| Zuzana | •
 |
(8.12.2008 9:19:44)
Připravuju synovi pouze zdravé, kvalitní a chutné jídlo. Žádné (skoro) cukrem slazené, barvené, chemické a nezdravé potraviny. Dítě si tak zvykne na jemné, zdravé a přirozené chutě a takové jídlo ocení. Když má někdy období (stejně jako dospělí), kdy nemá moc chuť k jídlu, není důvod, proč ho nutit, nebo to nějak řešit, prostě jí méně.
Vůbec se nedivím dětem, které dostávají mezi jídly lízátka, kinder přeslazené čokoládky nebo slané brambůrky a jiné pochutiny, že nemají chuť k jídlu u hlavního jídla a taky že jim často nechutná.
Stačí se řídit zdravým rozumem a ne manipulativní reklamou, která se snaží vnucovat, kdo je a kdo není dobrá máma. Produkty, které jsou v reklamách, zásadně nekupuji. I když momentálně ani nevím, které to jsou, protože reklamy nesleduji, ale dá se to odhadnout - produkty nadnárodních společností, kterým jde především o zisk, nikoliv o zdraví dětí. Na jablíčko s mrkví nikdo reklamu dělat nebude, ale na rádoby "zdravé" přeslazené cereálie k snídani, to ano.
|
| Karkulkaaa | 
|
(8.12.2008 9:59:41)
Tak to jsem si myslela taky, ale není to pravda. Maminky, které si stěžovaly,že jim děti nejedí, jsem nechápala a podezírala, že přehánějí, až do chvíle, kdy jsem sama tento problém poznala. Mám děti 3. U dvou není a nebyl sebemenší problém. V jídle se nerýpají, snědí cokoliv. Tříletá dcera zpočátku taky jako miminko jedla dobře, ale pak nastal zlom, který trvá cca rok. Absolutně nezkusí nic nového, nevezme do pusy maso. Jídlo odmítá dřív, než ho ochutná. Chce jen "suché" věci - těstoviny, rýži, popř. knedlík. Brambory odmítá. Zeleninu a ovoce do ní nedostaneme. Omáčky nesnáší. Z jogurtů jen jeden druh. Jediné, co chce je dokola jíst chleba s máslem a medem, případně občas nahradit máslo a med sýrem Veselá kráva. Je to taková bledá hubená kostřička, ale nedá si říct. Doktorka jen řekla, ať jsme rádi, že není tlustá, že má ordinaci plnou obézních dětí. A žádné brambůrky, sušenky a tak u nás pravidlem nejsou, takže v tom to není. Ostatním to, co vařím chutná a opravdu se snažím vařit zdravě. Rady si moc nevím.
|
| Katka,kluci 6 a 10 | •
|
(8.12.2008 10:21:50)
Souhlasím s tebou, takové ty řeči, že stačí nedávat bonbony atd...tyhle mamky nezažily opravdového zaseknutého "nežeroutka".
Starší kluk měl tuto fázi mezi 3 a 5 lety, ted už je to MNOHEM lepší.Přesně jak píšeš, odmítal cokoliv kromě pár věcí typu: suchý rohlík,zelené jablko Golden del. nebo Granny Smith(jiné ne,nedělám si srandu), když měl náladu, kousek kuřecího stehna,topinku s máslem,samotné špagety. Ve školce z něho kvetli, ale nenutili ho. Dali mu suchý rohlík nebo špagety bez omáčky... a tak. Dnes už je to o 200% lepší, ale i tak,když je na víkend u kámoše, jeho mamka mi obvykle v sobotu volá, že kluk vůbec nic nejí, co mu má dát, aby něco snědl.
|
|
| Lara, syn 2 roky | •
|
(8.12.2008 11:25:20)
Tak to u nás je to stejné - syn žije ze suchých rohlíků a občas si s námi vezme kousek brambory nebo těstovinu - suché. K tomu pije plnotučné mléko a občas si řekne o lipánka, když mu nakrájím jablka, hrušky, ev. okurku, tak něco postupně sní. Vzhledem k tomu, že roste a má denně stolici, tak mu to asi stačí. Určitě není problém v chuti ani v kvalitě - když nechce jíst, tak se na jídlo ani nepodívá, natož aby ochutnal. Ale když má hlad, tak třeba u babičky sní i maso v omáčče s mrkví. Jen se musí vystihnout chvíle, kdy má hlad, čas a náladu. Nutit ho nelze, žádné náhražky-tedy sladkosti, dobroty nevyžaduje, takže myslím, že nemá cenu se tím zabývat, pravděpodobně ví, co potřebuje k nasyccení.
|
| Bumbi&05,08,10 | 
|
(8.12.2008 12:03:16)
s tím časem to u nás taky funguje. Prakticky, jakmile syn dojí, připravuju si pro něj další jídlo tak, aby bylo okamžitě servírovatelné (vyndám jogurt z ledničky, ovoce či zeleninu z ledničky, oloupu jablko, připravím rohlík apod.), jakmile zpozoruju, že mu klesá cukr a sjíždí do protivna. Říkáme tomu, že "mektá z hladu" 
|
| Magda & 2 | •
|
(8.12.2008 13:06:11)
Bumbi, dobra poznamka! "Mekta z hladu" me pobavilo! Na jednu stranu si myslim, ze se z vyzivy a jidla obecne dela hrozna veda, na druhou stranu musim rict, ze deti maji uplne jine pojeti o prijmu potravy a i jiny rytmus (moje deti jedi vickrat denne v mensich porcich - ja jim max 3x denne, zato dosyta...)....Takze mit pro deti porad neco pripraveneho do ruky (a do pusy) je super napad !!!
|
|
|
| Ája /kluci 05a06/ | 
|
(9.12.2008 17:51:39)
Jak jsem ráda, že je to tak také jinde. Starší syn má nejraději samotné těstoviny,knedlík taky samotný, suchý rohlík, brambory max. prohřáté na pánvičce s trochou tuku... Naštěstí má rád i některou zeleninu a některé ovoce. Má rád ryby a kuře - jiné maso moc ne. Zásadně neochutná nic nového! Mám pocit, že vařím dokola tak max.10 jídel, ale ty jakžtakž jí. Do jídla nenutím. Máme dohodu, že když sní např. trošku těstovin s omáčkou, pak mu dám do misky samotné těstoviny, které zbožňuje. Jinak je to někdy boj, pořád jíst špagety taky nemůžem. Druhé dítě s ní s chutí cokoliv a poprvé zažívám ten skvělý pocit toho, že s láskou a péčí uvařené jídlo také někdo s chutí sní.
|
|
|
| sojka+07+09 | 
|
(11.12.2008 20:27:26)
Tak to bohužel nemůžu souhlasit. Moje jídlo chutná všem, cizí děti se po něm můžou utlouct. Vařím každý den čerstvé, nikdy nedávám mezi jídly, umělé a sladkosti. Přesto moje dcera nejí skoro nic. Je jí dvacet měsíců, k jídlu si dá maximálně pět soust čehokoliv a jinak pije mlíko. A to především v noci. Zkoušeli jsme vyhladovět, ale nepomohlo to, vydrží velmi dlouho a já nemám nervy na to si představovat její sražený žaludek. Je pravda, že už od narození byla směšně malý jedlík. Prospívá ale krásně a je zdravá. Tak jsme se to naučili hodnotit tak, že když teda prospívá, asi má dost.Doporučuji ostatním to samé.
|
|
| petteska | 
|
(16.12.2008 20:52:16)
Chvili jsem Karkulko myslela, ze popisujete moji triletou dceru.... Do cca dvou let a dvou mesicu ochutnala cokoliv, jedla krasne i ovoce a zeleninu, treba boruvky, maliny, merunky, ochutnala kedlubnu, redkvicky....Ale pak se neco zlomilo, cert vi co a prestala jist skoro vsechno a co je horsi, za zadnou cenu nechce zkusit nic noveho, takze jeji jidelnicek je zhruba takovy: rano Nutrilon a nejake pecivo, dopoledne nesvaci, k obedu ma nejradsi testoviny, je ochotna pozrit knedliky, omacky ma rada, nedavno jsme ji presvedcili, ze br.kase je taky jedla. Maso temer uplne odmita. K svacine je ochotna jist pouze jeden druh jogurtu, pripadne presnidavku, sem tam jablko. Asi dvakrat byla ochotna jist banan. K veceri pecivo, zasadne suche, hlavne nic nemazat, mrkev, okurka, eidam. Vic nic. Ma to jednu vyhodu, absolutne ji nezajimaji bonbony, lizatka, dorty. Cokoladu ma rada. Ted v prosinci samo dostala adventni kalendar, ale okynko dostane jen kdyz cely den dobre ji a od rana je ji to opakovano  celkem to funguje. Jo a taky malo pije a neexistuje nastroj jak ji primet, i kdyz uz davno pije stavu, s vodou nas poslala k sipku...Ze nemam obezni dite je sice fajn, ale jednak k tomu nema sklony ani geneticke predpoklady a za druhe roste pomaleji nez driv, jestli je to stavkovanim v jidle nevim, ale casove to odpovida...
|
|
|
| Katka +3 | 
|
(8.12.2008 10:30:09)
Tímhle bludem jsem trpěla taky, dokonce moji synové při nákupech duševně ničili méně "uvědomělé" maminky výkřiky:"Ředkvičky, maminko, kup mi ředkvičky a žlutou papriku, prosííím!"
Potom se někdy během svého pátého roku můj druhorozený rozhodl začít dělat ciráty s jídlem. Obvykle už cestou ke stolu prohlašuje, že tohle nejí a jíst nebude.Někdy v pondělí odmítne to, co v neděli celkem s chutí snědl. Sladkosti nedávám, důsledná jsem, ale úspěchy mám jen střídavé. Nepodstrojuju mu, snažím se dohodnout na kompromisu, nenutím mu, o čem vím, že opravdu nejí...přesto občas za celý den pozře jen dvě sklenice mléka a jablko. Vypadá jako kostrounek, věčně s ním běhám po doktorech, krevní obraz má kupodivu i při téhle drastické dietě v pořádku, teď čekáme na výsledky testů na celiakii.
Ve světlejších okamžicích si říkáme, že z toho vyroste a že má opravdu pevnou vůli, že se mu to bude v životě hodit.
Nemůžu dodat fungující recept, ale můžu zodpovědně potvrdit, že jakýkoliv nátlak situaci pouze zhoršuje.
|
| Insula | 
|
(8.12.2008 11:01:44)
Katko, taky znám. Jeden den "mňam dobrota" a druhý den to samé jídlo "fuj, to nejím, to mi nechutná".  Hlavně tedy dcera, syn byl jedlík odjživa, ale je pravda, že to od ní už začal odkoukávat a občas to dělá taky.  Ale co, podvyživení nejsou a tlustí taky ne, takže řeším viz níže.
|
| Bumbi&05,08,10 |
|
(8.12.2008 12:09:06)
Insulo, to u nás taky je. Jeden den je to vynikající, druhý den to samé je "to nechci, to nemám rád". Nicméně, může si vybrat, že sní jenom část, nenutíme ho sníst všechno.
|
|
|
|
| Insula |
|
(8.12.2008 10:54:18)
Jééé, tak to je fakt dobrá rada. Bohužel nefunguje. Já se nejdřív zlobila, vztekala, křičela. Samozřejmě efekt žádný. A pak jsem jednou viděla rozhovor s Veronikou Žilkovou, která říkala, že když má člověk hodně dětí, tak nesmí řešit blbbosti. Takže třeba když nechceš jíst, dobře, nejez. Žádné dítě dobrovolně hlady neumře. Tak jsem to zkusila. Prostě když něco nedojedí, tak to v klidu odnesu a je to. Nepřemlouvám, nevztekám se, nekřičím. A ejhle, přijde doba, že přijdou, že mají hlad. Takže jim dám jídlo a je to vyřešeno. Platí jedna zásada, nedávat mezi tím nic k jídlu a nedat sladkosti. Prostě dobrůtku až po jídle.
|
|
| kreditka | 
|
(8.12.2008 10:57:53)
Promiň, ale takový nesmysl může napsat jen někdo, kdo 1) nemá děti
2) má dítě jedlíka
Od miminka naše malá dostávala samé zdravé potraviny většinou v kvalitě BIO jenže je prostě nechtěla, nepřibývala na váze, jediné co vzala na milost byl kuřecí vývar jinak nic. Jo a čokolády, lízátka a podobné sračičky neznala, babičkám jsme zakázali malé podávat i párky a podobné uzeniny... Teď už jsem to vzdala babička občas nějaký ten párek malé dá (pokud možno v co nejlepší kvalitě) a vida malá je pěkný jedlík a vezme do úst i dříve odmítané potraviny. Možná nedrží nějakou racionální stravu, občas dostane i nezdravé jídlo, ale hlavně že JÍ..... Možná až budeš mít jednou "nežravé" dítě nebudeš tak přísně soudit 
|
|
| .Žaba | 
|
(8.12.2008 11:01:29)
Toto funguje, pokiaľ má niekto normálne jediace dieťa. Tiež som do 2 rokov deťom nedávala žiadne sladkosti, veľký podiel potravín mali bio... Kritické obdobie ale u nás bolo pri prechode z plného kojenia na inú stravu. U staršieho sa to podarilo okolo 8-9 mesiaca, a teraz to hodnotím ako v podstate bezproblematický prechod.
Moj mladší syn bol ale fakt nejedlík. Najprv s príkrmami začal dobre, potom si to ale "rozmyslel", a začal odmietať všetko okrem kojenia. Okolo roku vážil cca 8 kíl, a čo po roku trochu pribral, to postupne zase strácal. Jedlo sme do neho nedostali, chcel iba kojiť, najčastejšie v noci, to už som bola naozaj vyčerpaná.
Skúšali sme všetko možné i nemožné, on by radšej vyhladoval, než by dobrovoľne jedol. Možno, keby sme vytrvali, tak sa do jedla nakoniec pustí, ale nemala som tie nervy sa pozerať na 15 mesačné dieťa, ako stráca na váhe a nič nerobiť, len čakať, kým dostane hlad... Bohužiaľ, pomohlo iba násilné odstavenie, a násilné kŕmenie...
|
|
| MM, 2 kluci | •
|
(8.12.2008 11:14:05)
... a praktikujeme to dost podobně. A je to v pohodě - starší,skoro 5letý jí (s menšími výkyvu) celkem dobře jak doma, tak ve školce (kde se také snaží o pokud možmo zdravou stravu). Mladší (2 a půl)zatím také jí dobře !
Kromě zdravého jídla (což ale také nebereme nijak dogmaticky) mi připadá také důležité si k jídlu v klidu sednout u stolu, nepobíhat s ním, nekoukat při něm na TV atd. Nám to přijde všem normální, ale někdy se docela divím že jinde to zřejmě až tak samozřejmé není...
M.
|
| Hadi a spol | 
|
(8.12.2008 21:55:33)
Mám dvojčata - jedna z našich slečen bezdůvodně nechce něco co v životě neměla v puse, může to být sebezdravější, může mít sebevětší hlad - nevezme to, takže je to nakonec tak, že jí "násilím" dáme ochutnat, pak už je to v pohodě, většinou jí to chutná.
Druhá slečna má občas dny, kdy nechce jíst nic, jediné co do ní dostanu je mlíko /kakao/ takže abych neměl řvoucí dítě hlady, které nechce jíst, tak jí udělám za den třeba litr kakaa. Když už to trvá několik dní, tak jí nabízím i různá "špatná" jídla, která sní (např. piškoty). Naštěstí je to u nás jenom otázka několika dní, ale nechci v ní vybudovat odpor k jídlu, tak radši volím tuhle špatnou variantu
|
| Hadi a spol |
|
(8.12.2008 21:56:18)
Ještě bych dodala, že naše holky mají při 90cm 12kg a při 87cm 10kg
|
|
| Jája + Pája 09/07 | •
|
(16.12.2008 13:41:47)
Naprosto souhlasím, naše 15-ti měsíční dcera odmítá cokoliv nového a i to na co je zvyklá jí musíme násilím vpravit do pusy (tak že jí někdo drží ruce a druhý jí dává lžičku), a až když to ochutná, tak je ochotná pár lžiček sníst. Jinak pije hodně mléka, a kolikrát se stane, že za celý den sní půlku banánu, dvě lžičky lipánku, lžíci polévky a to je všechno. Ale prospívá, je zdravá, váží 9 kg a tak už mi to popmalu přestalo drásat nervy. Jenom se vždycky bavím, když přijde návštěva a chce jít dát něco dobrého - to prý si určitě vezme - a naše zlatíčko pevně zavře pusu a vůbec neochutná.
|
|
|
| Luca | •
|
(8.12.2008 23:14:52)
Děti jsou různé a myslím, že i při nejlepší vůli vše prostě nedělají podle našich představ. Ať se jedná o jídlo, spaní, chování,... jak je potom možné, že 2 nebo více dětí ze stejných podmínek - a jedno jí a druhé ne? Jedno spí dobře a druhé ne? Atd. My nemáme žádný zásadní problém s jídlem.
|
|
|
| Bohunka, 1 dítě | •
|
(8.12.2008 12:10:48)
Zuzano, to je sice hezká hláška, ale stejně nesmyslně univerzální jako např. "od 6-ti měsíců se žádné dítě v noci nebudí hlady".... Buď ráda, že máš syna spokojeného jedlíčka, ale to není Tvoje zásluha - každé dítě je jiné a když se některé rozhodne, že nebude jíst, tak prostě nebude - je to povahou, vývojovým obdobím a tisícem dalších věcí. Zítra může do tohoto "nežravého" období dospět klidně i Tvůj syn, ze dne na den.... a budeš najednou vidět všechno trochu jinak.
|
|
| Verča (2děti) | •
|
(8.12.2008 12:15:07)
Ano, přesně tohle jsem si říkala taky. Jediný mlsek mé prvorozené byly rozinky. A dcerka pěkně jedla, milovala a miluje zeleninu, ovoce, může se utlouct po pohankové kaši atp. Zná už sice sladkosti (v osmi letech se není čemu divit), ale nějak moc ji neberou. Měla jeden - dva záchvaty nechutenství, ale ty jsme překonali pravidlem nechceš-nejez.
Dneska už vím, že v těchto krásných pravidlech rozhodně netkví jádro úspěchu.
Můj drahý syn, odchovaný ve stejných ideálech nevezme do pusy syrovou zeleninu, nevezme do pusy asi tak 70% dostupného ovoce, neochutná namazaný chleba, nepozře sýr...
Ochutnat nové jídlo znamená zhluboka se nadechnout a velmi, velmi klidným hlasem mu říct, že teď to ochutná a když to nebude chtít jíst, tak nemusí. A taky to pak dodržet. Úspěch s ochutnáním se dostaví asi tak v jednom z pěti případů.
A léčit to stylem - dokud to nesníš, nic jiného nedostaneš - nelze, protože vydrží být i déle než tři dny o čisté vodě. Rada psychologa zněla - nechte ho být. Nevyvařuji mu zvlášť, pokud si nevaříme nějakou specialitku, která by vlastně ani dítěti nepatřila. Prostě na talíř dostane jenom to, co chce. A pomalinku přidáváme další jídla.
Mmch. televize, pobíhání, povídání pohádek atp. se u nás u jídla nepraktikuje, sladkosti mezi jídlem nejsou zvykem a sladká pitíčka dětipovažují za mlsek na úrovni čokolády nebo bonbónu.
|
| KoproFka | 
|
(8.12.2008 23:11:56)
Šmankote, to co jsem teď četla - nevěřím vlastním očím - Tvůj synek je zřejmě siamské dvojče našeho Kubíka!!!! To samé v bledě modrém! Jeho jídlo prostě absolutně nebere a nebralo nikdy - je mu naprosto šumák, co kdo jí, i kdyby to byla čokoláda. NIKDY se NIKOMU "nedrápal" do jídla, NIKDY od NIKOHO nechtěl ochutnat, ač bychom mu samozřejmě rádi dali cokoli. Naopak, jakmile nastala doba jídla - bylo zle...
+ nepozře jogurt,- jakýkoli,pribináček atp. pouze pudink nebo termix, ale vše jen čokoládové. Jedinkrát v životě pozřel dobrovolně jogurt - to mu bylo 6 měs a zbaštil můj, jihočeský bílý a vybral si to zřejmě do konce života.Jedl ho krásně, mlaskal si a já byla nadšená, jak mu chutná. Bohužel, to bylo naposledy, co ho jedl. Pak jsem vyzkoušela snad všechny druhy, nakonec jsem cca 6 měs. trvala na tom, aby snědl alespoň 1 kostíka se sušenkama ale i to byl boj, prostě jogurty nemá rád. Ze zoufalství jsme skončili U něj prostě nefunguje,že chutím se člověk musí učit - 6 měsíců téměř každý den jedl jogurt a stejně ho nemá vůbec rád. Horor byl i s UM - přecházeli jsme na něj cca rok (od roku do 2let)- po půl roce (tj. v 1,5 roce) byl velký úspěch, když vypil 120 ml 2x denně - děs běs! Na tom kostíku jsem trvala hlavně proto, že když jsem si spočetla, kolik mléka (vč. mléčných výrobků) do sebe za den dostane, kolikrát jsme se nevyhoupli ani ke 300 ml (kojila jsem ho až do dvou let - od cca roka jen v noci a ráno ale o množství si nedělám vůbec žádné iluze - vždycky jsem měla mléka spíš méně, než více..)
Navíc na 1,5 roce začal komplet odmítat veškeré ovoce (které bez tím bez problémů jedl - tedy vyjma tropického, to jsem mu nedávala záměrně), na milost vzal pouze kompotované broskve. Nakonec jsme skončili u psychologa s tím, že ani on neporadil - tvrdil nenutit - tzn. že Kubča byl zanedlouho pouze na rohlíkách, kukuřičných křupkách a mase... Takže tohle u nás prostě nefunguje. Takže v zájmu zachování mého dobrého duševního zdraví a jeho zdraví fyzického má spustu věcí na povel - prostě jablíčko, případně hruška se musí jíst, protože by ho bolel "bobánek", také trvám na tom, aby snědl alepsoň něco z jakéhokoli jídla, kterému předložím. Samozřejmě nenabízím nic, co vím, že domítá. Nová jídla zkouším velice opatrně, jakoby mimochodem a doma i s tím, že mám v záloze jídlo, které jí - kolikrát se mi totiž stane, že se "sekne" a nechce jíst vůbec nic - a to třeba celý den. (Celkem se osvědčila i restaurace s dětským koutkem - ví, že když alespoň něco nesní, nemůže si jít hrát) jakmile nějaké jídlo, které jedl delší dobu nejí, vyřadí ho prostě z jídelníčku.
Jakékoli nové jídlo je fakt záhul na nervy - i blblý těstoviny se naučil jíst až tak na 2 letech, a to jsem u toho ještě musela vymýšlet, jakým podfukem je do něj dostat, aby alespoň chutnal... Nakonec zabraly obrázky s písmenky : "hele, B, jako Babička, Kubčo, zbašti babičku - jů, ty jsi zbaštil babičku, ty jsi teda bambula... atp... "
On navíc NECHCE ochutnávat nové věci - ještě nikdy neměl med, marmeládu, sýr, nutelu, žádnou pomazánku - prostě namazené pečivo čímkoli, ani párek, rajčata, ovocné knedlíky, míchaná vajíčka, o chipsech, limonádách atp. nemluvně...on to prostě neochutná! já bych mu fakt dala i klobásu, kdyby jí snědl - vděčná, že přijal novou chuť.
Co se pití týče, téměř výhradně pije čistou vodu, nebo slabý bylinkový neslazený čaj - džus, nebo vodu se šťávou tak 1x za měsíc....
Naštěstí jí celkem zeleninu - sice jen syrovou, vařenou jen v polévce - o velikosti pidikousíčků (není z toho poznat, že je to zelenina). Jo a miluje topinky - klasicky na sucho opečené, lehce osolené, očesnekované a potřené domácím sádlem.... děda naučil...
Já navíc fakt moc ráda vařím a peču (nejsem zvyklá vařit z polotovarů, denně doma vařím, i polévky, každý týden peču) a podle okolí i chutně a zdravě, ale s mým synkem to už fakt není o radosti z vaření. Jeho jídlo zdržuje a obtěžuje, navíc nemá pocit hladu spojený s tím, že by měl něco sníst - o to je to horší...
Od září chodí do školky a i učitelky mi tvrdili, že něco podobného v životě neviděli... Naštěstí se tam dost zlepšil - jak vidí ostatní, že jedí, jí taky, ale to až po cca 3 měs. Ze začátku tam konzumoval pouze suché pečivo a vodu, takže když jsem se ho ptala, co měl dobrého,dozvěděla jsem následující: "Maminko, dětičky měli chlebíček namazanej a čajíček (slazený sirupem), ale já jsem to nechtěl, poprosil jsem paní učitelku aby mi dala suchej chlebíček a vodičku a to bylo móóóc dobrý" - no, čo s takými vojakmi....
Teď taky zabral Mikuláš - doufám pevně, že to vydrží - slíbil mu, že bude pěkně papat - zatím se snaží...
Takže "milá" Zuzana mne lehce nadzvedla - přeju Ti, že máš normální dítě, které normálně jí, ale věř, fakt nevíš, o čem mluvíš! Pokud dítě na jídlo otevírá pusu, je všechno v pořádku. Pokud ale neotevírá - co budeš dělat???? PORAĎ!!!! CHYTRAČKO! POČKÁŠ! hodinu, dvě... pořád neotevírá... po cca 6-ti hodinách už budeš lehce nervózní (ráno v cca 7 vypil 120 mléka a teď je 13:00 a do té doby nepozřel NIC, je mu 1,5 roku a je hodně živý, pořád někde šmejdí, běhá skáče, nezastaví se... musí mít už přece hlad! Garanguju Ti, že v pět už budeš fakt dost nervózní. v půl šesté sní pár kukuřičných křupek, pak se uráčí vypít 150 ml mléka před spaním... druhý den totéž - nevěřím, že zůstaneš klidná!!!
Mám spoustu kamarádek s malými dětmi - vrstevníky Kubíčka, ale z toho množství cca 30-ti dětí je takový jen Kubča a jeho malá kamarádka o půl roku mladší. Já si je hrozně ráda půjčuju a krmím je - je to úžasný pocit, pokud dítě na jídlo otvírá pusu a všechno slastně baští a kolikrát si u toho ještě mlaská..:)... já to fakt neznám...
P.S.: Moje dítě má 3 roky a 3 měs. a ještě neochutnalo ani zmrzlinu - jí jen suché kornoutky - to je ale velikááá pochoutka a "za odměnu"! Zas ale vyjde celkem levně, chlapec:)
P.P.S.: To mi zase nadzvedlo mandle, když někdo píše o něčem, co nezažil...
|
|
|
| sextánka | 
|
(8.12.2008 14:57:44)
Zuzano, dnes už se nad tvými názory jenom pousměju, před 2 roky bych chytla hysterický pláč...
Mám 3 děti, vše s nimi dělám stejně, dvě jedly krásně, všechno, občas i "dobrůtky", třetí dcera kolem jednoho roku nejedla nic. Nakonec jsem byla ráda, že jedla slané tyčinky /sůl jsem oloupala/, suché těstoviny, občas trochu kuřecího masa a jeden typ sladké přesnídávky. A kojila jsem ji. Mrkev v jakékoliv podobě, brambory, jakoukoliv zeleninu, banán, maso, mléčné výrobky - nic. To zoufalství matky si umí představit jenom ty, které to zažily.
Jednou jsem jí kolem 1,5 roku zkusila dát hamburger a světě div se, ten jí chutnal. Vysála jsem z něj všechen tuk, utřela přísady a dcera do sebe dostala červené maso! Takže od té doby jsme se nějaký čas chodily jednou týdně - "dojíst". A určitě to nebylo vychytralostí dcery, že by čekala na ten hamburger, ona už nejedla půl roku před tím. Bohužel se u nás potom ukázalo, že problém byl v alergii na některé potraviny, teď už dcera jí, až se cpe.
Takže buď ráda, že tvé dítě jí, je to dar!
|
|
| VIrena | •
|
(8.12.2008 15:20:31)
Můžu vás všechny uklidnit. Sama jsem to problémové dítko, které nejedlo, když tak s velikým křikem a ještě jen to, co nezbytně muselo... pohrůžky nepomohly a jen zhoršovaly situaci.. a to uklidnění?
Dneska jsem dospělá ženská, v jídle se nenimrám, sním vše (krom nejvnucovanějšího mléka, které mi zprotivili úplně)...
Možná zábavná pointa: moje nejoblíbenější jidlo se postupem času staly různé zeleninové saláty (ovšem ke každému jídlu jsme je jako děti dostávaly i doma...) a podobné zdravé jídla..
Takže maminy, nelekejte se, nenechte si narůst vrásky.. i nejedlík normálně vyroste a dospěje do zdraví. Ono to tělíčko si samo řekne DOST!..
|
|
| Petra+Matysek | •
|
(8.12.2008 15:23:17)
Ahoj Zuzano,
obvykle v diskusich nereaguju a jsem jen pasivni ctenar, ale tvuj prispevek mi neda. Jako kazda prvorodicka jsem vzdy brala vsechno moc vazne a snazila jsem se o to nejlepsi ve vsech smerech. Uz v tehotenstvi jedla bio potraviny a troufam si rict, ze se stravuji velice zdrave. Slazene napoje, chipsy ani cokolady nemaji u nas doma misto a nejen to, nepouzivam ani polotovary a vse se snazim varit od zakladu a propaguji rozmanitou stravu. Po narozeni meho syna jsem v pri kojeni stale dodrzovala zdravou vyzivu a dbala na to aby maly mel pestrou stravu kdyz jsme zacali prikrmovat. Opet dle trendu dnesni doby (ktere jsou opet jen navratem k tomu co pro nase predky bylo naprosto normalni) jsem kupovala bio potraviny a varila malemu cerstve prikrmy, nikdy nemel slazeny caj pouze maximalne slaby cajicek a jinak pije vodu atd atd. Presto ze v zivote nevidel cokoladu, slazene napoje a dalsi "nezdrava" jidla, se asi zhruba v roce rozhodl, ze zelenina neni pro nej a ze jist bude jenom vyhradne maso, syr a jogurty. Pres veskerou snahu kdy mu (stale porad jeste) denne predkladam zeleninu, ovoce, maso, ryby, testoviny, ryzy atd ji jen a jen maso ostatni plive. Jist dostava 5 krat denne, kdy sedi v zidlicce a vi ze je cas na jidlo. Kdybych se ridila tim, ze obcas holt nema chut tak uz bych byla davno v sanatoriu. Realita je takova ze pokud na nej obcas nehouknu a nenaji se i toho co mu moc nejede, tak bychom asi uz byli podvyziveni. Jo idealne jsem si to taky tak predstavovala, ze ho uz od mala naucim na neprislazovane, domaci chute, a ze kdyz bude jist v presne stanovenych intervalech nastavi se stravovani optimalne, ale pravdou je ze se mi na to zvysoka vyprdnul a ji si jen co chce a kdy chce. Takze asi mas stesti, ze tvoje dite te tolik nezkousi a ji rado :)a moc ti to preju...ale nemuzu podporit tvoji teorii, protoze me se bohuzel neosvedcila...
S pozdravem,
Petra
|
| gajka, syn 4 roky | •
|
(8.12.2008 16:21:00)
Hmhm..nemyslím, že by to bylo vše takové černobílé..jasně, že jsou asi děti, kteří mají rádi sladkosti, během dopoledne sní tu kinder, tu tatranku, tu lízátko a pak se maminka diví, že nechtějí oběd, ale myslím, že jsou děti, které opravdu chuť k jídlu nemají, a to bu´d dlouhodobě a nebo prostě v nějakém časovém období. Např. náš syn cca kolem 1,5 roku jedl delší dobu jen mandarinky a kukuřičná lupínka + sunar. Opravdu nic jiného nebyl ochoten pozřít, maximálně ochutnala ale prostě více než 1 lžičku. Zkoušela jsem vše možné, nechat hladovět, ale to nic nepřineslo, byl ještě malý na to, aby si řekla ahaaa tak ná nejím polévku a proto mám nyní hlad, naopak začal být ukňouraný, mrzutý a také celkově oslabený, ale prostě nejedl. Pomalinku se to začlo lepšit anyní jí jen "to své" ale jí, např. miluje rajčata, ale nesnáší okurky. Ovoce si vždy na nějaká čas oblíbí 1 druh a ten má rád, jiného se ani netkne. Prostě má svůj vyhraněný jídelníček, sladkosti téměř odmítá, protože má přesně své 2-3 druhy např. čokolády nebo bonbóny a jiné prostě nejí (a to se mu ještě chutě, mění, takže často dojídáme s manželem zbytky, co dostane od babiček a on to prostějen zhlédne a řekne: tyto už nemiluji). Ve školce např. půl roku se ničeho nedotkl, a to opravdu ničeho, pak pomalu ochutnával a nyní tj. po 1,5 roce je vždy první hotový, protože se mu líbí, že paní učitelka ho vždycky pochválí...pro mne velmi zvláštní až nepochopitelné, protože doma je samozřejmě louda.Takže moje doporučení by bylo zkoušet předkládat různé chutě, které by mohli prcka zaujmout, třeba i různé druhy ovocných či zeleninových šťáv, zkoušet ho zapojit i do přípravy jídla např. od té doby, co sám odděluje hlavičky brokolice si jí orpavdu oblíbil, pokud by to trvalo déle, doporučila bych i nechat udělat krevní rozbor, zda je vše v pořádku ohledně železa a minerálů a pročíst na internetu alternativy dříve oblíbeného "rybího tuku", synovi třeba opravdu zjistili nedostatek vitamínu B, který s chutí k jídlu částečně souvisí
|
| Insula |
|
(8.12.2008 18:13:36)
Gajko, to taky známe. Dcera ve školce sní a u babičky sní všechno, ale doma se v jídle nimrá. A rozhodně to není tím, že bych vařila špatně. Jednou přijela od babičky a ptala se mě, proč taky někdy neudělám bábovku. S nostalgií jsem vzpomínala, jak jsem jí párkrát udělala a pak jí rozdala, neboť se jí nedotkla. Ale od té doby, co jí měla u babičky jí baští. 
|
|
|
|
| Cucaracha+Daniela 5let+// | 
|
(9.12.2008 14:07:42)
Kéž by vše bylo tak ideální!
Myslela jsem si to samé, ale ouha - po návratu z nemocnice po operaci nám dcerka nechtěla jíst co předtím.
Snídani vynechává, ovoce a zeleninu už nechce taky syrovou, takže zeleninku jen v polévce, špenát pouze s těstovinami.
Omáčky - to dříve baštila jakékoli, tak nyní vůbec.
Takže my s jídlem opravdu taky už nevíme co bychom připravili, možná mi příspěvky ostatních maminek něco poradí.
Ale rozhodně to není o tom předkládání zdravého, kvalitního dobrého jídla jak jsem se dočetla hned v prvním příspěvku.
A to nevnucuji žádné brambůrky, sušenky a jiné pochutiny z reklamy.
|
|
| Ninuška7 | 
|
(9.12.2008 18:14:09)
Ale ono to asi nebude všechno tak černobílé. Svému synovi jsem se taky snažila nabízet stravu kvalitní, pestrou a doporučovanou, ale i přesto mi přestal jíst jablíčko s mrkvičkou apod. Dnes ve svých 3letech jí vše, i čokoládu a "špatné" jídlo z reklam, ale to má za odměnu a né každý den. Protože ono ty sladkosti, které reklamy doporučují a pojmenovávají je jako zdravé, tak je pravda, že nejsou tak zcela zdravé, protože obsahují cukry, tuky, sůl... ale ani nejsou všechny tak špatné. Jen je třeba si trochu vybírat a občas si přečíst zadní stranu obalu.
No a na jednu stranu, proč bych mu měla upírat sladkosti, nevím, jak je vaše dítě staré, ale jak to budete např. řešit ve školce, nebo ve škole.
|
|
| markéta | •
|
(9.12.2008 20:03:59)
Nestačí jen kvalita, myslím, že paní doma nemá laboratoř
na rozbor potravin a není nutné veškeré propagované jídlo zatracovat.
Naše holčička také špatně jí, maso a ovoce se zeleninou nejí.
Podobně také nejí brambůrky, bonbony, lízátka, zmrzliny, hranolky
a jiné vymoženosti.
Já jsem to nejdříve dost řešila a znepokojovalo mne to.
Ale, nakonec si myslím, že pokud budu dítě nutit, nebo za jídlo
uplácet, nebude to dobré pro nic.
Děcko se zatvrdí, nebo bude mazaně očekávat slíbené benefity apod.
Já třeba mám k jídlu vždy nějako krátkou pohádku, třeba jíme jogurt,
tak vyprávim jak kočka Fína má ve spíži jogurty a hladová myšata jí je po tajnu sní....
To naší holčičku zaujalo a něco opravdu pojí.
No, a zbylé důležité vitamíny podáme na lžičce jako vitamínový sirup.
Je to lepší než dítě trápit a u jídla nutit.
Jídlo i kvalita jsou pochopitelně důležité, ale nebudeme se trápit jen proto,
že děti odvedle papají čtyřikrát denně biopotraviny a jejich maminka je paní dokonalá....
|
|
| Bridgetta |
|
(10.12.2008 10:07:00)
S touto problematikou mám přebohaté zkušenosti - můj malý syn několik měsíců téměř nejedl. Naštěstí byl kojen, takže měl alespoň nějaké živiny ode mně, jinak by snad zemřel hlady. Za den snědl třeba jen 2 lžičky jogurtu, jednu lžičku přesnídávky, 3 lžičky kaše, k obědu nic... Byla jsem zoufalá a neustále běhala za pediatričkou, která ovšem vše sváděla na růst zoubků. Po 4 měsících mu na můj nátlak konečně vzala krev a zjistila fatální nedostatek železa, zvýšené jaterní testy a značnou podvýživu. Začali jsme dávat kapičky s železem a malý začal konečně pěkně papat.Řekla bych, že teď se vyloženě cpe, dohání co promeškal. Ale do teď máme zvýšené jaterky a je opožděný ve vývoji, což podle mně způsobila jeho podvýživa a nedostatek živin, které takto malé dítě nutně potřebuje. A to jen kvůli lenosti a ignoraci padiatra. Takže pozor, zdravé dítě má přirozenou chuť k jídlu a když jíst odmítá, může jít o závažnější problém.
|
|
| adjula | •
|
(11.12.2008 12:52:29)
tak to je vidět, že máte jenom jedno dítě :). já mám dvě dcery, které vychovávám stejně a jsou rozdílné i v jídle. starší je 4,5, měří 101cm a váží 12kg. do roku a půl jedla, co jsem jí připravila, ale pak už jenom rýži, brambory, rohlík bílý a bramborovou kaši. protože nemá žádné svaly,nastal problém s páteří, tak jsem nastavila donucovací pravidla. její babička jako válečné dítě byla jeden měsíc na vykrmování v olivově léčebně. takže strašíme výkrmnou a dcera jí o něco více.
|
|
| 10.5Libik12 | 
|
(11.12.2008 15:53:30)
Zuzko,
jedno dítě matky s odporem k reklamám a čokoládám, co neotravuje s jídlem, bohužel nemůžeme přijmout jako univerzální řešení pro několik milionů dětí v ČR.
Je hezké, žes poradila, ovšem k závěru, že máš recept na všechno, je tvá zkušenost strašně bezvýznamná a náhodná.
|
|
| Magdarinka |
|
(15.12.2008 22:22:35)
Matně si vzpomínám na období před sedmi lety, kdy mému tehdy ročnímu synkovi chutnalo úplně všechno, do dnes miluje ovoce a zeleninu, i když u oběda sebou občas plácne o zem a dělá, že je po něm, aby nemusel v té porci zdravé pochoutky pokračovat.
Ovšem jeho dva sourozenci...zrovna dnes jsem se už vztekala u stolu, kdy tříletý Miki ječel, že jídlo "nemá jád" a roční Dora se snažila vyvrtět z náručí. A to byly špagety s tvarohem a špenátem, docela normální jídlo, ne?Už si nevzpomínám, kdy jsem se v klidu najedla.Radu nemám, momentálně občas zatlačím na pilu a houknu , na starší to pomáhá a většinou se chytí, za malou občas běhám s jogurtem či nastrouhaným jablkem. Hrůza, před pár lety bych nad takovou matkou kroutila hlavou. Přeji sobě i všem podobně zasaženým hodně síly, o tu jde především.
|
|
|
(ale u ní se na tv dívá až od 3 let).
V její náručí
Řípská pouťLitoměřice 
Mezinárodní den tancePraha 1 
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověkuOlomouc 
Mamuti na TočníkuBeroun 
Westernová hernaPlzeň-město 
Řípská pouť
Mezinárodní den tance
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověku
Mamuti na Točníku
Westernová herna
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)