| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Názory k článku Jsem z jiného světa?

Jako stromPodle času
 Celkem 134 názorů.
 Nerida 


Dekuji 

(18.4.2008 8:58:22)
Nozilu, moc ti dekuji za tento clanek. Take me mrzi ta nevrazivost vuci seniorum, ktera tady na rodine a bohuzel celkove ve spolecnosti panuje. Vzdycky si rikam copak ti lide sami nemaji doma babicku ci dedu, nebo je nikdy nenapadne ze i oni jednou budou stari? V kazdem pripade jsem rada, zes ten clanek napsala.
Odpovědět
 Líza 


Re: Dekuji 

(18.4.2008 9:23:23)
Hezký, něco takového už to chtělo.
Odpovědět
 Kamila,Alex 10měsíců 
  • 

Re: Dekuji 

(18.4.2008 22:03:59)
Plně souhlasím s tvým názorem a taky nechápu kam se poděla ta obyčejná úcta ke stáří,která mě připadá naprosto samozřejmá.Také bydlím v malé vsi a často cestuji autobusem společně se staršími lidmi a opravdu nikdy jsem s nimi neměla žádný problém,spíše naopak.Na pracovním školení nás učili,že na úsměv většina lidí automaticky odpoví úsměvem - a je to pravda!Možná by se tedy některé maminky měli začít více usmívat a vzpomenout si,že právě těm nejstarším(a většinou nejslabším a nemocným)z nás vděčíme za mnoho!!!
Odpovědět
 Ajtakrajta 
  • 

Re: Dekuji 

(19.4.2008 11:42:57)
Ano, už jsem to jinde psala, že na venkově se příjemné zkušenosti nabývají dost snadno.

Obyčejná úcta ke stáří tu stále je. Ale to neznamená, že musí člověk úplně odsunout veškerou sebeúctu a nechat sebou v krizové situaci zamést.
Ke starým (ke všem!) lidem se za všech okolností chovám slušně, pozdravím, pomůžu, usměju se, ale v případě, že se ke mně někdo zachová hrubě, mám nárok na to si v mezích slušnosti ochránit sebe, příp. své děti, pokud se jich to týká atd. Nikdo nemá právo ubližovat druhým, ani když je starý, ani když je chudý... A je mezi námi dost lidí, kteří prostě nejsou založením takoví, aby nad nějakou zlomyslnou invektivou mávli rukou a v přesvědčení, že tímto vyjadřují úctu ke stáří, si nechali ublížit.

U nás v rodině je tradicí dochovat své "staroušky" doma, v kruhu rodinném, starat se o ně do konce a poskytnout jim důstojné a láskyplné prostředí. Jak ale říká moje máma, "to neznamená, že se budu tvářit, že jejich ho.no voní po konvalinkách".

Ano, je nutné respektovat, že starý člověk má zdravotní problémy, často i nějaké psychické, hlásí se neduhy senility atd., ale není nutné ryčet štěstím když se stanu terčem jeho zlosti na svět.

Nezaměňujte prosím "přiměřenou obranu" s neúctou ke stáří.
Odpovědět
 Vavjan 


Re: Dekuji 

(18.4.2008 10:19:14)
hezký článek, já ve svém okolí taky neznám nevraživé důchodce, při cestování s kočárkem v MHD nemám nejmenší problém.
Myslím, že celkový dojem asi vznikl z toho, že se každý spíš podělí o nepříjemný zážitek co se mu přihodil, než o to, jak potkal milou důchodkyni :-)
Odpovědět
 japete 


Re::) 

(18.4.2008 11:01:55)
Ano i já jsem chtěla nedávno takto reagovat na článek o důchodcích.Nikdy mi nevadilo se chvilku zdržet a popovídat si o naší malé a na otázky jsem odpovídala s klidem a úsměvem.Když jsem pospíchala tak jsem se omluvila a prostě odjela,ale včerejší zkušenost mne dorazila.Jela jsem kolem čtvrté do obchodu pro nezbytné věci jako brambory a mléko...Bohužel tento týden nebyl čas jet jindy.Dopoledne chodíme cvičit a potom malá spinká.Do košíku malou dávám vždy ,ale bohužel to nejde dřív než za tím (průjezdem).Šla jsem první a malá za mnou, připletla se tím do cesty starší paní ,která jí skoro přejela.No nevadí třeba jí neviděla,ale možná bych čekala omluvu.Malou dávám raději dále od regálu aby něco neschodila ,ale i tak je tam místo minimálně na dva vozíky aby mohly projet.Tato starší dáma jej při průjezdu odstrčilase slovy dopr.... není tu místo.Bohužel jsme se neustále v obchodě míjely a její obličej byl čím dál tím víc vrásčitý.A poslední kapka pro paní bylo,že se jí malá dotkla ručičkou u vyndavání zboží na pás.Spustila na mne sprostě proč se ser.do obchodu v největší špičce když chodí nakupovat normální lidi!!!Takže bohužel chápu že v afektu naštvanosti se chtějí takové maminky svěřit se svým příběhem který nemusí být jen jeden.
Odpovědět
 luthienka 


Re: Re::) 

(18.4.2008 12:58:34)
No jo, třeba byla paní svým spůsobem nešťastná. Mám také v příbuzenstvu zapšklou starou paní, která nemá ráda děti. Jejich jediná dcera totiž děti rozhodně neplánuje ( a blíží se jí 40) a to ji zřejmě trápí a je proto zlá.

Jsou to cizí lidé, tak nemá cenu se v jejich naschválech babrat. Hoďme to za hlavu, v životě nás potkají horší věci než nepříjemná důchodkyně (nepříjemný podnikatel, nepříjemný puberťák,...) My jsme přece velké holky, tak buďme nad věcí, ne?
Odpovědět
 Mardolinka 


Re: Dekuji 

(18.4.2008 14:51:04)
Já myslím že autorka článku měla spíš asi štěstí na dobré důchodce, já bohužel ne, a v mém okolí známí také ne. Takže ji mohu jen závidět. Bohužel u mně to tak nebylo. Rv
Odpovědět
 10.5Libik12 


Re: Dekuji 

(18.4.2008 23:24:53)
Milá Nozilu,
gratuluji ti z celého srdce, umíš žít.:)
Odpovědět
 ivanka 
  • 

Re: Dekuji 

(19.4.2008 8:17:23)
milé dámy, je třeba pamatovat na to, že z každého slaďounkého miminka bude jednou senior. Myslím, že jistá úcta ke stáři je nutná a hlavně touha pomoci.
Každý pomůže malému bezradnému dítěti. Ale kdo má ochotu pomáhat seniorům ?
A veřte, že pro 80 letou babičku dojet do hypermarketu, o jehož velikosti se jí aní nesnilo, odebrat košík, zaplatit na pásu... určitě těžký úkol.
Ale když vidíte důchodce, jak má v košíku pár věcí a vše přepočítává, je mi ho líto.
Nesouhlasím se seniory, kteří jsou vykořisťovány mladými a když vidím babíčku, jak táhne nákupy jak pro regiment, to se mi nelíbí. Ať si mladí nakoupí sami.
Opravdu není důvod, aby senioři chodili mladým na nákupy, hlídali děti, dávali jim peníze. Mají právo na svůj odpočinek, klid a aktivity, na které celý život neměli čas.
Nebo se sami chcete také stát za pár let něčím otrokem ?
Odpovědět
 Solare 


Re: Dekuji 

(21.4.2008 12:38:28)
Moc pěkné. Není to tak strašné, jak to z reakcí maminek na rodině vypadá. Mám sice jen pár kamarádek s dětmi a v podstatě všichni si rády promluvíme se seniory.
Odpovědět
 Rachel 
  • 

KDYŽ DŮCHDCI VADÍ.... 

(25.4.2008 12:10:45)
Mám zaručenou radu, jak se v dobré náladě zbavit dotěrných otázek (mě někdy vadí, někdy naopak nevadí, ale chápu, že některým vadí otázky cizých lidí velice).
Když se někdo začne vyptávat, je to zpravidla proto, že si chce pokecat. Není nic snažšího než opětovat otázku o vašem dítěti a zeptat se onoho "protivného" důchodce, jestli měl taky děti, kolik, jak se jmenovali/y a pak už se to rozběhne samo. Vy nemusíte nic prozrazovat a ani okolí (lidé v MHD, na zastávce, v obchodě) se o vás nedozví, kolikrát se vaše dítě počůrává, jestli je z umělého oplodnění atd. Ten, kdo si chce vykládat je totiž ten důchodce, ne vy. A vy mu tím vlastně podáte nataženou ruku: "Když chceš, tak vykládej, důchodče, raději vyslechnu já vás, než vy mě..."
Odpovědět
 petra 
  • 

třeba je polabí jiné 

(18.4.2008 9:01:12)
Ahoj Nozilu,

třeba tvoje pozitivní skutečnost je dána blahodárnou přítomností Labe.
Já sama totiž bydlím v Měšicích (cca10 km severně od Prahy), do práce jezdím do Všetat a dcerka chodí do školkky v Čečelicích. Kromě toho studuji VOŠ na Mělníku, na cvičení rodičůs dětmi jezdím do Záryb a lékaře mám v Brandýse nad Labem. Takže se pohybuji v Polabí, kromě nákupů, na které jezdím do Prahy. A přesně jako ty píšeš, nikdy jsem problémy s důchodci neměla. Nikdo mně nikdy do kočárku nelezl, dítě neosahával ani neolizoval, dokonce jsem ani neznala dotazy jestli kojím a kdy dítko začalo chodit. Maximálně se lidé jen ptali, jak se dítko jmenuje a jak je staré. Třeba opravdu platí -jiný kraj, jiný mrav...
Odpovědět
 Bellana 


Re: třeba je polabí jiné 

(18.4.2008 9:33:47)
Taky bydíme v Polabí :-)
Zrovna ve středu jsem byla vrátit knihy do knihovny (a měla jsem obrovské zpoždění). Knihovnice seniorského věku se místo mého pranýřování, nalapení mé fotky na dveře knihovny s varovným nápisem, že jsem nejhorší lajdák na vsi, a přivolání policie ČR, věnovala obdivování mého miminka a dotazům, jak funguje nošení v šátku :-)
Coby těhotnou mě v pražské MHD často pouštěly sednout právě důchodkyně.
Když moje starší dítě vylo v supermarketu jak raněný šakal, byla to právě starší paní, která s pochopením komentovala, že se dítko asi nudí a dala se s ním do řeči, čímž ho na chvíli zaujala.
Jo, někdy jsou dlchodci protivní, sprostí a nevraživí. Což jsou ovšem mladí a "střednověcí" občas též :-)
Odpovědět
 Zabzik 
  • 

Re: třeba je polabí jiné 

(20.4.2008 13:46:11)
Taky bych ráda přispěla s mým zážitkem.Proti seniorům nic nemám,ostatně nikdo nemládne a těmito seniory budeme jednou všichni.Už jako studentka si pamatuji jak všichni ti pracující a staří lidé vždy poukazovali na mládež,co vysedává a zabírá volná místa v hromadné dopravě atd.To se mi vybavilo v souvislosti,kdy jsem ještě před mateřskou dojížděla do zaměstnání a oni důchodci předbíhali ve frontě u autobusu, tlačili se seč jim síly stačily.Byla jsem také vychovávána,abych vždy pustila starší lidi.Ale co mi už opravdu takzvaně zvedlo žaludek,byla zkušenost, kdy jsem cestovala s mou 9 měsíční dcerou k mé matce,která žije 20 km od nás,dceru jsem měla v klokance,abych také nepřekážela s kočárem v autobusu a hlavně se nemusela nikoho doprošovat o pomoc.Autobus byl plný a starší paní,nad kterou jsem zrovna stála,a která jak jsem zjistila, vystupovala hned po dvou zastávkách,mě nehodlala pustit.Jestli byla důchodkyně zrovna nevím,věk neodhadnuji.Takže jsem jen chtěla říct,že někteří senioři mají plný ústa morálky a slušného chování, a přitom oni sami se tím neřídí.Jinak mi taky nevadí,když mne osloví,nebo se ptají na mé děti....i já si ráda popovídám...
Odpovědět
 MSteflova 


Re: třeba je polabí jiné 

(20.4.2008 14:53:06)
Řekla bych, že se staří lidé cpou do busu proto, aby chytli fleka. Myslím, že je totiž také nikdo nepustí sednout.
Odpovědět
 Lizzie 


Re: třeba je polabí jiné 

(20.4.2008 15:45:56)
Do busu se cpe každý, aby chytil fleka. MHD je mi fuk, ovšem stát dvě hodiny cesty, navíc, pokud má dotyčný sklony sebou ve vydýchaném prostoru seknout, je chuťovka.
A k tomu ,,za nás bylo líp"..,,kam ta mládež spěje" - to bylo vždycky. Viz. starší knížky, filmy..i za antiky se něco podobného říkalo. Ale to mám z druhé ruky - nezažila jsem:-)
Odpovědět
 Zabzik 
  • 

Re: třeba je polabí jiné 

(20.4.2008 13:47:08)
Taky bych ráda přispěla s mým zážitkem.Proti seniorům nic nemám,ostatně nikdo nemládne a těmito seniory budeme jednou všichni.Už jako studentka si pamatuji jak všichni ti pracující a staří lidé vždy poukazovali na mládež,co vysedává a zabírá volná místa v hromadné dopravě atd.To se mi vybavilo v souvislosti,kdy jsem ještě před mateřskou dojížděla do zaměstnání a oni důchodci předbíhali ve frontě u autobusu, tlačili se seč jim síly stačily.Byla jsem také vychovávána,abych vždy pustila starší lidi.Ale co mi už opravdu takzvaně zvedlo žaludek,byla zkušenost, kdy jsem cestovala s mou 9 měsíční dcerou k mé matce,která žije 20 km od nás,dceru jsem měla v klokance,abych také nepřekážela s kočárem v autobusu a hlavně se nemusela nikoho doprošovat o pomoc.Autobus byl plný a starší paní,nad kterou jsem zrovna stála,a která jak jsem zjistila, vystupovala hned po dvou zastávkách,mě nehodlala pustit.Jestli byla důchodkyně zrovna nevím,věk neodhadnuji.Takže jsem jen chtěla říct,že někteří senioři mají plný ústa morálky a slušného chování, a přitom oni sami se tím neřídí.Jinak mi taky nevadí,když mne osloví,nebo se ptají na mé děti....i já si ráda popovídám...
Odpovědět
 Líza 


Re: třeba je polabí jiné 

(20.4.2008 14:43:30)
Zabziku, a můžeš mi říct jediný důvod, proč by tě ta starší paní měla pouštět? Jestli tam seděl někdo v mladém či středním věku, měla jsi požádat jeho. Pokud ne a byli tam jen staří, nemocní, těhotní a s dítětem v klokance, tak holt platí, kdo přijde dřív, dřív si sedne.
Odpovědět
 Olina, sedmiletá dcera Kačenka 
  • 

Re: Důchodci 

(19.4.2008 20:13:51)
Z jihozápadních Čech, z Blovic, 20 km od Plzně směrem na České Budějovice také hlásím nulový výskyt nerudných nebo obtěžujících důchodců!!! Na "Plzni-jihu" a v Plzni máme jen samé fajn "staroušky".
PS: Pracuji jako průvodkyně v muzeu, takže jsem je potkávala na mateřské dnes a denně a pokračuji v tom dál...
Odpovědět
 Zdenka 
  • 

Re: Důchodci 

(19.4.2008 22:36:27)
Já jsem z Plzně. Když jsem tu nedávno četla článek o tom omakávání dítěte v kočárku, tak jsem si taky říkala, že se mi to nikdy nestalo. No asi za dva dny jsem v hypermarketu vybírala v regálu a najednou starší paní a už oštipuje synkovi tvářičky :-( Taky jsem nevěděla, jak zareagovat, sice bych se nebála, že kvůli tomu malému doteku kluk onemocní, ale opravdu, jak tomu dítěti asi je, když se na něj někdo cizí takhle vrhne? I když je synek velký extrovert, tak chvíli koukal divně, a já dospěla k závěru, že bude pro jednou lepší dělat, jako že nic. Paní pak naštěstí nechala oždibování, začala s ním komunikovat "normálně babičkovsky", tak se d něj dočkala i radostného úsměvu a nakonec byli všichni spokojení :-) Ale ten první kontakt byl docela zarážející.
A co se týče MHD, já asi nejsem ten správný typ frontové bojovnice, tak obvykle nemám šanci se dostat do vozu dříve než jedna z posledních. Kdo se hrne nejvíc bývají skoro spíš adolescenti než důchodci. Kyselých ksichtů při uvolňování místa pro kočárek už jsem se také dočkala několikrát a několikrát mě stejně nechali stát ve dveřích. A to tu nemáme na té ploše místa pro invalidy, byli to normálně stojící a obvykle ti adolescenti. A jednou jsem se dočkala i dost velkého "držkování", když jsem uvolnila místo pro další nastupující kočárek, který neměl šanci se dostat dovnitř dřív než poslední, jak se adolescenti hrnuli urvat co nejlepší místo včetně toho koutku pro kočárek. Nevím, jestli mladík chtěl udělat dojem před svou slečnou, ale podle toho, jak se tvářili ostatní lidé okolo, ze sebe spíš udělal debila před celým trolejbusem.
Většina lidí je naštěstí slušných a nevtíravých, ale občas se najde někdo, od dětí po důchodce, kdo takový není. Pak jde jen o to minimalizovat následky setkání s někým takovým, předcházet se tomu dá dost těžko, oni to bohužel nemají napsané na čele, aby člověk věděl, že si má držet velký odstup.
Odpovědět
 Olga, důchodkyně 
  • 

Re: Důchodci 

(20.4.2008 21:57:09)
Děkuji za všechny důchdce (i když jako v každé věkové skupině lidí, jsou i tady "zlobilové";). Zásadně nesahám na cizí děti, jen na ně někdy mrknu, nebo tak. Já taky nechci, aby na mě sahal někdo cizí.-I když děti jsou daleko roztomilejší, než důchdkyně- na ty už sahají jen zlději tašek:-))
Odpovědět
 PetrusaV 


Re: Důchodci 

(21.4.2008 8:44:45)
Moc hezky napsaný, pobavila jsem se tou poslední větou :-D
Odpovědět
 Iveta 
  • 

Re: Důchodci 

(21.4.2008 11:49:47)
Jsem z Chomutova, severni Čechy, mám tři děti a musím říci, že si také nepamatuji na důchodce, kteří by mi osahavali a nebo lezli do kočáru. Jo malý děcka ve věku 3až cca 7 let možná se o to pokoušely, ale důchodci?!
Odpovědět
 Zdislava a kluci 


. 

(18.4.2008 9:01:14)
abych pravdu rekla tak jsem se taky jeste nesetkala s temito duchodci,ale to neznamena ze neexistuji....a mam asi divny oblicej,protoze se se mnou ani kadernice nebavi,takze pokud by me oslovil duchodce a ptal se na deti,mozna bych byla blahem bez sebe, pokud by to nebyl jehovista,ktery by mi hned nutil svoji viru (at ma svoji viru,ja mam taky svoji a tu jeho mu neberu tak at mi on nebere tu moji :-D) ale co mi utkvelo v pameti tak dost maminek psalo ze jim nevadi mily duchodce,ktery se mile zepta jestli je to kloucek nebo holcicka, nebo jestli je to neruda ktery to jenom houkne a pak hned nadava co to bude za parchanta :-(

a mam taky historku, mame spolecnou pevnou linku s babi a dedou a protoze mame mobili,tak my ji nepouzivame,ale kdyz vim ze nejsou doma,tak ji vezmu,rozhovor probiha asi takhle:
"prosim" (to jsem do telefonu se nepredstavuju,po serii telefonu typu, ahoj teto,ty me nepoznavas? no to jsem predsi ja tvuj synovec = podvodnik ktery po chvili chce pujcit penize)
"je tam Liba?" (babi)
"ne"
"a kde je"
"nevim nejsou doma" (popravde jsem to vedela ale nebudu komukoliv rikat kde jsou kdyz ani nevim kdo to je a jestli to zase neni nejaky podvodnik)
"aha" (ticho)
"mam neco vyridit?" (rikam si ze kdyz nekdo vola tak nevola jen tak)
"ne"
tu tu tu tu tu

ja byla dost otravena,nejen ze jsem chtela odpovedet na dobry den a jsem zvykla jeste i pak se rozloucit na shledanou,ale tenhle volajici mi ani nedal sanci :-(

kdykoliv zvednu pevnou,tak je scenar stejny obcas na moji otazku:
"mam neco vyridit?"
"no reknete jim ze jsem volal"
"a kdo vola?"
"no ja"
"a jmeno?"
"...... z ....." (vetsinou nerozumim jmeno,ale podle mesta uz dokazu odhadnout)

takze si rikam ze kdyz starsi lidi nadavaji ze se mlady neumeji chovat tak si rikam ze jsme se to nemeli od koho naucit :-(
Odpovědět
 Zdislava a kluci 


Re: . 

(18.4.2008 9:18:47)
jenom pro upresneni,mozna to vyznelo proti duchodcum,ale neni to vubec tak, rada pomuzu babicce s nakupem a staci jenom aby ona dala ocima najevo ze by mozna chtela pomoc a do telefonu jsem byla celou dobu mila, neodsekavala jsem,fakt jsem se snazila....ale co je mi to platny :-( ale vim,ze to budu delat dal a ne kvuli nim,ale kvuli sobe,protoze bych potom sama byla na sebe nastvana,ze se chovam osklive....mimochodem vojtika jsem nikdy neucila zdravit a dekovat a on to dela,proste to okoukal a tak to asi ma byt, ja jsem nikdy nechapala proc s mamou zdravime jeji kamaradku s kterou se da i do reci a druhy den dostanu vynadano za to ze jsem ji pozdravila (pohadali se,ale to ja nemohla tusit) a za tyden jsem zase dostala vynadano,protoze jsem nepozdravila (usmirili se)
Odpovědět
 Blanka s Klárkou 
  • 

Re: . 

(18.4.2008 20:28:13)
:) Připomněla jste mi cca 8 let starou historku. Stalo se mi to na koleji, kam nám taky vedla pevná linka. Byl všední den dopoledne a zazvonil telefon. I já se u pevné linky ohlašuji "Prosim".
Hovor pokračoval asi takhle:
"Ahoj jak se máš?"
"Já? Děkuji, dobře. Koho chcete?" Nebyl to podle hlasu nikdo, koho bych znala. Bydlelo nás tam na buňce 5-6, a mohla se klidně splést a chtít jiný pokoj.
"No tebe přece"
"Mně? A kdo volá?"
"No přece já."
"Kdo já?"
"No přece já, ty mně nepoznáváš?"
"Ne já opravdu nevím, kdo volá."
"No přece já!"
"Pokud mi neřeknete, kdo volá, tak já to položím"
"No já volám"
"Nezlobte se na mne, ale já opravdu nevím, kdo jste, takže pokud mi neřeknete, kdo volá, tak já ten telefon položím"
"No to jsem přece já, tvoje babi!"
"Aha, vy chcete asi XY, že?"
"To nejsi ty XY?"
"Ne to nejsem, ale XY tady bohužel není, mohu něco vyřídit?"
"Ne děkuji, nashledanou"
"Nashledanou"
Na obranu babičky XY musím říct, že v tu dobu ji již bylo přes 70 a my měly s XY celkem podobný hlas a kdo to nevěděl, tak se mohl splést...

A k tomu rozloučení se na konci telefonátu... Pokud se při končení hovoru dozvím od babičky(86 let) "Čau" tak se směju, jak moc jsem byla dneska úspěšná. :) Řekla bych, že je to tím, že telefon začala používat až před cca deseti lety a to už se nějaké zdvořilostní fráze učí špatně.
Odpovědět
 .Žaba 


Tiež mám šťastie 

(18.4.2008 9:35:19)
Tiež mám šťastie, na nepríjemných dochodcov prakticky nenarážam.

Obe deti som asi do 9 mesiacov nosila v šatke, a keďže som to do poradne mala okolo domova dochodcov, mohla som si byť istá, že sa mi minimálne jeden prihovorí. A nielen tam, dieťa v šatke tu jednoducho vzbudzuje pozornosť. Neobťažovalo ma to. Keď mal dieťa v šatke manžel, priťahovalo to pozornosť ešte viac :-)

Ano, stalo sa, že som dostala na ulici od dochodkýň nevyžiadané rady, ale to, že ma to vytočilo (aj keď len na pár minút, rozhodne by mi to nevydržalo až domov na napísanie článku ;-)), vnímam skor ako svoj problém, že nedokážem tieto situácie bez rozčúlenia zvládať.
Odpovědět
 Xantipa. 


Je to průřez 

(18.4.2008 9:47:16)
Já osobně mám pocit, že okolo mě se vyskytlo pár lidí, které bych s radostí nakopla do zadku. Jenže je to průřez všemi věkovými kategoriemi - puboši, mladí, starší, i důchodci. Prostě lidi obecně. U každé skupiny mi víceméně vadí různé věci, ale musím říct, že když se někdo ptá na věk dítěte, zda ho něco nebolí, pohladí nejmladšího po tváři apod. - tak to mi nevadí vůbec, jsou totiž jiné věci, které mi vadí opravdu strašně.
Odpovědět
 Sylva2 
  • 

Re: Je to průřez 

(18.4.2008 9:53:04)
Já jsem párkrát narazila na pár nepříjemných lidí. Ale nebyli důchodcovského věku.
Odpovědět
 Světlana,dvě děti 
  • 

Až na ty pastelky 

(18.4.2008 10:05:31)
U nás na vesnici jsou babičky a dědečkové moc hodní lidé,až na jednoho morouse...myslím,že ve velkých městech jsou všichni víc pod tlakem a z toho plyne nervozita a vzájemná nevraživost,zejména v těch dopravních prostředcích...jinak s lámáním pastelek malým uličníkům souhlasit nemůžu-je to agresivní chování,které pokud děti budou kopírovat,mohou v budoucnu např.paní,která jim zlámala pastelky,zlomit hůl...
Odpovědět
 Erika a Peťko 


presne tak! 

(19.4.2008 10:15:10)
každé ráno cestujem do práce mestskou hromadnou dopravou, chodí každých 5 minút autobus no i tak každý spoj praská vo švíkoch, ľudia koľkokrát ani nemôžu nastúpiť...
každé ráno min. 20% autobusu tvoria dôchodci, ktorí sa v dopravnej rannej špičke prepravujú na trh, aby si tam kúpili o 5 korún lacnejšiu papriku, chápem, nemajú na rozhadzovanie, ale ak si tam už chcú nakúpiť, lebo majú MHD zadarmo (vzhľadom na vek), nechápem, prečo nemôžu ísť na trh po 8:30 h, keď už spoje začínajú zívať prázdnotou...
preto sa útokom mladších ľudí vôbec nedivím, ak sa ponáhľame ráno do práce a len tak tak stíhame (pretože predtým je potrebné aj dieťa zobudiť, obliecť a odniesť do škôlky) a do toho sa vám motajú ľudia, ktorí nemajú čo robiť, tak to dokáže vytočiť a poriadne! to isté je v odpoludňajšej špičke...
mne nelezú na nervy starí ľudia ako takí, mne vadia ľudia, ktorí chodia vyhľadávať spoločnosť (lebo sú osamelí) v dopravných špičkách!
Odpovědět
 slovenka3 


Re: presne tak! 

(22.4.2008 10:31:25)
Ja viem, preco sú důchodcovia v MHD práve v špičke, aj prečo sa "pletú" práve v ponáhľajúcom sa dave. Pretože majú svoje důvody. Svoj program neorganizujú podľa potrieb či želaní sveta, nikto z nás to tak nerobí, ale uvažujú, ako rozložiť svoj čas, svoje sily, svoje financie. Takže na trh idú vtedy, keď vedia, že je tam čerstvé+lacné, keď vládzu, tak aby to stihli kým majú dosť síl a mohli si oddýchnuť doma, tiež aby mohli ráno, na obed, večer doma v kľude pred jedlom, či za jedlom správne užiť svoje lieky, hurá na odbery k lekárom na začiatku ordinačných hodín a plno iných závažných důvodov. Tie ich dôvody sú rovnako dôležité, ako tie moje, že musím stihnúť škôlku, na druhom konci mesta školu, 2 ruky na 3 deti, tašku, či tašky, držať seba i malých, vo vymedzenom čase stihnúť úrady, nákupy a rešpektovať časové možnosti detí. Chápem, že rovnako, ako ja na materskej potrebujem vyhľadávam kontakt s ľudmi, aj (obzvlášť) osamelí dôchodcovia ho uvítavajú. Ľudia v pracovnom procese obklopení kolegami si to nemusia ani uvedomovať.

V každej vekovej skupine sa nájdu ľudia takí i onakí. Moje skúsenosti so staršími ľuďmi sú s obrovskou prevahou pozitívne. Bratislava, Ostrava, Olomouc.
Odpovědět
 Erika a Peťko 


Re: presne tak! 

(22.4.2008 18:42:07)
tak neviem v akom svete žiješ ty, u nás je zelenina obvykle najdrahšia ráno a popoludní keď idú "stánkari" domov, ovocie a zelenina zlacnie...
a hlavne, nehovor mi, že ak pôjde o hodinu neskôr, ovocie a zelenina zvädne alebo sa inak pokazí! a chodím práve autobusom, ktorý ide cez centrálne trhovisko Bratislavy, takže viem, o čom hovorím, neďaleko odtiaľ totiž pracujem...
ja som tiež bola na materskej dovolenke, ale bola som natoľko tolerantná, že som sa o siedmej ráno netrepala kočíkom do MHD!
Odpovědět
 Erika a Peťko 


a ešte niečo 

(22.4.2008 18:44:37)
oni majú na vybavenie lekára celý deň, my to musíme stihnúť za 4 hodiny, inak nám ospravedlnenka od lekára prestáva platiť! je fakt, že odkedy sa zrušili poplatky u lekára, čakárne sú opäť plné dôchodcov, ktorí si potrebujú "pokecať" a inak zahnať samotu a aby sa takým bránili aj lekári, tak KONECNE začali vyhradzovať dni len pre pracujúcich ľudí!
Odpovědět
 slovenka3 


Re: a ešte niečo 

(22.4.2008 20:58:36)
Bratislavské centrálne trhovisko, za tým som dlho smútila. Také dobré som inde nestretla. Vieš, že ma nikdy, keď som tam šla nakupovať, nenapadlo zamyslieť sa, či už smiem, či si ty už prepravená do zamestnania? To je podivné, nie?
Odpovědět
 Erika a Peťko 


Re: a ešte niečo 

(22.4.2008 22:49:08)
tak nabudúce sa zamysli ~k~ ono niektorí ľudia zrejme naozaj nemajú čo na práci, len vyhľadávať spoločnosť v čase, keď to ostatným komplikuje život ~j~
Odpovědět
 Erika a Peťko 


Re: a ešte niečo 

(22.4.2008 22:50:21)
ozvi sa potom so svojimi skúsenosťami, keď budeš pracovne činná, potom môžeme pokecať o dôchodcoch ;)
Odpovědět
 slovenka3 


Re: a ešte niečo 

(23.4.2008 7:56:01)
Milá Erika. Rada sa k tej téme vrátim, keď ti pribudne aspoň 20 rokov a príslušný rozhľad, keď ťa život privedie aj do inej pozície, než ktorú dodnes poznáš. Tak veľa zdaru a prajem tebe i dôchcodcom, nech sa vaše cesty pretínajú čo najmenej. :-)
Odpovědět
 Erika a Peťko 


Re: a ešte niečo 

(27.4.2008 15:08:38)
no, mojich 20 rokov pribudne neskôr ako tvoja pracovná výkonnosť, takže môžeme pokecať o rok, dva, tri? :o)
Odpovědět
 Janina, 3 děti 
  • 

Neodsuzujme a buďme velkorysí 

(18.4.2008 10:20:46)
Jak známo, mezigenerační soužití jednoduché není. Generace dnešních seniorů to má obzvlášť složité.

Vyrůstali za komunismu a mnozí z něj čerpali po celý život výhodu za výhodou. Dřív "hýbali" místním děním natolik, že se jich ostatní báli a měli takřka neomezenou moc. Teď zestárli a... najednou nevládnou! Těžce to nesou. Jejich celoživotní zaměření na mamon a prospěch jim nemá co nabídnout. Pohybují se ve vzduchoprázdnu. Bývají nsnesitelní. Jsou nešťastní. Jejich vlastní děti na ně kašlou.

Ti druzí stáli na druhé straně barikády. Neměli moc šancí a byli "nýmandy" . Někteří z nich se nestačí dneska divit, jak se "stará nomenklatura" nahnala do funkcí a má se znova dobře. Jsou zklamaní a skeptičtí. Další z nich vidí hodnoty jinde a nenechají se tím vyvést z míry. Jsou spokojení, přestože mají malý důchod a spoustu chorob. Setkání s nimi je pro mě velkým zážitkem.

Pak je tu jakási "šedá zóna"... I oni mají svoje radosti a trable a jejich dobrá či špatná nálada se pak odvíjí od toho, zda je bolí či nebolí koleno, či zda jim napsal či nenapsal jejich syn.

Vím: tohle pomyslné dělení je hodně schematické. Přesto nám může mnohé napovědět. I o nás mladších by se dalo něco podobného napsat. Vyrůstal/nevyrůstal s oběma rodiči, měli/neměli harmonické manželství, byl/nebyl v dětství zneužíván, měl/neměl prolémy ve škole, věnovali/nevěnovali se nám rodiče, uměl/neuměl se prosadit v kolektivu vrstevníků... atd.

Nemylme se: u my si neseme do života mnohé šrámy a je to na nás vidět!! Pokud nebudeme velkorysí, nebudeme ochotni odpustit a nebudeme žít v mládí rozumnějšími hodnotami než žila námi kritizovaná část seniorů, i my budeme jednou naprosto "nesnesitelnýni staříky."

Neodsuzujme, odpouštějme a sami buďme laskaví a velkorysí. Naše děti a naše okolí pak s námi budou jednat podobně!

Díky za článek!

Odpovědět
 Lenka 
  • 

Re: Neodsuzujme a buďme velkorysí 

(18.4.2008 10:23:46)
Naprostý souhlas.
Odpovědět
 Xantipa. 


Re: Neodsuzujme a buďme velkorysí 

(18.4.2008 10:42:00)
Hmm, tak to je pravda. Až my budeme staří, těžko říct, jak to tady bude vypadat. Těžko říct, jaká tady bude situace. Ale vzhledem k tomu, že jsem založením pesimista, vidím to pesimisticky. O staré lidi se nebude mít kdo starat, nebudou místa v pečovatelských domech, možná spousta z těchto lidí nebude mít na nájem, neb důchod možná nebude žádný v duchu, kdo v mládí nemyslel na stáří, má smůlu. Ale možná nastane přirozená selekce - ti, kteří tvrdě pracují, se vlastně důchodu nedožijí neb zemřou v práci, začne se snižovat průměrný věk dožití, sice budou moderní lékařské postupy, ale šetřit se musí, spousta lidí na to nedosáhne, takže se bude umírat na banality jako nedostupná kvalitní lékařská péče. Možná se bude umírat na podvýživu. Zdá se Vám to neuvěřitelné - řekla bych, že ne. Četla jsem, že už dnes spousta seniorů má problém s podvýživou /v našem případě nekvalitní stravou/. A díky současné populační politice a přístupu k dětem - dobře nám tak. Jak jsme si zaseli, taky sklidíme, teď a hlavně potom - ve stáří.
Odpovědět
 MSteflova 


Re: Neodsuzujme a buďme velkorysí 

(18.4.2008 10:47:38)
Xantipo, možná bychom měli kromě stavebních spoření a jiných zaopatření pro naše mladé také myslet na jejich stáří. Co jim zavést penzijko hned v porodnici? ;-)
Odpovědět
 Martina,2děti 


Re: Neodsuzujme a buďme velkorysí 

(18.4.2008 13:41:10)
Krásně napsáno!!!
Odpovědět
 Lenka 
  • 

Důchodci 

(18.4.2008 10:22:23)
Mě se jednou stalo, že starý děda obdivoval mého ani ne ročního chlapečka který ho se zájmem pozoroval. Obdivování přešlo v litování, do jaké špatné doby se to narodil a že skoční jako bezdomovec pod mostem. Mám úplně opačný názor, svému synovi i s manželem závidíme ty dnešní možnosti, které my jsme neměli.Přesto sem se na pána usmívala a převedla jsem řeč jinam.Staří lidé jsou často jako malé děti. Ale také nemám negativní zkušenost, že by mi někdo lezl do kočárku. A když se někdo vyptává a syna obdivuje, dělá mi to dobře :-)
Odpovědět
 Teraza Horáková 


Re: Důchodci 

(18.4.2008 10:47:51)
Moc hezký článek. Já jsem si tedy nevšimla, že by tu byly nějaké negativní článečky směřované vůči starším věkovým skupinám, ale moc toho nečtu, tak asi proto.
Odpovědět
 zuzkasim 


Remcání 

(18.4.2008 13:34:24)
Tohle mi trošku připomnělo situaci v porodnici. Měla jsem u sebe své druhé dítě, byla jsem naprosto nadšená z bezproblémového porodu (narozdíl od prvního), konečně jsem to už měla za sebou a miminko bylo zdravé. Sanitárka, která přišla převlékat ostatní postele a setřít vše desinfekcí se mnou začala povídat na téma, jaká je dnešní doba hrozná, co si ty děti počnou, jací haranti z nich vyrostou a jaká je to vlastně nezodpovědnost přivést na dnešní svět dítě... Opravdu absurdní situace. Myslím, že tu paní by měli raději převést na oddělení patologie:-)
Odpovědět
 slovenka3 


Re: Remcání 

(22.4.2008 10:52:15)
Tá pani asi žila život, o akom rozprávala. Tam dovidela. Povzbudzujúco to asi vôbec nevyznelo, otázka je, či by si ty nemala toľko síl, keď ten pôrod prebehol tak dobre, že by si povzbudila ty ju a ukázala jej na niečo pekné, čo v živote existuje. Ja som mala prvý pôrod hrozný, skoro som zomrela. Keď sa to asi po týzdni, 2 operácie za sebou, prelomilo a už mi bolo jasné, že budem žiť aj ja, jeden celý deň som od šťastia preplakala. Obrovskú radosť som mala, keď mi sestrička asi po týždni priniesla lavór s vodou a hrebeň a ja som si mohla v posteli urobiť minimálnu hygienu - umyť ruky, tvár, rozčesať vlasy. Že som si dieťa presunuté do inej nemocnice videla prvýkrát asi po 3 týždňoch, keď som mala vychádzku, že som mala všetky cievy rozpichané a sestričky sa trápili, kde napichúť, bolesť som ani nevnímala a že po presťahovaní z JIP-ky som bola v izbe so staršou pani, ktorej vadil každý a všetko, to sa dalo zvládnuť. S niektorými ľuďmi je to ťažké, ale niekedy stačí málo a zdanlivo nepríjemý sa zrazu javí ako dobrý, len smutný, či zranený.
Odpovědět
 Šíšovi 


Odpověď... 

(18.4.2008 10:46:09)
V podstatě si autorka odpověděla sama. Bydlí v malé vesničce...

My co bydlíme ve velkém městě, jako například Brno, takové štěstí na ohleduplné lidi nemáme. Prvních pár týdnů to člověk ignoruje, ale i sebetrpělivějšího člověka už to jednoduše po nějaké době omzí a nebaví.
Př.: Když přijede "šalina" a všichni, kterých se zeptám, jestli by mi pomohli s kočárkem, se rozejdou všude jinde jen aby mi nemuseli pomáhat a mohli si sednout, popř. zastoupit místo pro kočárky, abych se nevešla. (takhle mi jednou ujeli tři a přesto, že jsem ženská-tvrďák, rozbrečela jsem se)

Články, které jsem četla nejsou ani trochu o tom, že prostě někdo nemá rád důchodce, články jsou hlavně o tom, že lidská neohleduplnost začíná být do nebe volající...
Odpovědět
 Judy 
  • 

Re: Odpověď... 

(18.4.2008 10:54:04)
Já bych taky neřekla, že ty články byly tak nesnášenlivé. Neohleduplní lidé jsou všude a ve všech generacích. Autorka má štěstí, že se s nikým takovým po dobu svého mateřství nesetkala. Spíš mi připadá, že autorka tohoto článku se tak trochu povyšuje a sama sebe chválí, jak ona je milá, takže tím působí i na své okolí. Nemyslím si, že by vina byla na straně maminek, kterým řidič zavřel dveře před nosem, nebo kterým někdo cizí (jedno jakého věku) sahá na miminko (i když jistě v dobrém úmyslu).
Odpovědět
 Kamila B+ Honzík10/04 


stalo se mi... 

(18.4.2008 11:19:22)
Já nemám nic proti důchodcům,ani jsem nečetla tu diskuzi,jen pár článků k němu...takže nemůžu moc zasahovat,ale mě se stalo,když byl prcek tak kolem roka,tak v kráme brečel a přišla k němu jedna babička,vytáhla z kapsy příšernej ušmudlanej a já nevim co ještě kapesník a začla mu utírat slzy..no to jsem fakt ale vyjela,myslela to sice dobře,ale už jí nedocházelo,že od ní prcek může něco chytit.....a k mhd....snažila jsem se nastupovat s kočárem jako první,ale nikdy se mi to kvůlu "starším lidem"nepodařilo,protože tam stáli už v řadě,hlavně abych jim kočárem nezbarala místo,chápu je,ale měoi by chápat i mámy s kočárem,co prostě do mhd musí taky,když jedou někam dál.Časem jsem se naučila si o pomoc říkat hned jak jsem došla na zastávku,protože jinak jsem se při příjezdu stávala neviditelnou:-)a pomáhali sami od sebe hlavně mladý kluci,chlapi koukali schválně jinam(nechápu proč,co by jim to udělalo),ženský se asi nechtěj od kočáru ušpinit...ale bhyly i vyjímky to jo....jak byl prcek starší a mohl jezdit v golfkách to byla úleva,když jsem se mohla spolehnout sama na sebe,protože golfky unesu.Ale to jsem odbočila,proti důchodcům nic nemám,jen to co jsem napsala výše....nakukování do kočárku a zvědavé otázky mi taky nevadí,dokonce jsme takhle našli babí a dědu,co tu bydlí kousek v pečovatelském domě a dodnes se rádi vidíme
Odpovědět
 Xantipa. 


Re: stalo se mi... 

(18.4.2008 11:27:11)
Kamilo - a co by malá mohla chytit? Snad lepru? Nestačilo by třeba říct - ne prosím Vás, já mám svůj, děkuji /myslím ten kapesník/.
Někdy mám pocit, že maminky dětí jsou přesvědčeny, že všichni ostatní z okolí /obzvlášť staří lidé/ - mají neštovice, svrab, vši a blechy - nejlépe všechno dohromady a hrnou se na jejich děti ve snaze je něčím nakazit.Rv
Odpovědět
 Kamila B+ Honzík10/04 


Re: stalo se mi... 

(18.4.2008 11:34:49)
Xantipo ty by jsi si svoje dítě nechala šmudlat použitým kapesníkem cizí paní????než jsem stihla zareagovat,zareagoval prcek,zaječel NEEE!naštěstí a já jí v ůžasu řekla,ať se nezlobí,ale že tohle si nepřeju.Co jsem podle tebe udělala špatně?!:-)měla jsem jí nechat,aby ho "ošmrdlala" tím hnusem co vytáhla a poděkovat?:-)
Odpovědět
 Xantipa. 


Re: stalo se mi... 

(18.4.2008 11:36:57)
Kamilo - jasně že nenechala, ale teď to vysvětluješ jinak, před tím jsi psala, že jsi vyjela. To jsem si vyložela tak, že ses na ni utrhla, kdežto adekvátnější by bylo slušně odmítnout a slušně zabránit.
Odpovědět
 Kamila B+ Honzík10/04 


Re: stalo se mi... 

(18.4.2008 11:42:06)
no pro mě vyjela=negativní rekace,ale neznamená,že neslušná,sprostá.já se takhle ke starším lidem ani chovat neumim,mám k nim úctu
Odpovědět
 Xantipa. 


Re: stalo se mi... 

(18.4.2008 11:44:51)
Vyjela - taky nemyslím neslušná a sprostá. Myslím tím - přehnaná reakce, což protějšek může vnímat jako projev nepřátelství, obzvlášť, pokud se snažil pomoci a chtěl být milý. To na vysvětlenou.
Odpovědět
 Krucipísek 


Re: Odpověď... 

(18.4.2008 11:17:43)
Tady Praha.

Mně babičky a dědové všeobecně nevadí, nepříjemné lidi které jsem potkala spadali do různých věkových kategorií. Myslím, že to s těma důchodcema a saháním do kočárku tu bylo zmiňováno stran hygieny a je pravda, že babičky rády nahlížejí do kočárku, protože, jak bylo řečeno, některé jsou osamělé, navíc taky měly děti a prostě je to rozněžňuje. Mně milé babičky nevadí, taky si s nima ráda popovídám, jsem naopak takový magnet, do řeči se se mnou cizí lidé dávají téměř denně, ať už jsem s dcerou, nebo sama. Mně nikdo do kočáru na malou dceru nesahal a je fakt, že pokud by sahal, že by mi to milé být nemuselo. To už je ovšem ne otázka toho, zda je někdo důchodce, ale o lidských hranicích.

Nerudné důchodce ovšem nesnáším. Ne proto, že to jsou důchodci, ale proto, že jsou nerudní. Jela jsem tramvají přes Václavák, dcera, tehdy na golfkách, plakala, protože byla unavená, potřebovala usnou a nedařilo se, každý zná, moc se s tím nenadělá. Tramvaj se blížila do stanice, kde jsem vystupovala, brala jsem věci, dávala znamení řidiči, chystala se na vzpěračský výkon, samozřejmě mi nebylo příjemné, že dítě řve na celou tramvaj, ale holt neporučíš. Dědek starej nerudnej na mě přes celou tramvaj zahulákal: "uklidněte si to dítě!! Kdo to má poslouchat". No tak takovéhle formulace, panovačný tón, to mě teda dokáže vytočit. Chytrá babka mi začala s průpovídkou jak pracovala s dětma povýšeně radit a kritizovat, že by to chtělo pochovat. Říkám že vystupuju, oni furt na mě řvali, tak jsem je poslala kamsi! Nejsem na to pyšná, ale při tom všem stresu se mi to holt povedlo. Důstojný důležitý pan důchodce byl rušen! Prostě debyl v první řadě, náhodou taky důchodce.

Hromadná doprava, tak to holt fakt žiješ jinde. Bydlím v Praze. Nastoupit mezi prvními bych si bývala taky přála, abych je pak nemusela žádat, aby mi nechali místo na plošině. Há há há. Všichni se natlačí před kočár, kdy mě postuli lidi dovnitř bez toho, aby se přede mě rvali, to bych za celé kočárkování na prstech spočítala! Ať důchodci (které bych pochopila, protože když se jim blbě chodí, jsou nervózní aby je řidič nepřivřel, aby včas dosedli než to cukne atd.) nebo jinak staří lidé. Lidi, který z plošiny nevstanu, ač je všude jinde místo jsem taky poznala, to bylo na dlouho.

Už jsem to tu kdysi psala. Jednou se takhle všichni nacpali přede mě při nastupování do metra a jedna odbarvená rádoby-čupr padesátnice, když jsem se tedy konečně do těch dveří dostala, se na mě osopila "co se sem cpete, si počkejte na další metro" a stála mi v cestě. Tak jsem na ni jemně, pomalu, plynule a neústupně dál najížděla se slovy "a proč si nepočkáte na další metro sama?" Narvala se předtím přede mě. K smíchu a ke vzteku. Mám další milión historek o tom, jak na mě řidič sprostě řval že jsem kráva, jak kamarádce chlápek poté, co ho požádala o pomoc s kočárem řekl ať jí pomůže ten, kdo jí to dítě udělal... Lidé jsou různé. Jsem ráda, že už ten kočár nemusím vozit. Šátek býval můj velký kamarád.
Odpovědět
 Marie,1 dcera 
  • 

Re: Odpověď... 

(18.4.2008 12:54:17)
V Praze ( a předpokládám i v jiných velkých městech) to přesně takhle v MHD chodí. Nezáleží na tom, jak se kdo tváří, není v tom nic osobního...jen je nás tu prostě moc. Těch pár let s dítětem v kočárku se dá v MHD přežít - já lituju spíš invalidů, kteří to mají napořád :-(
Odpovědět
 .Žaba 


Re: Odpověď... 

(18.4.2008 14:26:51)
Janice, myslím, že by bolo spravodlivé si uvedomiť, že rev dieťaťa v MHD je stresom nielen pre matku, ale skutočne aj pre tých cestujúcich. Oni ešte na rozdiel od matky dieťaťa majú pocit, že tá matka by mala niečo urobiť, kdežto oni sami nemožu fakt nič, len ticho trpieť. Takže neadekvátne zo stresu reagujú nielen matky, ale aj spolucestujúci.

MMCH, tie horové príbehy z Prahy ma vedia dostať, tiež som tam s dieťaťom jazdila v kočíku v MHD, (golfky som nikdy nemala, takže som na pomoc bola dosť odkázaná) a skutočne sa mi nič z toho, čo popisuješ, nestalo. Netvdím, že nemohlo, len mi napadá, či to nejako k sebe nepriťahuješ...
Odpovědět
 Xantipa. 


Re: Odpověď... 

(18.4.2008 14:34:01)
Žabo, sice chápu, že řev dítěte v MHD je stresující pro všechny, jenže nejvíc to rozčiluje ty, kteří s dětmi už zkušenosti mají. Puberťákům řev dítěte kupodivu nevadí. Takže ti ostatní by měli vědět, že někdy se prostě nedá dělat nic, protože cokoli rodič dítěte udělá, vyvolá ještě větší řev. Tak si myslím, že řev dítěte by tolerovat mohli. Co má rodič udělat? Řvát na dítě, aby ztichlo, nařezat mu? Možná zacpat pusu ...... A nenapadlo nikoho, že dítě raguje řevem na ten věčný stres a nervozitu - obzvlášť v MDH? Zapracovat by na sobě měli hlavně dospělí a ne být vzteklý, podrážděný a nerudný a pak se divit, že dítě je vyděšené a vystresované a není schopné se uklidnitRv
Odpovědět
 .Žaba 


Re: Odpověď... 

(18.4.2008 18:04:40)
Ano, máš pravdu, puberťáka okrikujúceho matku kričiaceho dieťaťa som ešte nevidela... Dieťa v MHD je fakt náročná situácia. Deti v kočíku už nemám, ale zase sa mi rozliezajú po autobuse, z jednej volnej sedačky na druhú... tiež pekný stres :-D
Odpovědět
 slovenka3 


Re: Odpověď... 

(22.4.2008 11:15:22)
Žábo, moje skúsenosti sú také, že čím väčšie mesto, tým je to v MHD náročnejšie. Vznikajú aj popisované situácie, aj tie vulgárnosti. Ľudia sa anonymnejšie viac rútia za svojim a v tom veľkom dave sa skryjú aj všelijakí nepodarení. S takými situáciami mám skúsenosti v Bratislave, Praha úplne kričí, že to tam nebude žiadnou vzácnosťou, tiež Ostrava je v takejto oblasti tvorivá. Musím chváliť Olomouc, kde som ani jednu takú situáciu nezažila (a bývam tu). Ja som stále tá istá. Do akej miery je to priťahovanie takých situácií či aj obvyklé fungovanie konkrétneho mesta?
Odpovědět
 Krucipísek 


Re: Odpověď... 

(22.4.2008 17:16:38)
Žábo, co víc jsem proboha mohla dělat než to, snažit se vystoupit, což jsem dělala? Nejdřív jsem dceru uklidňovala, pak brala tašky, mačkala tlačítko znamení řidiči, odbržďovala kočár a najela ke dveřím? Já chápu že to čílí i ostatní. Taky jsem dělala všechno pro to, aby je to už dál nečílilo. Vystupovala jsem. To jsem měla skákat za jízdy z okna??
Odpovědět
 Krucipísek 


Re: Odpověď... 

(22.4.2008 17:37:43)
Přidám jednu další špatnou a další dobrou.

Špatná, avšak vtipná. Tmavovlasá padesátnice - dáma - nakráčí do metra s nosem vzhůru, prohodí k nejbližšímu cestujícímu: Jede to tam a tam. Nebyla to ani otázka, ani prosba, jen taková napůl odplivnutá věta. Bylo to na trase B, jely jsme snad přes dvě třetiny trasy, takže dítě taky lezlo ze sedačky na sedačku. Ovšem odmala jí cepuju v tom, aby nelezla tak, aby botkama ušpinila sedadlo a dává si na to pozor. Jinak nic nedělala, nikoho neobtěžovala, míst k sezení bylo dost, naše lavice pro 6 prázdná, jen obletovala mě a kamarádku. Dáma dosedla a vzápětí se otočila na mé dítě, tehdy dvouleté, a autoritativně mu řekla, aby nelezlo na sedačku, že to se nedělá. Poté se labužnicky zakousla do banánu. Tak jsem si šla pro dceru a paní jsem mile poučila o tom, že pojídat banán v metru se taky nedělá. Ostatní lidi nejdřív laply po dechu, pak se začali smát. Paní další stanici vystoupila.

Teď ta dobrá: V nízkopodlažním autobuse, který jezdí pravidelně solidně zaplněný taktéž důchodci a maminkami s kočárky (trasa vede kolem městského úřadu). Na plošině 2 kočárky a na zastávce vozíčkář, který se chystá nastoupit. Řidič vybíhá aby pomohl vozíčkáři nastoupit, vidí dva kočáry na plošině, zbývající místo nedostatečně velké. Jedna maminka se svým kočárkem je ale v tu chvíli už na cestě ven z autobusu s tím, že vystoupí, že to má stejně už jen jednu stanici. Vozíčkář na to že ne, ať nevystupuje, že on si počká na další. Řidič pomáhá vozíčkáři na palubu, otáčí se a pátrá po mamince s kočárkem, která vozíčkáři uvolnila místo na plošině, ta už ale mizí v dáli. Řidič se skroušeně až téměř provinile otočí na lidi a říká: Tak ona opravdu šla :-( no nějak bychom to tu uskládali. Všichni cestující včetně mě se usmívali, neboť tohle bylo vskutku nevídané.

Na nebohé invalidy jsem taky často myslela a myslím. Poměrně hodně jsem se pohybovala mezi ať už zrakově nebo tělesně postiženými lidmi, oba moji rodiče jsou tělesně postižení, ač tedy ne na vozíku, táta býval jednatelem svazu invalidů, sousedka kámoška předsedkyně, schůzovávalo se tenkrát za totáče často i u nás v kuchyni. Moje máma je malinká, lidé si často pokládají na její hlavu lokty, když se drží tyče, případně když si nadhazují tašku na rameni, dostane to máma do obličeje. Ale jsou i srandovní situace, třeba jak v cukrárně nějaký táta během objednávání u pultu chňapal po ruce své malé dcery a čapnul mamčinu, to se chudák lek :-D

Žábo, pokuds jedzdila pražskou MHD téměř denně po dobu nejméně jednoho roku a vždycky to byla procházka růžovou zahradou, tak to jsi teda žena štěstěny. Možná to fakt přitahuju, protože když mám pocit, že se děje nějaká nepravost, tak se ozvu. A nemusí jít jen o nepravost vůči mně.
Odpovědět
 Deja 


Re: Odpověď... 

(18.4.2008 15:18:47)
No jo, ale ona padesátnice má do seniora tak 15let hihi
Odpovědět
 JBB 
  • 

Re: Odpověď... 

(19.4.2008 21:26:14)
Přesně tak, souhlas. Dost jsem se pobavila, když autorka napsala, že do MHD nastupuje vždy mezi prvními. To jde asi opravdu jen na malém městě, v těch větších totiž se všichni tak vehementně hrnou do přijíždějícího autobusu či tramvaje, že by je člověk musel kočárem přejet, kdyby chtěl nastoupit první:-)
Odpovědět
 Pudicitia 


Re: Odpověď... 

(20.4.2008 10:48:46)
ale z mé zkušenosti právě důchodci (bezdomovci, Romové...) mi nejčastěji uvolňují místo na sezení a pomáhají. Nejhorší jsou mladí lidé mého věku, kteří děti nemají. Za článek opravdu moc děkuji, chtěla jsem něco podobného napsat. Jo a jsem z velkého města.
Odpovědět
 Eva (2 děti - 4 a 2 roky) 
  • 

Re: Odpověď... 

(28.4.2008 13:00:48)
Tak teda nevím kudy jezdíte, ale já po Brně jezdím s kočárkem už skoro 4 roky a za tu dobu jsem se setkala jen párkrát s někým protivným. Snažím se být nezávislá a proto vyhledávám nejenom nízkopodlažní spoje, ale i jednodušší trasy. Ne vždy to samozřejmě jde. Ale jsem od ostatních lidí spíš zvyklá na to, že nabízejí pomoc než že bych se musela někoho doprošovat. Když už někoho o pomoc s kočárkem poprosím, tak bez problémů pomůže.
Když jsou lidi v místě vyhrazeném kočárku, tak je poprosím, aby si šli stoupnout jinam, že si tam potřebuju zajet.
Jezdím v různých časech. Jak ve špičkách tak mimo špičku. V podstatě po celém Brně a opravdu musím říct, že se ohleduplnost a angažovanost lidí zvyšuje.
Jak říká moje maminka, tak "líná huba, holý neštěstí" a já ještě říkám, že "úsměv nikoho nic nestojí". Takže pokud se někdo umí ozvat a usmát se u toho, tak by cesta nejenom MHD měla být bez větších problémů.
Odpovědět
 Meridian 


Dobré i špatné zkušenosti 

(18.4.2008 11:53:49)
Mám dobré i špatné zkušenosti. Někdy mi někdo pomůže sám od sebe a jindy, nejen že nepomůže, ale i předběhne, zavazí apod. :-) Jednou jsem se drala ven ze dveří, u kterých byly blízko schody, tak to šlo dost těžce. Vidím, že jde nějaký pán, tak držím dveře a říkám si: "To bude super, podrží mi je a já v klidu projedu." Cha, cha. Pán prošel a krásně mi poděkoval. Tak jsem mu řekla: "To si děláte prdel." (no jo ujelo mi to). Ale řekla jsem to tak nějak pobaveně. Chlap se zasmál, omluvil a podržel (dveře) :-)
Odpovědět
 Judy 
  • 

Re: Dobré i špatné zkušenosti 

(18.4.2008 11:58:48)
Jé, to mi připomnělo něco podobného. Chtěla jsem vyjít z obchodu, tak jsem couvla kočárkem a otevřela si dveře. Držím je, chci projet no a šup, zvenku tam proklouzl chlápek. To jsem teda ani nestihla zareagovat. Bohužel ten můj "gentleman" ani nepoděkoval. Holt vstupující dovnitř, chlapi, bez kočárků mají vždycky přednost :-)
Odpovědět
 Iva 
  • 

Díky za článek 

(18.4.2008 12:54:06)
Ahoj, díky za článek, naprosto souhlasím. Mám dobrou zkušenost jak se seniory, tak s cestujícími v MHD, a hlavně s řidiči MHD. Cestující prostě poprosím, jestli by neuvolnili plošinu pro kočár, a oni uhnou. Řidiči jsou z mé zkušenosti trpěliví, počkají na mě, i když dobíhám autobus, tlačíc před sebou kočár. Šílená matka:-) Jasně že jsou jedinci protivní, špatně naložení, nechápající, ale na druhou stranu - nebyly jsme i my občas takové, dokud jsem neměly ten kočár? Já myslím že jo. Taky jsem předtím nechápala tu spoustu manévrů, které musí mamina s kočárem v MHD, obchodech atd. udělat.... Pamatuju si tedy jen ty hodné lidi a je jich kvantum!
Odpovědět
 HankaP 


Re: Díky za článek 

(18.4.2008 13:54:51)
Já si také větinou pamatuju jen ty příjemné situace. Samozřejmě, že jsme narazili s dětmi na důchodce (a nejen na důchodce) nepříjemné a zlé. Ale snažím se k nim být schovívavá. Přemýšlím o tom, proč jsou tak nepříjemní. Třeba jsou ve špatné finanční situaci, třeba jsou osamělí, třeba se na ně jejich děti vykašlaly atd. Samozřejmě, že je to neomlouvá, ale jsem k nim tolerantní. Hlavně chci jít našim dětem příkladem. Že se dá většina situací řešit v klidu. Vždyť i po nich chci, aby se nevztekaly, nekřičely, nemluvily sprostě a nebyly agresivní atd.
Kdoví, jací budeme my, až budeme staří. A tak mě napadá, kdoví jak se budou chovat až budou staří Ti, kdo tady neustále nadávají na důchodce. Když už teď v mládí nejsou tolerantní k důchodcům, tak ve stáří těžko budou tolerantní právě k těm maminkám s dětmi a kočárky.
Odpovědět
 majdaleenka +07+11 


+ i - 

(18.4.2008 13:11:44)
Nozilu, já sama mám zkušenost spíše dobrou, ale už jsem se také setkala s lidmi (všeho věku), kteří mi dost zvedli mandle, ať už osaháváním miminka, měla jsem ho na ruce/ v šátku, takže na něj viděli rozhodně dobře, nebo tím, že stojí a zírají a myslí si patrně, že je s kočárkem přeskočím, nebo tím, že se mi na přechodu pro chodce či při vystupování z MHD všichni (zde zejména důchodci) nutně musejí nahrnout před kočárek, protože těch 30 vteřin by je zabilo. Ale taky jsem zažila, že když jsem se zachytila kolečkem do dveří vysokého busu, najednou bylo okolo plno lidí, co mi pomohli, že mi lidé sami nabízejí pomoc při nastupování, že mě sami od sebe nechají sednout, když mám miminko v šátku, dokonce i s kočárkem mě občas chtějí pustit, ale to si nesedám, jen s šátkem. A bydlím v Praze Krči.
Odpovědět
 Aquarius77 


Re: + i - 

(18.4.2008 13:54:51)
Děkuji moc za článek. Přesně jako autorka jsem nevycházela z údivu, jak jsou důchodci na Rodině pranýřovaní. Prijde mi neskutečné, jak někoho může k smrti vytočit babka, která měla tu "drzost", že nahlédla do kočárku nebo se dotkla dítěte. Pro mne to svědčí hlavně o povaze autorky takového komentáře a celkem oprávněně se obávám, do jaké podoby asi takovýto člověk sám zestárne.
Nerudní a nevychovaní důchodci samozřejmě existují, ale je jich úplně stejné procento jako nerudných a nevychovaných dětí, puberťáků a dospělých. Ostatně člověk nemusí chodit ani daleko, stačí se porozhlédnout tady na Rodině, aby se mu z reakcí některých lidí udělalo špatně.
Myslím, že negativních témat o důchodcích už tu bylo opravdu dost. Chtělo by to trochu úcty ke stáří, trochu empatie ke starým lidem a pokud to z nějakého důvodu nejde, tak není špatné nad některými věcmi mávnout prostě rukou. Tím, že se někdo užírá, dokonce veřejně, hloupou příhodou, škodí především sám sobě a navíc o sobě nevědomky poskytuje dost nelichotivý obrázek ostatním.
Odpovědět
 Ivuška 
  • 

Názor 

(18.4.2008 14:08:28)
Děkuji,jsem podobného názoru jako autorka. Často potkávám lidi milé, usmívající se a příjemné. Ano, je to tím, že JÁ se usmívám, jsem milá a příjemná. Ne vždy, skoro vždy. A dětí vnímají, vnímají všemi svými smysly,mají tisíce čidýlek :-) nasávají, ukládají, vyhodnocují, používají...
Odpovědět
 Kubula K. 


Re: Názor 

(18.4.2008 15:34:43)
Myslím, že články, které se tu poslední dobou vyskytly, nebyly primárně zaměřené proti důchodcům obecně, jak to dost lidí interpretovalo. Ani nemám pocit, že bychom se tu zbytečně naváželi do ubohých starých andílků, kteří nemají jinou radost, než se pomazlit s našimi nemluvňaty. Agresivní a nepříjemní a hranice překračující senioři existují (rozhodně teda v Praze a pak jsem jich pár potkala ve vlaku někam jinam;) ) a podle mě je v pořádku, že si člověk umí své hranice obhájit. A jestli je někdo cíťa a vadí mu "kdeco", tak mu to podle mě rozhodně nepřestane vadit tím, že mu někdo na Rodině napíše "hele, jsi cíťa a vadí ti kdeco, nepřeháněj to a raduj se z toho a onoho, místo aby ses nasírala tím a oním". Z vlastní zkušenosti říkám, že tyhle řeči mají účinek přesně opačný ~k~
Odpovědět
 Lizzie 


Netuším.. 

(18.4.2008 18:43:32)
..proč se to furt řeší. Křupana můžu potkat dvacetiletýho, čtyřicetiletýho i sedmdesátiletýho. A když, tak se pozastavím nad tím jedním a nebudu řešit celou věkovou skupinu.
Tuhle na mě pěkně nevychovaně vyjel řidič busu, odhadem něco přes čtyřicet..nedávno též. Mám snad nabýt dojmu, že většina té věkové skupiny je na hlavu?:-)To by mi mnozí blízcí pěkně poděkovali..
Odpovědět
 Lizzie 


Re: Netuším.. 

(19.4.2008 9:11:39)
Milado,

no jo..tento byl asi mimopražský. Ale pochybuju, že v tom je jádro pudla..:-)
Odpovědět
 Slunečnice, 2 dcery ( 9 + 8 let ) 
  • 

Důchodci 

(18.4.2008 19:18:37)
Musím se bohužel přidat k těm, které mají s důchodci negativní zkušenosti. Bydlím v jednom ze tří domů, kde žije pohromadě 90 % důchodců. Kdo to nezažil, neuvěří. Jsme tu pod drobnohledem, kontrolují i jak a kdy uklízíme chodbu, např. v sobotu ráno má většina uklizenou svou část domu, takže v neděli ráno najdeme za dveřmi anonymní lístek s upozorněním, že jsme dosud neuklidili. Někteří se nerozpakují nám klidně tykat, i když nás jako děti vůbec neznali. Do domu nám zatéká, je tu plíseň - bohužel to je nezajímá, tvrdí na domovní schůzi, že u nich plíseň není a když pak přijdete k ním do bytu, tak se nestačíte divit. Na názor mladších vůbec neberou zřetel, domluví se mezi sebou ( vždyť se všichni znají a bydlí spolu léta ) a dají vám najevo, že jste mladí, hloupí, nic nevíte. Ani se nenamáhají si zjistit, jestli Vaše informace je pravdivá, když např. o takové věci neslyšeli, prostě ji hned zamítnou. Atd., atd.... Neříkám, že tu není pár milých lidí, ale je jich opravdu pomálu. Bohužel po několikaletém soužití jsem už na ně úplně alergická, přesto se snažím chovat slušně a s těmi milými vycházím bez problémů. Myslím si ale, že tolerantní může být opravdu jen člověk, který je jen občas potkává, ne ten co s nimi musí žít.
Odpovědět
 MartinaNov (dva rošťáci 


Re: Důchodci 

(19.4.2008 12:15:50)
rozumím ti. U nás v baráku není 90% důchodců, ale i ti co jsou, stačí. Ty jejich řeči na domovních schůzích: ONI to měli těžší, ONI to museli zvládnout tak, jak to bylo, ONI se museli obejít bez zateplení, tak na co zateplovat teď... Zkrátka ONI mají patent na veškeré moudro. ONI jsou absolutně proti uklízečce, ale ONI uklízejí mizerně nebo raději vůbec. ONI se neobtěžují za sebou zavřít dveře a pak se diví, že po baráku chodí cizí lidi.
Nejsem proti důchodcům obecně. Štvou mě vždycky konkrétní lidi. A taky si myslím, že stáří si nezasluhuje automaticky úctu. Nejsou proti mě lepší jenom proto, že je jim o 40 let více. K tomu, aby si měl lidé vážili je přece třeba něco víc. Třeba právě slušné chování, pochopení a takt.
Každý má občas den blbec, ale nikdo není povinný být pro takového člověka splachovadlem.
Odpovědět
 Ajtakrajta 
  • 

Jiný kraj, jiný... důchodce 

(18.4.2008 20:12:28)
To se to pak snadno diví, když je člověk z vísky...
Mám srovnání z venkova a z velkoměsta a přístup k seniorům je prostě jiný. S tím nic neuděláte.
Moje babička na vesnici je ctěnou hlavou rodiny, kterou všichni znají a ve své vsi se potkává jen se známými tvářemi. Neanonymní setkání, to je úplně něco jiného, než pohyb v milionové metropoli.
V Praze je důchodce vesměs sám, pohybuje se davy cizích anonymních lidí, v tomto prostředí se dostává na spodní příčky sociálního žebříčku.
Když žiju na vsi a v místě bydliště a v přilehlých dopravních prostředcích potkávám hlavně babky co znám, co znají mne (aspoň od vidění) atd., není divu, že získám takovou ideální zkušenost. Ono to známé prostředí dělá hodně. Jednak si prudiči tolik netroufnou mezi známými, jednak my známe potenciální prudiče a jsme připraveni nad nimi shovívavě mávnout rukou.
Pokud ale jezdím v Praze 4x denně nějakým tím hromadným dopravním prostředkem a setkávám se s desítkami cizích lidí (i seniorů), z nichž část je prostě nabručená, taky občas dojde na nějaké ty tlaky (bus se rozjíždí, málo místa atd.) a člověk se s nějakými těmi blbými řečmi, bezohledností atd. potká. To je prostě prostá otázka pravděpodobnosti.
Do nepříjemných konfrontací se tu člověk občas dostane, ať je slušný jak chce. Ne vždy je člověk tak nad věcí, aby nad zraňujícími kecy mávnul rukou a řekl si, že dotyčný prudič je sám chudák a má nějaký problém. Jsme lidi, některé chování nás prostě umí zasáhnout. To je přece přirozené. A každý se s tím účinně vyrovná nějak jinak. Někdo i napsáním své zkušenosti na rodinu :o)

A rozhodně nesouhlasím s tím, že každý z lidí, kdo se tu odvážili prezentovat svoji špatnou zkušenost (třeba se seniory) má nějaký vlastní morální problém, je netolerantní, nepostaral by se o vlastní babičku atd. To je naprosto mylná představa.
Odpovědět
 Judy 
  • 

Re: Jiný kraj, jiný... důchodce 

(19.4.2008 10:13:59)
Moc hezky jsi to vystihla. Takový názor měl být na první straně. Je totiž skutečně objektivní. Taky se mi nelíbí házení všech seniorů do jednoho pytle. Milí i protivní lidé jsou ve všech věkových skupinách. Ale ani nesouhlasím s autorkou, která má štěstí, že potkává jen milé lidi. Přitom ale za to zásluhy připisuje sobě, protože je milá a tolerantní. Působí to na mě jako povyšování se nad jinými čtenářkami, které si ty nepříjemné situace samy určitě nezavinily.
Odpovědět
 Vilma 
  • 

Re: Jiný kraj, jiný... důchodce 

(19.4.2008 11:12:46)
Po kurzu asertivity jsem si také myslela, že lidé budou reagovat podle toho, jak se budu chovat já k nim....hned jsem si to chtěla vyzkoušet. No asi jsem neobstála...po chvíli asertivních odpovědí s mé strany a nadávání ze strany druhé ( důchodce, jaká náhoda :) jsem poslala milého dědu do patřičných míst...no pyšná jsem na sebe nebyla. Je pravda, že se to stalo ve městě a tam jsou na sebe lidé asi protivní častěji. Stačí si vzpomenout před vánoci...babka s košíkem v supermarketu se rozjede uličkou plnou rychlostí a když jsem (hloupá vesničanka) neuskočila, tak mě prostě přejela :) A ještě mi vynadala :)Nebo když jsem 14 dní před porodem jela metrem a autobusem v Praze...najednou VŠICHNI oči sklopené k zemi, nebo urputně četli...a já vesele visela v zatáčkách na tyči...pustila mě nakonec maminka...jediná to chápala...Bylo mi tenkrát dobře a standardně takhle necestuji, tak jsem se tomu jen zasmála a ty, co to musí absolvovat denně upřímně lituji.
Odpovědět
 rena8 


Také jsem se až do minulého týdne setkávala jen s laskavými lidmi/důchodci/ 

(19.4.2008 11:52:36)
Bohužel se mi také stal velmi nepříjemný zážitek.Jsem z Prahy a minulý týden v sobotu jsem se brzy ráno potřebovala dostat tramvají na vlakové nádraží,neboť jsem chtěla mému 22měsíčnímu synovi udělat radost a jet na výlet ne autem,ale pro změnu vlakem.Jelikož v ranních hodinách nejela žádná nízkopodlažní tramvaj,měla jsem trochu obavy,aby na zastávce vůbec někdo byl,kdo by mi pomohl.Ano byl-jeden asi ukrajionský dělník a starší pán s cestovní taškou na kolečkách-takovou docela velkou.Poprosila jsem tedy pána v montérkách a ten mi ochotně pomohl-jenomže starší pám se rychle nacpal před nás a sedl si přímo proti dveřím a vedle sebe dal svou tašku.Sice jsem byla už v tramvaji,ale pán s taškou mi opravdu jen o pár centimetrů překážel,abych mohla kočárek vytočit do uličky a nějak se usadit.Tak jsem ho velmi slušně požádala,zda by mi na chviličku a o kousíček neuhnul s taškou,že potřebuji kočárek vytočit a nerada bych o něj zavadila.Neumíte si představit jak pán na mě začal křičet / a to do slova/,že když to s tím neumím,tak ať s tím nejezdím,a že pořídit si "parchanta není jen tak a ještě pokračoval...... V první chvíli mi to vyrazilo dech a vůbec jsem nevěděla jak reagovat,zmohla jsem se pouze na to,že jsem mu řekla,že jsem netušila,že to bude pro něj takový problém mi trochu uhnout.Úplně jsem se rozklepala,neboť pán byl dost vulgární a já v šoku!Bylo na něm znát,že se chce hádat,neboť mu silně vadilo,že mu neodporuji.Ale já jsem už kvůli synovi nemínila reagovat,neboť to v danou chvíli bylo lepší.Závěr jsem si z této příhody udělala takový,že pán byl hodně nešťastný a tudíž zlý.Neznamená to,že bych,ale zanevřela na důchodce.Naopak vždy jsem měla velmi příjemné reakce starších lidí a jelikož sami nemáme žádnou babičku ani dědu,je nám zájem velmi milý.Jen si asi budu dávat trošku pozor koho poprosím o pomoc,neboť představa,že bych výše zmíněného pána poprosila o pomoc do tram.by asi zkončila velmi špatně.
Odpovědět
 jana 
  • 

Re: Také jsem se až do minulého týdne setkávala jen s laskavými lidmi/důchodci/ 

(19.4.2008 15:54:04)
hm, tak to fakt nastve, taky si vzdy rikam,ze ti lidi maji problemy nebo komplexy, ale zkus mu to rict, a jeste by ti jednu vrazil. ale chapu te, me by to taky hodne mrzelo,nastesti se mi to jeste nestalo, spis jsou ti duchodci zvedavi.
Odpovědět
 Olina P. 


Re: Také jsem se až do minulého týdne setkávala jen s laskavými lidmi/důchodci/ 

(21.4.2008 20:24:08)
Ten pán nebyl nešťastný, ale hulvát, který čekal koho sejme-alespoň slovně. Určitě bylo dobře nereagovat, i když ho to ještě více namíchlo. Patří mu to.~j~
Odpovědět
 Iva,3 holky 
  • 

Jenom poznámka k tématu 

(19.4.2008 13:04:18)
Se zájmem jsem si přečetla názor na starší spoluobčany a velice mne potěšil a souhlasím s ním.Pracuji jako sestra v oční ambulanci a naše klientela se skládá tak z 90% z lidí starších 60 let.Někteří jsou v pohodě,ale někteří jsou jiní.Proč,protože jim třeba umřel někdo blízký,rodina s nimi nekomunikuje,už nezvládnou fyzicky tolik ,co by si přáli,důvodú je spousta.A oni svůj smutek dávají nějak najevo.Někdo se vypovídá,jiný i rozpláče,někdo to maskuje tou nerudností.Ale vím,že stačí pár vlídných slov a většina z nich je najednou taky v pohodě a ještě jsou rádi,že si s nimi někdo pohovořil.Jenom bych chtěla podotknout,že i my jednou budeme staří ,a tak trochu přemýšlejme jak se k našim starším spoluobčanům chováme .Naše děti to vidí a jednou nám to určitě vrátí.Iva
Odpovědět
 slovenka3 


Re: Jenom poznámka k tématu 

(22.4.2008 11:38:11)
Ivo, aj ja si myslím, že je je mnoho ľudí, myslím teraz všeobecnejšie, než len staršia generácia, ktorí svojim správaním, ktoré nemusí byť pre ostatných až tak atraktívne, dávajú vedieť, že ich niečo trápi alebo niečo potrebujú. A mnohokrát je to maličkosť, napríklad pár milých slov, vypočutie,... a tí ľudia sú zrazu omnoho príjemnejší.
Odpovědět
 alibaba47 
  • 

Děkuji 

(19.4.2008 15:38:49)
Moc krásný článek, jak vidno psaný hodným člověkem. Přeji vše nejlepší, co Vám život může přinést. Eva
Odpovědět
 madlenka07 


Pro autorku 

(19.4.2008 16:06:01)
Když jsem psala svůj původní článek,ani jsem netušila,co o tady způsobí.Myslím si,že to tady někdo vystihl-Ajtakrajta-cituji:

,,Obyčejná úcta ke stáří tu stále je. Ale to neznamená, že musí člověk úplně odsunout veškerou sebeúctu a nechat sebou v krizové situaci zamést.
Ke starým (ke všem!) lidem se za všech okolností chovám slušně, pozdravím, pomůžu, usměju se, ale v případě, že se ke mně někdo zachová hrubě, mám nárok na to si v mezích slušnosti ochránit sebe, příp. své děti, pokud se jich to týká atd. Nikdo nemá právo ubližovat druhým, ani když je starý, ani když je chudý... A je mezi námi dost lidí, kteří prostě nejsou založením takoví, aby nad nějakou zlomyslnou invektivou mávli rukou a v přesvědčení, že tímto vyjadřují úctu ke stáří, si nechali ublížit.

U nás v rodině je tradicí dochovat své "staroušky" doma, v kruhu rodinném, starat se o ně do konce a poskytnout jim důstojné a láskyplné prostředí. Jak ale říká moje máma, "to neznamená, že se budu tvářit, že jejich ho.no voní po konvalinkách".

Ano, je nutné respektovat, že starý člověk má zdravotní problémy, často i nějaké psychické, hlásí se neduhy senility atd., ale není nutné ryčet štěstím když se stanu terčem jeho zlosti na svět.

Nezaměňujte prosím "přiměřenou obranu" s neúctou ke stáří."

Chtěla jsem si tu mezi maminkami trochu ulevit,napsat svůj příběh a zatím jsem tu prezentována jako netolerantní mrcha.Když si přečtete mé příspěvky dobře a budete to chtít pochopit,poznáte,že šlo o něco jiného.

A co se týče těch zlomených pastelek, o ty přece vůbec nešlo!Mně je úplně jedno,kdo komu zláme pastelky,já jsem se pohoršovala nad tím,že někdo zfackuje cizí 10-ti leté dítě,aniž by to řešil s jeho rodiči.A to nemluvím o vulgárním projevu.
Odpovědět
 dahu 
  • 

Tolerance 

(19.4.2008 16:43:48)
I já bych chtěla autorce poděkovat za článek. Je mi 30 a nevím jaké to bude, až mi bude 60 - ale co vím jistě - hodně by mi vadilo, kdybych jen z titulu svého věku byla řazena do škatulky "nerudného důchodce". Věřím tomu, že někdo může mít negativní zážitek s konkrétním starým člověkem, ale nevěřím tomu, že JENOM se starým člověkem. V každé věkové skupině se přece najdou lidé slušní a ohleduplní, stejně jako se v každé věkové skupině najdou hrubiáni a sprosťáci. A takhle je potřeba to odlišovat!
Odpovědět
 Mishaczek+Tygříci 07+Daník 10 


Opět se připojím 

(19.4.2008 20:20:46)
Narazila jsem na Váš článek o důchodcích a četla i ty předchozí...

Když jsem byla těhotná s dvojčaty, tak jsem jezdila jen k lékařům. Jinak jsem celé těhotenství proležela. Setkala jsem se s tím, že když sem nastoupila do metra, tramvaje autobusu tak všichni klopili zrak jen aby mi nemuseli uvolnit místo oni. Paradoxně se poté našel nějaký starší člověk, či postižený který mě sednout pustil. Mladí měli sluchátka na uších, ze kterých řvala hudba aby přeřvala metro. A koukali do země...

Také se mi ale stalo že jsem stála v dopravním prostředku kde bylo dostatek místa na projítí za mnou, Měla jsem v té době již dosti velké bříško ale jedna starší paní si usmyslela, že prostě musí projít předemnou. Tak mi do břicha dosti nevybíravě praštila holí jak se drala. Také jsem zažila když jsem vstupovala do metra s manželem, že jsme měli nastoupuil, přihnali se dva dědečci, odstrčli mne přededveřmi a drcli do mě do břicha tak že mě manžel musel chytat... No už sem nenastoupila. Počkala sem si raději na další a rozdýchávala šoking...

Bydlím v sedmém patře panelového domu s velmi malým výtahem. Kočárek musím složit, děti dát do tašek, našoupat kočár do výtahu, jednoho kluka držím v levé ruce opřeného o kočárek, druhého skoro nad hlavou a nad tím prvním... Když vystupuji tak musím nohou a taškou s prvním rozrazit dveře a pak vylézt já a v druhé ruce za sebou druhého. Položím je na zem, mezi tím s emi zavřou dveře výtahu. Když mám štěstí tak mi s kočárkem nikdo neujede... takže otevřu dveře vysoukám kočárek, musím ho přeníst nad klukama (20kg) otevřít si dveře na ulici, snést kočár ze schodů rozdělat ho jít pro kluky, dát je do kočárku a až potom se jede. Opravdu je to pro mě složité. Paradoxně jediní kdo mi pomáhají s kočárkem je stará paní která bydlí v přízemí. Drží mi dveře výtahu aby mi někdo neodjel s kočárem, nebo abych si tam sním najela a trpělivě čeká až si nastoupím i s dětmi. Potom mi pomáhají ještě cikáni.

Takže jsou tací i tací ale není dobré házet všechny do jednoho pytle. Stáří se má ctít. Nikdy nikdo neví jak na tom bude on sám, ale také stáří musí respektovat mládí. O tom to je. O toleranci a respektu...
Odpovědět
 Čmeláčice, 1 čmelda 
  • 

Re: Opět se připojím 

(20.4.2008 0:23:13)
Přesně tak. Mám jeden tip na puberťáky v dopravních prostředcích, co nepouští sednout. Když jsem jezdila do školy v sedmém měsíci, tak všechna sedadla plná a nikdo si mě ani nevšiml. Stačilo říct trochu nahlas: Prosím vás, já jsem těhotná, pustili byste mě někdo sednout? A mohli se přetrhnout :-) Ono jim to prostě nedojde. My taky měli plnou hlavu písemek, účesů a kluků z béčka. Hezký den maminy :-)
Odpovědět
 Cindule 37 - 1 ještěrka (17 m) 
  • 

Slušnost a neslušnost 

(20.4.2008 12:18:31)
Také jsem dosud měla lepší zkušenost s oněmi puberťáky. Když už se někdo sám nabídl, že mi pomůže s kočárkem, tak to byl většinou mladý hoch. Když jsem požádala pána o málo staršího než já, tak se zarazil a po pár vteřinách se ozval, že mi nepomůže, protože je po operaci. Pochopila jsem a tak jsem s kočárkem zkrátka musela vyskákat nahoru, jak to šlo, neb nikdo jiný tam nebyl. Ale jak už tu bylo psáno, existují lidé slušní a neslušní v jakékoli věkové kategorii. Osobně mi nevadí, když se stará babička podívá na malou a pochválí ji, jak je hezounká. Vadilo by mi, kdyby na malou kdokoli cizí sahal, protože to už je zasahování do jejího soukromí. Také si nedovolím sahat na cizí dítě.
Ještě jednu poznámku k oné důchodkyni - "mlátičce". Přiznám se, že mi přijde nelmi nehorázné, aby důchodkyně jednoho dětského čmárala UPLATILA bonbóny, aby pak mohla druhého čmárala ZŘEZAT. To je přinejmenším zavrženíhodné. Jinak po právní stránce se takováto paní dopustila přestupku proti občanskému soužití a pokud by bylo dítě nějak zraněno, že by muselo např. navštívit lékaře, tak by šlo již o trestný čin. Dítě, které počmáralo kousek chodby většinou neudělalo škodu za více než 5000 Kč, takže rodiče by postiženi být neměli. Pouze v rámci dobrých sousedských vztahů by měla rodina (nebo nejlépe sám malý čmáral) stěnu v místě, kde byla poškozena, natřít. Jistěže se dá namítnout, že většina rodičů by určitě tvrdila, že to jejich třeba Toník určitě nebyl, ale i tak se dá tvrdit, že většina rodičů by chtěla mít dobré sousedské vztahy v domě.
Odpovědět
 kacena007 


děkuji 

(20.4.2008 0:09:21)
Děkuji za krásný článek...
Odpovědět
 Ester 19/10 2007+Rudi18/1/2009 


prvni do autobusu 

(20.4.2008 10:40:39)
Každa máme jiné zkušenosti. Já na důchodce nenadávam. Vadí mi spíš nevychovaní lidé. Když jsem četla tvůj přízpěvek o tom, že nastupuješ první do autobusu a že ti lidi pomůžou, tak jsem si hned říkala, kde asi bydlíš. Protož mně se rozhodně málokdy podaří nastoupit první a to jsem někdy ráda, že se do tramvaje vůbec vejdu. A o pomoci ani nepiši. Mám šest měsíců staré dítě a jestli mi pomohlo tak 8lidí tak je to moc. Když vidí kočárek tak všichni rychle zmizí. Jen aby nemuseli pomoc. Takže to tahám sama. A co mám kamarádky s prťaty tak mají stejnou zkušenost jako já. Jinak bych tedy řekla, že mi nevadí žádná věková skupina, ale jak jsem psala pouze nevychovaný lidé.
Odpovědět
 Judy 
  • 

Neúcta? 

(20.4.2008 10:53:29)
Mně se jenom nelíbí, že se tady pořád řeší jakási "neúcta" ke stáří. A že budeme taky jednou staří a tak. Ale nikdo tady přece nepíše, že si neváží starých lidí a že se k nim chová ošklivě. Mnohdy dokonce maminky napsaly, že přes vulgární nadávání nebo šťouchance holí nebyly schopné odporu. Snad žádná tady nenapsala, že by to těm lidem vrátila nebo jim sprostě vynadala. Jenom je to dost vytočilo, tak se potřebovaly někomu svěřit. Napsaly to sem a hned jsou netolerantní.
Odpovědět
 Lusika 
  • 

Re: prvni do autobusu 

(20.4.2008 20:57:21)
Ahoj,
s pomáháním mám také různé zkušenosti. Někdo se vypaří, někdo se hrne... Lidé jsou prostě různí.
Myslím, že jezdím často ve špatné časy, výmiječně chlapy. Rádi pomáhají studenti a ženy. S hlubokým jsem vyjímečně měla problémy, s golfkama je to o hodně horší. Lidi vědí, že je unese i jeden člověk.
L.
Odpovědět
 PETRA, 4 DĚTI 
  • 

chování ostatních k nám odráží chování naše k druhým..... 

(20.4.2008 11:07:09)
..a pokud to nepochopíme, tak se budeme divit pořád...
Opravdu - ač se to tu někomu zdá k nevíře, opravdu když změníme sebe, postoje k druhým, uvidíme i zpětnou změnu.
I tak se dá vysvětlit to, že někdo potkává stále (až na výjimky) protivy a někdo milé lidi.
Záleží to na každém, co z něj vyzařuje....u sebe musím hledat chyby.
Mmch zrovna na vesniccích bývají lidé, kteří jsou mezi sebou protivní a nepřející - mnohdy skrytě, protože si hodně vidí do talíře..město je mnohem anonymnější a tolerantnější.
Odpovědět
 MSteflova 


Re: chování ostatních k nám odráží chování naše k druhým..... 

(20.4.2008 11:20:38)
Petro, vidím to podobně. Přestěhovala jsem se nedávno na maloměsto a někdy mě až děsí, jak si tu lidé závidí. Ale ani není žádný med jet po Praze autem - tam se člověk také zrovna nesetká s nějakými ohledy. S MHD je to podobné.
Odpovědět
 Lizzie 


Re: chování ostatních k nám odráží chování naše k druhým..... 

(20.4.2008 12:22:55)
Petro,

souhlasím - vesnice a maloměsto často neznamenají idylu. Pomluvy, drby, řešení toho, do čeho jim nic není...ve větších městě si připadám svobodnější.
Odpovědět
 Ester 19/10 2007+Rudi18/1/2009 


Re: chování ostatních k nám odráží chování naše k druhým..... 

(20.4.2008 15:50:18)
já tedy nevím. Ke všem se snažím chovat slušně. Slušně poprosím, poděkuji. Nikomu nenajíždím na nohy kočárkem. Necpu se na místa, která nejsou pro mne určená a že by se ke mě chovali ostatní stejně jako se chovám já k ním to teda nevidím. Naopak dostávam od přítele vynadáno, že jsem ke všem slušná až si nechám s... na hlavu a ostatní, že jsou se ke mě chovaj strašně. Takže já rozhodně z vlastní zkušenosti nesouhlasím s tvrzením, že to jak se ke mě chovají ostatní je odrazem chováním mým.
Odpovědět
 Lusika 
  • 

Re: chování ostatních k nám odráží chování naše k druhým..... 

(20.4.2008 20:48:42)
Ahoj,
souhlasím - drby maloměsta a vesnice jsou nepřijemné. Ale zase druhá strana mince - zájem ostatních lidí může být prospěšný a příjemný. Naopak uprostřed velkým měst se člověk může cítit osamělejší.
Pocházím z malého města a teď žiji v Praze. Když přijedu na návštěvu k rodičům, většinou mám smíšené pocity. Neznámí i známí často vědí, kdo jsem a i něco o mě, naštěstí nic úplně soukromého:-)). Někdy mi to dá pocit, že někam patřím, někdy se chci schovat zpět do velkého města:-). L.
Odpovědět
 Linda. kluci 4 a 1,5 roku 
  • 

Bezohlednost a lhostejnost lidi napric celou generaci 

(20.4.2008 17:16:04)
Ahoj vsem,
take me trochu pobavilo, ze autorka nastupuje do MHD jako prvni. To samozrejme v Praze neexistuje! Na jednu stranu chapu, ze se duchodci tlaci dovnitr, logicky si chteji sednout,mohou je treba bolet nohy, pater, mit krecove zily. Co ovsem nechapu je, ze se tam tlaci i ostatni bez rozdilu veku. Kdyz mi stoji na plosine, tak se nastvane ozvu, zda by mohli uhnout. I kdyz vas vidi, automaticky to udela malokdo. Malokdy se mi stalo, ze by mi nekdo nabidl pomoc s kocarkem, kdyz uz, tak povetsinou mladi kluci, naopak zeny mezi 30-55 let ani nahodou, pritom si myslim, ze samotne musi vedet, jake to je, ale mozna si rikaji, za kdyz si to uzily drive i ony, tak at si to vyzereme dneska my! Duchodcum ani o pomoc s kocarkem nerikam, nejsou vsichni vitalni a fyzicky schopni.
To, ze chci vystoupit z tramvaje, zazvonim na ridice, lide to vidi a radeji prejdou dopredu, jenom aby nevystupovali se mnou a ja je nahodou nepoprosila, tak to se mi stalo nekolikrat. V tu chvili nastoupi vztek, rozcarovani a beznadej. A jsou to lide ruzneho veku! To, ze jsem stala dopoledne tehotna v preplnene tramvaji a vecer jsem rodila, tak to jsem take zazila.

Zrovna minuly tyden jsem nestacila koukat. Nastoupim do busu, jedno dite za roku, to mladsi v naruci (jeste se sam neudrzi) a prede mnou sedi dva pubertaci a nic. Napocitala jsem do 10 a pozadala je, zda by nas mohli pustit sednout. Jeste se spratci ofrnovali, ze jsou unaveni. Jeste ze to zavcas utali, protoze jsem byla poradne nazhavena. Za ta leta, co jezdim prazskou MHD jsem dnes uz trochu drzejsi, otrkanejsi. Myslim, ze si nikdo nedokaze predstavit, jaky to je kolikrat pro maminu s kocarem stres, nez se nekam dopravi. Obcas jsem z toho priserne unavena.
Takze jsem dospela k nazoru, ze to neni jen o duchodcich, ale bezohlednost vuci tehotnym maminkam a kocarkum se tahne celou generaci.
A jeste jeden poznatek - spise me pusti sednout, kdyz mam dite v naruci, satku si klokance, nez kdyz jsem byla tehotna.
Ohledne nakukovani duchodcu do kocarku, dela to malokdo, nikdy mi po diteti nesahali. Kdyz mam naladu a nejsem unavena, tak mi nevadi prohodit rec, kdyz se mi to nehodi, tak se konverzace nekona, staci kdyz nahodim usmev a rozloucim se. Nejcasteji se zajimaji o jmena a vek, vetsinou mivaji take vnucata, tak to beru tak, ze to je ze zvedavosti.
Co rici zaverem? S duchodci zadne zavaznejsi problemy nemam. Mam dokonce kamaradku duchodkyni, ktere je 67 let, je to bezvadna zenska. Obcas je mi duchodcu lito, kdyz z prikladu z okoli vidim, jake maji duchody, je to spise k placi. Ani oni to nemaji jednoduche.
Odpovědět
 jarča,matka studentky 
  • 

stáří není překážka 

(20.4.2008 18:29:33)
Myslím,že stáří není překážka dobrých vztahů mezi lidmi,stejně jako mládí není záruka toho,že lidé se na sebe budou usmívat.Bydlím na nevelkém sídlišti v malém městě už více jak 20 let.Za tu dobu se zde vystřídalo dost sousedů.S těmi staršími jsme se vždycky pozdravili,prohodili pár slov o počasí,později o dětech a vždycky jsem je vídala,jak upravují malé záhonky před paneláky a uklízí chodníky.Časem stará garda odešla tam,odkud se už nevrátí a vystřídali je noví nájemníci,většinou mladší.Na pozdrav odpoví zřídka,venku je vidím málokdy.Zato jejich děti brázdí okolí od rána do večera,vesele devastují těch pár stromků.které zbyli a mám pocit ,že jejich rodiče snad ani nevědí,co děti celý den dělají.Ale zkuste si na některé dítko,vesele lámající stromek dovolit zakřičet.Vždyť si tak pěkně hrají.Záhonky zanikly,okolo domů nikdo neuklízí.Je mi z toho trochu smutno.Uvědomujeme si,že důchodci budeme jednou všichni?
Odpovědět
 helena 6 
  • 

Věk není rozhodující 

(21.4.2008 0:58:46)
Myslím, že lidé jsou prostě různí v každém věku. Ovlivněno je to jejich finanční situací, prostředím ve kterém žijí, životní pohodou atd.
Jednou jsem ráno jela v městské dopravě, v autobuse byly zastoupeny VŠECHNY věkové skupiny. Omdlel tam mladík, který měl asi 190 cm. Pomohla jsem mu vstát (v tu chvíli bylo okolo něj najednou metr místa z každé strany a nikdo k němu nešel!), podotýkám, že mám 157 cm a 50 kg ani po žádosti mi s ním nikdo nepomohl.. Vypadal, že bude ok a na zastávce začal vystupovat a najednou upadl znovu. To už jsem řvala do busu "sakra"!!! pojďte mi někdo pomoct!!! vystoupila (protlačila se zpoza čumícího davu) dívka stejné konstituce a nějak jsme ho stabilizovali do příjezdu rychlé. Nikdo jiný nepomohl, ani ti co vystupovali ani ti co seděli (autobusák s námi stál asi 5 minut = celý autobus lidí k dispozici), ale bohužel.. U mladých bych pochopila, většinou jsou to školáci, co mají problém sami se sebou, ale bohužel u té druhé části ranního busu jsem fakt nechápala.. :-(
Záchranku jsme volali z jeho mobilu, co jsme našli v kapse.. :-((( kluka si odvezli na pozorování - byl po prodělané mozkové příhodě..
A nejsem z Prahy!!!
Odpovědět
 gabina 
  • 

Duchodci 

(21.4.2008 10:22:35)
TAk ja mam proti duchodcum opravdu velke vyhrady. hlavne za to, kdyz jsem cekala na prechodu uprostred silnice-tzn. jednu uz jsme presli a na druhe jsme cekali-, abych mohla prejit s triletou dcerou za ruku a v nositku na brise druhe dite. Prisla baba a ze zadu do me bouchla, az jsem zavravorala. Ptam se, co se deje a ona ze prechazela rychle a ze chtela jeste prejit i druhou silnice, ale na posledni chvli si to rozmyslela a chtela se neceho chytit. a ze ma moc rada zivot a nechtela spadnout pod auto. TAk by do silnice strcila maminku s detma.
nedavno take ve vytahu, ktere jede jedno patro mi jedna duchodkyne rekla, at uhnu s tim kocarem, ze si chce sednout na sedatko.
kdyz jsem nedavno jedne duchodkyni rekla, s dovolenim, tak mi rekla, ze mam byt s detmi doma a neotravovat ostatni.
a jezdim opravdu hodne mhd po praze a prvni kdo se cpe do autobusu jsou duchodci a hned obsadi mista, kam se dava kocar a pak maji reci.
vim, ze nejsou vsichni stejni, treba u nas v baraku jsou fajn, ale vseobecne duchodce nemam rada. a po prihode, kterou jsem prozila, se mi nikdo nemuze divit.
Odpovědět
 Olga, důchodkyně 
  • 

Re: Duchodci 

(21.4.2008 15:33:38)
Vaše zkušenost je opravdu dost otřesná, ale co jste dělala uprostřed vozovky se dvěma dětmi? Tam je to opravdu velmi nebezpečné! Jestli jste byla na přechodu pro chodce, pak byste si měla stěžovat spíše na řidiče, kteří vás v rozporu s pravidly silničního provozu nenechali přejít. A důchodci v MHD? To je vděčné téma. A je poplaté tomu, kdo ho interprtuje. Mladí jsou silnější, rychlejší a jak vidí na seniorech, musí si sednout teď, jelikož ve stáří se jim to už nepovede. Staří to vědí a tak se bijí jako lvi, bohužel někdy i hlava nehlava. Co dodat, vy to vidíte a určitě budete lepší. (Mezi námi, příštím mladým se stejně nezavděčíte a oni budou naprosto nemožní - to se táhne už tisíce let.)
Odpovědět
 Ajtakrajta 
  • 

Re: Duchodci 

(21.4.2008 15:53:13)
Já jsem tedy z příspěvku pochopila, že nestála uprostřed vozovky, ale na takovém tom ostrůvku mezi dvěma směry víceproudé silnice. Tak to na širších komunikacích bývá. Běžně se tam stává, když člověk nestihne přejít celou silnici na jednu zelenou. Od toho tam ten ostrůvek taky je.

Jinak s tím zavděčováním, co je svět světem, mladí se nezavděčí starým. Četla jsem v časopise z roku 1928 (!!!), jak je "ta dnešní mládež hrozná, to za nás...". Něco podobného najdete v každé době. Přijde mi humorné, jak dnes "na mládež" nadávají stejní lidé, kteří byli před 60 lety sami "tou nezvedenou mládeží".
Halt generační rozdíly byly, jsou a budou. A je velmi humorné, že se na to lidi ve všech dobách dívají úplně stejně :o)
Odpovědět
 Olina P. 


Re: Duchodci 

(21.4.2008 18:29:21)
Sorry, to s tím ostrůvkem mi ušlo, omluva.:-D
Odpovědět
 Olina P. 


Re: Duchodci 

(21.4.2008 18:37:53)
Já to možná celé nepochopila, jak do gabiny ta "baba" bouchla atd., ale ten příspěvek není hezký. Ta paní je vysloveně negativně naladěná. Třeba má právě ona nějaké potíže, nevím. Neodsuzuji, když nevím, co za tímhle postojem je.~g~
Odpovědět
 gabina 
  • 

Re: Duchodci 

(21.4.2008 21:24:59)
zadne problemy s duchodci nemam. vetsinou s nimi dobre vychazim a ted uz musim rici " bohuzel" jsem jim sympaticka a dost me oslovuji.
a ze nechapete, co jako timto prispevkem myslim, a ze jsem negativisticka? Jo to mate pravdu. Kdyz chce osmdesatileta baba strcit deti pod auto, tak to je snad pochopitelne. Strcila do me proto, protoze chtela rychle honem stihnout bus, ktery jel na druhe strane silnice-asi spechala za levnymi nakupy., ale na posledni chvili zjistila, ze uz nestihne prejit, ze uz se rozjely auta. a tak proste se chtela o neco zarazit. a my jsme bohuzel nestacili najednou prejit silnici, kde je uprostred ostruvek a jede tam tramvaj. Opravdu to nechapete??
Odpovědět
 Radka 
  • 

Kaji se a slibuji 

(21.4.2008 12:10:45)
Teda dámy, respektive maminky, vyškolily jste mě.Jsem důchodkyně (i když ještě pracující). Donedávna jsem byla přiměřeně komunikativní,ale po přečtení Vašich článků na Rodině (které čtu celkem pravidelně) jsem se zcela změnila. Když vidím kočárek s dítětem, odvracím svůj pohled i směr kroků, abych nedej bože nenarazila. Už nezapřádám hovory s maminkami o ničem, i když by třeba měly zájem - ale já mám po přečtění Vašich diskusních příspěvků už docela strach.Vaše zkušenosti nemám. Jsem majitelkou tří a za chvíli již čtyř vnoučat, se kterými pořád někam trajdám a ještě se mi nestalo, že by mi někdo nepomohl s kočárkem, včetně řidičů (bydlím v Brně). Ale nevím, jak mám poučit svou maminku - o svá pravnoučata se stará celodenně pět dní v týdnu - tři dny u vnučky, dva dny u snachy. Dojíždí k nim tramvaji, nakoupí, uvaří,ohlídá, dovede...Za oběma "mladými" dojíždí tramvají a obávám se, že si asi vždy ráda "před i po směně" sedne. Je jí totiž 85 let.A navíc nemá dost breptání se svými pravnoučaty a docela ráda se v šalině baví - a i když děti neosahává - určitě se na ně usmívá, případně na ně i hovoří. Nevím, jak jí to mám zatrhnout, asi ji budu muset vytisknout diskusi na Rodině. Na druhé straně zatím její dospělé protějšky reagovaly vždy vstřícně - tak nevím. Doufám, že budu mít po ní její elán, empatii a fyzičku taky do pozdního věku. Už se těším na čtvrté vnouče a příští rok už hodlám být babičkou (a důchodkyní) na plný úvazek. Myslím si, že už žádnou velkou stopu po pracovní stránce na tomto světě neudělám, ale strašně bych si přála nechat svou stopu ve vzpomínkách vnoučat. Nebudu mladým uklízet, nakupovat ani vařit, ale chci dát vnoučatům celý svůj volný čas, objevovat přírodopis v praxi a místo vysedávání u televize skákat panáka nebo jezdit na kole, případně dělat "servis" jejich rodičům při sjíždění Lužnice.
Maminky, berte nás, trošku starší, zrovna tak jako všechny ostatní lidi, které zrovna tak dělíte na ty dobré a trošku horší. A my se budeme - alespoň některé - snažit, dělat co Vám na očích vidíme (některá z nás má ovšem třeba trošku slabší zrak). Za sebe slibuji, že Vás vždycky pustím sednout a pomůžu s kočárkem, pokud to jen trošku půjde.
Vaše bába.
Odpovědět
 Cindule 37 - 1 ještěrka (17 m) 
  • 

Paní Radko, 

(21.4.2008 15:13:51)
myslím, že svět by byl mnohem hezčím místem, kdyby mezi námi žili jen takoví důchodci, jako jste vy. Gratuluji k rozhodnutí být 100% babičkou - váš čas a zájem je to nejcennější, co svým vnoučátkům můžete dát. Přeji i nadále smysl pro humor, který máte a hodně radosti s dětmi vašich dětí :-)
Odpovědět
 Lucie (+3 zlatíčka) 


Re: Paní Radko, 

(21.4.2008 15:31:53)
a prosím, dál se usmívejte na nás i naše děti, :-D není nikdy dost!
Odpovědět
 slovenka3 


Re: Paní Radko, 

(22.4.2008 12:03:19)
skvelý prístup. Pokračujte a rozmnožujte. Vo všetkých generáciach. Prajem vám všetko dobré.
Odpovědět
 Ajtakrajta 
  • 

Re: Kaji se a slibuji 

(21.4.2008 15:44:37)
Radko,
tak se nečerti :o) Pokud sis články a diskuse přečetla pozorně, musela jsi zjistit, že to, co vadí, je např. osahávání dětí cizím člověkem bez dovolení (což, jak jsi psala, neděláš) a pak hlavně vyloženě agresivní chování od slovního napadání (od častování dítek přízvisky parchant a podobně, přes fundované předpovědi jejich budoucí debility až po perly typu "zůstaň s děckem doma, ať neobtěžuješ slušný lidi" apod.) po fyzické inzultace (úder holí do těhotného břicha, přejetí nákupním vozíkem...). Takto hulvátsky se někteří lidé bohužel chovají. A to je špatně, a to musíš uznat sama. Ty ani Tvoje maminka se takto nechováte. A to je v pořádku.

Problém vůbec není v důchodovém věku. Problém je v tom, že někteří lidé se chovají agresivně (slovně či fyzicky...). A to v jakémkoli věku. A agresivitu, tu bychom tolerovat a omlouvat (ať už čímkoli) neměli. Ta je prostě špatná. Nepřestane být špatná ani v momentě, kdy je agresorem někdo, "kdo je už starý" nebo "kdo to má v životě těžký", nepřestane být špatná ani tehdy, když se stane někomu jinýmu a mne tím pádem nepálí.

Tak to zkrátka je. Někteří lidé mají špatný zážitek vyvolaný nepřístojným chováním někoho cizího, a tito lidé to také v sobě musí zpracovat. A když tu někdo napíše, že "svět je přece fajn, protože mně se nikdy nic takovýho nestalo" nebo "tím, že popíšeš, jak Tě důchodce přetáhl holí, vyjadřuješ svoji neúctu ke stáří a asociálnost a shoř si v pekle nevděčníku jeden", tím dotyčnému, ani těm důchodcům, opravdu nepomůže.

Já bych třeba ocenila, kdyby mi někdo napsal návod, jak zareagovat v podobných krizových situacích :o) (rady typu "křivdy polykej" neberu, já se nechci zalknout) Chtěla bych mít v záloze vtipnou odpověď na některé nepříjemné až zraňující invektivy. Protože já nejsem splachovací a mnohé zle myšlené řeči se mne prostě dotknou. Ale taky jsem zažila párkrát situaci (ano, v MHD), kdy došlo k nějakému takovému střetu a někdo z okolostojících byl natolik duchaplný a na výši, že to okomentoval hláškou, po které půlka autobusu lehla smíchy, nepříjemný zážitek se změnil na příjemný a nikdo z busu nevystoupil dotčen. To bych chtěla umět :o)
Odpovědět
 Judy 
  • 

Re: Kaji se a slibuji 

(21.4.2008 16:44:41)
Ajtakrajto, pod všechny Tvoje příspěvky v této diskusi se podepisuji. Projevovat úctu ke stáří neznamená nechat si ubližovat. Připadáš mi soudná a rozumná. Zdravím :-)
Odpovědět
 madlenka07 


Re: Kaji se a slibuji 

(22.4.2008 20:08:11)
Ajtakrajto,i já se podepisuji:-),mluvíš mi ze srdce a hlavně to umíš i lépe napsat.
Odpovědět
 Kamila B+ Honzík10/04 


Re: Kaji se a slibuji 

(24.4.2008 9:02:54)
Milá Radko,přesně takovouhle babičkou chci jednou být i já.A docela závidím vašim mladejm,že vás mají,fakt.Co bych za takovou "babičku"dala.Moje mamka bydlí dál a má zdrav.problémy a tchýně sice pohlídá,ale bere to fakt jako hlídání a ne jako společně strávený čas s vnoučetem,po takovýmhle hlídání si pokaždý vyslechnu jak moc prcek zlobil,jak neumí to a to a já sbírám odvahu,jak jí říct,že kdyby se mu věnovala na plno,tak jí zlobit nemůže,kdyby spolu třeba objevovaly ty krásy přírody,jak píšete,byl by určitě jako beránek.Takže vám držim palce,jste super.Kamila
Odpovědět
 Mašlička + 2 holčičky 
  • 

Pohodový senior??? 

(21.4.2008 14:36:58)
K důchodcům přistupuji tak, že s nimi jednám tak, jako oni se mnou. Pokud stojím na zastávce, kde je kromě mě ještě 8 lidí (důchodců, někteří i dobře rostlí chlapíci) a ani na požádání mi nikdo z nich nepomůže s kočárkem do trolejbusu a ještě mě odmítnou a jdou nastoupit jinými dveřmi, tak nevím kde se ti pohodáři senioři vyskytují. Akorát čtou Blesk, Aha a Šíp, pak to všem hustí do hlavy a nadávají na mladé:-((
Sorry, já mám lepší zkušenost s lidmi mezi 25-40 lety!!!
Odpovědět
 Olina P. 


Re: Pohodový senior??? 

(21.4.2008 19:26:22)
Ach jo, to jsme to dostali, třeba mají ti dobře rostlí chlapíci "hexnšus", ten není vidět a bolí, nebo jsou líní, to je taky možné. Panu řidiči se většinou nechce vylézt-on má to pomáhání myslím v popisu práce-no a mladým je hloupé to pomáhání odmítnout, oni se většinou nemají na co vymluvit.~j~ No jo, ale senioři jsou až od 60 let, co ti mezi tím?;)
Odpovědět
 slovenka3 


Re: Pohodový senior??? 

(22.4.2008 12:12:41)
Babčo Olgo, ako je cítiť tie roky a vyzrievanie názorov. Ďakujem obom dámam za odvahu zapojiť sa a za prípevky, ktoré nemajú mladícku prudkosť a ráznosť a čierno-biele riešenie ale silu taktu, znalosti života, tolerancie a úcty k rôznym ľuďom.
Odpovědět
 Radka 
  • 

Kaji se a slibuji 

(21.4.2008 17:26:07)
Ale já se vůbec nečertím. A kdybych znala návod na to, jak okamžitě reagovat, určitě bych byla v balíku, protože bych si to dala hned patentovat. V krizových situacích mi pádná odpověď či reakce naskoči asi za pět minut (a padesát metrů)- tak jako konec konců každé z nás. Fakt ovšem je, že s věkem někdy přichází určitý nadhled a určitě mě už některé situace tolim "neberou". Momentálně mě například baví sledovat v tramvaji, jestli mě někdo pustí sednout. Když ne, říkám si - je to dobrý, pořád jsem ještě za štramandu. Když ano, říkám si: patří Ti to Jirko (to je můj manžel)a přemítám o tom, že bych už měla jít ke kadeřníkovi na barvu.
Mějte se báječně.
Radka
PS. A ještě ke všemu neumím vložit odpověď - budu muset jít studovat univerzitu třetího věku.
Odpovědět
 Cindule 37 - 1 ještěrka (17 m) 
  • 

Re: Kaji se a slibuji 

(21.4.2008 23:35:57)
To mi připomíná vtip, jak se paní Nováková ráno vzbudí, jde do koupelny, podívá se do zrcadla a pronese: Tak to ti teda, Nováku, přeju! :-)
S těmi vtipnými odpověďmi to je přesné, vždy mě napadnou krátce poté, co odcházím z místa střetu když ne poloporažena, tak alespoň naštvaná. Jsem totiž (asi jako většina z nás) absolutně překvapena určitou reakcí některých lidí, že mě to vyvede z rovnováhy téměř okamžitě. Když se to stane např. zde někde v diskusi, tak má člověk alespoň určitou chvilku si věci promyslet, ale v MHD nebo na ulici je to horší... Některé odpovědi na některé situace si člověk promyslet může, ale takových je ve skutečnosti jako šafránu. A pak si lámu hlavu a říkám si, kde soudruzi z NDR udělali chybu... :-)
Odpovědět
 Karkulka 
  • 

Zákon rezonance 

(22.4.2008 16:28:58)
Přečetla jsem jen několik příspěvků v diskusi. Samozřejmě, každý má svou pravdu. Těch je tolik, kolik je na světě lidí. :-) To, že narážím jen na samé špatné věci nebo lidi, neznamená nic jiného, než že mám pro ně rezonanční schopnost: ve mně je něco, co tyto zkušenosti ke mně přitáhne. Nemusí to být vědomé, nýbrž v podvědomí - mohou to být vlastnosti, které si nepřeju mít, a proto jsem je potlačila. Ale ony tam jsou! A přitáhnou ke mně přesně to, co si nepřeju.
Odpovědět
 Jana, 2 děti 4 a1 rok 
  • 

Jen dobré zkušenosti 

(22.4.2008 22:22:10)
Chci se jen připojit k autorce článku. Bydlím na Praze 3 a za celé 4 roky, co jsem s dětmi "doma" si nevzpomínám na žádnou mrzutou zkušenost se starými lidmi. Jo jedině, když mi ho postrašili ve snaze pomoc, abych na syna nemusela čekat. Řekli mu, že když si nepospíší, že si ho vezmou. To mě vadilo a synovi jsem to vysvětlila, že je to hloupost. A do tramvaje? Vždycky si řeknu o pomoc a není nikdy žádný problém.... Takže zkuste se usmát a ty dvě tři věty s lidmi prohodit...
Odpovědět
 Teraza Horáková 


Re: Jen dobré zkušenosti 

(22.4.2008 23:14:18)
Nejsem pražanda, ale lékaře jsme absolvovali vždycky v Praze. Možná je to tím, že moje "bříšííííčko" bylo fakt obrovské od pátého měsíce, nebo tím, že dvojčata v taškách jsou pro důchodce "fakt porce", ale spíš jsem se potkávala s laskavým zájmem.Jednou jsem se s paní (taky z dvojčat) zakecala na téma "kamarád na celý život" tak, že jsem prošvihla poslední spoj domů :-)))
Odpovědět
 Romana, 2 děti 
  • 

Já jsem potkala důchodce jak nerudné, tak milé 

(23.4.2008 13:56:22)
Já jsem někde slyšela, že z mladého, hloupého a zlého člověka prostě nemůže "vyrůst" moudrý a hodný děd, nebo babička a to si myslím, že je podstata.
Já jsem narazila jak na milé staré lidi a patřím k těm, kteří si s takovými rádi popovídají a nevadí mi je vyslechnout, ale na druhou stranu jsem potkala i ty zlé, kteří byli i "značně nerudní" právě třeba vůči malým dětem a to dokážu pochopit, že se může maminek dotknout, mě se to taky velmi dotklo. Pro příklad: Stála jsem s dětmi v cukrárně, děti se chovaly naprosto slušně, jen si polohlasem povídaly, co si vyberou za dort a to už jsem zaznamenala "babičku", která byla notně nervózní z dětských hlasů a brblala si cosi o těch dnešních mladých, kteří si můžou koupit co chtějí. V reakcích na článek se hovoří o tom, být tolerantní. Já byla a dělala jsem, že ji neslyším a koneckonců, mohla mít zrovna jenom špatný den a tak si brblala. Dcera, které tenkrát bylo asi 5 let a měla zrovna období, kdy přímo milovala se zastaovat s babičkami a dědy a povídat si s nimi a měla je upřímně všechny ráda (a většina z nich opravdu byla milých), tak bohužel tohle brlblání nezaznamenala a s upřímným úsměvem se před "milou" babičku postavila a pohleděla jí do očí, že jí třeba dotyčná babička chce něco sdělit, když mluví. Jenomže stalo se to, co mě opravdu dodnes mrzí, i když u to bude asi tak 3 roky zpátky. Milá stará babička se na mojí dcerku obořila, že takovýho "smrada hnusnýho" už dlouho neviděla a ještě se otočila i ke mě, aby mi sdělila, že mám tedy pěkný a otravný parchanty. Naprosto nevím, čím jsme si tohle vysloužili a opravdu můžu říct, že ačkoli jako každý i já dokážu pochopit, že rozjuchané malé děti, byť nevědomky můžou někomu třeba "lézt" na nervy, tak tenkrát ty děti byly fakt hodný a výsledek, celé události byl, že dcera tenkrát hrozně brečela a od té doby už nemá zájem se s babičkama a dědouškama nikde zastavovat a s nima rozprávět....
Je to škoda, protože takovýhle jedinci, kteří jsou napříč všemi generacemi jsou opravdu nepříjemní, ale neomlouvá je ani jejich věk.
Já když nad tím vždycky přemýšlím, když si někdy přečnu o potřebné úctě ke stáří apod., tak bych dodala, že úctu můžu mít k moudrému stáří. Nemůžu mít přeci úctu k někomu "jenom" proto, že je "starý". Pokud je někdo pouze starý, ale chybí mu slušné vychování, tak já si v duchu prostě nemůžu říct, to bylo ale milé setkání s příjemným a moudrým člověkem. Aby člověk měl úctu, musí si jí něčím zasloužit.
Další věc, která mě mrzí, je, že se dost často rozebírá právě "to nezvedené mládí" a je potřeba vždycky ty mladé hodně zkritizovat a odsoudit, zejména starší generací a to tedy zase musím říct, že já třeba, jsem nezažila dítě, nebo pubescenta, který by byl vyloženě takový, abych o něm mohla říct, že je opravdu špatný a nevychovaný tak, jak se mnohdy dočtu, že dnešní mladí jsou.. Mám děti 8 a 6 let, neteře 22 a 16, jednu roční, znám spoustu dalších dětí a mladých od známých a příbuzných různého věku a všichni mi přijdou naprosto v pohodě s naprosto správnými a ucelenými názory na svět.... Přesto, jistě jsou i ti nevychovaní, ale dovolila bych si tipnout, že jestli ta dotyčná "babička" z cukrárny, měla někdy děti, tak že takové nevychované mladé, bych možná dneska našla mezi jejími vnoučaty....
Já se snažím veškeré "blbce" ze všech generací ignorovat a "nekamarádím" se s nima. Jen mě naštve, když mi někdy vlezou do života :-)a úcta by měla být pravidlem vůči všem lidem, kteří si jí zaslouží a platí to jak pro mladé, tak staré.
Odpovědět
 Jana Burešová 


Zrušila bych slovo důchodce. 

(24.4.2008 13:22:54)
Souhlasím. Mám souseda, chodil se mnou už do školky a bez urážky kluk byl takový jednodušší. Samé průšvihy no takový sídlištní darebák, rodinné zázemí taky žádná sláva (maminka i otec se po cestě z práce stavovali v oblíbené pivnici apod.), teď je z něj otec. Čirou náhodou bydlíme stále vedle sebe, i když už se svými rodinami. Neustálé hádky, děti zcela bezprizorně pobýhají po sídlišti. Pokud s tímto člověkem něco řešíte je to věčný potížista, když má někdo v paneláku problém, nebo je někomu ubližováno, je to on. Myslíte, že odpovídá mému synovi na pozdrav - ani náhodou. Spíš ho vždy za něco "zprdne" (syn má 3 roky). A jaký si myslíte, že z něj asi bude pán v důchodu?... Bohužel naše povaha nás provází celý život. Když je někdo "blbec" za mlada, pravděpodobně bude "blbcem" i ve stáří. Spíš bych řešila problém jinak. Řeknu to přímo a nemyslím to zle. Místo, abychom používaly termíny: "V MHD jsem narazila na protivnou důchodkyni", bych raději použila "V MHD jsem narazila na blbou ženskou - mohlo jí být tak šedesát." Důchodci nejsou zlý, stejně jako puberťáci nejsou nevychovaní a drzí. Prostě existuje puberťák "blbec" a důchodce "blbec", stejně tak jako úplně "blbá" matka na mateřské. Nebo si myslíte, že se nám povaha mění podle toho jakým věkem procházíme - asi těžko.
Těm, kterým přijde slovo "blbec" příliš vulgární se opravdu omlouvám, ale výstižnější jsem nenašla.:-)
Odpovědět
 Jana, 1 dcera + 2 dospělé děti 
  • 

důchodci 

(25.4.2008 23:22:36)
Moc se mi líbil Váš článek Jsem z jiného světa. Úplně s vámi souhlasím. Čas plyne hodně rychle a uběhne pár let a budeme sami v postavení důchodců. Je možné, že potom budeme vděčni za každé milé slovo a sami budeme hledat komunikaci mezi lidmi. Možná by nám pomohlo, kdybychom si to uvědomili už nyní a byli tolerantnější ke svému okolí.
Odpovědět
 Pavlina 
  • 

Dva svety 

(26.4.2008 22:38:54)
Pripada mi,ze jste skutecne z jineho sveta.Neumim si predstavit,jak bych mohla lepe predchazet konfliktnim situacim,nez to delam.Cesta verejnym dopravnim prostredkem s kocarkem je horor.Nejenze nastup a vystup je bez pomoci druheho cloveka nemozny,ale precpane autobusy a k tomu nervozni ridici,kteri Vas privrou do dveri i s kocarkem je kazdodenni realita.Najdou se i takovi chytraci,keri na Vas zautoci,ze by se melo cestovani s kocarky ve verejnych prostredcich zakazat.Po takoveto jizde,i kdyz se snazite usmivat a co nejmene prekazet at uz tim,ze promyslite kdy a kterymi dvermi by bylo nejlepsi nastoupit,Vam zustanou jen oci pro plac.Proste proto,ze Vam to prijde lito.
Odpovědět
 nozilu 


Všem děkuji 

(5.5.2008 23:42:25)
za Vaše ohlasy, ať už kladné nebo záporné.
Možná je to tím, kde člověk žije. Jaká je tam nálada mezi lidmi. Proto jsem se na konci ptala, kde se potkávají nerudní lidé.
K jednomu názoru. Nejsem samolibá a nechválím se, jak s lidmi umím vycházet. Prostě je to tak. Mám spoustu zážitků, kdy mě osloví žebrák, bezdomovec nebo člověk ve vlaku. Nevím proč. Taky občas potkám, někoho nerudného a protivného a rozhodně se jej nesnažím rozveselit. Jedna paní mi řekla, že jsem empatická a umím lidi vyslechnout. Pozvala mě na kafe. Tehdy jsme se vyděli poprvé. Doufám, že ne naposledy.
Všem maminkám přeji hodně chápavých lidí.
Odpovědět
Máme rádi miminka

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2023 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.

Publikační systém WebToDate.