Názory k článku Jsem z jiného světa?

za Vaše ohlasy, ať už kladné nebo záporné.
Možná je to tím, kde člověk žije. Jaká je tam nálada mezi lidmi. Proto jsem se na konci ptala, kde se potkávají nerudní lidé.
K jednomu názoru. Nejsem samolibá a nechválím se, jak s lidmi umím vycházet. Prostě je to tak. Mám spoustu zážitků, kdy mě osloví žebrák, bezdomovec nebo člověk ve vlaku. Nevím proč. Taky občas potkám, někoho nerudného a protivného a rozhodně se jej nesnažím rozveselit. Jedna paní mi řekla, že jsem empatická a umím lidi vyslechnout. Pozvala mě na kafe. Tehdy jsme se vyděli poprvé. Doufám, že ne naposledy.
Všem maminkám přeji hodně chápavých lidí.

no, mojich 20 rokov pribudne neskôr ako tvoja pracovná výkonnosť, takže môžeme pokecať o rok, dva, tri? :o)

Moc se mi líbil Váš článek Jsem z jiného světa. Úplně s vámi souhlasím. Čas plyne hodně rychle a uběhne pár let a budeme sami v postavení důchodců. Je možné, že potom budeme vděčni za každé milé slovo a sami budeme hledat komunikaci mezi lidmi. Možná by nám pomohlo, kdybychom si to uvědomili už nyní a byli tolerantnější ke svému okolí.

Souhlasím. Mám souseda, chodil se mnou už do školky a bez urážky kluk byl takový jednodušší. Samé průšvihy no takový sídlištní darebák, rodinné zázemí taky žádná sláva (maminka i otec se po cestě z práce stavovali v oblíbené pivnici apod.), teď je z něj otec. Čirou náhodou bydlíme stále vedle sebe, i když už se svými rodinami. Neustálé hádky, děti zcela bezprizorně pobýhají po sídlišti. Pokud s tímto člověkem něco řešíte je to věčný potížista, když má někdo v paneláku problém, nebo je někomu ubližováno, je to on. Myslíte, že odpovídá mému synovi na pozdrav - ani náhodou. Spíš ho vždy za něco "zprdne" (syn má 3 roky). A jaký si myslíte, že z něj asi bude pán v důchodu?... Bohužel naše povaha nás provází celý život. Když je někdo "blbec" za mlada, pravděpodobně bude "blbcem" i ve stáří. Spíš bych řešila problém jinak. Řeknu to přímo a nemyslím to zle. Místo, abychom používaly termíny: "V MHD jsem narazila na protivnou důchodkyni", bych raději použila "V MHD jsem narazila na blbou ženskou - mohlo jí být tak šedesát." Důchodci nejsou zlý, stejně jako puberťáci nejsou nevychovaní a drzí. Prostě existuje puberťák "blbec" a důchodce "blbec", stejně tak jako úplně "blbá" matka na mateřské. Nebo si myslíte, že se nám povaha mění podle toho jakým věkem procházíme - asi těžko.
Těm, kterým přijde slovo "blbec" příliš vulgární se opravdu omlouvám, ale výstižnější jsem nenašla.

Já jsem někde slyšela, že z mladého, hloupého a zlého člověka prostě nemůže "vyrůst" moudrý a hodný děd, nebo babička a to si myslím, že je podstata.
Já jsem narazila jak na milé staré lidi a patřím k těm, kteří si s takovými rádi popovídají a nevadí mi je vyslechnout, ale na druhou stranu jsem potkala i ty zlé, kteří byli i "značně nerudní" právě třeba vůči malým dětem a to dokážu pochopit, že se může maminek dotknout, mě se to taky velmi dotklo. Pro příklad: Stála jsem s dětmi v cukrárně, děti se chovaly naprosto slušně, jen si polohlasem povídaly, co si vyberou za dort a to už jsem zaznamenala "babičku", která byla notně nervózní z dětských hlasů a brblala si cosi o těch dnešních mladých, kteří si můžou koupit co chtějí. V reakcích na článek se hovoří o tom, být tolerantní. Já byla a dělala jsem, že ji neslyším a koneckonců, mohla mít zrovna jenom špatný den a tak si brblala. Dcera, které tenkrát bylo asi 5 let a měla zrovna období, kdy přímo milovala se zastaovat s babičkami a dědy a povídat si s nimi a měla je upřímně všechny ráda (a většina z nich opravdu byla milých), tak bohužel tohle brlblání nezaznamenala a s upřímným úsměvem se před "milou" babičku postavila a pohleděla jí do očí, že jí třeba dotyčná babička chce něco sdělit, když mluví. Jenomže stalo se to, co mě opravdu dodnes mrzí, i když u to bude asi tak 3 roky zpátky. Milá stará babička se na mojí dcerku obořila, že takovýho "smrada hnusnýho" už dlouho neviděla a ještě se otočila i ke mě, aby mi sdělila, že mám tedy pěkný a otravný parchanty. Naprosto nevím, čím jsme si tohle vysloužili a opravdu můžu říct, že ačkoli jako každý i já dokážu pochopit, že rozjuchané malé děti, byť nevědomky můžou někomu třeba "lézt" na nervy, tak tenkrát ty děti byly fakt hodný a výsledek, celé události byl, že dcera tenkrát hrozně brečela a od té doby už nemá zájem se s babičkama a dědouškama nikde zastavovat a s nima rozprávět....
Je to škoda, protože takovýhle jedinci, kteří jsou napříč všemi generacemi jsou opravdu nepříjemní, ale neomlouvá je ani jejich věk.
Já když nad tím vždycky přemýšlím, když si někdy přečnu o potřebné úctě ke stáří apod., tak bych dodala, že úctu můžu mít k moudrému stáří. Nemůžu mít přeci úctu k někomu "jenom" proto, že je "starý". Pokud je někdo pouze starý, ale chybí mu slušné vychování, tak já si v duchu prostě nemůžu říct, to bylo ale milé setkání s příjemným a moudrým člověkem. Aby člověk měl úctu, musí si jí něčím zasloužit.
Další věc, která mě mrzí, je, že se dost často rozebírá právě "to nezvedené mládí" a je potřeba vždycky ty mladé hodně zkritizovat a odsoudit, zejména starší generací a to tedy zase musím říct, že já třeba, jsem nezažila dítě, nebo pubescenta, který by byl vyloženě takový, abych o něm mohla říct, že je opravdu špatný a nevychovaný tak, jak se mnohdy dočtu, že dnešní mladí jsou.. Mám děti 8 a 6 let, neteře 22 a 16, jednu roční, znám spoustu dalších dětí a mladých od známých a příbuzných různého věku a všichni mi přijdou naprosto v pohodě s naprosto správnými a ucelenými názory na svět.... Přesto, jistě jsou i ti nevychovaní, ale dovolila bych si tipnout, že jestli ta dotyčná "babička" z cukrárny, měla někdy děti, tak že takové nevychované mladé, bych možná dneska našla mezi jejími vnoučaty....
Já se snažím veškeré "blbce" ze všech generací ignorovat a "nekamarádím" se s nima. Jen mě naštve, když mi někdy vlezou do života a úcta by měla být pravidlem vůči všem lidem, kteří si jí zaslouží a platí to jak pro mladé, tak staré.