Rv
 Baba Jaga 


Re: Takze cela nase generace je postizena tim, ze jsme s matkami nebyli hned po porodu? 

(21.1.2009 16:50:30)
Ja to nezlehcuji, ja rikam, ze porod je naprosto nedulezity, pokud je na jeho konci zdrave dite. Ja jsem sla ke kazdemu porodu bez predstav, o tom, jake by to melo byt. Nemela jsem porodni plan a necekala jsem, ze to bude nekrasnejsi a nejdulezitejsi den v mem zivote, tesila jsem se na dite a bylo mi uplne jedno, jak se dostane ven. A pak to predcilo moje ocekavani, prestoze v ocich pisatelek podobnych clanku by byl porod naprosto zpackany. Vysoka ocekavani prinaseji zklamani a u tech slabsich vede zklamani k depresim.
 zuni 


Re: Takze cela nase generace je postizena tim, ze jsme s matkami nebyli hned po porodu? 

(21.1.2009 16:53:41)
"porod je naprosto nedulezity, pokud je na jeho konci zdrave dite"

Markéto sakra pochop že tohle je TVŮJ názor, TVÉ pojetí světa a života. Tohle není obecná pravda, není a nebude!!
 Sylvie 


Re: Takze cela nase generace je postizena tim, ze jsme s matkami nebyli hned po porodu? 

(21.1.2009 16:54:05)
Ja to nezlehcuji, ja rikam, ze porod je naprosto nedulezity, pokud je na jeho konci zdrave dite.

Ano. A pokud některé procedury zvyšují pravděpodobnost, že to dítě nebo matka (i ona je důležitá, kupodivu) zdravé nebude, tak proč bych se jim neměla chtít vyhnout? A psychické zdraví je taky důležité, nejenom fyzické ~d~
 zuzini 


Re: Takze cela nase generace je postizena tim, ze jsme s matkami nebyli hned po porodu? 

(21.1.2009 22:13:39)
Sylvie, kolikrát i důležitější. Člověk nepochopí, co všechno se od psychiky může odvíjet, pokud sám nezažije.
 zuni 


Re: Takze cela nase generace je postizena tim, ze jsme s matkami nebyli hned po porodu? 

(21.1.2009 16:54:30)
"Ja jsem sla ke kazdemu porodu bez predstav, o tom, jake by to melo byt."

Fajn, ale prosím už konečně přestaň vnucovat ostatním, že TO TAK MUSÍ BRÁT taky! ~Rv~Rv~Rv
 zuni 


Re: Takze cela nase generace je postizena tim, ze jsme s matkami nebyli hned po porodu? 

(21.1.2009 16:55:47)
"Vysoka ocekavani "

to o čem se tu mluví (neodnášení dětí po porodu) NENÍ něčí očekávání. To je věc, která by neměla být brána jako něco, co se má očekávat. ~d~
 cizinka1 


Re: Takze cela nase generace je postizena tim, ze jsme s matkami nebyli hned po porodu? 

(21.1.2009 16:56:03)
Marketo, kdyz neni to dulezity - alespon pro tebe - co tady delas? Uprimne?

Mas rozumny postoj. Ale proc musis si ho ujistit na ukor svoji kamaradky? A zcela absurdne na ukor vedeckeho poznani o faktorech, ktere muzou ovlivnit vztah matky s ditetem?

Ja rozumim tvym potrebam vyrovnat se s tim, ze vsechno bylo tak jak bylo, ale tezko bych verila, ze mas to dobre zpracovane.
 jak 


Re: Takze cela nase generace je postizena tim, ze jsme s matkami nebyli hned po porodu? 

(21.1.2009 16:59:14)
hm, tak ja syna po porodu nemela vubec. po ztrate tri litru krve nasledoval prevoz do Prahy, syna privezli druhy den. ja byla porad na JIP na kapackach, v kazde ruce 2 a syna jsem u sebe za cely 12denni pobyt v porodce mela tak 4 hodiny. a jsem asi divna, ale nevadi mi to, bylo mi tak mizerne, ze mi to bylo jedno. ale nemam pocit, ze bychom tim trpeli, ten vztaj jsme si vytvorili proste az doma.
 cizinka1 


Re: Takze cela nase generace je postizena tim, ze jsme s matkami nebyli hned po porodu? 

(21.1.2009 17:01:07)
Jak, proc si myslis ze jsi divna?~d~
 jak 


Re: Takze cela nase generace je postizena tim, ze jsme s matkami nebyli hned po porodu? 

(21.1.2009 17:04:26)
Cizinko, protoze podle vetsiny nazoru zde je dobre mit mimco hned a porad u sebe. to bylo to posledni, po cem jsem touzila. me spis bezelo hlavou, ze si ho snad uziju doma, ze tam snad neumru.
 cizinka1 


Re: Takze cela nase generace je postizena tim, ze jsme s matkami nebyli hned po porodu? 

(21.1.2009 17:06:02)
Jak, Pro vetsinu nazoru zde je dobry mit mimco dle prani a zdravotniho vztahu ditete a matky. ~d~
 myš 
  • 

Re: Takze cela nase generace je postizena tim, ze jsme s matkami nebyli hned po porodu? 

(21.1.2009 18:56:54)
jak
vždyť se tu pořád opakuje, že pokud nějaká matka dítě po porodu nechce mít u sebe, tak je to zcela ok, ale je tu dost takových, které ho chtěly a nebylo jim to umožněno. Zaběhlá praxe je většinou dítě odnášet bez ooptání a bez ohledu na přání matky, ne ho matkám nutit proti jejich vůli, takže o to tu běží.

 jak 


Re: Takze cela nase generace je postizena tim, ze jsme s matkami nebyli hned po porodu? 

(21.1.2009 17:02:24)
a jeste , kdyz mi ho prinesly detske sestry a ja byla hodinu po operaci, neprobrana poradne z narkozy a rikam jim, ze nejsem schopna zkusit kojit a jestli me nechaji odpocinout, jedna rekla neco jako: no jak chcete, je to vase dite. to jsem byla schopna vrazdit. vubec, doktori do me sili, ze musim odpocivat, ja se skoro nemohla hybat po porodu a 3 operacich. pro me byl tento pobyt v porodnici strasne stresujici.
 Cita 


Re: Takze cela nase generace je postizena tim, ze jsme s matkami nebyli hned po porodu? 

(21.1.2009 19:32:43)
To je ale přece úplně jiný případ a ta sestra byla přinejmenším hooodně netaktní (i kdybych radši použila tvrdší slovo..)
 Kačka, por.as, 2 děti 
  • 

Re: Takze cela nase generace je postizena tim, ze jsme s matkami nebyli hned po porodu? 

(21.1.2009 16:40:41)
Markéto mám radost, že tu vidím někoho, kdo uvažuje selským rozumem :-). souhlasím s každým Tvým příspěvkem-jako by jsi mi mluvila z duše :-) Taky proto se tu do nás tak naváží :-)
 MarkétaP + 4 dcerky 


Re: Takze cela nase generace je postizena tim, ze jsme s matkami nebyli hned po porodu? 

(21.1.2009 17:13:15)
No já teda selským rozumem přišla na to, že je pro moje dítě lepší, když je po porodu se mnou - koneckonců jsem savec a savci po porodu od svých mláďat neodcházejí, ale očichávají je, olizují, ohmatávají.
 Lassie66 


Re: Takze cela nase generace je postizena tim, ze jsme s matkami nebyli hned po porodu? 

(21.1.2009 17:41:00)
Kačko, je velice smutné, že někdo, kdo se považuje za emaptickou PA se raduje, když najde souhlasný příspěvek, místo aby naslouchal ženám, které v budoucnu mohou být jeho klientkami. Je to velice smutné, gratuluji Vám, že jste našla spřízněnou duši. Pokud ale hledáte souhlas a ignorujete takovou spoustu smutných připomínek, pak o empatii nevíte zhola nic. Ani jste se nenamáhala odpovědět, proč neberete na vědomí konkrétní zkušenosti žen, které mají možnost posoudit, která zkušenost pro ně byla příjemná a která zážitkem, na který by raději zapomněly.~Rv
 Lassie66 


Re: Takze cela nase generace je postizena tim, ze jsme s matkami nebyli hned po porodu? 

(21.1.2009 17:41:26)
oprava - empatickou
 Ali +3 
  • 

Re: Takze cela nase generace je postizena tim, ze jsme s matkami nebyli hned po porodu? 

(24.1.2009 13:36:25)
Ahoj,

mě moji dnes 17 letou dceru odvezli po ukázce v zavinovačce do kojeneckého ústavu, byla nedonošená. Celý týden jsem probrečela v porodnici na 6nedělkách, o jejíms tavu nevěděla nic - na dotazy mi lékařka nedovedla odpovědět. Pak jsem s ní byla 2 týdny v tom ústavu, pouze a výhradně při kojení. Když jsem po 3 týdnech dojela domů, vůbec nic jsem k miminku necítila, bylo mi jedno, jestli ho mám nebo ne - a zvykla jsem si až po 4 měsících, než jsem měla chuť se pořádně mazlit a muchlovat. Dodnes mě to mrzí, protože mám pocit, že díky tomu si moc nerozumíme, i když se obě snažíme. Syna jsem dostala klasicky po 2 hodinách na sále, pak ho po hodině odnesli znovu a na noc šel do inkubátoru prohřát se. Aspoň jsem ho však měla po 24 hodinách stáel u sebe a měla ze všeho mnohem větší radost. No a poslední dítko jsem porodila doma, separace se nekonala a byla jsem v rauši celých 24 hodin, že když náš nejmenší štuclík usnul, já spát nemohla a pořád si ho prohlížela, mazlila se a užívala si to. Teď mohu porovnat, že vztah k neodloučenému dítěti opravdu mnohem intenzivnější a méně komlplikovanější, a to přesto, že nejmenší dítko je nejrozmězlenější a nejvíce obletované (samozřejmě i staršími sourozenci). Moc o tom přemýšlím, protože svoji nejstarší dceru mám opravdu také ráda, ale asi nějak trochu jinak, jako kdybych si přivezla cizí ditě, na které jsem si zvykla.... Bohužel to už nejde změnit, snad na té nejmenší vidí, jak to jde a má se dělat správně. Jsem normální mamka své 3 děti jsem chtěla a naštěstí i mám...

Ali
 raadka 


Re: Takze cela nase generace je postizena tim, ze jsme s matkami nebyli hned po porodu? 

(24.1.2009 13:45:33)
Ali, nedorozumnění s dcerkou může být i jejím dospíváním.
Mám skoro 20 letou a v období jejích 16-17 bych jí snad přizabila.
Hledala jsem pomoc kde se dalo,pár prudkých rozhovorů,slz , hledání kde se stala chyba, jejího stěhování z domu, kde jí nikdo nerozumněl a dnes už snad dobrý.Je doma .
Nevíš jak se bude chovat nejmladší až dospěje do jejího věku.
Přeju Ti moc a moc sil at vše zvládnete.

 Vaal 


A co teď jako s tím? 

(21.1.2009 15:29:37)
Tyto články nemám ráda, jenom sypou sůl do rány. A jsou mi absolutně k ničemu, protože jsem měla Cs v celkové anestezii a neměla jsem na výběr. O dítě jsem po probuzení nestála a jak tu psala jedna maminka.."naskočilo to" až po delší době. Možná by bylo fajn, kdyby paní psycholožka poradila nám, které jsme separaci zažily a neměly jsme bohužel na výběr, jak se s tím teď vyrovnat(i s těmito články).Samozřejmě separace není v pořádku a já mám stále pocit jakési "neukončenosti" mého těhotenství.

Na druhé straně ale příliš nevěřím některým teoriím psychologů, kteří veškeré problémy v dospělosti svalují na nějaký nehezký zážitek z dětství..vše je bohužel trochu složitější, a velkou roli hraje bohužel i genetika a náhoda, takže bych to tak jednoznačně neviděla...ono dost velký vliv má i když se dítě třeba měsíc v děloze dusí a nemá dostatek živin, díky špatné funkci placenty, přidušení u porodu atd.stres při prodíránní na svět...vynucené zlomení klíční kosti...a STRES z nedokonalého průběhu porodu.

Jinak děkuji za hezký článek (i když mě moc nepotěšil) a doufám, že alespoň přispěje k tomu, že bude na naše porodnice vyvíjen skrze maminky větší tlak k nápravě rutinních socialistických postupů v našich nemocnicích.
 MarkétaP + 4 dcerky 


Re: A co teď jako s tím? 

(21.1.2009 15:33:51)
Evál, vymazlit, vytulit, vynosit, vysvětlovat dítěti, že a proč to nešlo (i nemluvněti). Očistíš sebe i jeho. Nejsem teda expert, ale treba bi mohla pomoct i nějaké vizualizace porodu tak, jak by sis ho představovala, přehrát si ho a v sobě ukončit. Odpustit si a požádat o odpuštění. To mě jen tak napadá.
 & 


Re: A co teď jako s tím? 

(21.1.2009 15:43:57)
Evale a Marketo,

Ja jsem nopak za takove clanky rada, ja s tim problem mam a vim to a snad cim dal min. A jsem rada, kdyz to nekdo pojmenuje, ze tyto pocity mit muzu a mi pomaha, ze vim ze to maji dalsi. Nejvic mi ublizovaly bagatelizace typu: "bud rada, ze jste to oba prezili." Jasne, ze jsem, ale je[bylo} mi to lito.
 Mlada 


Re: A co teď jako s tím? 

(21.1.2009 15:39:03)
Evále, rozebrat si, co se stalo. Reálně zhodnotit možnosti, které jsi měla. CS není normální průběh porodu, mám za sebou 2, vím, jak se člověk cítí. Probrat si to v sobě, říci, zda to šlo jinak nebo ne - a v obou případech prostě jít dál. Zpátky to vrátit nejde. Můžeš si vzít jen poučení do budoucna.
U té příležitosti mě napadá, že zvláště po akutním CS by se mi v porodnici hodně hodil psycholog.
 & 


Re: A co teď jako s tím? 

(21.1.2009 15:46:09)
Josefko, ja jsem psychologa dostala i kameru nad inkubator, ale bylo to v Holandsku.
 helena 6 
  • 

Sterilita 

(21.1.2009 15:42:03)
Mám pocit, že jsme dospěli do stadia, kdy polovina lidí by chtěla mít život co nejvíce "sterilní", bezproblémový, starat se jen sami o sebe. Začíná to v porodnici. Umýt dítě, ať není špinavé, nekojit, abych nemusela vstávat a mimi hezky spinkalo, nenosit v šátku, vždyť to dělaly cikánky (slova mojí babičky), nechovat, abych si dítě na chování nezvyklo.. a takhle to pokračuje až do dospělosti. Stále se distancujeme od svých dětí v době, kdy to nejvíce potřebují a pak po nich v dospělosti budeme chtít, aby se o nás na "stará kolena" staraly, případně aby na nás byly hodné v dobách, kdy už nám tělo nebude příliš sloužit??? To asi ne.. spíš nás jednou za čas z nutnosti navštíví, ošetřovatelka se postará stejně dobře - ne-li lépe.
Já rodila CS, po nezdařeném Hamiltonovi a nepostupujícím porodu :-(. Trauma z toho nemám - tedy ne těžké, ale cítím se občas zvláštně před svou dcerou. Jako by nám něco společného chybělo (na přisátí jí přinesli asi do hodinky, ale stejně jí pak odnesli). Těžko se to popisuje. Nikdy jsme nenechávali plakat, nikdy jsme jí neodstrkovali, zhruba dva měsíce jsem jí stále jen chovala (v šátku být nechtěla), ale stejně cítím, že nám něco chybí. Otázka je, jestli to nechybí více spíš mně než jí. Těžko říct.
Když mi jí prvně přivezli, zaplavila mě taková vlna hormonů - štěstí, radosti, úžasu jak je skvělá. Už nikdy takový pocit nepřišel. A to to bylo jen krátké kojení, žádná holá těla, jen dotyk rtů a prsa a ke všemu rozříznuté břicho (už zašité, ale bolavé). Přesto.. Ihned po porodu to musí být ÚŽASNÉ!
 Raďulka 


Re: Sterilita 

(21.1.2009 15:50:00)
Heleno souhlasím, taky mám pocit že ta přehnaná sterilita je velký problém do budoucna. Vystihla jsi to hezky, postará se pak o nás tato generace dětí v našem stáří??? Po pravdě se bojím, že jen málokdo a bude hůř... ~;((
 Xantipa. 


Re: Pro Kačku 

(21.1.2009 15:55:03)
Možná jsi sestra, která odnese dítě v dobré vůli od matky jen proto, aby si matka po porodu odpočinula. Ale pro příště by bylo jistě dobré a přínosné se té matky třeba zeptat - chcete si miminko nechat u sebe a nebo se cítíte příliš unavená, takže si miminko na chvilku odneseme k sobě? Je to tak těžký? Mně na sestrách a doktorech strašně deptá, že s pacienty a rodičkami jednají jak s nesvéprávnými pitomci, kteří snad ani nejsou schopni posoudit vůbec nic, protože zdravotníci to přece všechno vědí nejlíp. A to promiň, to se pak sestra může usmívat jako andílek a rozčilovat se budu stejně.
 Kačka, por.as, 2 děti 
  • 

Re: Pro Kačku 

(21.1.2009 16:07:20)
už po x-té opakuji, že já nikoho nikam neodnáším :-). A ptát se každého tak jak píšete mi přijde naprosto samozřejmé :-).
 MirkaM 


Pro Kačku 

(21.1.2009 17:05:19)
Kačko, několikrát jsi opakovala, že pokud se miminko odnese, tak si maminka odpočine, dítě se v inkubátoru prohřeje a pospinká si, co je na tom špatného? Vždyť přece ta separace nikomu neublíží, Ty to víš nejlíp, protože jsi sama byla měsíc bez maminky, a se svými dětmi jsi poporodní kontakt taky nezažila.

Tak já osobně na tom vidím špatné to, že jsi PA, přečetla sis článek (přečetla?????) a ptáš se, co je na tom špatného. Oni to tam píší, ale Ty to víš líp a přece nebudeš měnit názor, asi jako dalších XY% zaměstnanců porodnic. Jinými slovy, vy si vykládejte a žádejte, co chcete, podle nás na tom není nic špatného.
 katka+katka 
  • 

Re: Sterilita 

(21.1.2009 17:03:04)
Já třeba nechci, aby se o mě dcera ve stáří starala, naopak chci to, co píšeš o odstavec níže - budu moc ráda, když mě jednou za čas navštíví, zavolá, ale vysloveně si nepřeju, aby se o mě starala, raději ošetřovatelku. Vůbec chci, aby byla šťastná, žila si svůj život. Už teď si s manželem spoříme "na stáří", abysme na nebyli na nikom závislí a na dceři už vůbec ne.
Celkově mi to připadá takové sobecké. O tom, že budeme mít dítě, si rozhodujeme sami a pak zcela samozřejmě očekáváme, že se o nás dítě bude starat?
 Lassie66 


Re: Sterilita 

(21.1.2009 17:20:12)
Katko, v jiných diskuzích jsi psala, že tě jesle nijak špatně neovlivnily. Myslím, že tohle je jedna z věcí, která je dost těžko prokazatelná, někdy jsme o tom opravdu přesvědčeni a někdy si to prostě nalháváme. Tvůj příspěvek je známkou jistého citového chladu, i když logicky to dává smysl. Zapomínáš ale na city, se kterými se těžko kalkuluje. Nenapadá tě, že by se dcera o tebe starat chtěla? Není to často rozhodnutí naše(vzít si domů z nemocnice rodiče, děti, blízké), než jejich?
Ještě k tvému souhlasnému příspěvku ohledně odnesení dítěte po porodu - pokud si vzpomínám, byla tvá volba porodit císařem a nekojit, žádnou blízkost jsi extra nevyžadovala, tudíž ti vlastně zpětně nemůže být toto odloučení líto - a o to jde. O to, aby ty jsi mohla provést volbu svou a ostatní také. Pokud maminky touží po svých dětech a trápí se tím, že je nemají u sebe, pak by jim to mělo být umožněno. Nemyslíš?
 katka+katka 
  • 

Re: Sterilita 

(21.1.2009 18:35:04)
Ale vždyť já jsem psala, že pokud o to někdo stojí, proč mu to neumožnit (reagovala jsem na Kačku por.as.). Jinak jeslemi rozhodně ovlivněná nejsem, možná jedině pozitivně, jedna ze dvou mých nejlepších kamarádek je právě z jeslí.
 Lassie66 


Re: Sterilita 

(21.1.2009 18:38:27)
Katko, nerada bych do toho nějak zabředla, ale toto nemůžeš tvrdit zcela jistě, protože nemáš srovnání, jaké by to bylo, kdybys v jeslích nebyla. Ale psala jsem, že tvá volba by měla být brána v potaz a volba ostatních také. Tímto bych to ukončila, jinak zabereme místo těm, kteří píšou k tématu. Nebylo to myšleno špatně ani nijak osobně.
 katka+katka 
  • 

Re: Sterilita 

(21.1.2009 18:37:28)
a to že nechci, aby se o mě dcera starala není známkou citového chladu, naopak - myslím si, že má dcera může (má právo) žít lepší život, dělat lepší věci než mi třeba utírat zadek, to mají dělat ošetřovatelky, sestry, které jsou za to placené, právě proto bych v žádném případě nechtěla, aby se o mě starala.
 Lassie66 


Re: Sterilita 

(21.1.2009 18:41:29)
Katko, a chtěla by ses starat o svou matku? Pokud ne, tak proč?
 katka+katka 
  • 

Re: Sterilita 

(21.1.2009 18:46:24)
Má matka už umřela, upřímně starat bych se o ní nechtěla, má to hned několik důvodů - nemám na to žaludek (obdivuju sestry na LDN, které vymění plínu jakoby nic), neměli bychom na to tehdy ani peníze (hypotéka by se z jednoho platu neutáhla), matka tehdy umřela v nemocnici, nicméně bylo to hodně rychlé, že i lékaři byli překvapeni. Kdyby měla umírat pomalu a nechtěla umírat v nemocnici, museli bychom si půjčit další peníze a platit ošetřovatelku.
 Lassie66 


Re: Sterilita 

(21.1.2009 18:50:27)
Katko, to mě mrzí. Chtěla jsem jen napsat, že otázka nestojí "Chtěla bych, aby se o mne někdo staral?", ale "Chtěla bych se já starat o někoho, na kom mi záleží?". Sama bych nechtěla, aby mi děti utíraly zadek, jak píšeš, ale také bych raději, abych to byla já, kdo se postará o mého partnera či blízkého, pokud by to potřeboval, a ne cizí člověk.
 helena 6 
  • 

Re: Sterilita 

(21.1.2009 20:19:08)
katko + katko,
my zařizujeme bydlení s ohledem na to, že se možná jednou budeme muset o některé rodiče postarat! Neberu to jako povinnost. Beru to tak, že dělám to nejlepší pro své blízké. Moje mamča a taťka se starali o jeho maminku doma dokud to bylo fyzicky únosné.
Dnes se stará manželovo rodina o svou babičku, druhá je ještě soběstačná, ale tam to bude také asi časem aktuální. Je to velký zásah do rodiny, do rozvrhu, do soukromí, ale neberu to jako zlo. To je prostě život. Maximálně bych - pokud by to šlo, zařídila ošetřovatelku do jejich obydlí, ale do žádného zařízení bych je nedala, pokud by na tom nebyli velmi velmi zle!!!
Já chápu, že pár hodin po porodu není naprosto nejzásadnějších pro celý zbytek života, ale já ten rozdíl cítím. Jak jsem viděla malou prvně - ten doping hormonů, když se zakousla do mého prsu :-D a poté, a když jsem následně dostala malou za pár hodin, přišlo mi divné, že to je moje mimčo. Čekala jsem totiž ten samý pocit. Už to nikdy nepřišlo.. Prostě začátek čehokoliv je vlastně výchozí bod pro další akce a reakce. Když začnu blbě, tak je pak těžší dostat se do dobré pozice. Naopak když dobře odstartuji, tak všechno jde tak nějak snadněji. A toto mi přijde jako "zbytečně" blbý start, pokud to není zdravotně indikováno - jako třeba císař. Nechápu, proč se dává dítě "vyblejskané", když nejdůležitější pro mámu je mít ho prostě u sebe. A pro to dítě samozřejmě také, protože pro něj je také porod námaha a očekává, že potom ho někdo zase ukonejší, ten známý hlas, který už přece dobře zná..!!!
 katka+katka 
  • 

Re: Sterilita 

(22.1.2009 9:33:09)
No a vidíš, já už před císařem hlásila, že dítě chci umýt. Mě se víc líbí ty vymydlená miminka:-)
 Raďulka 


Re: Sterilita 

(22.1.2009 2:40:22)
Zajímavý názor, řekla bych dneska čím dál častější, bohužel...
Nevím, jestli jsi někdy v nějaké LDN byla, ale pokud ano a přesto bys tam s klidem šla ve stáří a nechala se opečovávat raději tam než vlastní rodinou, tak máš asi silný žaludek.
Pro mně osobně je péče o příbuzné se zdr. problémy samozřejmostí a není to jen tím, že jsem zdravotník. Jsem k tomu vychovaná již od dětství z rodiny, dělalo se to tak u nás vždy, měnit to nehodlám. Jistě, když je možnost tak domácí péče je výborná věc, kterou bych určitě využila, stejně jako mobilní hospic, denní stacionáře apod.
Já tedy doufám, že svou dceru vychovám tak, aby se o mně ve stáří chtěla postarat, aby se mnou chtěla strávit poslední chvíle. Tohle jí totiž dá hodně do života, je to nepřenosná a nenaučitelná zkušenost...
 DENISA 
  • 

Re: Sterilita 

(22.1.2009 8:45:31)
Radulko, ja bych taky chtela sve deti vychovat tak, aby se mnou chteli stravit posledni chvile. Ale rozhodne bych nechtela aby ty posledni chvile pro ne v pamenti zustaly jako "vymenovani plen podelane matce", "tahani bezvladneho tela" a podobne lahudky (hlavne doufam, ze tak neskoncim). Uz ted setrime s manzelem na nejake to dustojne zajisteni ke konci, kde nas budou moci deti navstevovat, ale ne opecovavat, za to fakt rada zaplatim cizim lidem. Ono se nekdy bohuzel nejedna o par tydnu ci mesicu, ale treba taky roku (nase babicka uz 12 let lezak), opravdu bych svym detem nechtela zkazit 12 let zivota. Sama s tim mam problem, protoze moji rodice si cely zivot pomerne dopravali, ale na stari nemaji usporeno ani korunu, vzhledem k tomu, ze jsme meli deti pomerne pozde, tak opravdu nevim jak bych se mohla o ne postarat, v nasem pidi byte a malymi detmi.
 helena 6 
  • 

Re: Sterilita 

(22.1.2009 18:55:08)
No jsem zvědavá, jestli takový názor budete mít až budete v tom příslušném věku. Když už člověk nemá téměř žádné známé, špatně chodí a celkově není úplně fit, jak budete chtít opečovávat pokaždé od někoho jiného, bez slova pohlazení, útěchy a porozumnění.
Myslím, že člověk je radši s blízkými. I když to třeba není úplně ideální ve směru lékařském, v citovém rozhodně.
A hlavně, rodina často dokáže motivovat, aby se ten dotyčný o sebe dokázal alespoň částečně postarat. Moje babi MUSELA denně 3x chodit po bytě (ještě mimo obvyklé pochůzky k jídlu a na záchod), aby "cvičila", maminka na ní byla přísná, ale jakmile šla do LDN na vyšetření stával se z ní ležák, ač by to při takovéto "minimální" péči nebylo zas tak nevyhnutelné. Jakmile vezmeme starým lidem povinnosti a nutnost se o sebe postarat (jak dovoluje zdraví), tak se stávají závislejšími den ode dne.
Já naopak doufám, že budu mít rodinu, která mi vyhradí koutek a budu tam s nimi moci pobývat, když už nebudu sama schopná. Staří lidé nepotřebují mnoho materiálních věcí, ale dobré citové zázemí, stejně jako děti. ;-)
 katka+katka 
  • 

Re: Sterilita 

(22.1.2009 9:30:57)
Viděla jsem LDN v Motole, tehdy (nevím, jak teď) jsou tam pokoji po 5 lidech (samozřejmě stejného pohlaví). Osobně bych jednou raději chtěla něco třeba jen po dvou, nejlépe s manželem. Ale úplně nejlépe by bylo, kdybych se o sebe do konce života zvládla postarat sama bez cizí pomoci. Každopádně ano - raději na LDN než dceři na krku
 kreditka 


Re: Sterilita 

(21.1.2009 17:33:36)
~R^~R^~R^
 DENISA 
  • 

Re: Sterilita 

(22.1.2009 8:37:16)
Heleno ja si naopak myslim, ze ted je velky trend ke zmene. Proto tento clanek o bondingu, stale vice matek vidime se satky a stale vice matek se snazi o "prirodni" kontakt, kojeni a vychovu svych deti. Jde to pomalu, ale urcite je to lepsi nez v minulem stoleti, videla jsi v detstvi nekdy matku se satkem, ja tedy ne.
 helena 6 
  • 

Re: Sterilita 

(22.1.2009 18:43:48)
Vždyť jsem také napsala - polovina ;-)

 teta 
  • 

Mně se to moc nezdá... 

(21.1.2009 17:22:25)
Myslím to vyhrožování celoživotními následky u separace.
Skoro mi to přijde, že na každičkou potíž se najde diagnóza - hlavně, když sebemenší neúspěch je na co svést. Připomíná mi to hýření s dalšími diagnózami, jako je například hyperaktivita či dyslexie...vždyť to dítě není rozjívený spratek, ale chudinka hyperaktivní...není líné na učení a procvičování (nebo jeho matka), ale je to jednou dyslektik - tak co?!
Samozřejmě se najde pár extrémních případů, kde je toto označení oprávněné, ale v poslední době mám pocit, že se to poměrně dost zneužívá.
To samé se separací - zdá se mi, že nemám k dítěti ten správný vztah, nebo snad ono ke mně? Nevycházíme spolu? No, to bude ta proklatá separace...Hlavně, když můžeme jako viníka označit někoho jiného a nemusíme se podívat do zrcadla!

Jinak nic proti tomu, nechce-li se někdo odloučit od dítěte byť na sekundu, ať si ho drží třeba 24 hodin denně, byť nemyté :-)
Nakonec ten mázek, původně vhodná ochrana kůže proti vodnímu prostředí, pomůže velmi příhodně i v okamžiku, kdy si novorozence uvědomělá matka vezme i do sprchy :-)
 katka+katka 
  • 

Re: Mně se to moc nezdá... 

(22.1.2009 10:24:42)
Musím souhlasit, též mi připadá, že se v poslední době roztrhl pytel s diagnózami. Každý neúspěch nebo ani ne neúspěch, jen že se něco nedaří na 100%, se dá na někoho na něco svést, hlavně nehledat vinu u sebe.
 Dája 
  • 

Kačence 

(21.1.2009 17:29:49)
Milá Kačko, přesně vím, o čem mluvíte. Jsem také z oboru, ale nikdy bych sem nedala svůj příspěvek. Asi bych potom jen plakala jako vy. Je to přesně tak, jak jste napsala. V porodnici se matky usmívají a děkují a hned jak zuvřou dveře, jen očerňují. Já si už zvykla. Je to asi nějaký poporodní syndrom, který se šíří mezi ženami velice rychle a je velmi nakažlivý. Já se už naučila odvést si svou práci jak nejlépe dovedu, potom zabouchnu dveře a vše vypouštím z hlavy ven. Hlavně to nenosit sebou domů. Tyto ženy nemají ani potuchy, jak taková služba na porodním sále vypadá, jak člověk neví ani minutu dopředu, co se bude dít dál. Bohužel matky mají v hlavě jen samu sebe, je nazajímá, že jich rodí několika naráz a že člověk má prostě jen dvě ruce. Připadá mi, že hned jak dorazí do porodnice, jen číhají na to, kdo a kde jim začne ubližovat, jak se už těší na to, jak vše patřičně popíší s pohrdáním na internetu. Bohužel, je jich většina!! Jen dělají vědu z docela normálních věcí a straší ty, co ještě nerodily. Škoda jen, že i my se nemůžeme vyjadřovat jmenovitě ke klientkám, které jsme zažily na své službě. Bylo by to dost zajímavé!! Ale v tom je právě ten vtip, Kačko. Internet tu mají jako zbraň, ale my se bránit nemůžeme, a to je baví. Nenechte se vyprovokovat. Držím palce...
 Lassie66 


Re: Kačence 

(21.1.2009 17:34:47)
Dájo, a když jste z oboru - myslíte si, že je problém matce dítě dát, pokud ho chce mít u sebe? Proč tedy děti někde odnášejí automaticky a to i přes nesouhlas rodičů?
 teta 
  • 

Re: Kačence 

(21.1.2009 17:56:01)
Protože jde o ústav s určitou organizací práce, a ne o soukromou kliniku, kde si zaplatíte, co vám libo.

Sestry jsou za dítě zodpovědné od okamžiku, kdy se narodí - a těžko můžou postávat v koutě a čekat, až se matce spustí ty mateřské pudy nebo co to je :-) Tolik jich zas není, a vedle může rodit další žena další dítě...

Argumenty ohledně zaplaceného zdravotního "pojistného", z jehož titulu máme nárok na všechno, co si vymyslíme, také neberu. Pokud bychom si skutečně měly předplatit vyhovění všem našim individuálním požadavkům, muselo by být desetkrát vyšší...

 Amazonka 4D 


Re: Kačence 

(21.1.2009 17:58:53)
Sestry jsou za dítě zodpovědné od okamžiku, kdy se narodí

To je hloupost,za dítě jsem zodpovědná já,případně otec dítěte...
 kreditka 


Re: Kačence 

(21.1.2009 18:08:44)
Amazonko toť otázka, když např. upustíš dítě na porodním sále (omdlíš) a něco se mu stane - přijmeš na sebe všechnu tu vinu, nebo ji svalíš na personál porodnice...ty ji dejme tomu na sobě necháš, ale spousta rodiček by obvinila právě ten personál z toho, že dítě neohlídal a matka přece nebyla schopná když omdlela že...
 Amazonka 4D 


Re: Kačence 

(21.1.2009 18:17:25)
Kreditko,jenže to je ale risk povolání...já osbně netuším (ač se to neustále předjímá) proč bych měla něco dělat za každou cenu...nebudu rodit doma,když to nepůjde,stejně tak nebudu trvat na dítěti k sobě po ztrátě 1.5l krve...

Ano,zdravotníci jsou nejžalovanější profese (ne u nás,ale tak všeobecně),ale taky si toho mají být vědomi a jít do toho,když tohle unesou...je mi líto,já za ně horké brambory z ohně tahat nebudu...

Pokud na něco nemají právo ze zákona,tak jen proto,aby oni měli krytý zadek,nebudeme říkat,že je něco nutné a správné (když není)
 kreditka 


Re: Kačence 

(21.1.2009 18:22:56)
Risk povolání? Takže když je někdo falešně obviní, tak si vlastně za to můžou sami, protože si vybbraly tohle povolání? Možná kdyby jsi byla v jejich kůži chránila by sis ten zadek taky
 Amazonka 4D 


Re: Kačence 

(21.1.2009 18:30:21)
Kreditko,pokud je někdo falešně obviní,tak je to jako u kohokoliv jiného,vezmou si právníka a soudí se...

A jistě,kryla...ale a) nejsem lékař...za b) dělala bych to chytřeji,než odvoláváním se na něco,na co nemůžu...

Podívej,je spoustu nemocnic,porodnic,kde to probíhá bez problémů,nikdo nemá potřebu se krýt ve chvíli,kdy to není potřeba,prostě to mají ošetřené...
 Morrigna 


Re: Kačence 

(21.1.2009 17:59:53)
Jste si jistá, že za dítě jsou zodpovědné sestry? Já mám pocit že rodiče.
 teta 
  • 

Re: Kačence 

(21.1.2009 18:22:23)
Ti rodiče svěřili sami sebe (tedy matka) a dítě do péče toho ústavu a jeho zdravotníků - jako pacienty. Ti jsou zodpovědní po dobu, po kterou jste těmi pacienty.

Když vám nebo dítěti stanoví špatnou diagnózu, budete žalovat je nebo sama sebe?


 Sylvie 


Re: Kačence 

(21.1.2009 18:29:33)
Ti rodiče svěřili sami sebe (tedy matka) a dítě do péče toho ústavu a jeho zdravotníků - jako pacienty. Ti jsou zodpovědní po dobu, po kterou jste těmi pacienty.

To máš špatný pohled na věc, ptž naprosto ignoruješ nutnost mít k jakémukoli výkonu od zákonného zástupce INFORMOVANÝ SOUHLAS. Pokud souhlas máš, můžeš dítě odnést třeba na celou noc. Pokud ti k tomu souhlas nedají, tak ho odnést nesmíš. Navíc jednou daný souhlas mohou kdykoli odvolat, takže když ti dovolí si dítě odnést, a pak si to rozmyslí a souhlas se separací dítěte odvolají, tak je tvojí povinností jim ho přinést zpět. Vnitřní předpis na tom nic nezmění, ten nikdy nemůže stát nad zákonem, nemůže nikoho zbavit jeho zákonem daných práv. Pokud vnitřní předpis tvrdí, že je nutné dítě po iks hodin separovat a rodiče to odmítnou, tak maximálně tak můžeš si od nich nechat podepsat nesouhlas s výkonem a založit ho do dokumentace.
 teta 
  • 

Re: Kačence 

(21.1.2009 18:36:12)
Ty vnitřní předpisy naopak JSOU důležité a většinou i respektování hodné - nakonec, řídíte se jimi všude a celý život. Pokud vám v kině zakážou konzumovat dejme tomu buřty s cibulí, budete ječet o právu na výběr potravy?
Jinými slovy, ve všech zařízeních dodržujete jejich vnitřní předpisy, ač třeba zrovna nejsou ústavní :-)
 Grainne 


Re: Kačence 

(21.1.2009 18:41:15)
Teta, co není zákonem zakázáno, je dovoleno, tedy i buřty s cibulí. Mohl by být použit zase jiný zákon o nadměrném obtěžování, ale to by byla spíš úsměvná situace. Takže buřty s cibulí jsou spíš otázkou slušného chování - buď se společnosti hodlám jevit jako tvor na určité společenské úrovni, nebo křupan. To není otázka zákonů.
 Sylvie 


Re: Kačence 

(21.1.2009 18:41:33)
Teto, ale jo - vnitřní předpisy JSOU důležité. Už proto, že zajišťují nějakou organizaci a věci se pak nedějí chaoticky. Ale ať se ti to líbí nebo nelíbí, tak pokud ZÁKONY říkají, že k zdravotnickému výkonu je potřeba INFORMOVANÝ SOUHLAS, tak to prostě musíš respektovat, ptž zákon je víc, než vnitřní předpis ~d~
 teta 
  • 

Re: Kačence 

(21.1.2009 18:46:57)
Informovaný souhlas je správně. Protože rodiče jsou právními zástupci nesvéprávného dítěte. To se zodpovědností nemá co dělat...
 Sylvie 


Re: Kačence 

(21.1.2009 18:53:08)
Informovaný souhlas je správně.

To jsem ráda, že jsme se shodly. Potom ovšem nechápu, jak můžeš separaci dítěte proti vůli matky odůvodňovat jako oprávněnou tím, "jde o ústav s určitou organizací práce, a ne o soukromou kliniku, kde si zaplatíte, co vám libo", když toto zdůvodnění je zcela v rozporu s tím, co jsi právě napsala ~d~ ~;)
 teta 
  • 

Re: Kačence 

(21.1.2009 19:01:49)
Nějak tam rozpor nevidím...
Psala jsem o tom, že v běžných ústavech je málo personálu a ta organizace práce je tomu přizpůsobena. V soukromém zařízení (pokud tady takové existuje?) můžete mít jednu sestru jen pro sebe, když ji zaplatíte - a ta pak může stát v pozoru a jen čekat, až jí dovolíte na chvíli pohlídat dítě, kterého jste se dosyta nabažila :-) I osobního lékaře, nakonec...taky to něco stojí...cokoliv.

A nějak jsem si nevšimla, že musíte podepisovat Informovaný souhlas i se způsobem chodu oddělení - což je v tomto případě zvyk odnést dítě k umytí atd. Výkon, ke kterému se souhlas vždy vyžaduje, to není.
 Amazonka 4D 


Re: Kačence 

(21.1.2009 19:07:28)
To jsi právě na omylu,ani nedostatek personálu nedává oddělaní právo porušit zákon odvoláním na organizaci,nebo vnitřní předpis...

A ano,i k omytí dítěte by měl být potřeba můj souhlas (jako že jsem ho nedala a dítě nemyli),a nemusí být písemný
 myš 
  • 

Re: Kačence 

(21.1.2009 19:17:23)
teta
a jaký je rozdíl třeba mezi běžným ústavem ve Vrchlabí a bežným stejně velkým ústavem s podobným stavem personálu? V jedné porodnici to možné je, v jiné jen o pár km vedle nikoliv, stav personálu na to nemá vliv, to jsou jen výmluvy.

Rozdíl je jen v ochotě věci měnit a netrvat na zaběhlých mechanismech. Jak je tu vidět, tak personál porodnic často nehodlá o věcech přemýšlet, proč je dělá, tak jak je dělá a jestli by to nešlo dělat líp.
 Sylvie 


Re: Kačence 

(21.1.2009 19:17:46)
Teta, rozpor v tom je ~d~

Chod oddělení nemůže být nadřazený zákonu. Ze zákona je potřeba vyžadovat od rodičů (resp. klientů/pacientů obecně) informovaný souhlas před každým výkonem. Pokud souhlas nemáš, nemůžeš výkon provést. Pokud rodiče se separací dítěte NEsouhlasí, tak tobě nezbývá, než to respektovat.

Souhlas nemusí být písemný, stačí ústní. Samozřejmě, jsou situace, kdy je prostě písemný souhlas ochranou zdravotníků - prokazuje tím, že klient/pacient byl řádně informován, pokud se dá třeba očekávat zvýšená možnost, že by mohlo dojít ke komplikacím a pak došlo k popotahování před soudy.
 Grainne 


Re: rodič 

(21.1.2009 18:57:07)
je svéprávný, většinou plnoletý a tedy zodpovědný za svá rozhodnutí. Proto ten INFORMOVANÝ souhlas, aby se rodič mohl rozhodnout správně, musí být informován. Často je také porušována klauzule, kdy informace musí být podávány formou srozumitelnou informovanému. Když si lékař cosi žbrblá latinsky, tiše doufá, že mu dotyčný nerozumí. I to je porušením zákona.
 teta 
  • 

Re: rodič 

(21.1.2009 19:12:06)
To už jste ale kousek vedle, že ano?
Já nezpochybňuju Informovaný souhlas, naopak. Jen tvrdím, že dospělý ho podepisuje sám za sebe - a rodič za neplnoleté dítě, kterým novorozenec bezpochyby je.
Ovšem s tím, KDO zodpovídá za hospitalizovaného pacienta (jímž opět bezpochyby je i novorozenec), to nesouvisí. Za toho, i za případnou jeho újmu, zodpovídá personál.
 Lassie66 


Re: rodič 

(21.1.2009 19:17:31)
O zodpovědnosti za novorozence, opět Aperio:

http://www.aperio.cz/poradna/dotaz.shtml?x=1934550

Mimo jiné:"V porodnici většinou nastává poškození zdraví dítěte buď nesprávným postupem lékaře či zdravotní sestry, nebo činnostmi, které jen nepřímo souvisejí s porodní péčí.
Ohledně nesprávného postupu (léčebného, či např. ošetřovatelského) je potřeba postupovat podle § 420 obč. zák., tj. při odpovědnosti za škodu musí být prokázáno zaviněné porušení právních povinností lékaře, sestry, či jiného personálu, event. zdravotnického zařízení.

U činností nepřímo souvisejících s porodní péčí může jít např. o pád matky s dítětem na mokré podlaze, opaření horkým čajem, pády ze židlí, či různé úrazy novorozenců při koupání, či přebalování, atd. Odpovědnost v těchto případech má jen zdravotnické zařízení podle § 420 obč. z., pokud se prokáže jeho porušení právní povinnosti, tj. nevysušení podlahy, nedostatky v kvalitě židle, atp. V těchto případech, pak často figuruje i spoluodpovědnost matky podle § 441 obč. z. (citace viz níže). Příkladmo je možné uvést koupání novorozence, kterého se účastní dětská sestra a matka, přičemž při předávání dítěte, jim toto vyklouzne a upadne.
Škoda se pak dělí mezi více viníků (zdravotnick. zařízení a matka)."
 teta 
  • 

Re: rodič 

(21.1.2009 19:20:09)
No prosím. :-)
 Lassie66 


Re: rodič 

(21.1.2009 19:25:51)
Z čehož vyplývá, že pokud mi upadne v porodnici dítě, nebude obviněn personál. A doporučuji přečíst si celý odkaz, abychom nevytrhávaly z kontextu.
 Morrigna 


Re: rodič 

(21.1.2009 19:19:45)
Personál odpovídá za to, co mu svým jednáním způsobí. Rodiče taktéž, ale za nešťastnou náhodu neodpovídá nikdo.
Ale teto, zeptám se jinak, proč je tak bytostně důležité, aby dítě bylo odneseno. Pořád tuto praktiku obhajujete - v čem osobně si myslíte, že je přínosná?
 teta 
  • 

Re: rodič 

(21.1.2009 19:29:14)
Ale já neobhajuju odnášení/ponechání dítěte, leč ten personál :-)

Fakt ovšem je, že, jak jsem už psala výše, mi připadají některé věci, či spíš reakce na ně, poněkud přehnané, až přecitlivělé. A to svalování chladného či nedostatečně radostného vztahu na nějakou separaci je podle mě šílenost. U dítěte chovaného měsíce v inkubátoru je to samozřejmě oprávněné, tam vztah vzniká obtížněji...ale tady se jedná nanejvýš o pár hodin!
A nezlobte se na mě, ale nejsme zvířata ovládaná výhradně pudy - jsme lidi, kteří se snad dokážou pomocí rozumu, je-li jaký, vyrovnat s mnohem horšími věcmi, aniž bychom museli do smrti trpět nějakým vsugerovaným traumatem.
Toť vše :-)
 Lassie66 


Re: rodič 

(21.1.2009 19:32:32)
Teto, znamená to, že uznáváš, že jsi se mýlila?~;)
 Lassie66 


Re: rodič 

(21.1.2009 19:37:07)
Teto, přehnané to není, i kdybychom mluvily pouze o tom, že mě osobně PA urazí, když ignoruje mé vyslovené přání a jedná proti němu. I když pomineme případné újmy na matce či dítěti, pak je tu ještě samotný fakt, že personál nerespektoval mé přání a jednal se mnou, jako bych byla nesvéprávná. Vadilo by mi to i na ortopedii, chirurgii či gynekologii. O to je to horší, pokud je dnes důležitost bondingu prokázána a personál skutečně může nějakou psychickou újmu způsobit, je jedno v jakém rozsahu.






















 Lassie66 


Re: rodič 

(21.1.2009 19:37:44)
~:-D Sorry, mám ráda hodně místa.
 Sylvie 


Re: rodič 

(21.1.2009 19:20:48)
Za toho, i za případnou jeho újmu, zodpovídá personál.

Ona ta zodpovědnost má dvě roviny.

Jedna je výběr léčby - ošetřovatelské péče. To je na zodpovědnosti rodičů.

Druhá je správné provedené zvolené léčby - ošetřovatelské péče. To je na zodpovědnosti zdravotníků.

Zdravotník nemůže za rodiče rozhodnout, jaká léčba - ošetřovatelská péče je pro dítě vhodná. Může jim ji doporučit, ale nemůže ji za ně zvolit. Nemá k tomu zodpovědnost ;o)
 Amazonka 4D 


Re: Kačence 

(21.1.2009 18:43:47)
Teto ano,budu se ráda řídit vnitřními předpisy,pokud nebudou v rozporu se zákonem...
A zákon mi říká,že cokoliv v nemocnici mohou provést s mým souhlasem...

Takže ano,nebudu kouřit na pokoji...ale nenechám si odnést dítě...
 & 


Re: Kačence 

(21.1.2009 18:44:15)
teto,

a kdyz ve vntrinch predpisech nemocnice bude, ze maji v jednu v noci sestry pacientum nafackovat, taky budes chtit drzovat?
 Morrigna 


Re: Kačence 

(21.1.2009 18:45:24)
Ty vnitřní předpisy ale nesmějí být v rozporu se zákony, mohou je jen doplňovat. Například, obec může stanovit, že se v ní amí jezdit max. 40 místo 50, ale už po tobě nemůže vyžadovat jízdu nalevo.
 Lassie66 


Re: Kačence 

(21.1.2009 18:01:15)
Teto, to se mýlíš. Zodpovědní za dítě jsou rodiče. Mají dokonce právo odejít z porodnice i s dítětem, pokud dítě není v život ohrožujícím stavu. Většina novorozenců v takovém stavu není, děti jsou odnášeny jen proto, že "by jim mohla být zima" "maminka se musí vyspinkat a odpočinout si" či "miminko MUSÍ být zváženo a změřeno". Pak píší lékaři, že se diví domarodičkám, vždyť dnes se jim u~:(možní téměř cokoliv - ovšem opak je pravdou, stále se o něco musíme prát, brečet, doprošovat se, vyhrožovat...a to je špatně.
 teta 
  • 

Re: Kačence 

(21.1.2009 18:15:08)
Ano, rodiče jsou nejvyšší instance a skutečně mohou odejít, kdy se jim zlíbí. Nicméně dokud je dítko oficielně v péči nemocnice, nese tato veškerá rizika.
Jinak by asi ani nemohlo například dojít k žalobě za vyměnění dětí, že ano? Proč si je rodiče neohlídali?:-)
 Lassie66 


Re: Kačence 

(21.1.2009 18:20:17)
Teto, ale tam šlo právě o opačný případ - matky děti neměly u sebe, tudíž těžko mohly výměnu způsobit. Pokud by si v průběhu hospitalizace matky děti samy prohodily, sotva by byl obviněn personál.
 & 


Re: Kačence 

(21.1.2009 18:21:59)
Teto,

ono by k ty vymene nedoslo, kdyby je nikam neodnaseli. Jinak se pletes pokud dite neni v ohrozeni zivota, tak si ho rodice, klidne odnest smi...
 teta 
  • 

Re: Kačence 

(21.1.2009 18:31:40)
Kdyby, kdyby...To byl jen příklad. Když matka potřebuje do sprchy nebo na záchod, bere si snad dítě s sebou? Někdo za něj zodpovídá i tehdy...
 Amazonka 4D 


Re: Kačence 

(21.1.2009 18:35:10)
Zodpovídá za něj ona sama,i když jde do sprchy...
 teta 
  • 

Re: Kačence 

(21.1.2009 18:37:31)
To je dobrá zpráva pro personál, který se v té době může třeba odebrat na kávičku :-)
 Amazonka 4D 


Re: Kačence 

(21.1.2009 18:53:51)
No,tohle je zrovna hezký příklad...do sprchy jsem chodila před odd. a cestou míjela sesternu...většinou tak seděly a kafíčkovaly...
Na nadstandartu jsem se sprchovala každou hodinu,a nikdy tam žádná sestra nezavítala ~y~
 teta 
  • 

Re: Kačence 

(21.1.2009 19:04:52)
A KDYBY se vám dítě v té době (nedejbože!) udusilo, myslíte, že v klepetech byste skončila vy?
 & 


Re: Kačence 

(21.1.2009 19:08:36)
Proc by se to dite melo z niceho nic dusit?
 Lassie66 


Re: Kačence 

(21.1.2009 19:10:54)
Teto, není potřeba neustále někoho cpát do klepet. Je také další možnost, a to ta, že by v klepetech neskončil nikdo, nemyslíte? Pokud například dítě zemře na SIDS, také matka nejde do klepet, jsou také nešťastné náhody. Nevím, jak byste chtěla obvinit personál porodnice, pokud by někomu na pokoji šestinedělí např. ve 3 v noci zemřelo dítě na zadušení. Průser by byl, kdyby se na to například do sedmi do rána nepřišlo, ale ne samotné úmrtí.
 teta 
  • 

Re: Kačence 

(21.1.2009 19:18:37)
Ano - ale PROČ myslíte, že se v podobných případech vše vyšetřuje? Protože personál za nic nezodpovídá? Jak by tedy mohl něco zanedbat, když jediní zodpovědní jsou rodiče?
 Amazonka 4D 


Re: Kačence 

(21.1.2009 19:23:07)
Tak ještě raz...tímto děkuji Lassii a zkopíruji,tohoto není nikdy dost!!!

"V porodnici většinou nastává poškození zdraví dítěte buď nesprávným postupem lékaře či zdravotní sestry, nebo činnostmi, které jen nepřímo souvisejí s porodní péčí.
Ohledně nesprávného postupu (léčebného, či např. ošetřovatelského) je potřeba postupovat podle § 420 obč. zák., tj. při odpovědnosti za škodu musí být prokázáno zaviněné porušení právních povinností lékaře, sestry, či jiného personálu, event. zdravotnického zařízení.

U činností nepřímo souvisejících s porodní péčí může jít např. o pád matky s dítětem na mokré podlaze, opaření horkým čajem, pády ze židlí, či různé úrazy novorozenců při koupání, či přebalování, atd. Odpovědnost v těchto případech má jen zdravotnické zařízení podle § 420 obč. z., pokud se prokáže jeho porušení právní povinnosti, tj. nevysušení podlahy, nedostatky v kvalitě židle, atp. V těchto případech, pak často figuruje i spoluodpovědnost matky podle § 441 obč. z. (citace viz níže). Příkladmo je možné uvést koupání novorozence, kterého se účastní dětská sestra a matka, přičemž při předávání dítěte, jim toto vyklouzne a upadne.
Škoda se pak dělí mezi více viníků (zdravotnick. zařízení a matka)."
 Cita 


Re: Kačence 

(21.1.2009 19:35:42)
No, jen sem si vzpoměla na děťátko, které doslova upekli na rozbité vyhřívací podložce...kdyby bylo u matky, určitě by si včas všimla, že něco není v pořádku...má přece na starosti jen to jedno jediné dítě..
 Cita 


Re: Kačence 

(21.1.2009 19:40:06)
hm..tenhle příspěvek bych nejradši vymazala..pardon..
 teta 
  • 

Re: Kačence 

(21.1.2009 19:40:03)
Výborně. Prosila bych zkopírovat ještě víckrát - tak, aby si skutečně už KAŽDÝ všiml, že NIKDY není zodpovědný výhradně rodič. Díky!
 Lassie66 


Re: Kačence 

(21.1.2009 19:45:36)
Teto, 2x zkopírované bylo pravděpodobně málo. V situacích, o kterých jsi mluvila (pád matky s dítětem), je zodpovědný rodič. Pokud jí tedy PA úmyslně nestrčí, že jo.
 Amazonka 4D 


Re: Kačence 

(21.1.2009 19:49:42)
Lassie,nebo taky může být mokrá podlaha,ale pak asi bude "zaklepetována" uklízečka ~y~
 teta 
  • 

Re: Kačence 

(21.1.2009 19:52:04)
"U činností nepřímo souvisejících s porodní péčí může jít např. o pád matky s dítětem na mokré podlaze, opaření horkým čajem, pády ze židlí, či různé úrazy novorozenců při koupání, či přebalování, atd. Odpovědnost v těchto případech má jen zdravotnické zařízení podle § 420 obč. z., pokud se prokáže jeho porušení právní povinnosti, tj. nevysušení podlahy, nedostatky v kvalitě židle, atp. V těchto případech, pak často figuruje i spoluodpovědnost matky podle § 441 obč. z. (citace viz níže)."

Máte problémy s výkladem výrazu "často" (tj. nikoliv "vždy") nebo výrazu "spoluodpovědnost" (tj. nikoli "výhradní zodpovědnost")?
Navíc já jsem o "pádu matky" neztratila jediné slovo, takže se zřejmě nedomluvíme nikdy. Přesto (a též proto) vám přeji příjemný večer.:-)
 Lassie66 


Re: Kačence 

(21.1.2009 19:56:27)
Teto, pak ty máš problém s pochopením věty:"...pokud se prokáže jeho porušení právní povinnosti, tj. nevysušení podlahy, nedostatky v kvalitě židle, atp. V těchto případech, pak často figuruje i spoluodpovědnost matky podle § 441 obč. z. (citace viz níže)."
 Sylvie 


Re: Kačence 

(21.1.2009 20:06:06)
A jak zodpovědnost za úraz díky nekvalitní židli souvisí s tím, že se vám nelíbí tvrzení, že za výběr léčby/oš péče jsou zodpovědní rodiče? To se přiznám, že tomu tedy moc nerozumím ~d~

Vkládám to asi podesáté a stále se mi zobrazuje, že v diskuzi ten příspěvek není... tak doufám, že teď nenaskočí všechny najednou :o)
 teta 
  • 

Re: Kačence 

(21.1.2009 20:24:20)
Sylvie, v této debatě nešlo O VÝBĚR LÉČBY. Šlo o SEPARACI dítěte po porodu.
Já jsem souhlasila s Informovaným souhlasem (který se týká výkonů - což podle mne NEznamená odnos dítěte), ale rozhodně celou dobu NESOUHLASÍM s tvrzením většiny zde přítomných, že za dítě I V DOBĚ HOSPITALIZACE zodpovídá ( dle místních dam VÝHRADNĚ) rodič. Tedy jakýsi protiargument, proti odnášení novorozence. Tvrdím, že naopak zodpovídá personál.

Zkopírovaný text mi v tomto dává za pravdu, když uvádí formulace jako "často" a "spoluzodpovědnost", případně "Škoda se pak dělí mezi více viníků (zdravotnick. zařízení a matka)". Přičemž NIKDE není uvedeno, že za NĚJAKOU, JAKOUKOLIV škodu zodpovídá výhradně rodič a personál je z toho zcela vyňat! Je v zodpovědnosti naopak jmenován na prvním místě - a někdy, možná...přiberou k vině i rodiče. Ne naopak!
Tak o co se hádáme? Stačí si to přečíst.
 Grainne 


Re: Kačence 

(21.1.2009 20:27:56)
Teta, když to vidíš tak, že zodpovídá, tak ano a musí tu zodpovědnost unést. On zodpovídá, ale nerozhoduje.
Rodič rozhoduje a za výsledek léčby nezodpovídá.
 teta 
  • 

Re: Kačence 

(21.1.2009 20:42:37)
Ano, zodpovědnost musí unést. A aby ji unesl, musí mít právo si k tomu vytvořit podmínky. Proto se nedivím organizaci práce - každý podnik si ji vytváří, a jistě podle nejlepšího vědomí a svědomí, s úmyslem nastavit ty podmínky jako optimální ve vztahu práce/výsledek.
Nebo se snad domníváte, že chtějí schválně jen škodit? Pohybují se jen v mantinelech daných např. vybaveností prostoru...počtu personálu...finační situace...direktiv z vedení atd. atd.

No, a jelikož už to zle zavání hitem o psovi a jitrničce, přeju dobrou noc i Vám.:-)
 Sylvie 


Re: Kačence 

(21.1.2009 21:02:16)
A aby ji unesl, musí mít právo si k tomu vytvořit podmínky.

Ano, ale ty podmínky si musí vytvořit v rámci zákona... ale máš pravdu, je to pořád dokola ~d~

Jakýkoli zákrok v oblasti péče o zdraví je možno provést pouze za podmínky, že k němu dotčená osoba poskytla svobodný a informovaný souhlas. (úmluva o biomedicíně)
Je separace novorozence od matky zákrokem v oblasti péče o zdraví, nebo není? Pokud je, je k němu potřeba souhlas ~d~ Pokud není, tak co to tedy je a proč ji provádí zdravotnický personál?
 Grainne 


Re: Kačence 

(21.1.2009 21:46:03)
Teta, možná se ti ustanovení zákona nelíbí, nebo s nimi nesouhlasíš, ale podstatné je, že pokud nedojde k jejich změně, musí se jimi všichni řídit.
Rovněž mantinely, kterými se oháníš, musí být v souladu se zákony.
Stavební firma taky ničím neoddůvodní fakt, že někomu nepřidělila přilbu i kdyby důvod byl sebelepší a sebelogičtější, výsledek bude vždy ten, že porušila určitý zákonný předpis.
Když matka řekne:"Neodnášejte mé dítě", její slovo je zákon. I kdyby měl zdravotník sebelepší důvod, bez souhlasu ho odnést prostě nesmí.
 Lassie66 


Re: Kačence 

(21.1.2009 20:27:56)
Teto, v tom případě nechápu, proč jsi vůbec celou tu diskuzi začínala a jak ponechání dítěte u matky může negativně poškodit personál(případné trestní oznámení)?
 Sylvie 


Re: Kačence 

(21.1.2009 20:38:48)
Sylvie, v této debatě nešlo O VÝBĚR LÉČBY. Šlo o SEPARACI dítěte po porodu.

Aha. Takže separace se neprovádí z léčebných/ošetřovatelských důvodů, čili není potřeba informovaného souhlasu a tudíž do nemá rodič co mluvit? Proč se tedy provádí? ~j~ Prostě i separace, stejně jako jakýkoli jiný výkon, vyžaduje souhlas rodičů ~d~


Přičemž NIKDE není uvedeno, že za NĚJAKOU, JAKOUKOLIV škodu zodpovídá výhradně rodič a personál je z toho zcela vyňat!

Ale citace neřeší zodpovědnost personálu za výběr léčby/ošetřovatelské péče ~d~ Za tu je rodič zodpovědný, tu za něj nemůže personál provést a o tom se tu bavíme. Citace řeší úrazy v důsledku nedbalosti - buď za ně bývá zodpovědná nemocnice (např. ta nekvalitní židle), nebo za ně bývá zodpovědný personál (nekvalitně utřená podlaha) nebo je za ně zodpovědný personál i rodič (spolupráce zdravotníka a rodiče při koupání). Že by byl zdravotník zodpovědný za pochybení rodiče (to by byl třeba úraz při koupání, kdy koupala pouze matka) v citaci není ani slovo.
 Kohnova 
  • 

Re: Kačence 

(21.1.2009 22:00:49)
Teta: jakoze hospitalizaci ditete se nase rodicovska prava automaticky krati? Tak to neni. Je to tak, ze pokud memu diteti bude lekar operovat slepe strevo, zodpovida za vysledek te operace. Pokud dite ma akutni zanet slepeho streva, jeho zivot je ohrozen a rodic bude odmitat operaci, je lekar povinny ji udelat i pres muj nesouhlas, protoze ochrana zivota je memu rodicovskemu pravu nadrazena. Pokud ale napr. lekar navrhne preventivni odstraneni nosni mandle a ja odmitnu, je to moje zodpovednost, ne jeho.
Problem je v tom, zda-li je zdravy novorozenec v naruci sve matky ohrozen na zivote. Pravda je, ze neni, lec v nasich porodnicich se muzeme ne vyjimecne setkat s pracovniky, kteri nam budou tvrdit opak.
Dite neni nutne po narozeni vazit merit a myvat, aby nezemrelo. Poslechnout srdce nebo odsat dychaci cesty lze i diteti v materskem naruci.
Separace pro zdrave novorozene a matku neni nutna a dokonce je skodliva. A neexistuje zakon, ktery by ji pracovnikum v porodnici narizoval. Duvody, proc se tak deje, jsou jine.
 Amazonka 4D 


Re: Kačence 

(21.1.2009 20:08:18)
Teto,na něco jsi v té citaci zapoměla...kdy se přistupuje k spoluodpovědnosti matky...
Příkladmo je možné uvést koupání novorozence, kterého se účastní dětská sestra a matka, přičemž při předávání dítěte, jim toto vyklouzne a upadne.
Škoda se pak dělí mezi více viníků (zdravotnick. zařízení a matka).


Pokud by upadlo sestře,bude vyšetřována sestra (a nestane se nic,pokud se neprokáže zavinění,maximálně výtka,pokuta......pokud matce,nestane se nic,pokud se neprokáže zavinění...pokud u toho budou obě,tak jde o spoluodpovědnost...

Velký problém pochopit?
 Amazonka 4D 


Re: Kačence 

(21.1.2009 19:48:45)
Klidně ti to ještě párkrát zkopíruji,možná pak pochopíš především ty,že personál je zodpovědný v přesně definovaných případech...pokud poruší své právní povinnosti,a jsme zase u toho,že právně je za dítě zodpovědná matka....
Celý § 420 obč. zák tu kopírovat nebudu ~;)
 Lassie66 


Re: Kačence 

(21.1.2009 19:50:43)
Amazonko, nejsou ty diskuze někdy adrenalin?~:-D
 Kopřiva Dvoudomá 


Re: Kačence 

(22.1.2009 10:33:44)
Teto,
rodič odpovídá za dítě, personál odpovídá za zdravotní péči, kterou poskytuje. To přece není nic tak složitýho.

Pokud selže personál v poskytování péče, nese odpovědnost. Pokud neporuší žádnou povinnost, pak ani za smrt dítěte nenese odpovědnost.

Mimochodem, pokud mně nebo mému dítěti personál poskytne péči bez mého informovaného souhlasu (s výjimkami danými zákonem, jako je bezvědomí, intoxikace atd.), pak ta péče nevyhovuje požadavkům zákona, i kdyby byla nakrásně indikovaná a technicky správně poskytnutá. To je, co?

Takže sestra, která mi odnese dítě, aniž si vyžádá můj informovaný souhlas, sama strká hlavu do lví tlamy. Čili v zájmu personálu je třeba zdůrazňovat všem, že si o ten souhlas musí říct, jinak je ti konfrontační potížisté mezi pacienty (jako jsem třeba já) utlučou žalobama :-)
 Kopřiva Dvoudomá 


Re: Kačence 

(22.1.2009 10:50:11)
Jinak samozřejmě odnesení dítěte k vyšetření, ošetření, prohřátí nebo k jakémukoli jinému účelu JE výkonem ošetřovatelské péče, k němuž je třeba vyžadovat souhlas zákonného zástupce.

To by mě v životě nenapadlo, že by si někdo moh myslet, že není. :-O Stejně tak to, že vás osobně někdo ve špitálu naloží na vozík nebo lehátko a odveze někam do čudu, taky vyžaduje váš souhlas. Pochopitelné, ne?
 Amazonka 4D 


Re: Kačence 

(21.1.2009 19:14:12)
A ony měly hlídkovat sestry,jestli já se náhodou nechystám do sprchy,nebo mi dítě preventivně odebrat na celou dobu hospitalizace?


Jinak ale ano,když jsem četla,že 72hodin musí být dítě v porodnici kvůli observaci,že je v té době rizikovější,tak jsem se pousmála..."observovala" jsem ho jen já :-)

 Lenelka 


Re: Kačence 

(21.1.2009 19:17:51)
Tak to abychom zacali v nemocnici zit. Me se treba dite dusilo ve trech tydnech, ve dvou mesicich, v peti mesicich...
 Amazonka 4D 


Re: Kačence 

(21.1.2009 18:22:23)
Teto,jenže to si právě pleteš...
Nemocnice má za pacienty zodpovědnost do chvíle,než jsou sami schopni jí převzít.
Nemůžeš z kozy hlídat dítě myté v jiné místnosti,ale pokud se cítíš na to,že chceš dítě k sobě,tak ho dostaneš a přebereš zodpovědnost...

Nemůžeš mít zodpovědnost za sebe v narkoze,ale jak se probereš,tak jí přebíráš...

Tím,že vsoupíš do nemocnice,nestáváš se jejím majetkem,ale pouze pacientem,svéprávným pacientem...a za děti zodpovídají rodiče.

Některé nemocnice se kryjí,já jsem třeba po porodu podepsala papír,že jsem poučená o stavu dítěte a že ho plně přebírám do péče...
 Amazonka 4D 


Re: Kačence 

(21.1.2009 18:25:49)
Teto,když lékař stanoví špatnou dg.,tak je vinen on,to sem přece vůbec nepatří...

Pokud bych já s dg. nesouhlasila a nepřistoupila na léčbu,je to moje právo a to samé i za dítě...pouze kdybych ho svým rozhodnutím ohrozila,nastává zase kolotoč viz výše...
 Lassie66 


Re: Kačence 

(21.1.2009 18:27:50)
Štestí přeje připraveným, proto jsem si s sebou do porodnice brala porodní plán a pár právnických rad vytištěných z Aperia.cz.
Například zde:
"....Dítě není majetkem porodnice a nemělo by být bez souhlasu rodičů ani kamkoli odnášeno,rodiče mají právo na styk s dítětem ihned po porodu,výjimku tvoří jen případy kdy je zdravotní péče opravdu nevyhnutelná,nutná a hlavně bezprostředně zachraňující život a zdraví dítěte-např .napojení nedonošence na přístroje."

http://www.aperio.cz/poradna/dotaz.shtml?x=2059019

Stojí za to si to pročíst, pak nemá žádná empatická PA šanci postupovat "dle svého svědomí", ale měla by se podřídit zákonům ČR.
 Amazonka 4D 


Re: Kačence 

(21.1.2009 18:02:27)
A co se týká nějaké organizace,je mi celkem putna nějaká organizace,nebo vnitřní předpis,pokud tento porušuje zákon...
A vzhledem k tomu,že neexistuje žádný zákon,který by dovolil komukoliv nevydat dítě rodičům,pokud toto není v přímém ohrožení života nabo zdraví,a to fyziologický,donošený novorozence (o kterém je tu celou dobu řeč) jaksi není,tak není možné se zaštítit vnitřním předpisem a zákon porušit.

 MirkaM 


Re: Kačence 

(21.1.2009 18:07:39)
No nevím, viz případ, kdy na matku, která odešla z porodnice zavolali kde koho:-(
 Amazonka 4D 


Re: Kačence 

(21.1.2009 18:12:11)
Mirko o to jde,to bylo jednak protiprávní jednání lékařů a jednak pochybení soudu,však to také MZ zdrblo...
Je to totiž přesně naopak,pokud je dítě podle lékaře v ohrožení života/zdraví,tak on může dítě zadržet i proti vůli rodičů,ale on sám musí své jednání oznámit soudu...

O oznamovací povinnosti vůči rodičům zákon nemluví...
 MirkaM 


Teto 

(21.1.2009 18:03:58)
Teto, myslím si, že nejdražší je v porodnictví právě ta "nevyžádaná" a často i "nežádoucí" rádobypéče. Kolik asi stojí ty vyhřívané inkubátory na rozdíl od máminy náruče?

Asi by vrchlabskou porodnicí měly povinně procházet exkurze porodníků z celé republiky. Rodí se tam přirozeně, mimino je u mámy, sestry si ho vezmou na noc, když to matka nezvládá nebo chce.... nic z toho není o penězích, jen o lidech. Proč to tam jde?

Mmch, omlouvám se, nevím, jak to ve Vrchlabí chodí teď.
 Sylvie 


Re: Teto 

(21.1.2009 18:09:41)
Ano, a k tomu bych dodala ještě svoji zkušenost odtama - po porodu jsem samo měla dítě hned u sebe, no a přišla za mnou dětská sestra, že mi jde přebalit dítě. Když jsem jí řekla, že jsem to před chvílí udělala, tak mě ujišťovala, že to jsem přeci nemusela, vždyť jsem dvě hodiny po porodu, ona by mi ho klidně přebalila, však od toho tam je :o)) No, zmítaná hormony jsem se tam v tu chvíli málem rozbrečela, ptž jsem se mi vybavil předchozí porod v jiné nemocnici, kdy mi dětská sestra dvě hodiny po porodu odmítala dítě na pokoj vydat pod záminkou, že se o něj nebudu umět postarat :o(
 myš 
  • 

Re: Kačence 

(21.1.2009 18:49:50)
teta
zajímavý je, že jsou ústavy, kde to není žádný problém, byť to nejsou soukromé kliniky. Třeba ve Vrchlabí to tak fungovalo.
Problém není organizace práce kdejaké slovutné instituce, ale poněkud zatuchlé praktiky a nechuť je měnit.
 Janaůl 
  • 

Re: Kačence 

(21.1.2009 23:21:14)
Pravda pravda
 Denyna 


Re: Kačence 

(21.1.2009 17:43:15)
Proč by ses nemohla bránit, od toho tu ta diskuze přece je, ne?
 Amazonka 4D 


Re: Kačence 

(21.1.2009 17:50:21)
Dájo,já si třeba na podobně laděnou (podle příspěvku) PA stěžovala,nejdřív přímo jí říkala,že chci dítě u sebe,poté,co mi ho nepřinesla,tak jsem si druhý den (rodila jsem v noci) stěžovala nadřízenému,respektive jsem se ptala,jak se to může stát,že na moje výslovné přání mi dceru nepřinesou,bylo mi vysvětleno,že je to vnitřní předpis oddělení..

Jednak je to hloupé vysvětlení a jedna mi to zpět tu noc bez dcery nevrátí,i kdybych se ustěžovala.

Při dalších porodech jinde to bylo bez problémů a taky tyto sestry a PA jen chválím...

 13.9Estella16 


Re: Kačence 

(21.1.2009 19:06:06)
Nic si z toho nedelejte, to jsou presne ty odvazne skolacky, ktere se ve skutecnem zivote boji otevrit usta, tak delaji hrdinky aspon tady. Vecne ublizene, ale ve skutecnosti agresivni a nevyrovnane az hruza.


 Kačka, por.as, 2 děti 
  • 

Re: Kačence 

(21.1.2009 21:26:53)
Dájo díky, opravdu moc díky.
 kili 
  • 

Re: Kačence 

(21.1.2009 21:41:59)
vůbec se tím netrapte,
se zlepšovateli tohoto světa je ta potíž, že nikdy nezačínají sami u sebe
 leli 


Re: Kačence 

(21.1.2009 23:39:11)
S čím bychom měly začít? Nebo spíš přestat?
 zuzini 


Re: Kačence 

(21.1.2009 23:54:28)
Se stěžováním přece ~t~ A s kladením požadavků ~t~

Měly bychom zase držet hubu a krok, to se totiž zdravotníkům pracovalo lépe.
 leli 


Re: Kačence 

(21.1.2009 23:19:06)
Dájo, vy jste asi další reprezentativní vzorek porodní asistentky v našich porodnicích. Pod článkem, kterému všichni rozumí, sdělují si tu, že je na něm hodně pravdy, spousta informací je v něm i dost logických a jsou to i závěry odborníků, budete pořád obhajovat zastaralé postupy a litovat se, jak vás nikdo neocení. To tak většinou bývá, když konáte proti vůli svých klientek a nemáte k tomu žádný důvod. Záměrně nepíšu pacientek, protože si zdravotníci většinou spojují tento pojem s nesvéprávností.
 brzobohatka 


Re: Kačence 

(22.1.2009 16:08:03)
Vy a "Kačenka" děláte PA pěknou antireklamu. Ale na rozdíl od Vás nehážu všechny do jednoho pytle, vím, že jsou i osvícenější PA. Doufám, že Vás ani "Kačenku" nikdy nepotkám u porodu.
 leli 


Re: Kačence 

(22.1.2009 16:27:19)
To je pravda, tímto se omlouvám příjemným, chápavým a odborně schopným PA. Potkala jsem i takové.
 Dája 
  • 

Re: Kačence 

(23.1.2009 8:38:17)
Nápodobně!!!
 vendyna (Janinka + Alenka) 


Neplašme zbytečně moc, stejně jsme dobrý mámy!!!!! 

(21.1.2009 19:34:31)
(Nevim proč se mi ten názor napoprvé nacpal někam jinam, no to je fuk)

Souhlasím, bonding je asi důležitá věc, ale když se to prostě nepovede, tak újma nemůže být až tak TRAGICKÁ. Záleží na mamině, jestli z toho začne dělat dráma anebo se raději soustředí na miminko, jakmile se k němu dostane.(tím nemyslím po několika dnech, to když se stane, tak to je fakt napalici, myslím pár hodin)
Já měla malou u sebe dvě hodiny po porodu, kromě snad minuty, co ji odnesli umýt a zvážit, jen jsem zahulákala na manžela: "honem, běž vedle s ní, ať tam není sama!"...a pak jsem jen napjatě čekala až mi ji přinese...a bylo to nádherný, vidět ji právě v jeho náručí jak mi ji nese. Dvě hodky jsme byli všichni tři spolu a nikdo nás nerušil. Ale pak přes noc byla na novorozeneckém, "abych se v klidu vyspala"...no a já s v klidu vyřídila smsky, protože na odpočinek mi stačily ty dvě hodinky, ale vlastně jsem stejně nemohla ještě chodit a neumim si představit, jak tam v jednu v noci přikládám dítě k prsu, když spalo, stejně bych ji nechala spát. Ráno ji přinesli....a zase nádhera. Nemám pocit, že by to narušilo nějak můj vztah k ní, stejně ji miluju a neumím si představit, že existuje ještě hlubší láska k dítěti než jakou cítím teď. Akorát to trochu pošramotilo kojení zřejmě, pak jsme musely spolu zabojovat, aby se to rozběhlo, ale těžko říct, o kolik se to kojení mohlo zbrdit, den dva? Nevím. No možná by nedošlo na ten nutrilon, no. Miluju ji,odloučení neodloučení.
A článek trochu naznačuje, že my, co "jsme si nechaly odnést dítě" jsme snad špatný mámy nebo co.
Tedy né vyloženě špatný...ale že by to mohlo být lepší, že jsme dovolily něco, co hrozně ubližuje. Nevím jak to vyjádřit,ale moc se mi to nelíbí. Mám z toho divný pocit. Dítě mi odnesli, ale já jsem dobrá máma. Tak dobrá, že tahle krátká záležitost malou vůbec neovlivní.

(Možná někdo namítne, jak to můžu vědět? Ale to neví nikdo nikdy a já se s tím nebudu nervovat, já potřebuju být v poho kvůli malé a né tady mudrovat coby kdyby).
 16.5Salám&Lajka14 


Re: Neplašme zbytečně moc, stejně jsme dobrý mámy!!!!! 

(21.1.2009 19:44:37)
Tak já si především myslím, že mnohem víc záleží na přístupu ke skutečnostem, než na skutečnostech samotných.
Např. věřím tomu, že dítě matky, která rodila CS na přání bude mít daleko menší předpoklad ke vzniku jakéhokoli traumatu než té, která si kvůli akutní sekci dělá výčitky ještě v době, kdy je dítě na gymplu, protože ona "selhala" a "nedokázala porodit normálně".
Psychické problémy mají daleko častěji lidé, kteří moc myslí než ti, co nemyslí vůbec. ~;)
 Grainne 


Re: Neplašme zbytečně moc, stejně jsme dobrý mámy!!!!! 

(21.1.2009 19:50:47)
Monty, no jo, ale zkus přestat přemýšlet, když ti bylo dáno se ve všem přemýšlivě rejpat. Pravdu samo máš.~;)
 16.5Salám&Lajka14 


Re: Neplašme zbytečně moc, stejně jsme dobrý mámy!!!!! 

(21.1.2009 19:57:19)
Myslím, že ideální je přemýšlet jiným směrem.
Třeba o tom, co teprve bude.
To, co bylo, se totiž už změnit nedá, i kdybychom se kvůli tomu upřemýšleli k smrti. ~;)
 Lassie66 


Re: Neplašme zbytečně moc, stejně jsme dobrý mámy!!!!! 

(21.1.2009 20:04:55)
Monty, zcela souhlasím. Ale budoucnost ovlivnit můžem, tak proč si navzájem nevyhovět, že? ~:-D
 Grainne 


Re: Neplašme zbytečně moc, stejně jsme dobrý mámy!!!!! 

(21.1.2009 20:09:52)
Monty, k porodu se chystá spousta žen, tak není od věci, aby věděly o svých možnostech a právech a pokud mají zájem i o tom, že se nemusí dát oblbovat a přistoupit na každou ptákovinu, kterou zdravotníci vymysleli pro své pohodlí.
Pokud zdravotníci zodpovědnost, kterou nesou spolu s rodičem dítěte, či pacientem, neunesou, můžou lukrativně prodávat farmaceutické firmě pilule. Ekonomicky škodní nebudou a zbaví se zodpovědnosti.
 kreditka 


Re: Neplašme zbytečně moc, stejně jsme dobrý mámy!!!!! 

(21.1.2009 19:51:45)
~R^~R^~R^
 Belatrix+A(10/09)+J(09/11) 


Re: Neplašme zbytečně moc, stejně jsme dobrý mámy!!!!! 

(21.1.2009 20:24:14)
Článek nenaznačuje, že matka, která si prošla separací, je špatná. Jen ty si to tak vztahuješ. Sama v příspěvku píšeš: "Jsem dobrá matka". Asi si nejseš příliš jistá, když se potřebuješ utvrzovat. Možná by bylo lepší si přiznat, že separace není dobrá, ale vzhledem k okolnostem si jí prošla a brát to jako fakt. Ne kvůli tomu upírat článku pravdu.
 Jana 
  • 

Re: Neplašme zbytečně moc, stejně jsme dobrý mámy!!!!! 

(21.1.2009 23:19:45)
Chtělo by to více bádat o daném problému. Moc toho stále nevíme, pochybuji, že matka, co má dítě odnesené je horší matka, než ta, která s novorozencem byla v prvních minutách jeho života.
 Stáňa a dva kluci 


Re: Neplašme zbytečně moc, stejně jsme dobrý mámy!!!!! 

(21.1.2009 23:22:49)
Jano, ne na všechno je potřeba výzkum, i když ho samozřejmě nezatracuju. Tady na západě jsme se už natolik vzdálili instinktům, že když nám to nějaký vědec potvrdí, líp to vezmem.
Některý věci se prostě dají vycítit. Mně by rvalo srdce, kdyby mi dítě někam odnesli a já ho několik hodin neviděla...
 & 


Re: Neplašme zbytečně moc, stejně jsme dobrý mámy!!!!! 

(21.1.2009 23:23:03)
Tady preci nejde o to, kdo je lepsi nebo horsi matka, respektive nikdo nerika, za ta matka co ji bylo dite odneseno je horsi. Jenom ma stizenou moznost vytvorit si vztah k diteti. A jak psala Maceska, muze to byt jedna kosticka s mozaiky.
 vendyna (Janinka + Alenka) 


Re: Neplašme zbytečně moc, stejně jsme dobrý mámy!!!!! 

(22.1.2009 11:32:48)
Ty nemůžeš vědět, čím si jsem nebo nejsem jistá!!! Vůbec mě neznáš, tak si nech ty soudy typu: " asi si nejsi jistá". Copak matka, která si o sobě myslí, že je dobrá máma to nemůže napsat do diskuze, aby ji hned někdo nenařknul, že si asi není jistá sama sebou?? To musí dobré mámy mlčet, aby vypadaly sebejistě???
Reakci na článek jsem psala z pohledu někoho, kdo to už má za sebou. A minulost se nedá změnit, tak svou reakcí podporuju maminy, co ted jsou třeba ted smutné, že bylo něco špatně uděláno.
Budoucí maminy, využijte těchto info z článku co nejlépe pro svůj dobrý pocit z prvních okamžiků. Vy, které to máte za sebou, si z odloučení nedělejte nervy, důležitá je přítomnost!
 Belatrix+A(10/09)+J(09/11) 


Re: Neplašme zbytečně moc, stejně jsme dobrý mámy!!!!! 

(22.1.2009 17:49:39)
Můžeš si do diskuze napsat co chceš, stejně jako já si o tom můžu myslet, co chci a napsat to ~;) Píšeš, že minulost se nedá změnit, máš pravdu, tak se s tím smiř. Udělala jsi, co jsi mohla a patrně se snažíš být dobrá máma. Ale tvé reakce svědčí o tom, že ses s tím sama nesrovnala. Jinak by ses nesnažila vyvracet výzkumy.
 vendyna (Janinka + Alenka) 


Re: Neplašme zbytečně moc, stejně jsme dobrý mámy!!!!! 

(22.1.2009 20:00:53)
Já je nevyvracím, to vůbec ne. Jen tvrdím, že mámy, které si nechaly odnést dítě na pár hodin, nemusí plašit, protože na jejich dítě to nebude mít vliv až tak fatální jak článek naznačuje. Kdyby se tu radši potíralo kouření, tak by to byl lépe využitý prostor a čas.
 Beezi,V+J 


Re: Neplašme zbytečně moc, stejně jsme dobrý mámy!!!!! 

(22.1.2009 20:15:05)
Vendyno, vidíš a mně zase tohle přijde jako podstatně užitečněji využitý čas a prostor, než "pinďourová" diskuze. ~2~ A přesto do ní nikomu nepíšu, že by bylo lepší zabývat se něčím užitečnějším, než diskuzemi o příhodném výrazu pro pánské přirození. ~y~
 vendyna (Janinka + Alenka) 


Re: Neplašme zbytečně moc, stejně jsme dobrý mámy!!!!! 

(22.1.2009 20:32:59)
No jo, ta pinďourová diskuze je taky taková blbina nepodstatná ~t~~t~~t~.
 Beezi,V+J 


Re: Neplašme zbytečně moc, stejně jsme dobrý mámy!!!!! 

(22.1.2009 20:52:51)
Ale no tak, to máš těžký. Pro někoho je důležité (a je schopen o tom celý den diskutovat), jaké výrazy doktor používá, když mluví o přirození jeho dítěte.

A pro jiného je holt mnohem důležitější, jestli ho ten (nebo jiný) doktor bere jako partnera a respektuje jeho přání, například i přání, aby byl dodržen bonding. ~d~
 kili 
  • 

Re: Neplašme zbytečně moc, stejně jsme dobrý mámy!!!!! 

(22.1.2009 20:59:06)
což je nakonec asi jedno :

22.1.2009 13:00:21 cizinka1: L.C::

" ....ale ten clanek ... Tvrdi jen, to, ze je to efektivni prevence, coz znamena, ze vztah bondingovanych matek a deti je STATISTICKY lepsi nez bondingovanych "
 cizinka1 


Re: Neplašme zbytečně moc, stejně jsme dobrý mámy!!!!! 

(22.1.2009 20:45:28)
Vendyno, o zadnem fatalnim vlivu tento clanek nepise. "Mozne" nasledky nejsou nasledky fatalni, i kdyz MUZOU byt vazne. O tom, ze vztah bez bondingu navazat nejde, a ze jeho absence bylaby nekompenzovatelna, neni ani veta. Zacituj, co te vyvolava takove zavery.

Kdyz ctes, co neni psano, a chces, ze o nejakem tematu se nemluvilo, svedci to spise, ze s tim tematem mas problem, vyvolava to tvoji hysterickou reakci. Tohle je lepsi resit s terapeutem, nez zadat zruseni nejakeho tematu na internetu.

Tento clanek je mireny prevazne pro zdravotniky. Je to ostuda, ze presto, ze informace do obehu se dostaly docela vcas, jak i v ostatnich evropskych zemich, pro uspesny bonding ve vetsine porodnic je udelano za malo, a bonding zatim neni rutinni samozrejmi pristup, jak to svedci i reakce PA Kacky z Apolinare (mista, kde se take skoli, ne jenom se rodi). Clanek take apeluje na matky, aby hajily svoje prava. A proto je aktualni a uzitecny.
 vendyna (Janinka + Alenka) 


Re: Neplašme zbytečně moc, stejně jsme dobrý mámy!!!!! 

(23.1.2009 9:27:52)
pro cizinku:
.......Během těchto nejdůležitějších 12 hodin budují matky a novorozenci základy svých emočních vazeb.....

.......Tyto hodiny po narození jsou ŽIVOTNĚ důležité pro oba dva, tedy pro matku a dítě. ......

......Správně probíhající bonding má velký význam nejen pro fyziologii matky a dítěte, ale má rovněž ZÁSADNÍ PSYCHOLOGICKÉ DŮSLEDKY, se kterými se mohou matky a děti potýkat v dalších obdobích života. ..........

a hele, tohle je fakt perla:
.....Výzkumy ukazují, že matky, jimž byl umožněn okamžitý kontakt s dítětem, jsou TAK TROCHU JINÉ MATKY než ty, kterým tento kontakt umožněn nebyl. Mají tendenci se déle starat o novorozence, jsou tolerantnější a lépe zvládají stres spojený s mateřstvím, ale především cítí větší radost při kontaktu s dítětem. ....

Sakra, co to je za termín "tak trochu jiné matky"????

Já bych chtěla vidět ten výzkum. Chci vidět počty zkoumaných případů, kontrolní skupiny, dotazníky (konkrétně otázky zjišťující radost z dítěte :o)),postupy, podle kterých se hodnotí tolerance k dítěti, videa péče o dítě, dobu trvání výzkumu, sociální pozadí jednotlivých případů (věk rodiček, další děti, rámcově hmotné zajištění matek) - to všechno totiž ovlivňuje stres.A také kompletní výstup toho výzkumu.
V článku je sice statistika týkajících se těch 61 matek. Ale už se z ní nedočtu, jakým způsobem se zjišťovalo, že matky "bondingové" jsou tolerantnější, lépe zvládají stres a že cítí větší radost při kontaktu s dítětem .
Když už autor ten výzkum zmínil, měl k němu taky hodit odkaz.
---------------
Ještě připomínám znovu, nejsem proti bondingu, fakt jsem pro všema deseti. Ale spousta mamin může mít kvůli tomu hrozně špatný pocit, když se teď dočetly o co přišly. A bohužel znám i maminy, které tuto informaci zneužijí jako omluvu pro všechny budoucí neúspěchy svého dítěte a přitom kolikrát jde i o jejich chyby ve výchově. (Fakt takové případy znám, bohužel)
Už jsem to tu psala:
Budoucí maminky, využijte informace z článku co nejlépe,abyste měly dobrý pocit z porodu a prvních okamžiků života svého dítěte. A vy které si ted vzpomínáte, že jste prvních pár hodin neměly mrňouska u sebe, nebuďte smutné, hoďte to za hlavu a soustřeďte se na přítomnost a budoucnost.
 cizinka1 


Re: Neplašme zbytečně moc, stejně jsme dobrý mámy!!!!! 

(23.1.2009 10:54:02)
Vendyno, asi ten clanek jsi cetla v nejakem hysterickem amoku, ze jsi ani nevsimla, ze zjisteni, zdelene v prvni casti clanku jsou od dvou americkych autoru. Klidne si tu studii vyhledej, snad to umis, ne? Langmaier a Matejicek tyhle zjisteni prevypraveli pro ceskeho ctenare jiz v r. 1986. Cist umis, vis kde je knihovna, v cem je problem?

Vyzkum autorky, ktery citovala na konci clanku, teprve se rozebiha, takze na takove otazky ti zatim autorka odpovedet ani nemohla bys.

Kdyz nekdo tvrdi, ze neco je ZIVOTNE DULEZITE, neznamena to, ze je to jediny faktor, na kterem stoji vzath matky a ditete. Bonding je dulezity, ale nikdo netvrdi ty kraviny, jak jsi to vykladala: ze je to JEDINY zpusob navazani vztahu matky a ditete. Ano, odlouceni novorozence od matky je trauma, separacni uzkost je casta, jsou mozne jine nasledky, vcetne SIDS, ktere postihuji casteji prave ty odloucene deti. Nicmene, nepostehuje KAZDEHO odlouceneho novorozence. Jiz jsem psala, ale nekazdy pad zpusobuje zlomeni ruky, nekazda zlomenina znamena celozivotni postizeni~d~. Je to jasny, ne?

Takze zopoakuji: problem vidim v naproste bud v ctenarske inkompetenci, nebo v hysterickem zachvatu, kvuli kteremu se ti stmiva v ocich. A to je fakt naznak velkeho problemu.
 vendyna (Janinka + Alenka) 


Re: Neplašme zbytečně moc, stejně jsme dobrý mámy!!!!! 

(23.1.2009 16:55:57)
nevím, proč mě furt někdo obvinuje z hysterie, fakt nevim.
Vždyť já nejsem v zásadě proti bondingu a uvědomuju si, že jeho absence může způsobit potíže. Již několikrát jsem tu podporovala maminy,aby info z článku využily co nejlépe pro svůj klid a pohodu. Ty jsi asi nečetla pořádně moje odpovědi, jinak si to neumim vysvětlit.
 vendyna (Janinka + Alenka) 


Re: Neplašme zbytečně moc, stejně jsme dobrý mámy!!!!! 

(23.1.2009 17:28:08)
Nechápu, proč jsi mi tohle napsala, fakt nevim:

.......Kdyz nekdo tvrdi, ze neco je ZIVOTNE DULEZITE, neznamena to, ze je to jediny faktor, na kterem stoji vzath matky a ditete. Bonding je dulezity, ale nikdo netvrdi ty kraviny, jak jsi to vykladala:
ze je to JEDINY zpusob navazani vztahu matky a ditete.
Ano, odlouceni novorozence od matky je trauma, separacni uzkost je casta, jsou mozne jine nasledky, vcetne SIDS, ktere postihuji casteji prave ty odloucene deti. Nicmene, nepostehuje KAZDEHO odlouceneho novorozence. Jiz jsem psala, ale nekazdy pad zpusobuje zlomeni ruky, nekazda zlomenina znamena celozivotni postizeni. Je to jasny, ne?....

Netvrdila jsem, že to je jediný způsob, jak navázat dobrý vztah matky k dítěti atd. Nevím, kde jsi to vzala.NAOPAK SOUHLASÍM S TVÝM PŘIPODOBNĚNÍM KE ZLOMENINÁM !!! Opravdu jsi asi špatně četla moje příspěvky, to jinak neni možný, kam jsme se to v té diskuzi dostaly.

Trochu jsem gůglila a našla jsem:
Je to jen výcuc z toho výzkumu. Asi to fakt měli vymakaný ty postupy, uznávám. Četla jsem to celé. Přímo kniha na netu asi není, nenašla jsem. Do knihovny se kvůli tomu teď přihlašovat nebudu.Ale nikde jsem nenašla, že by matky, které odloučili od svých dětí, byly horší matky. Vždy se tam popisuje, že se svými dětmi jednaly a zacházely jinak...ale ne hůře!!!

http://www.neonatology.org/classics/mj1980/ch09.html

A proto se vracím ke svému původnímu mottu:
NEPLAŠME ZBYTEČNĚ MOC, STEJNĚ JSME DOBRÝ MÁMY!!!
 myš 
  • 

Re: Neplašme zbytečně moc, stejně jsme dobrý mámy!!!!! 

(23.1.2009 17:52:32)
Vendyno

ten článek ale vůbec neříká, že pokud není bonding, tak jsi špatná matka, (jiná matka nerovná se dobrá nebo špatná). To sis tam dosadila ty, asi si to bereš nějak osobně. Nevím, proč se potřebuješ ujistit, že jsi dobrá máma, třebaže jsi neměla dítě hned po porodu u sebe. Taky jsem ho neměla hned a nepochybuju o sobě a v takovémto článku pak takové věci nevidím a nehledám, protože tam opravdu nejsou. Ten článek jen říká, že pokud je bonding, tak je to pro matku i dítě lepší kvůli jejich vzájemnému vztahu, psychickému vývoji dítěte a ty první společné chvíle jsou velmi důležité.
 cizinka1 


Re: Neplašme zbytečně moc, stejně jsme dobrý mámy!!!!! 

(23.1.2009 18:47:38)
Vendyno,

Jsem rada, ze konecne se rozumime. Ja jsem reagovala prvnim prispevkem na to tvoje motto: ze jsme dobre mamy i presto, ze deti nam byli odneseny, a ze chces zdelit, "že mámy, které si nechaly odnést dítě na pár hodin, nemusí plašit, protože na jejich dítě to nebude mít vliv až tak fatální jak článek naznačuje. Kdyby se tu radši potíralo kouření, tak by to byl lépe využitý prostor a čas."

Proto jsem uvedla na pravou miru to, co vyzkum rika.

Za prvne, je zbytecne to vztahovat na sebe (proto ty zminky o hysterii). Prece vyzkum nebyl delan a zverejnen aby nekoho, kdo o svoji dite s laskou pecuje, urazil. Cil je vymitit zlozvyky z pece o matku a dite v nemocnicich, nikoliv valcit s necimi vzpominkami, nebo nekoho nesmyslne obvinovat. Je nesmyslne to si vztahovat na sebe a ujistovat se, ze jsi dobra mama. Samozrejme, ze jsi, pokud tak to citis a mas spokojene dite.

Za druhe, kazdy prirodevedecky a psychologicky vyzkum muze rict pouze to, ze A pravdepodobneji zpusobuje X nez B. Coz neznamena ani ze pouze A zpusobuje X, ani ze bez A nevznika X, ani ze B nemuze zpusobit X. V kontextu clanku sice da se rict, ze absence bodningu muze mit spatne, vazne a dokonce i fatalni (smrtelne) nasledky, ale neni to ani jedinou zarukou dobreho vztahu, ani jistou zarukou dobreho vztahu, ani neni mozny rict ze bez nej dobry vztah neni mozny. Tohle chapat je veci normalniho vzdelani, a plasit se opravdu neni treba. Nicmene venovat se tematu je velice dulezity. S ohledem na nemocnicni praxi je to velice aktualni tema.
 Jana 
  • 

Re: Neplašme zbytečně moc, stejně jsme dobrý mámy!!!!! 

(21.1.2009 23:16:36)
Krásně napsáno, plně souhlasím.
 Alous 


Re: Neplašme zbytečně moc, stejně jsme dobrý mámy!!!!! 

(22.1.2009 13:32:57)
JOJO - krásná reakce - přesně tak jsem to chtěla říct i já. ~R^

A ještě k tomu něco dodám: Měla jsem štěstí, že při obou mých porodech vše probíhalo skoro tak jak má a kluci byli v prvních minutách až hodinách se mnou popřípadě pod dozorem tatínka - když se na novorozeneckém oddělení koupali, vážili a dostávali vitamíny... Ale na noc jsem byla štastná, že jsem mohla využít nabídky si odpočinout sama a kluci spinkali na novorozeneckém. I přesto mezi námi všecko naskakovalo tak jak má...

S kojením jsme měli problémy u obou kluků - ale odloučení během první noci v tom nehrálo roli. Prvorozený: I přes předčasné narození ve 36 t.t. a s problémy, že se po porodu nechtěl přisát, měl slabý sací reflex a byl spavý - i přesto jsme se bez větších problémů v porodnici rozkojili a problémy přišly až v 5m věku. Druhorozený se hned po porodu přisál jako klíště a sací reflex měl úžasný, ale i přesto nastaly problémy s kojením už ve 4m věku.

Věřím, že některé maminy, které mají "slabší" mateřské pudy, nebo si nejsou jisté, jak svou roli zvládnou - potřebují opravdu každou minutu po porodu strávit se svým dětátkem.

Ale proč kritizovat maminy, které si jsou svými city a instinkty jisté a dopřejí si pár hodin odpočinku bez dítěte během první noci po porodu.

A ty maminy, které například díky císařskému řezu nebo jiným komplikacím nemohou mít u sebe děťátko (i když by moc chtěly), by si místo stěžování a nadávání mohly najít pozitivnější pohled na celou věc: "Co se dá dělat - tak to využiju - odpočinu si a pak budu mít o to víc sil být tou nejúžasnější maminkou svému děťátku".
 vendyna (Janinka + Alenka) 


Re: Neplašme zbytečně moc, stejně jsme dobrý mámy!!!!! 

(22.1.2009 14:31:29)
Tady se píše v článku, že matka těsně po porodu potřebuje strašně silně být v bezprostředním kontaktu s dítětem. Já měla taky ten pocit, ale spíš jsem to cítila, že nechci, aby malá byla osamocená, aby se nebála,aby na ni mluvil někdo, koho zná. A proto jsem zavolala na manžu: "běž tam s ní (místnost na zvážení a umytí) ať tam není sama". Mně stačilo vědět, že je s ní tatínek. Byl takový můj zástupce v tu chvíli, když já tam ležela . Vlk se nažral a koza zůstala celá.
 Kohnova 
  • 

Ke clanku 

(21.1.2009 21:40:01)
muzu rict jen tolik, ze co autor pise, moje zkusenosti potvrdily.
 kili 
  • 

Re: Ke clanku 

(21.1.2009 21:44:08)
i zde jsou znát potíže s prostými školskými počty
 Kohnova 
  • 

Re: Ke clanku 

(21.1.2009 22:02:30)
kili: nerozumim, jak to myslis?
 Sidhártha 
  • 

Bezohlednost a následky? 

(21.1.2009 22:29:49)
Mojí kamarádce museli pro nepostupující porod provést klešťový porod. Ihned po porodu jí chlapečka odnesli a ji po dvou hodinách standardně přemístili na pokoj. Malého neviděla několik hodin a nikdo se neobtěžoval jí přijít říct, co se s malým stalo. Polomrtvá hrůzou kdy jí fantazie pracovala na plné obrátky a nevěděla, jestli je mimčo vůbec živé se vypotácela na chodbu a prakticky po čtyřech se plazila k sesterně v naději, že se konečně něco dozví. Krátce po tom zkolabovala a upadla do mdlob. Malý byl naštěstí v pořádku, ale někdy si říkám, jestli bezohlednost, že ji lékaři včas neinformovali nebo že jí neumožnili se s mimčem dřív setkat, nenarušilo zmiňovaný "bonding". Chlapečka miluje, ale přesto už se nemohla dočkat a po roce a něco už nastoupila do práce s tím, že mateřství ji nenaplňuje.
 Jana 
  • 

Re: Bezohlednost a následky? 

(21.1.2009 23:12:33)
Já si nemyslím, že to má co dělat s mateřskou láskou. Myslím, že matka, která nemá u sebe na pokoji dítě hned od začátku, miluje svého potomka stejně. Ale asi by to opravdu chtělo více studií, netvrdím, že je to nedůležité, mít ihned dítě na pokoji. Je to důležité a mně by velice mrzelo, kdyby mi ho bezdůvodně odnesli.. Moje matka doktorka mě první 2 hodiny u sebe měla, poté na pokoji,(vydupala si to protekčně, tenkrát to nebylo obvyklé), ale šla do práce, když jsem měla půl roku.
 Mickey16 


Re: Bezohlednost a následky? 

(21.1.2009 23:33:45)
Jano já zažila obojí a a sebe musím říct že to spolu má co dělat, a to dost... ten rozdíl ve vztahu k dětem je opravdu tak zásadní že to vidí i okolí...
 Jana 
  • 

Re: Bezohlednost a následky? 

(22.1.2009 13:38:41)
No, jak to tu pročítám, matka, která dítě u sebe první hodiny neměla ho miluje tak či tak. Vždyť to tady mnoho maminek píše, že neměly dítě u sebe, ale přesto ho nade vše milují. A o to mi jde. První hodinky jsou důležité, ale když to prostě nejde, tak se přeci svět nezhroutí a vztah maminky k dítěti je plný lásky i tak.
 zuzini 


Re: Bezohlednost a následky? 

(22.1.2009 0:01:52)
Jano a co říkáš na to, co tu píší matky, které z vlastních zkušeností tvrdí, že tam rozdíl je?
 zuzini 


Re: Bezohlednost a následky? 

(22.1.2009 0:02:42)
No to je věta ~t~, jdu raději spát
 Luly 


Re: Bezohlednost a následky? 

(22.1.2009 8:50:16)
Já na rodinu přispívám málokdy, jsem spíše tichý pozorovatel, ale teď mi to opravdu nedá.
Já svou dceru dostala po porodu k sobě až po 21 hodinách a rozhodně si nemyslím, že by to mělo na náš vztah nějaké následky. A pokud ano, tak opačné, protože dcera je docela mamánek a můj velký mazlík.
Ihned po porodu mi dceru pouze rychle ukázali a hned odnášeli pryč, měla 2x omotanou pupeční šňůru kolem krku, byla přidušená, celá modrá, apgar skoré 7-7-8. Mě poté nastaly komplikace, nebudu se o nic rozepisovat, ale já se v tu chvíli bále spíše sama o sebe než o to co je s moji dcerou, prostě mi to bylo úplně jedno. Teď zpětně se za to stydím, ale tehdy jsem to tak cítila. Asi po třech hodinách po porodu se ve mě něo hnulo a já chtěla dceru vidět, přinesli mi ji a přiložili k prsu, bez problému se přisála. Nicméně komplikace pokračovaly, takže ji zase odnesli, přes noc si mě nechali na porodním sále, bylo mi zle, omdlévala jsem, neustále krvácela, o dceru bych se nemohla postarat ani náhodou. Rodila jsem v 17:00 a až druhý den v poledne mě převezli na šestinedělí. Dceru mi dali až ve 14:OO. Což znamená, že až po 21 hodinách! Mezitím jsem ji teda měla 2x asi 15 minut - ty tři hodiny po porodu a pak v 8 hodin ráno mi ji taky přinesli na kojení.
Nicméně jakmile mi ji přinesli ten druhý den na pokoj, rozhodně můj vztah k ní nebyl chladný, od tohoto okamžiku jsem ji začala milovat. Od mala jsem jí hodně nosila a mazlila se s ní a dá se říct, že to trvá doteď. Jediné co poznamenalo naše odloučení bylo kojení - mléko se mi spustilo pořádně tak o den později než ostatním maminkám. I tak jsem kojila 22 měsíců, což si myslím není málo.
Takže mě takový ten názor, že špatný bonding = automaticky narušený vztah mezi matkou a dítětem prostě uráží.

Ale na druhou stranu musím říct, že rozhodně souhlasím s tím, že by mělo být matce dáno na výběr a pokud si nepřeje,aby jí dítě třeba i jen na chvilku odnesli,
 Luly 


Re: Bezohlednost a následky? 

(22.1.2009 8:51:33)
Ale na druhou stranu musím říct, že rozhodně souhlasím s tím, že by mělo být matce dáno na výběr a pokud si nepřeje,aby jí dítě třeba i jen na chvilku odnesli, neměli by to dělat.
 Amazonka 4D 


Re: Bezohlednost a následky? 

(22.1.2009 9:14:47)
špatný bonding = automaticky narušený vztah mezi matkou a dítětem

Luly,to je omyl,kterého se tu dopustila většina čtenářek...
Správně je a v článku to tak taky stojí chybející bonding = vyšší pravděpodobnost narušeného vztahu a to jak do negativna (hledání lásky a citu a pouta k dítěti,případně dítěte k matce),nebo do pozitivna,kdy jsou jak matka a tak dítě až příliš vázáni k sobě...

Nikde se v tom článku nepíše,že je nutně narušený vztah,nebo snad o tom,že by z toho vycházely horší matky.

 Luly 


Re: Bezohlednost a následky? 

(22.1.2009 10:15:11)
Amazonko,

asi máš pravdu, mě spíše než článek nadzvedly ze židle některé příspěvky v diskuzi.
Každopádně u nás do 12 hodin po porodu žádný bonding neproběhl a nemyslím si, že by se to projevilo nějak negativně. Je pravdou, že dcera je na mě více upnutá, teda myslím si to (ve srovnání s dětmi v mateřkém centru, plavání kam chodíme atd.), ale já to vždy přičítala její povaze, je bojácnější. Nicméně jakmile se rozkouká, je to už pak lepší. A třeba být s babičkou nebo tatínkem beze mě ji problém nedělá.
 Amazonka 4D 


Re: Bezohlednost a následky? 

(22.1.2009 10:25:51)
Luly jasně,ale co když je třeba bojácnější právě kvůli tomu...
Ale to jsou jen spekulace...jde prostě o to,že pokud není nutná separace,tak proč zbytečně riskovat právě třeba bojácnost děti,nebo odtažitost matek...
Právě v diskuzi vyplynuly najevo příběhy,které jasně ukazují,že na někoho to vliv má.

Ano,občas je prostě separace nutná,občas velmi nutná...a jistě,radši zdravé dítě,které bude mít noční můry,než "neodnesené" a nemocné,nebo mrtvé...
Ale tady jde o ty případy,kdy to nutné není,kdy je to kvůli názoru,že to "přece nemůže škodit" (i ty hojně v diskuzi zazněly),nebo prostě proto,že se to tak dělá,aby si zdravotníci kryli zadek (taky z diskuze)...tak tady riziko toho,že to následky mít bude,přece není potřeba postupovat...
 Luly 


Re: Bezohlednost a následky? 

(22.1.2009 11:58:09)
Amazonko,

ano může s tím ta její bojácnost souviset, připouštím. Nicméně beru ji takovou jaká je a vlastně si ani neumím představit, že by byla jiná. A opravdu nikdo neví jaká by byla, kdyby vše proběhlo jinak.
Víš já spíš z některých diskuzí měla pocit, že prostě pokud bonding neproběhl je vše špatně. Nebylo te sice řečeno přímo, ale já měla po přečtení ten pocit.

Ale jak už jsem psala, sama nesouhlasím s tím, aby bylo dítě matce odnášeno. Nechala bych to na její volbě.

Já sama ovlivněna jsem, můj vztah s mámou nikdy nebyl a není ideální, ale je to podle mě spíše tím, že mě jako malou nechávala vyřvat (přece mě nebude pořád chovat, mohla bych být rozmazlená), často mě hlídali babičkamy nebo sousedka, co řekla máma tak to prostě bylo, žádná diskuze. dodnes si pamatuji její oblíbenou větu: "pamatuj si, že já mám vždycky pravdu, ikdyby to pravda nebyla". ~Rv
 adelaide k. 


Re: Bezohlednost a následky? 

(22.1.2009 12:01:58)
Luly, ale je taky možné že kdyby fungoval bonding vyřvávat by tě nenechala...
(už tady někdo psal že první dvě "nebondingové" děti, vystrčil s klidným svědomím za zavřené dveře ložnice)
 Luly 


Re: Bezohlednost a následky? 

(22.1.2009 12:12:32)
Adelaide, je to možné. Ale u mě bonding taky neproběhl a já svou dceru vyřvat nenechala. Ale i dnes se občas setkám s tím názorem, že dítě se nemá od malinka rozmazlovat. A jsou schopné to vypustit z úst matky, u nichž bonding proběhl.
 adelaide k. 


Re: Bezohlednost a následky? 

(22.1.2009 12:28:29)
Luly, nevím, v tomhle bych sdocela polemizovala protože neznám žádnou matku které by měla plný kontakt s dítětem od narození a přitom používala metody typu "nechat vyřvat", nebo" nechovat aby se nerozmazlil"... ale nemůžu samozřejmě 100% říct že nejsou. ~d~

 Luly 


Re: Bezohlednost a následky? 

(22.1.2009 12:36:29)
Já dvě takové matky znám a dost mě to v dnešní době udivuje.

Jinak já ale opravdu nesouhlasím s tím, aby děti byly matkám odnášeny. Není to podle mě přirozené.
Ale taky se nemůžu ztotožnit s tím, že pokud bonding neproběhne znamená to nějaký problém ve vztahu matka - dítě.
Souhlasím s Luckou, že v článku by mohla být zmínka o tom, že vztah se může vyvinout i později.
Ale na druhou stranu rozumím těm matkám, které tvrdí, že je právě odepření možnosti mít dítě hned u sebe poznamenalo.
 Luly 


Re: Bezohlednost a následky? 

(22.1.2009 12:40:24)
Zvláštní je, že zrovna já jsem o své dítě v prvních chvílích opravdu nestála. Bylo mi úplně jedno, že nějaké dítě mám a co s ním je nebo bude. Vůbec jsem o něj prvních pár hodin po porodu nestále. Vše se dostavilo až později. A to bylo moje těhotenství chtěné a moc jsem se těšila.
 Amazonka 4D 


Re: Bezohlednost a následky? 

(22.1.2009 12:59:41)
No,a víš že by to bylo stejné,když by bylo všechno v pořádku a ty se místo strachu o sebe mazlila se svým dítětem,že bys o něj dál nestála?

Teď si představ (zase jen spekuluju),že takhle dopadne dost porodů...stačí šití,problémy s placentou...prostě prostoj,kdy máš práci sama se sebou...mezitím je dítko kdesi...a v těhle minutách už to začíná,tyhle minuty jsou ty nejdůležitější (ne pro dítě,nebo tebe,ale pro to pouto) pokud se promeškají,tak se může stát,že prostě dáš přednost svému odpočinku (občas sakra potřebnému,občas nutnému /po narkoze,ale občas jen "vyřídit SMS") před pudem být se svým dítětem...

I když jsme lidi,tak tyhle základní pudy jsou zvířecí a když to uděláš samici,tak se můžeš spolehnout na to,že další péče bude problematická...my lidi na to holt musíme s rozumem a většinou se podaří...ale taky nekdy holt ne

A stojí to za to,když to být nemusí???
 cizinka1 


Re: Bezohlednost a následky? 

(22.1.2009 13:00:21)
Luly a Lucko, ale ten clanek NETVRDI ze ten vztah nemuze se rozvinout pozdeji. On tvrdi pouze to, ze bez bondingu problemy ve vztahu (s kojenim, s pripravenosti pecovat a t.d.) jsou pravdepodobnejsi.
Netvrdi a nemuze tvrdit, ze bonding je absolutni prevence od vsech psychickych neduhu. Tvrdi jen, to, ze je to efektivni prevence, coz znamena, ze vztah bondingovanych matek a deti je STATISTICKY lepsi nez bondingovanych.

Podivejte, vedet, ze ve kazdem prirodovedeckem a spolecenskovedeckem tvrzeni jsou vyjimky, je veci zakladniho vzdelani. Budete taktez protestovat proti tvrzenim: Capy jsou stehovavy ptaci a vrabci nejsou (Ze pry cap s poranenym kridlem zimoval u sousedu, a ochoceny vrabec pani Novakove se stehuje ve sve kleci kazdou sezonu z mestskeho bytu na letni vilu se svou panickou?) Koureni zpusobuje rakovinu (az X procent kuraku umira ve vysokem veku)? Pro sirokou verejnost nejde psat jako pro deti ve skolce.

Ja se snazim respektovat nazory, ale obavam se, ze tato diskuse nebyla tak vasniva, jestli skupinka zen brala ohled na to, co se ucila ve skole anebo se nesnazila dohanet na internetu to, co se neucila. A skupinka neuroticek nevidela snahu osocit je za spatnou matku v psychologickem clanku, pojednavacim o prospesnosti bondingu...
 cizinka1 


Re: Bezohlednost a následky? 

(22.1.2009 13:13:16)
Jejda, z posledniho odstavce vypustila jsem formu kondicionalu, omlouvam se. Takze:

Ja se snazim respektovat nazory, ale obavam se, ze tato diskuse nebyla BY tak vasniva, jestli skupinka zen brala BY ohled na to, co se ucila ve skole anebo se nesnazila BY dohanet na internetu to, co se neucila. A skupinka neuroticek nevidela BY snahu osocit je za spatnou matku v psychologickem clanku, pojednavacim o prospesnosti bondingu...
 Amazonka 4D 


Re: Bezohlednost a následky? 

(22.1.2009 12:19:00)
Luly,tohle všechno se dá brát,pokud víš,že to prostě jinak nešlo...jenže pokud víš,že se to celé stalo jen kvůli něčí nevědomosti (a tak podobně,nerada bych zase rozbrečela někoho,kdo v dobré vůli s tím souhlasí,nebo nesouhlasi v duchu si namlouvá,že to přece neublíží),tak tě to prostě v klidu nenechá.

A pochyby,no jasně,čím víc víš,tím víc jich máš...přesně jak tu někdo psal,že neuměl najít k dětem cestu a tak je klidně nechal vyřvat...
To pravda bývala běžná praxe,ale právě tou separací to začínalo...třeba by se jinak matky tak zmanipulovat nedaly...
Třeba...třeba....

Pokud už někdo za sebou má porod bez bondingu,ať už z nutnosti,nebo ne,už se to nedá vrátit,dá se s tím jen pracovat a pro příště se poučit...a miminko si nechat odnést jen v nutném případě,ne proto,že se to tak dělá,nebo že nemají dost sester,nebo že se snaží zastrašovat a manipulovat...

A o tom byl ten článek,ne o tom,mít výčitky,nebo o hodnocení dobrá/špatná matka...
 irlev 


Stačí vidět :) 

(22.1.2009 10:25:12)
Michaelo, výborný článek. Snad taky pomůže k tomu, aby se praxe v nemocnicích zlepšila a maminka si nemusela o všechno říkat, ale bylo jí spíš nabízeno.

Já s bondingem zkušenost nemám. Ale můžu porovnat, jaký obrovský rozdíl je jenom dítě vidět!
První syn se narodil akutním císařem v celkové narkoze, viděla jsem ho po čtyřech hodinách. Miluju ho, je úžasnej, ale když to porovnám s druhým synem, kterého jsem viděla hned po narození (císař v epidurálu), je to prostě jiný. I když druhého syna jsem si pochovala až po dalších 26 hodinách (ale nevadilo mi, ale to už je jiná věc).
Prostě mi stačilo ho vidět a přišlo to dřív. Možná je to tím, že je druhý a ty projevy, které jsem hůř nesla u prvního, teď snáším líp, jsou tím, že vím, že tohle miminkovský období přejde :) Ale stejně, takový to zajíknutí - to prostě přišlo hned :)

Skoro se bojím pomyslet, jak by se mi muselo srdce rozskočit, kdybych ještě syny hned chovala :)
 Přátelé a známí 


Nesuď pokud nezažiješ 

(22.1.2009 10:48:05)
Jak už jsme včera psala, ani jednou jsme bonding nezažila, protože u obou porodů vznikly vážné zdravotní potíže u dětí, které byly ihned převezeny do jiné nemocnice a nebyla jsem s nimi nejen pár hodin (které jsou pro většinu maminek už tak konec světa a důvod k velkému "stresu). byla jsem bez dětí několik dní. Ten kdo nezažije, tak neví, jak silný cit k dítěti máte, pokud víte, že bojuje o život a vy s tím nemůžete nic udělat. Vidíte ho pouze z fotek, co vám dobnese manžel, protože vás z nemocnice nemůžou pustit. Je to šílený emotivní zážitek a neznamená to, že dítě v životě budu milovat méně.
jsem dost překvapena, proč některé matky v této diskuzi tak silně propagují to, že nemůžete cítit pouto k dítěti, pokud vám ho hned nedají.
Což ve mně vyvolává zvědavost, jestli existuje další "odborná studie" třeba na to, že některé maminky sice mají mimi u sebe hned po porodu, ale pak už v průběhu života na ně kašlou a zanedbávají je - a že je jich nemálo (například týrané děti apod.) To už studie neříkají...A pochybuji, že všechny týrané děti jsou z těch, které bonding nezažily
 adelaide k. 


Re: Nesuď pokud nezažiješ 

(22.1.2009 11:00:42)
Lucko, píšeš
"některé matky v této diskuzi tak silně propagují to, že nemůžete cítit pouto k dítěti, pokud vám ho hned nedají. "
Ale tohle nikdo neřekl.

Mmch, to co popisuješ jsem zažila s prvním dítětem. A ty první hodiny a dny budou chybět už vždycky. Nešlo to jinak a já doufám, že jsem to dceři všechno "vynahradila".
Ale pokud by mi nějaká sestra chtěla v porodnici vykládat že je to jedno/že se to tak dělá/že si mimi potřebuje odpočinoutúže se mám vyspat, tak ji pošlu... na sesternu. Protože vím, že to jedno není! A o tom se tady bavíme.
 Přátelé a známí 


Re: Nesuď pokud nezažiješ 

(22.1.2009 11:37:02)
Někdo to tady v této diskuzi opravdu napsal, proto jsem reagovala. Teď už nevím,kdo to byl, protože diskuze je mooc dlouhá.
Jinak, mi je to líto, že jsem miminka neměla po porodu u sebe, ale zároveň jsem silně vnitřně přesvědčena, že náš vztah narušen nebyl. A to si myslím, že je velmi důležité. Celý postoj, cit a vztah k dítěti se totiž může zvrtnout i během života. Když třeba některým rodičům dítě nesplní jejich ambiciózní představy o dokonalosti nebo se stane vážné rodinné neštěstí, tak může být vztah "odpoután" do konce života
 Amazonka 4D 


Re: Nesuď pokud nezažiješ 

(22.1.2009 11:57:30)
Lucko,ale tady jde o to,že mu nemusíme dát "šanci" aby se pokazil hned na začátku...pokud to není bezpodmínečně nutné.Pokud to nutné je,je to sice stejné riziko,jako když to nutné není,ale tohle riziko převáží potřeba dítěte/matky,takže ho podstoupit prostě musíme...a pak si to v sobě zdůvodníme a odpustíme...

Pokud to nutné není,a někdo nám dítě sebere a ono bude mít problémy (třeba jako moje holčička),tak to bylo úplně zbytečné,nedosatal za to šanci na zdraví,život...nedostala za to vůbec nic.Bylo to úplně zbytečné a prostě si zrovna vytáhla ten los a separace jí poznamenala...proč,kvůli jedné PA,kvůli předpisu (který nemá oporu v zákoně),kvůli zadkům zdravotníků...

Ne,já takovou daň platit nechci a nechci aby jí musely platit ostatní maminky/děti...pokud za ní nic nedostanou
 Přátelé a známí 


Re: Nesuď pokud nezažiješ 

(22.1.2009 12:39:24)
Ano Amazonko,kdyby se mi děti narodily zdravé a nebyly převezeny, asi by mě fakt, že mi je setry odeberou a dovezou co 3 hodiny taky naštval.
Ale vetšina mých kamarádek, co měly porod v pohodě, byly za chvilku odpočinku docela rády - hlavně pokud byl porod několikahodinový. A nesoudím se za to, že chtěly vydechnout, není se za co stydět. Porod je náročný.
Ale jak už jsem před chvíli napsala, snažím se tu jen svou zkušeností napsat, že i po opravdové dlouhé separaci vztah matka / dítě nemusí být ohrožen.
 adelaide k. 


Re: Nesuď pokud nezažiješ 

(22.1.2009 12:43:57)
Lucko, nemusí ale může! A o tom se tu bavíme.

Soukromě si myslím, že z těch kamarádek (které rozhodně nesoudím za to jak trávily poporodní chvíle)tak 50% u sebe děti nemělo protože si fakt chtěly odpočinout, a zbytek spíš proto, že jim to nebylo ani nabídnuto, ale automaticky dostaly informaci typu "teď si pěkně odpočiňte miminko vám přineseme ráno (a cvak, sestra v trapu)".
 Přátelé a známí 


Re: Nesuď pokud nezažiješ 

(22.1.2009 12:48:08)
No to je děs, z některých sestřiček ta "ochota" udělat mamince poporodní stav příjemnější přímo srší.
Já se v nemocnici s jednou sestrou chytla, protože se mi vysmála do obličeje, že nemůžu kojit . Tak jsme se chytly, že jsem si šla stežovat na její přístup k primáři. To byla semetrika
 Amazonka 4D 


Re: Nesuď pokud nezažiješ 

(22.1.2009 12:52:15)
Lucko a no,nemusí,ale může (a je jedno,jestli je dítě nedonošené,nemocné,nebo úplně zdravé)
Rozdíl je v tom,že pokud je úplně zdravé,tak to,že může být problém,mi přijde prostě totálně zbytečné,dokonce téměř na žalobu...
Zatím co ve chvíli,když by to nutné bylo,bych to brala stejně,jako jizvu po operaci...vem to tak,kdyby ti někdo zjizvil jen tak zdravé dítě,tak se ti to taky bude zdát šílené,zatím co když máš dítě po operaci s jizvou,tak víš,že to nutné prostě bylo...

Z jizvy radost nemáš ani v jednom případě...

Tohle je totéž,jen ta jizva může být na duši...a je více,či méně viditelná,nebo začne zlobit až po letech...
 Přátelé a známí 


Re: Nesuď pokud nezažiješ 

(22.1.2009 12:55:42)
Ano Amazonko, máš pravdu
 adelaide k. 


Re: Nesuď pokud nezažiješ 

(22.1.2009 11:58:46)
Lucko, znova... je dobře že váš vztah nebyl narušený tou separací. Ale ani to nevyvrací závěry studie, ani to neznamená, že na tom nezáleží.
 Přátelé a známí 


Re: Nesuď pokud nezažiješ 

(22.1.2009 12:25:07)
Právě proto mi taato studie (byť jinak velmi zajímavá) připadá malilinko neobjektivní. A to jen proto, že právě z vlastní zkušenosti vím, že to tak nemusí být.
Navíc existuje mnoho studií, které dříve či později bývají pozmněněny. Proto bych třeba v tomto jinak opravdu velmi dobře napsaném článku, očekávala i zmínku o tom, že cesta k dítěti existuje i v případě velké separace. Navíc si nemyslím, že jsem jen vyjímka z těch, co separaci zažily. Moje kamarádka porodila kluky dvojčátka před půl rokem, jednoho si odvezla domů po 14 dnech a toho druhého klučinu až po 3,5 měsících - kvůli srdeční vadě. A nic jí nebrání v tom, aby je milovala stejně, přestože s tím jedním se už zžila déle a měla s ním více času na začátku života.
Já myslím, že toto téma asi beru jinak, možná trochu hlouběji, než bylo myšleno, jelikož se ny to dívám z jiného pohledu. Proto to asi ve vetšině případů budu nepochopena.
 adelaide k. 


Re: Nesuď pokud nezažiješ 

(22.1.2009 12:36:08)
Lucko, já tě chápu, taky mi není úplně lehko u srdce kvůli tomu našemu "začátku" s dcerou. A nemyslím si, že jsme si to nevynahradily, ale ta studie neříká, že to napravit nejde.
Říká jenom (zjednodušeně) že matky neseparované od dětí se cítí lépe. No upřímně řečeno, to mi selským rozumem dochází taky.
 Přátelé a známí 


Re: Nesuď pokud nezažiješ 

(22.1.2009 12:44:16)
No jasně, já se cítila jako bezradný člověk, který byl odvezen na oddělení gynekologie, abych neměla deprese na šestinedělí.:-( ( Tak jsem je měla o jedno patro výše )
Ale na druhou stranu mě to nějak opět vycvičilo, měla jsem takový silný pud, ani jsem necítila bolest po císaři, po 12 hodinách jsev vstávala abych šla říct primářovi, že mě už nic nebolí a jdu domů (tento herecký akt mi umožnil odejít z nemocnice po 48 hodinách)
Prostě byla to zlá zkušenost a když si vzpomenu na JIP, kde byly sváženy děti z celého regionu, tak to byl zážitek.
 adelaide k. 


Re: Nesuď pokud nezažiješ 

(22.1.2009 12:48:47)
Lucko, tos mi připoměla jak mi přišla sestřička říct ž emě přeloží na neroomingový pokoj, abych nemusela koukat na miminka - když svoje nemůžu mít u sebe (hlavně jsem jim asi neplodně zabírala lůžko na roomingu :-)) Byla fakt moc milá a hodná, hrozně mi pomohla, ale v tu chvíli mě to málem dorazilo.
 Přátelé a známí 


Re: Nesuď pokud nezažiješ 

(22.1.2009 12:53:53)
no já myslím, že ty zkušeností z porodnic jsou vždy hodně "emotivní". Ale na druhou stranu smekám dolů lékařům, kteří byli špičkoví a děti zachránili. ti měli takový profesionální postoj jak mimi, tak k nám.
Jo a ta sestra, která byla sympatická jako pondělní ráno:-), tak ta byla vyhozena.....ale až po půlroce














 vendyna (Janinka + Alenka) 


Re: Nesuď pokud nezažiješ 

(22.1.2009 16:06:10)
Souhlasím,
dělá se kolem toho asi takové haló jako kolem přítomnosti otců u porodu.
Ano, přítomnost otce u porodu je supr a dává mu zážitek, který může značně ovlivnit přístup k potomkovi po celý zbytek života. A já jsem pro přítomnost otce u porodu všemi deseti.

Ale nikde není psáno, že to je záruka toho, že bude o dítě pečovat s láskou a něhou.
I otec, který byl u porodu a přestřihnul pupeční šňůru, se nakonec může projevit jako největší blb, co na děti kašle (o zneužívání ani nemluvim).
Naopak otec, který čeká doma na telefonu na zprávu z porodnice, může být dítěti skvělým tátou, který pro něj udělá všechno na světě.

Bonding je fajn věc, ale není jedinou podmínkou a zárukou, že se máma bude o dítě příkladně starat a milovat ho.

 cizinka1 


Re: Nesuď pokud nezažiješ 

(22.1.2009 17:16:08)
Vendyno, a tohle je psano, prosim, kde, cituji tebe: "Bonding [je] jedinou podmínkou a zárukou, že se máma bude o dítě příkladně starat a milovat ho."???

Kvuli cemu delas takovy humbuk?

 x.sky 


porod císařským řezem 

(22.1.2009 11:55:27)
~x~Rodila jsem v nejmenované porodnici v Brně císařským řezem kvůli poloze koncem pánevním. O nějakém bondingu si můžu nechat jenom zdát! Porod byl ve spinální anestézii, takže jsem byla při vědomí a moc dobře jsem slyšela, když malou Annu ze mě "vytáhli", ale nikdo mi ji neukázal, nikdo z operujících gynekologů mě ani neřekl např. "máte holčičku" nebo tak něco (prostě jako bych tam nebyla, resp. byla v celkové anestézii). Ukázali mi ji až poté, co ji vyšetřil pediatr, zabalili ji a pak teprve mi tu "kuklu" na chvíli ukázali. O nějakém přiložení k prsu ani nemohla být řeč, což ovšem vzhledem k operativnímu porodu celkem chápu. Ještěže tam byl i tatínek a všechno fotil, znám to tedy aspoň z fotek. Po porodu mě odvezli na pokoj a když jsem se malé dožadovala, tak mi bylo řečeno, že na gynekologii (ležela jsem v gynekologické části, na šestinedělí mě převezli až 3. den) děti nevozí, ať mi ji přinese tatínek. Když jsem chtěla, aby mi některá ze sestřiček pomohla s přiložením k prsu (musela jsem po porodu 12 hodin ležet na zádech kvůli té spinální anestézii), protože jsem jako prvorodička v poloze na zádech nevěděla jak na to, dočkala jsem se špatně skrývané neochoty. V deset večer mi Annu naštěstí po mém urgování přinesla jedna moc hodná a trpělivá sestřička a bojovali s tím přisátím :-) Celou noc mě nechali vyspat (což jsem mimochodem hodně potřebovala) a druhý den jsem si skoro celé dopoledne vynucovala, ať mi ji přinesou. Sice jsem s tím rozpáraným břichem měla co dělat, ale skoro doslova jsem si vydupala, ať už mě převezou na to šestinedělí, ať můžu mít Annu u sebe. Dopadlo to ale i bez bondingu dobře, rozkojila jsem se až moc a Anna je moje největší zlatíčko na světě!
 Jana 
  • 

Re: porod císařským řezem 

(22.1.2009 13:46:19)
Zde je dobrý příklad, že mateřská láska může vzniknout i bez bondingu. Určitě jsou to krásné první hodiny s dítětem, ale když matce není dopřáno, tak se svět nesesype. Zde ale nechci hájit zdravotníky, kteří i přes nesouhlas matky její zdravé dítě odnesou, nebo ho nechtějí přinést či jí nechtějí podat informace. To je hrozné. Je pravdou, že část maminek je po porodu unavených a první hodiny života dítěte prostě prospí. To je také varianta, ale nevěřím tomu, že by byly horší matky či že by své dítě méně milovaly než maminky, co měly dítě u sebe.
 Alous 


Re: porod císařským řezem 

(22.1.2009 14:04:37)
Gratuluji - takovýhle přístup se mi líbí. A věřím, že s maličkou máte úžasný vztah "bonding - nebonding".

Já myslím, že "líná huba je hotový neštěstí". Chce to se ozývat! A když ozývání nepomůže u jedné sestřičky, tak to zkusím u druhé. Řekla bych, že maminy, které se chystají rodit, by si víc než články stěžovatelek měly číst články o asertivním chování a o tom, jak se dá slušnou formou dosáhnout téměř všeho, na čem mi u porodu a po porodu záleží.

Já jsem s prvorozeným trochu bojovala s přisáváním a s ochotou a neochotou některých horších a lepších sestřiček z novorozeneckého oddělení. Je pravda, že i ty zpočátku nevrlé a neochotné sestry - když viděly že si pevně stojím na svém a žádám je o pomoc při kojení, tak rezignovali a pak už jen s úsměvem komentovali úspěchy a neúspěchy naší pak už "společné" snahy.
 Amazonka 4D 


Re: porod císařským řezem 

(22.1.2009 14:14:00)
Alous,jj...akorát se blbě ozývá druhé sestře,když je na noční jen jedna,a můžeš být sebevíc asertivní a houby pořídíš...

Ale pokud se tady na diskuzi poučí jiná maminka,co mě jako prvorodičku převálcovalo a nedá se,tak tohle moje povídání nebylo zbytečné...

Po pravdě mi vůbec nejde o vrlost,nebo nevrlost,ale o to,že já jako matka mám první aposlední slovo,co se s mým dítětem bude dít,takže prostě neexistuje odnos dítěte přes můj nesouhlas,byť milou a usměvavou sestrou (ovšem chce to vědět a mít argumenty...a taky někoho,kdo za tou "důrou" poběží a dítě jí vyrve,když je k argumentům a asertivitě hluchá a dál trvá na odnosu dítěte z důvodů vnitřních předpisů)
 chikamichi 


Re:  

(22.1.2009 14:56:46)
já si myslím,že pacient na rozdíl od lékaře nemusí mít v rukávu připravenu tunu argumentů pro své rozhodnutí, jednání a počínání, stačí když řekne, že je to jeho přání a je jedno jestli je ovlivněno tím, že má větší znalosti než lékař, náboženskými důvody nebo čímkoliv jiným, zatímco u lékaře odborné odůvodnění pro to či ono očekávám neboť je to jeho povinnost

takže když řeknu sestře, nepřeji si, aby jste to dítě kamkoliv ode mě odnášela pryč, musí to prostě respektovat a já nemusím nic zdůvodňovat, ale pokud je nutné dítě odnést musí přijít lékař a odborně zdůvodnit, proč a z jakého důvodu je to nutné

jenomže to si tady plácám játra utopiemi, kterých já už se asi nedožiju
 Amazonka 4D 


Re:  

(22.1.2009 15:52:01)
Ajli,to jistě...jenže i ten argument "že to nesmí udělat,že na to nemá právo,že jsem já zodpovědná",argument o "informovaném souhlasu"...to je potřeba vědět,aby se chudák matka nenechala zastrašit zdr. pracovníkem,který to na rozdíl od ní neví,nebo usilovně nevědomost předstírá...

A ve chvíli,kdy ti miminko odnášejí,tak to,že to oni mají vědět,je celkem k ničemuž,musíš začít argumentovat ty a nedat se...

Takže jasně,má to vědět zdr. personál,ale ne vždy je to tak...a tak je to zatím na nás.....a na osvětě...a na pruzení ~d~
 Cow :-) 


DÍKY:-) 

(22.1.2009 20:44:21)
Míšo, pěkný a užitečný článek!!!
 kili 
  • 

Re: DÍKY:-) 

(22.1.2009 21:14:29)
až na ty počty
 Cow :-) 


Re: DÍKY:-) 

(22.1.2009 21:39:15)
Kili, jaké počty? Je něco k opravě?
 kili 
  • 

Re: DÍKY:-) 

(22.1.2009 21:43:48)
" Autorka se zeptala 61 matek, z nichž 52 porodilo v porodnici (jedna mimo ČR), 7 doma (v ČR) a 2 v porodním domě (mimo ČR), na následující 2 otázky a dostalo se jí následujících odpovědí:


„Jak daleko jste byla od svého miminka první dvě hodiny po jeho narození?“

Pouze 31 matek odpovědělo, že jejich dítě bylo po celé dvě hodiny v bezprostředním kontaktu (u prsa, v posteli).


„Kde bylo miminko dalších 12 hodin, tedy 2. – 12. hodinu jeho života po narození?“

Pouze 20 matek z 61 odpovědělo, že i po celých 12 hodin života dítěte s ním bylo v bezprostředním kontaktu.


Odečteme-li matky rodící doma a v porodním domě, pak pouze 11 matek z 53 matek rodících v porodnici mělo nepřerušený kontakt s dítětem prvních 12 hodin života dítěte! "

 Belatrix+A(10/09)+J(09/11) 


Re: DÍKY:-) 

(22.1.2009 21:50:09)
že ty máš pořad potřebu se šťourat v maličkostech. Tak jednou napsala že matek v porodnici bylo 52 a podruhé 53. Nějak mi nepříjde, že by to ničilo podstatu článku.
 Anni&Annika 


Re: DÍKY:-) 

(22.1.2009 22:01:13)
Mam dotaz k dotazniku.....rodila jsem v porodnici, kde se mnou byl manzel.....cele tehotenstvi prozival se mnou...kdyz jsem odrodila, dite bylo odneseno detskou sestrickou 2 metry ode me, dite doprovazel i manzel. Tusim, ze dite rychle prohleda a zabalila a hned mi ji zase vratila.....celou dobu se mala drzela manzela ...tatinka za ruku....jak by se toto hodnotilo? Prerusilo dite styk s matkou, kdyz melo vedle sebe 5 minut milujiciho otce? Navic 2 metry od matky? Dalsich 12 hodin bylo dite s obouma rodici o samote...myslim, ze je takovych pripadu z porodnic vic. Rozhoduje 5 minut?...prosim odborniky o posouzeni.....
 Cow :-) 


Re: DÍKY:-) 

(22.1.2009 22:13:06)
Anni, no nám se na porodním sále stávalo, že maminka si fakt potřebovala oddychnout a i tatínci si chtěli svého miminka užít, už jsem to v minulosti několikrát na rodinu psala, že mám vypozorováno, že děti, které stráví zlatou hodinku u svých rodičů, se chovají jinak než děti, které tohle štěstí neměly.
Za sebe tedy mohu říct, že tam ten efekt vidím.
Jinak díky za nápad, možná to jednou zužitkuju a zpracuju, však ty víš.~;)
 Anni&Annika 


Re: DÍKY:-) 

(22.1.2009 22:23:25)
Kravi...ale my tu diskutujeme o stavu v porodnici....ty o sve, ja o sve.....tak kde jsou ti netvori, co vysli z tohodle dotazniku? nebo mezi ne patri i ma poordnice, neb mi dite lezelo 2 metry ode me se svym tatinkem? Vzdyt ja bych v tomhle dotazniku asi taky pohorela, vzit ho doslova a pritom to tak vubec nebylo~j~
 Anni&Annika 


Re: DÍKY:-) 

(22.1.2009 22:24:50)
ono totiz 5 minut uz je prece odlouceni, ne?~;)
 Cow :-) 


Re: DÍKY:-) 

(22.1.2009 22:35:05)
Anni, vidíš, to je věc názoru.
Nevím přesně, s jakým záměrem Míša otázky položila tak, jak jsou, ale u mě by yly na místě a stály by za zamyšlení.

„Jak daleko jste byla od svého miminka první dvě hodiny po jeho narození?“
Na stejné chodbě, cca 15m, přes několikery dveře.



„Kde bylo miminko dalších 12 hodin, tedy 2. – 12. hodinu jeho života po narození?“
cca 30km!!!! a kdyby jenom 2.-12.hodinu. Celých pět dní. Následky žehlíme a "odtulujeme" stále.

řeč je o třetím potomku a posledním porodu.
 Anni&Annika 


Re: DÍKY:-) 

(22.1.2009 22:40:01)
jee diky...aspon jedna odpoved~;)
 cizinka1 


Re: DÍKY:-) 

(22.1.2009 21:52:59)
Ja vidim spise preklep, i po druhe porodnicnich rodicek melo byt 52. V prvni zmince je spocitano dobre~d~~d~

Samozrejme Kili, v nize citovanym mym prispevku konec mel byt "bez bondingu". Diky za upozorneni.
 zuzini 


Předčasně narozené dítě 

(22.1.2009 21:01:13)
Zaznělo tu už spousta názorů a nerada bych se opakovala.
Chci jen podotknout, že blízkost matky opravdu dokáže mnohé, ať tomu někteří věří nebo ne. Michel Odent ve své knize Znovuzrozený život píše, že předčastně narozené děti dávali na pokoj ke svým matkám. Tyto děti prospívali prokazatelně lépe než děti od matek odloučené. Z nemocnice odcházeli i o 14 dní dříve než tomu je jinde.
Vím, je v naší republice nemožné, něco takového vyžadovat, když vidím neochotu zdravotníků přiznat, že zdravý novorozenec patří k matce. Ale doufám(nejspíš naivně), že to až taková utopie není.
 kili 
  • 

Re: Předčasně narozené dítě 

(22.1.2009 21:04:05)
L.C. :"... předčastně narozené děti dávali na pokoj ke svým matkám. Tyto děti prospívali prokazatelně lépe než děti od matek odloučené."

Tak jestli je dávali ke svým matkám, tak kd eje ten bonding ?
 kili 
  • 

Re: Předčasně narozené dítě 

(22.1.2009 21:04:59)
L.C. :"... předčastně narozené děti dávali na pokoj ke svým matkám. Tyto děti prospívali prokazatelně lépe než děti od matek odloučené."

Tak jestli je dávali ke svým matkám, tak kde je ten bonding ?
 zuzini 


Re: Předčasně narozené dítě 

(22.1.2009 21:57:53)
Pane doktore...vím, že to má s bondingem minimum společného, ale je to dle mého stejně důležité ~;)
 kili 
  • 

Re: Předčasně narozené dítě 

(22.1.2009 22:00:49)
Pointa je ovšem jinde, totiž ve Vašem způsobu užití posesivního zájmena svůj. Pochjybuji, že by Odent něco takového napsal - četla jste to v originále ?
 Beezi,V+J 


Re: Předčasně narozené dítě 

(22.1.2009 22:01:06)
Zuzini, Kili zde předvádí jen své oblíbené slovíčkaření - snaží se ti naznačit, žes špatně použila zvratné zájmeno - tedy namísto "svým matkám" by mělo být "jejich matkám".

Na tvém místě bych se tím nezabývala. ~;)
 kili 
  • 

Re: Předčasně narozené dítě 

(22.1.2009 22:04:53)
Já bych zuzini nemátl, nejedná se o zvratné zájmeno
 Kohnova 
  • 

Re: Předčasně narozené dítě 

(22.1.2009 22:10:11)
kili: muj dotaz na na tebe ze vcerejska... nebyla by odpoved?
 Beezi,V+J 


Re: Předčasně narozené dítě 

(22.1.2009 22:11:03)
Kili, nemá to s bondingem a s diskuzí o něm opravdu nic společného, nicméně "svůj" JE zvratné posesivní zájmeno a máš pravdu, ve svém příspěvku ho Zuzini použila nesprávně. ~d~
 kili 
  • 

Re: Předčasně narozené dítě 

(22.1.2009 22:20:37)
Já bych řekl, že to má společného hodně. Jednak to bylo uvedeno, jednak to zásadně mění smysl, jednak proti zvratnému zájmenu jsem nic nenamítal.
 Beezi,V+J 


Re: Předčasně narozené dítě 

(22.1.2009 22:25:11)
kili, napsals:

"Já bych zuzini nemátl, nejedná se o zvratné zájmeno" Takže proti zvratnému zájmenu jsi namítal.

Ale vlastně je to jedno, klidně si popichuj, slovíčkař a vrtej, pokud najdeš někoho, kdo s tebou tuhle hru bude ochoten dál hrát.

Já se pro dnešek půjdu věnovat něčemu příjemnějšímu. ~;) Takže dobrou a užij si to, ať už si děláš radost jakkoli. ~j~
 kili 
  • 

Re: Předčasně narozené dítě 

(22.1.2009 22:28:17)
samozřejmě, že ano. Já jsem měl na mysli právě to jedno posesivní zájmeno, nikoli jiná zvratná zájmena. Proto jsem ji nechtěl mást, když jste psala o zvratném zájmenu, mohla by mít potíže najít to, které míním.
 zuzini 


Re: Předčasně narozené dítě 

(22.1.2009 23:12:26)
Přiznávám, že se teď cítím jako naprostý blbec.
 kili 
  • 

Re: Předčasně narozené dítě 

(22.1.2009 23:22:48)
Ale průbůh, to je přeci úplně zbytečné. Kdybyste byla poblíž, dám Vám kytku a kdybyste ji přijala, měl bych radost.
 Lendis, Rarášek 03/07 
  • 

Re: Předčasně narozené dítě 

(23.1.2009 14:03:49)
nemyslím si že by bylo nemožné, aby matky byly spolu se svými předčasně narozenými dětmi, jedno mám doma a podle mého je to jen otázka dostatečných prostorů v nemocnici, lidské ochoty a organizace práce.
 zuzkasim 


Bonding a otec 

(22.1.2009 22:01:44)
Můj druhý syn je velmi vázaný na tatínka. Už jako malé miminko se u něj moc rád choval, u mě řval i v náručí, u tatínka ne. Teď je mu 16 měsíců a je to tak, že jakmile manžel přijde z práce, já na něj nesmím téměř ani šáhnout. Napřáhne k němu ruce a chce od něj až do večera nosit. Běda, jak ho manžel pustí na zem. Pokud to udělá a náruč mu nabídnu já, nechce mě. Tatínka si hlídá tak, jako to jiné děti dělají s maminkou, nesmí odejít do sklepa, kolikrát ani na záchod. Když manžel někam odchází, syn to nese velmi těžce, když odcházím já, nevadí mu to. Teda postupem času se to trochu lepší a teď už pochopil, že ten, kdo odejde, také zase přijde a je schopen mu udělat pá pá.
Co to má společného s bondingem? Manžel byl u porodu a po odstřihnutí pupečníku, otření krve, nějakém tom zvážení a změření a zabalení do zavinovačky miminko tatínek téměř 2 hodiny nepřetržitě choval. Samozřejmě jsem ho dostala na přitulení také, ale nejdříve se čekalo na placentu, pak přišlo na řadu šití a pak jsem měla nakázáno ještě odpočívat, takže jsem vstala až zhruba po 2 hodinách a téměř celou tu dobu ho měl v náručí manžel. Přiložení jsme zkoušeli asi 1,5 hodiny po porodu, neúspěšně (nakonec se zjistilo, že syn není vůbec schopen chytit bradavku a naučil se to až pár týdnů po porodu). Po těch 2 hodinách byl synek odvezen na novorozenecké oddělení a já na šestinedělí (bylo to v noci, já už noc před tím nespala a byla jsem velmi unavená, takže jsem si to tak i přála). Jak tak přemýšlím, mohl by možná ten synův vztah k otci mít částečně i původ v těchto prvních poporodních hodinách... nevím, napadlo mě to už i dřív, než jsem vůbec o bondigu něco četla. Jasně, chybí tady ta vůně matky a mateřského mléka, ale přece jenom... Bude mě zajímat, co si o tom myslí ostatní.
 Anni&Annika 


Re: Bonding a otec 

(22.1.2009 22:08:32)
Zuzkazim.....mam 2 dcery, jedna rozena za totace, s diky jsem ocenila, ze mi dite dali az rano, neb jsem se vyspala, prsa jsme si potirali desinfekci pred kojenim.....druhe dceri stal u porodu manzel....jsem to zrovna psala...a muzu ti rict.....OBE DCERY na me visi, obe miluji stejne, takze si myslim, ze to ttim porodem nebude~;)...zrejme je manzel klidnejsi povahy, diteti vic vysvetluje, zari z nej klid a pohoda....asi proto~;)
 kili 
  • 

Re: Bonding a otec 

(22.1.2009 22:16:55)
víte, ono je poměrně velká troufalost, když někdo zkouší měřit takovou věc, jako vztah matka - dítě a posléze srovnávat, který z vícera je nějak výraznější, těsnější, kvalitnější než jiný. Takové věci, jako je láska, dobro, ctnost se nedají měřit a tak ani nelze srovnávat jejich kvalitu ve vztazích.
 zuzkasim 


Re: Bonding a otec 

(23.1.2009 13:14:10)
Tak jestli mi z manžela září pohoda, to nevím a že by dítěti něco vysvětloval, to také moc ne. Syn je od narození dost složitá povaha, strašně uřvaný. Dost se nosíval v šátku, protože jinak ho nebylo možné uklidnit a neustále vyžaduje 100% pozornosti (což při 2 dětech možné není). Kojím ho až do teď, tak si říkám, že to jsou ty naše chvilky, protože jinak by mě ti moji kluci skoro ani nepotřebovali.
 autorka 
  • 

Poděkování 

(22.1.2009 23:11:28)
Milé maminky, moc děkuji za reakce na článek.

Bonding je téma, které mne velice zajímá.

Pokud Vás téma zaujalo, prosím, zúčastněte se mého výzkumu a vyplňte dotazník pro maminky dětí mladších 10 let (pokud máte víc dětí, tak pro každé zvlášť) na www.klinickapsycholozka.cz, sekce dotazníky, dotazník 1.
U dětí starších 1 roku stačí počet dní po porodu odhadem a nenechejte se zmýlit názvem dotazníku, mohou jej vyplnit všechny maminky.
Moc děkuji a přeji hodně dobrého Vám i Vašim dětem.

Mgr. Michaela Mrowetz
 Veronika 
  • 

Rvouci miminka na sesterne 

(25.1.2009 14:49:44)
Ja jsem rodila v nemocnici, kde miminka nechavaji 2 hodiny na sale s maminkou a tatinkem a pak je odnaseji na 3 hodiny po porodu na sesternu. Bylo mi to docela jedno a v pohode jsem bez miminka vydrzela.
Az do chvile, kdy nam den po porodu sestra na sesterne ukazovala, jak dite koupat a zrovna tam lezelo jine novorozene miminko a celou dobu plakalo. Tak to mi zatrnulo. Co moje holcicka asi celou dobu o samote vyhrivana pod ostrym svetlem zarivek dve hodiny po tom, co jeste byla v klidu u me v brisku a bezpeci delala??? To me na tom mrzi nejvic, sami si miminka brecet nenechavame a chovame si je, ale tohle neresime. Ze na sesterne je treba vubec nikdo neutesuje, ze chteji byt s maminkou...
Doufam, ze priste uz to nedopustim, ale vzeprit se nemocnicnim predpisum je tezke.

Komerční sdělení

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2020 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.

Publikační systém WebToDate.