| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Názory k článku Co děláte, když dítě nechce jíst?

 Celkem 130 názorů.
 Zuzana 
  • 

Stačí nabízet kvalitní a dobré jídlo 

(8.12.2008 9:19:44)
Připravuju synovi pouze zdravé, kvalitní a chutné jídlo. Žádné (skoro) cukrem slazené, barvené, chemické a nezdravé potraviny. Dítě si tak zvykne na jemné, zdravé a přirozené chutě a takové jídlo ocení. Když má někdy období (stejně jako dospělí), kdy nemá moc chuť k jídlu, není důvod, proč ho nutit, nebo to nějak řešit, prostě jí méně.
Vůbec se nedivím dětem, které dostávají mezi jídly lízátka, kinder přeslazené čokoládky nebo slané brambůrky a jiné pochutiny, že nemají chuť k jídlu u hlavního jídla a taky že jim často nechutná.
Stačí se řídit zdravým rozumem a ne manipulativní reklamou, která se snaží vnucovat, kdo je a kdo není dobrá máma. Produkty, které jsou v reklamách, zásadně nekupuji. I když momentálně ani nevím, které to jsou, protože reklamy nesleduji, ale dá se to odhadnout - produkty nadnárodních společností, kterým jde především o zisk, nikoliv o zdraví dětí. Na jablíčko s mrkví nikdo reklamu dělat nebude, ale na rádoby "zdravé" přeslazené cereálie k snídani, to ano.
 Karkulkaaa 


Re: Stačí nabízet kvalitní a dobré jídlo 

(8.12.2008 9:59:41)
Tak to jsem si myslela taky, ale není to pravda. Maminky, které si stěžovaly,že jim děti nejedí, jsem nechápala a podezírala, že přehánějí, až do chvíle, kdy jsem sama tento problém poznala. Mám děti 3. U dvou není a nebyl sebemenší problém. V jídle se nerýpají, snědí cokoliv. Tříletá dcera zpočátku taky jako miminko jedla dobře, ale pak nastal zlom, který trvá cca rok. Absolutně nezkusí nic nového, nevezme do pusy maso. Jídlo odmítá dřív, než ho ochutná. Chce jen "suché" věci - těstoviny, rýži, popř. knedlík. Brambory odmítá. Zeleninu a ovoce do ní nedostaneme. Omáčky nesnáší. Z jogurtů jen jeden druh. Jediné, co chce je dokola jíst chleba s máslem a medem, případně občas nahradit máslo a med sýrem Veselá kráva. Je to taková bledá hubená kostřička, ale nedá si říct. Doktorka jen řekla, ať jsme rádi, že není tlustá, že má ordinaci plnou obézních dětí. A žádné brambůrky, sušenky a tak u nás pravidlem nejsou, takže v tom to není. Ostatním to, co vařím chutná a opravdu se snažím vařit zdravě. Rady si moc nevím.
 Katka,kluci 6 a 10 
  • 

Re: Stačí nabízet kvalitní a dobré jídlo 

(8.12.2008 10:21:50)
Souhlasím s tebou, takové ty řeči, že stačí nedávat bonbony atd...tyhle mamky nezažily opravdového zaseknutého "nežeroutka".
Starší kluk měl tuto fázi mezi 3 a 5 lety, ted už je to MNOHEM lepší.Přesně jak píšeš, odmítal cokoliv kromě pár věcí typu: suchý rohlík,zelené jablko Golden del. nebo Granny Smith(jiné ne,nedělám si srandu), když měl náladu, kousek kuřecího stehna,topinku s máslem,samotné špagety. Ve školce z něho kvetli, ale nenutili ho. Dali mu suchý rohlík nebo špagety bez omáčky... a tak. Dnes už je to o 200% lepší, ale i tak,když je na víkend u kámoše, jeho mamka mi obvykle v sobotu volá, že kluk vůbec nic nejí, co mu má dát, aby něco snědl.
 Lara, syn 2 roky 
  • 

Re: Stačí nabízet kvalitní a dobré jídlo 

(8.12.2008 11:25:20)
Tak to u nás je to stejné - syn žije ze suchých rohlíků a občas si s námi vezme kousek brambory nebo těstovinu - suché. K tomu pije plnotučné mléko a občas si řekne o lipánka, když mu nakrájím jablka, hrušky, ev. okurku, tak něco postupně sní. Vzhledem k tomu, že roste a má denně stolici, tak mu to asi stačí. Určitě není problém v chuti ani v kvalitě - když nechce jíst, tak se na jídlo ani nepodívá, natož aby ochutnal. Ale když má hlad, tak třeba u babičky sní i maso v omáčče s mrkví. Jen se musí vystihnout chvíle, kdy má hlad, čas a náladu. Nutit ho nelze, žádné náhražky-tedy sladkosti, dobroty nevyžaduje, takže myslím, že nemá cenu se tím zabývat, pravděpodobně ví, co potřebuje k nasyccení.
 Bumbi&05,08,10 


Re: Stačí nabízet kvalitní a dobré jídlo 

(8.12.2008 12:03:16)
s tím časem to u nás taky funguje. Prakticky, jakmile syn dojí, připravuju si pro něj další jídlo tak, aby bylo okamžitě servírovatelné (vyndám jogurt z ledničky, ovoce či zeleninu z ledničky, oloupu jablko, připravím rohlík apod.), jakmile zpozoruju, že mu klesá cukr a sjíždí do protivna. Říkáme tomu, že "mektá z hladu" ~w~

 Magda & 2 
  • 

Re: Stačí nabízet kvalitní a dobré jídlo 

(8.12.2008 13:06:11)
Bumbi, dobra poznamka! "Mekta z hladu" me pobavilo! Na jednu stranu si myslim, ze se z vyzivy a jidla obecne dela hrozna veda, na druhou stranu musim rict, ze deti maji uplne jine pojeti o prijmu potravy a i jiny rytmus (moje deti jedi vickrat denne v mensich porcich - ja jim max 3x denne, zato dosyta...)....Takze mit pro deti porad neco pripraveneho do ruky (a do pusy) je super napad !!!
 Ája /kluci 05a06/ 


Re: Stačí nabízet kvalitní a dobré jídlo 

(9.12.2008 17:51:39)
Jak jsem ráda, že je to tak také jinde. Starší syn má nejraději samotné těstoviny,knedlík taky samotný, suchý rohlík, brambory max. prohřáté na pánvičce s trochou tuku... Naštěstí má rád i některou zeleninu a některé ovoce. Má rád ryby a kuře - jiné maso moc ne. Zásadně neochutná nic nového! Mám pocit, že vařím dokola tak max.10 jídel, ale ty jakžtakž jí. Do jídla nenutím. Máme dohodu, že když sní např. trošku těstovin s omáčkou, pak mu dám do misky samotné těstoviny, které zbožňuje. Jinak je to někdy boj, pořád jíst špagety taky nemůžem. Druhé dítě s ní s chutí cokoliv a poprvé zažívám ten skvělý pocit toho, že s láskou a péčí uvařené jídlo také někdo s chutí sní.
 sojka+07+09 


Re: Stačí nabízet kvalitní a dobré jídlo 

(11.12.2008 20:27:26)
Tak to bohužel nemůžu souhlasit. Moje jídlo chutná všem, cizí děti se po něm můžou utlouct. Vařím každý den čerstvé, nikdy nedávám mezi jídly, umělé a sladkosti. Přesto moje dcera nejí skoro nic. Je jí dvacet měsíců, k jídlu si dá maximálně pět soust čehokoliv a jinak pije mlíko. A to především v noci. Zkoušeli jsme vyhladovět, ale nepomohlo to, vydrží velmi dlouho a já nemám nervy na to si představovat její sražený žaludek. Je pravda, že už od narození byla směšně malý jedlík. Prospívá ale krásně a je zdravá. Tak jsme se to naučili hodnotit tak, že když teda prospívá, asi má dost.Doporučuji ostatním to samé.
 petteska 


Re: Stačí nabízet kvalitní a dobré jídlo 

(16.12.2008 20:52:16)
Chvili jsem Karkulko myslela, ze popisujete moji triletou dceru.... Do cca dvou let a dvou mesicu ochutnala cokoliv, jedla krasne i ovoce a zeleninu, treba boruvky, maliny, merunky, ochutnala kedlubnu, redkvicky....Ale pak se neco zlomilo, cert vi co a prestala jist skoro vsechno a co je horsi, za zadnou cenu nechce zkusit nic noveho, takze jeji jidelnicek je zhruba takovy: rano Nutrilon a nejake pecivo, dopoledne nesvaci, k obedu ma nejradsi testoviny, je ochotna pozrit knedliky, omacky ma rada, nedavno jsme ji presvedcili, ze br.kase je taky jedla. Maso temer uplne odmita. K svacine je ochotna jist pouze jeden druh jogurtu, pripadne presnidavku, sem tam jablko. Asi dvakrat byla ochotna jist banan. K veceri pecivo, zasadne suche, hlavne nic nemazat, mrkev, okurka, eidam. Vic nic. Ma to jednu vyhodu, absolutne ji nezajimaji bonbony, lizatka, dorty. Cokoladu ma rada. Ted v prosinci samo dostala adventni kalendar, ale okynko dostane jen kdyz cely den dobre ji a od rana je ji to opakovano :-) celkem to funguje. Jo a taky malo pije a neexistuje nastroj jak ji primet, i kdyz uz davno pije stavu, s vodou nas poslala k sipku...Ze nemam obezni dite je sice fajn, ale jednak k tomu nema sklony ani geneticke predpoklady a za druhe roste pomaleji nez driv, jestli je to stavkovanim v jidle nevim, ale casove to odpovida...
 Katka +3 


Re: Stačí nabízet kvalitní a dobré jídlo 

(8.12.2008 10:30:09)
Tímhle bludem jsem trpěla taky, dokonce moji synové při nákupech duševně ničili méně "uvědomělé" maminky výkřiky:"Ředkvičky, maminko, kup mi ředkvičky a žlutou papriku, prosííím!"
Potom se někdy během svého pátého roku můj druhorozený rozhodl začít dělat ciráty s jídlem. Obvykle už cestou ke stolu prohlašuje, že tohle nejí a jíst nebude.Někdy v pondělí odmítne to, co v neděli celkem s chutí snědl. Sladkosti nedávám, důsledná jsem, ale úspěchy mám jen střídavé. Nepodstrojuju mu, snažím se dohodnout na kompromisu, nenutím mu, o čem vím, že opravdu nejí...přesto občas za celý den pozře jen dvě sklenice mléka a jablko. Vypadá jako kostrounek, věčně s ním běhám po doktorech, krevní obraz má kupodivu i při téhle drastické dietě v pořádku, teď čekáme na výsledky testů na celiakii.
Ve světlejších okamžicích si říkáme, že z toho vyroste a že má opravdu pevnou vůli, že se mu to bude v životě hodit.

Nemůžu dodat fungující recept, ale můžu zodpovědně potvrdit, že jakýkoliv nátlak situaci pouze zhoršuje.
 Insula 


Re: Stačí nabízet kvalitní a dobré jídlo 

(8.12.2008 11:01:44)
Katko, taky znám. Jeden den "mňam dobrota" a druhý den to samé jídlo "fuj, to nejím, to mi nechutná". ~:-D Hlavně tedy dcera, syn byl jedlík odjživa, ale je pravda, že to od ní už začal odkoukávat a občas to dělá taky. ~;(( Ale co, podvyživení nejsou a tlustí taky ne, takže řeším viz níže.
 Bumbi&05,08,10 


Re: Stačí nabízet kvalitní a dobré jídlo 

(8.12.2008 12:09:06)
Insulo, to u nás taky je. Jeden den je to vynikající, druhý den to samé je "to nechci, to nemám rád". Nicméně, může si vybrat, že sní jenom část, nenutíme ho sníst všechno.
 Insula 


Re: Stačí nabízet kvalitní a dobré jídlo 

(8.12.2008 10:54:18)
Jééé, tak to je fakt dobrá rada. ~:-D Bohužel nefunguje. ~;(( Já se nejdřív zlobila, vztekala, křičela. Samozřejmě efekt žádný. A pak jsem jednou viděla rozhovor s Veronikou Žilkovou, která říkala, že když má člověk hodně dětí, tak nesmí řešit blbbosti. Takže třeba když nechceš jíst, dobře, nejez. Žádné dítě dobrovolně hlady neumře. Tak jsem to zkusila. Prostě když něco nedojedí, tak to v klidu odnesu a je to. Nepřemlouvám, nevztekám se, nekřičím. A ejhle, přijde doba, že přijdou, že mají hlad. Takže jim dám jídlo a je to vyřešeno. Platí jedna zásada, nedávat mezi tím nic k jídlu a nedat sladkosti. Prostě dobrůtku až po jídle.
 kreditka 


Re: Stačí nabízet kvalitní a dobré jídlo 

(8.12.2008 10:57:53)
Promiň, ale takový nesmysl může napsat jen někdo, kdo 1) nemá děti
2) má dítě jedlíka

Od miminka naše malá dostávala samé zdravé potraviny většinou v kvalitě BIO jenže je prostě nechtěla, nepřibývala na váze, jediné co vzala na milost byl kuřecí vývar jinak nic. Jo a čokolády, lízátka a podobné sračičky neznala, babičkám jsme zakázali malé podávat i párky a podobné uzeniny... Teď už jsem to vzdala babička občas nějaký ten párek malé dá (pokud možno v co nejlepší kvalitě) a vida malá je pěkný jedlík a vezme do úst i dříve odmítané potraviny. Možná nedrží nějakou racionální stravu, občas dostane i nezdravé jídlo, ale hlavně že JÍ..... Možná až budeš mít jednou "nežravé" dítě nebudeš tak přísně soudit ~y~
 .Žaba 


Re: Stačí nabízet kvalitní a dobré jídlo 

(8.12.2008 11:01:29)
Toto funguje, pokiaľ má niekto normálne jediace dieťa. Tiež som do 2 rokov deťom nedávala žiadne sladkosti, veľký podiel potravín mali bio... Kritické obdobie ale u nás bolo pri prechode z plného kojenia na inú stravu. U staršieho sa to podarilo okolo 8-9 mesiaca, a teraz to hodnotím ako v podstate bezproblematický prechod.

Moj mladší syn bol ale fakt nejedlík. Najprv s príkrmami začal dobre, potom si to ale "rozmyslel", a začal odmietať všetko okrem kojenia. Okolo roku vážil cca 8 kíl, a čo po roku trochu pribral, to postupne zase strácal. Jedlo sme do neho nedostali, chcel iba kojiť, najčastejšie v noci, to už som bola naozaj vyčerpaná.

Skúšali sme všetko možné i nemožné, on by radšej vyhladoval, než by dobrovoľne jedol. Možno, keby sme vytrvali, tak sa do jedla nakoniec pustí, ale nemala som tie nervy sa pozerať na 15 mesačné dieťa, ako stráca na váhe a nič nerobiť, len čakať, kým dostane hlad... Bohužiaľ, pomohlo iba násilné odstavenie, a násilné kŕmenie... ~;((
 MM, 2 kluci 
  • 

Zuzano, souhlasím... 

(8.12.2008 11:14:05)
... a praktikujeme to dost podobně. A je to v pohodě - starší,skoro 5letý jí (s menšími výkyvu) celkem dobře jak doma, tak ve školce (kde se také snaží o pokud možmo zdravou stravu). Mladší (2 a půl)zatím také jí dobře :-)!

Kromě zdravého jídla (což ale také nebereme nijak dogmaticky) mi připadá také důležité si k jídlu v klidu sednout u stolu, nepobíhat s ním, nekoukat při něm na TV atd. Nám to přijde všem normální, ale někdy se docela divím že jinde to zřejmě až tak samozřejmé není...

M.
 Hadi a spol 


kdo nezažil fakt nepochopí 

(8.12.2008 21:55:33)
Mám dvojčata - jedna z našich slečen bezdůvodně nechce něco co v životě neměla v puse, může to být sebezdravější, může mít sebevětší hlad - nevezme to, takže je to nakonec tak, že jí "násilím" dáme ochutnat, pak už je to v pohodě, většinou jí to chutná.

Druhá slečna má občas dny, kdy nechce jíst nic, jediné co do ní dostanu je mlíko /kakao/ takže abych neměl řvoucí dítě hlady, které nechce jíst, tak jí udělám za den třeba litr kakaa. Když už to trvá několik dní, tak jí nabízím i různá "špatná" jídla, která sní (např. piškoty). Naštěstí je to u nás jenom otázka několika dní, ale nechci v ní vybudovat odpor k jídlu, tak radši volím tuhle špatnou variantu :-)
 Hadi a spol 


doplnění 

(8.12.2008 21:56:18)
Ještě bych dodala, že naše holky mají při 90cm 12kg a při 87cm 10kg :-)
 Jája + Pája 09/07 
  • 

Re: kdo nezažil fakt nepochopí 

(16.12.2008 13:41:47)
Naprosto souhlasím, naše 15-ti měsíční dcera odmítá cokoliv nového a i to na co je zvyklá jí musíme násilím vpravit do pusy (tak že jí někdo drží ruce a druhý jí dává lžičku), a až když to ochutná, tak je ochotná pár lžiček sníst. Jinak pije hodně mléka, a kolikrát se stane, že za celý den sní půlku banánu, dvě lžičky lipánku, lžíci polévky a to je všechno. Ale prospívá, je zdravá, váží 9 kg a tak už mi to popmalu přestalo drásat nervy. Jenom se vždycky bavím, když přijde návštěva a chce jít dát něco dobrého - to prý si určitě vezme - a naše zlatíčko pevně zavře pusu a vůbec neochutná.
 Luca 
  • 

Děti jsou různé 

(8.12.2008 23:14:52)
Děti jsou různé a myslím, že i při nejlepší vůli vše prostě nedělají podle našich představ. Ať se jedná o jídlo, spaní, chování,... jak je potom možné, že 2 nebo více dětí ze stejných podmínek - a jedno jí a druhé ne? Jedno spí dobře a druhé ne? Atd. My nemáme žádný zásadní problém s jídlem.
 Bohunka, 1 dítě 
  • 

Re: Stačí nabízet kvalitní a dobré jídlo 

(8.12.2008 12:10:48)
Zuzano, to je sice hezká hláška, ale stejně nesmyslně univerzální jako např. "od 6-ti měsíců se žádné dítě v noci nebudí hlady".... Buď ráda, že máš syna spokojeného jedlíčka, ale to není Tvoje zásluha - každé dítě je jiné a když se některé rozhodne, že nebude jíst, tak prostě nebude - je to povahou, vývojovým obdobím a tisícem dalších věcí. Zítra může do tohoto "nežravého" období dospět klidně i Tvůj syn, ze dne na den.... a budeš najednou vidět všechno trochu jinak.
 Verča (2děti) 
  • 

Re: Stačí nabízet kvalitní a dobré jídlo 

(8.12.2008 12:15:07)
Ano, přesně tohle jsem si říkala taky. Jediný mlsek mé prvorozené byly rozinky. A dcerka pěkně jedla, milovala a miluje zeleninu, ovoce, může se utlouct po pohankové kaši atp. Zná už sice sladkosti (v osmi letech se není čemu divit), ale nějak moc ji neberou. Měla jeden - dva záchvaty nechutenství, ale ty jsme překonali pravidlem nechceš-nejez.
Dneska už vím, že v těchto krásných pravidlech rozhodně netkví jádro úspěchu.
Můj drahý syn, odchovaný ve stejných ideálech nevezme do pusy syrovou zeleninu, nevezme do pusy asi tak 70% dostupného ovoce, neochutná namazaný chleba, nepozře sýr...
Ochutnat nové jídlo znamená zhluboka se nadechnout a velmi, velmi klidným hlasem mu říct, že teď to ochutná a když to nebude chtít jíst, tak nemusí. A taky to pak dodržet. Úspěch s ochutnáním se dostaví asi tak v jednom z pěti případů.
A léčit to stylem - dokud to nesníš, nic jiného nedostaneš - nelze, protože vydrží být i déle než tři dny o čisté vodě. Rada psychologa zněla - nechte ho být. Nevyvařuji mu zvlášť, pokud si nevaříme nějakou specialitku, která by vlastně ani dítěti nepatřila. Prostě na talíř dostane jenom to, co chce. A pomalinku přidáváme další jídla.
Mmch. televize, pobíhání, povídání pohádek atp. se u nás u jídla nepraktikuje, sladkosti mezi jídlem nejsou zvykem a sladká pitíčka dětipovažují za mlsek na úrovni čokolády nebo bonbónu.
 KoproFka 


Re: Stačí nabízet kvalitní a dobré jídlo 

(8.12.2008 23:11:56)
Šmankote, to co jsem teď četla - nevěřím vlastním očím - Tvůj synek je zřejmě siamské dvojče našeho Kubíka!!!! To samé v bledě modrém! Jeho jídlo prostě absolutně nebere a nebralo nikdy - je mu naprosto šumák, co kdo jí, i kdyby to byla čokoláda. NIKDY se NIKOMU "nedrápal" do jídla, NIKDY od NIKOHO nechtěl ochutnat, ač bychom mu samozřejmě rádi dali cokoli. Naopak, jakmile nastala doba jídla - bylo zle...

+ nepozře jogurt,- jakýkoli,pribináček atp. pouze pudink nebo termix, ale vše jen čokoládové. Jedinkrát v životě pozřel dobrovolně jogurt - to mu bylo 6 měs a zbaštil můj, jihočeský bílý a vybral si to zřejmě do konce života.Jedl ho krásně, mlaskal si a já byla nadšená, jak mu chutná. Bohužel, to bylo naposledy, co ho jedl. Pak jsem vyzkoušela snad všechny druhy, nakonec jsem cca 6 měs. trvala na tom, aby snědl alespoň 1 kostíka se sušenkama ale i to byl boj, prostě jogurty nemá rád. Ze zoufalství jsme skončili U něj prostě nefunguje,že chutím se člověk musí učit - 6 měsíců téměř každý den jedl jogurt a stejně ho nemá vůbec rád. Horor byl i s UM - přecházeli jsme na něj cca rok (od roku do 2let)- po půl roce (tj. v 1,5 roce) byl velký úspěch, když vypil 120 ml 2x denně - děs běs! Na tom kostíku jsem trvala hlavně proto, že když jsem si spočetla, kolik mléka (vč. mléčných výrobků) do sebe za den dostane, kolikrát jsme se nevyhoupli ani ke 300 ml (kojila jsem ho až do dvou let - od cca roka jen v noci a ráno ale o množství si nedělám vůbec žádné iluze - vždycky jsem měla mléka spíš méně, než více..)
Navíc na 1,5 roce začal komplet odmítat veškeré ovoce (které bez tím bez problémů jedl - tedy vyjma tropického, to jsem mu nedávala záměrně), na milost vzal pouze kompotované broskve. Nakonec jsme skončili u psychologa s tím, že ani on neporadil - tvrdil nenutit - tzn. že Kubča byl zanedlouho pouze na rohlíkách, kukuřičných křupkách a mase... Takže tohle u nás prostě nefunguje. Takže v zájmu zachování mého dobrého duševního zdraví a jeho zdraví fyzického má spustu věcí na povel - prostě jablíčko, případně hruška se musí jíst, protože by ho bolel "bobánek", také trvám na tom, aby snědl alepsoň něco z jakéhokoli jídla, kterému předložím. Samozřejmě nenabízím nic, co vím, že domítá. Nová jídla zkouším velice opatrně, jakoby mimochodem a doma i s tím, že mám v záloze jídlo, které jí - kolikrát se mi totiž stane, že se "sekne" a nechce jíst vůbec nic - a to třeba celý den. (Celkem se osvědčila i restaurace s dětským koutkem - ví, že když alespoň něco nesní, nemůže si jít hrát) jakmile nějaké jídlo, které jedl delší dobu nejí, vyřadí ho prostě z jídelníčku.

Jakékoli nové jídlo je fakt záhul na nervy - i blblý těstoviny se naučil jíst až tak na 2 letech, a to jsem u toho ještě musela vymýšlet, jakým podfukem je do něj dostat, aby alespoň chutnal... Nakonec zabraly obrázky s písmenky : "hele, B, jako Babička, Kubčo, zbašti babičku - jů, ty jsi zbaštil babičku, ty jsi teda bambula... atp... "
On navíc NECHCE ochutnávat nové věci - ještě nikdy neměl med, marmeládu, sýr, nutelu, žádnou pomazánku - prostě namazené pečivo čímkoli, ani párek, rajčata, ovocné knedlíky, míchaná vajíčka, o chipsech, limonádách atp. nemluvně...on to prostě neochutná! já bych mu fakt dala i klobásu, kdyby jí snědl - vděčná, že přijal novou chuť.

Co se pití týče, téměř výhradně pije čistou vodu, nebo slabý bylinkový neslazený čaj - džus, nebo vodu se šťávou tak 1x za měsíc....

Naštěstí jí celkem zeleninu - sice jen syrovou, vařenou jen v polévce - o velikosti pidikousíčků (není z toho poznat, že je to zelenina). Jo a miluje topinky - klasicky na sucho opečené, lehce osolené, očesnekované a potřené domácím sádlem.... děda naučil...

Já navíc fakt moc ráda vařím a peču (nejsem zvyklá vařit z polotovarů, denně doma vařím, i polévky, každý týden peču) a podle okolí i chutně a zdravě, ale s mým synkem to už fakt není o radosti z vaření. Jeho jídlo zdržuje a obtěžuje, navíc nemá pocit hladu spojený s tím, že by měl něco sníst - o to je to horší...

Od září chodí do školky a i učitelky mi tvrdili, že něco podobného v životě neviděli... Naštěstí se tam dost zlepšil - jak vidí ostatní, že jedí, jí taky, ale to až po cca 3 měs. Ze začátku tam konzumoval pouze suché pečivo a vodu, takže když jsem se ho ptala, co měl dobrého,dozvěděla jsem následující: "Maminko, dětičky měli chlebíček namazanej a čajíček (slazený sirupem), ale já jsem to nechtěl, poprosil jsem paní učitelku aby mi dala suchej chlebíček a vodičku a to bylo móóóc dobrý" - no, čo s takými vojakmi....
Teď taky zabral Mikuláš - doufám pevně, že to vydrží - slíbil mu, že bude pěkně papat - zatím se snaží...

Takže "milá" Zuzana mne lehce nadzvedla - přeju Ti, že máš normální dítě, které normálně jí, ale věř, fakt nevíš, o čem mluvíš! Pokud dítě na jídlo otevírá pusu, je všechno v pořádku. Pokud ale neotevírá - co budeš dělat???? PORAĎ!!!! CHYTRAČKO! POČKÁŠ! hodinu, dvě... pořád neotevírá... po cca 6-ti hodinách už budeš lehce nervózní (ráno v cca 7 vypil 120 mléka a teď je 13:00 a do té doby nepozřel NIC, je mu 1,5 roku a je hodně živý, pořád někde šmejdí, běhá skáče, nezastaví se... musí mít už přece hlad! Garanguju Ti, že v pět už budeš fakt dost nervózní. v půl šesté sní pár kukuřičných křupek, pak se uráčí vypít 150 ml mléka před spaním... druhý den totéž - nevěřím, že zůstaneš klidná!!!

Mám spoustu kamarádek s malými dětmi - vrstevníky Kubíčka, ale z toho množství cca 30-ti dětí je takový jen Kubča a jeho malá kamarádka o půl roku mladší. Já si je hrozně ráda půjčuju a krmím je - je to úžasný pocit, pokud dítě na jídlo otvírá pusu a všechno slastně baští a kolikrát si u toho ještě mlaská..:)... já to fakt neznám...

P.S.: Moje dítě má 3 roky a 3 měs. a ještě neochutnalo ani zmrzlinu - jí jen suché kornoutky - to je ale velikááá pochoutka a "za odměnu"! Zas ale vyjde celkem levně, chlapec:)
P.P.S.: To mi zase nadzvedlo mandle, když někdo píše o něčem, co nezažil...

 sextánka 


Re: Stačí nabízet kvalitní a dobré jídlo 

(8.12.2008 14:57:44)
Zuzano, dnes už se nad tvými názory jenom pousměju, před 2 roky bych chytla hysterický pláč...
Mám 3 děti, vše s nimi dělám stejně, dvě jedly krásně, všechno, občas i "dobrůtky", třetí dcera kolem jednoho roku nejedla nic. Nakonec jsem byla ráda, že jedla slané tyčinky /sůl jsem oloupala/, suché těstoviny, občas trochu kuřecího masa a jeden typ sladké přesnídávky. A kojila jsem ji. Mrkev v jakékoliv podobě, brambory, jakoukoliv zeleninu, banán, maso, mléčné výrobky - nic. To zoufalství matky si umí představit jenom ty, které to zažily.
Jednou jsem jí kolem 1,5 roku zkusila dát hamburger a světě div se, ten jí chutnal. Vysála jsem z něj všechen tuk, utřela přísady a dcera do sebe dostala červené maso! Takže od té doby jsme se nějaký čas chodily jednou týdně - "dojíst". A určitě to nebylo vychytralostí dcery, že by čekala na ten hamburger, ona už nejedla půl roku před tím. Bohužel se u nás potom ukázalo, že problém byl v alergii na některé potraviny, teď už dcera jí, až se cpe.
Takže buď ráda, že tvé dítě jí, je to dar!
 VIrena 
  • 

Re: Stačí nabízet kvalitní a dobré jídlo 

(8.12.2008 15:20:31)
Můžu vás všechny uklidnit. Sama jsem to problémové dítko, které nejedlo, když tak s velikým křikem a ještě jen to, co nezbytně muselo... pohrůžky nepomohly a jen zhoršovaly situaci.. a to uklidnění?
Dneska jsem dospělá ženská, v jídle se nenimrám, sním vše (krom nejvnucovanějšího mléka, které mi zprotivili úplně)...
Možná zábavná pointa: moje nejoblíbenější jidlo se postupem času staly různé zeleninové saláty (ovšem ke každému jídlu jsme je jako děti dostávaly i doma...) a podobné zdravé jídla..

Takže maminy, nelekejte se, nenechte si narůst vrásky.. i nejedlík normálně vyroste a dospěje do zdraví. Ono to tělíčko si samo řekne DOST!..
 Petra+Matysek 
  • 

Re: Stačí nabízet kvalitní a dobré jídlo 

(8.12.2008 15:23:17)
Ahoj Zuzano,
obvykle v diskusich nereaguju a jsem jen pasivni ctenar, ale tvuj prispevek mi neda. Jako kazda prvorodicka jsem vzdy brala vsechno moc vazne a snazila jsem se o to nejlepsi ve vsech smerech. Uz v tehotenstvi jedla bio potraviny a troufam si rict, ze se stravuji velice zdrave. Slazene napoje, chipsy ani cokolady nemaji u nas doma misto a nejen to, nepouzivam ani polotovary a vse se snazim varit od zakladu a propaguji rozmanitou stravu. Po narozeni meho syna jsem v pri kojeni stale dodrzovala zdravou vyzivu a dbala na to aby maly mel pestrou stravu kdyz jsme zacali prikrmovat. Opet dle trendu dnesni doby (ktere jsou opet jen navratem k tomu co pro nase predky bylo naprosto normalni) jsem kupovala bio potraviny a varila malemu cerstve prikrmy, nikdy nemel slazeny caj pouze maximalne slaby cajicek a jinak pije vodu atd atd. Presto ze v zivote nevidel cokoladu, slazene napoje a dalsi "nezdrava" jidla, se asi zhruba v roce rozhodl, ze zelenina neni pro nej a ze jist bude jenom vyhradne maso, syr a jogurty. Pres veskerou snahu kdy mu (stale porad jeste) denne predkladam zeleninu, ovoce, maso, ryby, testoviny, ryzy atd ji jen a jen maso ostatni plive. Jist dostava 5 krat denne, kdy sedi v zidlicce a vi ze je cas na jidlo. Kdybych se ridila tim, ze obcas holt nema chut tak uz bych byla davno v sanatoriu. Realita je takova ze pokud na nej obcas nehouknu a nenaji se i toho co mu moc nejede, tak bychom asi uz byli podvyziveni. Jo idealne jsem si to taky tak predstavovala, ze ho uz od mala naucim na neprislazovane, domaci chute, a ze kdyz bude jist v presne stanovenych intervalech nastavi se stravovani optimalne, ale pravdou je ze se mi na to zvysoka vyprdnul a ji si jen co chce a kdy chce. Takze asi mas stesti, ze tvoje dite te tolik nezkousi a ji rado :)a moc ti to preju...ale nemuzu podporit tvoji teorii, protoze me se bohuzel neosvedcila...
S pozdravem,
Petra
 gajka, syn 4 roky 
  • 

Re: Stačí nabízet kvalitní a dobré jídlo 

(8.12.2008 16:21:00)
Hmhm..nemyslím, že by to bylo vše takové černobílé..jasně, že jsou asi děti, kteří mají rádi sladkosti, během dopoledne sní tu kinder, tu tatranku, tu lízátko a pak se maminka diví, že nechtějí oběd, ale myslím, že jsou děti, které opravdu chuť k jídlu nemají, a to bu´d dlouhodobě a nebo prostě v nějakém časovém období. Např. náš syn cca kolem 1,5 roku jedl delší dobu jen mandarinky a kukuřičná lupínka + sunar. Opravdu nic jiného nebyl ochoten pozřít, maximálně ochutnala ale prostě více než 1 lžičku. Zkoušela jsem vše možné, nechat hladovět, ale to nic nepřineslo, byl ještě malý na to, aby si řekla ahaaa tak ná nejím polévku a proto mám nyní hlad, naopak začal být ukňouraný, mrzutý a také celkově oslabený, ale prostě nejedl. Pomalinku se to začlo lepšit anyní jí jen "to své" ale jí, např. miluje rajčata, ale nesnáší okurky. Ovoce si vždy na nějaká čas oblíbí 1 druh a ten má rád, jiného se ani netkne. Prostě má svůj vyhraněný jídelníček, sladkosti téměř odmítá, protože má přesně své 2-3 druhy např. čokolády nebo bonbóny a jiné prostě nejí (a to se mu ještě chutě, mění, takže často dojídáme s manželem zbytky, co dostane od babiček a on to prostějen zhlédne a řekne: tyto už nemiluji). Ve školce např. půl roku se ničeho nedotkl, a to opravdu ničeho, pak pomalu ochutnával a nyní tj. po 1,5 roce je vždy první hotový, protože se mu líbí, že paní učitelka ho vždycky pochválí...pro mne velmi zvláštní až nepochopitelné, protože doma je samozřejmě louda.Takže moje doporučení by bylo zkoušet předkládat různé chutě, které by mohli prcka zaujmout, třeba i různé druhy ovocných či zeleninových šťáv, zkoušet ho zapojit i do přípravy jídla např. od té doby, co sám odděluje hlavičky brokolice si jí orpavdu oblíbil, pokud by to trvalo déle, doporučila bych i nechat udělat krevní rozbor, zda je vše v pořádku ohledně železa a minerálů a pročíst na internetu alternativy dříve oblíbeného "rybího tuku", synovi třeba opravdu zjistili nedostatek vitamínu B, který s chutí k jídlu částečně souvisí
 Insula 


Re: Stačí nabízet kvalitní a dobré jídlo 

(8.12.2008 18:13:36)
Gajko, to taky známe. Dcera ve školce sní a u babičky sní všechno, ale doma se v jídle nimrá. A rozhodně to není tím, že bych vařila špatně. Jednou přijela od babičky a ptala se mě, proč taky někdy neudělám bábovku. S nostalgií jsem vzpomínala, jak jsem jí párkrát udělala a pak jí rozdala, neboť se jí nedotkla. Ale od té doby, co jí měla u babičky jí baští. ~t~
 Cucaracha+Daniela 5let+// 


Re: Stačí nabízet kvalitní a dobré jídlo 

(9.12.2008 14:07:42)
Kéž by vše bylo tak ideální!
Myslela jsem si to samé, ale ouha - po návratu z nemocnice po operaci nám dcerka nechtěla jíst co předtím.
Snídani vynechává, ovoce a zeleninu už nechce taky syrovou, takže zeleninku jen v polévce, špenát pouze s těstovinami.
Omáčky - to dříve baštila jakékoli, tak nyní vůbec.
Takže my s jídlem opravdu taky už nevíme co bychom připravili, možná mi příspěvky ostatních maminek něco poradí.
Ale rozhodně to není o tom předkládání zdravého, kvalitního dobrého jídla jak jsem se dočetla hned v prvním příspěvku.
A to nevnucuji žádné brambůrky, sušenky a jiné pochutiny z reklamy.
 Ninuška7 


Re: Stačí nabízet kvalitní a dobré jídlo 

(9.12.2008 18:14:09)
Ale ono to asi nebude všechno tak černobílé. Svému synovi jsem se taky snažila nabízet stravu kvalitní, pestrou a doporučovanou, ale i přesto mi přestal jíst jablíčko s mrkvičkou apod. Dnes ve svých 3letech jí vše, i čokoládu a "špatné" jídlo z reklam, ale to má za odměnu a né každý den. Protože ono ty sladkosti, které reklamy doporučují a pojmenovávají je jako zdravé, tak je pravda, že nejsou tak zcela zdravé, protože obsahují cukry, tuky, sůl... ale ani nejsou všechny tak špatné. Jen je třeba si trochu vybírat a občas si přečíst zadní stranu obalu.
No a na jednu stranu, proč bych mu měla upírat sladkosti, nevím, jak je vaše dítě staré, ale jak to budete např. řešit ve školce, nebo ve škole.
 markéta 
  • 

Re: Stačí nabízet kvalitní a dobré jídlo 

(9.12.2008 20:03:59)
Nestačí jen kvalita, myslím, že paní doma nemá laboratoř
na rozbor potravin a není nutné veškeré propagované jídlo zatracovat.
Naše holčička také špatně jí, maso a ovoce se zeleninou nejí.
Podobně také nejí brambůrky, bonbony, lízátka, zmrzliny, hranolky
a jiné vymoženosti.
Já jsem to nejdříve dost řešila a znepokojovalo mne to.
Ale, nakonec si myslím, že pokud budu dítě nutit, nebo za jídlo
uplácet, nebude to dobré pro nic.
Děcko se zatvrdí, nebo bude mazaně očekávat slíbené benefity apod.
Já třeba mám k jídlu vždy nějako krátkou pohádku, třeba jíme jogurt,
tak vyprávim jak kočka Fína má ve spíži jogurty a hladová myšata jí je po tajnu sní....
To naší holčičku zaujalo a něco opravdu pojí.
No, a zbylé důležité vitamíny podáme na lžičce jako vitamínový sirup.
Je to lepší než dítě trápit a u jídla nutit.
Jídlo i kvalita jsou pochopitelně důležité, ale nebudeme se trápit jen proto,
že děti odvedle papají čtyřikrát denně biopotraviny a jejich maminka je paní dokonalá....
 Bridgetta 


POZOR: může mít nedostatek železa! 

(10.12.2008 10:07:00)
S touto problematikou mám přebohaté zkušenosti - můj malý syn několik měsíců téměř nejedl. Naštěstí byl kojen, takže měl alespoň nějaké živiny ode mně, jinak by snad zemřel hlady. Za den snědl třeba jen 2 lžičky jogurtu, jednu lžičku přesnídávky, 3 lžičky kaše, k obědu nic... Byla jsem zoufalá a neustále běhala za pediatričkou, která ovšem vše sváděla na růst zoubků. Po 4 měsících mu na můj nátlak konečně vzala krev a zjistila fatální nedostatek železa, zvýšené jaterní testy a značnou podvýživu. Začali jsme dávat kapičky s železem a malý začal konečně pěkně papat.Řekla bych, že teď se vyloženě cpe, dohání co promeškal. Ale do teď máme zvýšené jaterky a je opožděný ve vývoji, což podle mně způsobila jeho podvýživa a nedostatek živin, které takto malé dítě nutně potřebuje. A to jen kvůli lenosti a ignoraci padiatra. Takže pozor, zdravé dítě má přirozenou chuť k jídlu a když jíst odmítá, může jít o závažnější problém.
 adjula 
  • 

Re: Stačí nabízet kvalitní a dobré jídlo 

(11.12.2008 12:52:29)
tak to je vidět, že máte jenom jedno dítě :). já mám dvě dcery, které vychovávám stejně a jsou rozdílné i v jídle. starší je 4,5, měří 101cm a váží 12kg. do roku a půl jedla, co jsem jí připravila, ale pak už jenom rýži, brambory, rohlík bílý a bramborovou kaši. protože nemá žádné svaly,nastal problém s páteří, tak jsem nastavila donucovací pravidla. její babička jako válečné dítě byla jeden měsíc na vykrmování v olivově léčebně. takže strašíme výkrmnou a dcera jí o něco více.
 10.5Libik12 


Re: Stačí nabízet kvalitní a dobré jídlo 

(11.12.2008 15:53:30)
Zuzko,
jedno dítě matky s odporem k reklamám a čokoládám, co neotravuje s jídlem, bohužel nemůžeme přijmout jako univerzální řešení pro několik milionů dětí v ČR.

Je hezké, žes poradila, ovšem k závěru, že máš recept na všechno, je tvá zkušenost strašně bezvýznamná a náhodná.
 Magdarinka 


Re: Stačí nabízet kvalitní a dobré jídlo 

(15.12.2008 22:22:35)
Matně si vzpomínám na období před sedmi lety, kdy mému tehdy ročnímu synkovi chutnalo úplně všechno, do dnes miluje ovoce a zeleninu, i když u oběda sebou občas plácne o zem a dělá, že je po něm, aby nemusel v té porci zdravé pochoutky :-) pokračovat.
Ovšem jeho dva sourozenci...zrovna dnes jsem se už vztekala u stolu, kdy tříletý Miki ječel, že jídlo "nemá jád" a roční Dora se snažila vyvrtět z náručí. A to byly špagety s tvarohem a špenátem, docela normální jídlo, ne?Už si nevzpomínám, kdy jsem se v klidu najedla.Radu nemám, momentálně občas zatlačím na pilu a houknu~o~, na starší to pomáhá a většinou se chytí, za malou občas běhám s jogurtem či nastrouhaným jablkem. Hrůza, před pár lety bych nad takovou matkou kroutila hlavou. Přeji sobě i všem podobně zasaženým hodně síly, o tu jde především.
 Ekaterina 


Co dělám? 

(8.12.2008 9:24:38)
Mám dvě malé děti a musím říci, že nějaké stávkování v jídle vlastně neznám. Když to děti občas zkusily, prostě jsem jim nechala právo na vlastní rozhodnutí, ale se všemi důsledky: "Nechceš, nechtěj, ale nic jiného nedostaneš." Byla jsem v tom důsledná, prostě děti do dalšího jídla nic nedostaly. A ony už si příště stávkování rozmyslely. Samozřejmě, že toto se týká bezdůvodného odmítání jídla, nikdy je nenutím do něčeho, o čem vím, že to jedí nerady.
Podobné problémy jsem ale naštěstí moc řešit opravdu nemusela, kluci jsou spíš od malinka vzorní jedlíci, kteří mají z jídla potěšení. Na to žádný recept nemám, prostě se takoví asi narodili.
 Sisinkaa 


Re: Co dělám? 

(8.12.2008 10:45:41)
Je pravda,že maminky co nemají opravdové nejedlíky nerozumí o co jde.Mé dvě starší děti jedly normálně,někdy se zasekly,ale šlo to.Syn je nejedlík a někdy byla fakt krize.Pokud má dítě podváhu a zdravá jídla nejí,nezbyde nic jiného nabízet i tzv.nezdravou stravu.Poradil mi to i lékař v nemocnici,at mu dám už tedy to,co bude jíst:)
 Žabi 


Pěkná hloupost 

(8.12.2008 10:51:45)
Pěkná hloupost je, že když dítě jí sladkosti, tak pak nechce nic jíst. Můj šestiletý syn nejí ani sladkosti a ani žádné jídlo. Jídlo pro něj znamená horor. Přitom sladké nejí.
 kreditka 


Re: Pěkná hloupost ne vždy 

(8.12.2008 11:01:30)
Naše malá s nezdravým jídlem začala jíst i to zdravé. Jakmile jí ale seberu nezdravé tak raději nepozře nic. Hold všechny děti nejsou jáhlový typy ~y~
 Insula 


Re: Pěkná hloupost ne vždy 

(8.12.2008 11:04:16)
Otázkou také je, co si kdo pod tím pojmem "nezdravé" jídlo představí. Pro někoho je nezdravé vše, co není "bio". ~:-D~;)
 kreditka 


Re: Pěkná hloupost ne vždy 

(8.12.2008 16:32:37)
~R^~R^~R^ O tom se raději nebudu rozepisovat, nebo by mě biomatky utloukly ~t~
 Dasha 2děti 6a 4 roky 
  • 

Re: Pěkná hloupost ne vždy 

(8.12.2008 17:47:32)
Další věc je, jestli BIO, je opravdu BIO.(?) Koukám, že dětí-nejedlíků je víc než dost. Já jsem byla jako dítě to samé, jídlo pro mě bylo utrpení. A teď vím, jak se asi cítili moji rodiče. Dnes mám chuť k jídlu až dost-občas bych nějaké nechutenství potřebuvala. Dcera je celá já. Zeleninu nejí vůbec, z ovoce je jablka, mandarinky a lesní plody, které si sama utrhne-jahody, borůvky... Maso jí minimálně. Sladkosti dostane jen za odměnu, když se nají. Přechod z kojení na příkrmy byl horor. Doufám, že až vyroste, zlepší se to. Už teď je to o něco lepší - od té doby, co chodí do školky.
 Kohnova 
  • 

Re: Pěkná hloupost ne vždy 

(8.12.2008 18:20:46)
Zlepsi se to tutove, neboj. Nekdy si na to v obdodi "ACOBUDEKJIDLUDYTTUNICNENI" s dojetim vzpomenes. Ja uz dneska ani neumim rict, co je horsi a to mam doma obe varianty pohromade... :)
 pavla 2 deti 
  • 

Re: Co dělám? 

(8.12.2008 16:04:51)
Ahoj,ja nastesti tenhle problem neznam..teda obcas u syna(8let)ma obdobi,kdy sni skoro,co dospely a pak obdobi,kdy mu stejna davka vydrzi na dva dny...Nejdriv jsem z toho byla spatna,ale ted uz to neresim..kazde z deti "ma sva jidla",ktera neji a do tech je nenutim(dcera neji houby a kukurici,syn zase mandarinky a celer)takze to jim nedavam,jinak zbytek jedi jako ostatni.Ja se priznam,ze taky neco "nemuzu"..je mi po tom "spatne",tak mi prijde divny je nutit.Ale jinak to u nas je stejne,jako uz nekdo zminoval..nejis,nejez,dalsi jidlo bude za 3 hodiny..u plneho stolu nikdo hlady neumre rikavala moje babicka a je to pravda..Takze bych vzdy dala na vyber treba tri moznosti(chleba s maslem,jogurt,mrkev a jablko) a bud by si dite vybralo nebo by do dalsiho jidla nejedlo..Ale je fakt,ze jsem nikdy zadneho "nejedlika"nemela a moc dobre si pamatuju kamaradku,ktera svou holcicku honila coby dvouletou cely den po byte a zahrade s jednim pribinakem..to by me asi kleplo :)
 Magda & 2 
  • 

Ritualy u jidla.... 

(8.12.2008 11:06:13)
Mam 2 deti, mladsi 1 a 1/4 roku si jedeni vylozene uziva a nikdy nema dost a starsi 3,5 let je pravy opak uz od narozeni. Ackoliv starsi dite neji (dle mineni babicek) dost/hodne, tak si myslim, ze ji nicmene vyvazene - zeleninu (spenat, dusenou mrkev, fazolove lusky), maso (nejradeji pecene kure nebo rizky), prilohy jakekoliv (dokonce i cockovou kasi), jogurty, mleko. Problem u meho starsiho ditete je v tom, ze neji v kolektivu CIZICH LIDI, a to ani u babicek, ani ve skolce. Kdyz jedeme na dovolenou, je schopny prvni 3 dny nejist nic, max suchy chleba, potom zacne jist trochu. Ma rad zavedene ritualy u jidla, vzdycky musim jist s nim a po 5 soustech se chce nechat krmit :-( Osobne si myslim, ze ma v jedeni nejaky "zasek" nebo ze se skrze jidlo snazi vzdorovat a prosazovat- ostatne ma na to vek....Takze co s tim delam? Hlavne se snazim to NEDRAMATIZOVAT, nekomentovat, nenechat se vytocit. A hlavne: jist v klidu a predchazet jakymkoliv dramatum pred jidlem - diteti v predstihu oznamit, ze budeme jist, prirovnat casti jidla napr. ke stromum (brokolice), horam (kopec brambor), zduraznit magicke vlastnosti jidla (ziska silu, rychlost, chytrost...)atd. I tak udela obcas scenu(1x tydne), ale jak rikam, pevne doufam, ze z toho vyroste, ze to je prechodna zalezitost...Myslim, ze hlady v nasi civilizaci jeste nikdo neumrel (pokud ovsem za nejedenim nejsou nejake zdravotni problemy nebo vazne psychicke duvody - bulimie, anorexie), spise je vyznam jidla precenovany a demonizovany.....
 Magda & 2 
  • 

Re:...postupne pridavani.... 

(8.12.2008 13:24:16)
...jeste me napadla jedna podstatna vec. Syn ji postupne, tzn. ze nejdrive dostane na talir zeleninu, potom vetsinou maso a prilohu nebo obracene. Duvod "postupneho pridavani" je prosty. Kdybych mu dala na talir vsechno najednou, tak sni svoje oblibene a zbytek necha. Takhle zacne zeleninou, kterou ma sice rad, ale je to castecne taky tim, ze ma hlad, tak ji sni. Potom pridavam dalsi casti jidla, o kterych jsem si jista, ze jim neodola a sni je....MMCH takhle "postupne jist" jsem se naucila ve Francii, kde jedli nekolik chodu za sebou a treba maso jedli bez jakychkoliv priloh, jenom zapijeli vinem....Mnam!
 Pafča+3(10/02,10/04,1/09) 


postupne pridavani.... 

(8.12.2008 16:21:46)
Takto občas řeším, když vidím, že holky mají hlad, ale ještě není oběd, předložím jim talířek s ovocem. A za chvíli je většinou v nich. A ještě se mi osvědčilo dát jim to na jeden talířek, protože se potom předhánějí a snědí ovoce poměrně rychle a všechno (jenom aby ta druhá neměla víc :-D, ale nepředstavujte si to jako boj o jídlo a že by to do sebe házely. To ne, jenom to snědí bez řečí a nimrání)

A proti nejedení, jak už tu někdo řekl, je dobré hlavně jídlo nedramatizovat a nenutit. Už od mala musí jíst dítě samo a nebýt pasivním příjemcem potravy. Známá si takhle vychovala nejedlíka. To bylo pořád "a vlk udělal ham.." dítě otevřelo pusu a bylo nacpáno a když trochu povyrostlo, tak už pusu neotevřelo a trestalo rodiče nepřijímáním potravy :-( A trvalo to asi do první třídy. Druhé dítě už takhle necpali a je v pohodě.

Naše holky jedí dobře, ale asi to mají v sobě. Ani já ani manžel jsme jako děti s jídlem problémy neměli :-)
 KoproFka 


Re: postupne pridavani.... 

(8.12.2008 23:25:13)
....ale v tom to přece není:(... prostě první dítě přestalo jíst a ne, že je trestalo...tybrďo tyhlety názory fakt miluju.... prostě jedno dítě nejdelo...
rozuměj na jídlo samo pusu neotevíralo....

....druhé dítě bylo v pohodě, žádný problém s jídlem nikdy nemělo...

Já kdybych nechala jako úplně maličkého Kubču jíst samotného, bude to první dítě, které zahyne hlady (do pusy strkal kameny, klacky, cokoli, jídlo ani náhodou - to házel kolem sebe...) A že jsem fakt trpělivá...

M

Kdyby
 MM, 2 kluci 
  • 

Já jsem to pochopila spíš obrazně... 

(9.12.2008 12:20:39)
... s tím "trestáním", nebrala bych to tak doslova. Prostě objevilo svoji vůli a pusu už neotvíralo, a rodičům to PŘÍPADALO jako že naschvál.
Každopádně souhlasím s tím, že je to o to větší problém, když dítě je zvyklé nechat se krmit - jídlo pak není jeho vlastní aktivní činností, nýbrž pasivním aktem, který mu dělá někdo jiný - a který pak může pak ze vzdoru (či jiných důvodů) začít odmítat. Lepší je když si včas zvykne jíst samo a brát to tak nějak celkově jako svoji věc!
 Kacka82 


Ale když nechce malé dítě? 

(8.12.2008 11:07:30)
Svoji 11ti měsíční dceru jsem plně kojila 8 měsíců. Potom přišla mrkvička, brambor, rýžová nebo kukuřičná kaše s ovocem.... Už to vypadalo nadějně, ale najednou zásek. Momentálně odvrací hlavu už když vidí, že přicházím s miskou. Jediný způsob jak do ní něco dostat je odpoutání pozornosti hračkami atd., což určitě není O.K, nejsem z toho nadšná, ale nevím co s tím. Znáte to někdo?
 Insula 


Re: Ale když nechce malé dítě? 

(8.12.2008 11:08:28)
Kačko, co jí do toho jídlo odstříknout trochu MM. U nás to pomohlo.
 Vaal 


Re: Ale když nechce malé dítě? 

(8.12.2008 11:14:32)
Kacko, já malou taky krmím se lžičkou v jedné ruce a s hračkou v druhé. Vždy jí hračku zvednu nad úroveň očí, ona se na ni dívá, povolí stisk čelistí a můžu jí dát do pusinky jídlo. Když to neudělám, má hlavu skloněnou a jídlo jí do pusy nenarvu.
Teď je jí devět měsíců a moc tomu jídlu nedá.~o~
 Fillette 


Re: Ale když nechce malé dítě? 

(8.12.2008 11:56:19)
Naše malá (8měs) zase jí jenom u televize. Nejlépe když jde reklama (jinak na se na TV nedívá). Bliká to, zpívá, hraje, ono ji to zajímá a přitom se nají. Na hračky nefunguje. Ještě tak na psa. Jenže donuťte psa, aby seděl 15min před vámi a ani s nehnul... :-)))
 Bumbi&05,08,10 


Re: Ale když nechce malé dítě? 

(8.12.2008 12:06:41)
V 8 měsících mi to přijde brzo na jídlo u telky, měla bych strach, aby se to nezvrhlo v teror, že jenom u telky a nikde jinde se nejí...

Synovi pouštíme pohádku k večeři, když je už hodně unavený, že by se jinak nenajedl. Pohádka ho trochu otupí, takže je pak ochotný otvírat pusu, aniž by si vlastně uvědomil, že to dělá. Taky jsem si všimla, že u televize sní i jídla, která by jinak nejedl.

TV nemáme, takže u nás neběží, pohádky pouštíme cíleně na počítači.

U telky jí u babičky, když se dívá na kouzelnou školku, ale babička mu k tv dává nakrájené jablíčko ~s~ (ale u ní se na tv dívá až od 3 let).
 Fillette 


Re: Ale když nechce malé dítě? 

(8.12.2008 23:11:05)
Nedívá se na TV u každého jídla. Asi jsem se špatně vyjádřila. To vždy jen ze zoufalství.přesně jakk píšeš: otvírá pusu a ani neví, že to dělá a sní v podstatě cokoliv.
 Bumbi&05,08,10 


Re: Ale když nechce malé dítě? 

(8.12.2008 11:57:29)
Kačko, znám to s hračkou. U nás to bylo v pohodě, hračka byla jen na začátek, pak to bylo ok.

Synovi jsem poměrně brzy - v 7 měsících - dala jeho vlastní lžičku, v 11 měsících už byl schopen se najíst sám /za předpokladu, že měl pod sebou igelit a po jídle jsem ho musela vykoupat a vše otřít... ale s tím jsem počítala/. Díky tomu jsme s jídlem neměli problémy.

Další kritická doba byla po 1,5 roce, kdy už měl "moc práce", takže na jídlo nebyl čas. Snědl 5 lžic, zahnal nejhorší hlad a musel jít pokračovat v práci. V tu dobu se zase vrátili ke stolu hračky a dokrmování lžičkou. Případně si chodil ke stolu pro sousta. Nikdy jsem za ním nechodila s jídlem, bylo mi jasné, že bych to musela za chvilku dělat pořád - on je ten typ, co mu stačí povolit jednou a bude to vyžadovat velmi vztekle a důsledně pak napořád...

Teď, ve 3 letech, jí dobře, ve školce je za jedlíka hvězdu. Ale naučil se tam věty: to nechci, to mi nechutná, to jíst nebudu. (taky "to mě nebaví"), které nyní trousí doma před KAŽDÝM jídlem ~a~

A ještě jeden postřeh, poku měl syn MOC HLAD, jídlo odmítal. Musela jsem mu dát trochu sladkého, aby se zvedla hladina cukru a on se dostal do normálu, pak teprve se najedl. Používám k tomu takové cukrové kamínky, tuším se to jmenuje kandys??? Syn potřebuje jídlo po 90-120 minutách, jinak mu příliš klesne cukr a je protivný a vzteklý. Když se to nevychytá, holt pomůže cukřík a pak dostane normální jídlo.

Klasické sladkosti a dobrůtky jsou u nás až po normálním jídle, jako "dezertík". Předem synovi neoznamuji, že bude dezertí, protože pak toho sní sotva polovinu, jak už chce ten zákusek ~t~
 katka, dcera 3 roky 
  • 

stávkování 

(8.12.2008 13:21:18)
U nás začalo stávkování zhruba kolem 10. měsíce. Pomohlo, když jsem dceru nechala jíst - v rámci jejích možností - samotnou. Prostě drobné kousíčky nebo hustší kaše či jogurty a nechat ji ať ukáže co umí. Po estetické stránce to bylo příšerný :-) ale skutečně se činila a navíc se naučila hodně brzy jíst sama lžicí a ocenila to víc než když jsem se snažila krmit já. Chápu, že dívat se na dítě, které se snaží jíst jogurt rukama je děsný, ale jedla a ráda. A jinak to chce asi opravdu jen zatnout zuby a nepodlehnout pocitu, že když drobeček chvilku nejí, pomře hlady. Oni to ti kulíšci moc dobře vědí, že maminka podlehne a nabídne nějakou náhražku :-)
 Lendaba 


Re: Ale když nechce malé dítě? 

(8.12.2008 16:23:18)
Můj syn přestal až na kojení úplně jíst v 10. měsíci. Chvíli jsem byla nešťastná, než jsem zjistila, že jíst chce, ale SÁM. Tak jsem koupila na stůl vikslajvant, dítě před jídlem víceméně svlékla a obalila velkým bryndákem a mohlo se papat. Jen jsem musela vařit asi dvojnásobné porce, protože se do pusinky trefil tak napůl. Po jídle jsem sice myla dítě, psa (padalo na něj jídlo :-)) i jídelnu, ale postupně to bylo stále lepší a od roka a půl jedl syn sám, čistě a až na polévky bez bryndáku.
 Luky 
  • 

Re: Ale když nechce malé dítě? 

(8.12.2008 16:25:11)
Myslím, že u dětí do jednoho roku bychom se měli řídit tím, že jiné jídlo než MM je pouze příkrm. To znamená, že hlavní částí stravy je mléko a zbytek jen podle chuti dítěte. Třeba se některý den pouze kojí, popř. pije Sunar, nemá chuť na nic jiného. Jinak moje 3 děti jsou tak hrozní nejedlíci, že jsem z toho mnohdy na prášky. Ale jak už napsalo několik z vás, hlady neumřou. Snažím se do nich dostat co nejvíce zeleniny a "zdravých" jídel, ale sladkost taky dostanou. Jsou hubení, ale veselí a plní energie, tak jim snad nic nechybí.
 Bridgetta 


Re: Ale když nechce malé dítě? 

(10.12.2008 10:19:39)
Nechte malé vzít krev - může mít nedosteatek železa. O něco výše popisuji svůj příběh, nechutenství mého syna mělo vážné důsledky!
 Bumbi&05,08,10 


pravidla 

(8.12.2008 12:13:50)
u jídla by měla platit pravidla, malé děti potřebují rituály i u jídla.

U nás platilo a platí:
- jí se u stolu, s jídlem se neběhá po bytě /jako větší si mohl sednout s jídlem ke svému stolečku/
- s jídlem se nehraje, jídlo se jí
- k jídlu mohou jít i někteří kamarádi plyšáci nebo hračky (dřív dostávali taky "napapat")
- k jídlu potřebuje syn pití, ale dávám ho po troškách, jinak se nalije před jídlem, pak se nenají a za hodinu zase padá hlady
- syn jí a jedl vždy lépe, pokud jí někdo s ním, takže jsem se vždy snažila dělat si jídlo spolu s ním a jíst společně (jo, z počátku to bylo drsný)
- syn byl od počátku účastník společného jídla. V lehátku se na nás díval, později ve stoličce měl taky něco k jídlu (4 vařené těstovinky, tyčku, kůrku od chleba apod) - společné jídlo mi přišlo vždy velmi důležité
 Anezka73 


Re: pravidla 

(8.12.2008 13:11:26)
jj, vyjma společného jídla tato pravidla aplikujeme také.
Zatím syn chce zásadně to co mám na talíři já a to někdy není moc zdravé, tak s ním raději nejím.

Jen při svačině mi odmítl: dětské sušenky, ovo tvaroh, bebe sušenky s cereáliemi, banán, mandarinku :-( Tak šel spinkat o hladu.

Miluje maso, ale to taky nemůže dostat 5x za den. Někdy fakt nevím.
Nestrádá, má 15kg a 92cm ve 22m., ale odmítá téměř všechno ovoce a zeleninu.
Občas je to oříšek do něj něco dostat.

Když mi sní bramb. kaši nebo mléčnou kaši, tak si gratuluju.
On nemá čas jíst, zdržuje ho to.
 jedna plus dvě 


co pomáhá u nás 

(8.12.2008 12:57:34)
Každý drobeček je jiný. Můj 20ti měsíční klučík jí docela dobře, ale když má horší období, pomáhá u nás tohle:
- Nikdy nejíst unavený. Např. do nedávna spal 2x denně, i když by už vydržel, protože pak nechtěl jíst.
- Kolem 9-10 měs. jsme museli krmit plyšáky, a to důkladně :-) Jídlo pak trvalo skoro hodinu, ale s úspěchem.
- Když mu teď něco moc nejede nebo se nesoustředí, pomáhá povídání, která zvířátka by si na tom pochutnala (hm, brokolice, tu by si dal určitě koník. i velbloud. mňam a slon by si pochutnal... a tak dále)
- Mlíčko se naučil pít po mnoha pokusech u pohádky.
- Spolehlivé je, co má na talíři tatínek. To sněd i kysané zelí :-)

Jinak co jsem dělala dřív Au-pair a babysitting, u naprosté většiny dětí od 3 let výš fungovalo občas jíst někde jinde nebo od někoho jiného než doma, včetně restaurace, aby byli ochotní ochutnat něco nového nebo sníst něco zdravého, co zásadně odmítali. Např. tři mí kostrózní svěřenci na návštěvě byli schopní sníst něco tak nemyslitelného jako kotel dušené zeleniny.
 eau a lipo 


barevne jidlo a priprava 

(8.12.2008 13:11:18)
Krom toho vseho co tu jiz bylo napsano...
myslim, ze velkou vahu ma to, jak to jidlo vypada. Nenadarmo se rika ze se ji i ocima. Podle makrobiotiky navic ma byt na taliri 5 barev a 5 chuti. Teprve pak se citi byt clovek spokojen a to i po te esteticke strance ;-). Muj syn je schopen se utlouct po barevnych vrtulkach-testovinkach. Nebo po testovinach ve tvaru kolecek, nebo zviratek. Nebo kdyz namicham zeleninu-hrasek, mrkev na kolecka, brokolici, papriku...co me napadne -necham podusit s maslem a pak zamicham treba do tech testovin nebo do ryze. To jidlo je pak pekne barevny a je schopny ho snist i sam bez me pomoci. Casto jsme si u toho povidali a rikali si co je jak barevny-kukurice zluta jako slunicko...atd.
A dalsi vec je ze je jeho chut lepsi kdyz se na priprave podili-je to sice docela sranda jak ma jeste ty rucicky neohrabane a pokud je to neco slozitejsiho, musim davat hodne pozor, ale staci i to, ze si umyje rajce nebo papriku a to zvlada bez problemu, je moc fajn. Vynalezave maminky urcite prijdou na to jak a s cim jim dite muze pomoct. A prijde mi, ze i do budoucna je to pro dite vychovne ;-).
A jeste jedna vec. Dobre je podivat se jaky sami mame vztah k jidlu a jak jime, jestli se nejak nezanedbavame, nejime v poklusu nebo nectem u toho, neresime co vse mame udelat. Ja se strasne dlouho divila jakto ze toho meho prcka to jidlo nebavi a pak kdyz jsem si predstavila jaky priklad mu davam, mi to velice rychle doslo(na jidlo zapominam a kdyz uz tak to neco do sebe rychle hodim). Tak jsem maleho i trochu pochopila a prestala tolik stresovat. Radeji jsem si sama pripravila fajn jidlo a maly jakoby vycitil, ze je neco jinak, se sam hrnul aby ochutnal co dobreho to "papam".
Tak dobrou chut-
 Hopik+Simonka 10/06 +FífaO9/08 


Re: barevne jidlo a priprava 

(8.12.2008 13:34:09)
Hmm, tak teda takovýto článek mě fakt dokáže nadzvednout. Dceři jsem od 8 měsíce začala dávat příkrmy mrkev, brambora, cuketa atd. a v životě si nevzala ani lžičku. V podstatě to začalo už od narození, zatímco ostatním dětem sladké kapičky jako sabsimplex aj. chutnají ona to plivala. Nikdy si dobrovolně nevzala nic tekutého, nebo kašovitého do pusy. Do roka byla v postatě jen kojená. Jediný co jedla byly křupky. Ty se totiž koušou. A nejí dodnes. V postatě žije z UM. Nejí žádné ovoce, ze zelininy okurek, nejí nic kašovitého tj, jogurty, výživy, br, kaše... Jí ale maso, rýži, těstoviny, bnrambory, pečivo. Ale v mikroskopickém množství. Přesně jak tu někdo psal, ona vidí jídlo a říká předem ne. ANi to neochutná. Ona ani nejí bonbony. Ve cvičení na konci dostanou všechny děti medvídka, za to jak pěkně cvičili, ona dá medvídka mně. Prostě některé děti nejí. A pokud do ní chci něco dostat, tak to většinou probíhá tak že ji pustím televizi a nenápadně to do ní cpu. Pokud jíme způsobně u stolu po třech lžičkách končí. Fakt jsem z toho byla zoufalá, ale pak jsem se nad tím zamyslela a je pravda, že jak já, tak manžel taky málo jíme. Pro mně je jídlo nustnost a rozhodně ne nějaký potěšení, takže se asi nemůžu divit, že dcera je taky taková. No snad aspoň syn bude o kousek lepší. Ale i mně doktorka říká, že lepší hubený, než tlustý. Šikovná je, takže jí prostě ta trocha jídla a UM asi stačí .....
Ale prosím, vy co máte děti co jedí, buďte za to rádi, ale neporovnávejte je s ostatníma...
 Simča, dcery *1988 a 1997 


Mám ozkoušenou radu: 

(8.12.2008 13:18:39)
Obě moje dcery jsou jedlé (až moc :-) , maminy nejedlíků by mi záviděly, holky odmala stále slyší: nejez, necpi se, nech si na zítra, NEŽER!!!...)
Ale všechny děti od bratrů byli typičtí notoričtí nejedlíci. Dnes jsou už dospělí či skoro-dopělí, takže mohu maminky nejedlíků uklidnit:
V PUBERTĚ SE ROZJEDÍ až se budete divit.

A pokud jde o radu aktuální (já vím, že říkat mamince dvouletého průsvitného prcka, který nepozře s chutí jediné jídlo, aby počkala do puberty je kruté), tak se mi se synovci a neteřemi osvědčilo VYDRŽET a NEVĚNOVAT JÍDLU jakoby ŽÁDNOU POZORNOST.

Mívala jsem neteře a synovce na starost i na delší časové úseky - 2 - 3 týdny. První den jsme přijeli k nám, nachystala jsem večeři, dítě proneslo: "Nebudu jíst", já vzala talíř, strčila ho do lednice a řekla: "V pohodě, stačí když vypiješ čaj". A dítě zažilo šok - doma bylo vždy středem pozornosti, když nejedlo. Maminka prosila, tatínek občas i vyhrožoval, babička vymýšlela, co jiného by nachystala.... NE!!!! Jsem přesvědčena, že dítěti dělá dobře být středem pozornosti.
Mohu říci, že jako "krkavčí teta" jsem vydržela dost dlouho. Dítka nesnědla NIC, jen ráno vypila kakao, večer čaj a během dne vodu a juice. A protože u nás byly detě na poznávací návštěvě (bydlíme 300 km od bratrů), tak dny byly vyplněny chozením po hraech, lezením na zříceniny, plaváním v bazénu, ježděním na kolech.... Honila jsem je chudinky celé dny, na svačinu sebou brala jablka, jiné ovoce či zeleninu, tedy nic moc sytivého. Neteř vydržela 2 dny, jeden synove 3 a druhý 5... Pak pronesli "Já mám hlad" a zhltli předložené jídlo. Tvářila jsem se jako že to je naprosto normální, opět jsem tomu nevěnovala zbytečnou pozornost....

Musím ale říct, že u bráchů byla dost velká chyba, že se během dne pořád někde povalovaly brambůrky, sladkosti a podobné věci, kterými se děti "zaplácly"- Ale i tam, kde se tato chyba neděje si myslím, že:
1) žádné ZDRAVÉ dítě nezhyne hlady, pokud před něho 3x denně položíme kvalitní čerstvé jídlo a mezi tím nabídneme ovoce či zeleninovou svačinu
2) když se jídlu (či "nejídlu") dítěte nevěnuje zvýšená pozornost, je to ku prospěchu věci
3) každý člověk má jinou potřebu jídla - je to jednak individuální a jednak proměnlivé s vývojem. Takže i normálně "jedlé dítě" může mít období (třeba i půl roku) horšího strvování. A právě TEHDY je třeba nepřevést veškerou pozornost na jídlo, aby dítě bralo jezení stejně přirozeně, jako dýchání.
4) Vydžet, vydržet, vydržet - v pubertě nebudete stačit zásobovat lednici :-)

S.
 Zdéňa, 2 holčičky 
  • 

Re: Mám ozkoušenou radu: 

(8.12.2008 14:43:14)
Jednoznačně souhlasím. Mám stejné zkušenosti - včetně příbuzenstva. Podstatné je vydržet, být důsledný - stále - ve všem - nejen v jídle. U nás je snídaně, svačina, oběd, svačina (někdy 2malé), večeře. Snažím se stále nabízet ovoce, zeleninu. Každý má jiné chutě - snažím se respektovat - nenabízím, to, co kdo vysloveně nemá rád, stačí alespoň ochutnat. Jediné, na čem důsledně trvám, je pitný režim během celého dne - né nárazově.
 MM, 2 kluci 
  • 

Simčo, souhlas... 

(8.12.2008 14:56:06)
... to co popisuješ znám od synovce (4 a půl). Špatně jí, ofrňuje se, že prý tohle nejé a tohle taky ne... a zažila jsem, když jsme s nimi byli na chalupě, jak kolem toho jeho rodiče nadělají:

Přesně jak píšeš, ta zvýšená pozornost - maminka ho různě nabádá, přesvědčuje, někdy ho dokonce krmí (!!! ve 4 letech, v životě by mě to nenapadlo !!!), táta vysvětluje a pak i vyhrožuje, no dohromady hrozný cirkus kolem toho :-/!
Pak se jednou naštval děda a řekl mu, že když nechce jíst ať jde teda od stolu, ale ať neruší ostatní, a že na takové divadýlko se on dívat nebude. To byl synovec trochu zaražený a něco kupodivu i snědl. Pak se všem vychloubal, jak to prý "hezky spapal". Já jsem mu řekla, "Jo snědl jsi večeři (ani ne celou), ale co je na tom, to je normální - proč se tím chlubís? Mě to ani moc nezajímá..." Koukal na mě s otevřenou pusou - prostě byl tak zvyklý že to jeho (ne-)jedení je středem pozornosti a že to každý musí strašně prožívat. Dokonce chtěl "odměnu" za to že se uráčil část té večeře sníst! Já jsem mu vysvětlila, že za jídlo se odměna nedává, protože jíst je prostě normální věc a žádná zásluha. A že jen někdy, když má člověk potom ještě v bříšku trochu místa, může si třeba dát ještě nějaké to mlsání navíc.

Když pak byl synovec na chalupě týden "sám" (s babičkou, dědou a ještě naším starším synkem), tak to nebyl zdaleka takový problém, podle babičky jedl prý celkem přijatelně, rozhodně mnohem líp než jindy :-)!

A tou pubertou máš asi taky pravdu - jeho starší brácha byl jako malý přesně takový, a teď ve 13 letech do sebe láduje jídla až moc...
 Verča (2děti) 
  • 

Re: Mám ozkoušenou radu - jak to pak může taky špatně skončit... 

(9.12.2008 8:37:30)
No, tak tohle jsem na syna taky zkusila (po předchozím úspěchu z dcerou). Naštěstí s požehnáním lékařky. Třetí den jsem jí volala, že se mi to už nezdá, že malý pije jenom čistou vodu a jíst nechce a přitom začíná být vysílený, tak mi řekla, ať počkám do druhého dne. Když jsem jí ho pak donesla s tím, že se motá a je "mimo", tak konstatovala, že jsme se obě pěkně sekly. Syn radši zemře hlady, než by vzal do pusy něco, co nechce. Naštěstí glukóza a "jedlé" jídlo pomohlo, ale teď už bych to nikdy nezkoušela.
 Jarka 2,5letý syn 
  • 

Re: Mám ozkoušenou radu: 

(9.12.2008 12:25:13)
Zdravím, tak já to teda zkusím počkat do puberty,jestli se toho teda ve zdraví dožiji.Můj 2,5letý syn totiž nepozře žádné pečivo ani vařené jídlo.Obědvá pouze mrkev+brambor+brokolice.Opravdu nic jiného jako třeba rýže nebo těstoviny.A polévky?V žádném přípádě,když mu to nechutná tak prostě dáví a druhou lžičku se ani nepokouším nabízet.Je pravda,že veškerou zeleninu i ovoce sní bez problému.Přes den má pouze ráno kakao,pak suché sušenky,ten oběd a večer kaši Hami.Nejhorší je, že nechce žádné další jídlo ani ochutnat a z toho jsem fakt někdy vytočená,ale už se pomalu dostávám do fáze, že to fakt neřeším.Jen se bojím, že mi ho nebudou chtít vzít do školky.
 lojzicka 10/04,01/08 


Re:NEFUNGUJE TO 

(10.12.2008 21:55:38)
Taky mám nejedlíka, moc nejí zhruba od 1,5 , teď jsou mu 4. Zkoušela jsem taky vyhladovění s požehnáním od pediatra a taky prd, neskončil teda na kapačkách jak tady níže paní píše ale vzal si rohlík a hotovo, klidně za celý den. Taky by raději umřel. Ovoce a zelenina neexistuje. Přílohy taky skoro nejí ale jen maso. Co jí ve školce.... jeho věc, neřeším to.
Taky nenutím do jídla, když nechce pošlu ho od stolu aby si šel hrát. A je mu to fuk. Přiznám se že ze začátku jsem taky nadávala atd ale už hooodně dlouho to ani nekomentuju a stejnak se nic nezměnilo. Asi taky počkám na tu pubertu ~t~
Rady maminek jedlíků..... nech ho vyhladovět však on se nají .... už se musím jen smát.
 Hanka, Já 04, Jo 07 
  • 

Pozor na nápoje 

(12.12.2008 9:42:14)
Náš starší chlapeček taky nepapá. Pokud chci aby jedl, tak nesmí nic pozřít mezi jídly. Tzn žádné kalorie. Ani v nápojích, sklenička džusu, nebo lahvička Kubíka zakoupená cestou z odpolední procházky stačí aby nevečeřel. (Upozornila mě na to dětská lékařka, stačí jim kaloricky hrozně málo a ta trocha cukru je zcela zasytí. Prostě aby jedl rozumné věci musí mít hlad. Sladkosti jsou za odměnu po jídle. Kyž podlehnu v obchodě, tak se pak nemůžu divit. Odebrat talíř s jídlem taky funguje, jen nevím, jestli je správné ho opět nabízet - nikdy to už nejedl:), ale něco jiného si dal.

Připadá mi, že má jeho organismus selektivní jedení - jednou jí přílohu, jindy maso, nebo zeleninu, takže nikdy nesní jídlo celé, něco si většinou vybere, ale kdo to má vařit :)

Průšvih je kombinace nejedení,nemoci, nebo zvýšené fyzické námahy - stalo se nám to jednou v zimě nahorách - to jsem do něj to jídlo opravdu cpala pod tlakem.

Ale lepší se to. Školka taky dost pomohla.

 Barča, M 07 a E 10 


Jak to funguje, nefunguje u nás 

(8.12.2008 13:44:31)
Malému je rok, už ve 3,5 měsících jsem musela začít přikrmovat, protože nedostatečně nabíral na váze. V polovině páteho měsíce jsem začala s příkrmy jako mrkvička, brokolička,, banánek atd. V tomto období papal velmi pěkně, ale pak přišly první zuby a od té doby má období kdy jí velmi dobře a období, kdy s jídlem bojujeme, chápu, že ho bolí dásně,proto nabízím stravu, ketrou nemusí příliž kousat a hodně místo svačinek dostává mléko. Má ho rád, což je obrovská výhoda.
Jinak mnohem lépe jí, když jíme s ním a jídlo vypadá podobně jako to naše.
Pokud jíst nechce nenutím ho v danou chvíli, za 15 minut vyzkouším znovu, zda si ho veme.
U každého jídla má pítí.
Má vždy na stolečku mystičku s piškoty, když má chut dojde si pro ně, nemá jich tam moc, opravdu jen na chut.
Občas, ikdyž vidím, že je hladový a jídlo odmítá, vnutím mu první lžičku např. jogurtu a pokud nechce nepokračuji, ale velmi často to ochutná a pak sní.

Ted má období, kdy moc jíst nechce, rostou mu stoličky a já z toho zoufám,trvá to skoro měsíc. Byli jsme na roční kontrole a váhový přírůstek měl moc hezký, tak nevim.

Já v dětství taky odmítala jíst a nyní nevím kdy přestat~t~~t~~t~
 Marcela dva kluci 
  • 

Re: Jak to funguje, nefunguje u nás 

(8.12.2008 14:54:16)
Tak jsem se rozhodla poprvé také něco napsat:-)) Můj starší syn, nyní 4 roky taky od mala odmítal jídlo. Do 2 let byl horor do něj cokoliv dostat a to žádné sladkosti a podobně nejedl a dodnes oně mimochodem ani nestojí, kromě pár oblíbených, jako je např. želatynový medvídek a lízátko:-) U jídla jsme si hodně hráli, časem i koukali na Tv, byl to vždy rituál, který se čas od času změnil, podle toho co zrovna syn chtěl. Sám začal jíst až ted, jinak vyžadoval krmit a to ještě i nyní občas vyžaduje. Podle rady psychologa je důležité dítě nakrmit a je celkem jedno, jakým způsobem to uděláte. Důležíté prý je, aby prospíval a at se prý nebojím, že ve dvaceti už ho krmit nebudu a ani už nebude odbíhat od stolu:-)) Možná to někomu přijde hrozné, ale asi to tak je. Syn je v jídle čím dál lepší a lepší! Důležitější, než pěkně sedět, nemluvit a papat je to, aby nebyly při jídle žádné scény a proběhlo v klidu.
 vendyna (Janinka + Alenka) 


Díky vám všem! 

(8.12.2008 14:35:57)
Přečetla jsem si článek i diskuzi a ukládám si do oblíbených. Za pár měsíců se mi spousta rad odsud může hodit. Malá zatím jen pije mlíčko (tedy já musela první dva měsíce hodně přikrmovat nutrilonem, ale pak se kojení rozběhlo a teď jsme profíci). Já zatím spíš řeším opak. Nastane okamžik, kdy chce malá rychle rychle jíst (třeba když se vracíme z procházky apod.) a já si ještě neco potřebuju připravit, třeba dojít na záchod nebo si vše připravit na uspávací rituál apod. a malá je samozřejmě netrpělivá a tu minutku dvě huláká jak na lesy. Osvědčilo se mi skandování jako na fotbale. (ne moc hlasitě samozřejmě :o)) Položím ji na postel, aby nemohla spadnout, rychle si zařizuju svoje a rytmicky skanduju (Teletubies by se ode mne mohli učit :o))). :"máme hlad, máme hlad, máme máme máme hlad!........áááá vobě prsa vypijéém, vobě prsa vipijééém, vobě prsa vypijééém :o)))....a prsa ven, prsa ven, prsa ven!" Ale to samozřejmě jen doma a né před návštěvou, jednou mě slyšel manžel a zíral!!! Jsem cvok, že jo? :oDDDD Ale mně to pomůže se dostat přes tu nepříjemnou chvilku, kdy miminko strašně křičí, navíc někdy přestane a začne se hlasitě chechtat, jako by věděla, že se na to kojení taky těším. :o))) No, jsem zvědavá, jak budeme zvládat normální papání.
 Nervík, 2 kluci (7, 4) 
  • 

Re: Díky vám všem! 

(8.12.2008 16:35:41)
Vendyno,
teď jsem se nasmála. Taky mě dost znervózňovalo, když kluci už chtěli nakojit (hlavně mladší byl hodně nedočkavý), a já jsem honem nemohla. Ale na tak originální řešení jsem nepříšla.
 JANINA+2 BERUŠKY 
  • 

Re: Díky vám všem! 

(8.12.2008 17:47:11)
MOC HEZKÝ ÚPLNĚ JSI MĚ PŘIPOMĚLA MĚ SAMOTNOU. MÁM 4-LETOU DCERU A JÍ TEĎ PŘIBYLA SESTŘIČKA, JSOU JÍ PRÁVĚ 4-TÝDNY. STARŠÍ BYLA OD 3. TÝDNE NA NUTRILONU, ALE NIKDY S JÍDELM PROBLÉMY NEMĚLA, I DNES JÍ KRÁSN. ALE K TOMU KOJENÍ - TA MLADŠÍ VŽDYCKY PŘESNĚ TAKHLE HULÁKÁ, TĚSNĚ PŘED JÍDLEM. BYDLÍMEV PANELÁKU, TAKŽE SI MUSÍM DÁVAT POZOR CO VLASTNĚ KŘIČÍM, ALE MÁME TO STEJNÉ - ONA KŘIČÍ A JÁ JÍ "ODPOVÍDÁM". TUHLE K NÁM ŠLA MAKAMRÁDKA A NEŽ STIHLA ZAZVONIT SE OD NÁS OZVALO: "JSEM HLADOVÝ KOJENEC A JEČÍM JAKO BLÁZINEC"
TAK SE SMÁLA, ŽŘE PRÝ MÁLEM ANI NETREFILA ZVONEK....UPOZORŇUJU, ŽE TO BYLA TA LEPŠÍ VERZE...JO SKANDOVÁNÍ ZABÍRÁ......¨:)
 lenkafrej 


odbočení od tématu 

(8.12.2008 20:20:01)
Sice jsem nečetla všechny diskuze, ale z těch co jsem četla mám pocit, že jste maminky zabrousily někam jinam. Návod jsem našla snad jeden.
U nás to nebylo tak strašné to nejedící období, ale pár rad mám, nic světoborného.
My jsem si ohlíželi knížky(taky tak vypadají )~;) hráli s hračka a pokud už přestaly bavit tak s kuchyňským náčiním a podobně. Prostě odvést pozornost jak se dá. Nevyčítám si to, prostě jsem to tak udělala a hotovo.
Teď už je dcera větší(27m.), tak pokud nechce něco hned tak se jí snažím přesvědčít známým za babičku, za maminku... pokud to je hned na začátku jídla. Pokud sní minimálně půlku a nechce tak ji nenutím, ale nedám žádné sladkosti.
 Liška s banem :) 


Dcerka (2 roky) také často u jídla stávkuje 

(8.12.2008 16:06:45)
Snažím se vařit hodně zeleninová jídla, ke svačinkám dávám ovoce (teď jí mandarinky; banány, které jedla každý den v létě nyní vůbec nechce), knedlíky u nás vůbec neexistují. Po kojení přešla na příkrmy bez problémů, ale cca v 1,5 roce začala stávkovat a často k obědu skoro nic nesní (o to víc vypije, zředěné bio-džusíky cca 1:5). Co u ní poměrně dobře funguje je krmení zvířátek (hraček) zároveň s ní - jedna bů, druhá bů, dcerka,.. a tak dokola. Nebo že když to nesní, sní jí to liška (oblíbená hračka) nebo ji lákám na její oblíbenosti (mrkev např.), které jsou v jídle zakomponované. Samozřejmě ji musím nechat před obědem trošku vyhládnout. Některá jídla papá bez problémů - špagety s rajčatovou omáčkou, sýr baby-bell, mrkev, dětskou šunku a chleba s máslem (často okouše jenom máslo). Chutě se jí často mění, takže když jeden den zbožňuje rajčata, klidně je další den nesnáší. Když jí sama, vezme si jen pár lžiček a běží dělat něco zajímavějšího. Já ji pak honím po bytě s miskou a přemlouvám, ať otevře pusinku. Na jednu stranu jsem ráda, že jídlo není pro ni středobodem života, ale na stranu druhou, nějak ty vitamíny, minerály, proteiny, atd.. do sebe dostat musí. Pediatrička mi radila do jídla ji nenutit a zaměřit se hlavně na dodržování pitného režimu.
 Liška s banem :) 


Re: Dcerka (2 roky) také často u jídla stávkuje 

(8.12.2008 16:13:30)
A propo, za pár měsíců ji už přemlouvat vůbec nebudu. Nechceš jíst - tvoje volba. Ostatně, roste jí konkurence a to obvykle zlomí všechny nejedlíky.
 Eva+5 
  • 

Re: Dcerka (2 roky) také často u jídla stávkuje 

(10.12.2008 1:53:03)
Ten dovětek je rozumný. Jestli ji rychle nepřestaneš "honit s miskou" nebo dělat jiné kejkle, začne jídlo užívat k připoutání Tvé pozornosti a bude dělat čím dál větší cirkus! Tím spíš, až bude žárlit na sourozence.
 veronika77 


Re: Dcerka (2 roky) také často u jídla stávkuje 

(10.12.2008 14:23:57)
u nás ta konkurence moc nefunguje... spíš starší dcera - nejedlík podstrkuje své mladšímu bráškovi :-)
ale držím palce!
 Radka 
  • 

nabízet, ale nevnucovat 

(8.12.2008 16:45:05)
Mám dvě děti, 2,5 roku a 6 měsíců. Má zkušenost je taková, že když dítě nechce jíst, má k tomu nějaký důvod: necítí se dobře, je momentálně syté nebo mu nabízený pokrm zrovna nechutná (mladší dcera je stále kojená, takže na výběr moc nemá). K jídlu je nenutím, ale jídlo nabízím. Starší dcera se na přípravě jídla podílí,nandavá si sama a má právo odejít od stolu, když už nechce jíst a rozhodnout se, jestli si to nechá na později nebo to nabídne ke snědění někomu jinému s rizikem, že bude mít hlad do dalšího jídla. Někdy jí víc, někdy míň a někdy oběd či večeři vynechá, ale hlídá to sama - jak sama říká. U mladší je to podobné - nabídnu, ale nevnucuju.
 komba 


teď už nic 

(8.12.2008 17:04:19)
Protože mám děti velké. A když byly malé, tak mě to bylo líto, ale v podstatě taky nic. Nechceš, nejez. Ale pak se muselo být důsledná. Žádná čokoládička, bonbonek, šťávička(čistá voda ano). Myslím, že se tehdy s nejezením strašně nadělalo, ale proč? Když dítě nejí, ale roste a soustavně neblije, asi tolik jídla nepotřebuje.
Pravidla: nenutit, nenutit, nenutit.
Nedat sladkost před jídlem, naopak dát napít.
Pochválit.
Nenutit dojídat(ale pak zase nedovolit mlsat)
Finty: za maminku, za tatínka
Letadlo - sousto letí (na lžičce)do hangáru otevřené pusinky
Naber si, kolik sníš
Nedávej si tolik, pak to necháš a 80% lidstva hladoví
Ustoupit, pakliže např. babička nandá prckovi přes jeho odpor obří porci, nemusíš to dojíst atp.
Dnes je jim 28, 24 a 18 a jedí skoro všechno, i mrkev, špenát a vařené hovězí. Lepší je, když v dětství nejedí(podle našich představ) a v dospělosti se z nich nestanou anorektici
Zdraví Komba
 Dasha 6,4 
  • 

Re:  

(8.12.2008 18:05:36)
Už mám z toho čtení hlad! Asi dnes dětem udělám hranolky s kečupem. ;-)
 Veveruše 


Re: teď už nic 

(11.12.2008 1:33:03)
Já jsem se tříletým synem nechala párkrát ukecat a dovolila mu napřed 1-2 Kinder čokoládky těsně před obědem a světe div se - normálně se pak najedl. Když jsem zkoušela vytrvat a nepovolit, hrozilo, že to skončí konfliktem a že jíst nebude. Původně jsem taky měla představy, že tolik mezi jídly mlsat nebude, ale babička ho dost sladkostmi zásobuje a navíc já taky ráda mlsám, zejména čokoládu - těžko bych mu vysvětlovala, že on čokoládu nemůže a já jo:-) Od 1,5 roku odmítá téměř všechno ovoce (kromě bobulí - borůvky, maliny, ostružiny a černý rybíz má rád) a některou zeleninu (papriky, rajčata), zejména vařenou. Ale chutná mu kořenová zelenina, a to zejména syrová, rýže, těstoviny, maso, jogurty, sýry, celozrnné pečivo, různá semínka atd., tak to neřeším. Snažím se mu jít příkladem v konzumaci ovoce a mlsám většinou až večer, když spí, ale je mi to houby platné~:-D
 pajda 
  • 

vyčůranost dítěte 

(8.12.2008 18:08:22)
Náš syn (3,5 let) rozhodně nepatří mezi průsvitné kostřičky, je to takový buclatý klouček, ale s tou stravou je to u nás stále horší a horší. Na to, po čem se mohl jeden den utlouct, se jindy ani nepodívá. Zelenina - v žádném případě, někdy kousek mrkve nebo okurky. Zeleninu vybírá i z uvařeného jídla - např. když v talíři uvidí kousek papriky nebo nedejbůh cibuli - už to nechce jíst. Sladký miluje tak, že je to až ke zbláznění. Teď po Mikulášovi jsou sladkosti v té nejvyšší poličce schovaný a přidělovaný jenom po kousíčkách, protože by to nejradši smlsnul hned.
Když přinesla babička ze zabijačky domácí škvarky - navzdory tomu, jak odpudivě vypadají, náš špekulant si nabral ze sklenky a labužnicky si je strčil do pusy, aniž by je podrobil podrobnému zkoumání, jak to jinak dělá u každého jiného jídla. To jsem teda fakt čuměla...:-)
Jo a taky nejí ani šunku, sýry ty nenávidí, jogurty jenom čokoládové, jogurty s kouskami ovoce zásadně odmítá, protože mu to vadí v puse atd atd atd atd. Prostě si strašně vymejšlí a mě s tím teda někdy docela vytáčí. Ale snažím se ho nenutit. Nechceš? Nebudeš, ale už nedostaneš nic jiného. Někdy to zabere, někdy ne. Snaží se mě stále přesvědčit, že když jídlo už ochutnal (podle něj stačí i jedna lžička), tak už má nárok na sladkost. Nevím, co s tím, snažím se to moc neřešit...a neustále mu nabízet zdravé věci...hm...ale názory o tom, že když je dítě od mala na BIO, tak pak mu to zůstane - jsou pěkná blbost. Syn taky předtím krásně jedl, ale teď má na všechno svůj názor...
 majka 
  • 

opačně 

(8.12.2008 19:47:22)
Nečetla jsem všechno, tak nevím, jestli už to tady někdo psal, ale my jsme to dělali tak, že když dcera řekla, že jíst nebude, odpověděla jsem jí, že to taky není pro ní, ale pro tatínka a mně a jak si zamlsáme. Ona ať jde pryč. A jak hned chtěla dlabat!!!!!!!!
 jojo (2 kluci, 6 a 8) 
  • 

Re: opačně 

(8.12.2008 20:51:12)
Nějak mi tu v té diskuzi chybí to nejúčinnější, jak přimět dítě jíst - vyrazit s ním na 2 až 3 hodiny na kolo, na sjezdovku nebo ho jakkoliv jinak přinutit k pohybu, nejlépe na čerstvém vzduchu. Aby mu prostě vyhládlo...
Můj mladší syn je v jídle vybíravý, na horách se nechal slyšet že oběd jíst nebude, polévka je fuj, brambory on nejí a maso taky ne, prostě jako obvykle. Šel od stolu a po odpoledni stráveném na sjezdovce byl ochotem křoupat i hřebíky...
 kreditka 


Re: opačně 

(8.12.2008 21:00:19)
Dobrej nápad, zítra malé (13 měsíců) nasadím lyže a může frčet (tedy nejdřív musíme jet do hor) ~t~~t~~t~
 Zabatko 
  • 

Trochu odbočím od tématu 

(8.12.2008 22:14:23)
S těmi sladkostmi jste mě některé dovedly na otázku, co se sladkostmi ve školce? Malé jsem už z principu všelijaká lízátka a bonbóny moc nekupovala, sama jsem to nikdy nemusela a ani malá to nevyžadovala, občas když už, tak normální mléčnou čokoládu, ale ty tlamolepy, to ne. Jenže co začala chodit v září do školky, tak tam co chvíli dostane nějaký bonbón a lízátko a má to ve skříňce, když pro ni přijdu, tak první co ji zajímá, kdy si bude moct sníst ten bonbón. Je to fakt skoro každý den. Zase když řeknu učitelkám, aby jí to nedávaly, tak malá bude nešťastná, že ostatní děti můžou a ona ne... Co s tím? Jinak školka je super, ale ty sladkosti jsou asi víc než dost. Ostatním rodičům je to evidentně šumafuk ...
 sally 


Re: Trochu odbočím od tématu 

(8.12.2008 22:26:15)
CO školku zásobovat něčím jiným - třeba samolepky, korálky atd. a ať dceru místo bonbonů odměňují nejedlými věcmi... a nebo když už teda to musí být k jídlu, co třeba sušené ovoce?
 Anča 
  • 

Mikuláš 

(9.12.2008 2:06:28)
To znám, teď mě trochu zaskočil Mikuláš. Náš dvouapůlletý prcek obdržel dvě nadílky, jednu od dědečka a jednu ve cvičení, obě plné gumových medvídků, lízátek a čokoládiček. Sama mu sladkosti kromě domácích buchet nedávám, myslím, že mu to není k ničemu dobrému. Takže co teď, když už je to ve skříni a on o tom ví? Zatím praktikujeme "každý den trošičku", ale stejně se mi to ani trochu nelíbí. Příště asi upozorním příbuzné a na oficiální mikulášské nejspíš nebudeme chodit. Budu holt za matku megeru. Ale celkem mě povzbudilo, že tu je tolik příznivkyň zdravé stravy. Normálně si s tím připadám jako naprostý exot.
 sally 


Tak tohle fakt "miluju" 

(8.12.2008 22:22:34)
... kecy typu "musíte vařit zdravá jídla a nedávat sladkosti", "nechat děti vyhladovět, však neumřou", případně "děti je třeba vylítat"...

Starší v pohodě, sladkosti nedáváme kvůli staršímu (reaguje na cukry hyperaktivitou), doma fakt nevedeme, nemáme, nekupujume. Mladší je strašlivý "nejedlík"... pro ilustraci - narozená čtyřkilová, ve čtyřech měsících 6,10 v šesti 6,40 v roce 8,10 (prej má dítě váhu za první rok ztrojnásobit - HAHA). Je dost vysoká, takže totální žížala, ve dvou letech v létě nosila kalhotky na 6 měsíců jako kraťasy... ty jediné z ní nepadaly. V nějaké fázi byla v poměru výška váha na mínus páté percentile.

Zkusila jsem nechat vyhladovět - výsledek ten, že nejedla cca dva dny... nepotřebuje. A když nejí, tak se jí podle mě scvrkává žaludek, takže pak nemá už pocit hladu vůbec.

Co funguje u nás - rybí tuk - jednak trošku přibírá, jednak mi přijde, že to trošku povzbuzuje apetit, navíc mám pocit, že aspoň má nějaké tuky a vitamíny. Ryby jí relativně ochotně - lososa atd., takže alespoň jednou týdně nějakou kvalitní rybu máme.

Dodržujeme režim - tj. jí se v určité hodiny, mezi jídly nenabízím nic dalšího. Pokud má v jedenáct osminku jablka, v půl jedný oběd prostě nesní a je schopná vše vyzvracet. Obvykle máme domluvu kolik toho sní (případně kolik smí nechat na talíři). Přijde mi že je pro ní důležité že "smí nechat".

Snažím se přidávat do jídel kalorie. Takový strouhaný sýr se dá propašovat do téměř všeho - do polévky, brkaše, rizota atd... dobrá "vycpávka" je smetana (příp. zakysaná smetana) - do omáček atd. Kupujeme plnotučné výrobky (mléko, jogurty atd.).

Dcera preferuje sladké chutě - miluje thajskou kuchyni (kupodivu jí nevadí ani ostřejší pokrmy - jen když je to sladké), brusinky na maso atd... takže se snažím vymýšlet jídla co jsou víc nasladko.

Snažím se kombinovat jídla tak, aby za den bylo alespoň jedno, které má hodně ráda... nechci aby žila sedm dní v týdnu o těstovinách posypaných sýrem (nejoblíbenější), ale pokud vím, že nesnědla moc k obědu, nebo že je jídlo, v kterém se bude nimrat, tak pak zařadím právě ty záchranné těstoviny se sýrem.

Opakovaným nabízením si na jídla zvykne a je pak ochotná pozřít i "novinku"... zapečené těstoviny mi poprvé nejedla, teď je miluje (a já si můžu zase trošku oddechnout - vycpu je vajíčkem a sýrem a mám pocit, že teda nějaké kalorie "projdou").

Dětská dr. vždy koulí očima na váhou - ale vždy konstatovala, že je malá naprosto zdravé dítě, kterému zjevně nic nechybí. Nakonec v naší rodině se už po generace tradují návštěvy sociálních pracovnic, co se vždy obávají, zda tak hubené děti (já, moje maminka) mají dostatečnou péči... no mometálně teda rozhodně podvyživeně nevypadám a od puberty jsem nikdy nevypadala... takže tak..
 Insula 


Re: Tak tohle fakt "miluju" 

(8.12.2008 23:10:17)
Sally, na ten rybí tuk opatrně. Předávková vitamínem D je nebezpečné. Jinak jsem si ještě vzpomněla, že mi jedna magistra říkala, že sladit Glukopurem také povzbuzuje trochu chuť k jídlu, ale ověřené to nemám.
 KoproFka 


Re: Tak tohle fakt "miluju" 

(8.12.2008 23:42:10)
...no taky jsem glukopur koupila, ale sladký neměl rád tak cca od 2,5 roku... takže ho tady mám takřka netknutej...
...sladit třeba rejži s masem mi přišlo divný...

rybí tuk mě nenapadl...
 jarka,dcera 2 roky 
  • 

Re: Tak tohle fakt  

(9.12.2008 10:28:27)
Tak jsem ráda ,že se tu vyskytl článek podobného typu,malá poslední 2,5 měsíce odmítá cokoli jiného než párek sekanou,banán suchý rohlík,(to si bio maminy zgustnou)párky kupujeme zásadně dětské co nejlepší,ale už jsem z toho na nervíky přitom jedla krásně těstoviny rýži zeleninu i syrovou polévky ted at předložím cokoli a jakkoli tak jen fůůůůůůůj,na sladké vůbec není čokolády jí u nás tatínek)))zkusila jsem ji nechat i celý den o hladu ale absolutně ji to nevadilo,polévku si stejně nedala,je fakt že hodně pije,za den klidně 2?5litru a čajík ještě i v noci,tak je asi zasycená s tím,ale dříve ji to nevadilo,krásně snídala obědvala o večeři nemluvě mezi tím banán jablíčko,..ted nic ,je pěknoučká ani tlustá ani žížalka tak ji to asi stačí,lékařka mi řekla at ji dávám co chce a nenutím nebot bych ji mohla jídlo více zprotivit
 fisperanda 


Re: Tak tohle fakt  

(9.12.2008 11:30:10)
Jarko, u nás je to to stejný. Párky a šunka... bohudíky teda aspoň za to. Rohlíky semtam. Ale aby snědla oběd, to teda ani náhodou. Ještě teda díkybohu je hodně polívková. Ale natlačit do ní normální jídlo, to prostě nejde. Taky jsem zkoušela, třeba nedat jí snídani, aby mi jedla oběd, ale málo platný. A to je taky určitý období, dřív jedla krásně.
 Hopik+Simonka 10/06 +FífaO9/08 


Re: Tak tohle fakt "miluju" 

(9.12.2008 7:31:29)
Sally fakt dík za příspěvek, mluvíš mně z duše. Moje malá měla v roce 9kg a váhově jsme se pohybovali vždy kolem 3-5tého percentilu. Ale přesně jak píšeš, je živá tak jí to asi stačí. Jinak ona teda ani nemá ráda sladký, pije pouze vodu a UM. ( Z toho ostatne žije). Buchtu by do pusy nevzala a teď jsme spolu pekly vanilkový rohlíčky, tak jsem si myslela, že ji aspoň takhle nalákám. A ona teda ochutnala malej kousek, což je pokrok (dokonce to ani nevyplivla), ale další kousek už nechtěla. A to bylo jediné co snědla za dopoledne.... Samozřejmě, že chodíme ven, do cvičení, do plavání, neplácám ji hloupostma, snažím se ji nenutit (to někdy poruším), ale ona prostě jíst nepotřebuje. Naštěstí fakt krásně pije UM, takže žije z toho. Kupuji ji i s probiot. kulturama, tak snad má všech vitamínů a minerálů dost. U všech kamarádek jsou prázdný stoly, aby děti neujídali. U nás jsou tam v mističkách suš. ovoce, oříšky, klidně i sušenky pro návštěvy a ona se toho netkne. A určitě to není tím, že by byla přejezená ~t~ Takže rady tipu nechat vyhladovět, chodit na vzduch..... jsou sice pěkný, leč u notorických nejedlíků jaksi naprd ~t~
 Iva 
  • 

Jak na živé dítě? 

(9.12.2008 1:18:01)
Ahoj,
máte nějaký návod jak nakrmit živé dítě? Mám 13 měsíčního kluka, absolutní torpédo. Nevydrží obvykle na jednom místě ani 2 minuty, to jen když má sem tam chovací náladu... Jinak běhá klidně z jedné místnosti do druhé, sem tam, dlouhé minuty, bez cíle... Na krmící židličce mi vydrží podle hladu cca 5 lžiček, pak začne klátit nohama, za chvilinku se mi začne sápat po lžičce, vyhazuje mi ji z ruky, jídlo taky. Na chvíli pomůže hračka do ruky, zase jen tak na 2 sousta. Pak vztek, dolů z židličky, zase běhá, při tom otvírá pusu, tak když běží kolem mě, tak mu tam něco šoupnu. Vynechala jsem už svačiny, aby vyhladověl, je to o něco lepší, ale žádná sláva. A v noci se 2x budí na jídlo,má fakt hlad. Dáváme mu mlíko řízlé kaší, ať aspoň chvíli vydrží....
Za nějaký tip budu vděčná:-)
PS: Jídlo mu dávám jakékoli, složení už neřeším. Nejradši má rohlík, protože s ním může běhat po bytě... Ach jo.
 Marcela dva kluci 
  • 

Re: Jak na živé dítě? 

(9.12.2008 9:36:54)
Taky mám živé dítě. Dlouho jsem měla výčitky, že u jídla nesedí a pěkně nepapá, ale že ho krmím za pochodu. Všude píšou, jak musí dítě u jídla pěkně sedět a že se namá jíst u TV, tak mě to opravdu trápilo. Pak jsme zašli k psychologovi, který mě dost uklidnil. Už jsem to tu psala. Řekl mi, že dítě, které je např. hyperaktivní k sedění u jídla nikdy nedonutíme a že ty tzv. dobré rady, které si přečtou maminky takového dítěte ve všech možných časopisech je musí zaručeně stresovat, že dělají něco špatně. Prý je důležité, že aspoň na začátku jídla sní pár lžiček u stolu a pak, když už chce ze židličky dolů ho mám nechat, at si hraje, běhá nebo kouká na TV a u toho ho mám dokrmit. At se prý nebojím, že by to takhle dělal ve dvaceti:-)) To prý už u jídla určitě sedět bude:-))) Důležitější prý je, dát dítěti najíst at pěkně prospívá a udělat to tak, aby jídlo proběhlo bez stresu a nervozity a hlavně v klidu. To je důležitější, než pěkně spořádané sedění u stolu. Moc jsem Ti teda neporadila, ale třeba jsem Tě trochu uklidnila. Mimochodem mému synovy jsou už roky a musím říct, že většinou už u jídla sedí a skoro vše v klidu sní sám:-)
 Iva 
  • 

Re: Jak na živé dítě? 

(9.12.2008 14:19:49)
Marcelo moc dekuju, musim rict ze jsi mi naopak pomohla moc. Sem tam jsem z neho byla pri jidle uz pekne na nervy, jinak je to zlato, sikovny, ale pri tom jidle jsem na nej i kricela, kdyz se se mnou pral o misticku s jidlem, vyhral a hodil ji po me.... Tak ted jsou me nervy zachraneny, zasada o nebehani za ditetem se lzickou jde stranou. Hyperaktivni pry mozna bude, vsechno na to ukazuje, napr. v temer 14 mesicich ma porad zatate pesti, otevira je jen ve spanku. A porad beha, porad, hraje si jen kdyz jsemu toho ja a ukazuju mu. Beham za nim (teda ne porad) a mam vahu jak kdyz jsem maturovala, jsem ted hoka jak lunt:-)

Tak jeste jednou moc diky, opravdu! Ahoj Iva.
 Marcela dva kluci 
  • 

Re: Jak na živé dítě? 

(9.12.2008 15:32:37)
Tak to jsem moc ráda, že Ti to pomohlo:-)) Ještě k těm zaťatým pěstičkám...Můj syn je také měl zaťaté. Dr si toho všimla když mu byli tři měsíce, což je věk, kdy už dítě zaťaté pěstičky mít nemá. Cvičili jsme na to Vojtovu metodu. Prý je měl zaťaté proto, že měl (a pořád vlastně má) slabší horní část těla (tzv. hypotonický trup) a tak to, na co neměl sílu ve "svalech" doháněl zatínáním pěstí, byl si tak jistější a lépe mu šlo např. pasení koníčků. Třeba má Tvůj syn něco úplně jiného, ale říkala jsem, si že Ti ještě tohle napíšu. Každopádně držím palce, aby se synek brzo "uklidnil" :-))) a pěkně v klidu papal! Marcela
 Iva 
  • 

Re: Jak na živé dítě? 

(9.12.2008 17:35:14)
Moc diky Marcelko, my jsme kvuli tomu chodili 6 mesicu na neurologii a pry se jinak vyviji dobre, ani jsme necvicili, ze je to snad jedina "vada". Ted jsem se s nim byla ve 13 mesicich jeste se preptat u pediatricky, ta mi taky rekla ze je jinak sikovny a tak to nic neznamena, tak verim. Akorat jak ma porad pesti zatate, zda se mi ze vic pada kdyz beha, pestmi se blbe chytaji opory :-) Jen ze vcerejska ma mirne natrzenou hlavu s obrovskou bouli, šlic na tvari a prokously ret. Dneska se leci v ohradce, dalsi sram uz by manzel neprezil :-))) Papa Iva.
 alžbjeta 


Re: Jak na živé dítě? 

(9.12.2008 14:18:27)
máme tříletou holčičku, ted jí skoro vše a bezvadně, ale přechod na normální stravu byl náročnej. kojení v pohodě, ale s příkrmama byl problem. nebyla tek klasickej nejedlik, jen na jidlo jaksi "neměla čas". pomohly nám dvě věci. prvni byl krtek - neni to urcitě idealmí reseni, ale za ten jeden dil, se mi bez problemu darilo ji nakrmit (návyk si nevytvorila, ted jí samozrejmě bez televize) a druha bylo aktivně ji zapojovat do jidla. tj. příkrmy jsem vyráběla hodně husté a dala jsem ji lžičku at se nají sama. maso, brambory, těstoviny apod. jsem jí nechávala jist rukou. najednou ji to bavilo a vydrzela jist mnohem dele.
ale je mi jasné, že na opravdového nejedlíka to nezabere.
 Iva 
  • 

Re: Jak na živé dítě? 

(9.12.2008 14:23:42)
Ahoj Betko,
diky za tip, ted zkousim ze mu dam do ruky lzicku a zkousi jist se mnou z misticky, jednou ja do pusy jednou on. Zatim ho to ale bavi tak 2 sousta, pak lzicka leti a on se sape po necem jinem.. Tak snad za cas, doufam.

Jsu uklizet po obede, je to tady jak po vybuchu granatem, brambory vsude a v zaludku malo. Pevne nervy se zivymi detmi! :-)
 milagross 


Re: Jak na živé dítě? 

(9.12.2008 19:36:33)
Tak taky přidám něco do mlýna.Muj malý se nedal ukojit a i po sytícím mléku měl za 2 hodiny hlad.Ve dvou letech najednou začal problém s jídlem,dnes je už mírnější,miluje polívky,syrovou zeleninu(i brambory) ovoce,mléko as jogurty,to je asi vše.Druhé jídlo téměř žádné,ani ho neochutná.Naštěstí není nijak pohublý a je i po nástupu do školky zdravý jak rybička,no snad taky dojde na jiná jídla~d~
 Astrit 


Zásady jdou někdy stranou 

(9.12.2008 10:32:32)
Moje dcerka od malička pěkně jedla prakticky všechno. Asi od roku a půl, kdy si začala uvědomovat, že nemusí sníst všechno co je na talíři, začala u jídla protestovat a například úplně odmítá jogurty a vše co je kašovité. Nebyla jsem zvyklá na odpor, tak mě to docela vzalo a už jsem ji viděla podvyživenou. U nás na Valašsku se ale říká že "z hladu se ještě nikdo nepos.." a tak jsem jí začala dávat to co jedla a jogurty zkouším opatrně dál, protože věřím, že časem na ně třeba zase dostane chuť - zatím bezúspěšně!

Náš děda (tchán) to vždycky okomentuje, že on by dítě donutil jíst (asi rákoskou:-(, ale já tvrdím, že do dítěte, které jíst nechce, to jídlo nedostanete ani heverem. Prakticky to u nás funguje tak, že pokud malá nechce jíst, tak v žádném případě nejde od stolu a slušně musí počkat až ostatní dojedí (může si třeba kreslit, aby se u stolu nevztekala, protože se založenými rukami opravdu neusedí:-). Hlad ji vždycky později donutí a nají se. Jsou ale výjimky, kdy i moje "pedagogické zásady" musí jít stranou. To je třeba když je dcerka nemocná, nedávno měla několik epizod aftů po sobě a výrazně hubla. To jsem byla ráda, že vůbec pije. A aby jedla dovolila jsem jí u toho dívat se na televizi nebo houpat se na houpačce, což by se asi norálně nemělo...

Věřím tomu, že i děti mají pud sebezáchovy a na konec vždycky něco málo snědí, jsou třeba hubenější, ale přesto prosperující. Nejsou všichni stejní jedlíci, každý má jiný metabolismus a každý člověk i v dospělosti má jiný přístup k jídlu. Někdo jí, aby žil a někdo žije proto, aby jedl...
 Simona / 38 let - pět dětí 
  • 

Možná je problém v rodičích  

(9.12.2008 12:51:52)
Mám pět dětí a s žádným nebyl problém, ale moje sestra se snažila pro svoje první dítě v 35 letech dělat TO nejlepší , holka nesměla lízátko, čokolády , bonbony prostě nic , když jsem šla se všema dětma na pouť nevěděla co je zmrzlina , protože maminka nechce aby jí jedla , ale ona jí opravdu nechtěla. Já si nedovedu představit, že by jedno z mých dětí nechtělo , aspoň by to vyzkoušely. No ale stalo se , že Adélka u nás byla pár dní bez mámy a jedla s našimi dětmi skoro všechno, tím nemyslím ty sladkosti, i když i to už neodmítala tak rezolutně. Takže buď my žijeme tak zvlčile a nezdravě a děti jedí, nebo sestra zdravě a dítě je jak stín. Tímhle nechci urazit ZDRAVOU stravu ani nikoho z lidí co jí praktikují.
 Yetty,Míša 03 & Zuzi 08 


Re: Možná je problém v rodičích  

(9.12.2008 15:20:22)
~t~~t~~t~
Též som mala krásne ideálne predstavy o jedle a o zásadách stravovania. Poklona všetkým, ktorým sa to darí praktikovať. Moja dcérka bola ukážkový jedlík a maminečka spokojne vyvárala. No ale stravovacie zvyky sa zmenili. Prekonali sme totiž nenápadného campylobaktera a jednu úžasnú črevnú virózu, po ktorej sme skončili na infúzii v nemocnici.
A včil sa snaž mamčo, pretože z jedlíka sa stal nejedlík. Zdravé jedlá nezje a to nemusí mať ani sladkosti medzi jedlami (nemávala ich ako malá a tak ich ani teraz až tak moc nevyžaduje - ale zakazovaného najviac a tak pre mňa existuje u sladkostí zlatá stredná cesta - sem tam niečo pod zub nevadí). A kľudne nebude jesť niekoľko dní. teraz napríklad máme bezpečivové obdobie - nevezme rohlík do pusy, ani chleba alebo len uždibe kúsoček. Ako som tu čítala, tak niektoré dieťa chce len maso, niektoré niečo iné. Moje zlatíčko má teraz kakaové obdobie - i liter kakaa denne by vypila. A miluje špekáčky a salámy, ale bez pečiva (to ja teda nemusím, ani to nepokladám za vhodné jedlo). Pamatám sa na doby, kedy milovala biele jogurty - zjedla i štyri za deň. Dnes nedostanem do nej ani kakaový, nieto biely.
Poznám i také, že neochutná a už to odmietne. Alebo, že v školke zje a doma to isté domácke nie.
A tak som sa prestala nad tým pozastavovať - teda snažím sa nebrať to na vedomie. Predložím jedlo - zješ - nezješ tvoja vec. I keď to je ťažké nekomentovať to. Občas i príde s tým, že má hlad, tak ju nechám vybrať. No zmierujem sa s tým, že hladom nepomrie, že i to kakao je jedlo a že snáď sa jej zmenia stravovacie návyky. Veď i ja mám niektoré jedlá dnes rada, ktoré som ako dieťa neznášala. Chce to len jedno trpezlivosť. Tie obecné rady ako vyhladovať a tak podobne nepomožu vždy.
A ešte som skúšala aby mi pomáhala pri tvorbe jedla a variť rozne veselé jedlá - ale človek do toho investuje toľko času a energie, že keď to potom dieťa odmietne, tak to dvojnásob zarmucuje..
 sumatra-10/07 , 04/08 
  • 

Re: Možná je problém v rodičích  

(19.12.2008 20:07:33)
Myslím, že všechno je věc názoru a asi také v čem jsme my - rodiče vyrostli. Moji rodiče nám dětem nikdy nic nenutili a jsem jim za to do teď vděčná. Jako miminko jsem byla žravec, všechny fotky co mám v kočárku jsou výhradně s jídlem :-)))) Školka už pro mne byla utrpení, jídlo a spaní tam bylo noční můrou. Jedla jsem mizerně až do nějakých 18ti let. Můj muž byl od malička nežravec, babička ho prý skoro "šiškovala" jako husu. Prý se to zlepšilo někdy na zákl. škole, nevím přesně v jakém věku. Takže genetické dispozice pro naše holky NIC-MOC. Starší 4letá jedla dobře a všechno asi do 2,5 let,od té doby jí něco málo, ale docela často. Už asi 3/4 roku snídá výhradně rohlík nebo chleba s medem, někdy jen s máslem. Nic jiného nechce, nic jí nenutím, protože jinak by nesnědla nic. Mléčné výrobky prostě nechce, sýry, mléko, jogurty - nic. Občas má "období Tvaroháčků", trvá to tak týden a pak jsme opět bez jogurtů.Ovoce a zeleninu jí, někdy to pak zas ono, prostě podle chuti. Mám chvilky, kdy si říkám, že je malá a měla by něco od mléka sníst, ale já mléko nesnáším už od školky, takže co můžu chtít za zázraky. Vždycky si pak řeknu, že je dobře, jak je veselá, skáče, běhá, dobře spí a skoro nemarodí, tak to neřeším. Myslím, že děcké tělo si umí říct, co potřebuje lépe než to naše rádoby dospělé. A co se týče sladkostí - pro příklad mou kamarádku : od malička svým holkám všechny dobroty zakazovali, co dostaly jejich 3 holky od babiček - vše bylo zabaveno. Když byly holky větší (asi ve věku 4 let postupně) nacházeli v pokojíčku papírky od snědených čokolád atp. zastrkané za postelí, skříní atd. Já dceři po jídle (nikdy před a ne pokaždé !) dovolím nějakou malou sladkost, proč by ne a nikdy se mi nestalo, že by tajně něco snědla. Párkrát vzala něco ze skříně, ale v dětské naivitě "nenápadně" jedla před námi. Vždycky si nechala říct, že dobrota je až po jídle, sama to zabalila a vzala až potom. Netvrdím , že to funguje vždy, ale myslím, že pro děti je vždycky dohoda a rozumné vysvětlení zchroupnutelnější než tvrdý zákaz. Přece zakázané ovoce najvíc chutná !!
Tak maminky nežravců nebojte, spraví se to !!!
P.S. Mojí sestře pro nežravého syna někdo doporučil z lékárny Rybí tuk baby, je to v tobolkách a malému to zabralo. Byl hodně marod a ještě mizerně jedl.Berou ho na jaře a na podzim už 2 roky a zlepšní min. o 50%
 Tatramelka+3 


A jak jedí-jedly maminky? 

(9.12.2008 21:54:01)
Ahoj,

diskuse je nesmírně zajímavá! Máme kluka jedlíka a tak můj názor asi nebude nijak světoborný ale vysledovala jsem, ale prosím Vás, nechci se nikoho dotknout! ...že z mých kamarádek mají většinou, ale určitě to není pravidlo, nejedlíky maminky co v téhotneství hodně řešily co mohou nemohou a nebo prostě i ony samy jsou více či méně vybíravé.

Jinak my taky aplikujeme to co už zde bylo napsáno:
- jídlo v přibližně stejnou dobu
- stolujeme společně
- jídlo se snažím vždy upravit tak jako máme mi
- žádná korýtka ale dětský talířek s obrázkem (používáme už půl roku porcelánový a stále máme celou sadu i s hrnečkem:-) )
- při prvním soustě se také někdy zdráhá a to je jediné, kdy ho nutím, alespoň ochutnat, pak se bud´ rozjí a nebo vidím, že mu to prostě nejede
- jednou lžičkou krmí krmič a drouhou lžičku má jedlík na eventuelní pomoc bud´ při konzumaci a nebo vytváření nepořádku
- pití dáváme neomezeně někdy zapíjí i každé sousto, ale sama si z děctví pomatuji, jak jsem nesměla zapíjet polívku a já prostě měla kolikrát takovou žízeň!... a vlastně zapíjím polívku do dneška. Pít je důležité
- jídlo podáváme 5x denně a mezi tím se nekonají žádné sušenky ani piškotky (i když piškoty občas dávám do pudinků nebo do ovoce)


No, tak doufám, že mě tu zase nerozškubete:-).

Ahoj a přeji Vám všem také dobré jedlíky, páč je to radost vařit ty dobrůtky a hlvně když chutnají.
 Eva+5 
  • 

Odnesu jídlo 

(10.12.2008 1:40:59)
Děti mají o jídlo prosit, ne naopak. Takže jsem je do ničeho nenutila, ale jíst dostali, až si řekli, to, co předtím nejedli. Vše v klidu, bez velké pozornosti, bez přesvědčování. To, co odmítali, jsem jim necpala, postupně přišli všemu na chuť, jen nejstarší syn nejí rajčata. Nikdy jsem je nenutila dojídat, to dokáže jídlo strašně zošklivit (moje zkušenost z dětství). Mezi jídly jsme moc nemlsali, spíš sladká svačinka než bonbóny. Teď už jsou velcí, tak spíš bráním lednici vlastním tělem ;-).
 Klara, Filip 2 roky, Kristina 1 mesic 
  • 

Dulezite je i atmosfera 

(10.12.2008 21:27:44)
Po precteni ostatnich prispevku souhlasim, ze je jiste dulezite diteti nabizet pestrou stravu, nejlepe zdravou a bez sladkosti. Ale zaroven si myslim, ze deti pestrou stravu nepotrebuji. K dobremu prospivani jim muze stacit jen par druhu jidel, ktere stale toci dokolecka.
U nas nejvice plati zabehnute ritualy. Je to jako s uspavanim. Zasedneme ke stolu, vsichni - pokud mozno vcetne tatinka, dame bryndak, pripravime piti, poprejeme si dobrou chut (slysela jsem i o zapaleni svicky, odrikani modlitby, polibku) a kazdy si hledi sveho talire. Obcas je to samozrejme tezke, protoze malymu to vsude pada, ale aspon si pripada jako dospely. Kdyz mu nechutna a prehrabuje se v tom, snazim se to neresit. Proste jednou ma chut, jindy zase ne. Jidlo mu sice jeste jednou nabidnu, ale pokud nechce, tak nechce a jde od stolu s prazdnym zaludkem.
Snazime se, aby u nas behem jidla byla prijemna atmosfera. Aby nas nerusila zapnuta televize. Aby malej vedel, ze jidlo je radost a ne povinnost.
 marulinka 


Re: Dulezite je i atmosfera 

(11.12.2008 8:52:11)
Mám tři děti, staršímu je 13 let chodící kostra,sní porce jak mimino, a mladším je 10,kluk a holka tak akorát ,nikdy žádnej problém v jídle.Hledala jsem důvod,proč tomu tak je a musela jsem zavzpomínat až do 1-2 let staršího syna. Jelikož jsem byla velmi mladá a nezkušená maminka,bylo mi 18 let,ze začátku jsem si nechala radit od babiček. A tam je zakopaný pes. Když totiž synáček začal papat, tak se muselo ukázovat obrázkové knížky, předčítat a pomalu hrát divadlo, aby ani nevěděl,že jí. A od té doby je problém, nemá vůbec žádný apetit, jídlo pro něj není potěšení. Když se za 3 roky se narodily dvojčata, babičku jsem poslala někam. Nechcete, tak nic,žádné okolky. Šak hlady neumřou. Jak jsem jenom mohla být tak hloupá, a tohle synovi dopustit? Dodnes si to vyčítám.
 Lida + 3? 
  • 

ZaplaťpánBůh 

(12.12.2008 13:58:58)
Zaplať pán Bůh za tuhle diskuzi. Mám tři děti. Dva starší (25, 21 let) nikdy problém s jídlem neměli. Nejmladší, skoro tříletý, taky problémy neměl. Do svého druhého roku. Od té doby bojujeme. Ne každý den, ale hodně často. Díky téhle diskuzi jsem zjistila, že se bojím zbytečně a bojuju taky zbytečně. A že jsem na nejlepší cestě znechutit mu jídlo celkově. Díky za všechny názory a poznatky. Zkoušeli jsme s manželem kde co a ne všechno mělo úspěch. Tady jsem načerpala zase několik typů, jak to zkusit jinak a třeba se to osvědčí.
A zaplať pán Bůh, že ten náš skřítek má rád zeleninu a sýry - na tom se snad přežít dá.
 Duslik 


Když dítě nechce jíst 

(13.12.2008 21:08:29)
Mám štěstí, že to není náš případ. Syn naštěstí jí dobře a zatím není vybíraví. Když se ale někdy stane, že odmítá jídlo, tak ho do něj nikdy nenutím. Z vlastní zkušenosti vím, jak to na dítě působí. Jako dítě jsem skoro nic nejedla a maminka mě vždycky do jídla nutila. Tehdy jsem si řekla, že až budu mít svoje dítě tak ho nikdy do jídla nutit nebudu. A této zásady se držím. V poslední době si syn vymýšlí, že něco nejí. Na to mu vždycky řeknu že to nemusí a že aspoň víc zbyde na mě a na tatínka. Samozřejmě to pak vyžaduje a sní vše.

Laďka + za týden 4letý Domík
 Petra Vondrušková 


Jídlo 

(14.12.2008 0:21:52)
1. Rituály - od chvíle kdy dcerka stoluje s námi uplatňujeme rituály,písnička a pak přání,ve zvláštní chvíle např. zapálená svíčka
2. Pravidelnost
3. jídla, která dcerka odmítala, začala mít neobvyklé názvy - ovesná kaše byla Skřítková a k tomu pohádka, Hrášková polévka - Budulínková a k tomu pohádka..apod. Dcerka např. v prvním roce a půl života odmítala mléčné kaši,když jí začaly bavit příběhy měla i pohádková jídla:-)
4.jinak jako mlsky ovoce,sušené ovoce a kdyby náhodou přišel někdy bonbón vždy po něm vyčistit zuby
5. přístup rodičů k jídlu - jídlo jako dar,krásně prostřený stůl,klidná atmosféra,
6.nenutit,když dítě odmítá dlouhodobě hledat příčinu proč, stolování ozvláštnit,mezi jídly nic nepodávat,u staršího dítěte podíl na přípavě jídla,případně domluva co se bude vařit - jeden den vybírá máma,pak dítě,pak táta apod.

Naše dcerka málo jedla,ale v jednu chvíli se to zlomilo a já myslím, tak jak potřebuje,normálně.Na sladké nikdy moc nebyla,až teď kolem tří letsem tam něco uzobne,ale dává přednost sušenému ovoci a chápe,když jí řeknu, že si nepřeju aby to jedla, že je to chemka a nebo že je to pro dospělé.např. párky - říkala jsem jí že taky nemůže řídit auto a protože by tohle její bříško nepřijalo není možné aby to jedla.:-)
 Ivana 
  • 

Taky jsem byla idealista, 

(14.12.2008 6:33:52)
... přečetla spoustu knížek a časopisů a vybavena informacemi jsem přesně věděla, jak to "budu dělat" s mým synem. Jaké bylo mé překvapení, když bylo všechno jinak. :-) Malý se totiž rozhodl, že od maminky mlíčko je to nejlepší, co může být a zbytek je opravdu naprostá otrava. Vařila jsem různá zdravá jídla, která jsem nakonec jedla sama. Při návštěvách ordinace, kde jsme patřili mezi nejhubenější jsem trpěla. Zoufalá po různých neúspěšných pokusech jsem se uchýlila k tomu, co všichni zavrhujou a říkají - "takhle teda ne". Stoleček s jídlem jsem přestěhovala k televizi. Uvařila jsem hodně hustou zeleninovou polévku, kde bylo všechno - zelenina, maso, pohanka... Pustila jsem Krtečka a dítě zaujato oblíbenou pohádkou nakrmila. A funguvalo to. Všichni mne strašili, jak to může v budoucnu ovlivnit jeho stravovací návyky... Já to neposlouchala. Já byla šťastná, že můj chudokrevný hubený kluk snědl plný talíř jídla. A mohu zodpovědně prohlásit, že tato metoda nezanechala na něm žádné následky. Protože už byl zvyklý na různé chutě z domova, ve školce nastal zlom. Papal tam všechno i bez sledování oblíbené pohádky - kupodivu nejvíc polévky /ty husté miš-maš u nás totiž hodně frčely, abych do něj dostala co nejvíce zdravých věcí na jeden zátah :-)/ Dnes je synovi 4,5 roku, papá opravdu skoro všechno a já jsem ráda, že to dobře dopadlo, i když jsem použila tak opovrhovanou metodu. :-) Je pravda, že od nás nikdy neslyšel žádnou kritiku jídla, i když se nám to zdá sebevíc na pohled protivné. Dodržujeme, že bez ochutnání se na jídlo nikdy neříká "blé". To jenom na okraj. Mám totiž kamarátku, která si stěžuje, jak je její dcera vybíravá a jídla "ofrfňává". Děti jsou naše kopie a odpozorují to, co vidí u nás - takže můžete hádat, jak to s ní vypadá, když jdem spolu na oběd - "to vypadá hnusně, to jíst nebudu". :-))))
 Magda, 2 děti 
  • 

Nám pomohl med 

(14.12.2008 10:13:09)
Máme symna, ktrerý mimo jiných zdr.problémů nejedl.Teda jen 1 lžičku polívky za 3 dny a atp.Lítali jsme po nemocnicích, vyšetřeních, cpali mu jídlo do krku (to zvracel), kapačkama.Byla to hrůza.Pak mi soused poradil med.Dávám 2-3 lžičky denně do sunaru a to byl taky boj.On totiž ani nepil max 2 dcl za den.Zabralo to hned druhý den.Začal postupně papat a dokonce přestal být i tak moc nemocný a z kluka, který byl opožděný a nezajímal ho svět kolem se stal raubíř.Teď má 2 roky a je za půl roku, co med dáváme na úrovni svých vrstevníků.Med musí být kvalitní od včelaře a ne z obchoďáku.
 MiladaL, dcera 2 roky + 30tt 
  • 

MOC NEŘEŠIT 

(14.12.2008 17:49:41)
Naše dcerka do 18 M jedla velmi málo, někdy i třeba pár dnů vůbec (na cestách nebo na dovolené). Zato se stále kojila, příležitostí bylo dost - nepoužívaly jsme kočárek a nosila jsem ji v šátku nebo ve vaku, takže se přisávala, co to šlo, v noci spala s námi, takže kojení několikrát za noc. Jako rodina byli často na cestách, takže to bylo i dost praktické.
Odmalinka je nápadně štíhlá (nebo hubená), ale i velmi bystrá, pohyblivá, zdravá a vitální, a to i v situaci, kdy se nevyspí nebo při změnách prostředí. Vzhledem k těmto věcem jsem to zas tak moc neřešila. V době, kdy nejedla, jsem se ani moc neobtěžovala pro ni speciálně vařit, dostala, co kde bylo doma, v restauraci nebo u kamarádek s dětmi (stejně měla málokdy zájem). Nechala jsem jí udělat u lékařky krevní testy (na chudokrevnost a tak), zjistilo se, že je ok, na radu lékařky jsme aplikovali vitamínový sirup (vitamíny skupiny B podněcují chuť k jídlu).
Vyslechla jsem si spoustu dobrých rad, (údiv vzbuzovalo i jen to, že jsem ji do 10 M téměř plně kojila a moc jsem neřešila příkrmy), zcela jistě jsem i přicházela do řečí, že její nejedení tak či onak souvisí s tím, že jsem něco dělala či nedělala. Ale byla jsem klidná.
Po 18 M věku se Johanka stala zničehonic velkým jedlíkem. Zkonzumuje více potravin než chlapci jejího věku. Najednou jí chutná maso, ovoce, pohanka, těstoviny, tofu, vývary, zelenina, jogurty, kaše (sladkosti jsme nikdy nedávali). Nevím, čím ta změna nastala a zas tak moc mě to nezajímá. Myslím, že důležitá je pohoda v rodině, láska mezi rodiči a láska k dítěti, vzájemná podpora, nedělat problém tam, kde není.
 Lucylou 


Re: MOC NEŘEŠIT 

(15.12.2008 22:25:21)
Tak to jsem ráda, že nejsem sama, kdo k tomu přistupuje se stejnou přirozeností k životu. Mě to nejezení sice trochu trápí, protože jsem si své přístupy nechala nabourat těmi, kdo pořád radí, jak to mám dělat, ale vždycky si řikám, jak to asi dělali na počátku, kdy nebyly žádné chytré knihy o tom, jak to musí být a co je nejpřirozenější způsob péče o dítě. Já se řídím citem, rozumem i potřebami dítěte. Nikdy jsem nenechávala dcerku vyřvat (cvičení plic, pozor manipulace - takové blbosti!), nosila jsem jí v šátku při všem, co jsem dělala(kdo nezkusil, nepochopí, jak je to fajn). A kojení? Kojím stále - kdykoli malá chce, ať už má hlad či potřebuje citovou podporu. Spí s náma v posteli a kojim i v noci. Spokojení jsme já, manžel i malá, tak proč se trápit. Klidně jsem mohla kojit plně i dýl. Taky jsem ale neřešila kolikrát jakýho příkrmu jí za den dám. Když jsme nestíhali, někde byli, dostala ode mě a byla nejspokojenější. Dnes jí je 13měs., váží skoro 12kg. 2 týdny skoro nechce jíst (sice mě to trápí, nevím, co se děje, ale je živá a šťastná)ale řikám si, že ty děti vědí, kdy mají hlad. Poučila jsem se, že pokud jí budu nutit, tím spíš si nevezme, tak jí dám jídlo, který vařim pro celou rodinu a ona se v tom rejpe, matlá to, sem tam si zobne a je spokojená, že je klid a veselo u stolu. Někdy se mi chce zařvat, když fakt nechce dlouho nic, ale raději se ovládám, protože by to rázem přešlo v dusno. Závěr tedy je - hlavně žádný nucení a výčtky, ale radostná a pokojná atmosféra a taky poskytnutá důvěra dítěti.
 Marcela, 3 dospělé dcery 
  • 

"nežerky" 

(15.12.2008 11:22:41)
Taky jsem měla všechny 3 děti "nepapající". Snažila jsem se vždycky něco vymyslet, aby je jídlo zaujalo - do sunaru špetku melty (mléko nejstarší nepije dodnes, ale s těmito dochutnávkami, které se musely střídat, to do 2 let šlo), malinké v chodítku si přijet kousnout svačinky, v kočárku do ručičky špalek tvrdého sýru, bramborové placky z vařených brambor ve tvaru srdíček, žabek, panáčků, případně si je cukrovaly sam apod., nebo dvě placičky slepené k sobě s překvapením uvnitř (kousek sýru, masa, šunky - co bude uvnitř?), když trochu povyrostly, měla úspěch společná mísa pro celou rodinu uprostřed stolu, odkud si každý bral, na co měl chuť nebo hra "kdo nejí, z jeho talíře si může někdo jiný od stolu vzít co chce" ... Prostě jsem vymýšlela zpestření a zábavu, co snědly byl úspěch. Nejvíce mi pomohla dětská doktorka svou odpovědí na mé stěžování si, že nechtějí něco jíst: "tak jim to necpěte, hlady neumřou", popř."počkejte měsíc a zkuste-ale jen zkuste-to znovu" a taky "vždyť nejsou hubené, jsou jen drobné". Jsem jí dodnes moc vděčná, že se nepřipojila ke všeobecnému: "Ty jsou tak hubené, kdyby aspoň 1/2 kila přibraly" (dcera měla na konci 2.třídy 17,5kg). Všechny z toho svého "nepapání" lety vyrostly (někdy kolem 14-16 let)a dnes jedí normálně, jsou zdravé a jsem vděčná, že žádná netrpí nějakou poruchou výživy. Chce to pevné nervy.
 Hana, 2 kluci 
  • 

když dítě nejí 

(15.12.2008 11:28:24)
jsem ráda že jsou mezi námi i maminky které také zažily nejezení dětí jako já, kolem totiž všechny děti mých kamarádek jedí jako otesánci a tak mě podezíraly že si vymýšlím, ale můj první synek /ten druhý je zatím kojen/ se na 4m rozhodl že nechce ani moje mlíko, ani sunar, nic, tak 14 vůbec nejedl a nepil, divím se že přežil a teprve pak začal jíst aspon lipánka, toho měl na 2x a pak začal díkybohu pít nutrilon,a když na půl roce přišly kaše, zeleninka a mixované maso, tak nejedl taky, aby vůbec něco snědl jsem s ním jezdila každý den za panimámou a ve 2 jsme ho za balamutění pohádkou, hračkama ládovali alespon 10 lžícemi polívky, někdy snědl jen 2, brečela jsem jako želva, dětská říkala že zatím vypadá dobře že to nebudeme řešit,na 7m se jakž takž rozjedl že jedl aspon ty kupované obídky z lékárny, ty jsem mu později míchala půl na půl s mými a nevezme třeba doted, když mu jsou 2 roky do pusy rohlík, banán,maso,... maso teda občas sní mixované ve větším množství omáčky,má rád těstoviny, chleba s lučinou se naučil jíst až na 2letech!ted ujíždí na mandarinkách kterou si sám oloupe, sní a pak vyhodí slupky,taky málo pije, at mu dám co dám, večer má sunar premium, takže výživné látky má asi jen z toho. na roce měl 9kg a na 2 letech má 11kg s odřenýma ušima.když mu chci dát jogurt tak už kroutí hlavou a nejsem schopná ho ani nakrmit, dělám největší hřích, krmím ho u pohádek a to aspon něco sní, ted se díkybohu naučil jíst sám aspon půlku obědu, zbytkem ho dokrmím, jiné děti na 2letech dlabou absolutně vše a sami.snad to ten druhý od něj neokouká, už jsem s ním totiž měla jedící kryzi na 2m, kdy nechtěl vůbec pít, ani moje odstříkané do lahvičky, ale po 14 dnech, to přešlo:-) takže jsou mezi námi maminky které dělají absolutně vše, kupují dětem vše a krmí je tím nej nej nej a ty děti to stejně nejí, je to v dětech už od narození!ale chce to zatnout zuby, přejde je to!ten sterší se fakt rozjídá, jestli to takhle půjde dál tak ve 3r až půjde do školky snad bude jíst vše a bez problému, teda já v to doufám a modlím se v to:-)
pevné nervy podobným maminkám jako jsem já!!!!!!!!! a aby to dětičky brzy přešlo a dlabaly o 106!!!!!!!!
 zarivka, Davidek (22.4.2004) 


pokazde jinak 

(15.12.2008 13:25:01)
Mam dva syny. Obema jsem se odmala snazila nabizet vicemene stejne jidlo a prece prvni byl jedlik k pohledani (a pritom hubenejsi) a do druheho bylo kumst neco dostat (a pritom vzdycky vetsi buclik). Kdyz jsme v sesti mesicich zacinali s prikrmy u druheho syna /Misi, nyni bezmala 18 mesicu/, tesila jsem se po zkusenostech s prvnim /Davidem, nyni 4,5 let/. Ovsem vyskolil mne docela rychle. Od pocatecnich pokusu necim ho zabavit, aby snedl aspon 20, 30 gramu pres pokusy mene razantni, dat mu jen tech par lzicek, ktere sni dobrovolne. Varila jsem, kupovala jsem prikrmy ruznych znacek a vsechno bylo jedno. Takze nekdy v deseti mesicich jsem zase skoro tyden plne kojila a pak uz ho to nejak preslo a vrhl se na jogurty, asi vyhladovel. Nicmene doted je to tezke nekdy nechce neco jen proto, ze si to chce treba sam rozbalit nebo drzet pri rozbalovani nebo to dostane o par vterin pozdeji nez si predstavoval. Moje strategie je snazit se mu dat vybrat, pokud to neni obed nebo nemam neco specialne pripraveneho anebo pak mu nabidnout tak dva pokrmy. Treba jablko a syr nebo testoviny a zeleninovy salat,kazde na zvlastnim taliri ci misce. Vetsinou to nejakym zpusobem mixuje, tzv. vari si svuj vlastni vytvor a aspon neco sni. Pokud nechce opravdu nic (extremni unava nebo spatna nalada), tak snad nikdy neodmitl mleko. Jo a jeste, i kdyz to predtim doma treba cely tyden bylo jinak, tak v restauraci ji ukazkove a rozdava usmevy na vsechny strany.

Zarivka
 Linda 
  • 

Nejedlík 

(16.12.2008 8:14:11)
Moje dcera prestala jíst kdyz jí bylo 14 dní. Ne den ze dne, ale z jednoho kojení na druhé, odmítala prso, odmítala mléko po lzicce, odmítala odstríkané mléko do flasky....hruza. Zkrátím to, po nekolika dnech na caji a svarené vode se solí a cukrem (ve stejném pomeru jako je v tele = recept z pohotovosti) dostala susené mléko. První flasku vypila bez protestu, druhou vypila do pulky....proste po 3 dnech opet nejedla a skoncila na caji a prevarené vode. DOstala nové susené mléko od jiného výrobce a tak to slo do kola dokud jí nebylo 7 mesícu. A zacali jsme s kasemi. Vzdycky kdyz dostala nové jídlo tak jedla, jakmile se jí pokrm nebo mléko "okoukalo" tak nejedla. Jinak byla zdravá, aktivní, lezla v 6 mesících, chodila sama od 11 mesícu a v roce vázila 7 kg. Dalsí pulrok byla ziva banánama a jogurtama - to bylo jediný co jedla, ale stylem pul banánu k snídani a druhou pulku k veceri a 150ml jogurtu mezitím, zacala pít plnotucné mléko. Zkouseli jsme jí nechat vyhladovet stylem kdyz dostane hlad bude jíst (to jsme s miminem zkouset nemohli, ale pockali jsme az jí bylo pres rok). Vydrzela 3 dny nejíst, pouze pila, aniz to melo následky na její aktivitu, potom dostala prujem a dalsí den zacala zvracet nacez jsem do ní doslova narvala aspon kousek jídla (pár suchých spaget, trosku rýze apod) címz se prujem a zvracení zastavilo. Naucila jsme jí na ovoce a syrovou zeleninu, tím byla ziva, pak k tomu pribyly testoviny, rýzi jedla obcas, brambory (v jakékoliv podobe) nevzala do pusy. Cukrovinky nejedla nikdy. Ve skolkovém veku ráno snedla doma malou misku mysli nebo corn flaksu s mlékem a pak az vecerela, ve skolce do ní nikdo nic nedostal. Dneska je dceri 14,5 roku, merí 170cm, vází 35kg, snídá pul litru ovocného jogurtu, k obedu si s sebou nosí spoustu ovoce a zeleniny a mysli tycinku a vecer je donucena s námi poveceret aspon minimální porci. Ve svém zivote mela období, kdy se (na svoje pomery) cpala jedním jídlem, byl to treba celozrnný slunecnicový chléb s teplou pastikou, nebo masová omácka se spagetami a to mohla mít 3x denne. Nekdy toto období trvalo týden, jindy mesíc, ale vzdycky skoncilo a opet nejedla. Jeste dneska se obcas stane, ze jí bolí zaludek a je jí nevolno a kdyz se zacnu vyptávat, tak z ní vyleze, ze naposledy jedla vcera odpoledne 2 mrkve, takze jakoukoliv brísní nevolnost resím jídlem. Ona proste nemá hlad, ale kdyz se zapomene najíst tak je jí druhý den spatne a tretí den zvrací. Posledních pár roku je to uz OK, jenom jí nekolikrát denne pripomínám, aby aspon neco snedla, ale kdyz byla malá a hlavne v miminkovském veku to byl HOROR.
 Martina,tři děti-16,12,2 
  • 

nám pomáhají prebiotika 

(17.12.2008 21:37:21)
Můj dvouletý syn je od doby, co jsem přestala kojit, zapřísáhlý nejedlík. Říká se, že žádné batole nemůže umřít hlady, ale když mu od rána do večera nabízím (nenápadně,nevnucuju)jakékoliv jídlo a on ho odmítne,panikařím. Nechce prostě nic papat. Zkoušela jsem snad všechny níže uvedené metody, bezúspěšně. Až mi pan doktor poradil zkusit prebiotika, denně pije batolecí mléko HIPP (jiné nechce),které obsahuje prebiotika,ale když jsem koupila přípravek NUTROLIN B,zabralo to.Asi by pomohly i jiné přípravky,tento se dobře dávkuje a vpravuje do odmítající pusinky.A synáček začal papat a přibírat.
 Marcela a 3 


puberta 

(18.12.2008 22:07:23)
No, těm holkám, které už se těší, jak se nejedlík v pubertě "rozežere", nechci brát iluze, ale můj švagr se v jídle rýpe dodnes a to mu v lednu bude 23 let. Tchýně se ho od pradávna snaží vykrmit, mimo jiné i domácími vejci, přestože mají dědičně vysoký cholestrol (po otci můj manžel i druhý švagr, "malinkému" ho raději nikdy změřit nenechali, nechápu). Kdž snědl v pubertě dva knedlíky, to už bylo považováno za úspěch, předtím jsem ho nezažila. Dodnes moje pětiletá dcera a pomalu i dvouletý syn snědí zhruba stejnou nebo větší porci co on. Vybíravý snad ani není, ale možná mu jen maminka vaří jen to, co má rád, nevím, jsou od nás 120 km.
Mě děti jedí výborně a naprosto všechno, ze svého okolí vídám spíše horší jedlíky, tak si asi můžu gratulovat. Vím, že mám štěstí, že to není moc moje zásluha. Řečem o nabízení pouze kvalitního a zdravého jídla jsem se srdečně zasmála. Pisatelka(y) mají prostě jen štěstí, tak jako já.
Marcela
 Zdenka, dva kluci 
  • 

to myslíte vážně? 

(20.12.2008 22:55:36)
Nezlobte se, ale když tady čtu o dětech vyrůstajících na rohlících a suchých těstovinách, navíc s názory že se to s jídlem dneska přehání, běhá mi mráz po zádech. Přeci správné stravování je základ správného vývoje, maminky které se utvrzují v názoru "že mu to asi stačí" jsou dost nezodpovědné. Ale to asi nemusím psát, to každý ví. Na prcka se musí chytře, do toho, co jí, postupně přimíchávat nové a nové chutě, pomalu, ale nesmiřovat se s neúspěchem. S nezdravými potravinami je to těžké, protože když jsme v mateřském centru a maminky dají "do placu" tyčinky ať si děti berou, těžko můžu tomu svému vysvětlit, že nemůže :((( takže beru i nezdravé, ale nesmí být v žádném případě náhražkou kvalitního jídla. Kluci mi u jídla taky někdy blbli, ale nikdy jsem to nevzdala a nesmířila se s životem na sucharech..... myslím, že od prvních příkrmů je nutné zavést režim, ve stejnou dobu každý den dávat jídlo dle denní doby, v židličce a v klidu (žádný lítání za prckem se lžičkou), tempem které zvládat, nespěchat, prcek nesmí být unavený/přetažený. Zrušit noční pití/mlíkování, pojídání. V noci se spí a nejí!!!!!!!!!! Stravu pokud možno domácí a postupně přidávat ke známým chutím ty nové (děti jsou konzervy a nové odmítají aniž by ho kdy ochutnaly, taky to dobře znám....) ale nekompromisně trvat na tom, že pokud se nenají v poledne, nedávat nic kromě pití, žádné náhražky které mu chutnají a stejné jídlo nabídnout s mírnou obměnou později (nechce zeleninovou polévku? zamíchala bych jí do bramborové kaše kterou má dítě rádo). To se mi osvědčilo. Nikdy do jídla nenutit !!!!! A pokud možno, baštit společně celá rodina, bez hraček a blbnutí. Myslím, že na začátcích a správných návycích hodně záleží. JO A PAMATUJTE, ŽÁDNÉ DÍTĚ DOBROVOLNĚ HLADY NEUMŘE. Pěkné vánoce plné spokojených bříšek.
 Lída,3 kluci a holka 


Re: to myslíte vážně? 

(20.12.2008 23:02:30)
Zdenko, s tím mícháním neoblíbeného jídla do oblíbeného bych si dala dost pozor. Dost snadno se tím docílí toho, že dítě přestane jíst i to dřív oblíbené jídlo.

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2020 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.

Publikační systém WebToDate.