| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Názory k článku Oči - tak prázdné a pusté!

 Celkem 185 názorů.
 katka+katka 
  • 

MOC KRÁSNÝ ČLÁNEK 

(6.3.2008 9:50:16)
Přeju Vám a celé rodině mnoho pěkných chvil strávených společně!!!
 uzjsempryc 


Re: MOC KRÁSNÝ ČLÁNEK 

(6.3.2008 9:57:35)
Opravdu krasny clanek, ktery jsem po ranu precetla s obrovskou chuti. Hodne stesti do dalsiho zivota!
 uzjsempryc 


Re: MOC KRÁSNÝ ČLÁNEK 

(6.3.2008 9:57:48)
Opravdu krasny clanek, ktery jsem po ranu precetla s obrovskou chuti. Hodne stesti do dalsiho zivota!
 LindaDe 


Re: MOC KRÁSNÝ ČLÁNEK 

(9.3.2008 12:11:51)
Přeji Vám, ať V8m Klárka spokojeně roste. A děkuji Vám za krásný článek.R^
 Sandra 
  • 

dotaz 

(9.3.2008 13:40:02)
Dobrý den,
chtěla bych se zeptat jestli je možné a za jakých podmínek, si brát nějaké dítě z DD na víkendy, prázdniny, svátky? S tím, že kdybychom si na sebe zvykli, bylo by nám spolu všem fajn a viděli bychom s manželem jak to ono konkrétní dítě zasáhne do chodu naší rodiny přijatelným způsobem, vzali bychom si ho domů nastálo. Nebo by třeba zůstalo u těch víkendů...lze to takto, nebo je to naivní představa?
 Helena,2 děti 
  • 

Re: dotaz od Sandry 

(9.3.2008 22:41:57)
mám stejný dotaz jako Sandra - při pročítání diskuze jsem nikde nenarazila na odpověď. A to, zda je možné si z DD dítko brát třeba na víkendy nebo svátky do rodiny, kde jsou již vlastní děti - tudíž by ono dítko mělo možnost poznat tu rodinu a přátelit se s dětma dané rodiny a podnikat s níma různé akce - myslím to jako formu pomoci dítěti - mít možnost někam jezdit. nemáte někdo zkušenost - jestli je to možné a za jakých podmínek?Děkuji za odpověĎ
 JiBi* 


Re: dotaz od Sandry 

(11.3.2008 14:52:36)
Sandro a Heleno, s touto tzv.hostitelskou peci mam zkusenost.
Pokud o toto mate zajem, je treba zajit na socialni odbor magistratu mesta. Takovito zajemci museji byt rovnez provereni, podobne jako zadatele o pest.peci, i kdyz jiste ne v tak siroke mire (pokud to nekde v DD nevyzaduji, reditel si to asi bere na sve triko).
K detem samotnym: do hostitelske pece se zpravidla vybiraji deti, ktere nemaji nadeji na stalou pest.peci (z nekolika moznych duvodu). Takze brat si dite na vikendy s tim, ze kdyz to bude dobre, pak si jej vezmu nastalo nemusi vzdy vyjit. I kdyz i to se muze stat, pokud je rodina schopna akceptovat napr.kontakt s biorodinou ditete.
Tato forma kontaktu vsak neni vhodna pro male deti, ktere nejsou schopny pochopit, proc se museji vracet zpet do ustavu. Avsak i starsi dite, ktere to sice rozumove chape, emocionalne se s tim muze tezce vyrovnavat. Na druhe strane - take nase dcera navrat do DD chlapce, ktery chodil k nam, vzdy oplakavala, rovnez pro dospeleho je to velmi nemila situace.
Pro tyto deti, ktere museji zit v DD je hostitelska rodina jiste velkym prinosem. Ja sama bych se vsak do tohoto, pokud bych vedela jiste, ze si toto dite, v pripade, ze se v jeho pravni situaci neco zmeni, nemohla vzit nastalo, jiz nepoustela. Ale to je jen moje zkusenost, nechci tim nikoho prilis ovlivnovat.
 JiBi* 


Re: dotaz od Sandry 

(11.3.2008 14:52:40)
Sandro a Heleno,

s touto tzv.hostitelskou peci mam zkusenost.
Pokud o toto mate zajem, je treba zajit na socialni odbor magistratu mesta. Takovito zajemci museji byt rovnez provereni, podobne jako zadatele o pest.peci, i kdyz jiste ne v tak siroke mire (pokud to nekde v DD nevyzaduji, reditel si to asi bere na sve triko).
K detem samotnym: do hostitelske pece se zpravidla vybiraji deti, ktere nemaji nadeji na stalou pest.peci (z nekolika moznych duvodu). Takze brat si dite na vikendy s tim, ze kdyz to bude dobre, pak si jej vezmu nastalo nemusi vzdy vyjit. I kdyz i to se muze stat, pokud je rodina schopna akceptovat napr.kontakt s biorodinou ditete.
Tato forma kontaktu vsak neni vhodna pro male deti, ktere nejsou schopny pochopit, proc se museji vracet zpet do ustavu. Avsak i starsi dite, ktere to sice rozumove chape, emocionalne se s tim muze tezce vyrovnavat. Na druhe strane - take nase dcera navrat do DD chlapce, ktery chodil k nam, vzdy oplakavala, rovnez pro dospeleho je to velmi nemila situace.
Pro tyto deti, ktere museji zit v DD je hostitelska rodina jiste velkym prinosem. Ja sama bych se vsak do tohoto, pokud bych vedela jiste, ze si toto dite, v pripade, ze se v jeho pravni situaci neco zmeni, nemohla vzit nastalo, jiz nepoustela. Ale to je jen moje zkusenost, nechci tim nikoho prilis ovlivnovat.
 JiBi* 


Re: dotaz od Sandry 

(11.3.2008 14:52:58)
Sandro a Heleno,

s touto tzv.hostitelskou peci mam zkusenost.
Pokud o toto mate zajem, je treba zajit na socialni odbor magistratu mesta. Takovito zajemci museji byt rovnez provereni, podobne jako zadatele o pest.peci, i kdyz jiste ne v tak siroke mire (pokud to nekde v DD nevyzaduji, reditel si to asi bere na sve triko).
K detem samotnym: do hostitelske pece se zpravidla vybiraji deti, ktere nemaji nadeji na stalou pest.peci (z nekolika moznych duvodu). Takze brat si dite na vikendy s tim, ze kdyz to bude dobre, pak si jej vezmu nastalo nemusi vzdy vyjit. I kdyz i to se muze stat, pokud je rodina schopna akceptovat napr.kontakt s biorodinou ditete.
Tato forma kontaktu vsak neni vhodna pro male deti, ktere nejsou schopny pochopit, proc se museji vracet zpet do ustavu. Avsak i starsi dite, ktere to sice rozumove chape, emocionalne se s tim muze tezce vyrovnavat. Na druhe strane - take nase dcera navrat do DD chlapce, ktery chodil k nam, vzdy oplakavala, rovnez pro dospeleho je to velmi nemila situace.
Pro tyto deti, ktere museji zit v DD je hostitelska rodina jiste velkym prinosem. Ja sama bych se vsak do tohoto, pokud bych vedela jiste, ze si toto dite, v pripade, ze se v jeho pravni situaci neco zmeni, nemohla vzit nastalo, jiz nepoustela. Ale to je jen moje zkusenost, nechci tim nikoho prilis ovlivnovat.
 Jiřina Večeřová, 2 kluci 
  • 

Re: MOC KRÁSNÝ ČLÁNEK 

(9.3.2008 19:29:04)
Váš článek je opravdu moc krásný, dojal mě k slzám. Přeju celé Vaší rodince samé hezké dny.
 Věrka 351 
  • 

Oči tak prázdné a pusté 

(6.3.2008 10:03:33)
Děkuji za nádherný článek,po dlouhé době zas jeden,který měl opravdu duši.Moc si vážím těch,kteří se nebojí a dokáží udělat něco víc i pro druhé.A určitě i oni sami jsou tím velmi obohaceni.Sama mám dva kluky a vážné zdravotní problémy,ale být zdravá jdu za tím taky.Udělat někoho šťastným je ........nedá se to slovy ani popsat.Děkuji a držím Vám palce.Věrka
 katka+katka 
  • 

Dotaz 

(6.3.2008 10:03:47)
Měla bych otázku - trošku netaktní a docela zasahující do soukromí, takže naprosto pochopím, pokud mi nikdo neodpoví a nezlobte se. Jak dlouho celý proces adopce nebo přijetí dítěte do pěstounské péče trvá? Kolegyně z bývalé práce s manželem uvažují o adopci, zatím jsou ve fázi, že o tom mluví a pomalu se srovnávají s tím, že vlastní dítě mít nemohou(vědí to teprve od prosince). Ptám se kvůli tomu, že kolegyně má strach, že by dítě třeba nemuseli dostat kvůli věku nebo problémům, které měla před 10 lety (jí je 33 a jejímu manželovi 35). Děkuju
 Pája 6 


Re: Dotaz 

(6.3.2008 11:51:59)
Mám děti v PP, u nás to trvalo devět měsíců :-), ale proces adopce bývá delší a složitější. Možná rada: pokud Vaši známí o adopci uvažují, ať o ni požádají co nejdříve, ten proces je pak dlouhý a je dost času na další zvažování v jeho průběhu, při přípravě rodičů .... A přeju hodně štěstí, ať už s vlastním či přijatým dítětem !!!!
PS. Článek byl moc hezký, děkuji za něj. Určitě na Klárku i její rodiče čekají i těžké chvíle, ale i o tom je přece život. Ale přinese jim i mnoho hezkého.
 katka+katka 
  • 

Re: Dotaz 

(6.3.2008 11:56:04)
Moc děkuju za odpověď a ať Vám děti dělají jen samou radost!!!
 Ivule+Hony 


Re: Dotaz 

(6.3.2008 12:37:17)
My chlapečka v A - 5 let :(
ale chtěli jsme bílé miminko, relativně zdravé. A jsme z kraje, kde děti "nejsou". (pardubický)
Dostali jsme krásné mimčo, tehdy mu bylo 12 týdnů :-)
 Betina 


Re: Dotaz 

(6.3.2008 12:42:24)
dítě se dá adoptovat tak, aby byl mezi ním a rodiči přiměřený věkový rozdíl a to max. do věku 40 let adoptivních rodičů (to se jedná o kojence nebo batole do 1 roku věku, starší si pak mohou adoptovat dítě z DD starší, ale nevím už přesně do jakého věku).
Jinak se jedná o dost náročnou akci - na soc. odboru péče o ditě si žadatelé vyzvednou žádosti, vyplní, dodají posudky ze zaměstnání + výdělky, posouzení zdravotního stavu od lékařů, posudek gynekologa ohledně neplodnosti, posudek z místa bydliště (myslím, že nás i navštívila soc. pracovnice a zkoumala jak a kde žijeme), když to vše zkompletují a rozhodnou se, jak staré dítě chtějí atd, tak žádost podají. Pak musí absolvovat sérii psychologických testů a vyšetření (asi 4x nebo 5x a je to docela náročné, pokaždé jsme tam byli ca tři hodiny) a podle zákona o rodině musí také
absolvovat přípravný rodičovský kurs, myslím že to bylo 10 lekcí. Pak čekají a pokud ve všem vyhoví, dostanou rozhodnutí o zařazení do pořadníku čekatelů na dítě, no a pak zase čekají a čekají. Ta doba je různá podle krajů nebo oblastí, nám zavolali za rok,
"máme pro váš chlapečka". Je to docela pecka, když to vůbec nečekáte a sedíte v práci u PC a řešíte problém s nevyloženým kamionem. Takže moje první reakce (já která vybulela hrnce slz, že chci mít nějaké mrně) byla: "Já žádného nechci !" Naštěstí paní ze soc. odboru asi byla na takovéto reakce zvyklá, protože mi obratem řekla "klid, proberte to doma s mužem, zavolám zítra". No a už je to sedm let a toho našeho blondáčka modrookého bych nevyměnila vůbec za nic na světě !
 svatava+L 


Re: Dotaz 

(6.3.2008 21:51:59)
Ze své zkušenosti všem doporučuji jit do žádosti ihned jak je problém. My s manželem čekali 5 let. Proces je opravdu zdlouhavý, je však v každém kraji trochu jiný tedy myslím délku čekání na dítě. Je vše také o představách o vysněném dítěti - tím i délka čekání. Také píši, že první žádost nám zamítli, ale my se nedali a při dobré vůli tu druhou nám odklepli s malým háčkem a vše vyšlo. Děkuji tomu, již za měsíc to budou dva roky co máme naše sluníčko doma. Všem hodně sil, dá se vše zvládnout !!!!!
 Peta77 


Re: Dotaz 

(7.3.2008 6:48:22)
Ahoj Katko,
betina a ostaní ti už napsali, jak to zhruba chodí. Každopádně bych se žádostí neváhala, pakliže sju plnně rozhodnutí. Celý proces schvalování je v rukou jednotlivých krajů, i když nepopírám, že je to obdobné. Mohu napsat, že v pardubickém kraji po nás nevyžadovali zprávu gynekologa a také jsme absolvovali pouze jedny psychologiské testy, zrhuba 4 hodinové a pak asi 2 hodinový pohovor u psychologa. Takže netřeba se děsit! Možná to tak Betina nemyslela, ale její příspěvek, být na počátku, by mne doclea vyděsil:-) Já mohus klidným svědomím říci, že celý schvalovací proces, v našem případě trvající rok, byl určitě příjemnější, než IVF. ¨Tedy když to beru s odstupem a nadhledem:-) V tu chvíli mi přišlo, že se vše děsně vleče:-)~j~
 katka+katka 
  • 

Re: Dotaz 

(7.3.2008 8:25:09)
děkuju za odpovědi a "přetlumočím" kolegyni, snad se brzo rozhoupou, teď se ještě vzpamatovávají z toho šoku, že vlastní děti mít nebudou.
A vám a dětem přeju hodně štěstíčka, zdravíčka a málo zlobení
 Betina 


Re: Dotaz 

(8.3.2008 13:49:24)
určitě jsem nechtěla někoho děsit, nevím, co je na tom mém příspěvku děsivého :-(
jen jsem chtěla naznačit, že to všechno trvá dost dlouho - a to teda trvá a na tom si stojím, zažila jsem to dvakrát a podruhé to bylo ještě více byrokratické a bylo
potřeba dvakrát víc papírů - mezitím totiž vstoupila v platnost novela zákona o rodině. Zatímco poprvé jsme byli na psychotestech také jen jednou, podruhé to bylo skutečně 4x a pokaždé to trvalo opravdu 3 hodiny. Není to samozřejmě tak, že by se to nedalo vydržet, to určitě ne, jen je to náročné hlavně na čas, pokaždé se musíte uvolnit z práce a skloubit to dohromady s partnerem - to byla u nás obzlášť lahůdka, manžel je celý týden pracovně mimo. A nevím jak Vám, ale nám už trošku lezlo to všechno prověřování krkem a posudek gynekologa musel být docela určitě v obou případech.
Tím ale nechci nikoho odradit, za ten výsledek to určitě stojí, jen chci připravit na to, že se to táhne a trvá to dlouho a to už jen ta první část, než vás zařadí do pořadníku čekatelů, tak hodně štěstí
 Lelek 


Re: Dotaz 

(10.3.2008 15:25:18)
Můžu se zeptat proč je potřeba gynekologický posudek? To si třeba já, která dítě mít může, nemůžu vzít dítě z DD?
 Betina 


Re: Dotaz 

(10.3.2008 21:22:06)
prostě chtěli mít potvrzení od mého gynekologa, že jsem neplodná, abych pravdu řekla, ani jsem nepřemýšlela, jestli mi to má být ku prospěchu nebo ne - ale asi jo,
ale určitě žádají i ženy, které děti mít můžou, je to jejich svobodná vůle
 Betina 


Re: Dotaz 

(10.3.2008 21:22:29)
prostě chtěli mít potvrzení od mého gynekologa, že jsem neplodná, abych pravdu řekla, ani jsem nepřemýšlela, jestli mi to má být ku prospěchu nebo ne - ale asi jo,
ale určitě žádají i ženy, které děti mít můžou, je to jejich svobodná vůle
 Betina 


Re: Dotaz 

(10.3.2008 21:22:32)
prostě chtěli mít potvrzení od mého gynekologa, že jsem neplodná, abych pravdu řekla, ani jsem nepřemýšlela, jestli mi to má být ku prospěchu nebo ne - ale asi jo,
ale určitě žádají i ženy, které děti mít můžou, je to jejich svobodná vůle
 šárka 
  • 

Re: Dotaz 

(8.3.2008 21:38:30)
nám adopce trvala od podání žádosti do vyzvednutí miminka necelé tři roky.miminka se ale dávají jen do 33 let pak už jen starší děti . aspon tak nám to bylo řečeno cirka před 5 lety tak nevím jestly to je pořád tak . jinak at se ničeho nebojí vypadá to hrozivě ale je to pohoda a hlavně pozná víc takovích rodin a to jí pomuže to překonat.nače skupinka se schází pořád a už máme někteří 2 i 3 dětičky .
 Mortadela 


Re: Dotaz 

(9.3.2008 8:44:08)
Štěpánko, ale do 33 let koho? Potenciální matky, nebo musí být do 33 let oba potenciální rodiče? Například mezi mnou a manželem je 13ti letý věkový rozdíl. Do 33 let už bych spadala jen já. Dali by nám tedy miminko?
 Jitka a Mára 
  • 

Re: Dotaz 

(9.3.2008 9:29:45)
Já teda nevím,jestli je ta věková hranice pevně daná,ale my jsme 3 měsíčního Marečka dostali po 5 letech čekání.V té době mi bylo 35 a manžel zrovna slavil 40. narozeniny. Ale myslím,že v dnešní době,kdy není až tak neobvyklé,že rodí ženy i po čtyřicítce,se hranice i pro "adopční věk" snad posunula.
 majdaleenka +07+11 


víc takových příběhů 

(6.3.2008 10:07:17)
Natanelo, to je nádhera, jste úžasní, že jste dokázali dát Klárce domov a sourozence! Byla jsem si v DD s dětmi kdysi kreslit a úplně mě to rozhodila, rozdala jsem jim tužky, co jsem měla s sebou, ale bála jsem se na ně i jen sáhnout. Nejhorší to bylo s maličkých klučínkem, který každé ženě, i mně říkal máma a já se ho tehdy strašně bála vzít do náruče. Děkuju Vám a přeju lásku, štěstí a sílu. A těď jdu zachraňovat chlapínka z postýlky:o)
 Marcela,dcera4,5 
  • 

Krásný článek 

(6.3.2008 10:08:18)
Ještě mi tečou slzy, jak je to dojemné. Máme taky adoptovanou dceru a čekáme na další dítě z domečku. Moc Vám držím palce. Vždycky po přečtění takových článků si říkám, že je dobře, když existují takový lidé a opuštěné děti mají konečně svou maminku a tatínka. Kéž by to nebylo tak zdlouhavé a děti se dostávaly do rodin dříve!
 suzann 
  • 

Re: Krásný článek 

(6.3.2008 10:34:51)
není moc co psát, jsem dojatá.... zbytek dojmů by slova zkazila. Díky
:-)
 Nesie 


DĚKUJI.... 

(6.3.2008 10:46:50)
Děkuji za krásný článek plný něhy, nadějí... třeba jednou také budu mít "Klárku". :o)))
 Judy 
  • 

Smutné oči 

(6.3.2008 10:48:40)
Musí být strašné vidět ty smutné oči, takových dětí je tolik! O to krásnější je nakonec vidět veselé, spokojené děťátko, pokud se to povede tak, jako Vám. Hodně štěstí, určitě ještě budou problémy a starosti, ale Vy je společně zvládnete!
 Janina - jedna 4-letá dcera (jsem samoživitelka) 
  • 

od srdce 

(6.3.2008 10:49:08)
Obdivuju Vás a gratuluju. Kéž by bylo více takových lidí, jak jste Vy!!!
 Ilca a kluci 6/06 


Re: od srdce 

(6.3.2008 11:33:37)
Děkuju~s~
 Pája 
  • 

Adopce x umělé oplodnění 

(6.3.2008 11:46:54)
Děkuji za radostný článek s lidským přístupem k životu. Nedávno jsem napsala v tomto smyslu do diskuze o umělém oplodnění jestli tyto matky uvažovaly o dětech v DD, a také o "zničených embryích", tedy o dětech vlastních, kterým nedaly šanci se narodit. Pustily se do mě s tím, že jsem asi čert, který chce jen škodit. Doufám jen, že si tento článek přečtou a přestanou uvažovat o lidech, kteří jdou do adopce a pěstounské péče kvůli dávkám, zatímco ony si rády umělou reprodukci zaplatí. Sama mám 4 vlastní děti a o adopci uvažuji, dát někomu šanci je nevyčíslitelná hodnota. Klárce i rodičům přeji, aby ji zúročili.
 Kačislava 


Re: Adopce x umělé oplodnění 

(6.3.2008 12:06:06)
Při adopci žádné zvláštní dávky nemáte, u pěstounů existují, ale jsou velmi, velmi nízké.
 Ilca a kluci 6/06 


Re: Adopce x umělé oplodnění 

(6.3.2008 12:25:21)
Pájo, nesuď nikoho,kdo nemůže mít děti přirozenou cestou a rozhodne se podstoupit IVF.Zjištění,že to nejde přirozeně je strašně krutý a bolestivý.Ty jsi v tý situaci evidentně nebyla,protože potom bys takhle nemluvila.Člověk nikdy neví, jak s ním život zamete.A ten nesmysl, že děti narozené metodou IVF jsou neplodné, to byla taky síla.Ale to pod tento krásný článek nepatří.
 katka+katka 
  • 

Re: Adopce x umělé oplodnění 

(6.3.2008 12:31:46)
Dát někomu šanci je nevyčíslitelná hodnota, ale smířit se s tím, že nemůžu mít vlastní děti je taky pořádně těžké. Vidím to na kamarádce, nemá problém otěhotnět, ale donosit dítě. A ačkoli je to silná osobnost, nese to hrozně špatně, i když z nejhoršího se už vzpamatovala. Jinak na stránkách Ministerstva financí byla (možná ještě je) k nahlédnutí reforma veřejných financí a jedna kapitola se tam zabývá dávkami pěstounům a rozhodně to nepovažuju za nějaký lukrativní zdroj příjmů.Celkově si myslím, že "pro prachy" to nikdo nedělá.
 Nesie 


Pájo jsi značně neinformovaná ...  

(6.3.2008 12:33:56)
... a jak je vidě, ve všech směrech. Pokud bys musela řešit neplodnost, mluvila bys jistě jinak!!! Netušíš čím vším musí "umělinky" projít!!! Když se tak oháníš pochopením, proč ty sama nejsi chápavá k problémům ostatních???
 brzobohatka 


Re: asi bych hodně přemýšlela 

(6.3.2008 12:35:16)
kdybych se dostala do situace, že bych nemohla mít děti, zda zvolit umělé oplodnění, nebo adopci. to je velmi těžké rozhodnutí. osobně tak trochu fandím adopci, ale jak bych se zachovala ve skutečnosti, to nevím.
 Ilca a kluci 6/06 


Re: asi bych hodně přemýšlela 

(6.3.2008 12:40:25)
Brzobohatko, to je přesně ono,člověk nikdy neví, tak nač někoho odsuzovat.
 Lizzie 


Re: asi bych hodně přemýšlela 

(6.3.2008 22:06:12)
Ahoj,

no právě, ne každý na adopci psychicky (a co si budeme říkat, co se délky adopčního procesu týče) i věkově a trpělivostně má. Neodsuzovala bych ani jedno.:-D
 brzobohatka 


Re: ahoj (kuřátko)Lizzie 

(7.3.2008 6:51:38)
já to chápu. a podporuju obě řešení. jediné, co váhám, jesti bych souhlasila s umělým oplodněním u "neúplné" rodiny-tj. samotná žena, nebo lesbičky. ale to je na jinou diskuzi, že:-D
 Lizzie 


Re: ahoj (kuřátko)Lizzie 

(7.3.2008 9:42:14)
Čauky,

to je lehce kontroverzní téma, ale přijde mi lepší (minimálně vůči druhým), když se nechá svobodná matka nebo lesbička uměle oplodnit, než aby k tomu účelu využila ,,náhodného" a pak jistě velice překvapeného muže. Myslím, že i ta svobodná ženská bez partnera..má na dítě právo, ale toť můj názor:-))
Hezký den.
 brzobohatka 


Re: něco na tom je 

(7.3.2008 9:51:16)
když porovnám umělexnáhodně, tak celý problém má hned jiný odstín. naštěstí o tom nemusím rozhodovat já (co je "lepší" a co "horší";), takže respektuji názor a zase někdy nazdar!:-)
 MSteflova 


Re: ahoj (kuřátko)Lizzie 

(7.3.2008 9:57:20)
Lizzie, a jaké ti to přijde vůči tomu dítěti? Myslím tedy obě možnosti - náhodný sex či umělé oplodnění pro osobu, která se rozhodne být osamělým rodičem?
Mně tato věc přijde tak složitá, že nezávidím nikomu, kdo o tom bude jednou rozhodovat. Jde přeci jen o lidskou bytost, ne o koupi psa...
 Lizzie 


Re: ahoj (kuřátko)Lizzie 

(7.3.2008 10:06:29)
Lassie,

no právě, jde o lidskou bytost, ne o koupi psa. Ale i takové matky chtějí děti. Proto se v tomto ohledu bráním jakýchkoliv radikálních názorů.
Myslím, že jediní ti, kdo se v podobné situaci ocitli vědí, jaké to je.
Hezký den:-)
 MSteflova 


Re: ahoj (kuřátko)Lizzie 

(7.3.2008 10:11:24)
Lizzie, právě proto. Díváš se na to z pohledu těch matek. Při koupi psa jde také pouze o zájem majitele - nikdo se těch psů přeci nebude ptát, zda jsou s volbou kupujícího spokojeni.
Já neříkám, že jsem proti - jen si myslím, že by to nemělo být schváleno jen tak stylem - "tak jim to povolte, o nic nejde", ale mělo by se o tom rozhodovat velmi opatrně.
 Lizzie 


Re: ahoj (kuřátko)Lizzie 

(7.3.2008 10:15:20)
Lassie,

jak opatrně? Komise, prověrky? Dítě se dá (většinou, nechci tím teď urazit páry, které se o děcko dlouho snaží/snažily) a bohužel těch matek se na zodpovědnost také nikdo neptá. Říkám si, že máma, která se rozhodne pro umělé oplodnění je možná zodpovědnější než ta, která si ho ,,upíchne" ať už chtěně či nechtěně s prvním, co jí přijde pod ruku. Ale to je věc názoru a nelze samozřejmě zobecňovat.
Myslíš, že děcko i rozvedené nebo svobodné matce jednou vyčte, že si při jeho ,,nechtěném" početí nedávali bacha?
 MSteflova 


Re: ahoj (kuřátko)Lizzie 

(7.3.2008 10:22:02)
Lizzie, ano, někdy dětem rodičům vyčtou, proč se narodily... Za svého působení v PL Bohnice jsem narazila na hodně lidí, kteří by volili raději se nenarodit. Ale je to OPRAVDU složité a nemyslím si, že stojíme každá na jiném břehu.
Když říkám "rozhodovat se opatrně", nemyslím tím prověrky ani dotazníky, ale spíše to, aby se to nezvrtlo v druhý extrém typu - dejme dítě každému, kdo si o něj řekne.
 Lizzie 


Re: ahoj (kuřátko)Lizzie 

(7.3.2008 10:24:04)
Lassie,

i u manželských párů se - co se umělého oplodnění týče - nějaká otázky pokládají?
 MSteflova 


Re: ahoj (kuřátko)Lizzie 

(7.3.2008 10:27:30)
Netuším, naštěstí jsme tím nemuseli procházet. U nás to bylo dřív, jak na nové boty....
 Lizzie 


Re: ahoj (kuřátko)Lizzie 

(7.3.2008 10:39:13)
:-)))R^
 Hanka 75 


Re: ahoj (kuřátko)Lizzie 

(7.3.2008 12:10:28)
Holky zajímavá diskuse. Já k tomu mohu jen uvést příklad z praxe, který u mě rozhodl o názoru na tento problém.

Znám holčinu, která by ráda dítě, ale partnera nemá, protože se dlouho musela starat o vážně nemocného člena rodiny. No a tohle mě jasně přesvědčilo, že není důvod říkat ženám bez partnera NE, ale jsem pro ANO. Ona by byla výbornou maminkou, dítě si "jen tak" někde neupeče. Má zůstat bez rodiny ? To je tak zbytečné. Já bych zákon o IVF hned změnila v její prospěch.



 Helena 
  • 

Re: Adopce x umělé oplodnění 

(6.3.2008 12:56:50)
Porodila som 3 deti, z DD máme adoptované ďalšie 2, myslím, že o tejto problematike za tie roky niečo viem, ale nedovolila by som si vstupovať do diskusie ženám riešiacim problém s otehotnením a zvažujúcim umelé oplodnenie.

Sama s ním nesúhlasím, práve kvôli tým zničeným embriám, a osobne by som sa do toho nepúšťala, neviem si však predstaviť, ako sa cíti žena, ktorá nemôže otehotnieť prirodzenou cestou a (šťastne majúca niekoľko svojich biologických detí) by som si nedovolila na ňu útočiť.

Neviem, kde ste prišli na to, že si práve tie ženy myslia, že niekto si berie deti kvôli dávkam. Možno si to niekto myslí, ja neviem, ale nevidím tam súvislosť s umelým oplodnením. Okrem toho píšete, že niekto si rád zaplatí umelé oplodnenie - akoby to bola nejaká plastická operácia, ktorú niekto podstupuje, lebo nevie, čo so sebou a s peniazmi.

Nemyslím, že ste "čert, ktorý chce len škodiť", myslím ale, že vám chýba trochu empatie a unáhľujete s v odsudzovaní iných.
 Luuca+1 


Re: Adopce x umělé oplodnění 

(6.3.2008 15:24:08)
Krásný článek!! Také mám ve svém okolí pár robátek z domečků. A jsou to samí milí rošťáci :-)

Heleno, pěkně jste to napsala!

A nechápu Páju, která jak píše má 4 vlastní děti, že může odsoudit někoho za to, že volí všechny cesty k tomu, aby měl také vlastní. Proč bych měla raději dát přednost prckovi z dd než vlastnímu? Přitom se této možnosti ABSOLUTNĚ nezříkáme!! Také o tom uvažujeme. Ale je snad přirozené, že chceme mít vlastní dítě, ne?
Omlouvám se, ale dost dobře nechápu, že dělám něco špatně, když si nechám zamrazit embrya.... Nechci být necitlivá, ale našla bych spostu argumentů, kdy se s lidským tělem zachází hůř a nemyslím, že právě to, že se embryjka zmehodnotí, je ten nejhorší případ.

Všem maminkám dětí z DD držím palečky a maminkám dětí z IFV také!

PS: a fakt nerozumím, že si raději zaplatím ivf...RADĚJI? Proboha, to jste nemohla myslet vážně!
 Luuca+1 


Re: Adopce x umělé oplodnění 

(6.3.2008 15:24:08)
Krásný článek!! Také mám ve svém okolí pár robátek z domečků. A jsou to samí milí rošťáci :-)

Heleno, pěkně jste to napsala!

A nechápu Páju, která jak píše má 4 vlastní děti, že může odsoudit někoho za to, že volí všechny cesty k tomu, aby měl také vlastní. Proč bych měla raději dát přednost prckovi z dd než vlastnímu? Přitom se této možnosti ABSOLUTNĚ nezříkáme!! Také o tom uvažujeme. Ale je snad přirozené, že chceme mít vlastní dítě, ne?
Omlouvám se, ale dost dobře nechápu, že dělám něco špatně, když si nechám zamrazit embrya.... Nechci být necitlivá, ale našla bych spostu argumentů, kdy se s lidským tělem zachází hůř a nemyslím, že právě to, že se embryjka zmehodnotí, je ten nejhorší případ.

Všem maminkám dětí z DD držím palečky a maminkám dětí z IFV také!

PS: a fakt nerozumím, že si raději zaplatím ivf...RADĚJI? Proboha, to jste nemohla myslet vážně!
 slůně1 


Re: Adopce x umělé oplodnění 

(6.3.2008 15:05:09)
Milá Pájo, my jsme se do tebe na umělinkách nepustily. Jen jsme argumentovaly našema názorama na který si nebyla schopná ani odpověď. Mohla by si se trochu vcítit do naší situace, když máš svoje 4 vlastní děti. My všechny chceme taky zažít ten pocit rostoucího miminka v bříšku, pohyby a všechno co s tím souvisí. Neoznačili jsme tě za čerta, ale ty si nás svojí první návštěvou rovnou odsoudila za nějaký "nemravný chování" Proces umělého oplodnění není pro nás nic jednoduchého a stojí to hodně nervů, aby se nám povedlo aspoň JEDNO MIMINKO. Protože takové štěstí jako máš ty mít nemůžeme. Nic proti adopci nemáme a myslím si, že ani jedna z nás proti tomuto úkonu nic nemá a klidně si opuštěné miminko vezmeme. Příště přemýšlej o tom jak se asi cítíme, když toužíme po vlastním dítěti než se do nás navezeš.
 Yanull & 2 


Pájo, 

(6.3.2008 15:22:08)
že ti to nie je trapné... Nielenže si prispela do diskusie o umelom oplodnení s veľkým nepochopením problematiky a v podstate si na ženy snažiace sa o vlastné deti s pomococou IVF a IUI záutočila, ale teraz ešte tvrdíš, že umelninky berú adoptívnych rodičov ako niekoho, kto ide po dávkach. O takomto niečom tam nepadlo ani slovo. Určite každá obdivuje adoptívnych rodičov, ktorí sa rozhodnú dať svoju rodičovskú lásku deťom z DD. Prečo je v tebe toľko zášti a neochoty pochopiť aj iný prístup k tomu, ako si založiť rodinu? Ak by si bola v obraze, vedela by si, že medzi umelinkami sú aj adoptívne maminy.
 Cow :-) 


Re: Adopce x umělé oplodnění 

(6.3.2008 17:39:43)
No Pájo, sice tě chápu, jak to myslíš ty, ale ty očividně nechápeš páry, které jsou do IVF.
Bud ráda, že máš vlastní děti.
Já mám děti přirozeně i z IVF. A ne každý musí nutně ničit embrya a platit kdo ví co. Už jsi někdy slyšela o nativu??? To je cyklus bud s žádnou, nebo minimální stimulací...Takže se transferuje jedno nebo dvě embrya. Nemusí být přebytky, které se "ničí". A finančně to vychází asi tolik, co nám budou vracet ze společného zdanění manželů:-D:-D:-D
 ilona 
  • 

hezké 

(6.3.2008 11:47:50)
moc hezké a jsem ráda, že takoví lidé ještě existují.
 Kačislava 


Plaché děti z Klokánku 

(6.3.2008 11:55:00)
Natanelo, moc zdravím, také máme doma adopťata - přišly k nám, když jim bylo 2,5 a 3,5 roku (jsou to sourozenci). Syn přišel v podobném stavu jako Vaše dcera, vůbec nemluvil a byl by odešel s každým, dcera se zase cizích lidí bála, zejména mužů (s manželem nešla první měsíc sama ani na hřiště). Dnes jsme rodina 3 roky a děti jsou jak vyměněné - z plaché dcery se stala veselá a sebevědomá slečna, kterou ve školce považují za "výrazně vůdčí osobnost" (to mě fakt rozesmálo), syn přes logopedické potíže už pusu nezastaví a s neznámými lidmi se dává do řeči jen, když je u toho maminka...
 Kačislava 


Ještě k tomu Klokánku 

(6.3.2008 12:03:07)
Nicméně musím říct, že děti z Klokánku jsou na tom obecně lépe než z DD - v Klokánku žijí alespoň trochu "normálním" životem - děti žijí v bytě po 4, tety se střídají po týdnu (to jsou s dětmi v jednom bytě 24 hodin denně), tety perou a vaří... A je to znát i na psychice, viděla jsem stejně staré děti, které šly do adopce z DD a byly na tom hůř...
 Vladan 


"Výchova" v dětském domově 

(7.3.2008 11:18:29)
Děsí mě představa, že některé děti tohle štěstí nemají a nenajdou svoji rodinu. Je zvláštní, že v naší republice je tolik dětských domovů a kolikrát je stát upřednostňuje před výchovou v rodině, která má např. sociální problémy.
Asi je něco špatně - děti, které odtud vycházejí, jsou většinou citově nevyrovnané a kolikrát hodně poznamenané - měla by se upřednostňovat pěstounská péče - aby si děti zvykly na chod domácnosti atd...
 Áňa + 2 


Re: "Výchova" v dětském domově 

(7.3.2008 12:37:41)
Vladane, děti v DD nikdo nedrží, ale asi je málo pěstounů. A nevím, co konkrétně myslíš těmi sociálními problémy, ale je pravda, že u nás vázne podpora a pomoc rodinám, kde by to ještě šlo zachránit.
 Dana 
  • 

přání 

(6.3.2008 11:55:00)
Mám takové přání... aby vám to hlavně vydrželo... hlavně v té pubertě, protože geny se vyměnit nedají...
Znám podobný příběh... rodina - čtyři vlastní úžasné děti.. vzala si dva chlapce z dětského domova.... a když tomu jednomu bylo 12 let, tak přestal "zapadat" do úžasného života úžasné rodiny. A co se stalo? rodina přece musela zůstat úžasná dál... tak toho chlapce prostě vrátila do DD.
 tamisek 


Re: neuveritelne-a krasne stastne 

(6.3.2008 12:48:02)
Taky touzim adoptovat dite,ale vidim,ze na to musi byt hodne sil..
Gratuluji Vam a preji at mate jen same radosti,s malou..
R^~s~~s~~s~
 JiBi* 


Re: přání 

(6.3.2008 17:19:45)
Dano, prosim Vas, mlcte, vubec nemuzete vedet, jak se veci maji... To mam tak rada, kdyz nekdo vidi veci zvenci a tvari se jako odbornik...
Nerada pouzivam takovyto ton, ale toto me opravdu nadzvedlo. Sama jsem leccos, opravdu leccos zazila jiz se 7 takovymito detmi... sama Natanaela pise, ze je takove dite ne jen "cizenec", ale primo mimozemstan, a s tim PLNE souhlasim. Ne kazdemu diteti se z toho "stavu" podari probrat... Jestlize PP u nektereho ditete nedopadne tak jak bychom vsichni radi, neni to v prvni rade vina pestounu, kolikrat to zacina uz u biorodicu (nevhodnym zasahovanim do pest. rodiny) a konci u celeho systemu NRP u nas.
Vite, ono to neni zas az takova romantika vychovavat takto zanedbane dite, jak by se mohlo zdat ... neco jineho je nechat skanout slzu pri cteni tohoto krasneho clanku , a neco jineho je denni realita s ditetm doma.
Omlouvam se, ze jsem tady tak rozohnila, ale podnitil me k tomu navic ten ironicky ton Dany :-©
 Dana 
  • 

Re: přání 

(6.3.2008 19:56:23)
problém je, že já jsem odborník. A s tím chlapcem jsem měla možnost pracovat - a ten kluk byl skvělý.... jen prostě nezapadal do tabulek té rodiny, které byly vytvořené pro jejich vlastní úžasné chytré děti.

 10.5Libik12 


Re: přání 

(6.3.2008 20:18:16)
Co je to za odbornost, Danuš? U nás v ulici je odbornicí na zjednodušené soudy (česky řečeno drby) Jaruna, ale ta není tak zlá jako ty:)
 Dana 
  • 

Re: přání 

(6.3.2008 21:02:30)
Zajímalo by mě, v čem jsem já zlá a ti pěstouni, co toho chlapce vrátili tak dobří.
Nejsou to v žádném případě zjednodušené soudy, protože mám bohužel tu smutnou "čest" s dětmi v pěstounské péči pracovat... a kolik rodin je absolutně nevhodných stát se pěstouny a přesto dítě dostanou, o tom bych mohla mluvit hodiny. S tímhle konkrétním chlapcem jsem pracovala rok... vedli jsme spolu dlouhé smutné rozhovory.... protože tu jejich nalajnovanou výchovu prostě nemohl snést...
 Stáňa a dva kluci 


Re: přání 

(6.3.2008 21:12:54)
Holky, nezlobte se, ale teď to vypadá v trošku jiném světle, pokud s ním Dana pracovala, ne? A že ne všichni pěstouni jsou andělé, si tu snad nemusíme namlouvat..jsou to jen lidi a motivy vzít si dítě jsou asi hodně různé..
 m+p 
  • 

Re: přání 

(7.3.2008 16:26:24)
Dano,jestli budes moci napis mi prosim, jestli jsou podminky pro pestounskou peci taky tak "tvrde"jako pro adopci. Blizi se nam 40 a mame malou holcicku, ve svem veku uz dalsi dite mit nebudeme, i tak to byl maly zazrak. Bojim se psychotestu asi bych neprosla, a posudky z bydliste by dopadly katastrofalne- mame ted doma permanentni binec navic posouzeni od sousedu by nedopadlo asi taky ruzove. Maji lidi jako my jeste vubec sanci pro pestounskou peci? O adopci pro tak zdlouhave formality ani neuvazujeme. Mohou se davat do pestounske pece i mrnata? jeste totiz trochu kojim. Diky za odpoved i na tak hloupy dotaz.
 JiBi* 


Re: přání 

(7.3.2008 19:05:56)
Ze jste odbornik, to asi problem je. Protoze
1)ono je neco jineho byt s problematickym ditem v 1/2 hod. v ordinaci, nebo s nim byt 24 hod./360 x X let...
Ja jsem prisla k odbornici s chlapcem, ktereho jsme prijali v 10 letech. Pri nasi druhe navsteve mi odbornice rika: "ja jsem byla taaaaaak unavenaaaa, kdyz jste odesli...potom jsem si uvedomila, ze to bylo proto, ze jsem musela hocha stale usmernovat, aby se drzel sveho zadaneho ukolu". Kdyz jsem ji pak ja rekla, jak jsem resila situaci, kdy bylo treba taky (a to denne) delat skolni ukoly, dostalo se mi jen odsouzeni, aniz by muj pristup byl nejak tvrdy.
2) Jako odbornik-profesional byste si nemela dovolit pouzivat takovouto ironii vuci te rodine, at uz mate pravdu nebo ne, - ja take nerikam, ze kazda pest.rodina je opravdu dobra (a ktera bio rodina je 100% ???). Jiste si nebrali dite s tim umyslem, ze az je to zacas prestane bavit, ze daji dite z domu.
Pokud pisete, ze je spouta rodin, ktere by nemely dite vubec dostat do PP, pak to neni vina tech rodin, ze jsou jake jsou, ale prave vas odborniku, ze do takove rodiny dite sverite..
 Peta77 


Re: přání 

(7.3.2008 7:00:48)
Dano,
na rozdíl od ostatních ti rozumím a chápu tě velmi dobře! Tak jsem se v DDŠ, kde pracuji, setkala s chlapcem, který byl odebrán pěstounům z důvodu týrání. Troufám si říci, že ten chlapec nepovede již nikdy normální život. A do jaké míry na tom mají podíl geny a do jaké míry nepovedená PP? To ví jen Bůh.
Snažím se na celou věc dívat z nadhledu. Stejně, jako jsou dobří a horší biorodiče, stejné je to i u pěstounů, nebudeme si nic nalhávat. Bohužel mám taky zkušenost, že schálení se dočkají téměř všichni žadatelé o PP, neboť jich je velký nedostatek.
 Dana 
  • 

Re: přání 

(7.3.2008 12:33:17)
Peto, děkuji moc za podporu.... nemyslela jsem to nijak zle.... jen jsem chtěla vyjádřit to, aby pěstouni přestáli především pubertu své holčičky.
Velmi se mě dotklo prohlášení, že jsem zlá, protože kdybych byla zlá, tak by se na mě všechny tyhle děti, které nejsou "úplně normální a úplně bezproblémové", s takovou důvěrou neobraceli. A asi bych ani neprolila tolik slz nad nepovedenou PP. Miluji všechny tyhle svoje malé darebáčky se všemi jejich chybami, které není schopná jejich náhradní rodina tolerovat.. ale přece proboha věděli, že si neberou normální dítě... přece to věděli.... Náš stát je kritizován zato, že vyřízení NRP trvá dlouho... já jsem pro, aby se všichni tihle žadatelé zkoumali ještě mnohem víc. Protože jedině pak ubyde dětí vrácených z pěstounské péče.
 Áňa + 2 


Re: přání 

(7.3.2008 12:56:41)
Dano, taky znám dvě rodiny, které dítě "vrátily". Myslím, že si někteří žadatelé o PP nedokáží představit, jaké problémy je můžou potkat. Protože oni nejprve opravdu chtěli pomoct a mysleli to dobře. Nevím jestli třeba počítají s tím, že se může stát, že jim osvojené dítě začne krást desítky tisíc korun a podobně. Ale myslím, že by na to měla být pěstounská rodina připravená. Ty píšeš, že jsi odborník, takže asi víš, jestli ta příprava funguje dobře. Docela by mě to zajímalo.
 Kačislava 


Nejen pěstouni, Dano 

(7.3.2008 13:37:53)
Někdy ty děti mohou být i naprosto úžasné, jen je problém, že rodiče mají zcela vyhraněnou představu. Nevím, jak je to u pěstounů, ale na kurzu pro adoptivní rodiče už jsou vidět ti, pro které budou mnohé děti "problém" - chtějí dítě s jakousi "zárukou". Myslím, že někdy je příliš silná představa o "vlastním" (mám to uvozovkách, protože adoptované dítě za vlastní považuju - mám dvě) dítěti a o tom, na co všechno bude mít talent, poněkud na škodu. Také si myslím, že pokud někdo touží po biologickém dítěti tak silně, že podstoupí třeba 10 IVF (znám takové případy), může pro něj adoptivní dítě být nakonec jen vynucený kompromis. Chtěla jsem tím říct, že ty nepovedené případy občas způsobí sami ti náhradní rodiče.
 Betina 


Re: Nejen pěstouni, Dano 

(8.3.2008 19:56:56)
hmm, není to všechno jednoduché od začátku do konce
ačkoli to rozumem všechno chápu, neumím si přestavit, že pokud nyní fungujeme jako "normální" rodina, může se stát, že puberta našeho syna (adoptovaného) všechno obrátí vzhůru nohama a já/my to budeme brát s nadhledem a odstupem, protože jsme přece s něčím takovým museli počítat
to já prostě neumím, miluju ho a dávám mu a beru ho bez výhrad, ale prostě nedokážu mít ten odstup a tak si myslím, že to se mnou nebude jednoduché - ale kdo to má s dětmi v pubertě jednoduché?
já byla teda v pubertě pěkný oříšek, a to jsem byla až skoro do sedmnácti vzorné dítko a premiant na gymplu - a pak několik let pekla, fakt, jakž takž se to srovnalo, až když jsem šla bydlet sama a řekla bych, že následky jsem si se svým otcem nesla až do jeho smrti
bojím se, abych to nevyhrotila také tak, snad ne:(
 JiBi* 


Re: přání 

(7.3.2008 20:03:44)
".. ale přece proboha věděli, že si neberou normální dítě... přece to věděli...."

Dano, jak jste na to prisla???
Nam nikdy nikdo takovou informaci nerikal... naopak, ze jsou to deti jako kterekoliv jine..., kdyz jsem ze zkusenosti oponovala, nedivala se na me dotycna odbornice moc dobre.
Nejsem si vedoma, ze by k nam na pripravu NRP byli zvani jako "vzorovi pestouni" pestouni, kteri maji problemove dite, aby o tom promluvili, vzdy jen ti, kterym to dobre klape.

Navic, clovek si tezko dopredu muze predstavit neco, co nikdy nezazil, uz jen proto, ze u kazdeho ditete je to taaaaak jine. Nikdy neni mozne byt na situace, ktere mohou nastat s prijatym ditetem, dost dobre pripraven, protoze ani v nejbujnejsi fantazii nas nenapadnou situace, ktere mohou nastat (napr.ze 4 leta holcicka muze zacit sex.zneuzivat 3-letou bio,.. nebo 12-ti lety prijaty 14-ti leteho - pozdeji vyslo najevo, ze byl na to zvykly od starsiho chovance v DD ;((. )
 Dana 
  • 

Re: přání 

(7.3.2008 21:23:32)
Nevím, kam jste chodili na přípravu vy, ale u nás se snažíme upozorňovat, upozorňovat a zase upozorňovat.... a pokud by se na to ti lidé necítili, tak raději si dítě nebrat.
Tady byl ovšem problém, že tihle pěstouni žádnou přípravou neprošli, prostě si vyhlédli děti v Klokánku a dostali je..... protože na to měli své "páky".... a taky se potřebovali zviditelnit...
 Peta77 


Re: přání 

(8.3.2008 7:27:59)
Dana na to nemusela nijak zvláště přicházet. Tuto informaci by měl vědět každý potencionální adoptér i pěstoun. I když je samozřejmě odlišné, s jakými zážitky, zkušenostmi, do nové rodiny přijde 3 měsíční kojenec, příp.7 letý školák.
Pakliže váš kraj vede takto špatně přípravu, nelze se potom divit, že se PP ne vždy zdaří. Teď to samozřejmě zlehčuji;).
Na naší přípravě mluvila pěstounka, nad jejímiž zážitky jsme všichni němě žasli. Počínaje schováváním jídla, konče nemožností dítě pohladit, neb se bálo tělesného kontaktu.
A v tomto duchu, připravit nás na nejhorší, se odehrávala celá příprava. Chvílemi mi jako aktérovi až vadilo, že jsou vyzdvihována převážně negativa. Teď s odstupem chápu a rozumím, čeho chtěli psychologové dosáhnout:-)
Také mohu doporučit, zjistit si co nejvíce informací, přečíst co nejvíce knih, diskuzí na netu... Všude tam lze zjistit hodně informací.
Každé dítě je sice jiné, ale určitá schémata chování se opakují.
 Pája 6 


Re: přání 

(8.3.2008 8:49:58)
Souhlasím. A také se nebát, když problémy přijdou, obrátit se někam o pomoc, třeba vyslechnout názor jiných pěstounů, kterých si vážím, požádat o radu psychologa, kterému věřím, navázat co nejlepší kontakt s učiteli, pokud je to tedy možné, být v kontaktu i s "běžnými" rodinami a dětmi. Někdy je celkem těžké někoho takového najít, ale zkoušet to, nenechat to být.
 Pája 6 


Re: přání 

(7.3.2008 12:34:32)
Některé děti, které si prošly krutým dětstvím, odmítnutím, pak DD (který je pro ně mnohdy úlevou, ale stále to není ono), tyhle děti jsou prostě jiné a někteří pěstouni to neunesou. Neodsuzuju ani ty pěstouny, a už vůbec ne ty děti. Opravdu nemůžeme soudit situaci, ve které jsme nebyli. Spíš si myslím, že by příprava na pěstounskou péči měla být více vedena i v tom duchu, že ne vše bude růžové, jaké problémy se můžou objevit u dětí, jaké u pěstounů ... a už předem nastávající pěstouny upozornit, že i okolí dokáže být k těmto dětem a následně i k nim velice kruté. Někdy cíleně, někdy z pouhé nevědomosti, netaktnosti ... např. porovnáváním, jaktože ještě neumí tohle, jaktože se stále chová takto, proč mu nevysvětlíte, že ....
I já znám rodiny, kde manželé vychovali skvělým způsobem své téměř bezproblémové děti a s dětmi přijatými je najednou všechno jiné. O to víc si cením toho, když to nevzdají. A je úžasné, když to nevzdají ani ty děti, i to se stává, bohužel. Ale i tak je dobře, že tu šanci dostaly, mnohé ji využijí !!!!
Napadá mě ještě jedna maličkost: nebylo v té rodině, z které odešel tento 12 letý chlapec, v PP ještě další dítě (tuším, že sourozenec tohoto chlapce). I tohle je bohužel velice časté: neúspěchy a selhání jsou viditelnější, terčem kritiky, odsouzení. Pokud je pěstounská péče téměř bezproblémová, dítě prospívá, rodina je OK, tak to pro okolí zajímavé není. Ale i to je dobře, o to přece jde !!!! Jenom znovu prosím o větší míru tolerance a pochopení, každý nemá to štěstí, že se narodil milujícím rodičům dostane najíst, ....
 šárka 
  • 

Re: přání 

(8.3.2008 21:55:06)
to je hloupost nemohly ho jen tak vrátit .
 Dana 
  • 

Re: přání 

(9.3.2008 17:03:01)
Ale ano mohli. Lusknutím prstů.... pěstounská péče je zrušitelná a ten chlapec šel na základě rozhodnutí soudu o předběžném opatření ze dne na den do ústavu.
 Liné 
  • 

odbornost 

(9.3.2008 21:55:40)
Dano, rozumím Vaší frustraci, ale dost dobře nechápu, jakou měl Váš první příspěvek souvislost s článkem. Na mně to působilo tak, jako by jste se domnívala (na základě zkušeností), že pěstouni "to" stejně dělají pro peníze a když to nepůjde, tak holt dítě vrátí. A k tomu se přidává ještě Vaše odbornost, tj. že pracujete v oblasti pomáhajících profesí, ale zřejmě jste si neuvědomila, jak právě to, že máte zkušenosti z této oblasti, může ovlivnit sílu Vaší poznámky. Tím degradujete ty stovky normálních pěstounů, poručníků a adoptérů, kteří prostě jen milují své děti. Možná by jste své postoje měla více vysvětlit, protože takhle z vašich příspěvků čiší jen hořkost.
 Dana 
  • 

Re: odbornost 

(11.3.2008 1:35:48)
Můj první příspěvek bylo skutečně pouhé přání, aby to nadšení pěstounům vydrželo i v době, která třeba nebude vůbec jednoduchá.
A vůbec jsem neměla na mysli, že by PP kdokoli dělal pro peníze - rodina o které jsem mluvila ji dělala pro společenskou prestiž (články v novinách - tatínek na vysoké společenské úrovni...).
Možná je ta moje hořkost způsobená tím, že já právě pracuji především s "nefungující" pěstounskou péčí a že je jí poslední dobou nějak hodně....
 Liné 
  • 

Re: odbornost 

(11.3.2008 12:24:39)
tomu rozumím naprosto přesně. Já se v práci dostala do fáze docela hlubokého vyhoření, kdy jsem měla pocit, že pomáhat týraným a zanedbávaným dětem je vlastně zbytečné, protože ono to v důsledku stejně nikdy nedopadne ideálně. Taky se mi posunul pohled na pojem zanedbávání, jak jsem se pořád pohybovala mezi rodinami, které mají péči o děti trochu jinou než "běžná" rodina, byly chvíle, kdy už jsem neuměla určit, co je to vlastně normální péče o dítě. Není to jednoduchá práce, tak snad jen hodně štěstí a občas pozitivní zpětnou vazbu:-)
 Opuncie 
  • 

Milá Dano 

(11.3.2008 18:50:36)
Danuško, připadá mi, že jsou tu všichni nějak přecitlivělí a příliš čtou mezi řádky. Tvoje přání jsem pochopila tak, jak jsi ho myslela, tedy realisticky... Já bych si časem moc přála vzít si dítě do pěstounské péče, pokud možno starší, tedy takové, které má minimální šanci na to, že ho někdo bude chtít... Jenže nejsem sama na to rozhodnutí, můj muž se na to moc netváří, máme 1 mimidceru a plánujeme několik dalších dětí. Někdy si říkám, jestli si tím jen nechci hojit svůj spasitelský komplex... No uvidíme, co s námi bude... JiBi má asi příliš mnoho špatných zkušeností, tak kolem sebe kope, i když objektivně vzato není proč. Je ale zajímavé slyšet její zkušenosti a argumenty. Přeju vám všem hodně sil...
 Ivule+Hony 


DD 

(6.3.2008 12:51:10)
asi jsem naivka, nebo mám z prdele kliku, ale já jsem si vážně myslela, že tohle se už nestává. Myslím tím ta naprostá nevědomost dětí..
I když o tom skoro pořád čtu na diskusi, tak mi to prostě přijde neuvěřitelné..
Asi jsem dost ovlivněná prostředím, ze kterého jsme si brali našeho syna - DC Veská.
Myslím, že se tam děti mají "v rámci možností" dobře. Nemluvím o tom, že jim nechybí rodiče - když k vám přiběhne holčička, zatahá vás za tričko a s vážnou tváří se zeptá - ty jsi moje maminka??, tak to je záhul na city i pro otrlejšího člověka,než jsem já :( :( :( Ale vracíme se tam rádi. Ukázat, jak se máme, jak roste.
Docela mě děsí představa, že by tam musel zůstat - a ve 3 letech by se z tohohle přátelského místa dostal do podobného DD jaké popisujete.. A to nemluvím o traumatu ze ztráty známých tet :( :( :(
Píšu zmateně, je mi z toho dost těžko, protože je ve věku, kdy už by tam nebyl (budou mu 4).

Raděj jdu, asi mi dneska chybí optimismus nebo co...
 Áňa + 2 


Re: DD 

(6.3.2008 13:07:17)
Ivule - nevím z jakého DD si brala holčičku autorka článku, ale myslím si, že jsou na tom DD daleko lépe, než jak je to popsáno v článku. Děti znají veškeré domácí práce, podílí se na nich, chodí nakupovat,...Po té psychické stránce to samozřejmě srovnávat nejde. Ano jsou deprivované, ale pokud jdou do dobré rodiny, mohou to rodiče ještě napravit.
Ty píšeš, že jezdíte do KÚ na návštěvy, já jsem se setkala spíš s rodiči, kteří nechtěli dítěti předchozí život moc připomínat a kontakty ukončili. Asi je to hodně individuální.
 Ivule+Hony 


Re: DD 

(6.3.2008 13:15:51)
No, určitě jsou i "lepší" DD. Ale už ten samotný přechod z KÚ do DD je pro mě katastrofální :(
Honzíkovi netajíme, odkud je a jezdíme tam pravidelně na dětský den. Byl malinký, nepamatuje si to, ale on by mu to někdo "hodný" jistě připoměl - myslím, že je lepší být připravený a znát odpovědi.. Taky "jeho" teta ho ráda vidí.. ~s~
 Áňa + 2 


Re: DD 

(6.3.2008 13:26:48)
Ivule – myslím, že konkrétně KÚ Veská děti do DD nedává, protože buď jdou do původní rodiny nebo do „nové“. Alespoň tak to jejich ředitelka říkala. To je dobré, že stihnou umístit všechny děti ještě v tak malém věku.
Je mi jasný, že „tety“ vašeho syna rády vidí. I „tety“ v DD a ostatní děti často vzpomínají na děti, které odešly. Většinou k nim měly vytvořený vztah a že dítě odejde, to neznamená, že všichni zapomenou.
 Peta77 


Re: DD 

(7.3.2008 7:05:47)
Ivule,
dokud jsme nepoznala i jiná zařízení, také mi DC Veská přišlo docela fajn;) Máš pravdu, že v rámci možností...Nedá se to ale srovnat se zařízeními rodinného typu, kde děti žijí ve stálé skupině od narození po odchod do NRP a nejsou přesouvány, třeba jak ve Vesce, z jednoho oddělení na druhé a příp.i třetí. Také děti zavřené ve skleněných kójích (hernách) na mnne teda nepůsobily zrovna dobře.Rv A bylo by toho samozřejmě více! Na druhou stranu se mi tam líbí velká zahrada s dětskými atrakcemi, abyhc je jen nehanila:-)))
 Natanela 


Ústavní deprivace 

(6.3.2008 13:51:39)
Klárka byla v KU od narození, pak byla přeložena do DD. To, že se divila, že vařím, uklízím nebylo tím, že by to nikdy neviděla, ale v Domečku mají tetu kuchařku, tetu uklízečku, tetu, která se o ně stará. Doma je to jinak. Nikdy to nezažila. Ani nebyla v žádném hrozném DD, byla silně citově deprivovaná, odmítala téměř vše - ráno vstát z postele, chodit na vycházku. Dle slov psycholožky - není vhodné dítě pro kolektivní výchovu.
Také se jezdíme ukázat do Domečku a Klárka, tam jezdí ráda - pochlubit se, jaká je z ní už slečna a co už se naučila, a pak honem domů.;)
 Cow :-) 


Re: Ústavní deprivace 

(6.3.2008 17:52:46)
Natanelo s Klárkou...moc hezký článeček! Přeji vaší rodince všechno dobré a mnoho Božího požehnání.
Sama jsem vyrůstala v PP a moje mladší sestra byla do tří let v KK. Každý pátek odpo jsme si pro ni jeli a v pondělí dopo ji vezli zpět...a tak to bylo v létě s kočárem, v zimě na saních, 13km vlakem tam a zpět. Je to přesně tak, jak píšeš. Nad čím dodnes kroutím hlavou, jak to, že ta moje malá sestřička věděla, který den je pátek??? A od rána koukala ke dveřím a čekala, kdy se objevíme...kdy si ji odvezeme domů??? Pondělky bývaly pochopitelně smutné;((
Taky si vybavuji sestřičky nekonečné otázky a nebo jak ochutnávala obyčejný cukr z cukřenky...prostě ho neznala...nebo ji fascinovaly sousedvic slepice...no prostě malý ufonek:-D
 zuzkasim 


Re: Ústavní deprivace 

(6.3.2008 22:27:11)
Natanelo, byla bys ochotná svěřit se s dalšími podrobnostmi? Uvažujeme o NRP, máme dvě děti (vlastní) a zajímá mě i např. jak to přijímají starší děti. Budu ráda, když napíšeš na zuzka.sim@centrum.cz
 Peta77 


Re: Ústavní deprivace 

(7.3.2008 7:11:29)
Natanelo,
moc krásný článek! Nad určitými pasážemi jsem se pousmívala, neb mi to připomnělo naši dcerku. Vysavač, důvěra v cizí lidi...My si ji přivezli jako 14-ti měsíční, takže deprivace, resp.subdeprivace nebyla rozjetá v takové míře.
Za více než rok, co je s námi doma dohnala a v něčem i předehnala své vrstevníky. Jen s jedním s epotýkáme stále. Bbezmezná důvěra k dospělým. Odešlq by i dnes s kýmkoliv a kamkoliv. Kdy se to u vás "zlomilo"? Mylsíš, že to bylo věkem nebo jsme někdo něco udělali špatně? Hodně by mi rada zkušené maminy pomohla!
 Natanela 


Re: Ústavní deprivace 

(7.3.2008 8:11:24)
Ahoj Peťo,
u Klárky ta důvěřivost byla způsobena tím, že se ty dětičky v Domečku upínají na každou dospělou osobo a všichni dospěláci jsou pro ně potenciální maminky a tatínkové. Klárka vyrůstala v DD od narození ( ve 2 letech byly přeložena z KÚ do DD)a neměla k nikomu vytvořenou citovou vazbu.:( Ze začátku stačil úsměv a šla s kýmkoli kamkoli. Teď už není tak důvěřivá, ale když přijede návštěva, která jí doveze sladkosti a věnují se jí, je s nimi ochotná klidně odejít. Věřím, že to chce čas, ale mají tu touhu po lásce hodně a sobě zakódovanou. Asi bude vždycky náchylná uvěřit někomu, kdo jí lásku třeba jen slíbí- jsou to děti, která jsou tímto způsobem snadno zmanipulovatelné. Můžu Ti jen doporučit přečíst si knížku - PĚT JAZYKŮ LÁSKY- je třeba, aby tyto děti měly naplněnou potřebu lásky. Hodně mi ta knížka pomohla.~s~
 Helena 
  • 

Re: Ústavní deprivace 

(7.3.2008 8:17:04)
U obidvoch našich osvojených detí sme tento problém riešili. Jedno sme dostali ako ročné, druhé ako dvojročné. Vždy, keď sa stalo - napr. v obchode, na pošte a pod. - že sa mu im niekto prihovoril a oni mu chceli dať ruku, opakovala som, že veď toho pána, tetu, nepoznáme, že s nimi nemôžeme ísť preč. Vždy som zopakovala - kľudným hlasom - že ja som mama a malé deti musia zostať s mamou a s cudzími sa môžeme porozprávať, ale nejdeme s nimi preč.

Stávalo sa to často, ale v oboch prípadoch to prešlo, asi vo veku okolo štyroch rokov. Zostalo im len to, že (hlavne starší) je veľmi spoločenský a bez problémov sa porozpráva aj s cudzími ľuďmi.
 Yuki 00,03,07 


Re: Ústavní deprivace 

(7.3.2008 18:56:57)
taky moc prosím, napiš, jak reagovaly vlastní děti na příchod dalšího dítěte, jsme na tom stejně, tak abych věděla, jak to může být. Děkuju a přeju hodně štěstí
 Natanela 


Reakce vlastních dětí na Klárku. 

(10.3.2008 11:30:03)
Máme dva syna ve věku 9 a 13 let. Starší byl v pohodě - je to takový opatrovnický typ. Mladší je žárlivec, potřebuje stále ubezpečovat, že ho máme pořád stejně rádi. Jsou spíše s Klárkou konkurenti, ale stále se to zlepšuje. Každé dítě musí být ubezpečeno, že je milováno, pak není probém.~s~
 Insula 


co k tomu říct 

(6.3.2008 14:33:50)
Krása. Nic jiného mě nenapadlo. Ještě mám slzy v očích.
 Lucka, ročník 73 


oči plné slz 

(6.3.2008 15:43:03)
mám já, když to čtu. Už při větě
"Už to vědí, ani jim to nikdo nemusí říkat - pro někoho si přijela maminka."
se mi tam dostaly a pak už jen tekly a tekly.

Klárka má velké štěstí - že si pro ni její maminka přijela, že svou aminku našla a že maminka našla jí.....

Krásný článek a krásný příběh - přeju celé rodině a Klárce především do dalšího života jen to dobré - samý úsměv a láska, ať jí provází na každém kroku!!!!!!





K diskuzi - myslím, že pokud se nebude "fanatizovat" - shodneme se všechny na jednom - žádná z nás nepřeje ostatním, aby zažily život bez dětí - bez dětškého objetí, bez jejich lásky. Děti je ohromnej a převelikej dar.
A že si každej k nim nachází jinou cestu - no, prostě, kdo nemůže jinak - obrací se k doktorům. Většina z nás (mám sama děti po IVF - proto asi mám "vyhraněný" názor) se doma adocí zabývala aspoň v myšlenkách velice vážně. Já vím, že "myslet" na adopci a adoptovat je veliký rozdíl - ale nějak to všechno začít musí.
A jsou lidi, co když se nedaří si zažádají o dítě z domnečku.... každý má svou cestu ....
A vzhledem k tomu, že vím, že NIKDO neřekl proti adopci na diskuzi o IUI a IVF ani slovo - jen jsme si hájily to "svý", přijde mi docela nefér něco takového tvrdit.
A opravdu mi přijde strašná škoda kazit takový pěkný článk s tak pěknou myšlenkou a "jiskrou" naděje pro lepší zítřky nějakýma dohadama.....

Přála bych si, aby nebyly prázdné náruče bez dětí a aby nebylo dětí, co jim náruč maminky chybí.....


A ještě k DD. Mám švagrovou z DD - jasně, je to už jiný ročník - byla v domově za jiný doby a možná už je všechno jinak. Ale možná taky ne. Nikdy si nestěžovala, že by se jí tam něčeho nedostávalo. Ale byla spousta "drobností", který mi mohli potrhat (a doufám, že mi to někdy promine - bylo mi 12, když k nám přišla - byla jsem OPRAVDU "tele";) mohla jsem se uřezat, když třeba nevěděla, že čaj když se uvaří, tak není sladkej - jasně - oni ho dostávali už oslaznej....
Já vím - není to k smíchu - ale byla to spousta malých, malinkých drobností - až po něco, co totálně dostalo mojí maminku (tchýni týhle mojí švagrový) - prostě něco se dělo a ona "něco" udělala a nebo neudělala - to už není podstatný. No a naše mamča (žena v áži - šak nás měla 5 :-)) jí prostě řekla "taky bych ti mohla jednu lípnout" (nebo něco v tom smyslu...). A zpátky se jí dostalo odzbrojující odpovědi "klidně, já od maminky nikdy nedostala".
 Áňa + 2 


Re: oči plné slz 

(6.3.2008 16:06:12)
Lucko, napsala jsi to hezky, ale opravdu je to teď jiný. Díky sponzorům a různým grantům mají DD více peněz a více možností. Nemusí jezdit jen k moři, ale jezdí třeba na pár dní do přírody, kde se o sebe musí postarat. Když se vrátí, tak si svoje špinavý oblečení roztřídí a postupně v pračce perou, žehlí,...Jasně, malé děti si třeba neperou, ale vidí to u starších a na vaření se také podílejí.
 Lucka, ročník 73 


Re: oči plné slz 

(6.3.2008 16:13:04)
Aňo - věřím. Šakjsme psala, že už je to nějakej čásek.... A mám radost, že i takovýhle zdánlivý "maličkostě" se mění. Protože kolem dokola - život je jen hromada maličkostí :))))
 JiBi* 


Re: oči plné slz 

(6.3.2008 17:57:46)
Aňo, to je prave ten mylny pohled siroke verejnosti jeste dnes, ze detem v DD celkem nic nechybi. Ano, po materialni strance se tam maji mnohdy lepe nez v bezne rodine, a paradoxem je, ze tento vysoky standard, na ktery si navykli, jim je spise ke skode nez k uzitku v dobe jejich osamostatnovani,.. a u vetsich deti nekdy jiz pri prichodu do pest.rodiny, kdy se jim to u pestounu zda moc skromne,... ze nebude moci jezdit kazdy rok k mori, jak je zvykle v DD - tudiz ze zustane radeji tam... proste si zvykne vic brat nez se pricinovat sam.
Krome toho, dite v kojeneckem ustavu nejvice strada tim, ze nema u sebe osobu, ke ktere se muze citove pripoutat, a absence teto "pevne vazby", pokud neni navazana do 18 mesicu (dle poslednich vyzkumu psych.), jej muze psychicky poskodit na cely zivot.
 Áňa + 2 


Re: oči plné slz 

(6.3.2008 18:58:31)
JiBi, já jsem nepsala, že dětem v DD nic nechybí.
A podle posledních výzkumů je psychická deprivace reparabilní za těchto podmínek:
- ukončení deprivační situace - v praxi to znamená většinou umístění dítěte do vhodné náhradní rodiny
- náhradní rodina je terapeutickým činitelem
- mechanismus nápravy psychické deprivace = dodatečné uspokojování psychických potřeb


 Květa 
  • 

Přání 

(6.3.2008 16:35:31)
Díky za milý článek, velmi mě dojal.
Nevím, co napsat víc. Je velmi ostudné, že takových smutných dětských očí se na nás dívá moře. Přeji vám mnoho krásných chvil na nelehké cestě, kterou jste se vydala a spokojený život vaší dcerce i celé vaší šťastné rodině.
 Monika (tři adoptivní děti) 
  • 

Smutné oči 

(6.3.2008 18:03:48)
Já ty smutné oči potkávám pokaždé, když jedeme naše adoptované děti ukázat tetám do jejich domečku (konkrétně KÚ Plzeň a zmiňované Dětské centrum Veská). Máme možnost setkat se s dětmi, které zrovna v zařízení žijí. A já se vždycky musím hodně držet, abych si tam "nevybrala" další dítě (naštěstí manžel je realista). :-)
 Zabatko 
  • 

Konec mě rozbrečel 

(6.3.2008 18:16:39)
Moc krásné, obdivuji Tebe a celou Tvoji rodinu. Konec článku mě naprosto dojal a brečím tady do klávesnice jako želva. Nevím, jestli bychom byli něčeho podobného schopni - tedy vzít si dítě z domova a vychovat ho. Třeba k tomu časem dospějeme a také dopřejeme nějakému dítěti slušný základ do života.
 Tvoje horší já 


Ach jo, tak jsi mě rozbrečela 

(6.3.2008 18:32:44)
 IlonaK2+Verunka+Ondrášek 


Děkuju 

(6.3.2008 19:27:12)

Děkuju za krásný článek! Těžko se přes slzy dočítal. :-)

Hodně sil, hodně Božího požehnání!
 Jardula 


Moc hezký článek 

(7.3.2008 7:09:42)
Mám 3 vlastní děti a ze zdravotních důvodů nemůžu mít další (nebo s komplikacemi). Taky jsem uvažovala o adopci nebo PP.
Malá připomínka:
Naštěstí dnešní DD jsou jiné než kdysi, ale stejně se děti nenaučí vše a bylo by lepší, kdyby nebyly v DD, ale v náhradních rodinách. U nás je nanaštěstí hodně dětí v DD, ve světě je tomu jinak. Ale díkybohu za DD, lepší, než děti v "popelnicích" a týrané.....
 Billy+Týnka 23.6.06Péťa10.4.09 


hodně štěstí 

(7.3.2008 9:16:22)
Moc Vám přejeme štěstí a Klárce,aby měla stále tak hodné a vnímavé rodiče.
Dětí v DD je opravdu mnoho,naštěstí je i mnorodičů.kteří si tyto děti berou domů.
 Nina 
  • 

Spousta otazek 

(7.3.2008 9:31:12)
Ja to nechapu. Proc je tak moc deti v detskych domovech a lide schvaleni k adopci na ne roky cekaji? Proc mala miminka jdou do kojenaku a ne hned k rodicum? Proc vsechno tak dlouho trva? Proc vlastni rodice, kteri se deti vzdali (a nekdy i nekolika) maji tolik prav. Kdy se tohle konecne zmeni? Neznam jinou zemi, kde je tolik deti v detskych domovech. Proc se s tim neco nedela? Je nejaka moznost, jak se muzu zapojit tohle zmenit? Vi nekdo odpoved na moje otazky? U tohohle clanku brecim jak zelva, predstava, ze nektere deti tam roky cekaji, az pro ne prijde maminka, mi prijde fakt hrozna.
Nina
 Daniela (Bety, Emma - 3,4+1,5) 
  • 

Neni v cizine tolik deti v DD? Jak je to ve skutecnosti... 

(9.3.2008 7:02:06)
Chci reagovat na ten v ČR neuvěřitelně široce rozšířený MÝTUS o tom, že jsme jediná země, kde je "tolik" dětí v DD. Například v Británii, kde čas od času býváme, existuje profesionální pěstounská profese, takže děti, které mají jít třeba i do adopce, jdou namísto do DD do této rodiny. Problémy jsou s tím OBROVSKÉ, protože jak chcete odlišit lidi, co to dělají jen pro prachy, od těch, kteří to dělají jako "poslání"? Tito lidé za to dostávají nemalé peníze a v médiích se neustále dočítáte, kde který pěstoun ublížil dítěti, nebo ho dokonce zabil. Jen těžko se v Británii začnou budovat nové "sirotčince", aby se situace změnila. Mám dvě adoptované děti, obě z DD, a ANI jedno nemělo deprivaci takové úrovně, jakou popisuje autorka. Naopak - jedno je z Liberce, druhé z Ostravy - a obě holčičky vyrůstaly v prostředí, kde se u nich střídaly celkem 3 tety a bylo max. 6 dětí ve "skupince" - to je jako větší rodina. ZATO druhá dcera byla prvních 5 měsíců života u biologické matky, a to máte vidět ty problémy!!! Žádný dětský domov, nikdo takový to nezpůsobil - ale ona se nám třese při zvýšení hlasu, při smíchu, nesnáší vodu (někdo ji topil) atd. To je teprv "chuťovka". A pokud vím (od ředitele DD Ostrava), dětí "volných k adopci" je v ČR pár desítek, nikoli tisíce - jenže pozor, lidé je NECHTĚJÍ!! Neustále se tu plive na úřady, na DD, ale co sami adoptéři? Kdo z nich je natolik tolerantní, aby si vzal dítě jiné barvy pleti nebo nedejbože se zdravotní vadou? TĚCHTO dětí jsou plné ústavy... my máme obě dcery romské a na první jsme čekali 6 týdnů a na druhou 8. Tak kde je chyba??? A nejvíc mám ráda odpovědi typu "každý nemá odvahu jít do adopce dítěte jiné rasy" - dobře, to je ok, ale ať si pak nestěžuje, že jsou dětí plné ústavy a zrovna on čeká a čeká a čeká...
 Áňa + 2 


Re: Neni v cizine tolik deti v DD? Jak je to ve skutecnosti... 

(9.3.2008 10:02:45)
Danielo, napsala jsi to hezky. Je snaha prosadit profesiální pěstounskou péči i u nás. Děti tam jdou pouze na několik měsíců, jak jsem pochopila. Přitom by zde nebyly naplněny všechny principy rodinné výchovy – nemůže vzniknout silná oboustraná citová vazba ani společná perspektiva. Další věc je, že by profesionální pěstounská péče měla měla být určena i dětem, které jsou vrácené z neúspěšné formy NRP. Tyto děti potřebují stabilní prostředí a né přesuny z jedné rodiny do druhé a pouze krátkodobé pobyty. A kolikrát je těmto dětem lépe v neutrálním prostředí dětského domova.
Jinak jak jsem psala, děti v DD nikdo nedrží, jenže jen 8% žadatelů o adopci a 15% žadatelů o pěstounskou péči by si vzalo etnicky odlišné dítě.


 Líza 


Re: Neni v cizine tolik deti v DD? Jak je to ve skutecnosti... 

(9.3.2008 11:42:54)
Áňo, proč myslíš, že je jim v neutrálním prostředí dětského domova líp? Z čeho vycházíš? I když to je pouze přechodný pobyt v rodině, nevím proč by měl být horší než přechodný pobyt v DD, ale můžu ti vyjmenovat nejmíň deset věcí, které děti v umělém, od skutečného světa a normálního života odtrženém prostředí DD prostě nezažijí, a tolik by to potřebovaly. Jako, říkat, že když v krátkodobé PP taky dítě nedostane celoživotní vztah, tak je vlastně jedno, jestli je v DD nebo v rodině, mi přijde trošku nesmysl.
 Áňa + 2 


Re: Neni v cizine tolik deti v DD? Jak je to ve skutecnosti... 

(9.3.2008 23:03:35)
Lízo, krátkodobé umísťování do profesionální pěstounské péče a opakované přesuny dítěte pravděpodobně znamenají psychická traumata ze zpřetrhání citových vazeb. Jak budou tito pěstouni dávat dítěti maximální lásku tak, aby se na ně citově neupnulo?
A pak je tady ještě jeden rozpor – na jedné straně si má dítě uchovávat vztah s nefunkční biologickou rodinou a na druhé straně hluboký citový vztah profesionálního pěstouna k tomuto dítěti. Z toho to dítě musí být dost zmatené, nebude vědět, kam patří a komu. Navíc menší dítě se může na pěstouny nafixovat a následně prožívat trauma ze separace.
Samozřejmě bych upřednostňovala dlouhodobou pěstounskou péči před DD, ale pěstounů je stále nedostatek. V DD je spousta dětí starších, s poruchami chování, řada z nich je léčeno psychiatrem, … Navíc za spoustou dětí jezdí rodiče, berou si je na víkendy a prázdniny.


 Pája 6 


Re: Neni v cizine tolik deti v DD? Jak je to ve skutecnosti... 

(10.3.2008 5:43:19)
Myslím si, že profesionální pěstounská péče, by měla být o něčem trochu jiném, než klasická pěstounská péče, nemělo by vznikat silné citové pouto. Pěstouni by měli být od začátku ti, kdo chtějí pomoct dítěti, ale být připraveni na to, že "až se tohle dítě vylíže z nejhoršího" může a v některých případech by asi i mělo jít svou cestou. Ale tahle pravidla by měla být známá předem. Profesionální pěstoun by měl vědět, jak odborně pomoci, nejít do toho "pouze srdcem" a tohle píšu v uvozovkách, pěstounská i profesionální pěstounská péče potřebuje hodně lásky. Takže ta profesionální PP bude asi mnohem náročnější. Mám děti v pěstounské péči, vím o sobě, že tu "profesionální péči" bych asi nezvládla, ale
taky si myslím, že pro některé děti z DD nebo z biol. rodin (třeba starší,event. citově příliš ploché a neschopné se na někoho navázat nebo příliš problémové ...) by tato profesionální péče byla dobrá. I když jsou některé DD domovy na hodně slušné úrovni, určitě dá jakákoli forma PP dítěti mnohem víc (bohužel kromě té nevydařené, ať už z jakéhokoli důvodu). Profesionální pěstoun se pro ně může třeba stát takovou hodně důležitou tetou, strýcem ale třeba i mámou a tátou.
 Áňa + 2 


Re: Neni v cizine tolik deti v DD? Jak je to ve skutecnosti... 

(10.3.2008 8:28:36)
Pájo, a jak bude pěstoun dávat hodně lásky aby zároveň nevzniklo citové pouto?
 Pája 6 


Re: Neni v cizine tolik deti v DD? Jak je to ve skutecnosti... 

(10.3.2008 20:21:30)
Láska jde přece dávat více způsoby, třeba i tím, že ji nebudu vyžadovat nebo čekat od dítěte, které toho prostě není schopné, z různých důvodů. Možná to nedokážu vysvětlit, ale profesionální péče by měla mít smysl hlavně u některých dětí, které jsou např. silně citově vázané na svoji původní, biologickou rodinu, přestože v ní nemůžou žít (důvodů může být hodně, nedostatečná nebo až ohrožující "péče", týrání, zneužívání, ...). Do pěstounské péče jdou často děti starší, sice těžce deprivované, ale mají už své vazby,různé vysvětlení toho, co a proč se s nimi dělo. Napadá mě srovnání (vím, že to není úplně stejné, ale hodně podobné) - týraná žena má také často silnou citovou vazbu na muže, který ji ubližuje. Je dospělá, má možnosti to řešit, ale neudělá to, neumí to. To dítě je na tom mnohem hůř.
Tady pak neplatí, že když dítěti v PP lásku dáváte, tak ono si to uvědomí, rádo ji přijme a dává ji také. Pro "běžné pěstouny" je těžké žít s dítětem, které vás odmítá, proto profesionální pěstounská péče, kde se dítě může "zotavit", ale není to v DD, kde tu individuální péči prostě nedostane a nemůže tam navázat ani pevnější vztah (vždyť to přece nikdo nemůže chtít ani po těch tetách v DD, navíc to není vůbec dobré navázat si na sebe v DD dítě silnou vazbou a tím mu ztížit případný odchod z DD jinam,do adopce, do PP ...)A vztah profesionálního pěstouna k dítěti? Asi to musí být těžké, ale on by měl jednat v zájmu dítěte a pokud je to potřeba, záměrně si třeba držet odstup, dopřát mu to "neutrální prostředí".... Nevím, je to jenom příklad.
pozn: Já nejsem odpůrcem DD, ale s životem v rodině, třeba i pěstounské, bych to nesrovnávala.
 Áňa + 2 


Re: Neni v cizine tolik deti v DD? Jak je to ve skutecnosti... 

(11.3.2008 12:47:57)
Pájo, ale to je přesně to, co si odporuje. Ty popisuješ deprivované děti a píšeš, že potřebují navázat pevný vztah. To je pravda, ale jak ho naváží, když jsou v té rodině jen pár týdnů. No a i kdyby ho navázaly, tak proč je přesouvat jinam, tím se deprivace rozhodně nenapraví, akorát to dítě trpí tím, že je odloučeno od lidí, se kterými ten vztah navázalo.
V závěru píšeš "a pokud je to potřeba, záměrně si třeba držet odstup, dopřát mu to "neutrální prostředí" - jaký má pak ta rodina smysl, když se k němu má chovat jako k cizímu? Nebo jsem tě špatně pochopila.
 Helena 
  • 

Re: Neni v cizine tolik deti v DD? Jak je to ve skutecnosti... 

(10.3.2008 21:02:42)
Pardon, že vám vstupujem do diskusie, chcela by som len vyjadriť svoj názor - že to spomínané citové puto je podľa mňa presne to, čo dieťa, o akom sa tu hovorí, potrebuje.

Aby vedelo, že keď potrebuje, môže sa obrátiť na niekoho, komu na ňom záleží. Iste, aj zamestnancom DD záleží na deťoch, o tom nepochybujem, ale s rodinou sa to predsa nedá porovnať. Keď dieťa cíti potrebu zdôveriť sa, hovoriť o problémoch v škole, v partii, o svojich pocitoch, o čomkoľvek - aby malo istotu, že má niekoho, kto je mu vždy k dispozícii. Že ten niekto s ním bude debatovať aj celú noc, že mu môže kedykoľvek zatelefonovať, že je to proste niekto, pre koho je dôležitý, niekto, kto mu v istej chvíli nepovie, pardon, ale mne už padla, podebatuj si s niekým z nočnej služby...

A myslím, že sa tu poväčšine jedná o staršie deti, ktoré by aj po premiestnení do inej pestúnskej rodiny alebo v nutnom prípade do DD dokázali dobrý vzťah s bývalým pestúnom udržiavať k svojmu prospechu.

(Mám deti osvojené, nie som pestún, ale mnohých poznám a viem, že vo väčšine prípadov, o ktorých viem, to takto funguje.)
 Líza 


Re: Neni v cizine tolik deti v DD? Jak je to ve skutecnosti... 

(10.3.2008 5:50:22)
Áňo, myslím, že Pája to řekla mnohem líp, než bych to dokázala formulovat já.
Jednak tam nejde o tak dlouhá období, aby tam stejně hluboký vztah jako v dlouhodobé náhradní rodinné péči vzniknul, ale přesto je to dítě v rodině, zažívá normální rodinný život, a může se vztahovat k jednomu, dvěma rodičům, ne haldě střídajících se zaměstnanců DD. Jaký pak ostatně vidíš rozdíl mezi tím trháním vazeb s pěstouny, které ti tak vadí, a mezi přesouváním dětí podle věku nebo třeba podle momentální personální obsazenosti vychovatelů jednotlivých skupin v DD???
Myslím, že sama zaměňuješ pěstounskou péči za takovou trochu divnou adopci, ale pokud by u nás byla pěstounská péče využívána i tím způsobem, který popisuju, tak to je prostě něco takového, jako když dítě tráví nějaký čas, kdy rodina nefunguje, třeba u babičky, tety nebo sestřenice. Taky nebudeš tvrdit, že v takovém případě má jít radši do děcáku.
Osobnější vztahy než v rodině prostě najít nelze, ať DD uspořádáš jakkoli. A dítě mnohem víc poškozuje nemožnost mít osobní vztah, než to, že ten vztah po nějaké době musí ukončit.
 Áňa + 2 


Re: Neni v cizine tolik deti v DD? Jak je to ve skutecnosti... 

(10.3.2008 8:40:19)
Lízo a jak by to mělo vypadat - dítě by bylo v PPP a jezdilo by na víkendy a na prázdniny domů? A to by určitě pěstounská rodina uznávala úplně jiné hodnoty, než biologická. Myslím, že by v tom mělo dítě pořádný zmatek. Je pravda, že by v rodině mohlo vidět některé věci, které v DD nevidí, ale za jakou cenu?
 Líza 


Re: Neni v cizine tolik deti v DD? Jak je to ve skutecnosti... 

(10.3.2008 9:38:43)
Ale za úplně normální cenu, je přece X dětí, které jezdí na víkendy například za rodičem, který je po rozvodu nemá ve stálé péči, a taky nelkáme nad jejich strašlivým osudem.
 Áňa + 2 


Re: Neni v cizine tolik deti v DD? Jak je to ve skutecnosti... 

(10.3.2008 11:32:02)
Ale kromě těch víkendů jsou v rodině, kde vyrůstaly a kde jsou zvyklé. A né, že je odtrhnou od původní rodiny, strčí je do jiné, ale jen na čas, protože pak jdou zase do jiné,...V tom nevidím žádný přínos. Pokud si na novou rodinu zvyknou, tak to přeřazení jinam pro ně musí být hrozné.
 Líza 


Re: Neni v cizine tolik deti v DD? Jak je to ve skutecnosti... 

(10.3.2008 13:24:40)
Zato přeřazení do mnohem neosobnějšího prostředí DD musí být fakt fajn
 Áňa + 2 


Re: Neni v cizine tolik deti v DD? Jak je to ve skutecnosti... 

(10.3.2008 15:51:45)
A byla ses někdy podívat v DD? To není nic strašného. Znám několik dětí, které měly možnost jít do PP a nechtěly. Jezdily tam, zvykaly si, ale když se mělo rozhodnout, tak prostě řekly, že nechtějí, že radši zůstanou v DD. Jedni sourozenci pak museli být "roztrhnuti", aby mohlo jít aspoň to nejmenší dítě. A nebylo to jen v jednom případě, takže nelze říci, že to bylo konkrétní rodinou.
 Áňa + 2 


Re: Neni v cizine tolik deti v DD? Jak je to ve skutecnosti... 

(10.3.2008 15:54:08)
Jinak nechci říct, že by DD pro ně bylo lepší řešení než PP, ale zase si myslím, že to je v některých případech lepší než PPP.
 Líza 


Re: Neni v cizine tolik deti v DD? Jak je to ve skutecnosti... 

(10.3.2008 16:40:37)
Prošly mi rukama děti i dospělí, kteří prodělali ústavní deprivaci v DD. Stačí? Není moci, která by mě přesvědčila o tom, že lidská bytost pro svůj zdravý vývoj potřebuje instituci namísto konkrétních osob.
 helena 
  • 

Re: Neni v cizine tolik deti v DD? Jak je to ve skutecnosti... 

(10.3.2008 19:03:30)
Jednoznačne súhlasím.
 Áňa + 2 


Re: Neni v cizine tolik deti v DD? Jak je to ve skutecnosti... 

(11.3.2008 12:33:23)
Lízo, to je samozřejmě pravda, ale zatímco v PP nebo adopci se dá deprivace ještě napravit, v PPP to možné není. Jak nemá být dítě deprivované, když přechází stále od jedněch lidí k druhým, když není naplněna potřeba perspektivy a otevřené budoucnosti.
 JiBi* 


Re: Neni v cizine tolik deti v DD? Jak je to ve skutecnosti... 

(11.3.2008 15:13:56)
Psychologove nam rikaji, ze i pretrzene citove pouto je pro dite mnohem lepsi, nez kdyz v KU nebo DD nevznikne zadne.
 JiBi* 


Re: Neni v cizine tolik deti v DD? Jak je to ve skutecnosti... 

(11.3.2008 15:25:34)
Aňo,
psychologove nam rikaji, ze i zprethane citove pouto je pro dite lepsi, nez kdyz nevznikne zadne.

Pak si take myslim, ze profesionalni pestoun (ne "bezny" pestoun) sice musi mit k diteti citovy vztah, ale snazit se nevytvaret "hluboky" citovy vztah. Podotykam, ze V ZAJMU DITETE!! A to se da do jiste miry ovlivnit. Asi jako kdyz dite ma rado pani ucitelku a ona jeho.
 Áňa + 2 


Re: Neni v cizine tolik deti v DD? Jak je to ve skutecnosti... 

(11.3.2008 18:00:00)
JiBi, ale pořád to neřeší tu deprivaci s kterou tam dítě přichází. Takže je mnohem lepší dlouhodobá PP.
 Líza 


Re: Neni v cizine tolik deti v DD? Jak je to ve skutecnosti... 

(11.3.2008 18:04:03)
Ale ne DD.
 Pája 6 


Re: Neni v cizine tolik deti v DD? Jak je to ve skutecnosti... 

(11.3.2008 19:57:54)
Áňo, píšeš, že profesionální pěstounská péče deprivaci napravit nemůže, pokud tam nevznikne hluboký vztah mezi pěstounem a dítětem, ale může tento vztah vzniknout tehdy, když by bylo třeba v klasické PP, adopci a to dítě by prostě NECHTĚLO mít tenhle vztah (rodič - dítě) s kýmkoliv jiným než s tím, kde už tu vazbu má? Ten profesionální pěstoun by se k němu nemusel a neměl chovat jak k cizímu, ale neměl by mít ty požadavky nahrazovat mu např. jeho rodinu, dát mu vše potřebné, péči, zázemí, provázet ho vším možným, ukázat mu hranice, já nevím co ještě, to co je v naprosto normální v běžné i pěstounské rodině, ten vztah tam určitě vznikne, ale měl by být asi trochu jiný. Taky si nemyslím, že to neznamená, že dítě bude stále přecházet od jedněch pěstounů k jiným, proč? A budoucnost a perspektiva by mohla být jasnější (třeba se vrátí do původní rodiny, pokud by to bylo možné, třeba k někomu ze širší rodiny, třeba už v té rodině zůstane dlouhodobě, třeba je tak velké, že se osamostatní...) než komplikované soužití v jiné rodině,kterou odmítá, tam to dítě prostě trpí víc, možná i tohle je jeden z důvodů, proč se PP nezdaří. Možná si nerozumíme, já profesionální pěstounskou péči nechci upřednostnit před klasickou PP, ale nechci jí odsuzovat, pro určité procento dětí je asi lepší tohle "neutrální" prostředí. Tohle přece platí i při pobytu v DD, když je dítě, hlavně větší, odebrané z rodiny, musí napřed "citově vyprahnout", otupit, smířit se se ztrátou těch původních blízkých lidí a pak je teprve schopné citově se navázat na nové rodiče. A někdy je ta citová deprivace tak těžká, že má celoživotní následky.
 JiBi* 


Re: Neni v cizine tolik deti v DD? Jak je to ve skutecnosti... 

(11.3.2008 22:05:41)
Pajo, nemyslim si, ze diteti bude rychleji dobre, kdyz mu vezmu jeho rodinne prostredi a dam mu ustavni (citove chladne, a to v lepsim pripade, v horsim ...), nez kdyz ho dam rovnou do dobreho prostredi.
Teoreticky neni duvod, aby dite stridalo nekolik rodin, prof.pest.pece jen nahrazuje dobu, kdy by dite jinak bylo v ustavu a z ustavu taky odchazi do, pokud mozno, prvni a posledni rodiny.
Ono je treba si taky uvedomit, ze s temito detmi poskozenymi po ruznych strankach a ruznymi zpusoby je to potom v rodine velice tezke. A jak rikam, neni to zadna romantika. Temer kazdy milujici rodic sveho biologickeho ditete rekne, ze ma nekdy "nervy na pochodu", prestoze to je dite s normalnim vyvojem, citove i socialne zdrave. Pestoun je taky clovek a nelze od nej ocekavat, ze zustane za vsech okolnosti chladny, nejsem odbornik na vztahy v pest. ani jinych rodinach, nevim, jak kde rodice s detmi zachazeji... ale ze zkusenosti vim, jak nektere dite dokaze s pest. rodici zachazet... prinejmensim velice nezadoucim zpusobem. Neni na miste vinu za neuspesnou PP hazet vzdy jen na pestouny, je vseobecne znama pravda, ze snaha musi byt na obou stranach.
 Pája 6 


Re: Neni v cizine tolik deti v DD? Jak je to ve skutecnosti... 

(12.3.2008 8:01:18)
Já s vámi souhlasím, napsala jsem to o přecházení od jedněch pěstounů k jiným překombinovaně, taky si myslím, že dítě v PPP nemusí často "putovat". U větších dětí, kde profes. pěstoun nevyžaduje od dítěte velké city, tak tam si myslím, že to je OK, pokud příjde třeba i rovnou z nefunkční rodiny. Tím "citovým vyprahnutím" dítěte v DD jsem myslela spíš na to, že většina pěstounů dítě přijímá s dobrým úmyslem, chce lásku dát, ale zároveň těžce nese to, když ho dítě zpočátku odmítá (a tohle je moje zkušenost), třeba podvědomě a naprosto nesmyslně viní nové rodiče za to, že kvůli tomu, že je v nové rodině, nemůže být v té své původní ...
Tímhle hromosvodem by neměl být pěstoun, tohle ten vznikající vztah může opravdu narušit a je lepší, když si tuhle fázi odporu zažije s někým jiným a někde jinde a do nové rodiny jde už s tím,že chce.
U nás jsme to ale zvládli, kupodivu díky staršímu sourozenci, který si to "srovnal a pochopil dříve", takže už "nebojujeme", doufám, že k oboustranné spokojenosti.:-)
 JiBi* 


Re: Neni v cizine tolik deti v DD? Jak je to ve skutecnosti... 

(12.3.2008 10:54:33)
Jo, tak tomu rozumim.
 Áňa + 2 


Re: Neni v cizine tolik deti v DD? Jak je to ve skutecnosti... 

(12.3.2008 9:22:38)
Pájo, proč by děti měly být v PPP jen chvíli a pak jít zas dál, to ještě pořádně nechápu a to je ta věc, která mi nedává smysl. Ale je to tak.
Další věc je, že jsem viděla spoustu dětí, které přišly do DD a všechny už byly deprivované. Pouze jedna holčička ne. Ta přišla z pěstounské rodiny a byla z toho dost špatná. Nemohla pochopit, proč nemůže být u maminky (pěstounky) a stále plakala, že se jí stýská. V pěstounské rodině kradla a dost lhala a ta rodina to nezvládla a "vrátila" ji. Já vím, že to mají pěstouni někdy hodně složité, ale myslím si, že by na takovéhle věci měli být připravení.
 Lenelka 


Re: Neni v cizine tolik deti v DD? Jak je to ve skutecnosti... 

(9.3.2008 11:27:08)
Dobry den Danielo,
take jsem ve Velke Britanii a k tomuto tematu mam velmi blizko. Muj muz je bio dite rodicu, kteri byli pestouni vice nez dvacet let a ma svagrova, ktera byla v rodine meho muze nejdrive v pestounske peci a pozdeji adoptovana, je take pestounkou a dokonce koordinatorkou pestounske pece problemovych deti v nasem kraji.

Je pravda, ze tu je spousta deti v pestounskych rodinach, ktere jsou za tuto cinnost celkem dobre placeni. Je pravda, ze tu a tam se stane, ze nejaka rodina je schvalena, i kdyz vubec neni vhodna. Ale ani DD nejsou vzdy bezpecne. Momentalne jsou plne zpravy toho hrozneho DD na Jersey, kde bylo zavrazdeno nekolik deti, jine trpely v rukou pedofilu, kteri ten domov vedli a predpoklada se, ze se tam najde mnohem vice detskych pozustatku. Nikdo nevi, kolik deti tam vlastne zemrelo. Jasne, bylo to v sedesatych, sedmdesatych a snad i osmdesatych letech, ale nikdo mi nenamluvi, ze ted se to v DD jiz nedeje! Mozna ne vrazdy v takovem masovem meritku, ale ta pedofilie je problem, ktery nezmizel a je jen velmi tezke deti pred takovymto clovekem ochranit, pokud uz nema zaznam v trestnim rejstriku a neni na registru pedofilu.

Moje svagrova je pestounkou pro vysoce problemove deti, policajty v jejich meste uz znaji krestnim jmenem, neb jim obden zvoni u dveri, aby jim predali jedno z jejich deti, ktere neco provedlo. Jeden chlapec, ktereho meli v peci od jeho dvanacti do sestnacti let je ve vezeni za vrazdu. Jeho detstvi bylo priserne, byl zneuzivany, tyrany, videla jsem vlastnima ocima jizvy od toho, jak si jeho vlastni otec o nej hasil cigarety... Pak meli v peci holcinu, ktera trpela schizofrenii a svagra jednou shodila ze schodu tak, ze zkoncil v nemocnici s polamanymi zebry a prasklou lebkou. Pestounstvi neni vubec snadne povolani a myslim, ze si svou celkem vysokou odmenu tito lide zaslouzi.
 Daniela (Bety, Emma) 
  • 

Pohledu na NRP chybi realismus 

(10.3.2008 6:29:46)
Lenelko, já jsem ale nepsala, že si pěstouni nezaslouží své peníze :-). Jen tvrdím - a za tím si stojím - že OFICIÁLNÍ instituce, v níž pracuje ŘADA lidí, bude objektivně, dlouhodobě a obecně bezpečnějším prostředím, protože lépe kontrolovatelným, právě z těch důvodů, že bude menší riziko poškozování dětí - ať už psychicky, nebo fyzicky, než v UZAVŘENÉ rodině, jednou týdně kontrolované terénními pracovníky.

A obecně k příspěvkům: opravdu nechápu, proč se zde tak strašně brojí proti DD, Alžbětka, naše starší, byla v DD v Ostravě 9 měsíců, pomohli jí vylízat se z poporodních diagnóz, kterých bylo mnoho, a dnes je to nadprůměrně nadaná krásná holčička v předškolním období. Na rozdíl od Emmy, druhé dcery, která byla 5 měsíců u bio matky (ať mi ještě někdo vč. zdravotníků říká, že i krátkodobý pobyt u bio rodičů je přínosem!!!!), pak v DD a doma u nás si stále nese hrůzy z pobytu u bio rodiče.

Ještě k těm vazbám s pěstouny: připadá mi docela naivní, jak zde někteří píšou, že by PĚSTOUNI neměli dítě k sobě přimykat, aby jednou mohlo "volně" odejít třeba do adopce. Nenapadlo ale tyto lidi, že SILNĚ přimknout se může právě dítě a také se to stává????...

DD x pěstouni x adopce je u nás tak vysoce "výbušné" téma, na které lidé reagují PŘEDEVŠÍM emočně, že pak (obávám se) nejsou schopni se na věc dívat REALISTICKY. Že prostě když už nastane ten problém a rodič není schopen se o dítě postarat, MUSÍ se to zaonačit tak, aby bylo dítě a) co nejvíc v bezpečí, b) byly mu zajištěny všechny základní životní potřeby, c) co nejdříve odešlo do NRP. Co těch 80 % žadatelů, kteří si stěžují na počty dětí v DD, ale sami by nepřijali odlišné (etnicky či zdravotně) dítě? A tito lidé stejným dechem píší, jak je prostředí DD pro děti škodlivé... málokdy to ale napíše adoptivní rodič.

Já jako dvojnásobná adoptivní matka jsem ŠŤASTNÁ, že než se naše děti staly našimi dětmi, byly v DD, a ne u pěstounů, ke kterým by vznikla (samozřejmě!) silná citová vazba! Takto jsme nemuseli nic přetrhávat a začínali jsme "od začátku"...

Dívejte se prosím na problém opuštěných dětí realisticky, mějte oči otevřené, ZÍSKÁVEJTE O-B-J-E-K-T-I-V-N-Í informace o tom, jak to chodí v cizině (a ne: "V Británii je to prý lepší, šup, chceme jejich model." - kdo z lidí, kteří toto opakují, si vleze na stránky BBC a najde si články pro i proti?...). Rozmlouvejte s adoptivními rodiči, jestli by chtěli, aby jejich děti byly napřed u jiných RODIČŮ (ano, tak děti pěstouny vnímají!!!). Ptejte se psychologů, když na ně narazíte, jak problém vnímají oni! A pak si dělejte názor - při něm nezapomínejte na objektivní možnosti... Česká média ho bohužel naprosto nenabízejí, protože z adopcí a vůbec NRP je zajímá jen HLP (hluboký lidský příběh), a to pokud možno co nejslzavější a nejdrastičtější - včetně veřejnoprávní televize.
 JiBi* 


Re: Pohledu na NRP chybi realismus 

(11.3.2008 22:48:16)
No prave, Danielo, jak uz tady nekde pisu, podle psychologu je pro dite lepsi, kdyz navaze citovy vztah, ktery je pak prurusen, nez kdyz nevznikne zadny, tato varianta je pro dite z dlouhodob. hlediska mnohem horsi.

A ja bych treba byla tim adopt. rodicem, ktery by dal prednost tomu, aby me budouci dite bylo v rodine, nez tomu, ze ma deprivacni pohyby tela, kterych se nedokazalo zbavit ani po letech.

Na druhe strane chapu urcitou zarlivost na pestouna, kdy chci abych ja jako adopt. rodic byl ten prvni, koho si me dite kdy zamilovalo. Ono pest. peci na prechodou dobu tezko muze delat osoba, ktera nema jine, treba vlastni nebo odrostlejsi PP. Pak by takovy pestoun jiste mel tendenci k diteti silne prilnout, pripoutat jej, coz by nebylo k prospechu ditete.
 Daniela 
  • 

Re: Pohledu na NRP chybi realismus 

(12.3.2008 6:49:51)
JiPi, ubezpečuji tě, že se žárlivostí to opravdu nemá co dělat :-)).
 JiBi* 


Re: Neni v cizine tolik deti v DD? Jak je to ve skutecnosti... 

(11.3.2008 22:17:07)
Nechapu, jak nekterym lidem neustale lezi v zaludku to, ze pestouni dostavaji za svou sluzbu penize. Jakoby lide starajici se o deti v KU a DD toto delali z ciste lasky a z te lasky taky byli i zivi. Samozrejme, ze dostavaji plat, nikomu to nevadi, nikomu to neprijde divne, a to jde takovy clovek po smene s celkem "cistou hlavu" domu, zatimco pestoun nema konec sichty ani dovolenou nikdy.
 Marta Leonka 6let-vlastní 
  • 

oči tak prázdné a pusté 

(7.3.2008 10:15:53)
také nechápu ty čekací doby vždyť je tolik dětí,tolik osamělých
dvojic nebo i jednotlivců,
a k hádkám typu zda umělé oplodnění nebo raději adopce?
je to každého věc a každá matka touží nejprve po vlastním a až vyčerpá všechny možnosti jak to vytoužené dítě mít,může se začít pomalu smiřovat s tím,že by mohla mít adoptované.
Já nemám žádný zážitek,protože jsme se s mužem dohodli a já do 2měsíců otěhotněla a pak porodila bez komplikací krásnou zdravou dcerušku.
Ale musíte vzít v potaz i tatínky,na těch to záleží především.
Můj muž by k pěstounské péči nebo adopci nikdy nedal svolení,já bych přitom o další dítě z DD moc stála,ale musela bych se nejdříve rozvést.
Muži když už,tak většinou chtějí vlastní a pak možná,možná jsou ochotni přemýšlet o jiných možnostech.
Mateřská touha a láska je důležitá a krásná ale není důležitější než otcovská.
Nezapomínejme v této přefeminizované době,na naše muže. Já přesto pevně věřím,že můj muž dostane rozum :-))
a po několika našich dětech nakonec svolí k pěst.péči.Adopci si asi netroufnu
P.péče je údajně dopřána i samostatným jedincům,tam prý oba rodiče potřeba nejsou.Přeji mnoho zdaru štěstí a pohody všem,kteří dokázali vytvořit domov a zajistit krásné dětství nejen vlastním dětem,ale především těm z DD
 Zuzka 
  • 

Darované embrya 

(7.3.2008 12:07:59)
A co říkáte na to,když si žena nechá zavést darované embryo? To mi přijde úplně ujetý,protože se jí narodí cizí dítě,stejně jako které by měla kdyby si ho adoptovala. To je prostě jen o tom,že chce být za každou cenu těhotná,prostě něco nemůžu mít a tak to za každou cenu chci,jinak by se cítila o něco ošizena. Myslím,že děti z DD právě čekají na takovou maminku,která nemůže mít vlastní,ale ona si pro ně nepřijde,raději dá život nesmyslně dalšímu cizímu...V diskuzi o uměl.oplodnění jsem jednou četla o ženě,která se snažila otěhotnět 12 let a nakonec měla právě darované embrya. No prostě mi to nepřijde normální....
 Helena 
  • 

Re: Darované embrya 

(7.3.2008 12:25:51)
Píšeš: "Myslím,že děti z DD právě čekají na takovou maminku,která nemůže mít vlastní,ale ona si pro ně nepřijde,raději dá život nesmyslně dalšímu cizímu..."

Len by som chcela doplniť, že deti v DD čakajú na ktorúkoľvek maminku, nielen na takú, ktorá nemôže mať vlastné...
 jana 2 děti 
  • 

Re: Darované embrya 

(7.3.2008 13:22:13)
Milá Heleno,nevíte absolutně nic,umělé oplodnění dává párům šanci mít své biologické děti,nemusí být vždy dárce,a odsuzovat někoho za to že to zkouší mít děti,nemáte ponětí čím se prochází,bohužel kolem mnoha znás neprošly trenky a my zůstaly těhotné,tak si toho važte a neodsuzujte něco o čem nemáte evidentně ani páru.Jinak článek je perfektní a přeji všem co se rozhodují o adopci či umělém oplodnění hodně štěstí
 helena 
  • 

Re: Darované embrya 

(7.3.2008 13:33:02)
Neviem, na čo reagujete, ale dovoľujem si vám tu skopírovať jeden príspevok z včerajšej diskusie a moju reakciu naň, aby sme si lepšie rozumeli:

Príspevok: "Děkuji za radostný článek s lidským přístupem k životu. Nedávno jsem napsala v tomto smyslu do diskuze o umělém oplodnění jestli tyto matky uvažovaly o dětech v DD, a také o "zničených embryích", tedy o dětech vlastních, kterým nedaly šanci se narodit. Pustily se do mě s tím, že jsem asi čert, který chce jen škodit. Doufám jen, že si tento článek přečtou a přestanou uvažovat o lidech, kteří jdou do adopce a pěstounské péče kvůli dávkám, zatímco ony si rády umělou reprodukci zaplatí. Sama mám 4 vlastní děti a o adopci uvažuji, dát někomu šanci je nevyčíslitelná hodnota. Klárce i rodičům přeji, aby ji zúročili." Pája, 6.3.11:46



Moja odpoveď: "Porodila som 3 deti, z DD máme adoptované ďalšie 2, myslím, že o tejto problematike za tie roky niečo viem, ale nedovolila by som si vstupovať do diskusie ženám riešiacim problém s otehotnením a zvažujúcim umelé oplodnenie.

Sama s ním nesúhlasím, práve kvôli tým zničeným embriám, a osobne by som sa do toho nepúšťala, neviem si však predstaviť, ako sa cíti žena, ktorá nemôže otehotnieť prirodzenou cestou a (šťastne majúca niekoľko svojich biologických detí) by som si nedovolila na ňu útočiť.

Neviem, kde ste prišli na to, že si práve tie ženy myslia, že niekto si berie deti kvôli dávkam. Možno si to niekto myslí, ja neviem, ale nevidím tam súvislosť s umelým oplodnením. Okrem toho píšete, že niekto si rád zaplatí umelé oplodnenie - akoby to bola nejaká plastická operácia, ktorú niekto podstupuje, lebo nevie, čo so sebou a s peniazmi.

Nemyslím, že ste "čert, ktorý chce len škodiť", myslím ale, že vám chýba trochu empatie a unáhľujete s v odsudzovaní iných." Helena, 6.3.12:56

 helena 
  • 

Re: Darované embrya 

(7.3.2008 13:44:53)
...a aby sme si ešte lepšie rozumeli, tak dopĺňam, že príspevkom, na ktorý ste pravdepodobne zareagovali, som chcela povedať len to, že dieťa z DD si môže zobrať aj rodina, ktorá môže mať a má biologické deti.

Nič viac som povedať nechcela.
 jana 2 děti 
  • 

Re: Darované embrya 

(7.3.2008 13:22:36)
Milá Heleno,nevíte absolutně nic,umělé oplodnění dává párům šanci mít své biologické děti,nemusí být vždy dárce,a odsuzovat někoho za to že to zkouší mít děti,nemáte ponětí čím se prochází,bohužel kolem mnoha znás neprošly trenky a my zůstaly těhotné,tak si toho važte a neodsuzujte něco o čem nemáte evidentně ani páru.Jinak článek je perfektní a přeji všem co se rozhodují o adopci či umělém oplodnění hodně štěstí
 Hanka 75 


Re: Darované embrya 

(7.3.2008 17:20:29)
Heleno tohle jste napsala moc hezky.
 brzobohatka 


Re: Darované embrya 

(7.3.2008 12:27:55)
no jo, zuzko, ale co když ona paní, co přijala darované embryo, prostě chtěla cítit, jaké to je, být těhotná, porodit, být s miminkem už od samého začátku, vychovávat ho tak, jak by si přála...to mi ještě přijde pochopitelné.
na druhou stranu, osobně znám tělesně postižený pár, který tak moc chtěl mít dítě, přestože jim to doktoři nedoporučovali, došlo k umělému oplodnění, dítě se narodilo postižené (nejen tělesně), manželé to nezvládli a rozvedli se. dítě je ted´v ústavu.
tomu už pak říkám "chtít něco za každou cenu"!
 Cow :-) 


Re: Darované embrya 

(8.3.2008 14:32:40)
...No ale to je tvůj názor. MMCh můj manžel a já bychom do darovaných gamet, což teprve celého embrya nešli.
Ale pochop, že kadžý to má nastavené jinak.
Houby víme, co kdo ja a proč prožívá...jaké okolnosti ho k jeho počinům vedou.
např. jsou tři sourozenci a ani jeden z nich...z nějakého důvodu nemá potomka
1.sourozenec má endometriozu a je po hysterektomii
2.sourozenec má ženu s neprůchodnými vejcovody, přičemž sám je zdravý a plodný
3.sourozenec je zdravý, ale má duchovní povolání a rozhodl se pro jinou cestu než je manželství a rodinný život.

Tak co??? první sourozenec si může nebo nemusí osvojit dítě z ústavu. Druhý sourozenec může se svou ženou podstoupit IVF. U třetího je to jesné.
A ted si představ, že tihle sourozenci mají rodiče-čili potencionální dědeček s babičkou, kteří touží po potomku, který by dál nesel jméno jejich rodiny, případě jednou zdědil majetky a vedl rodinnou firmu. To jsou věci, co???
A tihle rodiče všemožným způsobem podporují své děti, aby potomek byl. Uvítali by toho potomka z KU i bio.
Tohle není smyšlený příběh. Je skutečný.
Tím jsem ti chtěla ukázat, že v něčích očích to může vypadat jako "za každou cenu", v jiných očích je to jen touha z nejrůznějších důvodů....do kterých my nevidíme.
 Kačislava 


Omlouvám se 

(7.3.2008 13:10:45)
Omlouvám se, za úplně nesmyslný příspěvek, i když vůbec nechápu, jak se nad mým starým příspěvkem mohl objevit název zcela jiného příspěvku a ještě z jiné diskuse... Někdy toho "počítačového šotka" fakt nechápu.
 Kačislava 


Adoptivní jsou "vlastní" 

(7.3.2008 13:19:02)
Milá Marto, musím říct, že se v některých věcech mýlíte: není pravda, že každá žena chce "vlastní" děti a dokonce ani není pravda, že každý muž trvá na "vlastních" dětech: my jsme s manželem do IVF vůbec nešli a rovnou jsme dali přednost adopci. A dnes po třech letech to považujeme za nejšťastnější rozhodnutí v našem životě. Mimochodem - my své adoptivní děti za "vlastní" považujeme (stejně jako většina ostatních náhradních rodičů), jen nejsou biologické.
 LenkaS. 
  • 

Přehnaná reakce na Páju 

(7.3.2008 12:42:29)
Proč se cítíte tak dotčené, že Pája nesouhlasí s umělým oplodněním? No a co? Každý má přece právo na svůj názor. Já odmítám umělé oplodnění kvůli embriím, které se nakonec nepoužijí. Nevím jaké jsou novinky v této oblasti, zda je možné lékaře požádat jen o jedno embrio. Také nesouhlasím s potraty, ale nedělám to proto, abych odsuzovala ty ženy, ale ten konkrétní skutek. Cítím povinnost se nenarozených dětí zastat.
Ať si každý dělá, co uzná za vhodné, u Posledního soudu budeme každý sám za sebe.
 Cow :-) 


Re: Přehnaná reakce na Páju 

(8.3.2008 12:27:13)
samozřejmě, že můžeš mít jen jedno embryo z přirozeného cyklu. Kdybys pořádně četla, už jsem to tu psala.
Jde o nativní cyklus a byl do léčby neplod.párů zařazen právě pro ty, kteří mají různé etické zásady nebo jde o otázky víry.
 & 


Re: Přehnaná reakce na Páju 

(8.3.2008 13:05:23)
Lenko,

Nam s manzelem nikdo do zadneho adpocniho programu nezaradi, mazelovi bude v prosinci 47let. Me bude v kvetnu 35. Na pestounckou peci nevim, ale uprime se na ni necitime. Vzit si starsi dite, se kterym muze byt vice problemu. Take manzel se na pestonskou peci rozhodne netvari nadsene a to rozhodnuti musi byt nas obou. Ja ho k tomu nemuzu nutit.
Nas trilety syn genetickou vadu. Vetsina chlapcu s touto vadou umre v prenatalnim veku nebo v rannem detstvi na vrozene vady neslucitelne se zivotem, nas syn z toho vysel velmi dobre je "jenom" metalne retardovany. Plus nejake dalsi vrozene vady. Ja jsem "prenasec" teto geneticke vady tzn. 25% sance ze pocneme dalsiho chlapce se stejnym postizenim. Coz je pro mne hrozne vysoke riziko nez, abychom to jenom tak zkusili.
Pak je sance jit umele oplodneni, kde nam vyberou embryo, ktere tuto genetickou vadu nema. Jo neni to eticke, ale prijde mi to mensi zlo nez "to risknout". Jasne muzeme zustat jenom u jednoho ditete, asi to nekomu prijde sobecky, ale chci mit dalsi dite nebo deti.
Mozna by jsi se zachovala jinak v me situaci, chci jeno napsat, ze to rozhodovani neni tak jednoduche.
 Cow :-) 


Re: Přehnaná reakce na Páju 

(8.3.2008 13:42:11)
H&M...PGD mi připadá jako úžasná věc...ale po stráce etické ji sama v sobě vyřešenou nemám.
Každopádně vám přeju mnoho úspěchů a at se narodí krásné a zdravé miminko:-)
 Ilca a kluci 6/06 


Re: Přehnaná reakce na Páju 

(9.3.2008 11:37:36)
H§M přeju hodně štěstí~s~

Já tady žádnou npřehnanou reakci na Páju nečetla. Mně přijde přehnaná její reakce, jak vlítla na diskusi umělinek a napadala tam.
S IVF nemusí souhlasit,ale právo na to někoho soudit v situaci,ve které evidentně nebyla opravdu nemá.
 Irena Fagošová,2 dospělé dcery 
  • 

Poděkování 

(7.3.2008 16:24:47)
Chci pisatelce-mamince poděkovat.Mám dceru s diagnozou RS.Máme krásnou holčinu,ale další porod nebude dcerka ryskovat.Nemoc po porodu propukla.Dcera je v pohodě,ale budou také adoptovat děcko.Vždy o tom stejně uvažovali.Moc se všichni těšíme a víme,že to možná nebude vždy lehké.To ale nemusí vyjít ani s dětmi vlastními.Váš článek znovu potvrdil,
jak tyto děti potřebují lásku.Čím dřív,tím lépe.Já doufám,že nebudou mladí čekat příliž dlouho,vnučce je 3a1/2roku.Je rozumná a už ví,že bude mít brášku.Občas pro něho chce i něco koupit.Je to milé.Přeji Vám hodně štěstí a radosti s dětmi.



 Janiny, Vicky08/05 Sofií01/09 


Hezký večer 

(7.3.2008 21:22:06)
Přejeme mnoha mnoha štěstí a krásných chvil!!
 jana , 2 kluci 
  • 

moc hezké 

(8.3.2008 13:06:45)
při čtení vaše článku mi oči zaslezely radostí. Je dobře,že jsou takový jako vy. Já bych si klidně taky vzala dítě z DD, ale manžel má už děti 3 i když vychováváme spolu 2 kluci. Moc vám fandím a přeju hodně takových rodičů jako vy.
 Danča a 3 kindrlata 
  • 

děkuju...:-) 

(8.3.2008 13:35:48)
Tak tady nad tím Vaším článkem sedím a brečím...a děkuju...:-)Vzalo mě to u srdíčka.
 Iva 
  • 

Ano...znám z vlastní zkušenosti 

(8.3.2008 13:57:57)
Ano...je to jako bych četla náš příběh, ,naší rodiny a naší Edity (je jí osm, od 3,5 je u nás "doma";).
 Opatrovnik 


Tak proč je to složité? 

(9.3.2008 7:56:13)
Tento článek je skutečně zajímavý a poučný -ale vlastně nic neřeší.Když jsem před 18 lety přišel o prvorozenou dceru (protože žena byla RH- a nikomu o tom neřekla na gynekologii),tak mi bylo sděleno,že jsem dominantní a tedy nemám mít vlastní děti-ostatně ani se nám to nějhak nedařilo.Proto jsem souhlasil s adopcí a to pak nastal kolotoč -již jsem myslel,že je to vše vyřešeno avšak -ouha- musíte projít inkubačnbím obdobím,kdy Vás někdo prověřuje,pozoruje atd.A zde jsem si uvědomil,jak je to vše komplikované a vlastně plno "potencielních"rodičů to znechutí a přestanou se snažit poskytnout nějakému děcku rodinu.
Navíc pak když v tisku se dozvídáte o tom,jak děti z DD,jsou nevychované,zlé, a i díky genům i nebezpečné.Samozřejmě je to možné,ale ...... občas se to povede a jistě to stojí za zkoušku.Proč ale státní instituce "prověřují" a nakonec stejně nějaký ouřada rozhodne a mnohdy se ani pod své rozhodnutí nepodepíše a je dítě neštastno,a nebo i nějací ochotní lidé_
Když se chcete stát rodičem na pklný úvazek je tam tolik požadavků a omezení že vlastně nikdo nakonec nemá chuť dále pokračovat a pak vlastně se děti musí vychovávat jako v "lágru" a nikdo nic nedělá-ani dobře a ani špatně.
 Kačislava 


Takhle to úplně není 

(9.3.2008 13:55:31)
Milý Opatrovníku, neměli bychom si nic nalhávat - drtivá většina žadatelů, kteří jdou do adopce, to dělá spíš kvůli sobě než kvůli nějaké pomoci dítěti. Rodiče chtějí prostě mít dítě, protože ho "od přírody" nemají. Nemá smysl někde moc předstírat něco víc ušlechtilého, vždyť právě proto je na zdravá neetnická miminka taková fronta - prostě "nejsou", chce je totiž skoro každý. Ti, co chtějí pomáhat, jdou spíše do pěstounské péče, berou si děti starší, se zdravotní vadou nebo jiného etnika. Proto se adoptivní rodiče musejí prověřovat -často mají nereálné romantické představy a při prvním problému by mohli selhat. A dlouho se čeká právě na ta miminka. žadatelé, co chtějí větší či etnické děti, čekají daleko kratší dobu. Naštěstí většina žadatelů si na základě přípravného kursu udělá už mnohem realističtější představu a postupně se z nich stanou úplně normální rodiče se vším všudy.
 Iva 
  • 

Re: Takhle to úplně není 

(13.3.2008 13:27:46)
Ono to "papírování" funguje úplně stejně u adopce i u pěstounské péče. Je pravda že někoho odradit může, ale když se opravdu chce, tak to jde. Máme tři děti, jedno v PP a v dohledné době budeme žádat o další dvě. A opět úřední šiml řehtá a čeká nás mimo pár věcí de facto to samé jako před pěti lety. Možná nějaké menší psychotesty, ale zase prý pro změnu budou vyšetřovat i děti jak se na to dívají. Myslím že to není na škodu. Co se týče naivity - ano, žádné školení a žádná příprava nedokáže připravit na to co člověka čeká. Možná i proto, že nám nepřidělili dítě bílého etnika a naprosto zdravé, ale dítě s mnoha problémy, neumístitelné v SČ kraji a tak putovalo k nám na Moravu. Za těch pět let se ze mě stal psycholog amatér. Mám načteno, mám zkonzultováno, ale pořád teorie je teorie a praxe je praxe.
 Zuzka, holčička 7 měsíců 
  • 

Díky za hezký článek 

(9.3.2008 11:55:50)
Ahoj, díky za krásný článek, musím přiznat, že mě dojal až k pár slzičkám. Držím palce vám i Klárce :)
 Hana 
  • 

Poděkování 

(9.3.2008 18:17:39)
Moc děkuji za tenhle článek.
S myšlenkou adopce nebo pěstounské péče si "pohrávám" už chvíli, i když nejsem ta, co nemůže mít děti, jednoho chlapečka máme, druhý, pokud vše dobře dopadne, se narodí v létě.
Jde o to, že jsem si přála mít více dětí, ale ze zdravotních důvodů už další možné nebude.
Problém je spíš u nás v rodině - manžel se "cizího" dítěte obává,ale na druhou stranu vím, že je schopen mi kývnout na všechno, jen abych byla šťastná, tak mám strach, aby na něco takového nekývnul přes svůj nesouhlas nebo nejistotu. Proto jsem za tenhle článek ráda, za chvíli ho dám přečíst manželovi, myslím, že ho přinutí k zamyšlení. a ještě jedna poznámka: v naší širší rodině (prarodiče...) se taky při nadhození adopce setkávám spíše s negativními reakcemi.
Takže pokud se pro něco podobného nakonec rozhodneme, bude to boj ještě na této frontě...
Hana
 Veronika, dvě dcery 4 a 2r. 
  • 

Re: Poděkování 

(9.3.2008 20:52:13)
Ráda bych se připojila: DĚKUJU za váš článek. Stejně jako Hana už dlouho uvažuju o adopci nebo pěstounské péči a tento článek mě velmi dojal a povzbudil k dalším plánům.
Mimochodem, naši známí jsou už asi 7 let pěstouny nyní 15ti leté dcery a mám dojem, že puberta u nich proběhla/probíhá mnohem snáze, než to bývá obvyklé:-)
Děkuji taky za slova o živém Bohu..., který je Bohem naděje:-)
 Natanela 


Hlavně nikoho nenuťte! 

(10.3.2008 9:47:02)
Milá Hanko,
je hezké, že taky uvažujete o tom, vzít si dítě z DD. Jak už vyplývá z diskuze, není to snadné. Celá naše rodina i včetně dětí s tím, že si vezmeme dítě z DD souhlasili. Dětem jsme vše vysvětlili, pokuď možno co nejvíce realisticky. Kdyby s tím někdo z rodiny nesouhlasil, nešli bychom do toho nebo bychom trochu počkali. Rozhodně manžela nenuťte, musí to být jeho rozhodnutí. Přeji Vám hodně štěstí.
 Sidi (2 synove 11/04 + 03/07) 


Dekuji za krasny clanek 

(10.3.2008 9:44:27)
Dekuji za krasny clanek. Uvazujeme take o adopci detatka, porad zvazujeme pro a proti, zda to zvladneme. Dala jsi mi nadeji.
Dekuji.
 Mecháček 


Přání... 

(11.3.2008 12:11:49)
Milá Natanelo, z Tvých řádků čiší tak nezměrný optimismus a víra, že nemám sil nějak to nabourávat, ač jsem měl původně v úmyslu zmínit cosi o genetické výbavě těchto dětí a o zbytečně přehnaných očekáváních, o velkých plánech a ještě větších zklamáních... Všeho se nám doma dostalo měrou vrchovatou, nicméně v tuto chvíli cítím jako nepatřičné to sem zatahovat. Tak snad jen přání hodně štěstí a abyste NIKDY toho kroku nelitovali. Víc přát asi neumím.

Mecháček
 Simona Dlouha 


Martinek 

(13.3.2008 17:13:05)
Srdecne Vas Natanelo zdravim a dekuji Vam za krasny clanek.Trosku jsem si poplakala.... jsme moc rada,ze jsou jeste mezi nami lidi jako jste Vy a Vase rodina! Neni nic smutnejsiho [aspon pro mne] nez deti bez laskyplne pece a zel je jich mnoho. Nemuzeme "spasit" cely svet,ale pevne verim,ze kazdy muzeme udelat "svou" cast tam kde se nachazime. Kazdy jsme jiny,nemohu proto ocekavat ze vsichni pujdou a adoptupji si dite,i kdyz to by bylo uzasne! My s manzelem jsme si po deseti letech bezdetneho manzelstvi prinesli domu z detskeho domova sedmimesicniho Martinka.[Proces trval tri roky] V dubnu jiz oslavime jeho desate narozeniny! Martinek je citlivy a hravy klucina.Kazde rano po manzelove odchodu do prace prijde ke mne pod perinu a "zakukli" se ke mne. Jeste ho neprestalo "bavit" se mazlit a rikat jak me ma rad a samozrejme to stejne chce denne slyset od rodicu... dekuji denne za Martinka.Verim,ze to bylo nejlepsi rozhodnuti ,ktere jsme spolu s muzem ucinili. Martinek ma pekne znamky ve skole a zadne problemy s chovanim,nevim co budoucnost prinese,ale tesim se z kazdeho pozehnaneho dne s nim. Martinek nam "prinesl" do rodiny jeste holcicku...ja jsem totiz par mesicu po adopci otehotnela!!! Tak,ze mame take Sarinku,ktera je pouze o 17 mesicu mladsi.Mame deti ve stejne tride a vubec jim to nevadi,naopak jsou spolu rady.Oba jsou deti poslane od Boha a snazime se o ne co nejlepe starat.Oba jsou nase "zazraky"! Sarah byla narozena predcasne o 16 tydnu..ale to je clanek do jine kapitoly.Roste z ni krasna princezna.Co rict na zaver? Ja osobne vsem vrele adopci doporucuji .Vsem preji krasne slunecne dny s nasimi ratolestmi.
 Kvítko 
  • 

Milá Natanelo, díky za tento článek ... 

(27.3.2008 12:47:21)
který je takovým pohlazením, a přeju mnoho Božího požehnání a milosti celé Vaší rodině. Kvítko
 MM111 


Re: Milá Natanelo, díky za tento článek ... 

(18.6.2008 11:03:35)
Máme s manželem 3 adoptované děti,od věku14 měs.,3 měs. a 15.měsíců.Také nebylo všechno snadné,zvláště mě bolelo nepochopení od příbuzných.Přesto své děti milujeme jako vlastní,protože pro nás vlastní jsou.Protože věříme v Boha,děkujeme za Mu denně za ně za všechny.Dnes jsou ve věku necelých 17, 14, a 12 let a my velice těžce prožíváme jejich pubertu.Nesmírně trpím,nebot´mi dávají najevo svou nelásku,někdy i nenávist.Denně řešíme problémy,některé ani neřešíme,nebot´o nich nevíme.Chodíme do školy,na sociálku,na policii,k lékařům,psychologům.Kdo neví,co je to být urážený,napadaný,okrádaný,obelhávaný a všelijak jinak ponižovaný a týraný jen proto,že si někoho z lásky vzal za vlastního,ten neví, co je to být rodičem.
Kdyby mi někdo dal radu nebo slovo útěchy,moc by mi pomohl,nebot´i já pláču dojetím nad krásným článkem,protože si moc dobře pamatuji,jakou radost a štěstí jsem prožívala,když jsem své děti poprvé dostala do náruče.
 Natanela 


Když, budete chtít, tak se ozvěte. 

(3.7.2008 12:26:26)
Milá MM111,
ráda bych si s Vámi vyměnila nějaké zkušenosti, tak jestli budete mít chuť napište mi na e-mail: aneri.nebeska@seznam.czR^

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2020 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.

Publikační systém WebToDate.