| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Názory k článku Stresující vyšetření podruhé

 Celkem 182 názorů.
 Hana 
  • 

Blahopřeji! 

(7.8.2008 8:56:57)
Tvůj příběh je dojemný a krásný, jsem moc ráda, že si můžeš užívat zdravého miminka, těm doktorům bych nakopala co by se do nich vlezlo. Na Tvém místě bych to asi trošku zmedializovala, poslala to na různé ženské a zdravotnické servery, protože mnoho doktorů si vůbec nedokáže uvědomit, že nejsou neomylní a že ženám nelze nutit jejich vidění věci, když samy nechtějí. Ale klid a pohoda je samozřejmě hlavní a nedivím se Ti, že už se s nimi zabývat nechceš, když sis jich "užila" tolik.
 KackaMik+8/05+1/08+6/16 


Re: Blahopřeji! 

(7.8.2008 9:07:55)
~s~ Moc Vám gratuluju! A přeju ať už je vše pořád jenom v pořádku! Obdivuji Vás, Vaši trpělivost, Vaši víru ve zdravé miminko a za Vaše odhodlání!
Budu se těšit na další Vaše krásné pokračování o tom jaký je Peťulka šikulka :-)
Mějte se krásně!
 Katka,kluci 5 a 9 
  • 

Re: Blahopřeji! - pro Hanku 

(7.8.2008 10:20:13)
Jasně, zmedializovat a sprdnout je , že zbytečně plašili!! Ale taky je medializovat a soudit se s nimi, když něco nezjistí - přece měli včas vyšetřit a řešit... ne že bych něměla k našemu zdravotnictví výhrady, ale někdy fakt nevím, co bysme vlastně chtěli.
Pro autorku: moc gratuluji ke zdravému mimču.
 Nerida 


Re: Blahopřeji! - pro Hanku 

(7.8.2008 12:09:34)
Gratulace k zdravemu chlapeckovi!

Co se tyka doktoru, ti se asi nezavdeci nikdy, ze jo. Nabidnou vysetreni, spatne. Nenabidnou vysetreni, zase spatne. Maji ta vysetreni teda nabizet, nebo ne?~j~
 Lída,3 kluci a holka 


Re: Blahopřeji! - pro Hanku 

(7.8.2008 12:19:38)
Nerido, to je přeci jednoduchý, ne? Nabízet, ale nevnucovat, a pokud odmítneš, tak nevyhrožovat.
 Nerida 


Re: Blahopřeji! - pro Hanku 

(7.8.2008 12:23:14)
Ja jsem prvni cast necetla, nevedela jsem ze autorce bylo vyhrozovano pokud nejake vysetreni nepodstoupi. Nakonec obe piseme o tomtez, ne?
 Bumbi&05,08,10 


Re: Blahopřeji! - pro Hanku 

(8.8.2008 14:19:39)
souhlasím - nabízet, ale nevyhrožovat.

Když jsem odmítla tripple test u prvního dítete, reakce sester u mého gynekologa byla: "co blbnete, vždyť je to zadarmo, a do xy. týdne to můžete kdyžtak dát pryč!!!"

Tři roky nato u druhého dítěte reakce: "a to chcete postižený dítě, jo?"

Jakoby mi jen samotné jití na ten test mělo zaručit zdravé dítě :-©
 10.5Libik12 


Re: Blahopřeji! 

(7.8.2008 15:26:06)
Já ti gratuluji z celého srdce.

ve vztahu k doktorům bez rad, nemysleli to špatně, nicméně tě připravili o spoustu nervů, těžký.
Užívej si a prď na ně.
 Novotňásci 


Re: Blahopřeji! 

(7.8.2008 20:38:42)
Také se přidávám k blahopřání.Blahopřeji vám k zdravému rozumu,který mnoha rodičům v takové situaci chybí.A také k tomu,že jsi se nezapsala do řady žen,které své dítě usmrtili ještě před narozením.Je to článek na zamyšlenou právě pro ty,kdo se k takovému kroku rozhodují právě proto,že by mohlo být jejich dítě postižené.Bohužel neexistuje statistika zdravých dětí,které se (ne)měli narodit zdravé a přesto se narodili. Proč asi.Byla by to statistika pochybení lékařů.A to lékaři přeci nepřipustí.Oni jsou přece neomylní.
 Insula 


Re: Blahopřeji! 

(7.8.2008 20:50:02)
Lidko, myslím, že tak to není. Nemyslím si, že taková "statistika chyb" by byla někomu prospěsná. Určitě ne rodičům, takto "ztraceného" dítěte, pro které to i tak musí být obdobím hrůzy.
A navíc třeba existuje, jen se o ní jako laici nedozvíme tak snadno a já myslím, že je to dobře.
 Novotňásci 


Re: Blahopřeji! 

(7.8.2008 20:54:26)
Já ale nemám na mysli statistiku potratů,ale statistiku zdravě narozených dětí,které měli být údajně postižené nebo se narodit mrtvé.
Zkusím se zeptat kamaráda lékaře jestli něco takového existuje.Bylo by to velice zajímavé.
 Insula 


Re: Blahopřeji! 

(7.8.2008 20:59:26)
Ach tak, asi jsem to špatně pochopila. ;)
 Novotňásci 


Re: Blahopřeji! 

(7.8.2008 21:04:01)
Já to asi poprvé špatně formulovala.
 Jana 
  • 

Re: Blahopřeji! 

(13.12.2008 0:05:52)
Pochybuji, že si kamarád lékař o sobě myslí, že je neomylný, jak ty píšeš. Mám matku doktorku a k pacientům se chová jako k partnerům. Jasně, že se najde špatný doktor, ale je hodně i těch férových. To je můj názor.
 huhu 
  • 

bud rada 

(7.8.2008 9:06:40)
bud rada a lekarum nic nevycitej. Jednou jsem videla v tv dokument, kdy si byla mamina zoufale nestastna z toho, ze se jim narodilo velmi tezce postizene dite a pritom UZ ani testy nic neukazali - mela to byt zdrava holcicka. Takze - funguje to na obe strany, bud rada, ze zrovna ty jsi mela stesti. Lekari ti nic neukradli, jejich cilem je narozeni zdraveho miminka, coz chce i vetsina maminek. A testy slouzi k tomu. Ze nejsou stoprocentni - to neni tajemstvi...
 Hana 
  • 

Re: bud rada 

(7.8.2008 9:14:07)
Jenomže blbé je, že si spousta z nich myslí, že stoprocentní jsou a dokážou maminám vnutit věci, na které by ony samy, kdyby k tomu nebyly tlačené, nikdy nepřistoupily. Nemám nic proto prenatálním vyšetřením, pokud jsou v souladu s tím, co chci já, ale ze strany lékařů by to častokrát chtělo větší pokoru. Kterýpak dr. vám po ultrazvuku napíše: je pravděpodobné, že jsem viděl tohle a tohle, ale na 100% si za tím nestojím a rozhodnutí je na ženě? Přitom by to samozřejmě žádná hanba nebyla, je to normální. Ne! Každý napíše: našel jsem toam toto a toto, doporučuji, ne-li žádám udělat toto a toto!
 jana38 


Re: bud rada 

(7.8.2008 10:06:24)
huhu, cílem lékařů je narození zdravého miminka, jo? To je kravina. Buď je to miminko zdravé, a pak se narodí zdravé vyšetření-nevyšetření, nebo má nějakou vadu, a pak se s tou vadou narodí a případně se ta vada po porodu operuje (je-li to možné).
Jediný způsob, jak dosáhnout rození jenom zdravých miminek je ta nezdravá miminka eliminovat v těhotenství ukončením těhotenství. Nic jiného medicína neumí. A v ČR se této "léčby" ukončením těhotenství využívá hojně. Zatímco v západní Evropě se počet potratů z lékařského důvodu pohybuje kolem 4% z celkového počtu potratů, v ČR je to 17% z celkového počtu potratů. Pak máme tak krásnou novorozeneckou úmrtnost, protože spoustu dětí, které by se narodily s vadou a případně nepřežily odstraníme už v těhotenství. No a někdy se s tím svezou i zdravá miminka. Protože ta vyšetření (jak se ukázalo i z tohoto článku) nejsou nikdy stoprocentní.

Lékaři nikdy nemůžou zaručit nikomu, že se narodí zdravé miminko. To je nesmysl. Pokaždý, když otěhotním, musím počítat, že se mi přes všechnu lékařskou péči může narodit postižené dítě a stejně tak na druhou stranu, i přes veškerá vyšetření je možné, že mi lékař doporučí potrat ze zdravotních důvodů a dítě přitom postižené nebude. Taková je realita. Nedělejme z lékařů Bohy a netvrďme, že jsou přístroje neomylné. Mýlí se jak lékaři, tak přístroje.
 huhu, holky 5 a 3 
  • 

Re: bud rada 

(7.8.2008 10:17:59)
no - a co myslis, ze je cilem tech vsech testu, kdyz ne narozeni zdraveho mimina? samozrejme, ze to lekari nezaruci. A ty testy ukazuji vsechny jen PRAVDEPODOBNOST. A tu miru pravdepodobnosti znaji prave ti odbornici. Ve zprave jsou vysledky testu - zadne "mimco bude postizene". ty zpravy nejsou urcene pro maminy - kdyz jim nerozumi, nemely by je cist :-D.

Ale souhlasim s tim, ze by lekari meli tu zpravu spravne podat a vysvetlit a mit pochopeni pro vydesenou maminu.

Kazdopadne mi prijde vuci lekarum nefer jim nadavat, jak zpusobili te ci one mamine stres v tehotenstvi. Ja si takhle prozila prvni tehotenstvi a dneska se stydim za to, ze jsem to lekarum vycitala. Oni za to nemohli. To ja jsem spatne pochopila jejich ulohu.

A - ano, autorka muze byt rada, ze to dopadlo dobre, ze ma zdrave mimino. Mohlo se ji skutecne narodit mimino postizene a litala by z jedne operace do druhe. Jedne zname takto zachranili dite - vedeli na co maji byt pripraveni a hned mimco svistelo na jipku a operace sla za operaci. Dnes je mala zdrava. A vite co? Lekarum jsou ti rodice neskutecne vdecni.
 Vrtulka* 


Re: bud rada 

(7.8.2008 10:25:24)
Huhu, upřímě si myslím, že účelem všech těch testů je, aby společnost ušetřila na péči o případně ne úplně zdravá miminka. Ve většině případů je toho dosaženo potratem.

A věřím, že někdy jsou maminky sakra v právu, když se cítí být díky lékařům pod tlakem, ať už v případě odmítání testování nebo v případě pozitivních testů a následného nátlaku na potrat.




 Eva, 2 kluci 
  • 

Re: bud rada 

(7.8.2008 12:47:25)
1. nejde vše převádět na peníze, i když - ušetří také rodiče. Ono postarat se o postiženého potomka je velmi finančně náročné, navíc často nemohou ani do práce.
2.vyloženě mi vadí, když při velmi silném ! poškození dítěte (poškozený mozek reaguje jen na bolest, dítě přežilo cca 1 měsíc, navíc neustále týráno všelijakými vyšetřeními) je toto po porodu "za každou cenu" oživováno..
3. Příroda zařídila k přežití eliminaci nezdravých jedinců. (jsem chovatelka několika druhů zvířátek a vidím toto dnes a denně - není to příjemný pohled, ale co nadělám..) Matka se tak nestará o jednoho postiženého, ale porodí třeba další 3 zdravé děti, o které je schopna se postarat. I u přírodních kmenů lidí se vyskytuje stav, kdy při období hladu jsou zabity děti, neboť děti bez dospělých nepřežijí, kdežto dospělí mohou mít další a další potomky. A také postižení potomci často nemohou mít své potomstvo, nebo jen geneticky postižené.
4. i nemoci eliminují stav méně imunitně odolných lidí na světě, což "ozdravuje" populaci.
5. nejsem fašista a tento stav zajistila sama příroda, bez rozdílu ras a náboženství.
Samozřejmě nejsem pro, aby postižené potomstvo bylo zlikvidováno, jako se tak děje u zvířat, ale pokud je to medicínsky možné, jsem pro předčasné ukončení těhotenství. Vždyť často jsou ukončována i z daleko "méně závažnějších" důvodů..
 luca 
  • 

přirozený výběr 

(7.8.2008 22:49:52)
Je to nerozmotatelně těžké, ale faktem je, že když přirozený výběr nefunguje, dědí se slabé geny dál a nekonečně a znásobeně dál. Já bych třeba bez ATB už asi dávno nebyla!
 sova 
  • 

Re: bud rada 

(7.8.2008 12:58:40)
A myslíš, že je to tak správně nebo ne? - myslím tu myšlenku "ochrana společnosti před nemocnými novorozeňaty s potenciálně drahou léčbou, nebo spíše péčí v ústavech?" Neptám se sarkasticky, jenom se napojuji na vlákno s touto myšlenkou.

Já se totiž obávám, že v teoretizující rovině - společnost BY SE MĚLA POSTARAT, vytvořit rodičům postižených dětí materiální podmínky, asistence.. v tom mají všichni jasno, jen ať se "společnost" stará, to je správné.

Ale narazí to v okamžiku, kdy "společnost by se měla postarat" bude znamenat poplatky, o řekněme tisícovku měsíčně větší daně, nebudou peníze na neplacená očkování proto, že se těch postižených bude rodit více.

Není to hezká ani příjemná úvaha,jenže prostředky na zdravotnictví i následnou péči o těžce postižené nerostou na stromech.
 Eva, 2 kluci 
  • 

Re: bud rada 

(7.8.2008 13:50:33)
toto téma je opravdu hodně diskutabilní..
Pokud je matka, která ví, že bude mít postižené dítě, schopná psychicky, fyzicky i finančně, ať to dítko klidně porodí..
Ve spoustě rodin je však postižené dítě obrovským zásahem do vztahu, do psychiky jednotlivců i příbuzných, dále již nemožnost mít další dítko..
Myslím, že je dobře, že postižení medicína dokáže s velkou pravděpodobností objevit. Ale rozhodnutí zda ukončit či neukončit by mělo být na rodičích a ti by měli být hlavně soudní - i zda oživovat, či ne. A rodiče, kteří takto ukončili těhotenství by neměli být "věšeni".
Má kamarádka málem skočila z okna, protože si dávala za vinu, že nebyla schopna si vzít velmi postižené dítě oživované za každou cenu domů. Nicméně - i v lékařské péči na JIPu tělo holčičky nepřežilo víc jak 1 1/2 měsíce - nebylo to dítko životaschopné, i když to bylo zřejmě způsobeno komplikacemi až při porodu. Teď po letech má 2 krásné a úplně zdravé holčičky.
Samozřejmě je také rozdíl, o jaké postižení jde - sama bych se asi těžko vyrovnávala a byla fyzicky schopná se postarat o silně mentálně poškozené dítě. Dítko s fyzickou vadou bych snad zvládla.
 jana38 


Re: bud rada 

(7.8.2008 10:30:25)
huhu, zkus mi prosím ještě jednou vysvětlit, jak může být cílem vyšetření narození zdravého miminka. To jako když by se ty testy neprovedly, tak se miminko nenarodí zdravé nebo jak????
Rozumím tomu, že je dobré absolvovat v těhu jeden uzv, který ukáže operovatelné vady (i když jak je vidět, ani ten uzv nemusí být bez chyb). Ale proč dr. stresují matky vnucováním dalších a dalších uzv, amniocentéz, triple testů a podbných, když o to žena nestojí a je dopředu smířená s tím, že se jí může narodit postižené dítě a je ochotná ho přijmout.
Měla jsi vidět to haló, co nastalo, když jsem se v druhém těhu registrovala do porodnice a v těhu průkazce jsem měla poznámku, že jsem odmítla triple testy. Ty nechápavý a pohrdavý pohledy a poznámky - vy nemáte triple test? to jako chcete aby se vám narodilo postižený dítě????

A co se týče pravděpodobnosti, já jsem statistiku na VŠ měla, já vím, co je to pravděpodobnost a vím, že nic není stoprocentní (leda smrt). Ale u mnoha doktorů a sester mám z jejich chování pocit, že jejich mozek se s matematikou potkal naposledy na základceRv
Až se naučí oni tu statistiku a její výklad a až se naučí chovat se k pacientům slušně a respektovat jejich rozhodnutí odmítnout nějaká vyšetření, tak pak nebudeme číst články o stresujícím vyšetření v těhotenství.
 Lída,3 kluci a holka 


Re: bud rada 

(7.8.2008 11:16:04)
Madlo, já mám bohužel pocit, že doktoři se statistiku nenaučí nikdy. Stačila mi přehršel historek, které nám vyprávěl náš vyučující statistiky (historky nasbírané při výuce téhož na medicíně). Tomu se místy člověk nemohl ani smát...
 Jarka 
  • 

Re: bud rada 

(7.8.2008 11:34:37)
Nevím, co je na příspěvku Huhu nepochopitelného.
Snad nechce tvrdit, že lékaři jsou tady od toho, aby uměle snižovali porodnost nebo se jim nechce rodit další děti. To, že podstupujete vyšetření je jenom dobře, protože pak by se taky mohlo stát, že řeknou doktorovi, že jim žádná vyšetření neudělal. Proto se lékař jistí zápisem do těh. průkazky.
A ne každý rodič. pár si postižené nechá. Tak 100%ní to není.
 huhu, holky 5 a 3 
  • 

Re: bud rada 

(7.8.2008 11:47:40)
madlo ja jsem v prvnim tehu odmitla vsechny testy, take jsem vs a take jsem mela statistiku a pravdepodobnost na skole, a take jsem mela zapis v tehu prukazce. Nikdo se na me kvuli tomu krive nedival.

S druhym tehu jsem leccos prehodnotila, mam kamaradku co pracuje ve stacionari s postizenyma detma a vim, ze bych radeji absolvovala potrat. Nedivim se lekarum, ze se snazi maminam vysvetlit, ze pece o postizene dite neni takova romantika, jak si maminy mysli, kdyz prohlsuji "mimco si necham za kazdou cenu". Ja to taky prohlasovala. A pak jsem videla co to doopravdy obnasi, ze pece o postizene dite az zbytecne casto rozvraci rodiny (zpravidla chlap nevydrzi) a naprosto realne vim, ze bych to nedokazala. Ano, mas pravdu - ja osobne si myslim, ze casny potrat je lepsi nez narozeni postizeneho ditete. A lekari si to patrne mysli take. To, ze nektere maminy jsou romanticky nebo skalni krestanky - jejich vec. Nektere jsou hrdinky - zvladnou to. Ale hodne jich to nezvladne a o tech se nepise a ony samy se tim nechlubi.

ano, zcela jiste je pravda, ze lekari by se meli ucit jak jednat s pacientama, ale ja osobne mam s lekari vesmes zkusenosti dobre - co jsem chtela, to mi vysvetlili. A kdyz jsem se nezeptala - no - moje blbost.
 Vrtulka* 


Re: bud rada 

(7.8.2008 12:09:07)
Huhu, a když tedy ten pan doktor(gynekolog) dobře ví jaká je péče o dítě s postižením, kde myslíš že tu zkušenost mohl získat, že se k tomu tak fundovaně vyjadřuje? Nezlob se na mne, ale já opravdu roli lékaře nevidím v tom, že mi bude říkat, co mám nebo nemám dělat. Očekávám, že mi NABÍDNE a vysvětlí přínos testů. Jeho o jeho názor na mé rozhodnutí nestojím. Stejně tak o blbé řeči a křivé pohledy od dalšího zdravotnického personálu.

Věřím všem, komu připadá hrozný pohled na lidi s postižením v ústavech. Ten pohled totiž hrozný je. Ale představa života v domácí péči, pochopitelně s podporou asistenta apod bych řekla je o něčem jiném. Jen už to tolik netluče do očí. BTW spousta starých lidí dožívá také v ústavech. Také se jim to asi kolikrát nelíbí. Měli bychom je kvůli tomu předem humánně utratit abychom jim ušetřili trápení?
 huhu, holky 5 a 3 
  • 

Re: bud rada 

(7.8.2008 13:14:07)
no, ale ja jsem nepsala, ze lekar ma rikat co ma kdo delat. Vzdyt to ani nedelaji. Je to jen doporuceni. Alespon tolik ma zkusenost. A jak jsem psala - lekari v mnoha pripadech by jiste meli zapracovat na tom jak jednat s pacientama.

na druhou stranu si uvedomuju jak je to tezke. Moje gynekolozka rezignovala a nerika nikomu nic. Jedna mamina by chtela mimino jakekoliv a chape jako urazku, ze musi na testy. Jina zase chce mit vsechno pod kontrolou a ono se to nepovede. A nakonec si obe stezujou na ni. Ona neni vsemocna a neni ani telepatka.

nevim jak to vypada v ustavech, nikdy jsem tam nebyla. Byla jsem ve dennim stacionari rodinneho typu, velmi milem. jenze jsem slysela i vsechny pribehy ze zakulisi - a - neni v tom nic romantickeho, je to neuveritelne tezke a bolestive a ne vsichni to zvladaji. Na stacionar prispivame rocne nemalou castkou z podnikani. Presto bych nevahala a sla do potratu, kdyby lekari tvrdili, ze to vypada na postizeni.

Casny potrat pro me neni vrazdou. Romantici i katolici si mohou myslet neco jineho a kamenovat me, ja si myslim zkratka tohle a nemam problem se svedomim.

Chapu, ze pro nekoho to problem je - pak ma moznost se vysetreni vzdat. Proc to tedy tak neudelate? Proc misto toho podstoupite vysetreni, strersujete se a pak na doktory nadavate..? Tohle zase nechapu ja. Kdyz vite, ze mimco chcete za vsech okolnosti...
 Denyna 


Re: bud rada 

(7.8.2008 11:14:57)
Huhu, cílem těch testů pro mě jako pro matku by měla být informace o pravděpodobnosti výskytu NĚKTERÝCH vad. ŽÁDNÝ test ti zdravé dítě nezaručí.
Naopak, souhlasím s Vrtulkou a Madlou.
Zprávy a výsledky mě teda sakra zajímají, jedná se přece o moje dítě a je jenom moje rozhodnutí, jak s těmi výsledky naložím. Když něčemu nerozumím, od toho celkem slušně fungují netové vyhledávače a měl by tak fungovat i každý dr. Bohužel často nefunguje:(
 huhu, holky 5 a 3 
  • 

Re: bud rada 

(7.8.2008 11:53:01)
no, to je jasny, ze jistotu nema nikdo, ze testy rikaji pravdepodobnost a je ptoreba je spravne interpretovat a i pak je to pouze pravdepodobnost. A samozrejme, ze by mamina mela byt informovana. Ale ta zprava je opravdu jen mezi lekarema. Pak by ji ten jeji lekar mel vse radne vysvetlit. Ja moc nevim, co resite. Pripada mi, ze povazujete lekare za zlo nejvetsi, co jenom prekazi prirozenym porodum. Mozna, az jednou vase dite zachrani, tak to prehodnotite...ale - samozrejme nepreju vam takove zazitky
 Denyna 


Re: bud rada 

(7.8.2008 12:13:47)
Lékaři jsou přece od toho, aby léčili a zachraňovali, ne?
Co je potřeba na fyziologickém těhotenství a porodu léčit a zachraňovat?
Dle mého názoru se vyšetření a zásahů dělá zbytečně moc a jejich přínosy jsou přinejmenším diskutabilní
 Nerida 


Re: bud rada 

(7.8.2008 12:21:50)
Ale vysetreni je prece mozne odmitnout! Ja naopak jsem rada pokud mi doktor nabidne nejake vysetreni, tak se poptam na vyhody a nevyhody, co se tim konkretnim vysetrenim zjisti a na zaklade toho se rozhodnu.
 Vrtulka* 


Re: bud rada 

(7.8.2008 12:25:53)
Nerido, v tom je právě ten a vidím v tom zdroj mnoha stresů. Vyšetření samo odmítnout můžeš, ale je potom opravdu velké riziko toho, že si při každé příležitosti vyslechneš jak jsi nezodpovědná a zapříčiňuješ tím narození dítěte, které nebude zdravé:-©. Tenhle přístup jako "nabídnutí" fakt neberu.
 Nerida 


Re: bud rada 

(7.8.2008 12:32:27)
V tom to prave je, vybrat si doktora kterymu verim, ktery me bere jako partnera a ktery akceptuje moje rozhodnuti.
 hanadam 


Re: bud rada 

(7.8.2008 12:40:30)
Správně Denyno, jen se do nich do ty bandy zdravotnické pořádně obuj. Jen ve mne hlodá takový malý červík - na to, že někdo má fyziologické těhotenství a porod - na to přijdeš jak? Pohledem, a nebo laboratorním, přístrojovým, lékařským vyšetřením?
 Vrtulka* 


Re: bud rada 

(7.8.2008 12:44:14)
Hanadam, a to že jsi zdravá poznáš sama, nebo k tomu potřebuješ vyjádření lékaře?;) Ono totiž těhotenství není nemoc, je to fyziologický stav a proto není nutné jej léčit:-)
 hanadam 


Re: bud rada 

(7.8.2008 13:01:11)
Ano, vrtulko, ale zdraví se nerovná fyziologické těhotenství a porod. Poškozené dítě s VVV se narodí i těhotné naprosto zdravé matce v průběhu přirozeného porodu. Jinak řečeno, můžu být 100 krát zdravá a mladá s nulovou genetickou zátěží, a stejně se se mnou osud nehezky pohraje. A to bez předchozího vyšetření zjistíš až na tom porodním sále.
 Denyna 


Re: bud rada 

(7.8.2008 13:18:16)
Jenže i když se budeš dožadovat všech možných vyšetření, i tak se ti může stát, že tvoje dítě zdravé nebude. Nevyšetřují se zdaleka všechny VVV. To jen k té větě, že BEZ VYŠETŘENÍ se přijde na VVV až na porodním sále.
 Lída,3 kluci a holka 


Re: bud rada 

(7.8.2008 15:16:54)
Taky je klidně možné, že se na VVV přijde mnohem později - věc, kterou by nikoho nenapadlo hledat, ale mého syna ve 13 letech už dvakrát málem stála život ;(( A přitom je to drobnost a nemusí se takhle vůbec projevit.
 Terka 
  • 

Re: bud rada 

(7.8.2008 20:10:50)
Víš, ale to je docela problém. Já jsem byla dle doktorky naprosto zdravá, až do svých dvaceti. Pak začala neskutečná únava a další jiné problémy. Byla jsem otestovaná ze všech stran, s výsledkem vše v normě, zdravá (zřejmě stres). Když jsem pak navštívila lékaře čínské medicíny (ne zde v ČR), tak jsem koukala, jak jsme nezdravá!! Vše přitom vyčetl ze vzhledu mé kůže, jazyka, kvality vlasů, vyšetřil pulz. Byl mi schopen říct, co asi má matka jedla v těhotenství, k čemu mám sklon, jakým "stylem" mě bolí hlava, jak mé tělo reaguje na různé druhy zátěžě. Já jsem mrkala na drát a myslela si své. Nicméně dodžovala jsem jeho doporučení, měnila jídelníček (žádné mléko, cukr, mouka), cvičila - a ten rozdíl byl po pár letech dost šokující. Od té doby vedu zcela jinou životosprávu, neznám žádné léky včetně paralenu a ve všech svých těhotenstvích jsem veškeré testy odmítla, včetně UTZ, vaginálního vyšetření atd. Protože jsem byla a jsem stále přesvědčená, že skutečně ZDRAVÁ žena nemůže porodit jiné než zdravé dítě. Jenže toto zdraví, kdy se zřeknete zcela např. cukru a víte co jíst, jak cvičit, co dělat při nachlazení a jiných drobných nemocech (protože žádné jiné vás nepotkají), je zcela jiného druhu než zdraví dle západní medicíny, v tom je ten problém. Pokud bych si něco zlomila, někdo mě srazil autem, vyhledám západní medicínu a budu jí velmi vděčná. ale ve všch ostatních případech u mě selhává.
 bromelie 


Re: bud rada 

(7.8.2008 23:21:54)
Znám ženu, která si o sobě myslí taky, že je naprosto zdravá a nemůže porodit nezdravé dítě. Porodila dítě s těžkou srdeční vadou. Naštěstí žijeme ve 21. století, děťátko je po operacích v pořádku a nedošlo k "výběru" jak bylo naznačeno výše :-(. Být Tebou, tak se nerouhám, kolikrát to má fatální následky.
 Terka 
  • 

Re: bud rada 

(8.8.2008 13:34:57)
Nerouhám se, byla jsem připravena i na to, že mé dítě může být postižené či zemřít. V případě těžkého postižení bych se však ani jako lékařka neuchýlila k prodlužování jeho života - mě to totiž připadá naprosto přirozené, že to, co není životaschopné, odchází.
 Denyna 


Re: bud rada 

(7.8.2008 13:26:46)
Neházím všechna vyšetření a zásahy do jednoho pytle.
Zrovna z testů na VVV, o kterých je v článku řeč, na to, zda máš fyziologické těhotenství, určitě nepřijdeš.
 andybandy 


Re: bud rada 

(7.8.2008 21:00:48)
Souhlasím s huhu. Ukončila jsem své 1.těhotenství ve 22 tt-Down.syndr.Byla jsem na genetiku naštvaná, ale je to tak lepší.Nezvládla bych to a ani má rodina.Na začárku druhé těhotenství mi genetika oznámila,že mám genetickou vadu, která způsobuje 50%riziko těžkého postižení u chlapců a u holčiček menší riziko-kolem 10%.Šla jsem na amnio a zjistili,že je to holčička.Trvalo měsíc,než mi zavolali z brněnské genetiky, že vlastně přesně nevědí, jestli je holčička postižená, že musím počkat na vyšetření po porodu. Holčička bude mít za 2 týdny dva roky a je moc vnímavá a opravdu chytrá.Je možné, že něco někdy zjistíme-např.LMD,dyslexie...Myslím,že lékaři chtějí pomoci a jsem ráda, že tyto testy existují. Na druhou stranu ale nejsou dostatek empatičtí.Při přerušení 1.těhotenství mi jedna sestra dala najevo, že jsem se rozhodla špatně.Nebudu komentovat, jak jsem se cítila a co si myslím o lidech, kteří rozdávají své "rady".
Matka by asi měla dát na své vnitřní pocity.Na svůj vnitřní instinkt.
Autorce gratuluji!
 Petra 
  • 

Krásně jsi to napsala 

(7.8.2008 14:20:52)
..přesně to si myslím taky.
 Romule77 


Re: Krásně jsi to napsala 

(8.8.2008 0:45:28)
Tvemu muminku preji krasny zivot,plny zdravi.At vam dela jen radost.Tvuj pribeh me strasne dojal.Je to az neuveritelne.
Neptala si se potom na jejich vyjadreni,kdyz se zjistilo,ze vse bylo zbytecne!Jake ti k tomu dali vysvetleni?
 Wilma 


Re: bud rada 

(7.8.2008 22:33:03)
To podepíšu!
 ivaben 


Re: bud rada 

(8.8.2008 23:45:11)
Tak tohle tak úplně není pravda. Některé vady se dají i u nenarozených miminek léčit. Farmakologicky i chirurgicky.
 Vrtulka* 


Re: bud rada 

(7.8.2008 9:39:36)
Huhu, a za co konkrétně by měla být Markéta ráda? Za to že má zdravé miminko? To by bezpochyby měla i bez toho co si prožila. Naprosto s tebou souhlasím v tom, že s testy to ,jak říkáš, "funguje na obě strany"- mají vysokou falešnou pozitivitu, a stejně nezachytí vše. Ale já z této informace nějak nedokážu vyvodit nic co by bylo ve prospěch testů. A testy ti zdravé miminko určitě nepřinesou. V Markétině případě by ho spíše odnesly:(
 Lusika 


Re: bud rada 

(8.8.2008 8:39:57)
Nevím, mě připadá, že cílem těchto testů je nenarození nemocného miminka. Lusika
 Pavla, 3 děti 
  • 

Re: bud rada 

(8.8.2008 23:55:11)
No, já si hlavně myslím, že autorka si mohla spoustu těchto stresujících okamžiků ušetřit, kdyby podstoupila amniocentézu. Jistotu mít nechtěla, tak se nemůže divit, že lékaři se snažili diagnózu upřesňovat pomocnými vyšetřeními. Pavla.
 Dagmi 


Také 

(7.8.2008 9:07:19)
Moc a moc blahopřeji:-):-):-)
 hataika/97,02,08/ 


Zkušenost 

(7.8.2008 9:16:34)
Markéto,blahopřeju k zdravému miminku.

Tvůj příběh je další případ,kdy medicína spíše ublížila než pomohla.Nedokážu posoudit,do jaké míry šlo pomoci k lepšímu psychickému prožívání všech těch vyšetření,nevím,jak se lékaři k tobě chovali.Je pravda,že jsou maminky ,které mají takzvaně jasno a miminko chtěji i třeba s vadou.A na druhou stranu jsou maminky,které se nato necítí a chtějí všechna vyšetření,která jsou.Hrozné však je,když se nakonec ukáže,že ani ta ,,zázračná" vyšetření nejsou 100% a mohou se mýlit.
Náš svět je stále více přetechnizovaný a na pocity a vlastní intuice se moc nedá.Já neodsuzuju vědu,ani techniku,ale někdy si těhotná připadá jako výzkumný králík,na kterém se zkouší co se dá.Fandím maminkám,které si dokáží prosadit svá práva.I já se učím.
 hataika/97,02,08/ 


Zkušenost 

(7.8.2008 9:16:34)
Markéto,blahopřeju k zdravému miminku.

Tvůj příběh je další případ,kdy medicína spíše ublížila než pomohla.Nedokážu posoudit,do jaké míry šlo pomoci k lepšímu psychickému prožívání všech těch vyšetření,nevím,jak se lékaři k tobě chovali.Je pravda,že jsou maminky ,které mají takzvaně jasno a miminko chtěji i třeba s vadou.A na druhou stranu jsou maminky,které se nato necítí a chtějí všechna vyšetření,která jsou.Hrozné však je,když se nakonec ukáže,že ani ta ,,zázračná" vyšetření nejsou 100% a mohou se mýlit.
Náš svět je stále více přetechnizovaný a na pocity a vlastní intuice se moc nedá.Já neodsuzuju vědu,ani techniku,ale někdy si těhotná připadá jako výzkumný králík,na kterém se zkouší co se dá.Fandím maminkám,které si dokáží prosadit svá práva.I já se učím.
 Juillet 


Re: Zkušenost 

(7.8.2008 10:16:31)
Já samozřejmě také blahopřeji k narození zdravého mimča,ale první věta, kterou jsem měla po přečtení článku na jazyku byla...to si snad děláš srandu????
Za tu dobu, co jsem na rodince, už jsem na podobná témata reagovala mnohokrát, že by mi už bylo trapné se po xté opakovat, takže bych to shrnula do jedné otázky....V případě, že bys v těhotenství a Tvůj syn pak po porodu žádné vyšetření neabsolvoval a po čase by se projevila nějaká těžká život podstatně ztěžující či dokoce znemožňující vada, nikdy by sis neřekla..jak to, že to ti nemožní diletantští lékaři neodhalili???

I když, pokud bys byla smířená s donošením dítěte s jakoukoliv vadou, včetně tou, co se s životem neslučuje, pak jsi vyjímka a uavžování, které se v naší společnosti považuje jako "normální" , jde trochu mimo (neber to prosím jako nějakou urážku,ale myslím, že drtivá většina žen spadá do té skupiny, díky které máme oněch zmiňovaných 17 %..alespoň já se veřejně přiznám, že v případě podezření na chromozomální vadu bych amniocentézu, ev. potrat podstoupila)
 monika-h 


Re: Zkušenost 

(7.8.2008 10:50:50)
Teď mě tady všichni sežerou,ale je mi to jedno.Já patřím do skupiny,která by šla okamžitě na potrat,kdyby se objevilo,že čekám postižené dítě.Bydlím kousek od ústavu pro mentálně postižené a neunesla bych mít takové dítě doma.Jsem šťastná,že mám dvě zdravé děti,ale s potraty jen tak ,že se ti dítě nehodí nesouhlasím,ale ze zdravotních důvodů bych neváhala.Není to možná o tom,že by šlo úplně o mě jen si vždy říkám,jak můžou toho chudáka nechat narodit co z toho života mají a nedej bože,když musí prodělat několik operací za sebou co ti malý chudinky prožíjou za bolesti.A hlavně mi nikdo nepište,že je to nebolí takový blbce bych vzraždila.
 MSteflova 


Re: Zkušenost 

(7.8.2008 10:54:52)
No jo, Moniko, ale co bys s dítětem dělala, pokud by vyšetření vadu neodhalilo?
 monika-h 


Re: Zkušenost 

(7.8.2008 11:08:32)
Já psala o řešení,když o vadě vím ,ale když se už dítě narodí tak nebývá nic než se o něj starat,člověk se nakonec vždy smíří s tím co přijde.
 Morrigna 


Re: Zkušenost 

(7.8.2008 14:08:45)
No jo, ale ona to téměř nikdy není jistota, ale pouze pravděpodobnost, že dítě bude postižené. Mě připadá, že je to prezentováno jako že to na tuty bude tak a tak. Jsk vidno, nic není jisté. Ani to, že se po všech výborně dopadlých testech narodí miminko zdravé - co když se přidusí při porodu? Co když nemoc projeví za pár měsíců?
 Jana 
  • 

Re: Zkušenost 

(7.8.2008 11:38:32)
Souhlasím, jen to rozhodnutí o potratu nevím, nevím, jestli bych se odhodlala.
 Lusika 
  • 

Re: Zkušenost 

(8.8.2008 8:49:31)
Obzvlášť když víš, že pravděpodnost omylu je poměrně vysoká. Mě brzo čeká genetický ultrazvuk, tak snad nebudu muset čelit velkému rozhodnutí.
Navíc neodhadnou míru postižení, znám holčičku s Downovým syndromem, co vychodila střední školu...
Lusika
 rorry,09/05,01/08 


Nic není jak se zdá 

(9.8.2008 19:40:08)
vím, že hodně maminek co dlouho čekají na mimi si kladou otázku,zda jejich mimi bude zdravé, spoléhají na tripl a další testy.U první holčičky bylo vše ok.pak jsem se dočetla,že tripl může být i falešně negativní.Takže i pak se může stát, že nosíme postižené dítko. U druhé holčičky mi vyšly špatné výsledky na Downa a to hodně nízké procento.Takže to byly tři týdny strachu a rozmýšlení, protože kdyby byly testy z amnio pozitivní,tak by mi zbývalo jen pár dní na rozhodnutí.Nakonec jsem se rozhodla, že i kdyby byly testy pozitvní,tak si miminko nechám. Vždyť žilo a kopalo. Byla to naše holčička. A jak se měla k životu. Když jsem si pročítala, jak si maminky pak musí prožít porod a následně nechat miminko umřít.. hrůza.Já vím, že je to asi hrozné,ale je to každého věc a my maminky na to máme taky každá názor. Je pravda, že jak jsem byla rozhodnutá,tak přišel výsledek,že je holčička zdravá a naštěstí zatím paráda. Je jí sedm měsíců a je to živé miminko. Mám dvě zdravé holčičky a to je to nejkrásnější. Občas jsou testy třeba,ale věřím mamince,že ne vše je tak jak vypadá i ze zkušeností kamarádek.Přeji všem hodně štěstí s prckama.
 babalon 


Úžasné-blahopřeji 

(7.8.2008 10:08:33)
Podle prvního článku se zdálo až nemožné, že to všechno dobře dopadne. A ono je opravdu všechno v pořádku. Myslím, že jeden doktor "něco" vidí na ultrazvuku a další to prostě jen potvrdí, protože to tam "chce" vidět taky. Mně hlídali tedy jen kvůli váze miminka, protože jeden doktor naměřil hodně - a další dva doktoři též. Ještě že ten poslední doktor to přeměřeval několikrát, jinak by mě snad hnali zbytečně na císařský řez.
 Ledule 


Re: Úžasné-blahopřeji 

(7.8.2008 12:05:54)
Také se přidávám a balhopřeju ke zdravému Peťulkovi ~s~

Mě také Dr. na podrobném ultrazvuku vystrašil, že prcek má dilataci ledvinové pánvičky v levo a už mi i říkal, kam budeme muset jít na vyšetření a co s tím po porodu. Ještě klika, že mám bezva gynekologa, který řekl, že to není až tak moc a vyčkáme, a ejhle, za tři týdny bylo na ultrazvuku vše v pohodě. Je to holt někdy o rozum, ale na druhou stranu je bezva, že ty naše kulíšky můžeme vidět ještě předtím než se narodí. Já jsem se na to vždycky strašně těšila.
 Šárka, zatím bez prcků, ale snad se brzo zadaří ;-) 
  • 

Moc a moc blahopřeji. 

(7.8.2008 10:46:25)
Jsem ráda, že to má dobrý konec. Gratuluji.
 Míša_ 


Re: Moc a moc blahopřeji. 

(7.8.2008 11:11:03)
Moc blahopřeji autorce k zdravému miminku.
Ale mám to vnitřně jako Monika. Na testy půjdu,pokud i genetický UTZ "něco" ukáže půjdu na plodovku.Pokud se ukáže, že miminko má gen.vadu s velkou pravděpodobností se rozhodnu pro potrat.
Pokud se nic neodhalí a miminko se narodí postižené, tak si ho nechám a budu ho milovat.
Pro někoho možná děsivé,ale já to tak v sobě mám.
Pokud dostanu volbu vyberu si tu "lehčí" cestu /jsem holt srab/, pokud se tak stane budu bojovat.
 bara, vašik 05/07 
  • 

Re: Moc a moc blahopřeji. 

(7.8.2008 11:23:34)
Také blahopřeji a veřejně se přiznávám k těm co by šli na potrat v případě podezření na vážné postižení plodu. Také by mě ani nenapadlo osočovat doktory, že můj syn musel podstoupit různá vyšetření, když výsledek je můj klid, že jsem udělala maximum a mám jistotu, že je zdravý. Také jsem vyšetření zažili na vlastní kůži, malý měl velikou neuzavírající se fontanelu a tak jsme byli odesláni na neurologii, a podrobné krevní testy, ten řev při odběru si nikdo kdo to zažil nedokáže představit, podstoupili jsme spoustu ultrazvuků apod., kde se nalezli abnormality a krevní výron a chodili jsme na rehabilitaci a doma cvičili a cvičili, nakonec po půl roce bylo jasné, že je vše ok, moc se nám ulevilo, ale nikdy byc naší dětské doktorce nevyčítala ten strach a té námahy a různá vyšetření, naopak jsem ráda, že se na ni mohu spolehnout a ona včas zareaguje a nenechá vše na dobu, kdy už bude vše jedno. A námahy a vyšetření nelituji, za klid a jistotu to opravdu stojí.
 Adda ..... 


Re: Moc a moc blahopřeji. 

(7.8.2008 11:19:24)
Gratuluji ale já bych taky při zjištění nějaké vady šla na potrat,nedokázala bych takové dítě mít.Chápu Huhu co tím myslí a jiné se jí chytají za slovíčka,vím jak to myslela a souhlasím.Taky u nás v ulici je ústav s postiženýma a každý den děkuju že mám zdravé děti.A na otázku co bych dělala kdyby se narodilo a testy to neodhalili?....Nevím na to se nedá odpovědět pokud se to nestane.
 Taici 


Re: Moc a moc blahopřeji. 

(7.8.2008 12:06:00)
A co kdyz testy ukazi falesne vysledky a vy pujdete na potrat se zdravym ditetem? nedesi vas predstava, ze se zbavite zdraveho ditete...?
 Juillet 


Re: Moc a moc blahopřeji. 

(7.8.2008 12:32:14)
Lenko, neděsí, protože to nezjistíš
 Taici 


Re: Moc a moc blahopřeji. 

(7.8.2008 12:39:53)
Ja vim, ze to nezjistis, ale ja bych to asi v koutku duse porad mela a myslela na to - "co kdyz bylo nakonec zdrave... a ja se toho zbavila..."
 Juillet 


Re: Moc a moc blahopřeji. 

(7.8.2008 13:14:53)
Aha, takže v případě, že by Ti , resp. plodu lékaři diagnostikovali například těžkou srdeční vadu a já nevím třeba hydracefalus, což značí minimálně Dawnův, ne-li Edwardsův (atd) syndrom, což by amnio potvrdila, s tím, že s největší pravděpodobností dojde k úmrtí plodu ještě v děloze či brzy po porodu, tak ty by ses snažila dítko stejně donosit, protože by v tobě mohla hlodat pochybnost, že se všechny vyšetření mýlila???

Nezlob se,ale tomu nevěřím
 jana38 


Re: Moc a moc blahopřeji. 

(8.8.2008 14:48:07)
Juliett, hydrocefalus nemá s Downovým syndromem nic společného. Lidé s Downovým syndromem neumírají hned po narození, ale dožívají se normálního věku. Jsou vzdělavatelní (v omezené míře) a schopni samostatného života uprostřed společnosti, pokud jim společnost dá šanci.
V civilizovaných zemích na západ od naší republiky, např. pracují jako číšníci, servírky, recepční, zahradníci atd. V Hamburku existuje hotel, kde je personál rekrutován výhradně z lidé s downovým syndromem: http://www.stadthaushotel.com/en/

 Raďulka 


Re: Moc a moc blahopřeji. 

(9.8.2008 14:22:40)
Ehm, popletla jsi toho trošku moc dohromady. Hydrocefalus nemá absolutně nic společného s Down. syndromem. Mimochodem, znám osobně holčičku, která má hydrocefalus, od narození měla shunt který jí přebytečnou tekutinu odváděl do břicha. Nyní chodí do třetí třídy ZŠ a je i jinak moc šikovná a celkem zdravá.
Tak nevím, asi by bylo dobré si prvně něco přečíst o konkrétních problémech těchto vad, než je hodit do jednoho pytle s nálepkou adepti na potrat...
 Míša_ 


Re: Moc a moc blahopřeji. 

(7.8.2008 12:33:51)
Lenko, ja osobně jsem psala "po plodovce". Tam už je snad chyba vyloučena, když mají kompletní chromozomální profil.
Ale ve své podstatě je to všechno teorie. Třeba bych to pak cítila jinak. Naštěstí jsem podobný problém řešit nemusela a pevně doufám, že ani nebudu muset.
 Vrtulka* 


Re: Moc a moc blahopřeji. 

(7.8.2008 12:36:42)
Míšo, nechci tě děsit, ale i odběr plodovky má stejně jako všechny analytické metody určitou chybu stanovení;((.
 Míša_ 


Re: Moc a moc blahopřeji. 

(7.8.2008 12:40:48)
jak už tu někdo psal 100% je jen smrt....
Ale přeci jenom "jistota" výsledku plodovky je podstatně vyšší než UTZ.
No snad se moc nepletu....
 Cindule - 1 ještěrka (20 m) 
  • 

Re: Moc a moc blahopřeji. 

(7.8.2008 14:15:35)
Přiznám se, také jsem šla na amniocentézu - z důvodu věku, otěhotněla jsem v 35. Pravda je, že lékaři určitý mírný nátlak vyvíjeli, abych amn podstoupila a prohlašovali, že je lepší v případě nějakých vad jít na potrat. Tehdy jsem jen řekla, že by záleželo na typu vady. Udělala jsem to zejména kvůli své jistotě - nebo alespoň trochu jistotě, že je mimi v pořádku. Kdyby se zjistilo, že má miminko kupříkladu rozštěp páteře nebo DS, tak bych na potrat také šla. Vím, že bych to oplakala, ale sílu vychovávat těžce postižené dítě bych asi neměla.
 Karen 


Slovo do pranice :-) 

(9.8.2008 0:20:16)
Prát se ale nebudu :-) jen chci nastolit otázku,kde je ta jistota, že to postižení je takového stupně, že by to rodina v čele s milující maminkou nezvládla?

Něco vám povím:
máme doma 6 dětí. Všechny mají takové postižení, že kdyby tu diagnozu jejich maminky věděli předem, velmi pravděpodobně by se žádné z nich nenarodilo.
Navzdory svým vadám i tomu, že je jejich matky opustily, jsou to krásné, čilé, životaschopné, citlivé a milující BYTOSTI, které se těší ze života . A musím podotknout, že já u nich vlastně ani nějakou abnormalitu už nevnímám. Pro mne jsou zdravé, jen některé věci dělají jinak než ostatní.A jsem jim moc vděčná, že nám při své výchově dávají šanci poznávat své chyby a možnost s nimi bojovat.A že jich člověk na sobě objeví
Každé dítě je vtomto smyslu požehnáním, možná ty postižené o to více.

Ten, kterého jsme si přivezli před měsícem je ve tváři velmi krásný, má neuvěřitelnou schopnost prozářit den, jeho úsměv je jako pohlazení, po kterém přestane všechno bolet a když mi řekne, maminko, já tě mám rád, tak mi je neuvěřitelně hezky...
Mám pocit, že ho mám za odměnu...

~s~




...a jen tak na okraj.........
....má rozštěp páteře a hydrocefalus...

~s~;)
 Cindule 
  • 

Re: Slovo do pranice :-) 

(9.8.2008 9:39:20)
Jsi určitě skvělá maminka, ale co bude jednou, až ty nebudeš moci se o ně postarat z důvodu stáří nebo proto, že zkrátka umřeš? Kdo se o ně postará poté?
 Karen 


Re: Slovo do pranice :-) 

(9.8.2008 13:29:33)
Milá Cindule, tohle mi trochu zavání alibismem, neuraž se :-)

Kdo se postará o Tvoje děti, pokud zítra pojedeš vlakem a na ten vlak spadne most? Taky by si před pár dny každý pomyslel, že je to blbost, viď. A ono je to možné, už je tam prý 7 mrtvých :-(

To jsem je v tom děcáku měla nechat, protože jsem smrtelná?
To my všichni, to Ti dám písemně :-)

Jde o to, jak moc prospěšný touží člověk být svým bližním v té krátké době mezi zrozením a smrtí.
A ubezpečuji Tě, že naše děti jsou prospěšné spoustě lidí už teď a já jim to jen neuměle vracím R^~s~:-);)
 Baba Jaga 


Re: Slovo do pranice :-) 

(9.8.2008 23:59:34)
Diky lidem, jako jste vy, neztracim viru v dobro tohohle sveta. Skoda ze takovych neni vic!
 Cindule 
  • 

To není alibismus 

(15.8.2008 20:35:11)
O moje dítě by se postaral buď manžel nebo maminka. Ale mám dítě zdravé - a doufám, že to tak i zůstane - a věřím, že v dospělosti se o sebe bude moci postarat samo.
Ale tvé děti se o sebe přece nebudou moci postarat ani v dospělosti.
Promiň, není to žádná ironie, jen mě to fakt zajímá. Viděla jsem před časem dokument o úžasné dámě Táně Fišerové, která má mentálně postiženého syna. Sama uznala, že tu nebude navěky, tak pro něj zařídila místo v ústavu. Bere si jej velmi často domů, ale zároveň ví, že syn se o sebe sám nepostará, až tu ona nebude a bude potřebovat pomoc od někoho dalšího.
Proto jsem se na to tebe zeptala.
Zamyslela jsi se někdy nad tím?
 Lusika 
  • 

Re: Moc a moc blahopřeji. 

(17.8.2008 8:07:09)
Ahoj, myslím, že roštěpy z plodovky nepoznají. Hlavně nepoznají, kde ty roštěpy jsou, může to být samozřejmě páteř, ale tak jen patro.
Tak nepoznají, zda DS bude doživotní ležák nebo "jen" řemeslník.
Rozhodnutí by bylo snadnější, kdyby ti řekli přesná fakta a ne dohady. Ale asi dělají, co můžou. My jdeme na ULT 20.8., špatné triple testy.
Lusika
 Cindule 37 + 1 ještěrka (20 m) 
  • 

Re: Moc a moc blahopřeji. 

(17.8.2008 15:16:12)
Tak ať ti to dobře dopadne, držím palce. Každá z nás si přeje hlavně zdravé děťátko.
Já jsem si při odběru plodovky říkala, že uvidíme, zda a jaký typ vady se vyskytne a podle toho se zařídíme. Rozhodně bych nechtěla, aby mé dítě bylo nuceno být závislé do konce života na péči jiných lidí. Protože ať je to, jak je to, zdravé dítě si v životě už nějak poradí, ale u lidí s kombinací mentální retardace a fyzického postižení - to tak už není. Nechtěla bych, kdybych tu už nebyla, aby se o "nemocného" musel starat třeba zdravý sourozenec či nějaké neosobní státní zařízení.
Jsem ráda, že malá po mně zdědila zdravé geny. Manžel už několik vad má - hluchota na jedno ucho, oční vada, skolióza páteře apod. Malá je naštěstí v pořádku, tak jsem šťastná.
 Cindule 37 - 1 ještěrka (20 m) 
  • 

Lusiko, 

(17.8.2008 15:34:53)
nevím, ale lékaři mi právě před AMC vysvětlovali, že třeba rozštěp páteře se dá takto zjistit. Tak by asi tohle netvrdili, kdyby to neměli podložené, ne?
 Lusika 
  • 

Re: Lusiko, 

(17.8.2008 20:39:11)
Tak asi umí. Četla jsem to jen na netu, jdeme tam až ve středu, tak se rozhlížím a čtu všechno možné.

Dítě už kope..

Lusika
 Cindule 37 + 1 ještěrka (20 m) 
  • 

Re: Lusiko, 

(19.8.2008 11:36:50)
tak ještě jednou hodně štěstí, moc ti přeju, aby vše dopadlo dobře.
 Lusika 
  • 

výsledek 50:50 

(21.8.2008 15:06:46)
Genetika mi dala zabrat, 2 hodiny jsme čekali na konzulataci výsledků a další hodinu na ultrazvuk. Vyšlo mi 1:45 chromozomální vady. Doktorka nám to celkem vysvětlila a moc moc doporučovala odběr vody, koncem začala být arogantní, že nás vzali navíc, což jsem nepochopila. Normálně jsme se objednali na základě toho, že volali, ať se objednáme...

Nechtěli jsme ohrozit dítě na základě testu, jehož spolehlivost je 60%. Takže jsme si dali ultrazvuk, který je úplně v pořádku a za měsíc ještě jeden kvůli srdci. Pokud by našli nějaké fyzické vady, přistoupíme na odběr. Víš, já stejně potrat nechci, spíš abychom si něco načetli a změnili porodnici.

Perličkou na dortu je platba poplatku za konzultaci mě i manžela... Teď se konečně cítím dobře, neskutečně se mi ulevilo a beru to za uzavřené.

Lusika
 Cindule 37 + 1 ještěrka 
  • 

Re: výsledek 50:50 

(21.8.2008 22:21:31)
Tak to vypadá, že to bude dobré, moc ti to přeju.
Já byla na plodovce hlavně kvůli věku, ale ani jsem se nijak nestresovala, protože jsem si říkala, že to zkrátka dopadne dobře a také dopadlo. Měla jsem tehdy strach spíš z toho samotného zákroku, který byl nepříjemný, ale nebylo to tak hrozné. Pravda je, že jsem pak skutečně poctivě 2 dny ležela v posteli, jak doporučovali a šetřila se, abych náhodou nepotratila.
 Lusika 
  • 

Re: výsledek 50:50 

(22.8.2008 18:24:15)
Já to beru jako dobrý konec. Moje máma byla nepříčetná, jak mě stresovali a celé je to na vodě.

Gyndař říkal, že riziko odběrů plodovky je těžko měřitelné, že se vlastně důvod potratu nepozná... Samozřejmě zároveň tvrdil, že je to 0,5-0,3%.

Lusika
 Lusika 
  • 

Re: výsledek 50:50 

(27.8.2008 14:51:49)
Včera jsem byla s výsledky na gynekologii. Vyslechla jsem si mírný pokus o podstoupení odběru vody. Začalo to otázkou, zda jsem věřící. Vždyť riziko je jen potrat a jen 0,3%. Za 7 let prý neměl případ, že by vedl odběr k potratu. Tak to zaťukám dalším maminkám, co mu projdou rukama.
Snad na mě i v porodnici nebudou koukat jako na podivínku nebo tak.
Lusika
 Zazi (1+1+1) 


Blahopřeju 

(7.8.2008 12:46:44)
Markéto,
moc blahopřeju k narození miminka, těší mě, že je mrňous zdravý. Oceňuju taky, jak jsi dokázala článek napsat, neosočuješ, nepomlouváš, což by v Tvé situaci bylo až lákavě jednoduché. Díky za to.

A k diskusi: Jedno z našich dětí má postižení, po jehož zjištění se v těhotenství často volí potrat, Downův syndrom. Je to dítě šťastné a spokojené a my jsme šťastní s ní.
Vím, že to jde a vyjde jenom někdy, znám bohužel i ty rozpadlé rodiny a děti v ústavu. Postižení některého člena rodiny je vždycky zátěž psychická, fyzická i citová.
Ale vážně nemám pocit, že by platila rovnice, že postižení znamená tragédii. Spíš (vypůjčím-li si Matějčkův termín) je to úkol.
 Vrtulka* 


Re: Blahopřeju 

(7.8.2008 12:47:59)
Zazi~s~R^
 zuni 


Jsi skvělá! 

(7.8.2008 12:48:48)
Četla jsem už první příběh a tohle je fajnové rozuzlení!!

Markét, už jsem četla několik takových příběhů (testy ukazovaly postižení a narodilo se zcela zdravé dítě) a ty jsi ten nejaktuálnější.

Jsi skvělá, že jsi nechala Péťu žít. Ne každý by to udělal. Moc tě obdivuju. Tak si ho teď užívej oto víc a nezapomeň nikdy, že ŽIVOT je dražší než zdraví.
 papinka 


Všechno vím nejlíp... 

(7.8.2008 12:49:33)
Je skvělé , že miminko je zdravé a bez potíží a že se vyšetření mýlila.
jE TŘEBA SI UVĚDOMIT , ŽE TŘEBA utz PATŘÍ MEZI TZV. POMOCNÉ VYŠETŘOVACÍ METODY, to znamená , že by se dg. neměla stavět výlučně na jeho výsledku , navíc jeho interpretace je metoda subjektivní a velmi závisí na zkušenostech vyšetřujícíhpo a také na kvalitě přístroje.
Přijde mi ale velmi úsměvné, jak vlastně autorka ví medicínsky co nejlepší - věta , že CT bylo zbytečné, když RTG nic neukázal, vypovídá za vše. ZVláš%T když mohlo jít o vážný nález na plicích.
Na druhé straně stále trvám na tom, že prenatální péče je u nás velmi kvalitní a měly bychom být rády
 Linda 
  • 

Zbytečný RTG :-) 

(7.8.2008 15:11:26)
Jedna věc jsou vyšetření v těhotenství, tam dovedu pochopit, že pokud je žena rozhodnuta nechat si dítě za každé situace, tak nepotřebuje např. ve 12. týdnu vědět, jak to s jejím dítětem vypadá. Ovšem vyšetření před porodem či za života dítěte, to je snad něco jiného! Chápu, ta všechna vyšetření jsou pro dítě stresující, ale říkat o nich, že byla zbytečná, když se postižení neprokázala - to je teda logika!
 papinka 


Re: Zbytečný RTG :-) 

(7.8.2008 18:59:14)
Naprosto souhlasím, jistě nikdo u miminečka nenavrhuje zbytečné ozáření RTG. A tvrdit, že CT bylo zbytečné - já bych spíš toto vyšetření žádala při podezření na tak těžkou vadu. To, že prostý snímek byl OK naprosto nic neznamená. Mě tato pasáž článku taky nadzvedla
 Hanka 75 


Re: Zbytečný RTG :-) 

(8.8.2008 23:13:08)
Souhlasím, že vyvozovat v negativního vyšetření, že bylo zbytečné je nedobrá "zkrazka". Mějme na paměti, že to píše maminka, která toho opravdu hodně zažila.

Ale na druhou stranu: přečtěte si po sobě tohle:

Naprosto souhlasím, jistě nikdo u miminečka nenavrhuje zbytečné ozáření RTG.

Fakt jsi si jistá, že lékaři nemohou udělat takovouto chybu ? Že nanaordiují zatěžující a zbytečné vyšetření z alibismu, touze po bodech, nevědomosti, nedostatku zkušeností.... Jsou to lidé ne ? Proč by se to nemohlo stát.
Mě se ted snažil honit můj (bývalý-změnila jsem ho) internista po vyšetřeních kvůli svým bodům a také mě poslal na naprosto zbytečné vyšetření (pak mi to vysvětlit, že se to tak v rámci vstupního vyšetření dělá... dost ubohé). Na retgenu mě kdysi nedali ochran. vestu. Musela jsem si o ni říct. Známí se soudí o lékaři zaviněné úmrtí jejich příbuzného.... Jen příklady toho, že prohlášení NIKDO U MIMINEČKA NENAVRHUJTE ZBYTEČNÉ OZÁŘENÍ RTG je podle mne také s prominutím pěkná blbost.
 papinka 


chyby v indikacích 

(9.8.2008 18:13:25)
Chybu jistě může udělat kdokoliv, na druhé straně musím odmítnout tvrzení, že nějaký lékař žene miminko- novorozence na RTG kvůli bodům. To je naprostý nesmysl , jednak v financování péče v nemocnici už dávno není podle počtu vykázaných bodů a za druhé provedení RTG zvyšuje náklady indikujícího pracoviště. Tak to prostě je.
Že někdo doporučí RTG z alibizmu nebo nezkušenosti jistě vyloučené není, ale těch případů bude mimimum ve srovnání s těmi, kdy je provedení vyšetření potřebné a přínosné. Pokud budeme předpokládat, že doktoři dělají pouze špatné závěry, tak by bylo nebezpečné do ordinace jenom strčit hlavu. A z návštěvnosti ordinací soudím, že tomu tak asi není.
 Hanka 75 


Re: chyby v indikacích 

(9.8.2008 23:14:13)

Důvodů proč lékaři dělají chyby, proč pošlou na zbytečné vyšetření je řada. Uváděla jsem možné příklady, na základě nichž může být i miminko vystaveno zbytečnému a zatěžujícímu vyšetření tj. je nesmyslné tvrdit, "nikdo nevystavuje miminko zbytečnému vyšetření".
Zda se vyplatí finančně posílat na to či ono je jen jedna možnost, pak nezkušenost, alibismus... sama připouštíš, že se to může stát. Proč také ne ? vždyž lékaři jsou jen lidé a nemá smysl si z nich dělat nechybující božstva motivovaná jen těmi nejušlechtilějšími záměry.

"Že někdo doporučí RTG z alibizmu nebo nezkušenosti jistě vyloučené není, ale těch případů bude mimimum ve srovnání s těmi, kdy je provedení vyšetření potřebné a přínosné."

Ale mohla bys mi vysvětlit, proč se v ČR stále provádí tripple test a to nikoli v minimu případů, který má vypovídací hodnotu cca 60% a je dražší a ne pouze kombinovaný test, který má vypovídací schopnost cca 90% a je levnější ? Řada gynekologů posílá ženu jen na fin. náročnější a méně přesný tripple test, nebo na oba dva testy (tady jasně dochází k zbytečnému a někdy i psychicky zatěžujícímu vyšetření) a nepošle ženu vůbec na kombinovaný test.

A další příklad, umím si představit i zbytečné vyšetření, protože na to drahé se lékaři nechce posílat, aby neměl např. potíže s pojištovnou, tak alibisticky udělá to levnější, byt jeho přínos je diskutabilní.

"Pokud budeme předpokládat, že doktoři dělají pouze špatné závěry, tak by bylo nebezpečné do ordinace jenom strčit hlavu. A z návštěvnosti ordinací soudím, že tomu tak asi není."

K těmhle větám nemám co dodat. Jsou podle mne trochu demagogické a manipulativní.

Podle mě je dobré do ordinace lékaře vcházet s vědomím, že tam nesedí neomylná bytost, ale člověk z masa a krve, se svými zájmy, možnostmi dělat chyby atd. atd. - jako když jdeš k právníkovi, nebo daňovému poradci. Oba mají informace, jsou odborníci, ty klient jsi (jak lékaři rádi říkají jen poučený laik), nebo se řekněme slovy právníka, daňové poradce, orientuješ v oboru (právo, daně...), ale potřebuješ odborné poradenství. A takovýhle přístup je na místě i k lékařům a lékaři by se neměli cítit dotčeni, že k nim pacienti takto přistupují. Tj. žádné prohlášení v duchu: jestli mi 100% nedůvěřujete, tak se podívejte do mé čekárny, je prázdná ? Není, tak bud mi budete 100% důvěřovat, nebo do mé ordinace nestrkejte ani hlavu".

Přeháním, ale tak trochu v duchu tvojí poslední věty a chci na tom ukázat, že přístup lékařů vyžadující 100% důvěru (přece nemám prázdnou ordinaci, bud berte, nebo jděte), není na místě a určitě není ku prospěchu nikomu. Ani pacientům, ani medicíně.
 Margot+1 


Re: chyby v indikacích 

(10.8.2008 9:14:56)
Tedy Hanko, tohle ti kdykoli podepíšu! Skvělé!
 Hanka 75 


Re: chyby v indikacích 

(12.8.2008 11:39:30)
Díky

Hanka - také 2in1 :-)
 Baba Jaga 


Re: Zbytečný RTG :-) 

(9.8.2008 23:56:22)
Rentgeny mel dva a proti tomu jsem nic nenamitala. Jak jsem psala, diskutabilni bylo CT vysetreni. A ani samotni lekari nebyli jednotni, jeden rikal, ze je lepsi mit jistotu a druhy ze pokud RTG nic neukazalo, je zbytecne aby ozarovani podstupoval tak malicky a bylo by lepsi par mesicu pockat a udelat dalsi rentgen.
 papinka 


Re: Zbytečný RTG :-) 

(11.8.2008 19:12:23)
Prostý RTG snímek má oproti CT velmi malou vypovídací hodnotu a často řadu věcí vůbec neodhalí. Takže si myslím, že při podezření na vážnou vadu plic bylo CT na místě. Na druhé straně Vám přineslo jistotu, že plíce jsou v pořádku. Samozřejmě vůbec nepolemizuju s tím, že to znamená radiační zátěž. nesouhlasila jsem pouze s tvrzením, že když byl RTG negativní, tak je CT zbytečné ...
 Baba Jaga 


Re: Zbytečný RTG :-) 

(11.8.2008 22:29:02)
Plicni sekvestrace neni postizeni plic - plice mel v poradku. Sekvestr je cast plicni tkane navic, ktery roste nezavisle na plicich samotnych a ohrozuje pouze tim, ze kdyz roste, tak muze utlacovat plice a srdce. Pokud na RTG nic neni, tak je jasne, ze bud tam neni zadny sekvestr, nebo je natolik maly, ze funkci organu nemuze ovlivnovat.
 papinka 


sekvestrace 

(12.8.2008 14:12:05)
PLicní sekvestrace znamená porušení vývoje plicní tKáně, při kterém se část plic nenapojí na rozrůstající se průduškový strom - jedná se tedy o poruchu vývoje plic a tudíž o vrozenou vývojovou vadu plic. Na prostém RTG snímku nemusí být vždy zřejmá, může být skryta srdečním stínem apod. a mohla by být klinicky významná, i když ji prostý snímek neukázal
 Baba Jaga 


Re: sekvestrace 

(12.8.2008 16:19:33)
To co popisujes je sekvestrace vnitrni - nas mlady mel mit vnejsi, uplne mimo plice, vyzivovanou cevou z aorty.
 Baba Jaga 


Re: sekvestrace 

(12.8.2008 16:21:36)
A jinak chirurg rikal, ze vzhledem k rozmerum, ktere mel sekvestr podle utz mit, by byl s nejvetsi pravdepodobnosti videt ci citit pohmatem.
 cizinka1 


Re: Všechno vím nejlíp... 

(12.8.2008 21:27:29)
Papinko,

Pripomen mi prosim, co z prenatalniho screeningu v CR, ktere by bylo prokazane efektivni metodami evidence based mediciny, umi se jen v CR a neumi se v jinych evropskych zemich? Neumi se a nenabizi se? Nic mne nenapada.

Napada mne neco, v cem prenatalni pece vyrazne chybuje: a to informovani tehotnych a respektovani jejich voleb. Mam osobni zkusenosti s tehotenstvim v CR a SRN. Proud rutinnich informaci o prinosech a rizicich genetickych testu byl znatelne vetsi od nemecke pojistovny pojistovny a poskytovatelu pece jakoz pak i prostor a respekt pro moje vlastni rozhodnuti. RUTINNE dostupne byly take informace kam se obratit ve pripade, kdybych musela se rozhodovat pro psychickou podporu. Primo v brosurce od pojistovny byly odtistene kontakty na obcanske organizace a centra psychologicke pomoci pro kazdy pripad: at se zena rozhodne pro potrat nebo porodi postizene ci mrtve dite. Volba pro potrat v CR naopak je tak pro zdravotnicke prostredi samozrejme, tak jedina, ze zatim se neproblematizuje, a ani nepripousti se, ze jsou bolestne, a rodiny ve vsech pripadech potrebuji pomoc a podporu. To je cena, kterou ceske zeny plati za totalitu ve hlavech zdravotniku.

Proto zacni, prosim, s eliminaci totality z vlastni hlavy:
1) vynechavej ten nechutny plural. Bud si rada za cokoliv, ale jini to same opevovat nemusi,
2) pochop, ze neexistuje zadna, absolutne zadna nezbytna vysetreni. Existuji pouze vysetreni, ktere jsou prinosne, pokud clovek neco chce vedet a s tim vedenim neco delat. Aby se rozhodl, potrebuje mit relevatni, srozumitelne a vsechstranne podane informace. O nutnosti ci zbytecnosti vysetreni ma rozhodovat klient, nikoliv odbornik. Odbornik jen informuje, a vysetreni provadi. Pokud Marketa si zpetne mysli, ze po informacich, ktere prubezne si sehnala, geneticka vysetreni byla zbytecna, a pristi by je nepostoupila, je naprosto v pravu.
 Yitta 


Dřív by to nikdo neviděl.. 

(7.8.2008 13:08:50)
Miminko se prostě vyvíjelo jinak. Kdyby na něj přes ultrazvuk apod. nebylo vidět, nikdo by na to nepřišel a vy byste se nemusela tolik bát a trápit. Prostě by se narodilo zdravé mimčo a nikdo by po ničem nepátral.
Přeju Vám i vaší rodině hodně štěstí.
 Jíťa 
  • 

Ani doktoři nejsou vševědoucí 

(7.8.2008 13:19:45)
To se občas stává, že nějaké prenatální vyšetření ukáže problémy, které vlastně ve skutečnosti nejsou. Měla jsem to taky tak - miminku zjistili srdeční arytmie, chodila jsem od 7. měs. s břichem snad každý týden na UTZ na kardiologii a pořád tam ty arytmie byly. Měla jsem hromadu zpráv a zápisů z těch vyšetření, ale po porodu se nikdo o srdíčko mého miminka nezajímal a kdybych se tenkrát (před 17-ti lety) na to nezeptala, tak by se snad ani nic nedělo. Takhle jsme podstoupili během 1. roku života ještě pár vyšetření, která žádnou arytmii nezaznamenala.

Možná by ta aminocentéza ukázala, že je mimi skutečně zdravé, možná taky ne - kdo ví... Myslím, že je dobré, že se dá spousta věcí zjistit dopředu, že se nejen rodiče, ale i lékaři můžou připravit na očekávané poporodní komplikace (o tom svědčí i ta spousta lidí na porodním sále a mimi na JIPu). Je snad lepší, když jsou tam zbytečně, než aby se člověk užíral, že něco zanedbali.

Nechápu, co pořád někteří chtějí. Na jedné straně tu zaznívají stížnosti, že se doktoři moc starají, ale na druhé straně když se něco semele, tak je to jejich vina, protože včas správně neodhadli situaci a neřešili problém.
 Eva, 2 kluci 
  • 

Re: Ani doktoři nejsou vševědoucí 

(7.8.2008 14:06:44)
"Nechápu, co pořád někteří chtějí. Na jedné straně tu zaznívají stížnosti, že se doktoři moc starají, ale na druhé straně když se něco semele, tak je to jejich vina, protože včas správně neodhadli situaci a neřešili problém."
Takhle ukončili těhotenství mé kamarádce - po zjištění komplikací při porodu (dítě nedýchalo) si jí nevšímali, až po několika hodinách provedli císařský řez. Holčička se narodila mrtvá. Tak si jí najednou začali všímat. Nacpali do ní adrenalin, atropin a další ... holčičku "probudili". Tedy spíše jen její tělo. Trpěla 1 1/2 měsíce, prováděli na ní všelijaké testy - cítila jen bolest, jinak žádné reakce. Zemřela.
Museli ji doktoři takhle trápit? To dítě i matku.. Museli, to jsou naše zákony :-(
 Juillet 


Re: Ani doktoři nejsou vševědoucí 

(7.8.2008 15:32:33)
Jíťo, přesně tak...je fajn, když si při zdravém dítku můžu takhle postěžovat, na zbytečnou obtěžují a stresující péči...horší by bylo, kdyby se , byť i jedno, z těch podezření potvrdilo, ovšem to by si zas stěžovala na zcela nedostačující, odbytou, liknavou péči....prostě všechno špatně..asi tak jak píše dole Eva (ta historka je nepochybně typu jedna paní povídala nebo jsi snad odborník a prozkoumala jsi dokumentaci???? )

Já myslím, že řešením by bylo bezasistenční porod doma bez prenatálních prohlídek, aspoň by nebylo, na co si stěžovat
 Baba Jaga 


Od autorky 

(7.8.2008 18:18:56)
Pokud jsi cetla cely clanek, tak jsem jasne rikala, ze bych prijala jakekoli dite. Tzn. kdyby se narodil s ES nebo mel zminovanou plicni sekvestraci, prijala bych to tak jak to je. Vadi mi na tom to, ze jsem mohla mit bezproblemove tehotenstvi a porod a nemela jsem, a to naprosto zbytecne, ze moji dite bylo v tehotenstvi nazyvano "plodem s abnormalitami" misto miminkem a ze na mne vsichni koukali se soucitem, zpusobem "tak mlada a bude mit postizene dite". Na druhou stranu musim rict, ze mi zadna vysetreni nucena nebyla, pro vsechno jsem se rozhodla sama a doktori byli skveli, az na to, ze videli to co nebylo... a prave me desi, kolik lidi na mem miste by to nebralo tak smireni a kolik deti mozna umre zbytecne. Take mam strach, na kolik Petku ovlivni CT v pouhych 6 tydnech. Jeden pediatr ho nedoporucil s tim, ze kdyz nebylo nic videt na rentgenu, tak i pokud by tam sekvestr byl, tak nebude natolik velky, aby ho ohrozoval a druhy rekl, ze to rentgen nepozna a je lepsi mit jistotu. Tak si vyberte. Sli jsme cestou nejmensiho odporu, ale porad mam pochybnosti o tom, jestli to bylo spravne rozhodnuti. Jak uz jsem psala, jedno CT = tolik zareni, co v prirode nasajete za tri roky zivota a on byl tak malicky.
Nestezuji si na lekarskou peci. Vim, ze kdyby nemocny byl, udelaji to nejlepsi aby mu pomohli. Jen to proste nechapu a mam vztek, ze jsem stravila nekolik mesicu obavami. Ani to neni vztek na urcite doktory, spis na tu situaci.
 Juillet 


Re: Od autorky 

(7.8.2008 18:57:07)
Markéto, omlouvám se, za možná trochu ostřejší tón, který byl spíš vyvolaný následnou dikuzí než článkem. Jak jsem ale už psala výše, smýšlíš zřejmě trochu jinak, než většina mladých žen, včetně mě, protože já bych se v případě podezření na závažnou vadu bezpochyby rozhodla pro amni, ev. pro potrat. Samozřejmě, že pokud by se i přes negativní hodnocení narodilo dítě s nějakým postižením, snažila bych se ho přijmout (záměrně jsem použila slovo snažila, protože si takovou situaci dovedu ztěží představit a nemůžu zaručit, jak bych se zachovala). Je neoddiskutovatelné, že jsi v průběhu těhotenství zažila mnohem víc stresu, než je obvyklé,ale myslím, že jsi jim nebyla vystavena z něčího úmyslu či lhostejnosti, ba právě naopak. Buď šťastná, že se ti po té strastiplné cestě narodilo zdravé mimčo, jsem přesvědčená, že pokud by se nějaká z obáváných potíží objevila, hodnostila bys celou situaci jinak.
 Jíťa 
  • 

Re: Od autorky 

(7.8.2008 19:36:12)
Dokud lidé a pacienti doktorům tohle chování (myslím ten nátlak) dovolí, tak nemůžou čekat změnu. Když se mi nelíbí chování kadeřnice, taky k ní nechodím; nechodím do obchodu, kde mi opakovaně podstrčí staré pečivo; Stejně tak nechodím k doktorovi, který se ke mě chová jako ke kusu masa (to si snad můžou dovolit jen na pohotovosti, kde si člověk moc vybírat nemůže). Pokud se mi chování dr. opakovaně nelíbí, tak se prostě poohlédnu po jiném. Když to takhle udělá více lidí, bude ten dr nucen se alespoň trošku nad sebou zamyslet a přehodnotit své chování, jinak si nevydělá ani na slanou vodu.
 rae 
  • 

Re: Od autorky 

(7.8.2008 23:24:16)
Milá Markéto,
pokud vás ta vyšetření tak moc obtěžovala a stresovala, a vy jste byla opravdu přesvědčená, že miminko přijmete, mohla jste vyšetření odmítnout! Jistě by se našel gynekolog, který by váš postoj pochopil a vy jste si v klidu mohli vychutnat celé těhotenství. Nebo byly vaše pocity jiné? Taky jsme byli v podobné situaci - atypické výsledky genetiky i kontrolního ultrazvuku, možné rozštěpy páteře, vady močového ústrojí ..., až do porodu jsem byla na trní, i když pan doktor ve fakultní nemocnici velmi dobře pochopil, že mám podobný postoj k životu jako vy a další vyšetření nevyžadoval. Přeji vám všem i v budoucnu hodně zdraví.
 Linda 
  • 

Re: Od autorky 

(8.8.2008 7:15:36)
Markéto, tvůj vztek je pochopitelný, ale přesto si myslím, že by byla na místě spíše obrovská úleva ze šťastného konce - zdravého dítěte! Je to fakt podivné, že ve tvém případě byla hned série testů špatná, ale to člověk prostě neví dopředu a i když spolehlivost testů není 100%, nelze apriori předpokládat, že jsou k ničemu. Je naprosto logické absolvovat i RTG a CT, za situace, kdy je vážné podezření že něco odhalí a že bude možné to něco díky správné diagnóze léčit! Zkrátka lékaři doporučovali a ty ses rozhodovala na základě dostupných informací, to, že ty informace byly zrovna ve tvém případě "vedle jak ta jedle" je něco, co se nedalo předpokládat, ber to tak.
 Eva, 2 kluci 
  • 

Re: Ani doktoři nejsou vševědoucí 

(8.8.2008 9:52:29)
Ta historka bohužel není - jedna paní povídala. Stalo se to v té době mé nejlepší kamarádce. Byla jsem jediná mimo rodinu, komu se po pár dnech dokázala vůbec svěřit. V té době byla i zaměstnaná v nemocnici, ve které rodila. Její známý - lékař jí toto potvrdil - ovšem - i kdyby se soudila, dítě jí nikdo nevrátí. Ten známý lékař si nad ní vzal dohled při jejím dalším porodu. Staly se naprosto ty stejné komplikace, jen to konečně řešili hned. Provedli císařský řez a kamarádka i její novorozená holčička byly a jsou naprosto v pořádku.
 kocourmour 
  • 

Ani doktoři nejsou vševědoucí - jenže v tom problém není 

(7.8.2008 17:45:31)
Jak už tu někdo napsal, problém je v tom že se často chovají jako by vševědoucí byli. Nechci za tím hledat vždy jen povýšenost nad obyčejnými nestudovanými smrtelníky. Asi je to někdy taky snaha být pacientovi vševědoucí oporou a autoritou. Nicméně, článek nebyl o tom, že by tu nebyla odboná úroveň. Je o tom, že na těhotné ženy je často vyvíjený nátlak, aby vyšetření podstoupily a je s nimi jednáno odtažitě a s nepochopením (a to je spíš slabý výraz) když ho nepodstoupí.

Píšete: Nechápu, co pořád někteří chtějí. Na jedné straně tu zaznívají stížnosti, že se doktoři moc starají, ale na druhé straně když se něco semele, tak je to jejich vina, protože včas správně neodhadli situaci a neřešili problém.

To není pravda. Nejde o to, že se moc starají, ale že vyvíjejí neetický nátlak. A na druhé straně, nevím o případu kdy by matka odmítla vyšetření a potom si stěžovala na doktory že ho neudělali. Ostatně odmítnutí testu je vždy zaznamenáno v kartě.

Vyvinula se tu kvalitní diskuse mezi matkami, které by šly na potrat, kdyby testy naznačily, že by dítě mohlo být těžce postižené (a ty tedy na testy raději půjdou) a mezi matkami které by na potrat v žádném případě nešly (a tedy pro ně testy nemají význam). Článek (pokud jsem ho dobře četl) je o tom, že mnoho lékařů činí nátlak na ty nerozhodné, že utrpení matky které nevyšly testy dobře a na potrat jít nechce je obrovské. A taky o tom, jak nepřesné testy jsou, a že kvůli ignorování jejich nepřesnosti a nebo strachu z narození postiženého dítěte umírá mnoho dětí (potratem) nejen reálně postižených, ale i zcela zdravých.

Jsem rád že tu několikát zaznělo - mám pochopení pro postoj druhé strany, třebaže ho nesdílím, přiznání práva takový postoj mít, i když já mám opačný. To je moc těžké, protože tady jde o život a o smrt. Pokud přiznám někomu právo na postoj "půjdu na potrat" říkám zároveň "máte právo se rozhodnout pro zabití dítěte" i když já bych nezabil (pro nás věřící je to opravdu zabití).
Pokud přiznám někomu právo mít postoj "nepůjdu na potrat, je to zabití dítěte" i když to tak sám nevidím, zároveň akceptuju, že můj postoj není jediný možný a že se taky můžu mýlit a...

Ovšem lékař, který tlačí matku na vyšetření která nechce absolvovat nebo dokonce do potratu jedná naprosto neprofesionálně a ignoruje její vyznání. Takže se na ní dopouští násilí z pozice silnějšího, ubližuje jí, ignoruje možnost že někdo může mít jiný postoj než on a že na to má právo. To by se opravdu nemělo přehlížet. Rozhodně bych to nebagatelizoval tím, že si přece může vyybrat jiného lékaře, že na něho nemusí dát atd. Od lékaře máme právo čekat informace a péči a ne manipulaci a nátlak.



 Insula 


Re: Ani doktoři nejsou vševědoucí - jenže v tom problém není 

(7.8.2008 20:46:51)
No, já jsem také měla problém s druhým dítětem, i když ne tak velký, ale i tak docela riziko, že bude dítě postižené a musím říct, že jsem absolutně necítila žádný tlak ze strany lékařů. Jen mě naprosto nestranně informovali o mých možnostech a pak mě nechali (resp. nás, manžel byl u všeho) rozhodnout se.
Ale to jsem ani tak psát nechtěla. Spíš chápu, že lékaři posílali tuto maminku tak často na různá prenatální vyšetření, aby "také" mohli po porodu poskytnout miminku odbornou a včasnou péči. Teď hlavně myslím problém těch plic. Takže si nemyslím, že by vyšetření byla zbytečná, i když chápu, že pro autorku článku to muselo být opravdu těžké a stresující období a že si těhotenství nemohla "vychutnat".
Autorce chci říci, že jí moc gratuluji ke zdravému chlapečkovi a ať si to užije alespoň teď. A rentgenového záření bych se neobávala. Tyto přístroje jsou bezpečné a je určitě lepší, že máš tu jistotu, že je všechno OK. R^
 Jana 
  • 

Re: Ani doktoři nejsou vševědoucí - jenže v tom problém není 

(8.8.2008 7:53:14)
Velice jsem Vám vděčná za Váš příspěvek. Úplně mi mluví z duše.
Bohužel na základě ultrazvuku v 12. týdnu těhotenství bylo vysloveno podezření na Downův syndrom u mého dítěte, ostatní vyšetření byla v pořádku (NT+, tripple test). Vzhledem k mému onemocnění mám zvýšené riziko potratu při amniocentéze, takže jsem naprosto v patové situaci. Absolvovala jsem spoustu různých vyšetření , ale nikdo není schopen říct, zda-li dítě bude zdravé. Musím říct, že lituji, že jsem na všechna ta vyšetření šla.
Co se týče výběru lékaře - center prenatální diagnostiky je žalostně málo, žiji ve velkém městě a je tu v podstatě jediné, takže o nějaké změně lékaře si mohu jenom nechat zdát.
 Jíťa 
  • 

Re: Ani doktoři nejsou vševědoucí - jenže v tom problém není 

(8.8.2008 8:43:39)
Už jsem to psala, u prvního dítka mi našli srdeční arytmie (nic vážného, ale sledovali ho i prenatálně na kardiologii), ale o každém dalším postupu rozhodoval především gynekolog na základě zprávy z UTZ nebo kardiologie. Takže pořád nechápu v čem je vlastně problém? Možná si nemůžeš vybrat centrum prenatální diagnostiky, ale gynekologa si vybrat můžeš a dokonce ho můžeš i změnit během těhu, pokud ti z nějakého důvodu nevyhovuje.
 Jana 
  • 

Re: Ani doktoři nejsou vševědoucí - jenže v tom problém není 

(8.8.2008 11:59:31)
Běžný gynekolog ovšem o osudu těhotenství v těchto případech nerozhoduje. Hlavní roli při rozhodování má specializované pracoviště, kde žena většinou pendluje mezi genetikem a ultrazvukovým specialistou.
 Insula 


Re: Ani doktoři nejsou vševědoucí - jenže v tom problém není 

(8.8.2008 13:51:17)
Jano, o osudu těhotenství a dítěte rozhoduješ POUZE TY SAMA.
 Jíťa 
  • 

Re: Ani doktoři nejsou vševědoucí - jenže v tom problém není 

(8.8.2008 14:28:32)
Netušila jsem, že v případě problému přecházíš z gynekologické poradny do nějaké jiné genetické nebo ultrazvukové.

Já si myslím, že na genetice (UTZ) ti akorát tak vysvětlí co se děje, dají nějaké doporučení a hlavně napíšou zprávu pro gynekologa, se kterým potom řešíš, co a jak dál.
Nebo už s tebou nějaký genetik chtěl vypisovat žádanku na potrat? Tu přece vypisuje gynekolog!
 Lusika 
  • 

Re: Ani doktoři nejsou vševědoucí - jenže v tom problém není 

(15.8.2008 13:33:25)
Tak to jsi v obtížné situaci, moc ti přeji pevné nervy a zdravé miminko. Ani amniocintéza ti neřekne, jestli miminko s downem bude doživotně batole, nebo zda s ním bude jen více práce při dělání domácích úkolů.
My jdeme na ULT ve středu, amniocintézu chci v krajním případě, takže mám taky hlavu v pejru.
LUSIKA
 miuška 


údiv 

(7.8.2008 14:58:21)
Jako každý i já gratuluji ke zdravému dítku. Mám jen potřebu napsat, že mě udivuje ta pevnost přesvědčení nároku na zdravé dítě ... to co předpokládám, že snadno nezvládnu prostě zruším aby mi to nerušilo idilku ... možná lidi přeceňuju, ale ta snadnost se kterou většinu lékaři zatáhli do své hry mě děsí možná víc než odvaha soudit kvalitu života druhého. Nejsem křesťanka a už vůbec né romantička:-)
 Nasuada 


Re: údiv 

(7.8.2008 18:00:57)
Mio, souhlasím a dodávám za sebe, že lidé mají dnes ten neodbytný pocit, že si můžou všechno vybrat. Autorce přeju ze srdce zdravé dítě a děkuji za ten článek. Už po několikáté se utvrzuji v tom, že mé pocity ohledně UTZ jsou správné.
 Baba Jaga 


Re: údiv 

(7.8.2008 18:24:07)
Katko, ten problem byl asi opravdu vic v ultrazvuku nez v pristupu doktoru. Ultrazvuk je hra stinu a zalezi, jak si to dotycny vylozi. Ja jsem chodila na prenatalni ultrazvuky do nemocnice na geneticke oddeleni, kazdy tyden me prohlizel jiny technik, vsichni specialne vyskoleni na hledani vyvojovych vad. Pote, co technik odesel, prisel vzdy doktor z genetiky, je jich tam 5, takze se take stridali, a proste tam tu plicni sekvestraci vsichni videli. Ze zacatku rikali, ze roste, pak rust prestala a vzdy merila stejne. Videli ji ze vsech uhlu. Jedine vystvetleni se nabizi, ze tam byl nejaky plyn ci stin, protoze po porodu tam nenasli proste nic.
 Baba Jaga 


Re: údiv 

(7.8.2008 18:25:26)
Katko, ten problem byl asi opravdu vic v ultrazvuku nez v pristupu doktoru. Ultrazvuk je hra stinu a zalezi, jak si to dotycny vylozi. Ja jsem chodila na prenatalni ultrazvuky do nemocnice na geneticke oddeleni, kazdy tyden me prohlizel jiny technik, vsichni specialne vyskoleni na hledani vyvojovych vad. Pote, co technik odesel, prisel vzdy doktor z genetiky, je jich tam 5, takze se take stridali, a proste tam tu plicni sekvestraci vsichni videli. Ze zacatku rikali, ze roste, pak rust prestala a vzdy merila stejne. Videli ji ze vsech uhlu. Jedine vystvetleni se nabizi, ze tam byl nejaky plyn ci stin, protoze po porodu tam nenasli proste nic. Napriklad kamaradce ale neprisli na ultraltrazvuku {mela tri v tehotenstvi} na to, ze jeji holcicka nema jednu ledvinu. Jak je mozne, ze to nevideli? Take mela vzdy jineho doktora a vsichni tam tu ledvinu videli.... Proste ultrazvukum uz neverim.
 Insula 


Re: údiv 

(7.8.2008 20:58:42)
Markéto, ono je to asi opravdu těžké. Mojí kamarádce zase UTZ dítě zachránil. Také si těhotenství moc nevychutnala, protože pořád měla "něco" v děloze a lékaři nedokázali poznat, co to je. Nejdřív to vypadalo, jako že tam něco "plave" a tak si mysleli, že je to "zbytek" zaniklého dvojčete, které ovšem dál "rostlo" s miminkem, místo aby "zaniklo". Nakonec dítě přestalo růst úplně a začalo se mu špatně dařit, tak skončila v Motole, kde po dvou týdnech museli předčasně ukončit těhotenství císařským řezem (miminku už nebylo "dobře";) a tím zachránili kamarádce holčičku. Při porodu se totiž ukázalo, že má kamarádka vrozenou vadu dělohy a má v ní "přepážku" a tak miminko nemělo dost místa pro růst. Kdyby nebyl UTZ, kdo ví, jak by to dopadlo. Do té doby netušila, že má vadu dělohy.
 Insula 


Re: údiv 

(7.8.2008 21:02:48)
Jo a ještě jsem zapomněla napsat, že kamarádce řekli, že "hůř prosvětlitelná" (to cituji), takže to byl taky problém. Doktoři do ní prostě i hůř viděli. Mimochodem to prý nesouvisí s hmotností, mohou to mít i hubení.
 Linda 
  • 

Re: údiv 

(8.8.2008 8:27:11)
Nevím, s čím srovnáváte ("dnes si každý myslí, že si vše může vybrat";) - pokud srovnáváte se situací našich prababiček, tak ano, dnes máme větší možnost výběru - už jen to, že si můžeme vybrat zda otěhotníme a kdy. Jak nehorázné!
Ovšem mít děti je dnes něco úplně jiného než dříve, děti pro lidi nepředstavovaly takovou "zátěž", sice je nakrmili, ale jen co toho byly schopné, tak pracovaly. Jejich emocionální nároky nikoho nezajímaly, nikdo neřešil nákladné kroužky, hlídání dětí, atd...Dnes si rozumní rodiče pořizují děti až v situaci, kdy si to můžou dovolit, protože děti znamenají značné výdaje a žádné ekonomické přínosy od nich rodiče nečekají, naopak děti stojí spoustu peněz a energie. Dnes je rodičovství úplně o něčem jiném, dříve se děti prostě narodily a hotovo, dnes si děti pořizujeme pro radost, a proto si taky asi představujeme zdravé, chytré a spokojené děti. A taky s jejich smrtí se vyrovnáváme úplně jinak, dnes je úmrtí dítěte snad ta nejhorší katastrofa (v našich končinách), dříve (nebo i dnes daleko od nás) běžná součást života. Prostě mít děti dnes a kdysi dávno je takový rozdíl, že nemá cenu dnes od lidí čekat stejný postoj, jako měly naše prababičky.
 Jíťa 
  • 

Omyl! 

(8.8.2008 10:02:23)
Děti byly pro rodiče vždycky zátěž a dost velká. Právě proto musely už od ranného věku pracovat, aby si na sebe tzv. vydělaly. Emoce a potřeby se fakt neřešily - nebyl na to totiž čas, protože se všichni vč. dětí měli dost co ohánět aby se uživili. To samé s kroužky a jinou zábavou nejen pro děti.

Ano, je pravda, že dřív si lidé nemohli vybrat, jestli zdravé či nemocné dítě. Ale na druhou stranu za ně ten výběr udělala příroda. Co bylo nemocné zřídkakdy přežilo. Stejně tak nikdo uměle neudržoval riziková těhotenství. Těhotenství buď bylo zdravé a skončilo narozením dítěte, nebo skončilo samovolným potratem v ranné fázi, nebo se přecejen narodilo dítě nemocné, postižené, alergické... a to se obvykle nedožilo 1. narozenin.
Myslíte si, že kdyby měla dřvější rodina možnost výběru, že by si nechala nemocné dítě, které bylo pro ostatní jen přítěží? Takové, které ujídá ze společného, aniž by kdy naoplátku do společného čímkoliv přispělo?

Zkuste si někdy přečíst něco o tom, jak to skutečně bylo a nejen pohádky!
 l 
  • 

Re: údiv 

(8.8.2008 17:36:26)
No, mě zase udivuje jak někdo může být tak najivní a sobecký jako autorka článku. Její dítě je naštěstí zdravé. Kdyby se ale doktoři nemýlili a její dítě by se narodilo nemocné, moc ráda bych viděla jestli by se o něj až do smrti obětavě starala, nebo jestli by Peťulka skončil po pár letech v ústavu. Něco jiného jsou přeslazené sebedojímající úvahy těhotné a něco jiného celoživotní péče o naprosto nemohoucí ošklivou ubohou odpudivou bytost, která časem přestane být miminkem a stane se sedmdesátikilovým kusem masa, který je každému na obtíž a hodí se tak akorát k tomu aby byl vlastními rodiči odložen. Po pár letech totiž milí rodiče zjistí, že žijou jenom jednou a že chtějí za ten živost zažít i něco jiného než nikdynekončící, vyčerpávající a srdce drásající péči o někoho, na kom se ta obrovská péče naprosto míjí účinkem a nepřináší žádné výsledky.
 Baba Jaga 


Re: údiv 

(8.8.2008 18:15:29)
Lidi jako jste vy nechapu. Neznate mne, neznate pozadi pribehu, a presto prskate zluc. Uprimne doufam, ze naleznete rovnovahu, abyste nemela potrebu vylevat si vztek ci komplexy na internetove diskuzi. A pro poznamku - ja se starala o deti s Downovym syndromem, takze rozhodne vim, o co kraci. Je tezke vychovavat postizene dite, nerikam ze ne, ale jednou jsem se rozhodla byt matkou a prijmout sve deti se vsim vsudy. A jste velmi naivni, jestli si myslite, ze prenatalni diagnostika vam zaruci zdrave dite - ta totiz dokaze odhalit jen naprosty zlomek problemu a postizeni.
 huhu, holky 5 a 3 
  • 

Re: údiv 

(9.8.2008 7:40:25)
marketo, vis co, jestli si myslis, ze jsi v pravu - tak jim zatop. Uvidis co se stane. Plane placani na internetovych diskusich je k nicemu, akorat se znovu rozcilis u prispevku odpurcu - a zcela zbytecne. Cast osazenstva (a ja s nimi) zkratka situaci vidi jinak. Tvuj pribeh zname tak jak jsi ho podala. Nadavat, ze nezname pozadi - no, to je smesne, nemyslis? Samozrejme ze ho nezname, jsme na internetu :-)

Zas tak ostre prispevky tu nebyly. Jses ze vseho jeste precitlivela a beres to osobne. Stejne jako ty "zbytecne a stresujici" vysetreni.

radej si uzivej zdraveho mimca a prestan to tu resit. A jestli to resit potrebujes, tak se obrat na zodpovedne lekare, vedeni nemocnice, protoze tady fakt nic nevyresis. A podle me si ani neulevis, prave kvuli tem odpurcum.
 matafa 


gratuluji 

(7.8.2008 20:57:24)
je to skvělé a ať se vám daří
 radana 
  • 

lékaři 

(7.8.2008 21:32:51)
Z lékařů se stává štvaná zvěř! Oni to fakt nedělají pacientům naschvál.Snaží se odhalit rizika. V opačném případě by jim bylo vyčítáno, že něco neviděli, opoměnli...Co vlastně od nich chcete ?Jste laikem a laikem zůstanete.
 rae 
  • 

souhlasím 

(7.8.2008 23:05:46)
i když jsem laik. Co byste říkala, kdyby vyšetření nic neukazovala, vy jste šla klidně rodit a všechno bylo špatně - tedy JIPka daleko, specialisté nepřipraveni. Jakákoliv, u vás předem předvídaná komplikace, by přinesla jen smutný konec. Je dost dobře možné, že viděná plicní tkáň se vstřebala - inu lékař léčí, příroda uzdravuje. Čekala bych malou dávku vděku lékařům a velkou pokoru před osudem.
 Margot+1 


Re: lékaři 

(9.8.2008 9:05:55)
Víš, Radano,
jak já bych byla ráda, kdyby lékaři kolem mě pochopili, že pokud se mnou budou normálně komunikovat, překládat mi alternativy, možné způsoby řešení a konečné rozhodnutí nechají na mě, zbaví se tím té tíživé odpovědnosti a strachu, že je budu za něco honit. Moje gynekoložka je už tak zblblá, že mi na otázku "Je podle vás nutné, abych na ten zátěžový test na cukrovku šla?" Odpoví: "Mně je to jedno, dělejte si co chcete, nařídit vám to nemůžu." Žádné argumenty, žádná pro a proti. Všechno si musím zjišťovat sama. Slovo "poradna" mi v této souvislosti připadá doslova absurdní.

A na závěr ještě jedno popíchnutí: proč zrovna doktoři tak zoufale neumějí být svým lidem partnery? Proč vždycky zkoušejí vystupovat z pozice autority, a když to selže, stáhnou se do ublížené opozice? Možná proto, že modely, jak se má chovat lékař a pacient, lidi už po léta čerpají ze seriálů typu Nemocnice na kraji města a Ordinace v Růžové zahradě. Z obou jsem viděla asi dva díly a dělalo se mi z toho nevolno...:-©
 Lusika 
  • 

Re: lékaři 

(12.8.2008 16:16:58)
Ahoj,
my máme v rodině 3 doktory. A co popisuješ - autoritativní vztah - uplatňují i doma. Jeden více, někdo méně, někdo nesnesitelně... Myslím, že jsou tam prostě vychovaní a zvyklí. Dva taky pociťují kult "titulu".
A je to pro ně jednodušší. Při tom množství pacientů ještě diskutovat..
Ale nová generace bude už jiná. Pokud nám neutečou do Němec.
Lusika
 radana 
  • 

oprava překlepu 

(7.8.2008 21:40:56)
opomněli - překlep - pro event. rýpalky...
 Lenka 
  • 

Re: oprava překlepu 

(7.8.2008 23:07:00)
Markéto, užila sis spoustu nervů, jsi rozjitřená, máš pocit, že tě život /doktoři?/ o něco okradli - o krásné vychutnávání těhotenství.

Věř, že se jednou svým zjitřeným pocitům ještě zasměješ a budeš děkovat osudu, že to dopadlo takhle.

A pro všechny, kdo jsou fanaticky proti potratům - známá má v příbuzenstvu dítě s vícero rozštěpy a podle toho, co říkala, že to fakt život "na dvě věci" - pro dítě i jeho okolí...dítěti jsou dva roky, krmené sondou, motoricky zaostalé, pochopitelně kvůli rozštěpům v obličeji se ani nemůže vyjíjet řeč...a psychika je ještě sporná.
Chcete tvrdit, že takový život je pro dítě přínosem? Taky má nějaký syndrom, nevím přesně, jestli Turnerův, nebo Edwardsův - nejsem odborník.

Neodsuzuju nikoho, kdo na podobnou péči nemá.
 Lusika 


díky a blahopřeji 

(8.8.2008 8:38:31)
Ahoj,
tvůj článek mě moc potěšil. Vyšly mi špatně triple testy a za 14 dní jdu na ultrazvuk.
Nevím čeho se bojím více, zda výsledku, nebo lékaře. Odmítnout jsem nechtěla. porodnice, kterou jsme si vybrali, není příliš vybavená na nemocná miminka, abychom ji případně stihli změnit a něco si včas nastudovat.
Odběr plodové vody jsem si nechávala pouze pro případ, že půjde o vadu neslučitelnou se životem. Ale jak to tak čtu, oni to ani nepoznají, že? Děsivé.
Existují statistiky, zda potrat byl skutečně "oprávněný" nebo zda diagnóza prenatální odpovídala skutečnosti po porodu?
EVA
 Baba Jaga 


Re: díky a blahopřeji 

(8.8.2008 16:22:38)
Pochybuji... to neni neco, cim by se lekarska verejnost chlubila. Ale sem tam zaslechnu, ze nekomu predpovidali at uz vadu neslucitelnou se zivotem, ci Downuv syndrom, a nakonec se narodi zdrave mimco. Ale cetla jsem statistiky, ze 17 zenam ze sta vyjde spatne tripple test, z nich 16 jde na amniocentezu, ale pouze jedna ze 3000 z tech, co na tu amniocentezu jdou, ma pak postizene dite. Pri potratovosti 1% si lze lehce spocitat, kolik deti umre zbytecne.
 Lusika 
  • 

Re: díky a blahopřeji 

(8.8.2008 16:40:18)
Zrovna dnes jsem byla s jednou na pískovišti. Navrhovali jí potrat a teď má zdravou holku. Odmítla odběry, které ji doporučovali, i když potrat nechtěla.
Já půjdu na ULT, ale odběr vody si důkladně rozmyslím. Do toho se mi vůbec nechce, ale bude do toho mluvit i manžel a ten je z doktorské rodiny a nechá se přesvědčit. Odkážu ho na tento článek, aby si uvědomil, že jsou doktoři omylní a potrat je pro ně způsob řešení "problému".
Lusika
 Baba Jaga 


Re: díky a blahopřeji 

(8.8.2008 17:05:15)
Bohuzel mi pripada, ze lidem na zivote nezalezi. Vetsina to bere tak, ze radsi pujde pri sebemensim problemu na potrat, no co, vsak muzou mit dalsi deti. Ja bych tohle nemohla - jednou jsem to dite pocala, tak je moje, at je jakekoli. A kdyby zbytecne umrelo kvuli memu sobectvi, tak to, ze bych mela dalsi, by tu ztratu nevyrovnalo.
 Lusika 
  • 

Re: díky a blahopřeji 

(10.8.2008 11:00:44)
Já na potrat myšlenky nemám. Ale jsme na to rozhodnutí dva a manžel respektuje názor lékařů a nechce postižené dítě. Takže se bojím tlaku ze strany lékařů a manžela.
Taky se bojím, jak se dokážeme o dítě postarat a že na takovou zkoušku není naše manželství připraveno. Lusika
 Kimina111 


Re: díky a blahopřeji 

(9.8.2008 8:12:45)
Ahoj Evo,

taky mi vyšel špatný triple test, snažila jsem se o tom najít maximum informací. Jak píšeš o těch statistikách, uvádí se, že cca 40% triplů je falešně pozitivních (těch v 16tt, ty dřívější kolem 12tt jsou prý přesnější). Podle statistik je potom z cca 50 amniocentéz jedna pozitivní. A jsou i případy, kdy je po doporučeném potratu zjištěno, že mimčo bylo v pořádku. Já mám kámošku, která po amnio potratila a měla přitom zdravou holčičku. Moje dula mi vyprávěla o holčině, která měla dobrý tripl, ale chtěla mít jistotu, tak si poručila amnio a přišla taky o zdravé mimi. Genetička mi tvrdila, že riziko amnio je jen 1%, což je vlastně v tomto období standardní riziko potratu, ale když to jedno procento není jen číslo, ale skutečná mamka a dítě, člověk se na to dívá jinak. Každopádně jsem Ti chtěla napsat, že net je plný příběhů mamek, které i s příšerným výsledkem triple testů mají zdravá mrňata, ale je tu i pár těch, které měly mimi opravdu postižené. Já osobně jsem teď ve 29tt a amnio jsem odmítla (přestože se na mě genetička dívala skrz prsty). Jsem přesvědčená o tom, že je prcek v pořádku a jen kvůli tomu, že jsem nezapadla do nějaké tabulky, jsem nechtěla riskovat, že o něj přijdu. Zaplatila jsem si specialistu na genetický ultrazvuk, který neshledal na mimču jediný náznak něčeho "nenormálního" a to mi stačí. Je to jen o Tobě, jak se rozhodneš, doktoři se sichrují a já to chápu. Ale každé vyšetření můžeš odmítnout, jde jen o to, vědět sama v sobě, proč to děláš a ostatním nemusíš nic vysvětlovat.
Jinak pisatelce článku moc gratuluji a pro mě je jen důkazem toho, že příroda je mocná čarodějka a co se má stát, to se stane. Musí to být silná ženská, když se nezhroutila a nesáhla po pro spoustu lidí nejjednodušším řešení - potratu. A vyplatilo se jí to. Přeji jí i Tobě spoustu radosti ze zdravého mimčaR^
 Lusika 
  • 

Re: díky a blahopřeji 

(10.8.2008 11:53:05)
Ahoj, díky.
V hlavě mi uzrává stejné řešení, půjdu na ultrazvuk a případně zkusím i jiného lékaře, ale ten odběr nerisknu. Stejně si potrat vůbec nedokážu představit.
Asi je hlavní, že od začátku se necítím na miminko "napojená". První jsem si říkala, že to třeba bude chlapec a ti jsou jiní. Teď se ale bojím, že miminko není v pořádku. U Lucinky jsem od začátku věděla, že to bude holčička, hned druhý den jsem tušila, že "se povedlo" a bylo to jiné, jako bych nebyla sama. Teď se vůbec necítím těhotně.. Ale to je snad jen tím, že mám plné ruce práce s Lucinkou a ani ve chvílích klidu nedokážu sklidnit mysl a relaxovat..
Lusika
 Baba Jaga 


Re: díky a blahopřeji 

(10.8.2008 16:43:01)
To bude v poradku, vidis, ze doktori zbytecne plasi. Mne uz to pripada jako politika, lepsi rict, ze neco hrozi a pak se narodi zdrave dite nez nic nerict a riskovat, ze se narodi postizene a rodina poda zalobu.
S druhym jsem to mela puvodne taky tak, u prvniho jsem zacala nakupovat modre oblecky v osmem tydnu, proste jsem vedela, ze to bude kluk a bude to Leosek. Druhe prislo trochu necekane a ani jsem ze zacatku nemela moc radost. Pak kdyz zacaly vsechny ty problemy, tak bych si za to nejradsi dala par facek. Ted maleho zboznuju az nepricetne, protoze mam pocit, ze jsem si ho uchranila "proti vsemu". Jsem diky tem prozitym obavam k nemu mnohem vic ochranitelska nez k tomu prvnimu, cely den ho nedam z ruky a porad mam strach, ze se mu neco stane.
 Lusika 
  • 

Re: díky a blahopřeji 

(10.8.2008 18:37:34)
Tak to máme hodně podobné... Druhé miminko sice bylo plánované, ale jak to bylo, začalo mi docházet, jak to bude náročné se dvěma, jakou máme s mužem krizi, jak se mu teď zalíbil život studentských kamarádů, jak mi začíná docházet dobrá nálada z mateřské, navíc nemám hlídání. Tak jsem se spíše obávala než těšila. Telefonát z gyndy mi přišlo jako zasloužená "facka na vzpamatování se". Taky mě napadá, že jsem si to vlastně přivolala. Lusika
 Baba Jaga 


Re: díky a blahopřeji 

(10.8.2008 18:57:11)
Treba to tak ma byt, aspon si budes mimca vic vazit. Kamaradka je ted tehotna, ceka druhou holcicku, jeji manzel byl strasne zklamanej {a daval to dost najevo}, protoze chtel kluka. Pak ji na UTZ nasli u mimca ty cysty na mozku, co nasli nasemu Petkovi a najednou je jejimu manzelovi uplne jedno, ze to bude holcicka, hlavne aby byla zdrava. A neboj, da se to zvladnout, ja mam deti jen rok a tri mesice od sebe, ten strarsi je navic neskutecne aktivni a musim ho porad hlidat, jinak je tady jedna katastrofa za druhou. Prvni mesic co se Petka narodil to bylo hrozny, porad jsem brecela, ze to nezvladnu {kojila jsem po hodine a ten starsi zarlil a vzdycky neco provedl - od prevrhnutych kvetinacu ci odpadkoveho kose po utopeni hracek v zachodu}, navic dost ublizoval malemu, ten pak rval od rana do vecera, manzel pracuje od 8 rano do 7 vecer, takze skoro zadna pomoc, bydlime v zahranici v domku na samote, zadni pribuzni, kamaradi daleko, takze jsem byla fakt na vsechno sama. A ted jsou Petulkovi skoro 4 mesice a uz je to fajn, starsi se srovnal, na brachu si zvykl a ted uz mi to vsechno pripada snadne.
 Lusika 
  • 

Re: díky a blahopřeji 

(10.8.2008 19:20:53)
Asi máš pravdu. Všechno zlé je k něčemu dobré.
Taky si připadám dost osamělá, pracovní dobu mají naši mužové stejnou. Navíc 3x týdně fotbal nebo hospůdka s kamarády. Nevím si s tím rady, je mi jasné, že potřebuje relax, ale já taky... Za ty dva roky jsem byla "venku" dvakrát a jednou mě odvolal zpět domů uspávat.
My jsme zase v Praze v bytě. Rodina na Moravě, kamarádky bezdětné se vytratily a nové jsem nenašla. Nějak si připadám, že si rozumím více s dětmi, než s dospělými. Taky se bojím, že se nezvládnu dětem "spravedlivě" věnovat a že jednoho nebo druhého budu zanedbávat.
Ale třeba je to jen těhotenská depka.
Kamarádčina holčička taky měla cystu na hlavě. Vstřebala se. Genetik říkal, že je je jen jeden signál, který samostatně nemá význam. Obvodní gynekolog jí nabízel potrat..
Jdu uspávat. Dobrou. Lusika
 Jana 
  • 

Hlavně být připraveni 

(8.8.2008 10:11:45)
Zajímavá diskuse, ale myslím, že autorce a většině ostatních lidí uniká jedno ZÁKLADNÍ sdělení. Cílem těch opakovaných vyšetření je mimojiné připravit se k řešení operabilních vad. Tzn. pokud už se dítě s nějakým problémem narodí a zejména je-li to problém který je léčitelný (což třeba ony masy co viděli lékaři na UZV v článku zjevně byl léčitelný problém), tak aby byli lékaři připraveni. Aby se dítě narodilo v perinatologickém centru (to dělá MOC), aby byly připraveny týmy k operačnímu řešení. Aby bylo k dispozici ARO a poskytnuta maximální péče. Teď samozřejěm nemyslím děti s nějakým fatálním problémem,, kterým zbývají hodiny života, ale jsou věci, které se prostě dají řešit, jen ten start do života musím být pod drobnohledem. Mmch. mám 9-týdenní dvojčata, jednovaječná, po reverzním transfuzním syndromu. A hlavní pro jejich přežití bylo, že lékaři byli připraveni, věděli co mohou čekat, děti šly ven při patologickém CTG ve 32 týdnech gestačních a 2 týdny bojovaly na ARO o život. Ale zvládly to - a třebaže měly kolem 2 kil, minimálně týden na tom byly velmi zle (inu - jako po transfuzním syndromu), srovnatelně s dětičkami co mají tak 700g, a kdyby lékaři netušili předem, mohly jim někde na běžném oddělení (kam by při svých víc než 2kg mohly jít) zkolabovat. Takže jistě nelituju, že nás prohlíželi UZV co 2 týdny hned od počátku, bylo to stresující, ale zachránilo to dětem život. A že málokdo jim dával velké šance...
 Liška s banem :) 


Re: Hlavně být připraveni 

(8.8.2008 11:09:46)
Nechápu proč nešla autorka na odběr plodové vody. To by se pak určitě méně stresovala. Tripletest ukáže jen možnost vady, pak následují další upřesňující vyšetření. Pokud se vada dá léčit, není důvod k potratu. Pokud je vážná a neléčitelná, je třeba také zvážit jaká bude kvalita života dítěte (pokud mimi přežije). Ono těžce postižené dítě je v 6 měsících roztomilé, ale ve 30 letech již mnohem méně. A i pokud by se narodilo dítě jen fyzicky postižené (nikoli mentálně), mohlo by se rodičům jednou stát, že je bude proklínat.
 Bumbi&05,08,10 


Re: Hlavně být připraveni 

(8.8.2008 14:21:43)
protože je tam riziko 1% potratu. To znamená, že jedno dítě ze 100 následkem tohoto vyšetření, které není nezbytné, zemře.

Riskovala bys ty život svého dítěte? Mě osobně přijde pravděpodobnost 1:100 pořád ještě hodně vysoká, na to abych riskovala, že o miminko přijdu.

 Baba Jaga 


Re: Hlavně být připraveni 

(8.8.2008 16:18:53)
Presne. Nikdy bych se nesmirila s tim, ze jsem potratila jen proto, ze jsem JA chtela mit jistotu. To za prve, a za druhe - pokud jde o tu plicni sekvestraci, tak amnio by stejne nereklo vubec nic. Tam je stezejni ultrazvuk. A po predchozich zkusenostech si nedokazu vubec predstavit, ze nekdo muze rozhodnout o zivote ci smrti vlastniho ditete na zaklade tak nepresneho media, jako je ultrazvuk.
 Jíťa 
  • 

Re: Hlavně být připraveni 

(8.8.2008 14:39:00)
Pokud se narodí dítě jen fyzicky postižené, tak se s tím většinou naučí žít a různými způsoby kompenzovat své nedostatky. To ti můžou dosvědčit všichni od narození postižení. Není důvod proklínat rodiče. To jen my zdraví si nedokážeme představit, že někdo bez nohou, rukou nebo očí nemůže žít také plnohodnotný život.
 Jana 
  • 

Re: Hlavně být připraveni 

(8.8.2008 15:51:34)
Tak tady si dovolím bohužel oponovat. Sama bych tomu nevěřila, ale potkala jsem nevidomou paní. Požádala mě, abych jí přečetla vzkaz na mobilu, což jsem samozřejmě udělala. A jen mezi řečí paní prohodila, že nevidí od narození a že ji doktoři radši neměli zachraňovat, že se neměli tak snažit, že by radši nebyla. Mohlo jí být kolem dvaceti let... Takže - s takovýmhle handicapem se vyrovná silná osobnost, ale asi ne každý. Hanit den co den lékaře za to, že ji jako malou vypiplali - má to smysl? Žít každý den s hořkostí a pocitem, že radši nic než tahle existence? Já nevím, opravdu nevím...
 Jíťa 
  • 

Re: Hlavně být připraveni 

(8.8.2008 18:46:16)
ono asi taky trošku záleží na osobnosti dotyčného a na celkovém přístupu jeho nejbližších. Možná tu paní doma příliš litovali a příliš opečovávali, že se skutečně nenaučila se svým hendikepem žít... Kdo ví.

Znám pár postižených lidí, kteří jsou spokojení a nikdy nelitovali toho, že jsou na světě. Manžel je jedním z nich. Má to občas trošku složitější, ale pokud někdy něco chtěl, tak toho i dosáhl, možná ho to stálo víc úsilí, než zdravého člověka, ale o to větší z toho měl radost.
 Kviiitko 


Sama nevim, ale obdivuji tvoji statecnost a GRATULUJI! 

(9.8.2008 11:04:22)
Take mam nevidomou kamaradku, rozmazovala rozhodne nebyla, naopak, rodice to spolu s epilepsii a dalsi, ale jiz vcelku zanedbatelnou poruchou nezvladli a ji dali do ustavu. Od 18 "bloudi zivotem" Je sama, nikoho nema, to co se kolem ni deje je nepochopitelne, nekteri lide jsou opravdu hyeny!!!
Casto rika, ze by bylo lepsi kdyby se nenarodila...Jeji rocice verili, ze to zvladnou, ale ono ne. Je to strasne, ale kdo je na to pripraven? Vsichni doufaji, ze se stane "zazrak" a neco nebo nekdo se proste "spletl".

Nas prcek mel na cysty na mozku, geneticka nam oznamila, ze riziko postizeni je cca 2 - 3% a AMC 1%. CO TED? Rozhodovani silene. Byla jsem ve 22 tydnu, nebyl tedy cas, bylo treba se rozhodnout do 3 dnu. Hledali jsme, cetli a dosli k zameru, ze nepujdeme. U me Dr. kam jsem sla na pravidelnou prohliku jsem ale tvrdy dostala zasah. Vypravela mi jak 5 let pracovala na oddeleni u deticek, ktere maji ta nejhorsi postizeni a casto zemrou je par dni po porodu. Kazda maminka doufa, ze se to nakonec nestane. Korunovala to vetou, ze 70% partneru to nezvladne a odejde... Ano, nase postizeni by nebylo tak vazne, ale predstava, ze by se stalo, ze mimi bude mentalne postizene, manzel muze odejit...proste me dostala a na AMC jsem sla a modlila se ze budeme oba v poradku. Nastesti, jsme to zvladli. Dodnes mam vse v "oparu", byla jsem tak zoufala, ze jsem nebyla schopna premyslet. Po AMC dalsim studovani jsem zjistila, ze cysty se ted objevuji pomerne "casto" a je mozne, ze je to pouze tim, ze technika je dokonalejsi a vidi to, co mohlo mit mnoho z nas, ale UTZ je proste nevidel...Vim, ze pokud by se to opakovalo znova, AMC odmitnu. Pokud by se jednalo o jine postizeni nevim, opravdu nevim...

Jak uz nekdo psal, pokud by autorka neodmitla AMC mela by nejspis tehotenstvi bez "stresu", neco na tom je, ale predstava, ze svoji slabosti "zabiju" sve dite a nasledne by se jeste v nejcernejsim scenari zjistilo, ze bylo zrave. Nevim, zda je mozne se s tim nekdy vyrovnat...

Marketko, preji tobe i malemu moc radosti a stesti, hlavne zdravicko a zadny stres! Obdivuji tvoji statecnost!!!

 rae 
  • 

Na doživotí 

(9.8.2008 11:34:33)
Já sama mám lehčí formu mozkové obrny, ale od dětství nezvládám spoustu drobností. Budete se smát, ale nejvíc ze všeho závidím zdravým, že si můžou vybrat jakékoliv boty - pro mě jsou tabu vysoké podpatky, jakékoliv lodičky, mokasíny, žabky nebo pantofle. To že nemůžu tancovat, neujdu delší trasu, všechno musím dělat pokud možno v sedě a nemám řidičák - leda na automatickou spojku, mi fakt tolik nevadí.
Je pravda, že člověk, který je postižený po úraze se se ztrátou svých schopností vyrovnává asi hůř. On je totiž ztratil najednou - já je nedokázala získat, a tak nevím, co mi chybí. Tedy mi nechybí. Spoustu věcí jsem se učila dlouho - v ranném dětství to vypadalo, že nebudu mít funkční jednu ruku, dnes píšu na stroji všemi deseti a pletu. Pravda šít mi nejde a na kytaru jsem to taky nezvládla (v pubertě děěěsnej problém).
Je nás takových spousty, nepotřebujeme být litováni, jen pochopeni.
Pozdravuj manžela.
 MARNEUM 


gratuluji 

(9.8.2008 15:09:31)
nejde se mi to přihlásit,ale GRATULUJI moc vás OBDIVUJI,hodně zdravíčka malému ,hodně lásky a štěstí,buďte dál taková,jaká jste!!!!!!!
 Silvie-Anezka 


jedním dechem 

(9.8.2008 19:25:09)
dobrý den, jedním dechem jsem přečetla oba vaše články a ke konci jsem měla slzu v oku, zvláště po tom, že to dobře dopadlo. jste úžasně silná maminka, já vůbec netuším, kde se ta odvaha k boji a síla vůle dá vyhrabat, kord když je žena v těhotenství citlivější než normálně. fandím a držím palce! a smekáááám :-)
 Petra - Natálka 2 roky 
  • 

Hodně štěstí 

(9.8.2008 22:21:16)
Dobrý večer,
pročetla jsme oba vaše články. Co k tomu dodat?! Jste silná ženská, s oporou v manželovi. Přeji hodně a hodně zdravíčka vašim klukům :-) . Zdraví Petra a Naty
 Lucyena 


Fuj 

(9.8.2008 22:48:16)
To bych se asi zcvokla, cely tehotenstvi bych byla uplne hotova. Super ze mu nic neni, ale je to zvlastni, ze nekdy je ta diagnoza fakt presna a nekdy se takhle strasne seknou....jo to s tema ledvinama maj kluci fakt casto, to sme meli prej taky, taky me to vydesilo ve zprave a pak mi pa vysvetlila, ze to je normalka a ze to nemam resit.

A chudak malickejch, takovejch vysetreni a pro nic. Tak at slouzi!
 Petul.a a Babu 


Tomu říkám happy end 

(10.8.2008 8:34:18)
Tedy, musím přiznat, že už dlouho mě nic takhle nedojalo. Po přečtení tohoto článku brečím jak želva. Taky si myslím, že se dnes dělá vyšetření až příliš a že je to zbytečně stresující. Ani lékaři zkrátka nemají patent na rozum a jak je vidět, zdaleka ne vždycky se na testech ukáže pravda. Smutné je, že spousta rodičů by si miminko nechala vzít. Jak strašná představa, přijít o mimi, které by mohlo být zdravé!!! Tento článek mě jen utvrzuje v tom, že kdyby mi v příštím těhu nevyšla genetika nejlépe (v tom prvním byla v pohodě a máme zdravou, krásnou holčičku), taky nebudu uvažovat o tom, že bych mimíse na svět nepřivedla. Moc díky za krásný článek!!! Přeju, ať je Peťulka zdravý, spokojený a ať vám dělá jen radost. Máte můj obdiv za to, že jste si ho takhle vybojovala a že jste to všechno psychicky ustála.
 mona, dva kluci 
  • 

JSI DOBRÁ 

(12.8.2008 15:19:20)
FAKT JSI MOC DOBRÁ A MÁŠ PEVNÉ NERVY. MOC TI GRATULUJI K MIMINKU A PŘEJI VÁM VŠEM, AŤ SE MÁTE CO NEJLÉPE A AŤ SE MÁTE CO NEJLÉPE A AŤ JSTE POŘÁD ZDRAVÍ. MOC VÁM TO PŘEJI :-)
 Petra 
  • 

Velké štěstí 

(12.8.2008 21:25:21)
Moc Vám blahopřeji,vaše rodina má mamču co je za nic na světě nedá!A tak to má být,přeji Vám,aby jste všichni byli zdraví a užili jste si v pohodě Petulku!!Pá zdravím z jižní Moravy
 cizinka1 


Re: Velké štěstí 

(12.8.2008 21:29:21)
Marketo, ze srdce gratuluji.

At trpka cesta poznani pozlouzi k dobremu: tvemu rustu, k tvemu stastnemu pristimu tehotenstvi a take k problematizaci tematu na verejnosti. Tim take dekuji za clanek.
 Jana, syn 12, dcera 8 let 
  • 

Nikdy neříkej nikdy! 

(13.8.2008 6:36:52)
Musím říci, že mé první těhotenství doprovázelo krvácení do 20. týdne, stále mi bylo zle, byla jsem otevřená a hrozilo, že dítě nedonosím. Narodil se zdravý hyperaktivní kluk a tak jsem si řekla, že u dalšího těhotenství se už nebudu nervovat a výsledky budu tak trošku házet za hlavu. Další těhotenství probíhalo obdobně - krvácení do 24. týdne a neustále jsem měla špatné ozvy plodu. Stále jsem si říkala, že to bude jako předtím. Nebylo. Po porodu mi sdělili, že na srdíčku je šelest, ale že to nic neznamená. Jaké bylo mé překvapení, když nás po propouštění z porodnice objednali na vyšetření do HK, kde okamžitě vytočili Motol a událósti nabraly rychlý spád. Barunka byla okamžitě operována, ač do té doby se dle lékařů místní porodnice nic nedělo. Vše naštěstí dopadlo dobře i když se v pěti letech přidaly ještě další potíže. Dcera je celkem zdravá a kontrolovaná a věřte, že po zkušenostech bych rozhodně žádné vyšetření nepodcenila (právě zmiňované CT odhalilo příčinu jejích bolestí hlavy). Jana.
 denny 


zbytečné nervy? 

(13.8.2008 12:32:31)
Ahojky gratuluji k zdravému miminku!Je hrozné čím jste si s mužem prošli, ale nakonec to všechno dobře dopadlo ve znamení přísloví není důležitá cesta ale cíl:) je skvělé že jsi se rozhodla donosit mimi stůj co stůj i s vadou.já ze své rodiny vím jaké to je babička se stará o postiženého syna.velmi se mu věnuje.přes svou diagnózu toho velmi dokáže a navíc příštírok mu bude 55 přestože hned po narození říkali že max do 12ti a končí.a že homá dát do ústavu.všichni ho bereme jaký je.nejhorší na tom je že přes veškerou péči rodičů a "plnohodnotný"!šťastný život přijde okamžik kdy ta matka zemře a "dítě" putuje do ústavu.kde ho napíchaj oblbovákama nemaj na ně čas a většinou takto postižený velmi rychle chátrá a umírá.nebo prostě je to žijící mrtvola nikoho nezajímá a daj mu najíst léky a nazdar.to je druhá stránka věci.velmi obdivuju lidi kteří se dokážou starat o jakkoli postižené děti.klobouk dolů.ty co je dali do ústavu od malička těm taky nic nevyčítám prostě nebyli natolik silní.každej jsme jinej.nejsem bůhvíjakej odpůrce potratů a v konečný fázi je lepší když ženská dítě nechce jde na potrat do 12týdne než když ho pohodí u popelnic nebo si ho nechá a vychová z něj duševního mrzáka.takový děti jsou chudáci.
my jsme plánovali že děťátko počneme v lednu že počkáme až se tělo vyčistí z antikoncepce.akorát v říjnu si nás drobek sám našel.moje první reakce byla hrozná najednou mě ten první den přepadla strašná panika strach z odpovědnosti tkaový úvahy o jeslti máme dost peněz kde budem bydlet a jestli budem dobří rodiče apod.druhý den to bylo jiné.ráno už byl koblížek můj navždycky koukala jsem na netu jak dělají potraty jen tak pro zajímavost po shlédnutí něčeho tak nechutnýho se mi udělalo zle.
my to taky neměli lehké.nejdřív mi bylo indikováno mimoděložní těhotenství.(docent kterej učí na univeristě mě poslal suše na potrat.běžte si k apolináři tam vám to odpoledne vyberou!!!!!)hovado,krypl,parchant.naštěstí paní na přijmu u apolináře byla jiná.hodná. příjemná chápavá.já byla omlouvám se v prdeli bulela jsem jako kráva musel být na mě pohled:)na karláku nefungovalo metro a já šla apolinářoj pěšky v dešti ani jsem nevěděla kde to je.táhla jsem bundu po zemi a brečela, celý tělo nechtělo,bránilo se tý myšlence že odpoledne bude zle.když mě ta paní viděla udělala mi znova ultrazvuk.a miminko bylo zachumlaný v děloze.tam kde mělo.!!!!!!!jeden z nejhorších dnů mýho života.málem mě klepla pepka,nevím jestli tím stresem nebo úlevou ale srdce mi bušilo jako hrom.když jsem přišla domů měla jsem tlak 165/110.třeštila mě hlava.kvůli dementnímu docentovi jsem klidně z toho stresu mohla potratit.ale v tu chvíli jsem věděla že jsem dobrá matka, že toho koblížka bláznivýho miluju tak že ho nikdy nedám.
bohužel v době početí jsem brala antibiotika následovala genetika ta doba než nás vzali pak další měsíc než v databázi našli že léky co jsem brala během 14ti dnů od početí nevadí.(uf) další dva měsíce strachu.pak to bylo dobrý do toho jsme se stěhovali z prahy pryč a byli jiný starosti,jestli nám daj hypotéku jak manžel v nový práci apod.ve 4tým měsíci mě trochu bolelo v krku a zašla jsem k obvodní ta mi poradila kloktat šalvěj udělala testů jak blázen z krve a našla že mám zvětšenou štítnou a sníženou funkci.hustý.na ultrazvuk kterej měl potvrdit nebo vyvrátit šíři poškození štítný mě vzali až za měsíc přestože jsem je prosila jestli by to nešlo co nejdřív. prý nešlo.nazdar.a gyndař novej tady kde jsme přestěhovaní,přestož ejsem měla rizikové kvůli těm práškům jediný co tak miminku měřil jen obvod hlavy.místo aby vážilo 255 tak vážilo 130.toho jsem si všimla až doma.tak jsem tam druhý den šla a on ať se z toho neposeru že to je tím že nezadal do programu k ultrazvuku délku kostrče a tak že prostě to hodilo odhad jen podle hlavy.ale že on to tam blbě vidí.hm.fajn.a ještě řekl že se sníženou funkcí se roděj dementi.fakt díkes.super.bulela jsem doma že budu mít hloupý dítě.ale pak jsem se naštvala na všechny a všechno tak jsem si řekla že holtu bude pomalejší ale já ho budu milovat a budu se mu věnovat jak nejvíc to jde a že to spolu přeperem.konečně jsem se dočkala ultrazvuku štítný žlázy.bylo to ok jen nějaká zvětšená uzlinka.super doktor mě tam ujistil že je to vlivem těhu hormonů a že je velmi pravděpodobné že jsem před otěhotněním problémy neměla,talže to bude ok. pak už to až na laxní přístup mého gyndaře šlo.ve 32týdnu koblížek nebyl otočenej a dr zas ať se nepotentuju.bohužel v naší porodnici maj děsnej přístup a nechávaj děti rodit tak dlouho až jsou mrtvý.mojí sestřence takto zabili 4,5kg holčičku jen proto že byli líný jí udělat císaře přestože bylo jasný že takhle hubená ženská takovýho macka neporodí.tak jsem se vetřela do HK.tam to bylo super ujala se nás dr ilona zimmerová a vše bylo jinak mimi se nakonec otáčelo furt takže jeden týden byl nohama a jeden hlavou nakonec jsme rodili cs.přestože mi špatně napíchli spinál a mám boelsti zad doteď dvě plotýnky v háji a pohmožděný obratle.jsem šťastná že jsem rodila tam.u odborníků který mají srdce a pochopení.a říkala jsem radši ať mě rozřežou než aby se mýmu prďolkovi něco stalo.nepila jsem čaj kafe nejedla žádný "škodlivý" věci celejch devět měsíců a tři měsíce před tak jsem nechtěla aby se při porodu něco zkazilo.a bez této paní doktorky by jsem tohle nedokázala.nikdy jí nepřestanu bejt vděčná za to co pro nás udělala.
takže naše miminko dvakrát posílané na potrat osouzené mým EXgynekologem k debilitě a o kterým říkal že je holka,je nakonec krásný zdravý velice chytrý veliký chlapeček kterýho miluju a i díky ttěm peripetiím s jeho příchodem si ho vážím každý den děkuji za to že ho mám.je mu rok má 16 zoubků říká už 25slov a je šťastnej spokojenej,stále se usmívá a ani nepláče,jen když mu dojde papání:)
 Mára 
  • 

Re: zbytečné nervy? 

(14.8.2008 7:56:25)
Gratuluju ke zdravému miminku!
K tématu bych chtěla říct, že většina lidí pořád nechápe vlastní odpovědnost - za svůj život a zdraví a život a zdraví svých dětí. A řada lidí tuhle odpovědnost stále přenáší na lékaře. S rozbitým autem jdu do servisu, s rozbitým zdravím k doktoru, on mě opraví a jedu dál, po stejných kolejích.
Samozřejmě by bylo ideální, aby lékař byl náš "rádce a partner", ale uvědomme si, že velká většina matek je zcela nepoučená. Takže pokud lékař "nabídne" vyšetření, bude muset matce objasnit do posledního detailu, co lze tím vyšetřením diagnoatikovat, jaká diagnoza může být zjištěna, a jaké jsou prognózy jejího léčení a života s ní. Takže nejlepší by bylo, kdyby čerstvě těhotná absolvovala cca týdenní odborný kurz, kde by jí bylo vysvětleno, co všechno se v těhu dá vyšetřit, s jakými následky, pokud možno včetně diapozitivů a zapůjčení postiženého dítěte na pár dní do péče..... Zdá se Vám to absurdní a kruté? Ano, mě taky. Co psychika těhotné? Ale byla by poučená a tudíž schopná se adekvátně rozhodovat.
Můj gynekolog říká, že pokud se vyšetřuje dost dlouho, vždycky se něco najde. Těžko nadávat na lékaře, že interpretují nález vyšetření, na které jsem dobrovolně šla. Pokud tedy lékaři neudělají chybu, samozřejmě....
 KOCOUR 
  • 

Re: zbytečné nervy? 

(17.8.2008 20:27:03)
Obávám se že chápete odpovědnost úplně zcestně. Samozřejmě že lékař je povinný vysvětlit vše laikovi tak, aby to pochopil. Samozřejmě že si kvůli dítěti, které miluju udělám ten čas a něco si k tématu na internetu přečtu a klidně půjdu i na školení (stalo se). Samozřejmě že nepřenechám odpovědnost za život svého dítěte lékaři, ne proto že bych nevěřil jeho odborným znalostem, ale protože vím že je to člověk jako já, že dělá chyby jako já, a že pravdy lékařské vědy se revidují co pár let. Proto budu s lékkařem na rozhodnutí spolupracovat a nezbavím se odpovědnosti za život, který jsme zplodili. Co je na tom tak divného? Na západ od našich hranic na tom nic divného nevidí, ani lékaři, ani rodiče. Proboha, kde to žijem? Já vím...:o( v ČR
 KOCOUR 
  • 

COŽE? zbytečné nervy? 

(17.8.2008 20:27:31)
Obávám se že chápete odpovědnost úplně zcestně. Samozřejmě že lékař je povinný vysvětlit vše laikovi tak, aby to pochopil. Samozřejmě že si kvůli dítěti, které miluju udělám ten čas a něco si k tématu na internetu přečtu a klidně půjdu i na školení (stalo se). Samozřejmě že nepřenechám odpovědnost za život svého dítěte lékaři, ne proto že bych nevěřil jeho odborným znalostem, ale protože vím že je to člověk jako já, že dělá chyby jako já, a že pravdy lékařské vědy se revidují co pár let. Proto budu s lékkařem na rozhodnutí spolupracovat a nezbavím se odpovědnosti za život, který jsme zplodili. Co je na tom tak divného? Na západ od našich hranic na tom nic divného nevidí, ani lékaři, ani rodiče. Proboha, kde to žijem? Já vím...:o( v ČR
 evičkakaka 


Moc ti to přeju!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!! 

(11.11.2008 16:30:03)
moc ti to přeji a zároveň moc závidím. V pátek jdu na UZ, jsem ve 13tt. podstoupila jsem trojitý test v 1.trimestru a bohužel mi zjistili jeden den problém a za pět dní snad, že to zmizelo. Moc si přeji, aby to dopadlo, ale nevím, jestli budu mít tolik síly to všechno vydržet. Moc se bojím, co by mně čekalo, kdybych se rozhodla dát dítě pryč.
 Jana 
  • 

Krásný 

(13.12.2008 0:36:55)
Krásný závěr vašeho příběhu - zdravé dítě, gratuluji.
S těmi doktory je to těžké. Můžeme říci, že dělají svou práci. Myslím, že je v pořádku, když ženu vyšetří, pokud žena chce. Pokud žena nechce, nemusí se přeci nechat vyšetřovat, není to povinné. Doktor jí ale má informovat o rizicích, která můžou nastat, je to jeho práce, informovat těhotnou o jejím stavu a o prognóze. To bych doktorům v žádném případě nezazlívala. Žena se bohužel může vyděsit a prohlásit, že díky doktorům je v neustálém stresu a těhotenství si ani neužije. Podle mě je však důležitější včasná diagnostika. Když se ví o nenarozeném dítěti, že je vážně nemocné, nebudu rodit v nemocnici někde v maloměstě, ale zvolím porodnici, která je na to specializovaná. Tam bude mít nemocné dítě lepší péči a můžou mu tam zachránit život operací.
Když se mi doktor z nějakého důvodu nelíbí, tak zajdu k jinému (pokud je to možné). Snad ve všech profesích se najdou zaměstnanci dobří a špatní, bohužel i ve zdravotnictví. Některé doktory opravdu nakopat za jejich chování k ženě. Ostatní si však špatná slova nezaslouží, k člověku se chovají partnersky a pro záchranu dítěte udělají maximum. To je můj názor a mé zkušenosti.

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2020 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.

Publikační systém WebToDate.