| Katka | •
 |
(15.11.2007 8:47:58)
Milý Bobe,
jako matka samoživitelka mám obě role vyzkoušené, jsem vlastně mámou i tátou v jedné osobě. Přes den chodím do práce, vydělávám celkem obstojně, snažím se být dobrá, řeším pracovní problémy s kolegy, soutěžím s nimi. Odpoledne se ze mě mávnutím kouzelného proutku stává máma, která vyzvedává dítě ze školky, hraje si s ním, pere, žehlí, vaří. A druhý den zase nanovo. Když tak obě role srovnám, myslím, že méně náročné (aspoň pro mě) je role táty, tedy chození do práce a vydělávání peněz. Bez problémů si dovedu představit, že bych po celodenní práci přišla domů, kde by na mě někdo čekal s uvařenou večeří a spokojeným dítětem. Mnohem obtížnější je pro mě role mámy, nedovedu si představit, že bych se přes den jenom starala o dítě, večer čekala na manžela s uvařenou večeří, byla na něm závislá. Takže podle mých zkušeností je role muže důstojnější a snad i snadnější než role ženy. Záleží samozřejmě na konkrétních případech.
|
| Katka,kluci 5 a 8 | •
|
(15.11.2007 9:12:54)
Taky mě méně unavuje "mužská role". A Bobe,zrovna u nás je to tak, že o něco větší podíl financí do domácnosti zajistím já.Stojí mě to hodně času a námahy ale s dětmi doma bych nezůstala ANI NÁHODOU - to říkám zcela upřímně. Takovou pakárnu otravnou,jako na MD,bych už nechtěla zažít.Holt asi nejsem ta správná samička...To je jedno. Jinak by sis opravdu pěkně popovídal s mým mužem - na zmíněné téma "kdo to má horší - ženy nebo muži" dokážeme vést u sedmičky vína hodinové debaty :)
|
| Bob the Ghost | 
|
(15.11.2007 10:16:37)
Katko,
v tom se lišíme. Správná samička jsem patrně já. Narozdíl od tebe dobu, kterou můžu strávit se svými dětmi, nenazývám "pakárnou otravnou".
|
| Katka,kluci 5 a 8 | •
|
(15.11.2007 12:25:18)
Bobe, já ted,co chodím do práce, tu dobu strávenou s dětmi taky užívám a miluju. Ale zkoušel sis to někdy užívat ve dne v noci alespoň rok nepřetržitě?
S paralelní,scela marnou snahou udržet jakž takž čistou domácnost.Najít si horko těžko půl hoďky na osprchování,najít půl hoďky na uvaření,5 minut na to, aby si se sám najedl...Protože tak jsem myslela tu "pakárnu otravnou"... ne vlastní kontakt s dětmi.
|
| Bob the Ghost |
|
(15.11.2007 12:52:25)
Katko,
rok nepřetržitě nikoli, ale chystám se na to a už se na to těším.
|
| Katka,kluci 5 a 8 | •
|
(15.11.2007 15:00:06)
Good luck :)
|
|
|
| LU,2děti | •
|
(16.11.2007 14:49:27)
Asi ta správná samička jsem já. Prostě mě baví být s dětmi doma- pravda mám spoustu aktivit, diář na příští týden mám plný:-) Manžel si mě váží za to , jak vychovávám děti. Prý by se z té zodpovědnosti zbláznil- já to na rozdíl od něj neřeším. On má doma oázu klidu a na druhou stranu mi to vrací častými "exkurzemi" do společnosti (např.zítra jedeme bez dětí na lyže)Myslím, že nejsem domácí slepice- pracuji na sobě, nejen abych dobře vypadala, ale abych byla vzdělaná a měla rozhled, neztrácela vtip. Dělám vše pro to, abych se cítila šťastná a z mého pohledu jsem "winner"- mám vše, co považuji za důležité(sebevědomého chlapa, šťastné děti, hezký domov, spoustu vlastních zájmů a aktivit). Zaměstnání by mě omezovalo mnohem víc, než péče o děti. Doma můžu uklízet- když chci!Můžu pít kafe- když chci! A na nicnedělání se taky čas najde. co neudělám, buď udělá syn nebo manžel, nebo já druhý den a nebo se to nepos...A k tomu mám úžasnou zpětnou vazbu ve štastné rodině.
A diskutovat o tom , jestli to mají horší ženy nebo muži je stejné, jako diskutovat o tom, který mozek je lepší. Každá role je zkrátka jiná. A pokud se ve vztahu otevřeně komunikuje, dá se většinou dojít kompromisu. A nebo jít každý jinou cestou:-)Pro mě neexistuje pocit se pro něco proti své vůli obětovat, taková subka zase nejsem:-)
|
|
|
|
| 16.5Salám&Lajka14 | 
|
(16.11.2007 10:15:19)
Zajímavé, mne ta "ženská" role přijde daleko snazší. :o)
Ne že by mne víc BAVILA, to ani náhodou, ale proti té mužské je to úžasný relax. :o)
Je vidět, že se dneska lidi v práci moc nepředřou, když je pro ně těžší naházet prádlo do pračky a zapnout mikrovlnku. :o)))
|
| Kubula K. |
|
(16.11.2007 10:25:08)
Monty, myslím, že v tom mačkání čudlíků na pračce ta náročnost fakt nespočívá. Ale o tom jsme se přece bavily už mockrát, já myslím, že je to spíš v tom, dělat milion různých "blbých" mechanických maličkostí a nemoct vypnout ani si to něčím zásadně zpestřit :-). Dokolečka dokola děti domů, odpadky ven a tak :-D.
|
|
| 16.5Salám&Lajka14 |
|
(16.11.2007 10:35:12)
Upřímně řečeno, po zkušenostech s několika "soužitími" jsem stále ještě nepochopila jednu věc.
Kromě posledního případu VŠICHNI chlapi, se kterými jsem nějaký čas sdílela společnou domácnost předpokládali, že budu pracovat stejně či více (spíš více) než oni, vydělávat víc peněz, ale po skončení práce budu relaxovat s hadrem na nádobí nebo na podlahu. Logické a podle mne přirozené řešení - nechci to dělat ani já ani ty, vezmeme si paní na úklid bylo odmítnuto slovy: "Nechci cizí lidi v bytě."
Tudíž jsem je musela informovat o tom, že tím pádem si tyhle záležitosti MUSÍ obstarávat sami, protože já to zkrátka za relax nepovažuju a dělat to nebudu.
VŽDYCKY to byl problém.
Teď mám vztah s chlapem, který vydělává mnohonásobně víc než já a v životě jsem od něj neslyšela něco o "ženských pracech", "ženských povinnostech", prostě normálně a automaticky uklízí, myje nádobí atd. atd.
Poprvé v životě mi nepřijde divné uklízet, protože to po mně nikdo nevyžaduje jako mou POVINNOST, prostě to bere jako samozřejmé, že když v nějakém bytě žijí dva lidé, tak si tam uklízí a starají se o to, aby jim tam bylo hezky.
Dělám to dokonce i ráda, protože to nechápu jako PRÁCI.
Takže ono je to taky hodně o přístupu.
|
| Kubula K. |
|
(16.11.2007 10:48:12)
Určitě. Mmch myslím, že tohle je řešení - najít si chlapa, který má tenhle přístup, a exemplářům, které popisuješ výš, se zdaleka vyhnout. Když to takhle udělá většina ženských, věřím, že se to pohne:-).
|
| 16.5Salám&Lajka14 |
|
(16.11.2007 10:52:37)
Kubulo,
no jo, ale kolik jich je?
Pokud si dobře pamatuju, bydlela jsem se 4 chlapama a jen JEDEN Z NICH se choval - dle mého názoru - normálně.
Kupodivu ten, který by si to "mohl dovolit", tím myslím "degradovat" ženskou na uklízecí stroj, protože je to chlap, který nemá ve šrajtofli nikdy míň než čtyřicet tisíc.
Ti tři první v pořadí se nechali naprosto bez mrknutí oka živit a ještě se děsně divili, že se s radostí nevrhám na vysavač.
Buď je těch prvních víc, nebo jsem prostě měla smůlu. :o)
|
| 16.5Salám&Lajka14 |
|
(16.11.2007 11:02:24)
docela zajímavá věc...
z toho modelového vzorku, který jsem popisovala, ti tři chlapi měli všichni matky. A všechny ty matky byly zvyklý se o ně starat. Ten poslední měl matku v tomto smyslu "nefunkční" a v době, kdy jsme se poznali, už ani nebyla naživu.
Takže je docela dobře možný, že muži vychovaný podobným způsobem prostě díky té výchově očekávají, že se o ně budou starat i manželky, že to je nějaká ženská povinnost nebo poslání, protože jejich maminky to přece taky dělají a jak rády.
Z čehož mi vyplývá, že můj syn by měl v tomto ohledu být ideální partner, protože ten mne s prachovkou nebo vysavačem v životě neviděl. :o)))
|
| Kubula K. |
|
(16.11.2007 11:06:00)
Jj:-D. Mému manželovi umřela máma, když mu bylo devět, a soběstačný je dokonale, takže to taky zapadá:-). Ale vím i o případech, kdy maminka pečovala, ale pokud to nebyl úplný zabedněnec a manželka mu to dostatečně jasně a razantně vysvětlila, tak taky začal spolupracovat (a dneska mu přijde divnej ten původní model).
|
| 16.5Salám&Lajka14 |
|
(16.11.2007 11:21:51)
Kubulo,
ten původní model by mi až tak divnej nepřišel, pokud ženskou baví být doma a starat se o děti/domácnost (znám takové) a chlap jí to umožňuje tím, že vydělává. Proč ne. Když to vyhovuje oběma.
Divné mi přijde očekávat, že ženská, která je zvyklá pracovat, práce jí baví, umí vydělat dost peněz se bude ve volném čase věnovat oprašování páníčka, kterej pro ni nehne prstem a nedá jí ani floka. Nechápu to sebevědomí nebo jak to nazvat - tu jistotu, že JÁ jsem ten pan SKVĚLÝ, kterýmu leží všechny ženy u nohou a ty bys měla být RÁDA, že mi můžeš podstrojovat.
Víš co, já mám radost, když můžu pro chlapa něco udělat, možná jsem tudíž taky jen obyčejná slepice - jenže pro chlapa, kterej to ad jedna nevyžaduje, ad dvě si to dle mého soudu zaslouží, navíc to samé je schopen a ochoten udělat pro mne. Protože o tom to je. Já děsně ráda udělám večeři a snažím se, aby ty talíře byly hezky upravený a nazdobenej stůl, protože to samý dělá ten chlap i pro mne. Když se ráno probudím dřív a udělám mu kafe, neberu to jako posluhování nebo ženskej úděl, protože vím, že když se probudí první on, udělá ho mně. A to je to, co jsem nikdy nevysvětlila svým předchozím partnerům, že to není tak, aby jeden jen dával a druhej bral a natahoval ruce.
Bohužel to nepochopili a pak se děsně divili, že mi to nevyhovuje.
|
|
|
|
| Kubula K. |
|
(16.11.2007 11:04:12)
No ono je těch nepoužitelnejch možná opravdu hodně, ale já mám takovou teorii: proč spousta ženskejch dělá služky? Protože maj pocit, že to "jinak prostě nejde", protože "ten jejich" prostě na nic nešáhne apod. Jinými slovy že kdyby služky nedělaly, tak jim to "neprojde". No a podle mě když dáš chlapovi dostatečně jasně najevo, že mu něco "taky neprojde", je šance, že se podle toho začne chovat. Pokud jsi to zkoušela a nevyšlo to, může to být myslím taky tím, že ti tvoji jelimani bohužel věděli, že pro svoje zcestné pojetí najdou v okolí vždycky víc podpory než ty pro to své rovnoprávné. Čili jsme asi v nějakém přelomovém období, kdy nastavujeme atmosféru pro to, jak to tady bude za deset dvacet let. Pokud předpokládáme, že i chlapi chtěj radši žít ve vztahu než mimo něj, tak v okamžiku, kdy bude aktutní nedostatek "pečovatelek", budou si asi muset zvyknout na jinou odrůdu ženských a přizpůsobit se, řekla bych. Hodně se snažím, aby moji synové brali takovou věc jako samozřejmost, víc v tuhle chvíli asi udělat nemůžu. Jo a ještě mohutně propaguju rovnoprávná manželství, čímž k tomu taky doufám přispět :-D.
|
| 16.5Salám&Lajka14 |
|
(16.11.2007 11:12:12)
Kubulo,
s tou podporou je to zajímavý... je fakt, že u mého druhého manželství to tak nějak podobně bylo.
On teda manžel ty věci dělal, ale neodpustil si nikdy poznamenat, že to dělá "za mne" a já "nedělám nic". Argument, že živím dítě a dost podstatným způsobem i jeho byl pokládán za podružný a nedůležitý.
A teď pozor. Jeho matka i POTÉ, co jsme se rozešli, chodila za mnou a vykládala mi, že se manželovi vůbec nediví, že se se mnou chce rozvést (přitom on nechce - chci já, on je proti), že jsem strašná ženská, že neuklízím, nevařím...
Já: "Ale já vydělávám prachy a v rámci možností se věnuju dítěti. Přece nebudu dělat všechno já a on nic!"
Ona: "Já jsem to taky zvládala. Jednou jsi máma musíš."
Já: "Ale tady nejde o dítě, dítě je v pohodě, jde o to, proč bych měla manželovi zabezpečovat veškerej servis a on nedělal NIC! Já pracuju, starám se o dítě, to jsou DVĚ zaměstnání, mám mít ještě třetí (domácnost) a on NIC?"
Ona (mmch. vskutku kuriózní odpověď): "My jsme ti ho nenutili! Já bych si takovýho chlapa nevzala!"
I po téměř dvou letech od rozchodu se tváří, jako kdybych já byla ta ošklivá, co od manžela něco chce a nějak ho vydírá či co, protože i když jsem hrozná, nejhorší, tak se NECHCE rozvádět (vždycky týden chce a pak ho to přejde).
Nevím, nějak tomu světu asi nerozumím.
Když jsem tak hrozná, proč není rád, že se mne může lehko zbavit? :o)
|
|
|
|
|
| Markéta | •
|
(16.11.2007 23:06:15)
monty, gratuluju k chlapovi, co je chlap, zatim jsi mela ocividne stesti na pekny uhejbaky. at to vyjde! :-)))
|
|
|
| Katka kluci 5 a 8 | •
|
(16.11.2007 18:43:18)
Monty,ujiš´tuji tě,že se v praci flákam zcela výjimečně.Většinou přijedu domů večer a značně urvaná.nevím,dle čeho jsi usoudila,že komu se nechce být ženou v domácnosti,ten se v práci fláká.Mě prostě moje práce baví a chci jí dělat dobře.Nechci být žena v domácnosti.Je v tom nějaký zásadní problém?Upřímně:od tebe bych čekala pro toto víc pochopení....
|
| 16.5Salám&Lajka14 |
|
(16.11.2007 19:22:59)
Ale já napsala, že komu přijde práce ženy v domácnosti TĚŽŠÍ než práce, že se nejspíš v práci fláká, to jsou dvě různé věci - a navíc to bylo míněno lehce ironicky. :o)
|
| Katka kluci 5 a 8 | •
|
(17.11.2007 10:19:39)
OK,TĚŽŠÍ to doma fakt asi není, ale alespoň pro mě je to práce velmi nudná a stereotypní a především pro zbytek rodiny zcela neviditelná - takže se holt lépe cítím v práci,která mě baví a za kterou ještě dostanu zaplaceno.Na děti se pak těším a manžel mi s domácností pomůže - což nedělal,dokud jsem byla doma.
|
| 16.5Salám&Lajka14 |
|
(17.11.2007 11:11:55)
Ono je to taky asi hodně o tom, kdo má jaké dítě. Sice jsem na MD nebyla, ale dokud jsem syna kojila, pracovala jsem hlavně doma. A kdybych nepracovala, fakt bych nevěděla, co celý den dělat, protože syn nebrečel, neměl žádné koliky, o růstu zubů jsme nevěděli, on prakticky jen spal a když nespal, tak si vystačil sám.
A je pravda, že holky, co znám a jsou na MD s hodnejma a nenáročnejma dětma mi všechny říkají, že se nudí, pořád volají, kdy se stavím a co novýho, takže tam je ten stres a otrava spíš spojená s tou sociální izolací než s nějakou ukrutnou fyzickou dřinou a námahou...
|
|
| Kubula K. |
|
(17.11.2007 12:12:08)
Asi nemáme úplně definováno, co je to TĚŽŠÍ. Já když říkám, že pro mě je těžší být na MD než chodit do práce, myslím tím, že je to víc psychicky vyčerpávající, což souvisí s tím stereotypem, kterej já špatně snáším. V práci vidím studenty hodinu a půl a pak zas přijde někdo jinej, bavím se o něčem jiným, má problémy s něčím jiným, je jiná úroveň pokročilosti, vyžaduje jiný metody, jinej přístup atd. Mám hodně individuálů a některý studenti jsou fakt svérázný, takže je to hodně i o psychologii :-D. Doma je to pořád stejný dítě, který podvacátý za hodinu říká ťap ťap, když venku padaj trakaře, a kterýmu nemůžu už třetí týden vysvětlit, že opravdu nemůže dloubat psovi oko lžící. V práci mi to přijde "lehčí" taky proto, že řekněme aspoň na 50% (a někdy na víc) využívám svou mentální kapacitu, což je pro mě živá voda, kdežto na MD mi to přišlo pořád v jednociferných číslech. Možná je moje chyba, že jsem to nedokázala zvednout, ale tak to bylo. A OPRAVDU si myslím, že kdo to nezažil, dokáže si to velmi těžko představit. Ono to nezní nijak náročně - uvařit zeleninku, pohrát si s drobečkem, přebalit, jít na procházku, znova nakrmit, znova přebalit, znova si pohrát... Někdo (Bob?) psal, že být se svým dítětem je ta nejlepší věc na světě. Jasně, je. Dovolte mi takovou paralelu: Sex je taky bezva, ne? Ale představte si, že byste museli sexovat dvanáctkrát denně, přesně po hodině. Další den zase. Další den zase. A další den zase... Pořád to zní jako bezva věc? :-D
|
| 16.5Salám&Lajka14 |
|
(17.11.2007 12:17:42)
Kubulo,
já to naopak vidím asi takhle: být na MD, řekněme s 1 a 1/2 roku, 2 roky starým dítětem, nemuset pracovat rovná se moci KDYKOLI "strčit" dítě k babičce/tetě a jít na výstavu, divadlo, koncert, jet na výlet, sejít se s přáteli, účastnit se nějaké akce, jít do kina, na kulečník...
to samé v situaci, kdy muž plně zabezpečí rodinu a já si budu moci pracovat jen tak, jak mne to baví a fakt se věnovat jednomu projektu třeba rok.
Protože já to beru tak, že pokud chlap vydělá dost na to, aby uživil rodinu, vydělá i na to, aby nejhorší domácí práce dělala paní na úklid a s dětma mohla kdykoli být doma aupairka.
|
| Kubula K. |
|
(17.11.2007 14:20:49)
Monty, jo, tohle zní jako ráj na zemi:-). Blbý je, když ty babičky máš jednou za měsíc a na aupairku se nějak necítíš... Prostě když jsi v takovým tom "vězení". Sice s člověkem, kterýho miluješ, ale vězení to bejt může.
|
| Kubula K. |
|
(17.11.2007 14:21:37)
A ještě k tomu když nějak neuneseš, aby tě někdo "živil" :-D.
|
| 16.5Salám&Lajka14 |
|
(17.11.2007 14:26:04)
Kubulo,
vždycky jsem si říkala - děti mít nechci a neplánuju, ale KDYBYCH už někdy, tak jedině za podmínek, že mne to nijak nebude omezovat. Že prostě budu mít dost peněz na to, abych mohla i nadále žít tak, jak jsem zvyklá a dítě bude BONUS navíc. O živení nebyla řeč - nepočítala jsem, že by někdo živil mne, ale ohledně živení dítěte by to mělo být aspoň napůl.
No, člověk míní a život mění, že. :o)
|
|
|
|
| Ivana Procházková | 
|
(17.11.2007 21:23:07)
No Monty,
to co popisuješ může zdánlivě znít jako parádní MD.. Ale opravdu jen zdánlivě nebo možná jak pro kterou náturu..
Mám muže, který dokáže velmi dobře zabezpečit rodinu. Mám paní na úklid a žehlení. Mám prima holčinu (ehm, mladou paní) na hlídání. Mám babičku (byť mimopražskou), kterou vnučka miluje a která vnučku od mimina velmi ráda a ochotně pohlídá. První rok na MD jsem dokonce měla pár nenáročných pracovních projektíků pro celkové rozptýlení :).
Mohla jsem si na MD spokojeně válet šunky, nemít žádnou honičku, chodit pravidelně do fitka, být odpočatá, navštěvovat výstavy a já nevím co dalšího jsi jmenovala a "pro radost" dělat nějakou drobnou profesní prácičku.. Ale spokojená jsem u toho nebyla.
Mně tam ke štěstí chyběl ten "challenge". Tak jsem se v jednom roce dítě vrhla do práce pořádně, začala jsem být krutě nevyspalá (pracovala jsem hlavně po večerech, když dítě usnulo), přestala jsem chodit do fitka (ač nerada, ale prostě nebyl čas), rezignovala na chození ke kadeřnici, na solárko, na kosmetiku a jediné co jsem dělala bylo, že jsem se starala o dítě + občas o manžela (nikoli ve smyslu uvařit, uklidit...:)))))))) a pracovala. A hele, ze mně byl najednou náramně spokojený člověk.
Každý má holt ten svůj koláč štěstí poskládaný jinak.
|
| Zasjaj. | 
|
(17.11.2007 21:33:13)
:O)) Aha, Ivule, na to mame ty "adrenalinove sporty" ne?
|
| Ivana Procházková |
|
(17.11.2007 21:38:50)
Zasjaj,
právě že cokoli "adrenalinového" (kromě toho "profesního adrenalinu") nemusím :). Nesnáším ani horory, ba ani detektivky nemám moc ráda a jako malá jsem právě kvůli tomu "napětí" nenáviděla pohádky (kromě kreslených) :))).
|
|
|
| Kubula K. |
|
(17.11.2007 21:54:35)
"... koláč štěstí poskládanej jinak" - to nemá chybu :-D.
|
|
|
|
| Kohnova | •
|
(17.11.2007 12:27:57)
Ono to souvisi taky s casem. Mela jsem tyhle stavy s prvnim a druhym ditetem, pak se to zmenilo, dneska by me z materske nedostali ani heverem, fakt.
Studenti mi nechybi, vim, ze si s nima pred duchodem jeste nejspis nejaky casek pobudu, pokud nebude osos chtit jinak.
|
| Kohnova | •
|
(17.11.2007 12:28:21)
OSUD.. pardon.
|
|
|
| * Liv | 
|
(17.11.2007 15:15:09)
KUBULO,
s tím sexem je to fakt dost dobrý přirovnání.
Jinak já jsem na MD, pracuju 2 dny v týdnu, práci si užívám (asi nemusím vysvětlovat proč), navíc mám tak dokonalé hlídání, že když přijdu domů, je tam šťastné dítě + uklizeno, vyžehleno..., uvařeno i na zítra:-)
Já bych taky chtěla být chlap, co má doma po příchodu z práce full servis, živit bych uměla, dokonale se věnovat dítěti 3 hodiny denně taky :-)
|
| * Liv |
|
(17.11.2007 15:19:08)
Ještě poznámka: zbylé dny kdy jsem matka na plný úvazek si taky užívám, opravdu, ale asi také díky vidině, že zase přijde "moje" úterý a středa a já půjdu do práce
|
| Kubula K. |
|
(17.11.2007 15:42:45)
Liv, já na MD sice "nejsem", ale pracuju cca 3,5 dne v týdnu, takže zaplaťpámbu to vychází tak, že děti zároveň dost vidím. Kdysi jsem pracovala s rok a půl starým dítětem na plný úvazek a už bych to znova nechtěla - už jsem měla pocit, že ho prakticky nevidím, stávalo se, že chtěl všechno "od táty" a ode mě ne... To už bylo docela smutný. Takže já vždycky horuju pro to, aby člověk i dělal něco mimo MD, i dost viděl dětičky:-).
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| Bob the Ghost |
|
(15.11.2007 10:30:57)
Katko,
taky mám obě role vyzkoušené, i když rozhodně ne tak důkladně jako ty. To připouštím.
Úklid domácnosti je prostinká rutina, vaření vysloveně zábava, praní už neexistuje, žehlení je relax... a hrát si s dětmi a vymýšlet pro ně zábavy je to nejlepší na světě!
Pokud jsem na nějakou "tradiční ženskou povinnost" zapomněl, napiš.
Práci mám sice skvělou, ale narozdíl od jmenovaných věcí vyčerpat umí, to zas jo.
|
| Katka | •
|
(15.11.2007 11:25:43)
Bobe,
záleží taky na tom, jaké kdo má dítě. Jsou takové, které jsou méně náročné, vyhrajou si samy, nechají tě v klidu číst. Moje dcera bohužel taková není a asi nikdy nebude. Od rána Proč, Dívej se, Pojď se mnou, Jakto, Hele, Řekni mi, Kde seš, Pojď se podívat, Proč se tak tváříš, Ty se nedíváš, neodpovídáš, nevnímáš, nereaguješ, Ty to snad nevíš, Proč to nevíš, Kdo to ví.....prostě živé a temperamentní dítě. Ty domácí práce, pokud se k nim vůbec dostanu, jsou pro mě vlastně takový relax.
Řekla bych, že i profese, kterou vykonávám, je dost zodpovědná, nebylo vůbec lehké ji sehnat, je často vyčerpávající, i když možná monotónní. Ale jsem z ní večer daleko méně unavená než například z víkendu, kdy se intenzivně věnuji dcerce. Už proto, že se aspoň na chvíli můžu zavřít do kanceláře a v KLIDU vypít kafe nebo se podívat, co je nového na Rodině, což třeba o tom víkendu nemůžu (Jé, můžu se na počítač dívat s tebou, můžu jezdit myší, na co mám teď kliknout, jé, já jsem ti to asi smazala.....)
|
| Zasjaj. |
|
(17.11.2007 2:59:46)
Katko, Bobe,
ona asi ta kazda prace doma i ":ve svete" je vycerpavajici jinym zpusobem. Ale jedno si myslim, ze se da zobecnit, ze praci doma muze delat vicemene kazdej, psychopaty, alkoholiky a chrome vynechme, ale vyriznout slepy strevo nebo litat s helikopterou jaksi kazdej nemuze. Dalsi vec je ta, ze na domaci praci si kriteria klade kazdy sam: to, jak mas mit uklizeno, navareno nebo deti v lati, do toho ti nikdo nekeca, a kdyz jo, tak uz ho na navstevu nepozves :O) zatimco praci "ve svete" hodnoti jini - at uz tvi nadrizeni nebo tvi zakaznici, pokud sama podnikas. Takze si myslim sumasumarum, ze byt doma je mene narocne. Ale je to i tim, ze ja doma nikdy nebyla, ty dva mesice po porodu nejsou dost exemplarni.
|
| JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) | 
|
(17.11.2007 7:25:23)
Zasjaj, to bude právě asi tim, žes nijak dlouho doma nebyla.
Jasně že (ten den počtvrtý) vytřít rozlitý pití, nebo rozmatlaný jídlo technicky zvládne kdekdo. Ale i nosit v noci od jedný do tří řvoucí mimino, kterýmu rostou zuby, technicky zvládne každej - tak proč teda člověk, kterej to dělá opakovaně zvažuje přidušení polštářem?
Co na mateřský deptalo mě je:
1) že to děláš furt dokola a výsledek za chvíli stejně neni vidět (protože jídlo se sní - několikrát za den), nádobí se vzápětí zase ušpiní atp.)
2) že jsi poměrně izolovaná od dalších lidí (já měla vždycky dost kamarádů, ale otěhotněla jsem jako první ze všech a tudíž když jsem byla doma, tak ostatní byli v práci nebo ve škole; o víkendu se třeba někdo stavil, nebo šel s námi ven, ale přes dvě střídavě fňukající nebo jinak komunikující batolata jsme si toho stejně moc neřekli)
3) že když má dítě blbej den, tak uslyšíš kňourání od rána do večera a i kdyby ses rozkrájela, tak s tim nic neuděláš
4) že to vpodstatě nikdo neocení (protože vždycky někdo, kdo to nikdy nezažil, dokáže zhodnotit, že bejt na mateřský je pohoda).
Když to shrnu, tak konkrétně já jsem první dva roky na mateřský dodělávala vejšku a byla to docela makačka, ale když jsem další jeden rok "jen" byla na MD, tak jsem z toho byla tak vyřízená, že jsem s radši zase přihlásila ke studiu a další rok na částečnej úvazek do práce, protože to je balzám na psychiku. Od tý doby, co při dětech pracuju, jsem spokojená.
|
| Zasjaj. |
|
(17.11.2007 19:56:05)
Ja nechci vubec zpochybnovat narocnost prace doma, jen to, ze oproti praci "ve svete"
za prve: neni vystavena konkurenci (na trhu prace nebo v souboji o zakazniky), cili nepodleha zadnym vnejsim meritkum
za druhe: na praci doma neni nutna zadna kvalifikace, specificky talnet nebo dlouhodoba zkusenost
i v prirode postavit hnizdo, snest vejce a cvrlikat kolem mladat je naprosto instinktivni chovani a kdo ho neprojevuje, je psychopat. Nevynaset bobecky z hnizda nebo z nej bezmocna ptacata dokone vystrkovat, to je patologicke chovani a v lidske spolecnosti na takoveho cloveka prileti socialka. Ale sehnat dostatek potravy, aby smecka pres zimu nechcipla hlady, to je sice taky vrozeny instinkt, ale podleha soutezi s ostatnimi "predatory" a casto se prave v prirode stava, ze se to nepodari. V nasi spolecnosti uz sice nebojujeme o hole preziti, jako snezni lepardi, ale pokud je zivitel rodiny dlouhodobe bez prace nebo na velmi nizkem ci minimalnim prijmu, tak ... no blby.
Jak jsi nekde rikala, ze jsi chtela zalozit skolu a vlastne kvuli detem nemohla. Vis, ja zase chtela pracovat na urcitem projektu a podala si grant a ten jsem nedostala. Tvuj muz grant dostal, ale ono to jaksi neni samozrejme, ze ten predator v souboji o korist uspeje. Tvuj manzel uspel, ja neuspela. A nemam se na co vymlouvat jedine na to, ze jsem spatnej lovec.
Znas nekoho, kdo by neuspel v praci doma? Jo, muj svagr ma furt reci, ze tam ci onde deti nezdravi nebo maji doma bordel. Ale co je mu do toho, tak to tem lidem vyhovuje. A ze by nekdo opustil vlastni zenu a odesel za jinou kvuli tomu, ze je vecne pripalena omacka, to jsem tedy taky jeste neslysela. Ale to, ze pracoviste nedostalo grant a muj muz byl zcela neplanovane bez prijmu, to se stalo zrovna mne!
|
| JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) |
|
(18.11.2007 11:13:40)
Zasjaj, myslim, že to je složitější.
Co se týká konkurence: jsou chlapi, kteří ženu na mateřský buzerujou i za něco, v čem by v případě volný soutěže obstála, ale jim to prostě nestačí - chtějí víc a jejich žena nemá šanci uspět. Někdy to skončí i tim zmiňovanym rozvodem. Kdyby matka nechtěla primárně udržet rodinu a utvořila by prostor pro soutěž jejího muže s nějakym dalšim, mohla by se stejnýma dovednostma obstát na úplně jiný rovni, takže nesoutěžní prostředí neni vždycky výhoda.
Co se týká grantů: i můj manžel některý nedostane a některý dostane. Letos dokonce nedostal grant, jehož realizace už byla rozjetá (práci museli zahájit hned jak začly růst nějaký kytky a jaro přišlo dřív, než se čekalo, tak nemohli čekat do vyhlášení výsledků), takže jsme museli sáhnout do vlastních peněz. Prostě musí udělat tolik pokusů, aby se jich dostatek vydařil.
Ale obdobný pokusy svym způsobem děláme i doma - třeba mně tento týden nevyšel pokus přebrat věci, který se nashromáždily v autě a manžel je přines v krabici domů. Výsledek je, že jednu zimní bundu rozkousaly myši, což by se nestalo, kdyby visela na věšáku a neměla po kapsách sušenky.
|
| Zasjaj. |
|
(18.11.2007 17:42:37)
Jeno, to je asi fakt, to me nenapadlo, ze vlastne to nesoutezni prostredi muze byt i nevyhoda - manzelka nema zadnou moznost predvest, ze by byla jeste lepsi sekretarka, tlumocnice nebo kdovico, co je jeho milenka.
S temi granty jsem to uvadela jako priklad, samozrejme, ze ani orel kazdou mys neulovi, uspesnost predatoru je velice mala a pokousi se znova a znova. Jen mi prijde, ze pokud je spatny lovec, tak muze i chcipnout hlady a firma zkrachovat. Ale selhani v praci doma? To nema vnejsi meritka pomineme-li ta, na ktera prijde ta socialka. To je extrem, ze nekdo tak kasle na deti a domacnost, ale normalne ti nikdo nebude kecat do toho, jak maj vsechny ty bundy bejt vyveseny ve skrini a saticky nazehleny. Tak akorat uskoprsa kamaradka muze pustit nejapnou poznamku, to ji pak ale uz nepozves na navstevu a je to. Zkrataka jak si to udelas, tak to mas. Ale firma, ta to musi udelat tak, aby obstala ve vnejsi konkurenci a uspokojila zakazniky. A kdyz ne, tak takovy zivitel rodiny skonci treba dlouhodobe bez prace...
|
|
|
|
| Zasjaj. |
|
(17.11.2007 20:23:33)
Jeno,
nekde jsem cetla, ze nejstastnejsi zeny jsou pracujici na castecny uvazek. Maji primerene casu na deti i na seberealizaci.
Ale vis, co me k tomu napada!? Ze dalsi duvod je, ze NEMAJI STRES uziveni rodiny - z toho, ze pracuji na castecny uvazek, vyplyva, ze prijem je pouze doplnenim rodinneheo rozpoctu, takze ty nervy, co si jen pocneme, kdybych prisla o praci, odpadaji. A to je, ver mi, velmi podtstana cast toho pocitu stesti, ktery clovek ma, kdyz se muze hezky venovat zajimave a podnetne praci i vlastnim detem.
Ja jsem bohuzel byla v situaci, kdy na mem prijmu zavisela moje rodina, muj muz sepisujici doktorat i moje dite a navic, jelikoz jsme se rozhodli, ze i dalsich par let chceme zit v te zemi, v ktere jsme zrovna zili, ze nesmim prijit o tohle konkretni misto a jit si hledat jine, jelikoz tim bychom vsichni ztratili visa. To je proste ta zodpovednost predatora hajiciho teritorium.
|
| Kubula K. |
|
(17.11.2007 21:06:22)
Zasjaj, já tu rodinu víceméně "živím" s přestávkama šest let. Uznávám, že je blbý přijít o práci, se kterou člověk počítal, ale zároveň myslím, že je trochu chyba nemít nějakej plán B pro tyhle případy. Já se teď možností, že bych přišla o zaměstnání, nijak nestresuju, protože vím (do tý míry, jak je možný takovou věc vědět), že jsme spokojený jak já, tak klienti. Na druhou stranu ale přesně vím, co bych dělala, kdyby ta práce najednou skončila. Jasně že bych měla nějakej propad v příjmu, aspoň měsíc dva. Ale vyhrabat se z toho dá, nakonec vy jste se z toho určitě taky vyhrabali, ne? Jen myslím, že kdybyste na tuhle eventualitu pomysleli dřív, možná by to hrabání šlo trochu líp nebo trochu rychlejc, a bez takových nervů.
|
| Zasjaj. |
|
(17.11.2007 21:24:27)
kubulo,
jo, my jsme to prezili, vsak tech alternativnich planu taky bylo vic. Akorat to bylo v cizine, tudiz jsme byli ruzne limitovani - visama, pracovnima povolenima na to konkretni misto a tak. Jen si rikam, ze pokud nekdo pracuje s tim klidem ve svem vedomi, ze se bez jeho prijmu nic zasadniho v rodine nezmeni, tak je to vetsi pohoda, nez kdyz nekdo sam zivi rodinu a navic se firma potyka s problemy a aletrnatvnni plan B znamena treba i o hodne mensi prijem a tak.
|
|
|
| JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) |
|
(18.11.2007 11:22:49)
Zasjaj, to s těma vízama je samozřejmě blbý. Z toho, že nemůžu v případě problémů odejít z konkrétní práce a nabídnout svý dovednosti někde jinde, bych byla taky hotová.
Ale co se týká částečnýho úvazku, klidně bych si vyměnila roli s manželem. Je pro mě důležitý, aby děti trávily dost času s rodičema, ale už nelpim na tom, že by to musela bejt primárně matka. Samozřejmě bych tim pádem nedělala to, co oficiálně dělám teď, ale vzala bych práci líp placenou, která se mi taky nabízela, ale nemohla jsem ji vzít kvůli těm dětem.
|
|
|
|
|
|
|
|
V její náručí
Řípská pouťLitoměřice 
Mezinárodní den tancePraha 1 
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověkuOlomouc 
Mamuti na TočníkuBeroun 
Westernová hernaPlzeň-město 
Řípská pouť
Mezinárodní den tance
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověku
Mamuti na Točníku
Westernová herna
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)