| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Názory k článku "Příliš" chytré děti

 Celkem 222 názorů.
 caira (Vojta1/03,Mates11/04) 


Jak to jednou budeme resit? 

(7.1.2008 9:19:44)
Tuhle otazku si kladu temer denne.
Starsimu synkovi bylo pet. Pred tretimi narozeninami umel celou abecedu, pred ctvrtymi pocitat, pred patymi plynule cist vety. Jeho zajmy se take odlisuji - zna pojmy jako sopka - lava- magam - dokaze vysvetlit souvislosti. Umi pojmenovat nekolik druhu "dinosauru" - ja je nazyvam jen dinosaury, ale pro neho je to napr. paralititan,styracosaurus apod...je abnormalne zvidavy.
Ve skolce vse akceptuji, podporuji ho - snad bude stejny pristup i ve skole a nejdeme pani ucitelku, ochotnou pristoupit k castecne individualni vychove, se kterou se nam bude dobre spolupracovat.
 neřeknu 
  • 

Re: Jak to jednou budeme resit? 

(7.1.2008 9:52:05)
Co je to magam? Na rozdíl od tvého syna daleko po pátých narozeninách tento pojem neznám, natož abych uměla vysvětlit souvislosti, pokud je to překlep a myslela jsi magma, tak to vím.
(nejde o rejpání, jde o zájem o nové)
 Jana 
  • 

Re: Jak to jednou budeme resit? 

(7.1.2008 10:02:53)
No, tak každému, jen průměrně inteligentnímu asi dojde - že sopka - láva - x. X = magma (a myslím, že na překlep má každý nárok).
Ovšem na pětiletého chlapečka jsou to vědomosti, kloubouk dolů.
 dadlenka 


Re: Jak to jednou budeme resit? 

(7.1.2008 10:23:46)
tak my máme stejně starého kluka a to, co ty popisuješ zná taky:)vůbec mě nanapadlo, že by to bylo nějak moc neobvyklé. Jeho nejblíbenější pořady v televizi jsou na stanici Discovery:D Samozřejmě ho v tom podporujeme a když se zeptá odpovídáme (někdy s pomocí encyklopedie:DD), ale nepřikládáme tomu moc velkou důležitost. Pro mě osobně je důležitější, aby byl v životě zdravý,šťastný, měl a uměl si najít kamarády, uměl si hrát a zlobit. prostě normální kluk. To jestli má výrazně nadprůměrné IQ mě moc nebere a ani to nezjišťujemea ve výsledku to o úspěšnosti v životě moc nevypovídá:)
 veronika 
  • 

Re: Jak to jednou budeme resit? 

(7.1.2008 10:29:32)
u nás už právě začíná být problém s těmi kamarády. Kamarádi si hrají a nezajímá je, jak vznikla Zem, nezajímá je, jak se jmenují planety, a dokonce ani to, proč to autíčko jezdí.
ten rozdíl je čím dál větší, dokud byli menší, kamarádů měli dost, teď přestávají mít o čem si povídat. Lumpárny o přestávkách jsou něčím nepochopitelným, zlobení v hodinách ještě nepochopitelnějším.
 RENATA + SYN 11 LET 


Re: Jak to jednou budeme resit? 

(16.1.2008 21:10:06)
Veroniko, tohle je přesně náš případ.V první a druhé třídě to ještě šlo, ve třetí už mu děti hodně nerozuměly,přestávaly se s ním bavit,vysmívaly se mu.Ve škole se neuvěřitelně nudil, byl neštasný, nakonec skončil v nemocnici. Letos chodí do výběrové školy,která připravuje děti na 8 letá gymnázia, učivo 3 let lehce dohnal,konečně vidí smysl v tom, že chodí do školy, konečně je štastný a spokojený. Rodiče pruměrných dětíPřečti si můj delší příspěvek z 15.1.07. Nejste náhodou z Brna ,či okolí, jako my?
 Simča 
  • 

Krásně napsáno 

(7.1.2008 12:55:33)
Mám doma dceru(12 let), kterou podobné věci zajímaly taky od doby,kdy se uměla jakž takž slovně vyjádřit,vývojově šla velmi rychle dopředu,dnes je to krásná,zdravá,bystrá a velmi inteligentní slečna,která nijak nevybočuje z řady jí podobných dětí.Možná právě proto,že jsem to nikdy nijak urputně neřešila.Prostě byla jednou z mnoha šikovných dětí,nikdy jsem nijak nyvyžadovala super ohledy a individuální přístup,přesto ji učitelé většinou dobře otipli jako nadprůměrnou a podle toho k ní sami(z jejich vůle)přistupovali.Nehledala jsem pro ni žádné spec.zaměřené školy,byla na jazykové ZŠ a dnes studuje na osmiletém státním gymnáziu velice dobré pověsti.Na druhé straně je hodně nemocná,je silný alergik,astmatik,co já bych za její zdraví dala(klidně a s chutí bych její zdraví vyměnila za průměrnost ve škole),to je to,v čem já spatřuji priority a hodnotu života....
 caira (Vojta1/03,Mates11/04) 


Re: Jak to jednou budeme resit? 

(7.1.2008 10:21:37)
magam = preklep - melo to byt magma (omlouvam se)
 Cvičenka 


je resenim "zvlastni" skola, tzn. pro nadane deti? 

(7.1.2008 10:53:43)
Mam syna, 4,5 roku, cte slova (vety), pocita (scita a odcita do 20ti). Neucili jsme ho to, ale je pravda, ze se ptal, tak jsme mu vsechno rekli, co a jake pismenko, jak funguje (kdyz mas 2 jablicka a nekdo ti 3 prida apod.). Jsme s manzelem oba VS, nepredpokladali jsme, ze budeme mit decko prumerne, ale spise chytrejsi (nechci se nikoho dotknout), ale ted, jak ctu tento prisevek, rozmyslim, co mam tedy delat. Uz kriterium zapisu do skoly - decko musi umet pocitat do 5ti, me zarazilo (a to nektere deti maji odklady)... Trochu se obavam, aby v prvni tride nezlobil, uz ted toho umi hodne a neni jeste ani predskolak. A je velmi aktivni dite, nechci rikat hyperaktivni, ale odmala byl divocejsi nez ostatni, odtud jsem odvozovala jeho zajem o vsechno, proc to funguje (ted napr. resime fungovani krevniho obehu, musela jsem si oprasit znalosti z biologie...).

Zpatky k tematu. Nevim, co dal. Jak ho podporovat. Mame jeste dvouletou slecnu, jsem zatim doma a muzu se mu po navratu ze skolky venovat. Nicmene, za par mesicu pujdu do prace a on bude muset travit ve skolce vice casu. Skolka je fajn, ale je tam 25 deti a pi. ucitelka mu nemuze vysvetlovat jak veci funguji, nemela by cas na ostatni. Dobre, skolku nejak zvladneme za pomoci babicek na dopoledne, obcas spani apod. A co skola? Mam hledat nejakou specialni nebo mam dat dite do normalni skoly? Jsme na okraji Prahy, skola by se dala najit, dojizdeni by bylo slozite, ale slo by to. Spise resim, zda dite v podstate vyclenit z kolektivu "normalnich" deti v nasi ctvrti (kde bydlime a dite vyrusta) nebo ho nechat v klidku u nas v ZS a pak jej dat napr. na osmilete gymnazium, kam si i sam dojede apod. Mate, prosim, nekdo zkusenost nebo radu? Diky moc.
 Markéta, syn 6 l. 
  • 

Učit číst 

(7.1.2008 17:41:58)
Cvičenko, vysvětli mi, prosím, co je špatného na tom, že rodiče učí dítě číst? Reaguju zrovna na tvůj příspěvek, ale objevilo se to tady vícekrát - neučili jsme ho/jí číst, ale umí to. Ty tady píšeš, neučili jsme, ale když se zeptal řekli jsme, co a jaké písmenko, jak funguje ... To snad JE učení čtení, nebo ne? Přece se dítě nenaučí číst intuitivně, že z textu pochopí, že tohle je M, tohle A a dohromady MA, leda snad abnormálně geniální.

Jinak náš mladík jde v září do první třídy, sčítat a odčítat umí celkem slušně též asi do dvaceti, vůbec se mu ta matematika líbí (záhadu, kde na to vzal geny neřeším, ještě bychom ho museli měnit), nečte, ale vymýšlí a krásně vypráví zábavné příběhy, bez problému se celkem dlouho soustředí, autority respektuje (až moc) strašně rád chodí na agličtinu (i když mě se zdá, že jejich školková angličtina se měla jmenovat "jak si zapamatovat co nejvíce názvů zvířat v angličtině" - nic jiného se tam vlastně neučí). Myslím si ale, že největší úsilí bude v první třídě vynakládat na to, aby našel správnou třídu a odpoledne se oblékl do toho, v čem do školy přišel, pokud možno ve správném pořadí.
 slovenka3 


Re: je resenim "zvlastni" skola, tzn. pro nadane deti? 

(7.1.2008 17:43:30)
Ja vobec nevidim problem v tom, ze by dieta chodilo do inej triedy ci skoly. Ja sama som v detstve chodila do skoly na susednom sidlisku a po vyucovani som sa kamaratila a hravala s detmi nie z triedy, ale z miesta bydliska. Ako to tak rekapitulujem, napada ma, ze vrana k vrane sada - z mnozstva deti boli mojimi kamaratkami hlavne dievcata tiez z vyberovych tried s rozsirenym vyucovanim. Ako deti sme o tom samozrejme neuvazovali, boli sme spolu ti, co sme mali nieco spolocne. A vybijanu sme sa hravali vsetci zaradom, ako sme sa na dvore zozbierali, nie podla prislusnosti do skoly. Urcite aj zavisi od dietata. Starsia dcera ma nerada zmeny, zle si zvyka,pre nu by bolo najlepsie nemusiet nic menit, byt na jednom mieste a vo vybehanych kolajach, preostredny syn a mala su prisposobivi, su v pohode, rychlo a jahko si buduju vztahy. I tak sa najstarsej nedalo byt v kolektive, ktory bol na dosah, lebo ju kolektiv kvoli jej inosti neprijal a bola to katastrova. Po roku v triede rovnako inych deti asi 300 km od bydliska, teda na internate (13-rocna), pretoze inde zatial nic ine v CR nie je, hodnotim, ze to bolo napriek roznym tazkostiam to najrozumnejsie, co sa dalo urobit. Este rozumnejsie by bolo, keby take triedy existovali na viacerych miestach po republike a nebolo by treba sa odlucovat az tak drasticky od rodiny.
 zvědavá 
  • 

Re: je resenim "zvlastni" skola, tzn. pro nadane deti? 

(7.1.2008 18:18:08)
A kde taková škola v ČR je?
 slovenka3 


Re: je resenim "zvlastni" skola, tzn. pro nadane deti? 

(7.1.2008 19:21:06)
Moje 3 deti su rozmiestnene v skolach - najstarsia - 13 rokov - Praha Gymnazium pre nadane deti Budanka, prostredny - 6 rokov - ZS Halkova Olomouc, najmladsia 3 roky - MS v Olomopuci nie je specializovana, ale pani riaditelka je skolena v problematike nadanych a mala je tam zatial v pohode. Z tej skolky pochadza viac deti nadanych, to identifikovali pedagogovia, potvrdil psycholog. Viac o skolach pre nadane deti v CR sa da dozvediet na strankach http://www.centrumnadani.cz/ Fortikuv seznam, priebezne sa aktualiuje, kde take triedy ci skupinky vznikaju, ake podmienky pre nadane deti vytvaraju. Po republike su asi len nejake druhe a prve triedy + 8-rocne gymnazium v Prahe. Slava, ze sa uz pre tie deti, ktore to potrebuju lady prelomili. Fortikovci organizuju skolenia, rozny druh podpory a sirenia informacii o problematike. Na Slovensku funfuje taka skola v Bratislave http://www.smnd.sk/main/, neviem presne odhadom 10 rokov, zakladna skola + gymnazium, okrem toho snad vo vsetkych vacsich mestach trieda ci skupinka. Je to uz riesene celoplosne.
 Martina 
  • 

Re: je resenim "zvlastni" skola, tzn. pro nadane deti? 

(14.1.2008 18:43:46)
Mohla bych Vam doporucit prvi zakladni skolu pro nadane deti Cesta k uspechu, kterou iniciovalo obcanske sdruzeni skola detem. Tato skola (nebo spise skolicka) klade duraz na individualni pristup na zakladne podrobne znalosti slabych a silnych stranek kazdeho ditete. Ve tridach max. 16 deti, otevrena komunikace rodic - dite - ucitel - psycholog. Zitra porada den otevrenych dveri a prvni kolo prijimaciho rizeni. Vic se toho muzete dozvedet na www.skoladetem.cz
 Jája (49 let, 1 dospělé dítě) 
  • 

Re: je resenim "zvlastni" skola, tzn. pro nadane deti? 

(7.1.2008 21:41:24)
Možná se někoho dotknu, ale já nadání dítěte řešila. Jsem bývalý pedagog, tak mám i možná trochu výhodu. Jsem tvrdě proti tomu dítě v předškolním věku UČIT to, co se má učit ve škole. Jiná je situace, pokud se dítě samo zeptá, pak mu odpovím. Ne že se to jednou dozví ve škole, ale pokud se zeptá, co to je za písmenko, odpovím jaké je to písmenko, stejně tak číslice. Předškolní dítě by mělo znát zvířata, rostliny a další obecné jevy přiměřené k jeho věku. Proto jsme jeli do ZOO, chodili do kravína, do lesa, na louku. Přesto se dcera už jako předškolák naučila sama číst i počítat (sčítat i odčítat) do 1000. Šla normálně do 1.třídy, po ukončení 1.třídy škola sama navrhla přeskočit ročník, ale chtěla na to psychologické vyšetření. S psycholožkou jsme se dohodly, že přeskočení třídy nic nevyřeší, dítě se reálie snadno doučí. 2.třídu dítě ve škole doslova přetrpělo a poté nastoupilo do třídy s rozšířenou výukou cizích jazyků. To bylo jediné řešení, kdy vybraná škola soustředila nadanější děti a začala do nich sypat jazyky. Dneska bych postupovala stejně. Problém je totiž v tom, že nadanější děti se ve škole nudí. Co se ostatní učí, tyto děti už dávno umí a naučí se tak velice snadno flinkat, jedničky mají prakticky zadarmo. Když jsou zařazené mezi stejně nadané děti, mají větší problém s tím, aby si udržely svou pozici jedničkářů a jsou nucené se opravdu učit. Odmítám teorii o "elitách", ty děti nemůžou za to, že jsou nadanější. Myslím, že kdybychom je v jejich rozvoji brzdili, naděláme víc škody než užitku. Sice jim ukážeme, že jiné děti nemusí být tak nadané, naučíme je tolerovat pomalejší děti, ale copak náš stát nepotřebuje nadané a chytré lidi? Copak nepotřebujeme lékaře, lingvisty, matematiky, konstruktéry? Jsem proti "elitám", dceru jsem vychovávala k úctě k ostatním, kterým příroda tolik nenadělila, ale i z nich se přece můžou stát šikovní truhláři, elektrikáři, švadleny nebo prodavačky. Každý prostě umí a dělá něco jiného a právě to je na světě to krásné. Hlavní je, aby každý dělal dobře to, co dělá.
 JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) 


Re: je resenim "zvlastni" skola, tzn. pro nadane deti? 

(7.1.2008 23:02:53)
Jájo, nemůžu si pomoct, ale čtu "dceru jsem vychovávala k úctě k ostatním, kterým příroda tolik nenadělila" a rozumím tomu "ostatní jsou míň, ale budem je tolerovat".

Tak to přeci neni - příroda jim zaručeně nadělila zas něco jinýho, co nemá Tvoje dcera.

My např. máme ve třídě dítě, který se zajímá o historii, ke každýmu trošku známýmu jménu z dějin dokáže říct nějakou zajímavost, orientuje se v událostech a denně (to nepřehánim, opravdu nevynechá jedinej den) se mě ptá, jestli vim, že... dneska to bylo něco o Matyáši Korvínovi.
Tohle dítě neumí ve třetí třídě správně napsat jednoduchou větu, aniž by vynechalo část písmen i slov, čte, ale ne úplně s porozuměním a neumí nakreslit ani kruh, nebo čtverec, protože to nezvládá jak motoricky, tak prostorovou představivostí. Inteligenci má v pásmu mentální retardace, všechny informace z historie má od babičky a maminky, které mu to vypráví jako příběhy a čtou mu před spaním, protože vidí, že ho to zajímá a že v tom vyniká.

Další dítě má vzácnej syndrom, kterej doprovází poškození mozku, lícního nervu i motoriky, má problémy s logickým myšlením, ale nikdo od nás nemá takovej přehled o předpovědi počasí jako ono.

Další dítě je průměrnej žáček, kterej je neuvěřitelně mrštnej - jakejkoli sport začne, bravurně ho zvládá.

Další dítě umí nezvykle dobře vést skupinku mladších dětí při práci na projektu - dokáže smysluplně rozdávat práci, hlídat celek tak, aby vznikl kvalitní výstup, na kterym se podíleli opravdu všichni, ověřit si, jestli všichni rozumí tomu, co dělají atd.

Na KAŽDÝ z našich dětí bych mohla napsat něco, co se od nich lze učit.
 ronniev 


Re: je resenim "zvlastni" skola, tzn. pro nadane deti? 

(8.1.2008 18:50:47)
Jeno, naprostý souhlas.
Taky mi předchozí příspěvek trochu zaváněl.
Mám nadprůměrně inteligentní děti tři (potvrzeno testy).
Nejstarší sice ve čtyřech letech četl foglarovky, ale vyprávět komukoli cokoli tak, aby to nezasvěcenec pochopil, byl pro něj nepřekonatelný problém ještě ve škole.
Prostřední v první třídě jako by nic sčítal z hlavy trojmístná čísla, ale vzpomenout si, kam co dal, neumí dodnes.
Dcera má v pěti letech lepší orientační smysl než já a je bez problémů schopná tlumočit z angličtiny do češtiny a zpět (na své úrovni, samozřejmě - chodí do jazykové školky) - ale zelená a modrá se jí pletly ještě loni a snídani s večeří zaměňuje občas doteď.
A na druhou stranu má můj syn ve třídě chlapce s určitým druhem autismu, na kterém je jeho "jinakost" občas trochu znát, ale na druhou stranu co ten ví o minulém století se zvláštním přihlédnutím k vojenským uniformám a zbraním, to by mu mohl závidět i vojenský historik.
Tož tak.
 Jája 
  • 

Re: je resenim "zvlastni" skola, tzn. pro nadane deti? 

(14.1.2008 23:16:31)
Jestli jste to pochopila tak, že ostatní ";jsou něco míň", tak jste chápala špatně. Prostě umí něco jiného. Víte, já kdysi pracovala jako vychovatelka u dětí v pomocné škole (8-letá docházka, po ní má dítě umět číst, psát malá a některá velká písmena a scítat a odčítat do 20. Bohužel ne každé to zvládne), pracovala jsem u romských dětí a měla jsem možnost poznat děti idiotické a kretenické - to není nadávka, ale odborné psychiatrické označení pro nevzdělavatelné děti nebo děti na samé hranici vzdělavatelnosti, případě vychovatelnosti. Můžu proto srovnávat a hodnotit, co dítě může, ale třeba nechce, jestli mu rodiče péči dají nebo nedají. Je mi vždycky neskutečně líto, když vidím chytré dítě, které rodiče zanedbali. Víte, kopat kanály může opravdu úplně každý, ale ne každému bylo shůry dáno a pak je neskutečná škoda jeho talent a nadání zahodit. Když budou chyrří kopat kanály, dostaneme se tak leda na úroveň rozvojové země. Proto si vážím všech rodičů, kteří nelitují prostředků a třeba si sami utáhnou opasky a dají všechny možné a dostupné prostředky do vzdělání svých dětí.

Mám privátní patronát nad 9-letým vietnamským chlapcem. Jeho maminka se sice česky domluví, ale chlapci chybí znalost českých a evropských reálií. Nemá mu je kdo dát. České dítě se doma od rodičů dozví, kdo to je Josef Lada, Mikoláš Aleš a další, zná pohádky a dětské veršovánky. Ten můj Vietnamec jedl vánoční cukroví poprvé v 6 letech, kdy mu ho dala ochutnat učitelka ve škole, jeho maminka letos na Vánoce, kdy jsem jim ho dala já. Když jsme ho vzali na výlet do jeskyně, nevysvětlil doma vůbec, kde byl, ve slovníku to slovo nebylo, a tak jeli za týden s rodiči na výlet ještě jednou. Řadu věcí, které české děti znají, nikdy neviděl, navíc musí rodičům tlumočit, protože on česky umí velmi dobře. On napíše diktát z češtiny na jedničku, další hoch, co ho máme doma - 16-letý student střední školy - napíše stejný diktát na trojku. Měl ale smůlu, jeho rodiče u něj na vzdělání zrovna dvakrát nedbali. Přesto to jsou oba kluci chytří a šikovní a oba bych je ráda jednou viděla na vysoké škole. Myslíte, že je to špatně, když chci, aby z nich něco bylo?
Tož asi tak.
 asmara 


dnes už jsem přesvědčená,že to řešení je.. 

(9.1.2008 11:44:26)
Moje dítě/dnes 9let/ také patřilo k těm nadanějším.V pěti plynně četl/a MMCH naučil se to opravdu sám,písmena jsme naučili my,ale jak skládat slabiky,to už mu tak nějak "docvaklo"/,sčítal a odčítal do 100 a stále ležel v encyklopedíích/v geologii a znalosti lidského tělo už ho nestíhám/.Nepřišel mi ale tak geniální,abych ho vyčlenila z kolektivu školkových kamarádů a nastoupil do běžné sídlištní základky.S paní učitelkou byla celkem řeč,takže četl pro třídu,dostával úkoly navíc a nudil se jen přiměřeně.KOncem druhé třídy jsem o jazykovce,kam odešli ti nadanější ze třídy ani na okamžik neuvažovala,protože jestli synek něco upřímně nenáviděl,tak angličtinu :-(
Bohužel je teď ve třetí třídě sloučili,rázem jich není 16,ale skoro 30 a nová paní učitelka miluje vycpané děti.Syn je stále premiant,ovšem s napomenutím ve čtvrtletí za zlobení/chápejte-houpání na židli,cvakání propiskou,zírání z okna/.Když jsem se pí.uč.pokoušela vysvětlit,že se pouze nudí,bylo mi řečeno,ať nekritizuji její výchovné metody.....no comment.Nebudu to teď v pololetí hrotit,ale do čtvrté třídy nastoupí určitě do jiné školy v okolí,která bude jeho potřeby respektovat/už mám jednoho favorita a dojíždět bude jen kousek/ a pokud mu nadání vydrží,problém vyřeší osmileté gymnázium.
Abych to uzavřela,po dnešních zkušenostech,už bych hledala specializovanou třídu pro nadané.
 10.5Libik12 


Re: dnes už jsem přesvědčená,že to řešení je.. 

(9.1.2008 12:14:32)
nadání mu vydrží, má-li ho.

hezký příklad toho, co tu řešila Jena.

I pro ty "nenadané" je popisovaná třída hrobem a mělo by nám to vadit.
 slovenka3 


Re: dnes už jsem přesvědčená,že to řešení je.. 

(9.1.2008 16:09:13)
U nas osmilete gymnazium nevyriesilo nic. Bolo to omnoho horsie nez predtym na sukromnej zakladke. Zacali sme na beznej statnej zakladke, na konci skolskeho roka, uz z vyucovania nic nebolo, behali sme po lekaroch, lebo cez 3. vyucovaciu hodinu zacalo pravidelne boliet brusko. Lekari nenasli ziaden zdravotny problem. Jedine, k comu sme sa prepracovali bolo podozrenie na stres z nudy. Najprijatelnejsie riesenie bola sukromna skola, kde sa detom venovali viac, viac ich rozvijali. Pri nastupe do 2. triedy mali deti evidentny naskok, zrovnalo sa to asi za 2 mesiace. Bez ucenia na jednotky a sustavne poznamky o nesustredenosti, chaos vo veciach a podobne. Brusko sa polepsilo. Po nastupe na 8-rocne gymnazium odsabotovala skolu uplnou nekomunikaciou so vsetkymi. Neprijali oni ju ani ona ich. Nie je vodca, iniciator, bola tam zufalo sama. Jedinou prijatelnou autoritou bola zemepisarka. Zda sa, ze ako pedagog to jedina zvladla. To sa stihlo do prveho rodicka a bola jasne, ze takto nie. Prestup na Budanku povazujem za zachranu, pretoze tato stranka sa skludnila. Zas vo svojom normalnom rozsahu komunikuje so svetom, nadalej sa neuci a staci to na pohodove znamky, nadalej ma chaos a nadalej niektore veci nefunguju. Vsetci jednotne konstatuju, ze je sikovna, inteligetna, ma velky rozhlad (z kniznice nosi knihy po 10, viac nepoziciavaju a je schopna zhltnut denne jednu), fyzicky velmi obratna a sikovna, na svoj vek dost drobna. Jazyky neznasa, ale nejak to na nu napadalo, takze slovensky, cesky, pasivne nemecky, od skolky anglicky. K tomu ja viem, ze nebude stat v cele, nenadviaze kontakt, nema ziadne ambicie, straca aj dolezite veci (naposledy pas a povolenie k pobytu pre cudzincov) a vybavovat nebude ani elementarne veci, radsej sa zosype, nez by povedala neznamemu cloveku "Prosim vas, poradite mi...?" (aj ked nikto znamy na dosah nie je, sama si poradit nevie a je naozaj v uzkych), dolacit ju urobit nieco, co nechce, je nadludsky vykon. Radsej zbori cely svet, nez urobit neoblubenu malickost. Kedze pedagogovia komunikuju a nevystrkuju ju, aj s tymi jej inostami je to pre nu v specializovanej skole lepsie. Druha strana je nekomunikacia aj s rodicmi, pokial chcu nieco, co jej nevyhovuje (napriklad poriadok, system,...), co je na dialku riadne narocne a po pravde ma dost nici. Tak som si tu trochu vyliala dusu a hrrr s novymi silami do dalsieho boja.
 Líza 


Re: dnes už jsem přesvědčená,že to řešení je.. 

(9.1.2008 18:26:32)
Slovenko, tomu nerozumím. Popisuješ ji jako poměrně nepoužitelnou Marťanku ;-), ale jestli správně chápu, tak je v Praze na intru. Takže asi musí bejt schopná si věci zařizovat, ne?
 RENATA + SYN 11 LET 


Re: je resenim "zvlastni" skola, tzn. pro nadane deti? 

(16.1.2008 21:17:56)
ahoj, přečti si můj článek z 15.1.08 , třeba ti v pomůže. Renata
 veronika 
  • 

školka i škola stejně 

(7.1.2008 10:26:06)
hm, tyto znalosti kluci mají taky, když chci večer číst pohádku, mladší, ani ne 5ti letý, křičí Pohádku néééééé a nese encyklopedii. Starší je prvňák, ve škole se nudí, protože počítání do 7 je docela otrava, když ho právě začíná zajímat násobilka, číst umí pomalu, ale umí, vyrobil si dvě knížky o autech, sám vymyslel, namaloval, napsal, a ve škole se má učit poznávat písmenka. Učitelka zatím navrhla, aby se nenudil, jenom časopisy pro předškoláky, on má přitom zájem o učení a poznávání něčeho nového. Syn má učitelku rád, chodí rád do školy, ale nudí se tam už. A bohužel, nemá to asi u nás moc řešení. Mladší bude mít 5 let v dubnu. Má obrovskou slovní zásobu, momentálně prochází spisovným mluvením, což je docela zábava, když řekne že by chtěl "jen málo teplé mléko, raději vlažné", ale má problém s výslovností. Umí napočítat, no ani nevím do kolika, kousk za stovkou ho to přestává bavit akončí, když starší syn přečte slovní úlohu, mladší od hraní s autíčky volá odpověď. Začal spojovat písmena do slabik.
A ve školce máme jenom dvě třídy, mladší jsou od asi 2,5 ruku do 4-5, podle data narození, starší jsou ti ostatní, až do předškoáků. Náš syn je mezi těmi mladšími. Pochopitelně se nemusí učit poznávat barvy, zná je už i anglicky, nemusí se učit počítat do 5, asi pod vlivem staršího zná násobky 10, a násobilku do 10 - 15 zvládá dovćela rychle, i když zatím na prstech, co se ostatní děti učí česky, on už umí v angličtině. Angličtina je totiž to jediné, co se můžou učit navíc jinde než doma, jak jinak zaměstnat jejich mozek a využít ho.
A tak mám z individuálního přístupu ve školce i ve škole pocit, že je to jen moc řečí o ničem.
školku i školu bereme jako dopolední hlídání a až odpoledne se vlastně dělá něco, kde se učí, kde se něco dozví, kde se rozvíjí.
 Taodvedle 


Re: školka i škola stejně 

(7.1.2008 12:23:44)
Veroniko to co umi tvuj 7-lety syn , umi i moje stejne stara dcera, a taky se trochu nudi ve skole, ucitelka je fajn, dava ji ukoly navic, dovede ji zaujmout necim jinym. Ale nezda se mi ze by byla chytrejsi nez ostatni, jen ji tyhle veci zajimaji trochu drive a vice nez ostatni deti.
 veronika 
  • 

Re: školka i škola stejně 

(7.1.2008 12:35:38)
a tobě nevadí, že sedí ve třídě, nudí se na čtením písmenek, nudí se nad počítáním do 7, nudí se vlastně kromě psaní pořád?
mně to vadí

jenže hledat jinou školu nejde, není jakou, tato je v našem okresním městě ta nejnáročnější,, nejde totiž jenom o první třídu, ale i o to, co bude dál, třeba ještě i v té 5.

takže se učíme doma sami, a ve škole je proto, že se to musí a proto, aby s naučil fungovat v kolektivu, i když to už dávno umí
 Jája 
  • 

Jakou školu? 

(7.1.2008 13:17:53)
Veroniko,jestli stojíš o radu,tak bych ti doporučila vybrat kvalitní státní ZŠ a z 5.třídy přemýšlet o víceletém gymnáziu(rovněž kvalitním).Ty kvalitní jsou totiž většinou taky velmi náročné,takže se předpokládá přibližně stejná úroven dětí.Pokud vím,tak u soukromých škol(až na pár vyjímek) jde především o to,aby rodiče hodně a ochotně zaplatili,o vědomosti až tak nejde.Ty jsou až na 2.místě,dětem je sice vštěpováno,že jsou super,nejlepší,...ale srovnání s vrstevníky většinou nemáš žádné(pokud ještě navíc schází známkování).A když se pak náhodou dítě ze soukr.školy ocitne na kvalitní státní,tak se nestačíš divit,že nic vlastně neumí...
 Taodvedle 


Re: školka i škola stejně 

(7.1.2008 16:26:24)
veroniko ona se ale nastesti nenudi, protoze maji skvelou ucitelkou a tridu rozdelenou na polovinu, takze je jich vetsinou ve vyucovani 8 deti, a kdyz je hotova dostava jine ukoly. Takze jsem opravdu stastna za pani ucitelku, ale nemyslim si ze by mela nejake vysoke IQ , u moji dcery je to spis sikovnost. i kdyz vzdy podle lekaru byla tak min. pul roku napred. Ale nemyslim, ze jet o zazracne dite. Ale hodne premysli, vsude kde chodi, ale je taky hodne pratelska, ma spoustu kamaradu. Je tak par mesicu jen po predu .
Ted prisla domu ze se chce ucit franzousky, ale to si musi pockat do 5 tridy, od 2 . bude mit Anglictinu.
No a kdyby ji to hodne nudilo muze prejit do 2 tridy. nebylo by to neco pro vas, kdyz ucitelka moc nespolupracuje?
 veronika 
  • 

Re: školka i škola stejně 

(7.1.2008 21:44:02)
zítra máme rodičák, minule jsem chtěla, aby mu dávala víc práce, tak se jí poptám, co vlastně dělá v hodinách, syn říká, že mánějakou práci navíc, ale není to o moc těžší, takže aspoň malinká změna je v tom, že nemusí trávit čas čekáním na ostatní ale může si dělat svým tempem aspoň o malinko víc

jinak tento článek právě nebyl o mimořádně nadaných, těch je pár, ale právě o těch, kterých je dost, a jsou jenom o něco víc vepředu ve srovnání s ostatními a je škoda toho nevyužít a nechat je jenom čekat, až je ostatní doženou. Nebo jsem to pochopila aspoň takto
 Bumbi&05,08,10 


Re: školka i škola stejně 

(7.1.2008 23:49:41)
Holky, ono nejde o to, zda vaše děti jsou nebo nejsou zázračné...

Stačí, že jsou v první třídě napřed a nudí se tam, resp. nemusí se učit nic nového... Po pár letech prostě rezignují, když zjistí, že pro jedničky nemusí vyvinout zvláštní úsilí.

Mluvím z vlastní zkušenosti - nejsem nijak nadaná, jen jsem byla možná rychlejší, bystré dítě. Do první třídy jsem šla s tím, že jsem četla, psala, počítala - naučila jsem se to tak nějak mimochodem sama, rodiče byli pěkně v šoku, když na to přišli.

Na základce jsem sice sem tam dostala "zvláštní" úkoly, ale moji kapacitu to prostě nevytížilo. Nenaučila jsem se ve škole učit. Osobně základku z hlediska svého vzdělávání považuji fakt za velkou mizérii a chyby nadělané tehdy si nesu stále. Nikdy jsem se už pak nenaučila pořádně učit.

Nepodceňujte to, i když děti nejsou Einsteinové, je dobré jejich kapacity vytížit, aby "nezlenivěly" jen proto, že jsou o něco bystřejší, než horší průměr třídy (podle kterého se většinou jede).
 Taodvedle 


Re: školka i škola stejně 

(8.1.2008 8:34:34)
Bumbi a co by bylo pro tebe nejlepsi kdyz jsi byla mala?

Veroniko vlastne mas pravdu. Ja mam s Noemi problemy s chovanim, ale myslim ze je to k vuli jeji male sestre, mozna je to i skolou, nevim kde to spada to jeji chovani. Tezko se v tom tez vyznam, mame tezke obdobi. Chova se jako pubertacka. Ve skole jsme zmenili skupinu. ucitelka je ale opravdu vyborna, myslim si ze kdyby Noemi mela na vyssi tridu ze by nam to rekla. No za tyden mame pohovor tak uvidime.
 slovenka3 


Re: školka i škola stejně 

(8.1.2008 15:10:52)
Danielo, ja som sice pri nastupe do skoly nevedela citat a pisat a zrejme ani vynimocne pocitat. Ale tiez som dlhe roky nerobila nic, lebo nebolo treba. Do skoly som chodila, lebo sa to tak robilo. A ak sa obcas pritrafilo nieco zaujimave, tak som to zhltla. Ale to bolo prilis zriedkavo. Ja by som brala vsetky aktivity rozvijajuce myslenie, predstavivost, logiku, vytvaranie niecoho, preskumavanie, ako co funguje, rozoberanie, hladanie pricipov, technika, stroje, pristroje, abstrakcia az po konktretnom priklade. Najzabavnejsie, k comu som sa sama prepracovala bolo pocitat priklady z matiky. Syn napriklad robi experimenty vsetkeho druhu, vsetko rozobera, skuma zvnutra. Samozrejme ma to druhu stranu, pamat mam zufalu, takze az do maturity - vratane - som si vsetko odvodila. Vtedy mi nesvitalo, preco ma za to odvodenie vzorca na maturite pochvalili, moja priprava na maturitnu skusku pozostavala asi z 2 hodin, kedy som si precitala vypracovanu pripravu dobrej duse z ucnovky. Jemu to postacilo na stvorku. Zato o slovenskych a ruskych spisovateloch som nevedela nic. Aj pri velkom usili mi to v hlave neostalo. A fyzike som sa venovala s potesenim.

To nie je univerzalny navod. Spoluciacka, ktora do nasej triedy pribudla v maturitnom rocniku by na predchadzajucej skole nepresla z matiky. U nas ju nevedela lepsie, ale bola ina konstelacia - v jej prospech. Dnes je z nej celkom znama slovenska spisovatelka, len zasnem, kolko knih napisala a uspesne sa predava. Uz vtedy zila vo svojom vysnenom svete inde ako my.

A iny priklad, nasa gymnazialna trieda bola spolovice sportova. Aby mohli byt sportovci v stredisku vrcholoveho sportu, museli podavat sportove vykony i nejake povinne skolske. Sport ich vytazoval dost intenzivne, niektorych spickovych sme v skole stretavali len obcas. Tomu vzdelavaniu, ktore sme my podstupovali vela nedali. Ked som hladala kontakty na stretavky, zadala som ich mena do vyhladaca a sypali sa stranky, kde sa o tych hviezdach pise.

Vychadza mi z toho induvidualny pristup, mensi pocet deti v triedach, aby vysiel nejaky cas na rozvoj toho, co prave ten jednotlivec potrebuje.

Dcera na Budanke nie je rovnaka ako ostatni. Rozdiel oproti predchazdajucej skole je v tom, ze predtym bolo 29 deti nejakych podobnych (myslim tym, ze rozdiely medzi nimi boli menej vypukle a ucitel mohol ist s vacsinou rovnakym tempom a bolo to primerane) a 1 uplne mimo. Teraz je v triede, kde ich myslim 18 a kazdy je nejaky iny. A jej ta inost zrazu nerobi zdaleka taky problem. Byt inym je tak normalne, ze to nevylucuje z kolektivu a ona uci sa nazivat s tou roznostou. Medzi nadanymi detmi je vyssie percento deti s poruchou pozornosti, roznymi dis...., autisti a podobne (podla slovenskych vyskumov viac lavakov).
 JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) 


Re: školka i škola stejně 

(8.1.2008 16:44:59)
Nedokážu si představit 29 podobných dětí. Přesněji řečeno ještě nikdy jsem neviděla tolik podobných dětí pohromadě, natož aby se náhodně sešly v jedný třídě.
 slovenka3 


Re: školka i škola stejně 

(8.1.2008 21:57:59)
Slovo "podobnych" nie je dostatocne vystizne, preto som do zatvorky napisala, ako to myslim. Dcera hovorila, ze ked povedala vtip, nikto nic, tak povedala ten isty o 3 roky starsim kamaratkam a spolu sa zasmiali. Casta situacia. Aj ja si na podobne situacie spominam. Dvojfazove smiatie. Prvykrat som sa smiala, ked bolo rozpravanie vtipu pred vyvrcholenim, pretoze mi uz bolo jasne, ako to dopadne. Po dopovedani sa zasmial kolektiv a za tym este raz ja, ked som si uvedomila, ze nieco tak trivialne im svitalo tak dlho. Kto nevedel, ze sa smejem druhykrat uz na nom, mohol mi este prist na pomoc s vysvetlovanim. :(

Aby som pomohla dcere zvladavat take situacie (tazko povedat niekomu, ze som dostala do vienka rychlejsie myslenie a menej trpezlivosti na rychlost, ktoru on dostal), radila som jej otipovat si ludi a rozrecnit sa len u tych, ktorym to mysli podobne. Ze predide tym neprijemnym situaciam, ked ju ti, co nepochopili zacnu doucovat v tom, co ona preskakuje ako jasne. Tiez som ju ucila komunikovat s ludmi tak, ze si ma uvedomit svoje myslienkove pochody a hoci by spontanne vyslovila len povedzme kazdy treti krok, musi vacsine ludi detailne povedat kazdy krok, ak chce, aby ta informacia preputovala. Co je celkom nezaujimava drina, takze clovek sa casom pouci a hovori len vybratemu okruhu, ktory tiez chape kazdy treti krok.
 JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) 


Re: školka i škola stejně 

(11.1.2008 15:25:46)
Slovenko, předpokládám, že Tvá dcera dělala nějaké testy na výši IQ. Mohla bys napsat jaké IQ má? Spíš pro zajímavost - chtěla bych vědět jaký je v tomto ohledu rozdíl mezi ní a některými našimi nadanými dětmi, které s vyprávěním vtipů problém nemají.
 slovenka3 


Re: školka i škola stejně 

(12.1.2008 20:00:50)
Ma obavu, ze sa bavime na rozdielne temy. Nadane deti mavaju niecoho viac a niecoho menej. Moja dcera nie je meradlom pre ziadne ine dieta. Kazde dieta je nejake a 2 rovnake neexistuju a v tej kategorii nadanych je pestrost velka.

Vyska IQ kolise podla veku, aktualneho rozpolozenia a podobne. K mojej dcere - Vo vsetkych doterajsich IQ testoch jej vychadzali hodnoty nad hranicou 130 a tym patri do kategorie deti, ktore sa nazyvaju nadane. Zaroven tym ma pravo sa stat clenkou detskej Mensy, co vyuzila a po uspesnom absolvovani dalsieho kola testov sa uchadzat o studium na Gymnaziu pre nadane deti Budanka, co tiez urobila.
 JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) 


Re: školka i škola stejně 

(13.1.2008 9:04:02)
Slovenko, ptala jsem se proto, že jsi příklady s nepochopením vtipů, dala do souvislosti s její inteligencí (ostatní tak rychle nechápou). Já jsem přesvědčená, že problém není v inteligenci, ale v empatii a dalších sociálních dovednostech, protože řada dětí s vyšší inteligencí takovéhle problémy nemá.
Nerada slyšim, když rodič nadanýho dítěte říká, že dítě nezapadá kvůli inteligenci - ono to samozřejmě zní líp, než říct, že nezapadá kvůli povaze, ale odvádí to pozornost od toho, kde je třeba řešit příčinu.

Ale nenapalas kolik přes 130 dcera má... nad hranicí 130 naměřili na Zš a SŠ IQ i mně a problémy s ostatníma dětma jsem neměla.
 Líza 


Re: školka i škola stejně 

(13.1.2008 11:04:49)
Tak ono těch 130... předpokládá se, že baj oko by těch 130 měla mít většina lidí, kteří jsou schopni absolvovat VŠ...
 JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) 


Re: školka i škola stejně 

(13.1.2008 11:10:40)
Tak tohle nevim, ale každopádně odpověď přes 130 nebyla dostatečnou odpovědí na to, abych si mohla udělat srovnání s jinými dětmi, které znám.
 Zuzana, Filip 04+Mandy 06 


Re: školka i škola stejně 

(13.1.2008 13:02:25)
Ačkoli v principu souhlasím s Jenou (i s Lízou), musím tohle trochu upřesnit. Mezi testy IQ jsou rozdíly. Test Menzy je specifický a je nastavený tak, aby IQ 130 + odpovídalo 2 % populace. Zároveň je to test neverbální a měří de facto schopnost logického uvažování v prostředí grafických (+matematických) podkladů (nevím, jestli se vyjadřuju teď úplně správně). Dělala jsem kdysi standardní test u psycholožky, vyšlo mi x. Dělala jsem test Mensy a vyšlo mi o 30 bodů méně! I kdyby to byla klesající inteligence vlivem staroby, 30 bodů je velký rozdíl. Ty testy byly prostě odlišné.
Manžel byl členem Mensy, jejich testy udělal s přehledem, má snad něco mezi 140 – 150. Problémy v sociální oblasti má nepatrné, jeho vtipy (myslím improvizace) jsou v 90 % skvělé, v 10 % úplně blbé. Komunikuje dobře, jsem si skoro jistá, že dlouholeté soužití s prosťáčkem mu v tom výrazně pomohlo. Písemný projev má ale stále špatný, něco jako motivační dopis před cestou do ciziny mu musím psát já – píše prostě kraviny. Anglicky moc neumí a není schopen se naučit. Prostředí Mensy zná, s předsedou se zná dlouhá léta, ale naše děti by na gymnáziu Buďánka viděl velmi nerad (Zatím to ostatně vypadá, že to ani nehrozí...)

 Zuzana, Filip 04+Mandy 06 


Re: školka i škola stejně 

(13.1.2008 15:11:13)
Milado,

vypadá to, že stavba půjde rychle, stěhovat bychom se mohli příští jaro. Kovbojka s umístěním do školky nás ovšem nemine. Filip bude ale pak předškolák, tak snad ho někde vezmou (a chtělo by se mi doufat, že s ním i jeho sestru, když tam bude mít sourozence). Jinak bych je pak zkusila poslat do té školy v Ž. je to od nás coby kamenem – taková fajn procházka. U té základky mi záleží hlavně na tom, aby tam ty děti nikdo zbytečně nedusil. Kluk je ve školce od začátku v pohodě, myslím, že by nemusel mít problémy.

 Líza 


Re: školka i škola stejně 

(13.1.2008 14:05:01)
Zuzano, ano, to je samozřejmě další aspekt těch Mensáckých testů - ony zkoumají jen některé složky IQ, běžná klinická psychologická vyšetření ti intelekt vyšetří podstatně podrobněji a zachytí tam i věci, které se v testech Mensy nijak neprojeví. S ohledem na to je ale možná i trochu zavádějící tvrdit, že mám IQ tolik a tolik, pokud to vyšlo v testech Mensy, protože možná že někomu jinému než třeba tobě by naopak mnohem méně vyšlo v kompletních psychologických testech IQ - kde by se například odhalilo, že v jiných oblastech to taková sláva není.
To nepíšu proto, že by lidi, kterým v testech Mensy vychází hodně bodů, byli hloupí. Ale proto, že se málo mluví o tom, jak jsou relativní a že postihují jen některé oblasti inteligence.
 Zuzana, Filip 04+Mandy 06 


Re: školka i škola stejně 

(13.1.2008 14:45:18)
Ano, je to přesně tak. Mensané jsou vlastně ve dvouprocentní skupině populace, která má nejlepší schopnosti v jakémsi neverbálním logickém uvažování. Nic jiného se tam neměří. Nejedná se tedy o IQ v pravém slova smyslu a o nějakém EQ už vůbec nemůže být řeč. Neměří se tam ani takové složky inteligence, jako je fantazie, tvořivost nebo intuice – a ty jsou zrovna podle mého názoru velmi cenné.
Celkově se domnívám, že i pro „nadané“ děti je vhodnější rozmanitější kolektiv a modernější metody výuky. Až kdyby bylo dítě naprosto neadaptabilní a hluboce nešťastné, volila bych cestu separace někam na gymnázium Buďánka. Ono to je hlavně těžko realizovatelné. Jak říká Jena - každé dítě je šikovné na něco jiného (a někdy se to nedá tak snadno měřit, jako matematická inteligence). Nemůžeme je přece v druhé třídě všechny někam odseparovat, aby se rychle učily právě ten svůj obor a nestrádaly soužitím s ostatními dětmi. Hluboký zájem o něco mohou rozvíjet formou zájmové činnosti. Od školy očekávám něco jiného.
 JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) 


Re: školka i škola stejně 

(13.1.2008 21:34:07)
Zuzano, díky za vysvětlení.

Já teda mluvila o testech IQ, který zahrnujou i jazykovou a další složky.

Testy šéfa mensy jsem viděla na netu, ale myslela jsem si, že to je prostě jen nějakej test na logiku a nenapadlo mě že by takhle úzkopofilová záležitost mohla bejt pro někoho zásadní.
 Zuzana, Filip 04+Mandy 06 


Re: školka i škola stejně 

(14.1.2008 10:14:49)
Jeno,

já jsem pochopila, že slovenka mluvila spíše o testech Mensy (i centrum nadani apod. – to jsou vsechno iniciativy predsedy Mensy (dnes už možná bývalého - nevím) Václava Fořtíka. Pro vstup na gymnázium Buďánka je předpokladem IQ 130 + právě v tomto testu Mensy.
Tento test je takto osekaný proto, ze Mensa je mezinárodní organizace a cílem bylo, aby mohli dělat podobny test lidi na celém světě bez ohledu na jejich kulturní a jazykové prostředí.
Má to ovšem svoje mouchy. Hlavní mouchou je to, že tomu říkají test IQ, ale testuje se jen jedna složka inteligence. Není proto nic divného, že členové Mensy někdy vykonávají podřadná zaměstnání, mívají v životě neúspěch, často si volí spíše technické obory…Můj manžel by mohl sice někoho oslňovat výsledky tohoto testu (což nikdy nedělal, protože pochopil, jak je to pofidérní), ale z angličtiny měl čtyřky, nezná příliš abstraktní slova, neumí napsat souvislý text, neumí odhadnout lidi ani situace, neumí rozlišit podstatné od nepodstatného, plácá se v detailech... Na gymnáziu Buďánka by měl ovšem dveře otevřené.
Slovenka je smutná, chápu, že jako tonoucí se chytá svého stébla (vysoké IQ!) a posílá svou dceru do prostředí, které bude tolerantnější (vůči jejímu nízkému EQ nejspíš). Lidi jsou ale přece mnohem barevnější, není potřeba v dětech pěstovat pocity výlučnosti ani pocity méněcennosti kvůli nějakému trapnému IQ.
 slovenka3 


Re: školka i škola stejně 

(13.1.2008 20:42:08)
Jeno, priklad s nepochopenim vtipov som dala do suvislosti som inteligenciou. Dcera si uvedomovala suvislosti, ktore si ti rovesnici neuvedomovali. Gratulujem, ze tvoj inteligentny manzel rozprava vtipy, na ktorych sa vacsinou ludi dobre pobavi.

Čo sa týka empatie, tej má dcéra zúfalo málo, snažím sa zo všetkých síl ju v tom posúvať koľko je len možné. Ma akysi zavan LMD, ja pozorujem prvky autizmu, ani jedno nema velky rozsah.

Co sa týka IQ je verejnou informaciou, že na vstup do Mensy i na Budanku je limit 130, je neverejne a jej osobne, o kolko viac dosiahla. V tomto respektujem, ze ak bude chciet zverejnovat urobi to ona a nie ja.

Poznam plno deti i dospelych s vyssim IQ a mnohe z nich dostali niekde viac a inde menej. Celkom casto menej v empatii, vztahoch, socialnej oblasti, emociach, deti sa pomalsie napreduju v sebaobsluhe (casto ich to ani nejak extra nezaujima) (toto vsetko sa mojej dcery tyka). V ziadnom priprade to neznamena, ze vsetky. Len sa to v tejto skupine vyskytuje castejsie. Aj moje dieta ma niecoho viac a niecoho menej. To bolo prve, co u nej v 3 rokoch svietilo - ta nevyvazenost. Myslim si, ze nezapadanie mojej dcery je z dovodu, ze niekde dostala viac a niekde menej. (Aki stastni ti, co dostali len viac). Pre take deti, ako je ona, je potrebne, aby mali individualny pristup a venovali sa im pedagogovia, ktori tomu rozumenju. Samozrejme si nemyslim, ze Budanka ako taka je zazrak, ktory vyriesi vsetky problemy. Ale jeden okruh nam vyrazne polepsil. (Iny okruh zas polepsili spolubyvajuce baletky - od zakladov hygieny sme sa posunuli k znackam a vlastnostiam kozmetiky.) Ostava este plno prace pre nas rodicov. Povzbudujuce je, ze za ten rok, co je z domu sa popri roznych vylomeninach riadne posunula dopredu.
 JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) 


Re: školka i škola stejně 

(13.1.2008 21:14:50)
Slovenko, takže se shodnem, že to, že nezapadá není kvůli vysoký inteligenci...

O manželovi jsme snad nic nepsala, jeho IQ jsem nikdy nezjišťovala :-)
 slovenka3 


Re: školka i škola stejně 

(13.1.2008 23:40:43)
Jeno, ospravedlnujem sa, toho manzela zrejme spomenul niekto iny.

Co sa pricin neporozumenia so zmienovanymi rovesnikmi tyka, myslim si, ze problem zacina rozdielnym IQ a pokracuje obojstrannym nezaujmom...
 ronniev 


Re: školka i škola stejně 

(8.1.2008 18:57:55)
No vidíš, jak je každý jiný...
Já mám přesně stejnou zkušenost, na základce jsem se nikdy nemusela nic učit, a taky ostatně proč - připadalo mi celkem normální, že všechno umím ze školy.
Když jsem přišla na gympl, tak mi zlaté časy skončily, ale že bych měla potíže "naučit se učit"? To ne. Spíš jsem měla potíže "donutit se učit", ale to nesouvisí s inteligencí, nýbrž s leností... :-)
A vzhledem k tomu, že jsem pak vystudovala i vysokou, tak to nejspíš takový průšvih nebyl.
Takže bych to s tou nudou "z předstihu" tak tragicky neviděla. Problém je podle mě v tom, když škola dětem učivo znechutí nudným výkladem, protože to, co člověka zajímá, se naučí snadno a ještě rád.
 Lída+2 


Re: Jak to jednou budeme resit? 

(7.1.2008 12:10:18)
Chce to hledat školu...synova úča v třetí třídě oprášila chemii a fyziku...oktanový číslaa podobný radosti...:-DDDDDDDDDD
 Jája 
  • 

Re: Jak to jednou budeme resit? 

(7.1.2008 21:49:05)
U nás třeťáček šokoval učitelku dotazem na dvojkovou matematickou soustavu. Ocenila jsem, že i poslala za učitelkou matematiky na 2.stupni, ta nejprve zalapala po dechu, ale slíbila, že to najde a vysvětlí a taky našla a vysvětlila. Dvojkovou, trojkovou, šestkovou, desítkovou i dvanáctkovou. Děcka se tím nějaký čas bavila a pak jaksi samovolně přišla na to, že desítková je docela pohodlná a víc už to neřešila. Zato je zajímal vesmír a jazyky (dneska ve 24 letech umí 3, z jednoho má státnice a chce další).
 Zdeňka 
  • 

Jájo, nevymýšlíš si náhodou? 

(9.1.2008 21:55:39)
Jájo, jsem ročník 78 - tedy je mi o 6 let více než tvému synovi. Byla jsem ročník, který tenkrát celonárodně dostával nové učebnice - dostali jsme i nove učebnice matematiky. Kdosi tenkrát vymyslel, že když nás naučili množiny, že nám pomocí nich vysvětlí i dvojkovou, trojkovou .. soustavu. (protože jednou budeme pracovat s počítači, tak se nám to bude hodit :-)). A nacpali to do knížek pro třetí (nebo už druhou?) třídu. Nějak se mi nechce věřit, že se podle těchto knížek neučilo ani šest let - a vůbec se mi nechc věřit tomu, že si paní učitelka nebyla schopna vzpomenout na to, co učila před třemi lety (tři roky po nás se to totiž ještě učilo - vím že jsem to vysvětlovala holčičce o tři roky mladší než jsem já...) Co se neučilo, bylo v jinych soustavach počítat - ale to si snad inteligentní dítě dokáže odvodit samo, pokud ho to opravdu zajímá. Mimochodem, k čemu jsou prosím tě dobré (jazykové) státnice? Nějak mi to uniklo, teda když pominu fakt, že má-li je někdo před maturitou, tak ho možná nebudou nutit dělat z jazyka maturitu...Ale k čemu je to dobré prakticky, to je mi fakt záhadou.
 Líza 


Re: Jájo, nevymýšlíš si náhodou? 

(10.1.2008 4:14:30)
Tak my v učebnicích taky ty dvojkové a další soustavy měli. Prostě jsme je přeskočili a spousta lidí, co znám, taky. Tak třeba to paní učitelka neučila ;-)
 veronika 
  • 

Re: Jájo, nevymýšlíš si náhodou? 

(10.1.2008 8:25:40)
státnice z jazyka smysl má, je rozhodně jednodušší získat práci (pro kterou je nutná znalost cizího jazyka) se státnicí než ez něho a čím víc státnic, tím líp, v tomto ohledu
 Barča, 2kluci 
  • 

Re: Jak to jednou budeme resit? 

(10.1.2008 8:18:13)
No nevím, ale můj 17letý syn má tři jazyky už 3roky. V 11 letech byl týden v Anglii u indické rodiny (byl vybrán pro dobrou znalost jazyka, jel se staršími žáky). V patnácti byl v Eurotýmu v Rakousku (musel se domluvit dvěma jazyky - opět vybrán učitely, opět jel se staršími studenty pro znalosti jazyků). Znalost 3 jazyků ve věku tvého syna mě v dnešní době fakt neohromuje.
 M+4 
  • 

Re: Jak to jednou budeme resit? 

(7.1.2008 14:41:56)
Proč ty superchytré děti nedáte rovnou do druhé třídy? Znám případ z okolí, kde to tak udělali k naprosté spokojenosti :-) Není povinnost chodit ZŠ celých 9 let, některé třídy se po přezkoušení můžou přeskočit. Nebylo by to jednoduché řešení ?
 Markéta 
  • 

Re: Jak to jednou budeme resit? 

(7.1.2008 14:48:12)
presne to si rikam taky, neslo by to sice ve vsech pripadech ale v mnoha a to, ze ty deti casto neumi psat se prece da dohnat pokud je uca ochotna a dite i rodce spolupracuji.
 JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) 


Re: Jak to jednou budeme resit? 

(7.1.2008 14:53:36)
Nejsem rodič školáka, jen tipuju :-)

Protože každý rád napíše, že jeho dítě čte, ale to třeba ještě neznamená, že počítá apod.
A z těch dětí, které čtou, ne každé čte s porozuměním.

Je tu někdo, jehož předškolák umí psát psacím písmem a umí psací písmo číst?

Rodič má možnost mluvit jen o tom, v čem jeho dítě vyniká.
Učitel musí investovat čas a energii do toho, co mu nejde. A tam dítě obvykle nepostupuje zdaleka tak rychle jako v tom, k čemu přirozeně inklinovalo díky do určitý míry jednostranýmu vzdělání.
 Markéta 
  • 

Re: Jak to jednou budeme resit? 

(7.1.2008 14:57:51)
s tim psacim pismem je to sporny,dnes neumi psat ani deti na gymplu, proste to radsi nacvakaj na kompu. ani ja neumim psat hezky a jsem za pocitace vdecna. samozrejme, ze dokazu psat psacim pismem, ale casto po sobe to psaci pismo uz neprectu, smim do druhe tridy ? ;-)
 JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) 


Re: Jak to jednou budeme resit? 

(7.1.2008 15:01:35)
Markéto, mně nejde o krasopis, mně jde o funkčnost.

Když si chceš rychle zaznamenávat delší text, tak skoro jistě budeš psát psacím, protože to je rychlejší. Zrovna tak umět psací text přečíst v životě často potřebuješ (přinejmenšim v našich zeměpisných šířkách).

Kdyby nikdo děti nenaučil číst psací písmo, tak první, kdo by z toho šel do vrtule by byli rodiče :-)

učitelce to může bejt šumák - tý by jen ubyla práce :-)
 Markéta 
  • 

Re: Jak to jednou budeme resit? 

(7.1.2008 15:07:08)
ja vim o co ti jde :-)
jen si rikam, ze pokud je to psani opravdu to jedine, co by predskolak neumel, tak by se o te druhe tride mohlo uvazovat, pokud ovlada jemnou motoriku (kresi, podepise se tiskacim ...) samozrejme musi rodice a skola spolupracovat.
 JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) 


Re: Jak to jednou budeme resit? 

(7.1.2008 15:23:26)
To jo. Ale takových dětí je fakt hooodně málo.

U nás letos z 18ti prvňáků četla třetina. Celkově máme 50 dětí a z toho celku opravdu nadaný 4 (což považuju na nadprůměrnou hustotu podpořenou tim, že rodiče od nás očekávají větší podporu nadání, než v jiných školách). Z těch 4 všestranně rozumově nadaný, sociálně zralý, samostatný a cílevědomý je jedno (třeťák). Má prostor jet svým tempem, protože každý dítě u nás má svůj individuální plán - přehled kam pokračovat. Přesto je v "osnovách" jen o pár měsíců napřed, oproti tomu, co se od třeťáků očekává. Hlavní rozdíl mezi nim a ostatníma dětma vidim spíš v tom, že on tomu učivu, kterým prošel, opravdu rozumí. Můžeš ho vyzkoušet z čehokoli kdykoli a stabilně bude úspěšnej. Prostě nemá potřebu ulítávat někam daleko dopředu, spíš chce všemu rozumět do hloubky. Takže zatim ještě dělá učivo třetí třídy a přesto se nenudí.

Ty ostatní nadaný děti jsou v něčem hodně napřed, ale v něčem se musí hodně snažit, aby stíhaly "standardní požadavky".
 Barča, 2kluci 
  • 

Re: Jak to jednou budeme resit? 

(8.1.2008 7:31:57)
Tak s tebou fakt souhlasím. Můj starší syn, když už jsme u toho uměl jen počítat a to asi do 100, číst ne ani se o to nikdy nezajímal, ale měl všeobecný rohzhled (byl zvídavé dítě) a učitelky ve školce mu říkaly malý dospělý. Základní školu zvládal lehce a v páté třídě na doporučení třídní učitelky (ve škole se nudil)přešel na osmileté gymnázium. Žádné problémy nenastaly. Dle psycholožky je nadpr.inteligentní, cílevědomý - silná osobnost. A to je právě náš problém. Zasáhla nás puberta a náš mladík (17let) prohlásil, že už nebude za šprta a stejně známky nejsou důležité. Dělal v rámci školy srovnávací test (přijímací zkoušky na VŠ) a celorepublikově uspěl na 97% - zkoušky byly z češtiny, angličtiny,němčiny, matematiky, přírodní vědy a inteligenční test - tím se ujistil, že blbej není (jeho slova). Známky bych ani nijak neřešila, horším problémem je, že neuznává "autority", tedy uznává, ale jen ty přirozené. Odmítá prostě některé profesory, kterým nevěří např. z důvodu měnících se názorů apod. Potom diskutuje a trvá si na svých názorech - to je momentálně náš kámen úrazu. My s ním problém nemáme, diskutujeme s ním od mala a to je asi naše chyba ve výchově.
Můj mladší syn (8let) zase od 2-2,5 roku uměl písmenka, ale ve školce třeba vůbec nemaloval, nerad se zapojoval do kolektivní činnosti, prostě byl svůj. Nyní ve druhé třídě nemá problém s učením (máme jedničky), po vyšetření psycholožkou (důvod nešikovnost) bylo zjištěno, že je nevyhraněný (vodící oko i ruka pravá, přesto určité činnosti upřednostňuje levou) a má poruchu soustředění. Jinak je dle vyšetření také napr.inteligentní a já čekám, kdy se ta inteligence projeví, protože je úplně nepraktický, dělá jen to co zrovna potřebuje apod.
Naše paní učitelka mě utěšuje, že to se vytříbí až kolem čtvrté nebo páté třídy, kdy se začne projevovat jestli je dítě opravdu napr.inteligentní (tím myslím všeobecný rozhled né, že umí před nástupem do školy číst nebo počítat).
 Barča, 2kluci 
  • 

Re: Jak to jednou budeme resit? 

(8.1.2008 7:49:49)
Nějak jsem to odklepla aniž bych to dopsala. S mladším synem si právě všímám více okolí ve třídě. Jsem překvapená kolik dětí umělo před nástupem do první třídy číst, počítat. Jsem ale také překvapená kolik rodičů se s dětmi učí dopředu, aby dítě vyniklo. Dle naší učitelky máme ve třídě děti prostě rychlejší a děti pomalejší, těm pomalejším se holt musí více věnovat, ale těm rychlejším musí nachystat "práci" právě z důvodu toho, aby se nenudily. Těch rychlejších zase tolik není(dle jejích slov), ale je poměrně dost těch, kteří jsou naučeni dopředu.
Když srovnávám ZŠ dnes a před 10lety, tak musím říct, že se dnes učitelky opravdu snaží ty rychlejší (chcete-li inteligentnější) děti nesrážet, v mnoha školách jsou individuální učební plány, na doporučení psychologů se dá i ročník přeskočit. Pokud mám dojem, že moje dítě je prostě "inteligenčně jinde" než jeho vrstevníci tak dnes je možnost psych.vyšetření a na tomto základě bych jednala se školou. Kdyby to bylo tak jednoduché už před 10lety tak bych toho vážně hned u staršího syna využila.
 Karin 
  • 

Výhoda vlastního názoru 

(9.1.2008 11:54:04)
Barčo,
ale ten problém nemá Tvůj syn, nýbrž jeho profesoři (bohužel, musím dodat, mají "moc" začít škodit, budou-li chtít).
Že jste se synem odmalička diskutovali, to je jen dobře, a nenech se zviklat míněním, že paní profesorka se prostě MUSÍ respektovat a basta. Být tebou, byla bych pyšná na to, žes dokázala vychovat svéprávnou osobnost, která si nesedá na zadek z dámy, která v hodinách nudí a čerpá sebevědomí pouze z faktu, že se jí podařilo vystudovat pedagogickou fakultu.
Měla jsem příležitost ochutnat školství v Česku i v Anglii - a musím říct, že ta anglická zkušenost mi byla mnohem příjemnější i užitečnější. Karin
 Barča, 2kluci 
  • 

Re: Výhoda vlastního názoru 

(9.1.2008 13:01:00)
Já taky jsem na něj pyšná. Je v pubertě a taky dokáže vytočit, v tomhle je normální. Mě to jen mrzí, protože např. minulý rok byly opravdu velké problémy. Mě nejvíce vadí pokrytectví paní ředitelky, která po velkém průseru, podle mě - v kabinetě řekl jednomu vyučujícímu do očí co si o něm myslí. Vyučující se mu vysmál, že beze svědků je silnej, ale před ředitelkou si netroufne. Troufnul a ještě odmítl svůj komentář odvolat, že by lhal tak by to nemělo cenu. Ředitelka s ním mluvila ještě hodinu (takové to: Ty takový inteligentní kluk, nikdy žádný problém, ble, ble ble) dokonce mu dala za pravdu, že by jí také ruply nervy v jeho případě. S důtkou jsem počítala, ale za stejný přestupek dostal ještě dvojku z chování. Zajímavé bylo, že ta dvojka byla jednohlasně odsouhlasena, ale např. třídní učitelka se to dozvěděla až ode mne (to samé proběhlo u řed.důtky). Ono je toho víc, prostě, zrovna v tomto období jde hlavou proti zdi a nechce pochopit, že je to zbytečné plýtvání energií.
 Barča, 2kluci 
  • 

Re: Výhoda vlastního názoru 

(9.1.2008 13:03:34)
Všechny problémy si řeší opravdu sám (pokud si přímo paní ředitelka nepozve nás, ale to bylo fakt jen 1x), nesnáší takové to běhání rodičů a žehlení průšvihů nebo prospěchu.
 Ivka +Magda9 + Honzik2 
  • 

psaní 

(13.1.2008 22:51:38)
Naše dcerka se narodila v říjnu, šla do školy tedy v pěti, protože už uměla číst i počítat. Psát ne, protože to je opravdu o velmi jemné motorice. A ta přichází s tréningem, nikoliv s nadáním.
Řešili jsme to jinak: šla do první třídy a dokud se učili psát, bylo to celkem OK. Když už uměla všechna písmenka, začala zlobit, čmárat po sešitech, ničit věci, zkrátka se tam nudila. Proto po konzultaci u psycholožky (víc jak hodinový celkový IQ test vyšel přes 130) a po složení rozdílových zkoušek přešla rovnou do třetí třídy. Dnes je v páté, sociálně tam tedy úplně nezapadla, ale rozvíjela se tam, paní učitelka ji podpořila.
Pevně doufám, že se dostane na 8-mileté gymnázium, kde se bude moc rozvíjet dál.
 Lída,3 kluci a holka 


Re: psaní 

(14.1.2008 8:56:42)
Ivko, tak to jste na tom podobně jako my s nejmladším klukem - ten je na konci září. Přeskočil čtvrtou třídu, teď je v tercii osmiletého gymnázia (ve 12 letech). Naštěstí ale sociálně zapadl naprosto bez problémů, on má na tohle šťastnou povahu. Přeju vám hodně štěstí :-)
 JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) 


Re: Jak to jednou budeme resit? 

(7.1.2008 14:58:37)
Pardon, jednostranýmu nadání, nikoli vzdělání...
 Lída,3 kluci a holka 


Re: Jak to jednou budeme resit? 

(7.1.2008 17:43:02)
Jeno, já se hlásím - můj tehdy předškolák uměl psací písmo číst, nikdo netušíme, jak se to naučil. Psát ho neuměl, protože i to tiskací psal jako čuně, měl trochu problémy s jemnou motorikou.
Já jsem jako předškolák psací písmo uměla psát i číst... dostal se mi tehdy do ruky slabikář .-)
 JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) 


Re: Jak to jednou budeme resit? 

(7.1.2008 17:53:29)
Lído, vaši rodinu nepočítám - u vás je vyjímečnej spíš ten, kdo ani jednou nepřeskočil ročník :-)
 Renata, Tom-6 let, Vítek 3 roky 
  • 

Re: Jak to jednou budeme resit? 

(7.1.2008 19:19:43)
Já mám předškoláka s odkladem pro opožděný rozvoj řeči, a tím myslím fakt pozdě-ještě ve 4 letech řekl jen 5 slov a všechno ostatní sděloval prostřednictvím obrovské zásoby encyklopedií, letáků, obrázků všeho druhu, výběr nosil pořád u sebe... Dostal dokonce nálepku dítěte s autistickými rysy, ačkoliv o 2 roky později je jasné, že je to normální kluk levák s jednoznačne nerovnoměrným vývojem. Je obrovsky napřed v práci s čísly, s mapami, encyklopediemi všeho druhu, písmena zná už roky-ale hlavně díky školce, protože já jsem záměrně převáděla pozornost jinam, nemylsím si, že mu zásadně prospěje umět číst, což on si myslí dávno, když neuměl pořádně mluvit, vůbec kreslit, měli jsme co dělat s jemnou motorikou a tak. Kde jsem ale nečekala protitah, to byla právě školka, potom, co jasně vyloučili autismus (v kolektivu funguje normálně dobře), začali mu právě písmenka, počítání, hodiny atd. přihrávat s tím, že dítě je nadprůměrně inteligentní s obrovskou pamětí a úžasnou schopností orientace. To jsem na něm viděla taky, ale dlouho mi trvalo, než jsem je přiměla k pochvale za šišaté, ale konečně trochu kulaté kolečko a tak. Nedostatky měli tendenci zlehčovat, a s chutí podporovali rozvoj toho, v čem u našeho kluka měli velký úspěch.
Je hezké mít úspěch, ale prospěšné pro něj jsou spíš ty hodiny dřiny při nácviku hlásek, které se každá fixují déle než půl roku a na které se Tomík extra mračí. Každopádně mu odklad dost pomohl v řeči a hlavně v sociální oblasti a pro mě je teď mnohem normálnější, paradoxně mám fakt radost, že se zatím nenaučil číst:-))). Z něčeho, co ho baví, musí přece mít radost i v té důležité první třídě, jako ostatní děti, spolu s učitelkou. Být jiný nemusí být extra požehnání.
 *Šárka* 


Re: Jak to jednou budeme resit? 

(10.1.2008 9:28:12)
Ještě jsem nedočetla všechny příspěvky, ale reaguji na psaní Jeny, která zmiňuje, že ne všichni nadaní předškoláci čtou smyslupně, s porozumněním a zvládají psací písmo.

Moje zkušenost:

Můj syn (nyní 16) byl přesně takové dítě, o kterých se tu vede debata. Naučil se číst tím způsobem, že se občas zeptal na nějaké to písmenko, sám se je naučil spojovat a vnímat text. To bylo někdy mezi 4-5 rokem. Po pátém roce četl to, co ho bavilo, v jeho případě převážně sportovní stránky novin :-). Krom sportu ho zajímly věci jako převody měn, vzdálenosti.. obecně tabulky, grafy atd. Počítal a převáděl velmi hbitě, sledoval s námi zprávy a měl slušný rozhled.

Nastoupil do klasické první třídy dobré ZŠ. I když ze školky přišly impulsy, zda by neměl nastoupit před 6. rokem, nepřistoupili jsme na to. Hlavně s ohledem na jeho nepraktičnost, např. oblékání, určitou úzkostlivost, kterou projevoval v neznámých situacích a také na to, že neuměl psát psacím písmem (nepotřeboval to, psal tiskacím).
První třídu zvládl tak, že si do školy nosil paklík hokejových kartiček a s tichým souhlasem pančelky si je pod lavicí pročítlal. Odpoledne jsme ho pak museli zkoušet z údajů na zadních stranách :-)). Škoda, že si nevybral lukrativnější zálibu, i když s jeho tehdejším snem, stát se v dospělosti generálním managerem NHL, jsem docela souhlasila.

První stupeň ZŠ přežil bez problémů, .. noviny, knížky, PC, později internet, kamarádi, sport. Ve třídě patřil za chytrého, dokonce jednou přišel s tím, že se ho kamarádi ptali, zda na to nebere nějaké prášky :-)).
Na druhý stupeń nastoupil do vcelku náročné matematicko - inform. speciálky, kde bylo podobných dětí víc. Bez problémů zapadl, našel si kamarády a asi po roce zabojoval s tím, s čím většina z nás na sš .. že nejde všechno samo a že se občas musí učit. Známky až na jednu výjimku na úrovni vyznamenání, žádné jedničky od shora dolů.
Nyní je v prvním ročníku velmi slušného gymnázia a podle všeho je mezi spolužáky v lepším průměru. Na první prokazatelné výsledky si pár dní počkáme, ale podle všeho to bude jedna trojka a zbytek mix jedniček a dvojek.

Jsem pyšná na své chytré a bezproblémové dítě (ťuk ťuk), je to fain kluk. Víc mě těší, že zapadá mezi své kamarády a nemá jen svůj svět, jako když své vrstevníky čímsi předčíval.
Zatím to tu nepadlo (nebo jsem se k tomu nedočetla), ale některé děti, viz můj syn, se prostě v některých etapách svého vývoje předběhnou a pak se časem srovnají. I to je třeba brát na vědomí při úvahách o přeskakování tříd či krkolomném dojíždějí do speciálních škol.
 Jáša, dva kluci 
  • 

psací písmo v pěti letech 

(11.1.2008 9:25:09)
Syn se v pěti letech naučil psát psace sám podle předlohy z nějakého slabikáře. Neměla jsem z toho velkou radost, měla jsem strach, že se něco naučí špatně, hlavně napojování písmen, nemohla jsem s ním stále sedět a psát. Ale zvládnul to dobře a ve škole pak trochu doladil, je fakt, že při přeskakování 1. třídy to byla velká výhoda.
Znám ale u známých případ, že kluk přeskočil první třídu, protože uměl číst a počítat a psát psace neuměl vůbec. Učitelka v druhé třídě mu dovolila ze záčátku psát tiskace a psací písmo se doučil. V matematice dostával jiné příklady, protože byl napřed. Všechno jde, jen se musí chtít. A to je ten problém.
V současné době řeším u ml.syna ve druhé třídě matematiku - je v ní dost napřed a příšerně se nudí. Učitelka to řeší tím, že ho nechává doučovat spolužáky. Já chápu, že má učitel spoustu práce s dětmi, které jsou pomalejší, ale proč se jim musí přizpůsobovat i ti nejrychlejší? Proč někde jde pracovat individuálně a jinde je to neprůstřelné?
 ZuziP 


Re: Jak to jednou budeme resit? 

(14.1.2008 19:45:10)
Jeno, nas Alex precita akekolvek pismo, aj pisane.
Je schopny pisanym aj pisat, ale len so strasnou nechutou. :-)
 JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) 


Re: Jak to jednou budeme resit? 

(14.1.2008 21:08:58)
Já myslela, že Alex už chodí do školy :-o
Jestli je předškolák a psacím píše nerad, tak proč jím píše? Věci, který dělá ze svýho zájmu asi nedělá nerad a na druhou stranu pochybuju, že zrovna Ty bys to do něj cpala přes jeho odpor, tak jsem teĎ naprosto zmatená...


Projektový vučování je výuka, kdy různý předměty jsou spojeny do jednoho tematickýho celku - my třeba letos máme na celej rok "Země v našich rukou", šli jsme postupně od podtématu Pardubicko, přes Českou republiku k Evropě (tu děláme teď) a pak nás čekají Asie, Afrika, Austrálie, Antarktida, Amerika a oceány.
My to teda máme pravidelně jeden den v týdnu - většinou 4 týdny na dílčí téma (např. příroda Parubicka), některý školy udělaj tu a tam jeden projektovej den a některý školy mají projekt naopak intenzivněji, než my (ale těch je zatim minimum).
 ZuziP 


Re: Jak to jednou budeme resit? 

(14.1.2008 21:20:07)
Jeno, pisane ho proste zaujimalo... kym sa ho nezacali ucit v skole - uz v predskolskej vychove, tu sa to uz vtedy uci. Precvicovanie pisania neznasa, pisane duplom.. takze aj ucitelka z toho polavila a nechala ho pri tlacenom.

Alex sa uci matematiku prvacku, v spanielcine je stale predskolak.
 slovenka3 


Re: Jak to jednou budeme resit? 

(7.1.2008 17:54:36)
Uvazovala som na tym, ci presunut moje dieta k starsim, presnejsie som sa zaoberala tym, ci ju dat o rok skor do skoly. nie je to dobre riesenie, skor len z nudze. Pretoze hlavne mensie deti su len intektovo vopred, vo vsetkych ostatnych oblastich zodpovedaju svojmu veku. Takze sa 5-rocne dieta potrebuje aj hrat, nevie sa o seba v niektorych oblastiach postarat ako o rok starsie dieta. Nebudem, tvrdit, ze je to spravna cesta pre vsetkych, ale mne sa osvedcila, dat deti medzi seberovnych rovesnikov, cize do triedy medzi nadane deti. Vekovo budu k sebe primerane, zaujmy mavaju v oblasti vzdelania hlbsie nez ostatne deti (hoci zm pestrejsich oblasti) a tak budu vyrastat z ich pohladu ako normalne deti medzi normalnymi detmi, pretoze ich normou bude ta trieda v kotrej budu. Ziadne elitarstvo, ako si niektori myslia. A s takymto normalnym sebavedomim mozu potom budovat pre nich nenormalne vztahy s celym tym vacsinovym svetom, ktory je iny a s ktorym sa v extremnejsich pripadoch musia naucit komunikovat jeho jazykom, rovnako, ako ked sa ucia anglicky. Najskor kazdy svoju materincinu a potom tie dalsie. Nevyhoda je, ze nadane deti, teda deti s IQ nad 130 alebo tiez deti ktorym to mysli hlbsie, rychlejsie,... tych je 2% obyvatelov, co znamena s velkou pravdepodobnostou dochadzanie do nejakeho hustejsie osidleneho miesta.
 Líza 


Re: Jak to jednou budeme resit? 

(8.1.2008 6:22:05)
M, to může mít spoustu důvodů. Nejen, jak píše Jena, že třeba je napřed jen v některých předmětech (to se ostatně dá řešit i tak, že ten předmět dělá s jinou třídou). Ale třeba i proto, že to dítě nemusí být natolik sociálně zdatné a zralé, aby zvládlo docházku do vyšší třídy, s jiným kolektivem, se staršími dětmi, mezi nimiž bude "jiné". Například.

Nevím, do jaké kategorie by spadala Verča, kdysi jsem jí dělala na stránkách o nadaných dětech ten jejich testík a samozřejmě mi přišlo, ať je kontaktuju, že je nadaná - mně přijde prostě "jenom" chytrá. Jenže ji beru trochu komplexnějc; nevím, zda by pro plachého introverta, pomalého s běžnými činnostmi, bylo řešením jít po výkonu a tlačit ji dopředu za každou cenu. Ani jsem neuvažovala nad jakýmkoli přeskakováním čehokoli. Díky dobré škole a dobré třídní se ve škole až na výjimky nenudila, a zatímco se ostatní děti trápily nad čtením, ona se celou první třídu učila takový věci, jako převlíknout se na tělocvik za dobu kratší, než je trvání přestávky, nebo návrat domů se všemi svršky, s nimiž do školy odešla. Našla ve třídě výborný kolektiv dětí, mezi nimiž se cítí dobře, a to je to, co jí pomůže být v životě šťastná - ne to, jestli udělá čtvrtou třídu letos nebo za rok.
Chápu, že ve školách s konzervativnějším přístupem to takhle dobře dopadat nemusí, ale Verča intelektuálně rozhodně nezakrňuje (projekty), a přitom mílovými kroky dohání to, v čem měla rezervy (sociální zdatnost). Myslím, že je třeba myslet na to, abychom dítěti umožnili harmonický vývoj po všech stránkách, ne jen po té intelektuální.
 Zuzana, Filip 04+Mandy 06 


Re: Jak to jednou budeme resit? 

(8.1.2008 15:32:51)
Lízo,

musím souhlasit, vidím to podobně.

Moje děti jsou malé, starší na génia nevypadá (zatím ho baví jen sporty – hlavně takové, kde je nějaká šance se zabít) napadá mě k tomu ale jedna myšlenka.

Připadá mi, jako by lidi nechápali, že ohromující znalosti fyziky nebo matematiky ve druhé třídě nemusí dát dítěti do života vůbec nic nebo skoro nic. Neúspěchy v sociální oblasti v mladším školním věku mu zato udělají na duši takové šrámy, že budou i pro budoucí profesní život pořádným hendikepem. A kdybych měla tzv. nadané dítě, co bych udělala pro jeho spokojenost? Třeba bych ho přihlásila do dramatického kroužku (hra na někoho jiného :-)) nebo na nějaký kolektivní sport. Zdejší matky ale chtějí své dítě dál zahlcovat informacemi a požadují to i po učitelích. A dál budou naříkat, že jejich dítě nemá kamarády, neumí spolupracovat, nikdo ho nechápe… Místo aby ve školách požadovaly zrovna třeba projektové vyučování, které by mohlo být vynikajícím řešením specifických potřeb jednotlivých děti.
 ZuziP 


Re: Jak to jednou budeme resit? 

(14.1.2008 19:53:18)
Zuzano, pockaj pockaj, to trosku prekrucujes a zjednodusujes.

Ano, su matky, ktore radi svoje deti zahlcuju... ale su aj deti, ktore sa same radi zahlcuju informaciami. Ja mat dieta, ktore hlta fyziku, tak ho podporim v tej fyzike a nevidim na tom nic nenormalne.
Taketo deti dramatickym kruzkom a ani kolektivnym sportom casto neuspokojis, pretoze ich zaujima nieco ine.. alebo by si ho nasilu cpala tam, kam nechce? Myslis, ze tym by si posilnila jeho socialne schopnosti?
Ja si myslim, ze je dolezite, aby decko robilo to, co ho bavi a kde sa citi dobre. Pre jeho dusicku je podla mna toto to spravne.

Projektove vyucovanie... co to je? To je u vas bezne a da sa to lahko vybavit?
 Zuzana, Filip 04+Mandy 06 


Re: Jak to jednou budeme resit? 

(14.1.2008 22:23:12)
ZuziP,

pokud by se mé dítě v předškolním věku (nebo mladším školním věku) necítilo dobře ve společnosti vrstevníků a nechtělo by si občas jen tak zaběhat, zaskákat nebo se s dětmi něčemu zasmát, dělalo by mi to určité starosti a hledala bych možnosti, jak mu tyto zážitky zprostředkovat. I různé tvůrčí aktivity nebo péče o malé zvířátko apod. by mi připadaly vhodné jako určitá protiváha předčasné jednostrannosti. Nějakou skulinku bych někde určitě našla (a pokud bych nenašla, vyhledala bych zřejmě rovnou psychologa). V předškolním věku mi prosté hraní, případně nápodoba praktických činností – třeba zahradničení nebo vaření, připadá mnohem užitečnější pro budoucí rozvoj schopností než studium konkrétní vědecké disciplíny.
 ZuziP 


Re: Jak to jednou budeme resit? 

(14.1.2008 23:24:03)
Zuzano, pokial by moje dieta v predskolskom veku najradsej lezalo v knizkach a encyklopediach, tak mu to dosytosti doprajem.
Pomedzitym mu ukazem aj ine veci a urcite spolu najdeme nejaku "detsku" zabavu, ktora ho tiez bude bavit.

V ziadnom pripade mu ale nedam najavo, ze studium nejakej vedeckej discipliny nie je uzitocne, ze si ho neprajem a ze by mal robit radsej nieco ine... verim, ze si to tak nemyslela ani ty.

Myslim, ze pre rozvoj dietata je najlepsie, ak dieta berieme, akceptujeme a respektujeme take ake je aj s jeho zaujmami, ak mu ponukame, ale necpeme mu veci len preto, ze si my myslime, ze tak je to spravne.
 Lea a dva kluci 
  • 

Re: Jak to jednou budeme resit? reste to rozhodne 

(8.1.2008 11:35:57)
Mám vlastní zkušenosti,sama jsem si v dětském věku opisovala texty tiskacím písmeny z novin a v 5 letech jsem odešla sama k zápisu do školy.Bohužel mě tam pan ředitel tehdy nevzal, na základce jsem se ukrutně nudila a vždycky seděla s někým kdo propadal, aby se ode mě učil.Na střední se mi to vymstilo, ale i tu jsem dodělala s PVD a mám vystudovanou i VŠ dálkově při dětech.Kluka staršího máme slušný průměr a mladšího máme nadaného, v 6 letech skládal sám el. obvod bez návodu, odmala čte encyklopedie.Navštěvuje hvězdářský kroužek a na prvním stupni dostavál úkoly navíc,aby nezlobil. Na gymnázium se nedostal, protože nám jdou spíše technické předměty tedy matematika než jazyk český(a byl tam trojnásobný zájem a byli jsme první pod čarou, přesto, že jsme se vůbec nijak nepřipravovali na přijímačky).Druhý stupeň Zś je katastrofa, nudí se.Tempo se po odchodu některých chytřejších dětí tak jak u staršího syna velmi zvolnilo...Jen paní učitelka matematiky po nich chce slušné učení. Teď v 8 třídě vyhrál ve škole přírodovědného klokánka (byly tam otázky matika, fyzika, chemie,atd) a byl úplně nejlepší, lepší než deváťáci, Má skoro samé až na češtinu a angličtinu a uvažuje o elektrotechnice. Proto kdo má možnost jakkoliv to ovlivnit řešte to, tyhle děti jsou fakt jiné.
 caira (Vojta1/03,Mates11/04) 


Re: Jak to jednou budeme resit? 

(9.1.2008 13:58:37)
Vzdyt ja si na Tebe taky castokrat vzpomenu :-DD

Zrovna vcera jsme resili, jestli je jedna valka anebo vic!!!???

Desim se, co mne jeste ceka!
Tohle bych fakt pre lety nerekla...

(Synovec je sice chytrej kluk, ale nas mladej ma v urcitych vecech navrch (zemepis, mistopi a hlavne ty dinosauri :D) je to blby priznat, ale je to tak
 Ira, dve dcery 
  • 

Re: Jak to jednou budeme resit? 

(8.1.2008 22:28:52)
Nestrachovala bych se. Dcera umi celou abecedu od ca. 2 let a ted je ji malo pres dva roky a cte jednoducha slova ve dvou jazycich. Jinak je ale uplne normalni. Za extrem povazuji pripad, ktery jsem videla v TV,chlapec znal celou abecedu bezpecne ve 14 mesicich!
 RENATA + SYN 11 LET 


Re: Jak to jednou budeme resit? 

(15.1.2008 22:32:29)
JEDINÉ ŘEŠENÍ VIDÍM - ŽE V KAŽDÉM VĚTŠÍM MĚSTĚ SE V JEDNÉ VĚTŠÍ ŠKOLE VYTVOŘÍ JEDNA 1.-5.TŘÍDA PRO NADANÉ DĚTI, S POČTEM 14 - 16 DĚTÍ VE TŘÍDĚ,S INDIVIDUÁLNÍM PŘÍSTUPEM VYŠKOLENÝCH UČITELŮ KE KAŽDÉMU DÍTĚTI !!!

...Syn chodil do běžné základní školy v Brně… V 1. a 2. třídě bylo dětí 20, ve 3.k nim přiřadili dalších 9 dětí ze třídy, kterou rozdělovali. Celkově byla třída spíš podprůměrná,s výchovnými problémy,každý rok nová p.učitelka. Učivo ve 3. třídě je už náročnější, takže p.uč.měla co dělat, aby to se slabšími dětmi a s počtem 29 ve třídě, nějak zvládla. Rona pomalé tempo a neustálé opakování toho, co dávno znal, deprimovalo, navíc p.uč.když se hlásil říkala, "že jeho vyvolávat nemůže, ona přece ví, že Ron to zná - umí, že musí vyvolávat ty ostatní." Takže loni chodil do školy s myšlenkou "nějak tam to dopoledne vydržet," často prý skoro usnul… Děti se sním přestávaly bavit, posmívaly se mu kvůli hloupostem a on se jich čím dál víc - ač normálně je velmi společenský - stranil. Jediné, na co se těšil, byla 1x týdně odpoledne hodina matematiky v rámci Indiv.Vzděl.Progr.,během asi 20 hodin zvládl dle hodnocení p.uč.učivo 5. třídy, ačkoliv byl ve 3. V ostatních předmětech měl také 1, ale v matice potřeboval několikanásobně vyšší tempo učení - oproti jiným dětem.
Na jaře 07 se Ronymu velice zhoršil zdravotní stav, musel dokonce 2x do nemocnice. Zdejší psycholog mi pak řekl, jak ho ta škola a vztahy v ní silně deprimují, s jakou nechutí tam každý den chodí, že si o sobě mysli, že je to hlavně jeho chyba - že je divnej...a nechce mi tím dělat starosti. Že TO je asi hlavní důvod jeho zhoršeného zdrav.stavu -.zhoršený stav psychický...a doporučil mu změnu školy s většími nároky a tempem výuky…
To se ale lehce řekne...Začala jsem tedy obvolávat školy, ale všude měli plno a žádné nadané děti, či zkušenosti s nimi...prostě ho nechtěli. Psycholog v ped. psych. poradně mi mohl doporučit pouze ZŠ Křídlovickou . V hodině se Ronovi docela líbilo, ale z okraje Brna, kde bydlíme, by musel jezdit už v 6.30h - třemi ráno vždy přeplněnými dopravními prostředky (2x přestup) a pak ještě 500 m pěšky do školy...Musela bych s ním denně jezdit, ranní stres a brzské vstávání ... ve škole by asi zase spal, i když z jiného důvodu.
Poslední možností byla Soukromá základní škola, ,jen 20 minut pěšky od našeho domu. Má jen 1. stupeň po 1 třídě, maximálně 18 dětí v každé. Do 1.třídy se dělají vstupní výběrové pohovory.Každý rok se sem hlásí 3x více dětí, než mohou vzít,mají z ČEHO vybírat. Cílem školy je připravit děti na zkoušky a vstup na 8letá gymnázia. Jediné mínus – školní rok přijde na
26 000 Kč + obědy, což pro mě, jako samoživitelku, není vůbec málo. "Naštěstí" pro nás, ve 2. třídě zde 4 děti odešly, takže tu volné místo měli. Ron tam byl nejprve 2x na celý den ve vyučování. Poprvé jsem viděla, jak mu září oči, když mluví o spolužácích, o škole a dění v ní. Řekl mi, že si připadal jak ve 12tém (!) nebi, že konečně by měl spolužáky, se kterými se dá mluvit, nepřipadá si mezi nimi jako Marťan, konečně se ve škole něco naučí...Vůbec mu nevadilo, že bude muset dohnat rok angličtiny , 2 roky počítačů, že dětí mají více vědomostí z každého předmětu. Bere to jako výzvu, do školy ráno chodí mnohem raději než z ní, přesto, že ho ještě čekají jeho oblíbené zájmové kroužky...Rony si velmi cení, že se ve třídě nikdo nepere, neřve a nemluví sprostě, že je jich jen16. Že dětem vadí i 3, snaží si ji opravit. Co mu trochu dělá problém, je samostatnost, která je tu od dětí požadována a on měl s ní vždy problémy a být celé dopoledne aktivní a ve střehu - po 3 letech "spánku" v bývalé škole. Je mu jen líto, že nikdo ze spolužáků není z našeho okolí, většinou ani z Brna. Uplynulé 3 roky jsou pro něj minulost, o které nechce mluvit. Určitě je takových dětí více…a nejen v Brně. Není to elitářství… Tyto děti potřebují prostě jiné metody, způsob, rychlost a obsah vzdělávání…tak jako třeba děti postižené…Je smutné, když si matka samoživitelka s téměř minimálním příjmem musí ročně půjčovat téměř 30 tisíc - jen proto, aby její nadané dítě mohlo bez problémů dostudovat 1.stupeň základní školy.
Nemyslíte ?!?
 Audrey77 


kdo má nejchytřejší? 

(7.1.2008 11:04:03)
Není to trochu soutěž o tom ,,kdo má nejchytřejší dítě"? Také bych mohla přispět: syn je matematicky a technicky nadaný, počítá i trojciferná čísla, sčítá, odčítá, rozezná sudá a lichá čísla, počítá i anglicky, má technické znalosti...Abecedu zná taky.
Ale rozhodně bych ho nijak nepovyšovala nad ostatní a nevymýšlela pro něj speciální školy. Hlavně ať je šťastný a má kamarády. V jeho snahách ho samozřejmě podporujeme, ale rozhodně nechci, aby se do 3.trídy nudil.
Spíš je zajímavější, čím to, že dnešní děti jsou tak dopředu? Copak my jsme uměli před nástupem do školy číst a počítat? Myslíte, že je to ambicióznějšími rodiči nebo jsou opravdu nové generace ,,programovány" tak, aby zvládly enormní požadavky?
 veronika 
  • 

Re: kdo má nejchytřejší? 

(7.1.2008 11:17:17)
já jsem to uměla...
vždycky to tak bylo, vždycky má mladší sourozxenec výhodu ve starším, slyší od něj spoustu věcí, strší má zase výhodu v tm, že nen už jako malinký ve školce a může se mu věnovat maminka, která je ještě doma na MD s mladším.
Spíš si v současné době víc dětí společnost (i rodiče) všímá. Už je aspoň teoreticky, překonaná doba průměrování a stejnosti, ale jinak si myslím, že rozdíly byly vždycky. Je přece pochopitelné, že pokud jsou rodiče s nedochozenou základní školou, jejich dítě se velice rychle bude lišit od dítěte rodičů vysokoškoáků, má přece úplně jinou slovní zásobu, jiné podněty.

nejde o to, kdo má nejchytřejší děti, taky asi tento článek zaujme víc rodičů těch dětí, kterých se týká, než těch, kteří třeba v těch 5 letech nepoznají barvy.

jde o to, co dál. aby se děti mohly rozvíjet, aby se z chytrých dětí, které mají zájem o učení, nestali zlobiví lajdáci, které znechutila škola nebo už školka tím, že jim nikdo nerozumí, že je nikdo nepodporuje v jejich snahách a zájmech.
§a taky jak jim pomoct k tomu, aby měli kamarády. není to lehké, když na malé vesnici nebo i městě, kam dítě samo může daleko, že jo, když tady nemá sobě rovného kamaráda, který by měl podobné zájmy.Jako malí si rozumí, ale čím jsou starší, tím míň mají zájmů společných.

já to taky vidím na "přežití" do 5. třídy a potom na gymnázium
 10.5Libik12 


Re: kdo má nejchytřejší? 

(7.1.2008 11:33:42)
Já mám radost, že jsou některé děti takto chytré a jejich rodičům to přeji. Ale obavě aby se děti mohly rozvíjet, aby se z chytrých dětí, které mají zájem o učení, nestali zlobiví lajdáci, které znechutila škola nebo už školka tím, že jim nikdo nerozumí, že je nikdo nepodporuje v jejich snahách a zájmech rozumím trochu jako zámince k tomu vyslovit, že to dítě mám tak šíleně chytrý:)

Totiž pokud umí ve čtyřech psát, číst a logaritmovat a to všechno v aj, jsou asi daleko větší možnosti ho zabavit, ne? Jednak ho rodiče, doufám, stíhají, takže s ním komunikují možná více a snáze než my, co děláme s našimi negramoty "kolo, kolo mlýnský", což je většinou mimo naše zájmy, no a do školky nějakou tu encyklopedii unesete, ne?

Jinak gratuluji ke géniům.
 veronika 
  • 

Re: kdo má nejchytřejší? 

(7.1.2008 11:51:46)
k tomu ti můžu říct jenom tolik, že pokud dítě už dopředu zná učivo, jednoduše se nudí. Co dělá normální zdravý nudízćí se kluk? začne si hrát, otravovat, zlobí.
a když si zvykne od začátku, že školu zvládá už tím, že tam chodí a tam to nějak odsedí a vydrží, nenaučí se učit a později můžou (nemusí, ale můžou) přijít problémy, protože ne každýho baví třeba dějepis nebo fyzika a tento chytrý kluk se neumí učita najednou na to dojede. Takže kromě toho, že si zvykl ve škole otravovat, se neumí učit a z chytrýho kluka je otravný lajdák.
bylo to výstižný?
 Lizzie 


Chytré děti 

(7.1.2008 12:30:55)
Veroniko,

souhlasím. V okolí jsem znala holčinu - velice nadaná, ovšem do 5. třídy se ve škole nudila a neskutečně zlobila, pak šla na gymnázium a začala se rozvíjet.
Mám pocit, že česká společnost výrazněji nadané děti stále nedokáže přijmout, malé génii už teprve ne. Vzpomínám si, že nám kdysi učitelka říkala: ,,že speciální školy pro extra nadané děti neexistují proto, že by se zbytečně vyčleňovaly apod."..ale houby. Ty děti jsou prostě jiné, mají jiné zájmy, nároky na poznávání apod., společnost by je měla podporovat a rozvíjet, protože jinak zakrní případně své nadání obrátí proti sobě, což je velká škoda..a těm dětem to víceméně ubližuje/cítí se zneuznané, samy.
Jinak pokud odbočím trochu jinam. Vzpomeňte si, dítě/student může být jen zcela ,,normálně" chytrý a už má samolepku ,,šprt", snad nějaká tradice či co..nejsem génius ani nijak výrazně nadaná, ale mám dobrou paměť a prošla jsem si tím - hrůza, ponižující. Což teprve ti, co mají opravdu ,,navíc".
 10.5Libik12 


Re: Chytré děti 

(7.1.2008 12:41:59)
Problémy nudy a následného zlobení řeší asi mnohem hůře "pitomečci", protože naopak nestíhají.
Navíc přízeň učitelek bývá spíše na straně chytrých, takže bloudící a nudící se průměr má k poznámce a zaškatulkování do lajdáka blíže.
Proč se do doho míchám, když mám blbé děti? (1. na gymplu - četla ve čtyřech, 2. na VŠ neumí číst dodnes) Právě proto, že vím, že chytřejší to maj daleko snazší a pokud je naděje z nich dostat maximum, je to jen a jen na rodičích a to v nejširším slova smyslu (včetně poptávky po specializovaných školkách a školách)
Ovšem odmítám katastrofické scénáře typu: "ten můj genij zvlčí, protože je mimořádně nadaný, ach ouvej", protože i v průměrné škole popluje radostněji. Takže buďte rádi, že jsou takoví.
 veronika 
  • 

Re: Chytré děti 

(7.1.2008 12:45:39)
zase se ale nemá nic přhánět, ne? já jsem uměla číst před školou nezlobila jsem, můj brácha to uměl taky a nosil denně poznámky, a to je jinak docela pohodář, ale prostě se nudil. Jasně, nezvlčil, má doktorát, ale na základku nerad vzpomíná, já taky
 Lizzie 


Re: Chytré děti 

(7.1.2008 12:59:12)
Libíku,

tady jde i o citovou stránku věci - těch dětí se to dotkne a tvůj ironický tón se mi opravdu nelíbí. Nepopírám, že máš chytré děti, ostatně není důvod, ale na všechno koukáš pěkně z patra, což je trochu zvláštní. Jo, spousta lidí si myslí, že chytré děti to mají snažší - jenže něco za něco, ta chytrost může být také kompenzována zvýšenou citlivostí apod. A ty děti sice prospívají, všechno se zdá O.K., ale často se také trápí a v budoucnu se to projeví..Souhlasím s Veronikou a příkladem jejího bratra.
Jo, znala jsem kluka - největší průšvihář, propadl, navíc z dost dysfunkční rodiny a přitom velice chytrý. Což je sice extrém, ten kluk nevyšel ani z devítky a byl rád, že se vyučil, ale jsou i ti, co vystudují a na základku mají ty nejhorší vzpomínky.
Já na ní ostatně také nevzpomínám ráda, a to - jak jsem již zmínila - mezi výrazně nadané nepatřím. Proto reaguji možná tak ostře, já tu odlišnost zažila, byť ještě ve velice nepatrné míře..
 10.5Libik12 


Re: Chytré děti 

(7.1.2008 13:17:08)
Já mám jedno, měřítky článku, velmi blbé dítě. Syn ve čtyřech letech pouze říkal "bambaj jede a ššš", v šesti naprosto nezvládal 1. třídu a v 10 už měl ředitelskou důtku, vzhledem k tomu, že nebyl v žádném případě schopen orientace ve své školní brašně. Základní školu prožil jako outsider a otloukánek do chvíle, než vytvořil základ "zdravého jádra" a pohyboval se na pomezí zákona. Neměl totiž šanci v žádném ohledu dosáhnout pozitivního hodnocení normální cestou, tak se alespoň nechal obdivovat za grázloviny. Dcera (druhé dítě) byla vždycky napřed s čímkoliv, nad dětským skotačením jenom nechápavě mžikala dlouhýma řasama, zatímco si četla francouzsky, pokud zrovna nepreludovala na klavír či nesochala z hlíny abstraktní vyjádření budoucnosti. Mohu proto srovnat problémy a problémy.
 Lizzie 


Re: Chytré děti 

(7.1.2008 13:19:20)
Libíku,

já tvé problémy nepopírám, ale i ty ,,chytré" a ,,bezproblémové" děti je mají.
 10.5Libik12 


Re: Chytré děti 

(7.1.2008 13:32:28)
no to je dobrá poznámka, zvlášť píšu-li o chytrém dítěti ve druhé části příspěvku:)

Já jsem pro řešení podmínek pro nejlepší využití talentu, odmítám jen, že génius je v ohrožení.
 Lizzie 


Re: Chytré děti 

(7.1.2008 14:00:05)
Já zas pouze říkám, že tyto děti potřebuji individuální přístup - a společnost je stále (ne)přijímá všelijak.
Ale to je záležitost mnohých odlišností..
 Markéta 
  • 

Re: Chytré děti 

(7.1.2008 14:07:56)
souhlasim, urcite potrebuji individualni pristup, ...jenze kdo bude to "individuum", ktere se jim bude venovat? ucitelka, ktera ma ve tride 30 deti, to tezko bude delat i pri nejlepsi vuli. take proto, ze deti se dnes podstatne hure soustredi.
 Markéta 
  • 

Re: Chytré děti 

(7.1.2008 14:09:32)
pardon, utekl mi konec

podstatne hur soustredi a strasne moc casu ji zabere pouhe udrzovani jejich pozornosti.
 Lizzie 


Re: Chytré děti 

(7.1.2008 14:31:02)
Souhlasím, že učitelka, která má ve třídě 30 dětí, z nichž jsou jedno, dvě nadprůměrně nadané, x dalších chytré či ,,v normě" a pár s různým stupněm poruchy učení či chování, není individuálního přístupu schopna...to nedokáže sebelepší kantor, může si maximálně děti ,,vytipovat", pomoci jim..ale to jsou jen dohady a nic konkrétního:-(
 Lída,3 kluci a holka 


Re: Chytré děti 

(7.1.2008 17:46:22)
Lizzie, takovou učitelku jsem jednu poznala. Skutečně se takové vyskytují, ale je to strašně vzácné. Tahle už bohužel není mezi námi... :-((
 Lizzie 


Re: Chytré děti 

(7.1.2008 17:50:49)
Já měla v první třídě také štěstí na učitelku - rychle si vytipovala děti, kterým šlo učení ,,samo" (nebo už uměly), poznala dysgrafiky, dyslektiky..apod. a věnovala se jim, což byl na tu dobu jev celkem vzácný.
Dokázala motivovat a zabavit nadanější a naučit problémové, s čímž měla většina dalších učitelů často problémy..
 Ráchel, 3 děti 
  • 

Re: Chytré děti 

(7.1.2008 19:11:56)
Libiku, můj otec i já jsme tedy jaksi patřili mezi nadprůměrně inteligentní (jestli nám to vydrželo, to je ovšem jiná věc :-)) a šli jsme do školy už v pěti letech. Oba jsme měli na základce velké problémy se "začlenit", později i s učením, protože nám jaksi lecos uteklo (dlouho jsme nemuseli absolutně dělat nic a pak jsme se nestačili divit). Já byla totální outsider. Můj brácha byl nejdřív proti mě chudák za pitomce. Oproti mě proplul základkou mnohem lépe. Tak ti nevím. Asi na to nejsou až tak snadná pravidla - asi je to i o povaze daného dítěte, o tom, kdy šlo do školy, rodině a tak dále...
 JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) 


Re: kdo má nejchytřejší? 

(7.1.2008 14:31:29)
Veroniko, proč je problém, aby si prvňák čet encyklopedii? To je zaměstnání, který rozhodně učitelce nepřidělá práci.
My máme děti věkově smíšený a každý dostává úkoly podle svojí úrovně, nikoli věku - klidně může bejt prvňák s třeťákem u stejnýho učiva.

Ale najdou se rodiče, kteří si o svym dítěti myslí, že je lepší, než je.

Ono každý dítě "podává větší výkon", když se někdo věnuje přímo jen jemu, ale když učitelka dá každýmu jinou práci a nemůže u někoho vytrvale sedět, nýbrž přechází, tak záleží i na tom, jak je dítě samostatný, cílevědomý apod. Samotná schopnost přemýšlet o násobilce nestačí.
 Ivana Procházková 


Re: kdo má nejchytřejší? 

(7.1.2008 20:33:16)
Hele Libik,
to není zase taková prča, jak si myslíš, hlavně ne pro to dítě.

Tak jednak takový rodič nemusí svoje dítě vůbec stíhat (kupříkladu moje sestra, která se nějak vymkla rodinným genům, a přitom se jí narodil hošík, který se vymyká také, ale pro změnu na druhou stranu než ona), jednak takové dítě může mít opravdu problém v sociální oblasti, neb si s vrstevníky nerozumí (koho by z pětiletých prcků bavilo čučet celé odpoledne do atlasu světa a bavit se o tom) a většina dospělých ho považje za "divného" a za "troubu" (páč tak působí).

Moje ségra to dvakrát neřeší a tím hůř pro dítě, protože jestli pro něj nebude mít pochopení ani úča v první třídě, tak mám obavy, že má zaděláno na seriózní problém a ne zrovna šťastné dětsví.

Takže ofuky, že rodiče se svými pseudoobavami o rozvoj nadaného dítěte ventilují do světa svoji chloubu z narození génia, moc neberu.
 10.5Libik12 


Re: kdo má nejchytřejší? 

(7.1.2008 23:52:41)
Takový slovník taky používám a připouštím, že článek promlouval k těm jednoprocentním a mimořádným, kam asi ani mé děti nepatří (což se těžko přiznává). Jen jsem řekla, že ve škole (a v životě) to může a nemusí mít každé dítě blbé, jenom se jaksi ctí, že ten chudáček geniální to má horší, zatímco ten pitomeček lajdáckej si to zaslouží.(byť se nudí ze stejných příčin) Někdo tu hledá školu pro své dítě, aby se neučilo blbosti, protože je inteligentní. Tak jo, ten můj idiůtek, ať se klidně naučí telefonní seznam.

Strašně se mi líbí, co k tématu dává Jena. Jde o to, aby pedagog uměl s každým děckem a měl vůli to dělat. Nejsem proti elitním školám, sama pochopitelně vybírám, ale chybí mi obecné nároky na školství a učitele.
Jak jsem psala níže, já jsem za vodou, děcka jsou při své genialitě či blbosti dospělé a vzdělané a to malé je tak geniální, že snad ani do školy nemusí:)
 16.5Salám&Lajka14 


Re: kdo má nejchytřejší? 

(7.1.2008 23:59:59)
Libiku,
ať se učí klidně jízdní řády estonských drah, když bude sám chtít. :o)
Nemám moc čas to rozpitvávat, možná můj příspěvek vyzněl jinak, než jsem chtěla. Každopádně zcela otevřeně a na rovinu přiznávám, že základní škola pro mne byla odporná zkušenost, kterou bych svýmu synovi nepřála zažít, najmě při jeho povaze. A protože některé povahové rysy bohužel podědil i po mně, mohlo by se mu lehce stát totéž. Já vůbec netoužila po tom, aby byl chytrej, naopak...
 10.5Libik12 


Re: kdo má nejchytřejší? 

(8.1.2008 0:18:13)
Legitimně hledáš dítěti dobrou školu, protože nemáš čas apelovat na to, aby všechny byly takové, to je OK.

Zrána jsem se nevhodně připojila k příspěvku, který varoval před zlobivými lajdáky, co vyrostou z géniů. Tak jsem si jenom vzpomněla na to, že málokteré dítě je od přírody zlobivý lajdák a každý zlobivý lajdák se možná těšil do školy a pak viděl. Nebojuji za integraci za každou cenu, nebojuji vůbec.
Jenom si nemyslím, že geniové by měli mít privilegia v tom, že se o ně strachujeme, zatímco ostatním ty nudné školy dopřejeme.
 16.5Salám&Lajka14 


Re: kdo má nejchytřejší? 

(8.1.2008 0:20:03)
V tom s tebou Libiku souhlasím, ale na boje v tomto směru fakt nemám ani čas, ani chuť, upřímně řečeno... podepisování petic je na dvě věci a v oboru nedělám.
 JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) 


Re: kdo má nejchytřejší? 

(8.1.2008 6:07:59)
Libiku, jo.

Já jsem totiž alergická třeba na tohle:

Gymnázium Buďánka podle webovek vzniklo pro děti, které se díky svým mimořádným intelektovým schopnostem vymykají běžnému standardu, bývají nadprůměrně zvídavé, kritické a zajímá je podstata věci; potřebují objevovat, vynalézat, přemýšlet a tvořit, řešit problémy, diskutovat. Potřebují nadstandardní péči, kterou jim obvykle s ohledem na ostatní žáky není možné poskytnout v běžných školách.

Copak tohle neplatí pro všechny děti?

Nebo snad existujou děti, který nebaví objevovat a diskutovat? Copak jiný děti baví tupě sedět a dělat si zápisky nečeho, co jim někdo jinej roztřídil a naservíroval?

JAKÝKOLI dítě u nás ve škole toho zvládne víc, když má člověk čas se mu zrovna víc věnovat. Bohužel ho zdaleka nemáme tolik, kolik by bylo třeba.
 JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) 


Re: kdo má nejchytřejší? 

(8.1.2008 6:16:49)
Teda doufám, že to nezní jako něco proti zakladatelům Buďánky - fandim každýmu, kdo se snaží se školstvim někam pohnout a vim, co to je práce.

Jenom prostě vim, že každý dítě nějaký specifický vzdělávací potřeby, takže je fuk, kdo je má kvůli nadání, kdo kvůli handicapu, kdo kvůli povaze atd.
 Cvičenka 


Re: kdo má nejchytřejší? 

(7.1.2008 11:38:21)
Presne tak. Na tehle diskuzi nejde o to, kdo ma nejchytrejsi deti, ale spise o predani napadu, zkusenosti apod. A jak se rika "potrefena husa se vzdycky ozve", pocitam, ze tu ted budou diskutovat maminky/tatinkove, kteri maji nadane deti (alespon si to mysli a urcite si je nebudeme navzajem prezkusovat, ne?). Zkratka, berme to jako fakt, budme radi, ze jsou zdrave a chytre. ne?

Ja sama jsem z male vesnice, do okresni vyberove tridy v matematice jsem sla od 5. tridy a myslim, ze to bylo fajn. Do 4. tridy jsem byla na mistni ZS, v prvni tride jsem byla dlouho (nekolik mesicu) nemocna a vzhledem k tomu, ze jsem vsechno zvladala uz drive, nemusela jsem opakovat. To by mi jiste na sebevedomi nepridalo.

Spise bych potrebovala znat zkusenosti tech, co dali sve deti do vyberovych trid uz drive, jestli to melo smysl, jestli se deti nevyclenili z mistniho kolektivu apod. Ja sama jsem se v obdobi 5.-8. trida vyclenila a pamatuju se, ze jsem zacala na gymplu trochu "blbnout", protoze jsem chtela zapadnout do kolektivu. Ale pak se to upravilo a ja se srovnala (puberta asi taky zapracovala), tot moje zkusenost.
 Maja 
  • 

Re: kdo má nejchytřejší? 

(7.1.2008 13:24:09)
Já to řešila tak, že starší syn šel o rok dřív (je narozen na podzim), čímž se rozdíl malinko srovnal. V šestce na gympl nechtěl, ale zase je na jazykové škole ( a dobré). Na druhou stranu musím uznat, že je v osmičce, má pořád vyznamenání (na konce sedmičky dvě dvojky) a nehorázně se fláká. Učit jsem ho nikdy nezažila. Z angličtiny má dvojku, protože si slovíčka přečte jen o přestávce před hodinou a když ho nedonutím tím, že ho z nich třeba půl hodiny zkouším, tak se na ně vykašle.
Geniální děti jsou fajn, ale líné geniální děti jsou peklo. :-)
 slovenka3 


Re: kdo má nejchytřejší? 

(7.1.2008 18:17:56)
Majo, "line, genialni deti", to je presne ono. Preco by vlastne mali byt ine? Ved to, co sa od nich ocakava, to zvacsa zvladavaju bez vyvynutia usilia. Ja som nic nerobila az po maturitu. Ze sa treba ucit, na to som prisla na VS pri prvom skuskovom. Dost ma to zarazilo a ucit som sa nevedela. Neefektivne obdobie. Naucila som sa to az asi o 15 rokov neskor, na dalsej VS. Takto by som rozhodne nechcela, aby moje deti absolvovali vzdelavanie. Dnes si hovorim, ze potencial, ktory som dostala, nebol zhodnoteny. Chcela by som, aby nielen preplavavali s hodnotenim, ktorym zalepia oci vsetkym dospelym, ale aby sa aj rozvijali v rozsahu, aky dostali do vienka. Na to ma kazdy clovek pravo. 13-roznu dceru som snad nikdy nevidela ucit sa. Ked sa mala pripavovat na prijimacky na 8-rocne gymnazium a nevenovala sa tomu, manzel to komentoval slovami - "ak tie prijimacky neurobis, bude to zasluzene". Ako to dopadlo? Bola 2. zo 132, brali 60. Zas bezpracne. A o rok na to, po prestupe na inu skolu kvoli stahovaniu,... musela v lete absolvovat dodatocnu skusku, pretoze ani prstom nepohla a neurobila si elementarne povinnosti nutne ku klasifikacii. Co robi dnes? Nic. Slubeny pocitac za same jednotky nebude, ucit sa jej nechce, vzdy zahlasi, ze i tak to vie a zda sa, ze na vyznamenanie to postaci aj bez ucenia, takze bude stipendium. Dobry vysledok, preco by sa namahala viac? A jedneho dna ju zivot dovedie do situacie, ktora nebude takto zadarmo a bude potom vediet zabojovat a pracovat aj ked sa jej nechce, nebavi a nedari sa?
 Lizzie 


Re: kdo má nejchytřejší? 

(7.1.2008 18:49:33)
Slovenko,

s tímto příspěvkem souhlasím, neboť se v něm vidím - celý život jsem se učit nemusela a bohužel to dodnes efektivně neumím a povím ti - začínat s tím je těžké. Na základce i střední jsem byla nejlepší, stačilo přečíst/poslechnout, nehnula jsem prstem. Teď mi chybí jakákoliv systematičnost, disciplinovanost apod. A takových lidí znám spoustu! Všichni chytří, leč tak trochu ztracení...
..zdravím dcerku, zdravím i tebe.
 slovenka3 


Re: kdo má nejchytřejší? 

(7.1.2008 19:38:06)
Lizzie, dik za pozdrav.

Este mi neda pokoj poznamenat, ze je rozdiel medzi sikovnymi a nadanymi detmi. Nic sa neda brat uplne doslova, len si myslim, ze asi vacsinovo. Sikovne deti - to su deti s vysokym IQ (az k 130), v skole obvykle dosahuju vyborne vysledky, do coho sa pustia, to sa im dari, rodicia i ucitelia z nich mozu mat kopu radosti, co ich ucia, to prinesie ovocie. Maju vyborny potencial na vysokoskolske vzdelanie a zvladnutie systematickej prace v zamestnani, aj na narocnejsich poziciach. Nadane deti maju IQ este o nieco vyssie, zial te pozitiva su casto velmi skryte za negativa. Nerobia stereotypne cinnosti, nemyslia konvencne, experimentuju, prerabaju, tvoria, vylepsuju a ked im to nie je umoznene, i tak to robia. Bud sa ten ich potencial usmerni smerom uzitocnym alebo ho pouziju tam, kde nechceme. Zastavit sa to neda. To je rovnako marne ako skusit zabranit melancholikovi smutit ci cholerikovi rozculovat sa. V skole sa casto napriek svojmu intelektu javia ako "neprinosni", niekdy destruktivni, pripadne neschopni. Celkom typicka ziacka knizka moze obsahovat popri lahko nazbieranych jednotkach (na pociatku skoly) poznamky o tom vsetkom, co povyvadzali ci neurobili. Niekedy vystuduju VS, niekedy nie, urcite su skor zriedkavi vzorni studenti na prednaskach ci cviceniach. Aj v praxi potom putuju nestandardnymi cestami. Ich obrovsky potencial, ktori je dobre, aby spolocnost neskor vyuzila je v tom, ze su schopni prichadzat s novotami, menit, zlepsovat. Samozrejme, ak pre to pocas ich predchadzajuceho vzdelavania budeme nieco robit, teda budeme im davat moznost spravne to rozvijat. Minulost takym ludom nepriala a tych, co vedia, ako na to, bude asi dost malo.
 Lizzie 


Re: kdo má nejchytřejší? 

(7.1.2008 21:41:24)
Opět souhlas.
 Iris 
  • 

Nadaným hrozí, že ve škole zleniví 

(8.1.2008 12:15:14)

Ideální by bylo, kdyby škola pomáhala každému dítěti dosahovat stropu jeho individuálních schopností a na každého kladla individuální nároky, tak aby musel blbeček i génius vynakládat přiměřené úsilí. Ale to je asi utopie. Pokud někdo o takové víte, budu ráda za tip (Praha). Řešení nevidím v elitních školách. Mám-li třídu, kde nejhloupější dítě má IQ 130, pak je jasné, že taková třída bude mít vysoké procento dětí přijatých na školy vyšších stupňů a všeobecně úspěšných i s třeba neschopnými učiteli. Co jsem si zjišťovala o školách pro nadané děti, utváření pracovních návyků pozornost moc nevěnují, spíš naopak tam mají víc volnosti - kdy ,případně jaký ukol vypracují.
 caira (Vojta1/03,Mates11/04) 


ja to jako soutez neberu 

(7.1.2008 11:32:24)
po petilete prohlidce u pani doktorky, mi doslo, ze asi syn bude "napred s vedomostmi nez ostatni deti. To ona mi dala podnet, zamyslet se, jak dal podnecovat jeho nadani ci schopnosti (nebo jak to nazvat, o inteligenci nechci hovorit, tak snad zajmy??)
Je samozrejme, ze je pro nas pro rodice nejdulezitejsi, aby byl stastny. A prave proto mam obavu z budouciho nastupu do skoly. Bude uz umet veskere ucivo 1. tridy - to ovlada uz ted, krome pisma. Trapi mne otazky typu: Nebude zlobit? Vyrusovat? Zabavi se vubec? Bude ho skola bavit? Anebo to vezme jako ztratu casu?
Neresim jak vysoke ma IQ.
 caira (Vojta1/03,Mates11/04) 


Re: kdo má nejchytřejší? 

(7.1.2008 11:39:48)
nemyslim, ze by to bylo spolecnosti. Ja to umela v peti letech take (jsem rocnik 74).
Spisto "proflaknuti inteligence deti na verejnost" bude souviset s internetem a s tim, ze si o tom maji maminky kde promluvit ci si o tom napsat.
U nas, na malem meste je syn jeden ze dvou, kdo ma tyhle vedomosti - v Praze by byl treba jeden z mnoha..
Proto resim skolu, skolku a pristup ucitelek, nemam totiz moc na vyber mezi skolami. Spis vubec. Budu muset resit vse s tridni ucitelkou, prave proto, zenechci syna odvazet do specialni skoly do krajskeho mestta, ale chci ho nechat mezi kamarady.
 Kudla2 


Re: kdo má nejchytřejší? 

(7.1.2008 13:05:15)
Míšo, já si myslím, že je to delší mateřskou - spousta maminek má dneska mnohem víc času se dítěti denně věnovat, než za časů našich rodičů. A to se zákonitě projeví na větší "vyspělosti" těch dětí, a rodiče přitom nemusí být nijak ambiciózní - stačí, když jsou po ruce, aby reagovali na zvídavé dotazy dětí :-)))
 Lizzie 


Re: kdo má nejchytřejší? 

(7.1.2008 18:01:42)

,,Hlavně, ať je šťastný a má kamarády"

Míšo,

to je sice těžké, ale právě výrazně nadané děti si kamarády v běžném (což nikdo neberte jako nijak hanlivé označení) kolektivu hledají těžko, proto by bylo dobré najít nějaké řešení,děti nevyvyšovat, ale rozvíjet.

Soutěž, kdo má nejchytřejší dítě? Tak mám jednak pocit, že rodiče to svým způsobem těší, jsou na potomka pyšní i se pochlubí, na stranu druhou je výrazně nadané dítě v rodině také starost - nejen, co se uplatnění a ,,školních" i ,,zájmových" záležitostí týče, ale i z hlediska zcela běžné komunikace..Není to procházka růžovým sadem.
 Lizzie 


Oprava 

(7.1.2008 18:02:54)
Na začátku mělo být: ,,To je sice hezké..."
 Ráchel, 3 děti 
  • 

Re: kdo má nejchytřejší? 

(7.1.2008 19:15:08)
no Míšo, to je hezké, že chceš, aby byl tvůj syn hlavně šťastný - ale nevím, proč to stavíš proti sobě. Je tomu přesně naopak - aby mohl být šťastný, tak je potřeba, aby měl šanci využít svůj potenciál.
 16.5Salám&Lajka14 


Re: kdo má nejchytřejší? 

(7.1.2008 22:39:52)
Uměla jsem číst v necelých třech letech a dokonce mám Jeno dojem, že i psací písmo, rozhodně před nástupem do 1. třídy. :o)
V životě se vás nikdo na podobné kokotiny neptá, stejně jako kdy jste se přestali počurávat. Každý, kdo není oligofrenik, se to dřív nebo později naučí.
Syna neučím nic, jestli se to učí sám nebo s někým jiným nevím a je mi to dost jedno. Není nadprůměrně nadanej, je prostě jenom inteligentní, má bohatou fantazii, velkou slovní zásobu a hezky maluje. Nechci, aby lezl do nějakých elitních škol, ale na druhý straně nechci, aby ho v klasický škole učili podobný bezmyšlenkovitý tuposti jako svýho času mne. Je mi jedno, jestli bude metař nebo inženýr, ale chci, aby dokázal samostatně myslet, vyvozovat logický závěry, posuzovat věci a ne jenom papouškovat pitomosti, které mu budou k hovnu, pokud se nebude chtít živit jako profesionální obrážeč vědomostních soutěží. Kdyby někdo věděl o podobný škole, i kdyby měla bejt zvláštní pro opožděný děti, ať se mi ozve, budu mu nadosmrti vděčná. :o)
 JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) 


Re: kdo má nejchytřejší? 

(7.1.2008 23:05:14)
Monty, v Praze jich je spousta...
 Ráchel, 3 děti 
  • 

Re: kdo má nejchytřejší? 

(7.1.2008 23:12:17)
Jeno, prosila bych trochu konkrétněji :)
 JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) 


Re: kdo má nejchytřejší? 

(7.1.2008 23:22:43)
Ráchel, výdyť Monty má jen tři požadavky: samostatně myslet, vyvozovat logický závěry, posuzovat věci a ne jenom papouškovat pitomosti, které mu budou k hovnu.

Jen z hlavy: Začít spolu v Modřanech, Londýnská (jestli se tam něco nezměnilo), ZŠ Táborská, Montessori Libuš, soukromá Škola hrou (ta se teda platí)... dál bych se musela mrknout, nejsem Pražská, ale jako příklad to stačí, ne?
 16.5Salám&Lajka14 


Re: kdo má nejchytřejší? 

(7.1.2008 23:23:47)
Londýnská je blízko, dík za tip. :o)
 Ráchel, 3 děti 
  • 

Re: kdo má nejchytřejší? 

(8.1.2008 12:00:05)
no, nicméně Londýnská je poněkud rozporuplná... Táborská, Modřany, Libuš - to je od nás poněkud daleko; Škola hrou dobrá pro výtvarně zaměřené děti (to tvýmu synkovi třeba sedět mohlo), akorát je to jen 1. stupeň.
Netvrdím, že se nedá škola najít, ale není to až tak jednoduché, zvlášť když člověk nechce donekonečna dítě dovážet, budit ho v šest ráno a podobně...
 JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) 


Re: kdo má nejchytřejší? 

(8.1.2008 14:03:51)
Ráchel, já ale nevim, kde bydlíš :-) A v Praze se nevyznám :-)
Sama bydlim na vsi ve východních Čechách, děti vozim do školky (od září školy) 18km a až se v létě přestěhujem, budu je vozit nějakých 24. Chápu, že někomu to za to nestojí, mně jo...

A taky jsem dost náročná možná trochu jinak, než je zvykem - třeba by se mi líbila škola, která Tobě se líbit nemusí - např. vůbec nestojim o to, aby moje děti časem udělaly přijímačky na nějakou výběrovou školu, nebo se umisťovaly v olympiádách. Já jsem sama na jednu výběrovku chodila a dosud se tam nic nezměnilo - prostě se jede na výkon a pro mě jsou důležitý úplně jiný věci, takže děkuju pěkně...
 Ráchel, 3 děti 
  • 

Re: kdo má nejchytřejší? 

(8.1.2008 15:17:31)
jo, výkonostní školu jsem tak absovovala a nic moc :-)
Mně nedělá až tak problém představa někam děti vozit, už teď to tak děláme (protože základku za rohem jsme si jaksi nevybrali), ale všechno má svý meze. Navíc v Praze je trochu problém, že je pokud možno potřeba to zvládnout MHD, nebo alespoň já si to v autě neumím moc v ranní špičce představit... A já jako už malé dítě zažila dlouhé dojíždění, takže bych toho ráda děti ušetřila... no, není to snadné rozhodování.
 RENATA + SYN 11 LET 


Re: kdo má nejchytřejší? 

(15.1.2008 22:44:05)
Míšo, myslím si , že nikdo, kdo má také nadané dítě se sním nechce povyšovat nad druhé. Chceme jen, aby naše děti byly štastné , měly kamarády a do školy se těšily. Přečti si můj příspěvek. Renata
 10.5Libik12 


Re: kdo má nejchytřejší? 

(15.1.2008 23:08:19)
Renato, i my, které nemáme mimořádně nadané děti, chceme, aby byly ve škole šťastné, V úvodu svého příspěvku zmiňuješ 28 dětí, které to tam jakž takž přežívaly (+ tvůj syn). Bavilo je to? Měly problémy?

Nebo myslíš, že vzhledem k jejich průměrnému intelektu je to tak nějak samozřejmé?

 Cow :-) 


Re: kdo má nejchytřejší? 

(15.1.2008 23:25:13)
Ahoj Libik,
pravíš malý smrad?
no škoda, že jsme si spolu jako malé nikdy nepohrály;((
 Cow :-) 


Re: kdo má nejchytřejší? 

(15.1.2008 23:26:51)
Libik, ještě jsem ti chtěla říct, že i Romové jsou rasisti. I sami sobě!

mmch co je to "bomber"?
 10.5Libik12 


Re: kdo má nejchytřejší? 

(15.1.2008 23:36:33)
Jako,že nachlapená bunda do pasu, ne?

COW, můžem si pohrát kdykoliv jindy, já jsem byla stejně uřvaný nezábavný a (viz. níže) rasistický děcko~j~

Hele a stejně mě to nevyléčilo (to, že jsem s tou Lenkou lítala po sadu), když jsem přišla na střední (do Prahy), kamarádila jsem s nějakou Evou a furt jsem si myslela , že nemůže být Romka, i když byla černá jako bota, že je jako taková krásná a má jedničky a všechno. Po matuře se vdala za Čecha a přestala s ní být psina, ona pořád šůrovala jak blázen a vždycky říkala: "Aby lidi neřekli, když jsem cigoška"
Těžký a smutný, ale zase umíte hezky zpívat, nebo ty ne?

 Cow :-) 


Re: kdo má nejchytřejší? 

(15.1.2008 23:50:49)
tak ten výraz jsem ještě neslyšela, fakt.
No já taky pro jistotu šůruju každý den, už jsem tím na Rodince známá. I ta okna myju v celém domě 1x za měsíc.
Vzal si mě blondák s modrýma očima, checht.
Včera jsem byla na návštěvě u JIBI a říká, že na mě to "až tak vidět není".:-D
Zpívat a trochu tancovat doufám umím. Jsem byla členem Podskaláčku /valašs.dět.folklor/, pak sbor a ještě nedávno soprán v kapele.
Ted nic, ikdyž ve středu zazněly jakési znovunahlodávající pobídky.
Pokračují děti. Synáček zpěv, flétna, housle, bicí.
Prostřední dcera flétna, mažoretky.
Maličká je pěkná vrtidupka:-D:-D:-D
 10.5Libik12 


Patří to teda k jinému článku, ale mluvím s COW 

(16.1.2008 0:07:47)
COW, to musí být nářez, když se do toho dáte:).
A jinak, vždyť píšu, že naše společnost je rasistická, tím vám přece nedávám žádný pardón.

Santino,
sociálně slaboduchý najdeš všude, tuhle mi jeden ch*cal do tůjek za bílého dne, blonďák jeden českej nepřispůsobivej, kdyby šel raději něco dělat, že.

Cow, přeji ti hezkou noc a nakonec hezkou noc všem, překročím stín své předpojatosti k minoritám i majoritám.:-D
 10.5Libik12 


Re: Patří to teda k jinému článku, ale mluvím s COW 

(16.1.2008 0:09:40)
to vulgární slovo jsem teda fakt zjemnila, promiňte, prosím:)
 Markéta 
  • 

a proc ...? 

(7.1.2008 12:10:08)
nase dite je na cteni apod jeste opravdu male, zajima me to jen tak.
ptam se: proc musi dite, ktere pocita a cte jako druhak, do prvni tridy ???? proc nejde rovnou do druhe nebo do treti???? to nejde? a proc, je to kvuli nejakym urednikum nebo to ma nejaky rozumny vedecky duvod?

cetl jste nekdo od betty macdonaldove knihu "co zivot dal a vzal" ona umela taky v prvni tride cist, ale stydela se, kdyz na to nahodou prisli (ze umi cist atd.), preradili ji hned do druhe tridy ...
 veronika 
  • 

Re: a proc ...? 

(7.1.2008 12:15:34)
proč? třeba proto, že tuto děti nebývají zrovna vepředu sociálně a začlenit se do kolektivu, který už rok funguje, je těžký. NAvíc nejsou zvyklé na chod školy a od druháků už se čeká, že jim nikdo nemusí říkat, kde je jídelna a jak se hlásit o slovo...

mně se daleko víc líbí, když má dobrý ř´čtenář možnost chodit na čtení do druhé třídy, nebo matematiku do třetí, ale dál zůstává ve své, ve svém kolektivu. Ale i tady jednou přijde doba, kdy nebude moct chodit o ročník dál, ale to už si třeba najde spolu s učitelem něco, co ho zabaví a bude třeba v hodině matematiky řešit olympiádu a počítat něco jinýho, než zbytek třídy donekonečna opakující převody jednotek
 Markéta 
  • 

Re: a proc ...? 

(7.1.2008 12:34:05)
pokud je mozne takhle pendlovat mezi tridami a chodit na matiku se tretaky a cestinu s druhaky apod tak to teda koukam, o tom jsem jeste nyslysela a myslim, ze to je organizacne pro skolu trochu nerealne. osobne se mi ta myslenkalibi i nelibi. myslim, ze prave timhle se dite z kolektivu prilis vycleni.
dite, ktere se prestehuje do noveho mesta se taky musi zaclenit v nove skole do iz fungujiciho kolektivu, to neni pro me argument. no a ty socialni dovednosti ma snad ze skolky, hlasit se urcite nauci i tak a kde jsou zachody mu prece muze vysvetlit i ucitelka druhe tridy.
 veronika 
  • 

Re: a proc ...? 

(7.1.2008 12:41:33)
je to trochu jiné, než když se přestěhuje. Jenom si uvědom, že chytré dítě jde do školy před 7. rokem, i nás´š listopadový musel jít až skoro v 7, sociálně by to nezvládal
a s ním jsou ve třídě děti, kterým už je 8, a ve druhé třídě jim bude9, do toho poslat malého chytrého šestiletého sociálně třeba ne úplně jistého človíčka nejde, stal by se terčem pro šikanu, dost pravděpodobně, v lepšém případě byjenom nezapadl do kolektivu.
když mají 22 hodin vyučování a on by tam nebyl na asi necelých 10 hodin čtení a matiky, ani to není tolik, tak mu pořád zůstává dost hodin na to, aby s tím kolektivem byl tam, kde se kolektiv sžívá, na výchovách. Aspoň jim bude stačit i v tělocviku a bude mít stejný schopnosti ve výtvarce a pracovce, o přestávkách...
 veronika 
  • 

Re: a proc ...? 

(7.1.2008 12:43:11)
omlouvám se za tu spoustu překlepů, pospíchám pro syna do školy, vezu ho do angličtiny
 Taodvedle 


Re: a proc ...? 

(7.1.2008 16:33:53)
Veroniko to je pripad nasi Noemi, je rijnova, sla skoro v 7. ucitelka ms, rikala ze je schopna jit v 5 do skoly,ale socialne by mela asi problemy, protoz i kdyz zapadne do kolektivu rychle a je oblibena, je to introvertka a dost. I kdyz dve stejne deti znam, ktere to zvazili a nemaji problemy. Stejne se kamaradi hodne s druhakama, protoze tam chodi jeji nej. kamaradka z ulice, a je to jeji sen prejit do jeji tridy. ja bych to ale az tak pozitivne nevidela, prottoze to chce hlavne k vuli kamaradce. Ale vidim, ze mezi nima je ted min. rozdil, je dokonce vetsi nez vetsina druhacek a prijmuli ji na pause super mezi sebe. Ale nevim ten rok co jsou dopredu v ucivu by asi sel znat, ve cteni a v psani asi ne, ale v pocitani.
 Lída,3 kluci a holka 


Re: a proc ...? 

(7.1.2008 18:01:00)
Markéto, taky může to dítě být výrazně nadané třeba na matiku, ale v češtině průměrné... to pak do vyšší třídy přestoupit nemůže. Má se kvůli tomu v hodinách matiky nudit???
 Lucie + 2 
  • 

Re: a proc ...? 

(11.1.2008 20:35:47)
Je to možné, syn proplouvá školou úplně stejně. Nastoupil v necelých šesti letech, matematiku dělal s druháky skoro od začátku. Od druhé třídy chodil o ročník výš na matematiku a prvouku. Teď je ve třetí, o rok výš chodí teď na vlastivědu a přírodovědu, matematiku má už v páté třídě. Češtinu a výchovy zvládá se svojí kmenovou třídou. Přijde mi to jako dobré řešení, protože dítě není úplně vyčleněno z kolektivu stejně starých dětí (i když ani to v našem případě neplatilo, protože s ním chodí do třídy děti i skoro o dva roky starší), přesto má možnost zvládat část předmětů ve svém zrychleném tempu. Zkušenost s chováním dětí ve vyšších ročnících taky nebude k zahození, třeba umět se prosadit bez ohledu na věkovou a výškovou převahu není jednoduché. Jak budeme postupovat dál nevím, protože syn chodí na malotřídku, která končí čtvrtým, výhledově pátým ročníkem. Už teď se učí v matematice něco, co se v této škole běžně vůbec nevyučuje a to má před sebou minimálně další rok a půl řádné docházky, v případě rozšíření školy o pátou třídu dokonce roky dva a půl. Ve třetí třídě už si syn umí zavázat tkaničky, obléknout se, odjet a dokonce i přijet ze školy sám autobusem, v což jsme před pár lety vůbec nedoufali:-)
 Katka,kluci 5 a 8 
  • 

Re: a proc ...? 

(7.1.2008 12:37:50)
Ono je třeba rozlišovat takové ty jednotlivé znalosti a celkovou sociální zralost... V první třídě je obvykle méně dětí a učitelka s nimi řeší opravdu každou "blbost" - píše jim sama vzkazy pro rodiče,co mají za domácí úkol atd. Ve druhé třídě už to musí děcka zvládat sama (což třeba u nás byl problém).Kluk je výborný matematik a celkem slušný čtenář, ale v praktickém životě se projevuje jako roztržitý stařík.Zapsat si co je za úkol a přinést si k tomu odpovídající knížku, případně domácí sešit, který od minula je ve škole ? Prakticky neřešitelné......Chvilku trvalo, než si na to zvykl, a to měl za sebou první třídu. Neumím si představit do toho "hodit" předškoláka.Mnohé mamky mi určitě potvrdí, že někdy je úspěch, když děti vůbec donesou domů všechno oblečení.
 Barča, 2kluci 
  • 

Re: a proc ...? 

(7.1.2008 14:00:46)
Tohle znám moc dobře. Můj 8letý syn navštěvuje právě druhou třídu. S učením nemáme žádný problém (doma napíšeme jen úkoly - pokud si je srozumitelně napíše do deníčku, jinak zvládá vše ve škole)písmenka znal také asi od 2let, počítal, barvy znal, ale například nikdy nemaloval. V praktických dovednostech prostě dělá jen to co nutně potřebuje. Ke všemu máme poruchu soustředění a tak se nám stalo, že před vánoci začal "vypínat". Slízl pár horších známek - dle paní učitelky za to nemůže, máme na to papír, ale není to žádná hrozná porucha, aby na to zas až tak brala ohledy - našeho syna to trošinku vyburcovalo a zase jede na jedničky bez problémů.
 Markéta 
  • 

vlastne ... 

(7.1.2008 14:46:04)
vlastne casto staci trochu tolerance a vsimavosti u ucitele. ja jsem sice necetla pred nastupem do skoly, ale zato jsem mela honzikovu cestu prectenou asi za tri dny a pak jsem ji jeste z dlouhe chvile precetla trikrat, no a pak jsem si zacla cist pod lavici dva roky prazdnin, myslela jsem si opravdu, ze to ucitelka nevidi :-)))
v druhe tride jsem v tom cteni pod lavici pokracovala a asi mesic byla nase ucitelka nemocna a nastoupila za ni duchodkyne na vypomoc, byla presvedcena, ze ZLOBIM a nedavam pozor :-( , protoze jsem casto nebyla schopna pokracovat, nevedela jsem kde jsme, byla jsem zazrana do sve cetby. (byla jsem tenkrat ooopravdu hoooodna holcicka s copanky a samymi jednickami a byla jsem z toho jejiho pristupu moc smutna)a jak to resila? proste me preskakovala a vyvolavala nekoho jineho
 Denča7 


Nedodělovat 

(7.1.2008 15:23:51)
Jen chci napsat, že našim, teď myslím učitelek, cílem není tyto chytré a nadané děti oddělovat. Je potřeba jejich talentu v mš a na zš využít ve prospěch všech. "Tak a Honzík nám dnes přečte pohádku, básničku, napíše jména zvířat na tabuli...) Tyto děti i když se jeví jinak, potřebují svůj koutek na dumání, přemýšlení, o stupeň dva, těžší úkoly než ostatní atd, ale především je nesmíme separovat od ostatních, kolektiv, přirozené prostředí, kamarády...
Nehledejte proto školu pro zvláštní nadané děti atd, ale školu, kde mají TAKOVÉ paní učitelky, které se jim budou věnovat, chápat je i jejich rodiče (protože pokud učitelka komunikuje a spolupracuje s rodiči, má o míň práce se zjišťováním co má ráda, nemá, může, chce... jejich dcera a více času na jeho rozvíjení, které je odlišné od většiny dětí ve třídě.)
Samozřejmě individuální přístup potřebují všechny děti, ale zabýváme se zde problematikou dětí nadaných.

A myslím, že hodně je na rodičích, jak se zajímají o nadání dítěte, zda jej rozvíjí, zda spolupracují s učitelkou...Nebo jen si řeknou, no on se učí sám, on je šikovný, já se s ním ani učit neusím, toje fajn... (i takové rodiče znám a jejich děti jsou velmi chytré,ale stranou, ve svém vlastním světě a možná, že zůstanou nerozvinuté)
 Denča7 


Re: Neoddělovat 

(7.1.2008 15:25:32)
omlouvám se za překlep v nadpise
 Peter 
  • 

Re: Neoddělovat 

(9.1.2008 18:41:04)
Prominte, ale nemohu souhlasit. Neni mozne uplatnovat jeden pausalni pristup. Jsou deti ktere to v pohode v integrovane tride zvladnou, napriklad jsou sice nadani, ale soucasne extroverti. Ale zkuste si dat mezi deti nejakeho nadaneho s prvky autismu a podobnymi problemy. Zadelate si na solidni problem a jemu taky. Dalsi priklad muze byt dite, ktere sice v nekterych oblastech nevyboci z "normalu", ale v jinych predci sve spoluzaky o nekolik trid. U takoveho jednice nemate sanci udrzet jeho pozornost a jeste jej v teto oblasti rozvijet.

Jako schudny model vidim to, ze nez jde dite do skoly tak je zrejme zda muze byt zarazeno do bezne skoly, ktera ale zohledni jeho specificnost (model integrace), anebo potrebuje vysoce specializovany a individualni pristup (model separace).

Smutne je jenom to ze v CR se tomu prilis nevenuje pozornost a pokusy o reseni jsou spise zalozeny na osobnim entuziazmu, nez na systemovem pristupu.

Napriklad jeden z byvalych ministru skolstvi (zel byvaly ucitel) verejne prohlasil, ze si elitu nebude vychovavat, prestoze mu to ukladal zakon, na tvorbe ktereho on sam spolupracoval. Tomu ja rikam nebetycna blbost.
 10.5Libik12 


Re: Neoddělovat 

(9.1.2008 22:16:18)
A co pak takto nadané dítě bude dělat v životě? Bude separované s vysoce individuálním přístupem?
 Peter 
  • 

Re: Neoddělovat 

(10.1.2008 11:50:05)
Totalni nepochopeni. Jedinec ktery neni schopen fungovat v integrovanem kolektivu muze prave diky separaci a individualnimu pristupu ziskat navyky napriklad v socialni oblasti, ktere by jinak nikdy neziskal. Je totiz v peci odborniku, ktery nejenom rozvijeji jeho schopnosti, ale a to je hlavni srovnavaji jeho handicap. Mam tri deti, pravdepodobne jsou vsechny tri takhle "postizeni". Prozatim je jenom nejstarsi na specialni skole, kdyz jsme vycerpali vsechny moznosti integrace. Mladsi dve jsou v beznych skolach ale jsou vyucovani pedagogy kteri vi pracovat s takovymi detmi.

Nechapu proc si lide neuvedomuji, ze mimoradne nadani je vlastne taky forma postizeni jako napriklad opacna strana inteligencni krivky. Proc nikoho ani nenapadne dat dite s downovym syndromem do "normalni" skoly? Vzdyt pokud je platna teorie o integraci, tak jej budou ti lepsi tahnout dopredu. Opak je pravdou nebudou a jeste jeho vyvoj zbrzdi.
 Sylvie 


Re: Neoddělovat 

(10.1.2008 12:04:05)
Proc nikoho ani nenapadne dat dite s downovym syndromem do "normalni" skoly? Vzdyt pokud je platna teorie o integraci, tak jej budou ti lepsi tahnout dopredu. Opak je pravdou nebudou a jeste jeho vyvoj zbrzdi.

Dcera chodí do první třídy, na "normální základku" a společně s ní do třídy chodí holčička s downovým syndromem KLuk se stejnou diagnozou s ní chodil i do "normální školky". Takže rozhodne není pravda, že to nikoho ani nenapadne.
 Peter 
  • 

Re: Neoddělovat 

(10.1.2008 12:19:10)
Taky znam pripad kluka ktery nema ruce a pise a kresli nohama. Chodi taky do normalni skoly. Ale neni to pravidlo spise vyjimka. A mozne to je jenom proto ze cely kolektiv mu vychazi vstric. Skratka se sesla dobra konstelace.

Nekde dale v diskusi je prispevek kde matka pise o svem diteti ze ma aspergeruv syndrom. Zkuste si to nastudovat a pak reknete zda v tomto pripade neni nutny specialni pristup.

Upozornuji ze nejsem zastancem separace. Jenom si myslim ze je nutne individualni posuzovani a vytvoreni podminek pro oba smery. Nejhorsi je nicnedelani ktere momentale dela stat.
 Sylvie 


Re: Neoddělovat 

(10.1.2008 12:48:06)
No ale ta holky spolužačka má speciální přístup. Jednak mají ve třídě míň dětí (14 - vedlejší první třídy mají 18 a 19), jednak má ve třídě asistentku, která jí v případě potřeby pomůže s učením. Mně je celkem jedno, kdo si jaké školy volí pro své dítě. Já jenom reagovala na to, že nikoho ani nenapadne dát dítě s DS do normální školy. Napadne a dělá to.
 veronika 
  • 

Re: Neoddělovat 

(10.1.2008 13:26:18)
Peter to napsal trochu špatně, ono je to napadne, někdo to i udělá

ale nikoho nenapadne, že je něco divnýho na tom, když má žád s DS asistenta, nebo když je kvůli němu ve třídě míň dětí, nebo když má individuální plán, nebo když se mu jenom učitel věnuje víc než ostatním ve třídě
zato když je asistent kvůli nadanýmu, nebo když... takje to divné, je to pro většinu lidí i špatné a zbytečné vymýšlení si něčeho, co by nemuselo být

snad jsem odhadla Peterovy myšlenkykdyby ne, tak jsou jenom moje :-)))
 Peter 
  • 

Re: Neoddělovat 

(13.1.2008 20:03:31)
Sama si odporujete. To co popisujete neni ani zdaleka "normalni skola" a normalni tridy. Asistent, 14 deti ve tride....Pokud mi je znamo tak v bezne ceske skole je prez 20 deti na tridu a jeden pedagog. A pokud tvrdite neco jineho tak asi ziju v jinem state nez Vy. Takze to co popisujete je specialni skola anebo alespon specialni trida.

Mam tri deti a nejstarsi chodi do specialniho gymnasia z jednuduchych pricin ze v tech beznych to jednoduse neslo, ale vysvetlovani by bylo zdlouhave. Syn chodi do specialni tridy na normalni skolu. Ve tride maji dva pedagogy a cca 18 zaku. Nejmladsi dcera chodi do skolky kde je personal skoleny pro praci s takovymi detmi. To jenom pro osvetleni pojmu normalni a specialni. Specialni je specialni pristupem a nikoli tim zda to je tak oficialne oznaceno nebo ne.
 JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) 


Re: Neoddělovat 

(13.1.2008 21:12:24)
Petře, asistent může bejt přítomen v jakýkoli škole - to by mohly bejt všechny speciální. Je součástí integrace a alespoň teoreticky na něj má ze zákona právo jakýkoli dítě, který má papír od psychologa, že asistenta potřebuje.
 Peter 
  • 

Re: Neoddělovat 

(13.1.2008 21:24:32)
Nevytrhavejte slova z kontextu prosim. Ja jsem netvrdil ze asistent = specialni trida nebo skola. Ja tvrdim jenom ze tohleto co cituji nesvedci o "normalni" skole, ale o specialni.

"No ale ta holky spolužačka má speciální přístup. Jednak mají ve třídě míň dětí (14 - vedlejší první třídy mají 18 a 19), jednak má ve třídě asistentku, která jí v případě potřeby pomůže s učením. Mně je celkem jedno, kdo si jaké školy volí pro své dítě. Já jenom reagovala na to, že nikoho ani nenapadne dát dítě s DS do normální školy. Napadne a dělá to."

Pokud se Vam povede presvedcit pana ministra a vladu aby ceske skoly meli max 14 zaku na tridu tak budou vsechny nase skoly specialnimi. Neberu v uvahu kvalitu pedagogu, takze prosim nenamitejte ze pocet zaku neurcuje co je specialni skola.

Pro lepsi osvetleni pojmu specialni. Ja povazuji za specialni skolu kteroukoliv, ktera pecuje o zaky specialnim zpusobem = nevetsinovym.
 JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) 


Re: Neoddělovat 

(13.1.2008 22:02:02)
Petře, bohužel máš pravdu, že respektování potřeb dětí je u nás pořád ještě něco nenormálního a speciálního a než to, co popisuje Sylvie, bude normální, ještě si počkáme.
Nicméně to je v možnostech normálních škol - bohužel nikoli s podporou resortu školství, nýbrž s podporou grantů (neznam teda ten konkrétní případ, jen odhaduju podle zkušeností z naší školy), což je spousta práce navíc.

Speciální škola je termín a znamená to školu vyloženě a právě jen pro děti se speciálními vzdělávacími a výchovnými potřebami. Obvykle tam nechodí děti, které nemají nějakou diagnózu.

Já osobně tvrdim, že specifický potřeby má každý dítě, a proto by všechny normální školy měly mít individuální přístup ke každýmu dítěti, ale to nemá vliv na význam oficiálního označení "speciání škola".
 Sylvie 


Re: Neoddělovat 

(13.1.2008 22:07:40)
Pokud mi je znamo tak v bezne ceske skole je prez 20 deti na tridu a jeden pedagog. A pokud tvrdite neco jineho tak asi ziju v jinem state nez Vy. Takze to co popisujete je specialni skola anebo alespon specialni trida.

Je to normální základka pro normální děti ;o) První třídy mívají do 20 dětí, protože původně tři třídy se ve druhé třídě sloučí do dvou. Pokud se nemýlím (resp. pokud nedošlo ke změně vyhlášky, kterou mám právě otevřenou), tak třída má mít v průměru minimálně 17 a maximálně 30 žáků, přičemž jak vyplývá ze školského zákona, zřizovatel může povolit výjimku směrem nahoru i dolů do 4 žáků. No, teoreticky u nás ani tu výjimku povolovat nemusel, protože v průměru to těch 17 dětí na první ročník vyjde ;o) Zrovna tak ze školského zákona může ředitel i běžné základní školy zřídit i v běžné třídě funkci asistenta pedagoga, pokud se ve třídě vzdělává dítě se speciálními vzdělávacími potřebami. Pokud se jedná o dítě se zdravotním postižením a zdravotním znevýhodněním je nezbytné vyjádření školského poradenského zařízení.

Jak to chodí na jiných základkách, to netuším - moje dítě chodí jenom na jednu ;o) Shodou okolností mi do oka padla ta, co je nejblíž našemu bydlišti, takže jsem další školy neobcházela a nezjišťovala. Každopádně s integrací dítěte s DS do běžné třídy se tam neděje nic, co by bylo v rozporu se školským zákonem, vše může při dobré vůli zúčastněných fungovat i v normálních základkách. A ano, je to i o penězích, protože asistent pedagoga a snížený počet žáků ve třídě je určitě finanční mínus, které musí zřizovatel pokrýt.
 Peter 
  • 

Re: Neoddělovat 

(13.1.2008 23:20:16)
Nevim odkud jste, ja znam skoly hlavne na severni Morave a pak mam nejake informace od znamych z ruznych oblasti CR. Pokud nepocitam male, vice - mene umirajici skoly na vesnicich, tak jsem o takovem poctu zaku na tridu slysel jenom malo. Jedna vec je teoreticka moznost zrizovatele skoly a druha vec je zda je ochoten a schopen neceho takoveho.

Pokud jsou ty skoly ve vasem okoli jeste vybaveny kvalitnimi pedagogy tak muzete mluvit o stesti.

 JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) 


Re: Neoddělovat 

(14.1.2008 6:40:18)
My máme ve východních Čechách cca 18 dětí na třídu v prvnim a druhym ročníku. Pak se to nějak slučuje do větších tříd, ale to se týká ostatních tříd na škole, my máme jinej program, tak nás nemají s kym slučovat, navíc my máme probouraný třídy a naše děti mají velkou věkově smíšenou skupinu napříč ročníky.
Máme jednu asistentku, nicméně bychom jich potřebovali víc - nárok bychom měli asi na 4, ale nejsou lidi :-(
 Líza 


Re: Neoddělovat 

(14.1.2008 4:58:07)
Petře, dcera chodí do běžné české školy a ve třídě je jich 18. Asistent ve školách bývá tam, kde je potřeba integrovat nějaké dítě, takže o ročník níž, ve třídě s 21 dětmi, má jedno dítě s DMO osobní asistentku.
 JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) 


Re: Neoddělovat 

(10.1.2008 18:07:51)
Dítě s AS může mít asistenta stejně jako dítě s DS. (Zajistit si ho ovšem neni snaný ani pro dítě s DS, stejně jako jakýkoli jiný dítě - my někoho k našim dětem hledáme už třičtvrtě roku.)
Dítě s AS se do běžný školy dostane mnohem snáz, než dítě s DS.
 Barča, 2kluci 
  • 

Re: Neoddělovat 

(10.1.2008 12:09:42)
No k nám na střední školu chodila také takto postižená (DS), normálně odmaturovala. Nidy jsem si nevšimla, že by byl nějaký problém (je pravda, že nechodila přímo do naší třídy, ale škola zas tak obrovská nebyla a znali jsme se celkem všichni). Jen podotýkám, že je to dvacet let.
 Jáša, dva kluci 
  • 

Re: Neoddělovat 

(9.1.2008 22:47:53)
Souhlasím, Petře. Podle vlastní zkušenosti je to tak, že dítě, které se extrémně liší od ostatních, do kolektivu zapadne jen velmi těžko. Několik let jsem se snažila staršího syna (8 let, 4.třída) zařadit co nejlépe do školského systému, stálo nás to spoustu sil, vyřizování, psychologických testů, bojů s neoblomným školským systémem - školky vůbec nevyhovovali, kvůli věku byl problém nastoupit do školy dříve atd., nakonec díky úžasnému panu řediteli a výborné paní učitelce se spousta věcí podařila, i když jsem přesvědčená, že speciální škola nebo třída by byla daleko větším přínosem. Byli jsme ale kvůli dojíždění nuceni změnit školu. Syn kupodivu - i když změny přijímá většinou velmi těžce - si zvykl rychle a dá se říct, že je spokojený, resp. nestěžuje si. Vědomosti, které jsou nad rámec běžného učiva, získává sám doma, jen je mi smutno, když si chvílema uvědomím, jak daleko by mohl pod odborným vedením být. Ta lehkost učení a zájem, které teď má, je obrovský hřích nevyužít. Nicméně po několika letech boje jsem si oddychla. Bohužel ale jenom na chvíli.
Mladší syn (7 let, 2.třída), který donedávna nevykazoval žádné zvláštní známky nadání (nebo jsme si toho jen nevšimli?) má najednou velmi podobné problémy jako jeho bratr, umocněné ještě vlastnostmi, jako vznětlivost, impulsivnost, tvrdohlavost. V reálu to znamená, že se o některých úkolech s učitelkou dohaduje a odmítá je dělat (např. kreslit na hodinách čtení, když čte velice dobře s porozuměním a čtení ho baví, postup výuky ho ale od oblíbeného předmětu spíš odrazuje), svojí povahou "co na srdci, to na jazyku" popuzuje učitelku proti sobě, už si na něj zasedla, na hodinách matematiky se nudí - doma radí při úkolech bratrovi a ve škole je nucen znázorňovat příklady typu 20+5 - často malováním, které nesnáší. Učitelka bohužel na moje (velmi jemné a taktní) upozornění a prosby o individuální plán nereaguje, i když slíbila , že mu bude dávat úkoly navíc, tak od syna se dozvídám, že když má hotovou práci, pomáhá s příklady ostatním dětem ve třídě. Bohužel v našem okolí není speciální škola ani třída pro nadané děti, vesměs jsou tu školy spíš horší než je ta naše.
Já jsem teď na velkých vahách, jestli se mám znovu pouštět do známého kola - psychologové, vyšetření, přesvědčování učitelky, ředitelky, nebo to mám nechat plavat... Nevím, jestli najdu sílu, času je teď při práci taky míň, z pedagogicko-psych.poraden nemám dobré zkušenosti (pro školu je směrodatný posudek jen od příslušné PPP), je to běh na dlouhou trať a vzávěru je všechno v rukou jedné učitelky.
Takže zase jsem dospěla k závěru, že od dob mojí docházky do školy se vůbec nic nezměnilo.
 slovenka3 


Re: Neoddělovat 

(10.1.2008 19:09:58)
o tom co skoly mozu, mali by:
http://www.centrumnadani.cz/prezentace/odborne.html
 asmara 


v tom jsem se poznala.. 

(10.1.2008 14:49:57)
tos mě pobavila:-)Já byla ještě v šesté třídě moooc hodná holčička,co si čte pod lavicí a jednou jsem přehlédla,že ostatní kolem mě píšou písemku z biologie.když jsem nic neodevzdala,musela jsem se přiznat,že jsem si četla a učitelku z toho málem kleplo....
 Margot+1 


Přeskočit ročník 

(7.1.2008 16:11:36)
Nečetla jsem celou diskusi, ale lepší řešení než nějaký věčný individuální plán je podle mě přeskočit ročník. U nás šel zrovna nedávno jeden kluk z první třídy rovnou do třetí. Tam už byl spokojený a učitelka k němu nemusela "odbíhat" od těch zmiňovaných 28 (kteří si mimochodem také zasluhují individuální pozornost, ale pokud nemají žádný speciální důvod, sotva kdy ji dostanou...)
 Petra a nadané dítě 
  • 

Re: Přeskočit ročník 

(7.1.2008 21:18:34)
Jenže z hlediska emocionálního to nijak zvlášť šťastné řešení není, protože nadané děti mívají problémy ve vztazích s dětmi a dlouho jim trvá zapojit se do kolektivu. Sotva dítě získá pocit bezpečí a integruje se, přechází jinam, jen aby mozek nestrádal. Osobně bych tohle viděla jako poslední možnost.
 helena 6 
  • 

právě proto 

(9.1.2008 14:31:03)
Problémy s komunikací mají právě proto, že si často se svými vstevníky nerozumí. A někdy ten přesun může pomoci k tomu dostat se k dětem, které "už" mají stejné znalosti, zájmy atd. Problém je v tom, že pokud je vyspělý jenom v jedné oblasti, což bývá častý jev, tak u těch ostatních oblastí může zase hodně "nestíhat". Takže je určitě na rodičích, jak se rozhodnou a kterou z těch oblastí je dítě schopno se více přizpůsobit.
 Lea a dva kluci 
  • 

Re: právě proto že toho ví možná víc nemají o čem mluvit s ostatními 

(9.1.2008 22:22:47)
Souhlasím, právě proto, že toho ví často víc v nějakém zájmu si možná nemají o čem mluvit s těmi méně nadanými a to zlobení a nudění ve škole je tím pak taky dáno. Copak děláte vy dospěláci někdo na nudné poradě v práci....? Plně souhlasím s tím, že pokud je na něco nadání má se to podporovat.U syna jsme zpozorovali nadání na matematiku a eletrotechniku a už má třetí stavebnici Voltíka. Když v 6 letech dostal tu první, rozbalil ji a bleskově poskládal el.obvod bez jakéhokoliv návodu. Bylo by super, kdyby byly základní školy třeba zaměřené na matematiku, fyziku nebo na přírodopis, biologii nebo chemii to podobně jako jsou jazykovky nebo sportovně zaměřené třídy. Našel by tam spolužáky podobně zaměřené a podobně zdatné. My tady sice máme asi 17 Zš taky jazykovku i sportovní, ale nic víc a to je asi ta chyba. Pokud nemá dítě nadání na jazyky, což naše obě děti moc nemají, ale jsou technicky zdatné neměli šanci ani na gymnázium, byly tam přijímačky z matematiky a z češtiny, a body z češtiny nám chyběly, přesto, že body z matematiky byly skoro nejlepší ze všech....jako rodiče ho podporujeme v tom v čem se nám jeví chytřejší a nadprůměrný. Kdyby to byly jazyky podporovaly by jsme jej v nich a dali jej na jazykovku. Pokud má dítě nadání bude patrně i spokojené, pokud se tomuto i třeba jako koníčku bude věnovat. Chtělo by to víc různých možností kroužků než jen spousty jazykovek.
 JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) 


Re: právě proto že toho ví možná víc nemají o čem mluvit s ostatními 

(9.1.2008 22:51:10)
Základní školy zaměřený na matematiku a přírodovědný předměty existujou snad v každym většim městě..

Ale jak už jsem tu psala jinde - já na jednu takovou chodila a byl to prachsprostej dril. Co mi to dalo? Na střední jsem se už hlásila na humanitní větev...

To že je škola výběrová a na něco zaměřená ještě zdaleka nemusí znamenat, že se tam podporuje rozvoj osobnosti. To totiž dost zdržuje od zahrnování učivem. Některý školy pořád ještě pouze sbírají děti, se kterýma můžou samy sebe prezentovat na soutěžích a olympiádách - o dítě tu jde až v poslední řadě.
 Zasjaj. 


Re: právě proto že toho ví možná víc nemají o čem mluvit s ostatními 

(10.1.2008 5:43:34)
Jeno,
prirodni vedy jsou asi dryl jen pro toho, kdo je humanitni typ. Ale obecne mi to prijde presne naopak, fyziku, chemii, matiku staci pochopit a aplikovat a na mnoho veci lze prijit i samo bez uceni, zatimco letopocty a slovicka se musi sprtat a sam je nikdo jaksi vydedukovat nemuze.
 JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) 


Re: právě proto že toho ví možná víc nemají o čem mluvit s ostatními 

(10.1.2008 6:36:39)
Zasjaj, všechno se dá zkazit...

Já jsem si právě myslela, že mě čekají logický problémy, problémový úkoly... mám hodně ráda geometrii...
Něco se teda našlo, ale bylo toho minimum.
Když jsme dělali třeba výrazy, nikdo se nenamáhal s náma ty věci odvozovat a řešit jakej mají vůbec smysl - prostě jsme dostali sadu vzorečků k naučení zpaměti a pak příklady k procvičování. Pořád jsem čekala nějaký situace, kde to budu moct uplatnit - třeba aspoň nějaký slovní úlohy a nic nepřišlo. Ono i v přijímačkách na gympl pak jsou jen sady příkladů a škola chce mít lavn hodně přijatých, aby se tim mohla prezentovat.
To samý na vejšce - jestli Ti něco říkají algebraický struktury s jednou či dvěma binárními operacemi - já chápu princip, jsem schopná třeba poznat, že jde o grupoid, ale na dotaz k čemu nám to bude jsem se dozvěděla, že musíme rozvíjet svoje logický myšlení a v reálu to vypadalo tak, že pro určení jednotlivých vlastností jsme se učili vyplnit tabulku podle vzorečku, kterej jsme se opět měli jen naučit zpaměti. Přitom u věcí jako komutativnost, nebo asociativnost by nebyl problém říct "Co to znamená u konkrétního jednoducháho příkladu víte, tak zkuste vymyslet, jak se pozná z tabulky nebo jak se vypočítá u něčeho složitějšího." Většina lidí by ten vzoreček hravě vymyslela, ale učitelce by to holt ubíralo čas - radši nám je všechny naservírovala a Naučte se seznam, zítra z něj zkouším...
A já mám velkej problém dělat něco, u čeho nemám prostor se do toho ponořit.
 Líza 


Re: právě proto že toho ví možná víc nemají o čem mluvit s ostatními 

(10.1.2008 9:32:39)
Zasjaj, já třeba zjistila, že chemie není telefonní seznam, ale logickej obor, až ve druháku na vejšce. Docela trapný, na to, že jsem chemii měla od 7. třídy furt, nematurovala jsem z ní, ale dělala jsem z ní přijímačky na VŠ... Bohužel jaksi naznačit, že to všecko je logický, 90% věcí odvoditelných a srozumitelných, se nikdo z učitelů neobtěžoval a já holt dělala to, co po nás chtěli. Až na tý vejšce při zkoušce z biochemie mi došlo, jak jsem do toho šla opravdu do hloubky, že to celý byl nesmysl...
 veronika 
  • 

Re: právě proto že toho ví možná víc nemají o čem mluvit s ostatními 

(10.1.2008 10:19:01)
troška obhajoby učitelů chemie (i když to jinak nedělám a spíš si myslím, že na základkách moc dobrých učitelů není)

učím chemii taky, studovala jsem, abych mohla učit na střední škole, ale zatím se mi podařilo najít místo jenom na ZŠ

snažím se, aby žáci pochopili co nejvíc, nejen dril, aby poznali logiku, ve všem, abyse neučili zpaměti vzorečky, když se dají odvodit, a narážím na strašnou věc. Ani v matematice po nich nikdo logiku nechce, rovnice znají jako souhr pochodů, jejichž pořadí se nesmí změnit, protože by to dál neuměli. Žádná logika.
ve třídách je totiž většina děcek, kterým je úplně jedno, co se učí, co se naučí, i jakou známku dostanou. Učitele to brzo dost otupí a je sice rád, že je tam pár těch, kdo mají zájem, ale radši se jim věnuje o přestávce, než by rozvíjel nějakou složitost v hodině, většina třídy by totiž nedávala pozor, nudila se a rušila.
a tak jsem já potom strávila měsíc nad výpočty z chemických rovnic, a suplovala jsem tak vlastně práci matematika, taky fyzika, protože chemie potřebuje převody jednotek a děcka to z fyziky ani matematiky neumí. A já, i když jsem chemik, si myslím, že znalost chemických vzorců, pouček a zákonů, vlastností chemikálií... využije možná jeden ze třídy, ale počítat rovnice potřebují všichni, nebo aspoň většina pro přijímačky, když už nikdy víc, a převody jednotk potřebují v životě asi úplně všichni

a teď skončím chaotický popis a dostanu se konečně k důvodu, proč se ani nenaznačí logika.

je to prosté, není čas. Já s tímto přístupem nestíhám tématické plány, jsem ve skluzu, ani autoři osnov nepočítají totiž s tím, že by se naučilo třeba míň, ale zato líp, hlavně pobrat všechna témata, jak, to je jedno

na základní škole by měli získat žáci základy vědomostí. Takové, na kterých se dá stavět dál, a k tomu je nutná logika a děcka ji ještě nemají tak rozvinutou, ale nemají nikde příležitost se v ní zdokonalovat.

a ještě jedna poznámka k školství. Proč mají i osmáci a deváťáci pracovní vyučování, výtvarku, hudebku, různé semináře... tolik hodin, který se jenom přetrpí. Já vím, že někteří potřebují i z něčho mít tu jedničku, někde si odpočinout, ale nejsem si jistá, jestli i v tomto věku ještě potřebují takový organizovaný odpočinek, stejně je to nebaví a jenom čekají, až zazvoní
tyto předměty by měly být na konci základky spíš volitelný, někoho baví matematika, jiného malování, tak ať každý dělá, co chce, co ho baví
 Lea a dva kluci 
  • 

Re: právě proto že to....učitelství 

(12.1.2008 23:23:45)
Trošku bych oponovala s tím učením na základce. Na naší základce funguje rozděleně angličtina.Děti se rozřadí podle známek ti co mají jedničky a dvojky jsou zařazeny do jedné třídy bez ohled na to zda chodí do áčka nebo béčka nebo céčka.Ostatní co mají 3-4 jsou ve vedlejší druhé třídě. Funguje pak odděleně, hodina angličtiny pro každý ročník. Děti co se dobře učí pak toho stihnou víc probrat a víc se naučí. Ti ostatní se učí pomalejším tempem tak, aby děti zvládly osnovy a obvykle toho míń proberou. Byl by to možná dobrý systém pro podporu nadaných dětí.Pokud by se tak učila třeba matematika nebo fyzika nebo chemie v každém ročníku. Děti nadané by se toho víc naučily a nenudily se a ty méně nadané by se učily svým pomalejším tempem.
 Lea a dva kluci 
  • 

Re: právě proto že to....učitelství finance 

(13.1.2008 0:12:16)
Copak děti co jdou k zápisu by nešly rozdělit na ty co už něco umí a na ty co ještě toho moc neumí? Souhlasím, že dělit je jde asi od nějaké doby. Myslím, ale že brzy se ukáže kdo tam jen sedí a komu to učení jde. A naše hodiny angličtiny nejsou finančně náročné. Ze 3 tříd udělají dvě a potřebují akorát 2 učitele angličtiny. Takže jaká finanční náročnost? Je to jen o organizování výuky ve školách. Znám případ jiné základky u nás ve městě. A na jiné základce tohle třeba nemají a děti co jsou nadané si doma stěžovaly jak se v hodině angličtiny pořád vrací a jak se kvůli těm co mají špatné známky pořád opakuje, jaká je to nuda, jak je to nebaví. Tohle jsem doma nikdy od dětí neslyšela. Naopak učí se víc a snaží se udržet v té rychlejší třídě. Takže určitě řešení by to bylo.
 Líza 


Re: právě proto že to....učitelství finance 

(13.1.2008 7:09:24)
Milado, u nás na nejazykovce to takhle funguje. Protože hodně dětí už nějakou zkušenost s angličtinou mělo, na konci druhé třídy všichni druháci psali anglickej test, podle jehož výsledků byli rozděleni na několik skupin podle pokročilosti. Takže skupin je stejně, jako by bylo, kdyby se dělila každá třída zvlášť (vlastně kecám, je jich míň!), ale každá jede jiným tempem a jiným způsobem. Jediné, co to chtělo z hlediska organizace, bylo zařadit všem třetím třídám angličtinu na tutéž hodinu. S tím, že pokud se v prvním pololetí tohohle roku ukázalo, že někomu nesedne ta jeho skupina (nestíhá nebo naopak by mohl jet rychlejc), tak bylo ještě možné skupinu změnit. Pro Verču je to skvělé, jedou rychle, učitelka neřekne ani slovo česky, je poměrně náročná. V pomalých skupinkách všechno hodně procvičují a náročnost je mnohem nižší, ale Verča by se tam ukousala nudou, takhle ji to baví.
 sally 


Re: právě proto že to....učitelství 

(13.1.2008 1:21:55)
Leo,
tak v tomhle systému jsem učila - třídy byly přerozdělené podle prospěchu... sice se daly děti přeřazovat z třídy do třídy, ale bylo to velmi neflexibilní. A můžu ti říct, že učit v té horší třídě bylo peklo. Ony ty děti byly hodné - seděly a koukaly na mě... ale vykřesat z nich nějakou iniciativu, odpověď nebo snahu bylo velmi těžké - přišlo mi, že tyhle děti to pak "vzdaly" - prostě jsou blbé, tak se snažit nemusí, školu si odsedí a ať si úča vpředu třepí pysk jak chce, oni se nehnou... Ano, stihla jsem s tou lepší třídou toho víc, ale s tou druhou zase mnohem míň, opravdu sotva osnovy - a přišlo mi to zase nefér vůči těm dětem, které ani nebyly ve stimulujícím prostředí a kterým podle mě chyběla zcela motivace k nějaké snaze (to, že v pololetí je možná teoreticky někdo někam přeřadí - to motivace není).
Asi by se mi víc líbil systém, kdy děti pracují ve skupinkách, v každé hodině jinak, jak je zrovna potřeba nebo jak se to hodí - buď ve skupinách dle "výkonosti" (tj. jedna skupina může číst Harryho Pottera v originálu a druhá se učit základní fráze, protože jsou prostě začátečníci), jindy skupiny namixované - aby se ti pomalejší mohli trochu zúčastnit nějakého zajímavého dění a byli vytaženi z letargie.... je to určitě šílený záhul na přípravu a nervy učitele - ale JDE to - a podle mě přínosnější, než natvrdo dělit děti na "ty blbce" a "ty dobrý"...
 Líza 


Re: právě proto že toho ví možná víc nemají o čem mluvit s ostatními 

(10.1.2008 4:15:52)
Leo, vždyť možnosti takových kroužků jsou - při domech dětí a mládeže jsou různé kluby techniků apod.
 Lea a dva kluci 
  • 

Re: právě proto že toho....kroužky 

(12.1.2008 23:55:59)
Lízo, možná, že jsou někde ve velkých městech kroužky technicky zaměřené, ale tady ne. Byl tu akorát na domě dětí a mládeže kroužek, kde stavěli modely autíček na autodráhu a pak ,,Počítače", ale ty ho moc nebraly, protože jsme měli PC doma. Zkusili jsme sportovní kroužky pro odreagování, ale to ho moc nebavilo ani plavání ani JIU-JITSU(něco jako karate). Dotazy našeho syna na nás (víte jak funguje černá díra? a zájem o fyziku a elektrotechniku apod.) nás nasměrovali do hvězdářského kroužku. Tam chodí už 3 rokem a je tam nadmíru spokojený. Děti si tam hrají kromě přednášek dost zvláštní zábavné hry a má tam kamarády se stejnými zájmy. Ono dítě, které přijde s tím, že potřebuje špatný hardisk z počítače a na dotaz k čemu? odpoví, že si staví magnetický urychlovač a potřebuje z něj ty silné neodymové magnety, asi každý doma nemá. Musel by být pro ně takový kroužek, který by respektoval jejich zkoumání, oni si nechtějí hrát oni potřebují při hře zkoumat nové věci. Nevím jaký kroužek by je zaujal.
 JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) 


Re: právě proto 

(9.1.2008 23:06:51)
Nesouhlasim. Často se vyjímečný nadání opravdu pojí s nějakým handicapem v sociální oblasti - např. s nějakou poruchou autistického spektra. U nás má jedno nadaný dítě poruchu pozornosti spojenou s hyperaktivitou a jedno má pravděpodobně aspergerův syndrom. Obě tyto děti mají nejvíc konfliktů o přestávkách - nikoli v hodině. Obě reagují vznětlivě a nepřiměřeně (každé z jiných důvodů), často na banalitu reagují fyzickým útokem, což jim dost komplikuje komunikaci s JAKÝMKOLI jiným člověkem - i takovým, který má stejné IQ. Ti dva se sobě vzájemně vyhýbají, protože spolu vůbec nejsou schopni vycházet. Mnohem líp je přijímají děti, které samy jsou sociálně zralé a umí využívat svou empatii, bez hledu na IQ. Dítě s ADHD empatii má, ale ve své nepřetržité zbrklosti, nestíhá myslet dřív, než konat a dítě s AS má právě v empatii největší handicap - jeho nejlepší kamarád je předvídatelný počítač.
 Jáša, kluci 8 a 7 
  • 

Re: právě proto 

(10.1.2008 7:53:15)
Tak u nás je to asi podobné - starší má aspergerův syndrom, mladší je impulsivní, oba nadaní, každý jinak. Komunikace mezi nimi byla, je a bude komplikovaná, ale lepší se to (uvidíme co bude v pubertě). Starší díky vysoké inteligenci se sociální dovednosti učí, empatie samozřejmě vždy zůstane problémová (tu má zase mladší výbornou), ale když se podívám na vývoj za poslední tři roky - udělal neuvěřitelné pokroky. Ve třídě je díky přeskočení ročníku v průměru o 1,5 roku mladší než spolužáci a je to spíš výhoda, on kamarády nevyhledává, ale ani nevyvolává konflikty.
A co se týče školy - je pravděpodobné, že sociální problémy by měli oba stejné i v nějaké speciální škole, ale bylo by jim umožněno věnovat se tomu co je zajímá SVÝM TEMPEM, v tom bych viděla největší plus, to v běžné škole zařídit nejde.
 martina 
  • 

základní škola 

(7.1.2008 21:27:57)
Dobrý den,
máme doma podobné dítě. Již ve dvou letech četl písmenka. Nyní v 6 letech ho zajíma malá násobilka. Vzhledm k tomu, že byl nevyzrály sociálně a motoricky( měl problém se obléct, obout), jsme ho do školy nedali předčasně. nicméně nyní vybíráme základní školu a je to celkem problém. Můžete mi poradit. Díte zajíma matematika, přírodní vědy , ale má problém s jemnou motorikou- kreslení, malování.
Děkuji
 JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) 


Re: základní škola 

(7.1.2008 22:40:09)
Martino, asi bys měla napsat odkud jste, jinak těžko radit školu... Já řeba vim o jedný skvělý v Chrudimi, ale pravděpodobnost, že byste byli zrovna odtud je dost malá :-)
 JiBi* 


Re: základní škola 

(8.1.2008 11:58:14)
Ja bych to asi resila ve spolupraci s pedagogickou poradnou. Objednala bych dite k vysetreni a podle toho si nechala poradit. Pracovnici PP maji prehled o vsech skolach a jiste by byli schopni posoudit a poradit, ktera v okoli je pro takoveto dite ta nejvhodnejsi.
 JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) 


Re: základní škola 

(8.1.2008 14:00:35)
To je ideální stav, ale bohužel velmi často je realita jiná :-( V naší ped.-psych. poradně jsou lidi, kteří mají "v rajonu" několik odlišných škol (různý výběrový, alternativní i speciální, nebo normální se zkušenostmi s inetgrací) a ani je nehne, aby se do nich přišli podívat a zjistit jako to v nich chodí, aby mohli doporučovat co je pro koho vhodný.
 slovenka3 


Re: základní škola 

(8.1.2008 14:35:50)
Poradim, ze vsetky pokusy ziskat radu odniekial skoncili tym, ze si musim poradit sama. Ale predsa len sem tam nejaka uzitocna informacia sa objavila. Pedagogovia a psychologovia niektori zaregistrovali inost (vacsinou sa venovali tomu, v com dieta neexcelovalo a tak ziskavalo minusove body v ich ociach), niektori si ani nevsimli. Je lepsie hladat skolu, kde su specialne k tejto problematike skoleni. A psychologovia su tiez rozni. Aj taki, ktori vobec nezaregistuju inost, taki, ktori zaregistruju a skonstatuju a rodic nadalej nie je mudrejsi, ako na to a sem-tam aj taki, co nieco poradia. Takze hladat a nechat sa viest svojou intuiciou, tak som to vyriesila ja. Velmi vsetkym odporucam knihu od riaditelky slovenskej skoly pre nadane deti - Jolana Laznibatova Nadane dieta. Je o nu velky zaujem a tazko sa zozenie, je to najkomplexnejsia kniha o nadanych detoch, aku som zatial na ceskom a slovenskom trhu vypatrala. Su tam popisane caste priznaky sprevadzajuce nadanie, je tam o detoch od skolky dalej, prevzata teoria i vysledky vlastnych vyskumov, konkretne osudy deti z ich skoly.
 Mirka, Kubík 0905 
  • 

....a ty brďo....ale co s tím, když je ještě mrňavej? 

(9.1.2008 23:50:37)
... a já si dodneška myslela, že mám doma mimozemšťana bez manuálu...Kdybych tohle totiž doma neměla, nikdy, opravdu NIKDY bych tomu nevěřila!

Náš Kubík totiž nejenže naprosto postavil na hlavu všechny mé teorie o výchově dětí už od té doby, co se narodil ( od: dítě nemá co plakat, když je nakrmené, přebalené a není mu teplo ani zima, přes: jíst bude co se mu dá a jinak má smůlu, až po: na co by uměl číst, psát a počítat ve školce, když od toho je škola)
Od malička vyžaduje 100% pozornost - kdo nezažil, nepochopí, abecedu znal v podstatě dřív, než začal mluvit - je to sice paradox, ale je to tak - vynutil si pojmenování písmen a číslic a naučil se je stylem B-baba, g-gaga, d-deda... první písmenka začal pojmenovávat těsne před rokem a půl, do 20-ti měsíců znal celou abecedu (to začal mluvil - do té doby - vyjma názvů písmen,dmítal cokoli opakovat) - týden před 20-tým měsícem začal opakovat, a pak to byl fofr - každý týden přidával slovo do věty - tedy 3týdny po "rozmluvení" mluvil ve tříslovných větách - teď 2r.3měs - mluví ve typu - maminko a tatínku, Bolek a Lolek taky kaká...To že se naučil i malá písmena jsem zjistila, když mi ve 23 měs přeslabikoval v nemocnici nápis Sesterna (vůbec si nevybavuji, že bych mu kdy, a navíc cíleně říkala, že malé t je t a malé r je r, n je n atd.......zná každou reklamu v televizi, opakuje pasáže z pohádek, básniček umí kvanta...barvy včetně stříbrné, fialové, růžové umí od 25měs., počítá do 14-ti... Já ho nic neučím, prostě si odpověď vždycky vynutil - (jako batole pořád ukazoval na jednotlivá písmenka nechápal, proč mu říkám písmeno, písmeno, číslo, číslo, když každé je jiné tak dlouho, až jsem mu je začala pojmenovávat - to byl v sedmém nebi) .... My jezdili po ulici jak exoti, když v kočárku mrňous blaženě předčítal ze slevových letáků - spousta velkých písmen a číslic....
Pozná jednotlivé typy aut - nejraději má škodovky - favorita, fabii, octavii, felicii, Š 120 - legendární je jeho věta u léta (ve 22měs) po návratu z pobytu u našich (mají fabii): "Na fabijku mysim požát"
Další perlička je, když jsem ho ve 2 letech nechala, aby si v obchodě vybral zvukovou knížku asi z 5ti druhů - přinesl mi dinosaury! Ignoroval lvy, slepice, delfíny, prostě normální skutečná zvířata, která zná. Nekoupila jsem ji, ale přemluvila jsem ho na tu se lvem, medvědem a spol., protože mi přišlo že zřejmě nejsem schopná mu o tomhle vyprávět....

Ovšem aby se sám zabavil - totální katastrofa - kostky ho bavily přesně 14 dní (dostal je na vánoce v 15-ti měsících) když postavil komín ze 12ti kostek, už se na ně ani nepodíval:(. ... jediné co miluje jsou puzzle a dřevěné skládanky všech možných typů, ale sám je neskládá, musím být u něj, jinak ho to nebaví. Ostatní hračky jsou na házení, ne na hraní. Snad jedině knížky ale jen leporela s textem a teď trošičku dřevěná vláčkodráha - ovšem stejně s ní nejraději hází - pokud si s ním nehraji.
Jídlo je katastrofa č. 2 - prostě bojujeme s každou novou potravinou - absolutně nemá zájem o to ochutnat něco nového, kdyby mě neměl, nejí vůbec, jídlo ho prostě absolutně nebere:(, ale ochutnávat krémy, mýdlo, písek, kamení, to je mňamka!
Kapitola sama o sobě je spánek - tenhle mrňous totiž od malička potřebuje cca 10,5 h spánku za 24 h, a to je šílený! Stejně tak jako uspávání - to byl vždcky horor a jsem vážně ráda, že přes den už dlouho nespí!

O nočníku se mi může tak leda zdát - ale za to si můžu částečně i sama. Momentálně procházíme nočníkovým odporem.

Co se týče motoriky - hrubou má excelentní - takový šídlo se jen tak nevidí, s jemnou mi přijde, že nic moc - pískovej není - bábovky jsou zbytečná věc, sám se taky nenají - ale spíš je to proto, že o to jídlo nestojí, stejně tak, jako místo malování pastelkama jimi bodá do papírů, ovšem rozšroubovat uzávěr tuby umí perfektně od 4 měsíců (otevřel při převalování rybilku a začal si ji mačkat do pusinky) - to bych taky nikdy nevěřila, že je možné.

Absolutně nevím, jak s ním mám zacházet - rady okolí jsou na houby, momentálně mám o5 krizovku - už 3 dny je naprosto k nepřežití - dělá věci, o kterých ví, že se nedělají - jako házení s hračkami (miniházení - tzv. upouštění na zem jsem se už naučila přecházet, ale tohle je fakt házení s dřevěnou kostkou přes celý obývák), rozhazování časopisů, vytahování knížek a cd... chjo... Opět začal kousat i když ví, že se to nedělá a že to bolí - zřejmě má nějaký vývojový skok, nebo co, ale dřív, než doskočí, já skončím v Bohnicích, ještě že bydlíme za rohem...
Docela vážně už dlouho uvažuji o nějakém odborníkovi, existuje něco pro takovéhle mrňousy?
Článek je to sice úžasný, sice mám zřejmě nadané dítě, ovšem nějak tam není napsáno, CO S TÍM už na mateřské - fakt je to docela záhul.
Chodíme sice hodně mězi děti - Kubík je naštěstí extrovert, lidi miluje a vůbec se nestydí, vyhledává společnost, i na kroužek kreslení (on nic moc, vyhraju si spíš já)a do mateřského centra, ale člověk je i doma a tam máme tedy veliké rezervy - protože pouštět mu neustále kreslené pohádky opravdu není řešení.
Poradíte někdo???


 koa 


Re: ....a ty brďo....ale co s tím, když je ještě mrňavej? 

(10.1.2008 0:05:21)
Mirko,
tak to zírám. Čtení v tomto věku, vyjadřovací schopnosti...Úžasné! Akorát že ty z toho musíš být hodně unavená, takové dítě moc vydechnout nedá.
Můj nejstarší syn je slabý odvar tvého, v genialitě se mu tedy nevyrovná :-), ale taky vyžadoval nadstandardní pozornost, málo spal a špatně jedl, neuměl si hrát sám. A mlátil hračkama, v jednom kuse!
Teď je mu 9, chodí do 3. třídy. Spí pořád méně, než ostatní děti, v jídle je dost vybíravý, ale to třískání věcma přešlo. Od tří let má diagnostikovanou lehkou mozkovou dysfunkci. Ve škole mu to jde dobře, sice je pomalý, ale převážně má jedničky.
V batolecím věku se hodně zklidnil, když začal chodit do školky, kde měli program Začít spolu a skutečně podle něj pracovali. Bylo tam velmi vlídné prostředí, respektovali, že každé dítě je jiné. Předtím chodil do "normální" školky a to byl horor.
Takže tě chci povzbudit, syn se určitě uklidní a inteligence mu zůstane :-). Doporučuju konzultaci s psychologem, určitě se dají najít kontakty na ty, co se zabývají nadprůměrně nadanými dětmi.
 ala,syn 
  • 

Re: ....a ty brďo....ale co s tím, když je ještě mrňavej? 

(13.1.2008 15:07:17)
ahoj, odpoved nebo rada pro koa
Mam syna,nyni 3,5 roku.od mala neco podobneho jak ten tvuj.nezvladatelny a neakceptovatelny okolim.jen ja vim jak pratelsky a citlivy.Mluvil od roka,ve vetach od 1,5.abecedu a pocitani taky tak.Ve dvou umel precist vsechna loga a napisy,naspamet moderni pisnicky a treba hymnu.Zna vlajky.znacky vsech aut,dopravni znacky atd.je toho spousta.zajima se treba jak funguje satelit.Mohla bych psat dlouho,ale spis chci ríct,abych sama se ujistila,jak na takove dite,navstivila jsem centrum nadani,najdes na webu a nechala otestovat.Byl diagnostikovan mimoradne intelektove nadanym s IQ 140.Je spousta publikaci a clanku jak zachazet s nadanymi detmi a v centru nadani je klub sikula pro takto male deti.Manzele Fortikovi jsou fajn a urcite ti poradi.Drzim palce a pevne nervy,vim o cem mluvim. mit chytre dite je krasne,ale u nas to co vybocuje i smerem nahoru,je stale problem.
 Jája 
  • 

Re: ....a ty brďo....ale co s tím, když je ještě mrňavej? 

(10.1.2008 10:31:39)
Promin, Mirko, ale čtení tvého příspěvku je únavné,myslím,že většina ani nedočte do konce...Já jsem si tu práci dala a v popisu schopností tvého syna poznávám spoustu zmiňovaných dětí(mnohem stručněji)zde v této diskusi.Ale at jen nementoruji,jestli chceš poradit,zkus program Začít spolu nebo jiný alternativní,ale pozor,jen v předškolním věku,později ve školním věku by se ti to mohlo vymstít tím,že syn nebude umět vůbec nic(mám na mysli většinu různých alternt.ZŠ).Podle mého takové děti potřebují důsledné vedení a je potřeba je podporovat v koncentraci,většinou dlouho neudrží pozornost.Taky je třeba je vést k pozitivním kamarádským vztahům,hodně je zapojovat mezi děti ale moc se nezapojovat,ať se s tím popere sám.A hlavně NEZDURAZŇOVAT nějakou zázračnou vyjímečnost,těch šikovných dětí je opravdu dost,ať si své místečko mezi nimi hledá sám:-)
 JaninaH 


Re: ....a ty brďo....ale co s tím, když je ještě mrňavej? 

(10.1.2008 11:36:17)
Ahoj,
se zájmem pročítám tuto diskusi, zatím jsem neměla, co dodat, ale teď mě naprosto odrovnalo kouzlo nechtěného, totiž srovnání dvou příspěvků zařazených za sebou, a to příspěvek veronika 10:19:01 a Jája 10:31:39. Jája vyjadřuje názor, že dítě, které navštěvuje "alternativní ZŠ" pravděpodobně nebude umět vůbec nic, zatímco Veronika líčí, jak vypadá běžná výuka na "nealternativní" ZŠ.
Hodně poučné!
Ještě jenom dodám, že mnou příspěvek Veroniky poměrně dost otřásl, cítila jsem v něm takovou smutnou rezignaci. Zvláště to, že si jako učitelka chemie myslí, že "znalost chemických vzorců, pouček a zákonů, vlastností chemikálií... využije možná jeden ze třídy". S tím tedy nemůžu souhlasit.
J.
 veronika 
  • 

Re: ....a ty brďo....ale co s tím, když je ještě mrňavej? 

(10.1.2008 13:15:55)
kdepak, není to rezignace, jenom je to popis, bohužel

a přestože nesouhlasíš, tak já jsem přesvědčená o tom, že většina lidí nepotřebuje znát znění periodického zákona, aninepotřebuje znát názvosloví aminosloučenin.
daleko víc potřebují znát převody jednotek
a co se chemie týká, mnohem víc bych zdůraznila třeba srovnání paliv, čisticích prostředků a barev na vlasy, šamponů... jenomže na to není čas, to se jenom řekne, že se to používá, ale nikde nic víc
a ze základky by měli mít i znalosti využitelné v praxi, protože většina dětí už se s výukou chemie nepotká, jenom málo středních škol vyučuje chemii

ale jinak je pravda, že hledám pořád jinou školu, než základní, právě proto, že mi tnto systém nevyhovuje a proto, že prostě na základoškolské učení je asi potřeba jiná povaha, s děckama si rozumím, dokonce mi ředitelka po hospitaci asi po 14 dnech řekla, že je vidět, že mě děcka berou už po tak krátké době, takže v komunikaci potíž není
 Jája 
  • 

Janino 

(10.1.2008 15:36:39)
Janino, já jsem si teprve ted přečetla příspěvek Veroniky, o kterém píšeš.Já jsem reagovala na názor Mirky.Ale z článku Veroniky je cítit rezignace,je to škoda,protože v lavicích na ZŠ nesedí většina pasivních dětí(hlavně na 1.stupni je ještě hodně dětí-nadšenců a dá se toho hodně zachránit).Taky je strašně důležitá spolupráce s rodiči,ale to je bohužel někdy hodně těžké.Rodiče spíš učitelům podkopávají nohy,mělo by tomu být spíš naopak,vždyt oba by měli pracovat ve prospěch dítěte.Já vím, mezi ZŠ jsou obrovské rozdíly(jazykovky,sportovky,běžné základky),proto já jsem vybírala základku pro své děti velmi velmi pečlivě, s náročnými,ale vynikajicími kantory.
 veronika 
  • 

Re: Janino 

(10.1.2008 23:13:06)
no a já jsem na 2. stupni, ne, fakt to není rezignace, je to vlastní cesta, kterou se snažím jít, ale co z těch děcek může člověk vytáhnout, to by museli chtít všichni učitelé a jak píšeš, i rodiče, a těch, kterým jde o to, aby se děcka něco naučily, je málo, ne že by nechtěli, aby měli potomci dobrý známky, ale většinou nechtějí, aby měli i nějaký znalosti. I když se pochopitelně najdou i takoví
rezignace by to byla, kdyby mi to bylo jedno a kdyby mi nevadilo, že mám učit tak, jak se mi to nelíbí.
potíž je jenom v tom, že potom přijde někdo na hospitaci, nebo se ontroluje dodržování temaťáků a já mám dvě možnosti, buď to zfalšuju na papíru, nebo mám potíže a to je oboje nedůstojný chování a to mi vadí
ale mám dost kolegů, kteří rezignovali opravdu a těm bych svoje potomky nesvěřila
 KoproFka 


Re: ....a ty brďo....ale co s tím, když je ještě mrňavej? 

(18.1.2008 23:32:37)
...no, když já to stručnějc napsat neumím... grafomanka, no...ale číst jsem tě to nenutila, každý píše, jak umí...

Víš, ale kapku s tebou nesouhlasím, Kubík má lidi děsně rád, je to typickej extrovert, tím pádem je nadšenej z dětí i dospěláků všeho druhu a množství. Jenže bohužel, tak nějak nemá vyvinutý ty pudy skoro všech malých dětí jakože tohle je moje a vzít si to nenechám a tohle mě zajímá, tak si to vezmu a je mi jedno, jestli si s tím nějaký prcek hraje.... Ale třeba je to taky výchovou a já ho to nenaučila - jo, to bude asi ono... Teď už je to lepší, jak je starší, podařilo se mi mu vysvětlit, že když mu nějaké dítě něco bere, musí mu říct, že je to jeho a nenechat si to vzít - tzn že situace je taková, že Kubík říká: Ne chlapečku, tohleto je Kubíčkovo auto a hladí dotyčného mrňouse po hlavě - a to dítě je tím kolikrát tak šokované, že na něj zírá a nechá mu to. Ale když byl menší, tak rok a půl, ostatní děti ho neustále okrádaly, on si bral pořád nové a nové hračky o které přicházel až nakonec začal plakat a radši si už nic na hraní nebral, aby o to nepřišel - no a v rámci toho, aby měl děti a lidi pořád rád a nebál se jich, prostě občas zakročit musím, přijde mi to vůči němu fér - njn, blbá výchova, že... Takže výborný je sice nechat ho se se životem poprat, ale bohužel, jsou věci,které on prostě v jistém věku moc nezládne no a konec konců od toho mě má, abych mu s tím, s čím si neví rady, pomohla... Ale zas na druhou stranu - s mou povahou jsem ráda, že dětem věci nebere a že je nebije - tohleto je fakt lepší varianta - bejt milej, hodnej a kamarádskej....

Já, zas kvůli tomu, jakej Kubča je, nechápu ostatní maminky, který nevzrušuje, když jejich děti berou hračky ostatním - minimálně je dobrý jim to vysvětlit, ne???
- tenhle můj příspěvek je tak trochu dost mimo mísu, ale já řeším třeba i takovýhle věci, který ostatní maminky ani neznamenaj..... Prostě oni nemusí, děti s tím problém nemají.... my holt jo... Oni zas budou ve škole mrskat s dětma písmena - a my budeme řešit nějakou podprahovou, naprosto samozřejmou věc....

 MarkétaP + 4 dcerky 


Re: ....a ty brďo....ale co s tím, když je ještě mrňavej? 

(19.1.2008 8:39:42)
Mirko, ale tohle už není otázka příliš chytré vs. "normální" dítě, takovéhle typy znám i mezi dětmi, které výraznější nadání v batolecím věku neprojevují, to je spíš otázka základní povahy.
 Zuzana, Filip 04+Mandy 06 


Re: ....a ty brďo....ale co s tím, když je ještě mrňavej? 

(19.1.2008 23:51:34)
Mirko,

mám dojem, že děláš z komára velblouda nebo možná nevíš úplně přesně, kde máte problém, a vyvozuješ nesprávné závěry.
Můj syn nikdy nebral dětem hračky, a když mu někdo vzal jeho, taky koukal udiveně a neuměl se moc bránit. Sice nikoho nehladil ani nebrečel, ale působil, jako by tyto dětské konflikty nějak vůbec nechápal. Nicméně děti měl vždycky rád, umí bláznit a vymýšlet zábavu a snad i proto je ve školce velmi oblíbený. A nedávno jsem koukala na Spektru na nějaké anglické pořady o dětech, ze kterých vyplývalo, že právě s agresivními dětmi si nikdo nechce hrát! Takže v tomhle směru bych byla v klidu.
 Peter 
  • 

Re: ....a ty brďo....ale co s tím, když je ještě mrňavej? 

(10.1.2008 12:06:27)
Tady je kazda rada draha a skoro vsechny k nicemu. Pokud jste na toho vaseho mrnouse sama tak vas pokazde utaha. Predpokladam ze je svezi dlouho do noci a na spani pres den uz davno zapomel. Nezbyva nez zapojit vsechny cleny rodiny a dat mu pracovni napln podle jeho chuti a kolik snese. Muzete se pokusit najit nekoho kdo ma vystudovanou specialni pedagogiku, snad neco poradi. Mohu jeste doporucit www.centrumnadani.cz a pozadat o pomoc pani Fortikovou.
 KoproFka 


Re: ....a ty brďo....ale co s tím, když je ještě mrňavej? 

(14.1.2008 23:10:47)
Moc díky za kontakt, určitě se dojdu poradit. :-)
 KoproFka 


Re: ....a ty brďo....ale co s tím, když je ještě mrňavej? 

(14.1.2008 23:17:01)
No, to je právě ono, přijdu si vycucaná na maximum už před obědem... Zapojit rodinu moc nemůžu, máme to kapku komplikovaný, ty schopný se postarat, jsou daleko a manžel pořád v práci... a hlídačku .. nějak nemám důvěru v cizí osobu, i když nevěřím, že by si ho někdo chtěl nechat:), vrátil by ho po pár hodinách určitě strašně rád:).

P.S.: Asi jako každá maminka jsem si přála mít výjimečné dítě, ale takhle jsem to tedy fakt nemyslela:))
 Jáša, dvě děti 
  • 

Re: ....a ty brďo....ale co s tím, když je ještě mrňavej? 

(11.1.2008 8:23:23)
Klub pro nadané děti od dvou let:

http://www.centrumnadani.cz/centrum-nadani.html
 Jáša, dvě děti 
  • 

Re: ....a ty brďo....ale co s tím, když je ještě mrňavej? 

(11.1.2008 8:24:16)
Klub pro nadané děti od dvou let:

http://www.centrumnadani.cz/centrum-nadani.html
 slovenka3 


Re: ....a ty brďo....ale co s tím, když je ještě mrňavej? 

(11.1.2008 11:02:33)
Celkom ukazkove dieta, ako z ucebnice o mimoriadne nadanych

1 Odporucam studovat odbornu literaturu k problematike - z nej aspon clovek vie, ze aj ine deti su take, ake prejavy su u takych deti caste, co s tuym robit, ciastocne ako to riesia ostatni podobne "postihnuti", tiez moze byt vnimavejsi k priznakom, ktore signalizuju, ze dieta nedostava, co potrebuje, nevie si s tym rady a zacina to z bezradnosti ci bezmocnosti riesit sposobom, ktory jemu a ani okoliu nie je dobry, pouceny rodic moze predchadzat alebo ked sa to zacne rozvijat aspon zastavovat. Na zaklade teorie sa pripravit na to, ako zvladavat dalsie znaky, ktore sa casto u nadanych objavuju - pre pripad, ze by to tiez bolo treba - problem v socialnej oblasti, zo sebaobsluhou, nerespektovanie autorit, lenivost, casto slabsia fyzicka zdatnost,...
2. Vyhladat psychologa, ktory robi s nadanymi a skusit sa poradit (mne to vela nedalo, len som ziskala papier o tom, co som vedela, ale ktovie...) (IQ testy sa daju robit od 2,5 roka, ale to asi neprinesie v tomto pripade nic vyznamne)
3. Vyhladat skolku, skolu, kde su podobne deti a skoleni pedagogovia (tym sa odlahci pretazenost mamy, ci rodicov a je vacsia nadej, ze dieta bude vyrastat vo vacsej pohode, ze budu zohladnovane jeho potreby a skutocne moznosti), urobit si exkurziu niekam medzi nadane deti
4. Hladat aktivity, kde bude dieta sytene aj inymi dospelymi (aby si mama ci rodicia mohli vydychnut, pripadne studovat dalej, aby mali cim dalej dieta sytit)
5. Umoznit mu ucit sa od starsich deti, ak bude chciet byt so starsimi
6. Pobyt s rodinami s nadanymi detmi - www.centrumnadani.cz, minule boli najmensi v hlbokych kocikoch - clovek zisti, ze v tom nie je sam, ze ini to maju mozno este narocnejsie, ze mnohe take mamy pripadne otcovia su riadne vycerpani, kladu si mnoho otazok, daju sa tam zozbierat odpovede na mnohe otazky, pretoze niekto uz nieco zistil, pripadne kontakty do buducnosti pre rodicov i dieta medzi seberovnymi. A bolo tam dobre.
7. Vyhladovo hladat aspon jedneho podobneho kamarata, s ktorym si bude rozumiet. Pokial by mu postacil vacsinovy kolektiv, je to super, o 1 bremneno menej.
8. Treba pocitat s tym, ze to moze byt stale narocnejsie - fyzicky i psychicky

Odkial ste?
 KoproFka 


Re: ....a ty brďo....ale co s tím, když je ještě mrňavej? 

(15.1.2008 12:06:50)
Moc díky za podrobnou radu:). Ve spoustě bodů jsem nás "našla". Například stejně staré nebo mladší děti ho moc nezajímají, spíš starší děti a dospělí, s nimi je celý blažený. atp.
Naštěstí jsme z Phy, tak to doufám budeme mít o kapku jednodušší, než být někde na vesnici.
Kontaktovala jsem centrum nadání, doufám, že se mi někdo ozve a s fundovanou pomocí v zádech nám bude líp:).

 Hanka + 2 kluci 


do školy dřív 

(11.1.2008 16:55:27)
Ráda bych se zeptala, jestli některé maminky dávaly dřív dítě do školy, než by správně měly jít. Syn je narozený v říjnu a tato problematika se nás týká. Nemyslím, že by byl nějak obzvlášť nadaný, vyjímečný, ale přece jen je o něco šikovnější než jeho vrstevníci, má výbornou paměť, zájem o vše možné, taky o písmenka, čísla, psaní, nic mu nedělá problém. Chodí do angličtiny, hraje dobře na flétnu, podle obou učitelek je moc šikovný. Na flétně prý hraje to co 7-leté děti, nepřemýšlí nad notama a hraje plynně a v tempu už téměř jakoukoliv písničku. Nestraní se dětí, má rád kolektiv a rád si hraje, není to žádný vědátor, co by seděl v rohu. Taky sportovně je všestranně šikovný.
Ale má to i své ale, pokud půjde dřív, bude mezi dětma, které jsou o 0,5-1,5roku starší, bude nejmenší a nejmladší, neublíží mu to? Nebude třídní otloukánek? Neochudím ho o to klasické školkové dětství plné her? Zápisy se blíží a zatím nevím, jak se k tomu postavit.
 Ivka +Magda9 + Honzik2 
  • 

Re: do školy dřív 

(13.1.2008 23:23:22)
Naše Majda je taky říjnová a šla do školy v 5 (už jsem se zmínila výše v jiné reakci).
PPP nás od toho zrazovala. Sice uměla vše, co má dítě k nástupu do školy umět, ale abychom jí prý nebrali dětství. Takže jsme v době zápisu (únor) rozhodli do školy nejít. Jenže v dubnu už nám bylo jasné, že školka už jí níc nedá, že se tam nudí a "neroste". Navštívili jsme tedy psycholožku, která nám školu vřele doporučila. Byl to risk, vyšlo to. Škola nám naštěstí vyšla vstříc.
Ale taky jsem viděla dítě diagnostikované jako nadané, které se ze školy po dvou měsících vracelo do školky, protože to prostě nezvládlo. To je špatné hlavně pro něj.
Obecně kluci dozrávají pomaleji, spíš bych to neuspěchala. Ale jen ty sama můžeš odhadnout, kolik toho zvládá.
První třída je po školce přeci jen náročná. Magda četla a počítala bez potíží, zato psaní byl boj, užili jsme si, i když je prokazatelně velmi inteligentní.
 oddTom, Matěj04 Ignác06 Líza08 


jaká je norma? 

(11.1.2008 19:08:44)
Existuje nějaká nepovrchní stránka, kde by bylo nastíněno, co umí průměrné 3, 4, 5, 6leté dítě? (Případně i co je ve srovnání s průměrem "podezřelé", ne jen "běžná odchylka".) Díky.
 nekázanka 


Re: jaká je norma? 

(13.1.2008 14:28:08)
Tu "normu" najdete v kazde lepsi ucebnici vyvojove psychologie nebo v priruckach o vychove deti; podotykam, ze jde spise o orientacni a velmi siroke rozmezi nez o presne vytycenou casovou osu.
 Zuzana, 2 vnoučata 
  • 

Re: jaká je norma? 

(15.1.2008 9:44:32)
Je pravda, že nadprůměrně chytré děti někdy mívají problém začlenit se do kolektivu. Např. můj zeť uměl již ve 4 letech plynule číst,zajímal se o matematiku atd., ale nechtěl chodit do školky, nevydržel tam, matka mu musela zajistit hlídání. Moje dcera měla od první třídy samé jedničky, s učením neměla nikdy potíže, nyní dokončila VŠE (během denního studia porodila dvě děti a vše zvládla s velmi dobrými výsledky), se začleněním do kolektivu problémy neměla. A moje vnučka, pětiletá, se začala ve 4 letech zajímat o písmenka, pak ji to přestalo bavit, a nyní začala rovnou psát tiskacím písmem slova, přeskočila nějaké spojování slabik atd. Do školy má jít v září, čili v normálním termínu. Vnuk ovšem je narozený koncem září a dcera uvažuje o tom, že by šel v necelých šesti letech, je čilý, byly mu čtyři roky, počítá do třiceti atd., předpokládá tudíž, že kdyby šel o rok později, nejspíš by se ve škole nudil. Jediné co mě trochu zaráží je to, že dosud správně nevyslovuje, nemám na mysli jen r a ř, ale i některá jiná písmena. Nevím, zda se to srovná samo, nebo bude nucen navštěvovat logopedii, nemám s tím zkušenost, neboť dcera i vnučka vyslovovaly zcela čistě již ve 2 letech a před třetím rokem i písmeno ř. Nemám tušení, kdy by se tomu měla věnovat větší pozornost, do kolika let by se tomu měl nechat volný průchod a kdy případně požádat dětskou lékařku o doporučení na logopedii. Je odmalička velice bystrý, chápavý,má velice dobré logické myšlení, ale pokud by měl jít do školy předčasně, nejspíš by nastal problém právě se špatnou výslovností, pokud se to samo nesrovná. Moje dcera, jeho matka, sestavovala první jednoduché věty již v 15 měsících a brala jsem jako samozřejmost, že v necelých dvou letech mluvila zcela plynule a naprosto čistě vyslovovala.Neměla jsem předtím vůbec žádnou zkušenost s malými dětmi, tudíž jsem neměla srovnání. Poté její bratr mluvil též brzy a dobře. Pokud máte někdo zkušenost s bystrým dítětem, které ale špatně vyslovuje a případně jste navštěvovali logopedii, byla bych ráda za sdělení poznatků.
 RENATA + SYN , 10 LET 
  • 

Pro nadané děti je jediné řešení škola pro nadané... 

(15.1.2008 22:12:15)
…Syn chodil do běžné základní školy v Brně… V 1. a 2. třídě bylo dětí 20, ve 3.k nim přiřadili dalších 9 dětí ze třídy, kterou rozdělovali. Celkově byla třída spíš podprůměrná,s výchovnými problémy,každý rok nová p.učitelka. Učivo ve 3. třídě je už náročnější, takže p.uč.měla co dělat, aby to se slabšími dětmi a s počtem 29 ve třídě, nějak zvládla. Rona pomalé tempo a neustálé opakování toho, co dávno znal, deprimovalo, navíc p.uč.když se hlásil říkala, "že jeho vyvolávat nemůže, ona přece ví, že Ron to zná - umí, že musí vyvolávat ty ostatní." Takže loni chodil do školy s myšlenkou "nějak tam to dopoledne vydržet," často prý skoro usnul… Děti se sním přestávaly bavit, posmívaly se mu kvůli hloupostem a on se jich čím dál víc - ač normálně je velmi společenský - stranil. Jediné, na co se těšil, byla 1x týdně odpoledne hodina matematiky v rámci Indiv.Vzděl.Progr.,během asi 20 hodin zvládl dle hodnocení p.uč.učivo 5. třídy, ačkoliv byl ve 3. V ostatních předmětech měl také 1, ale v matice potřeboval několikanásobně vyšší tempo učení - oproti jiným dětem.
Na jaře 07 se Ronymu velice zhoršil zdravotní stav, musel dokonce 2x do nemocnice. Zdejší psycholog mi pak řekl, jak ho ta škola a vztahy v ní silně deprimují, s jakou nechutí tam každý den chodí, že si o sobě mysli, že je to hlavně jeho chyba - že je divnej...a nechce mi tím dělat starosti. Že TO je asi hlavní důvod jeho zhoršeného zdrav.stavu -.zhoršený stav psychický...a doporučil mu změnu školy s většími nároky a tempem výuky…
To se ale lehce řekne...Začala jsem tedy obvolávat školy, ale všude měli plno a žádné nadané děti, či zkušenosti s nimi...prostě ho nechtěli. Psycholog v ped. psych. poradně mi mohl doporučit pouze ZŠ Křídlovickou . V hodině se Ronovi docela líbilo, ale z okraje Brna, kde bydlíme, by musel jezdit už v 6.30h - třemi ráno vždy přeplněnými dopravními prostředky (2x přestup) a pak ještě 500 m pěšky do školy...Musela bych s ním denně jezdit, ranní stres a brzské vstávání ... ve škole by asi zase spal, i když z jiného důvodu.
Poslední možností byla Soukromá základní škola, ,jen 20 minut pěšky od našeho domu. Má jen 1. stupeň po 1 třídě, maximálně 18 dětí v každé. Do 1.třídy se dělají vstupní výběrové pohovory.Každý rok se sem hlásí 3x více dětí, než mohou vzít,mají z ČEHO vybírat. Cílem školy je připravit děti na zkoušky a vstup na 8letá gymnázia. Jediné mínus – školní rok přijde na
26 000 Kč + obědy, což pro mě, jako samoživitelku, není vůbec málo. "Naštěstí" pro nás, ve 2. třídě zde 4 děti odešly, takže tu volné místo měli. Ron tam byl nejprve 2x na celý den ve vyučování. Poprvé jsem viděla, jak mu září oči, když mluví o spolužácích, o škole a dění v ní. Řekl mi, že si připadal jak ve 12tém (!) nebi, že konečně by měl spolužáky, se kterými se dá mluvit, nepřipadá si mezi nimi jako Marťan, konečně se ve škole něco naučí...Vůbec mu nevadilo, že bude muset dohnat rok angličtiny , 2 roky počítačů, že dětí mají více vědomostí z každého předmětu. Bere to jako výzvu, do školy ráno chodí mnohem raději než z ní, přesto, že ho ještě čekají jeho oblíbené zájmové kroužky...Rony si velmi cení, že se ve třídě nikdo nepere, neřve a nemluví sprostě, že je jich jen16. Že dětem vadí i 3, snaží si ji opravit. Co mu trochu dělá problém, je samostatnost, která je tu od dětí požadována a on měl s ní vždy problémy a být celé dopoledne aktivní a ve střehu - po 3 letech "spánku" v bývalé škole. Je mu jen líto, že nikdo ze spolužáků není z našeho okolí, většinou ani z Brna. Uplynulé 3 roky jsou pro něj minulost, o které nechce mluvit. Určitě je takových dětí více…a nejen v Brně. Není to elitářství… Tyto děti potřebují prostě jiné metody, způsob, rychlost a obsah vzdělávání…tak jako třeba děti postižené…Je smutné, když si matka samoživitelka s téměř minimálním platem musí ročně půjčovat téměř 30 tisíc - jen proto, aby její nadané dítě mohlo bez problémů dostudovat 1.stupeň základní školy.
Nemyslíte ?!?

Zajímavé akce

Vložte akci

Další akce nalezte zde

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde

Všechna témata


(C) 1999-2020 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.

Publikační systém WebToDate.