| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Názory k článku Den opuštěných dětí

 Celkem 46 názorů.
 Verča(dvě děti) 
  • 

Pavlík 

(8.6.2007 10:07:47)
Bylo mi dvacet a on se jmenoval Pavlík. Hladil mne po tváři, pusinkoval a nakonec mi nacpal kus čokolády do pusy. Té čokolády, co jsem mu předtím dala spolu se slibem, že se brzo uvidíme a že na něj nezapomenu. Bylo mu sedm, seděl mi na klíně a ptal se: " A nemůžeš se mít prostě víc roků?" Věděl, že si ho nemůžu vzít domů, protože mám málo roků, aby to "strejda ředitel" dovolil.

Všechno se to stalo na táboře, kde jsem naprosto nepřipravená "vyfasovala" dva kluky z děcáku. Jejich mámy je nečekaně nevzaly na prázdniny, našly si lepší zábavu a my jsme měli pár míst prázdných. Ředitel pididěcáku se znal s hlavňákem tábora, tak kluci jeli s náma. Pavlík byl od začátku zlatý kluk, jenom trošku opatrný v projevování citů. Asi po týdnu ke mně pocítil důvěru, chodil si v poledním klidu povídat a když byl na marodce, tak jsem za ním chodila a povídala mu pohádky. Povídal o mámě, že ho nechce a sestřičce, která je v nemocnici a jak by chtěl mámu, co ho bude chtít, nebo aspoň tetu jenom pro sebe.
Když si pro ně ředitel přijel, tak se ho zeptal, jestli by nemohl k nám. Tetě by to určitě nevadilo a strejda je taky hodnej (manža tam dělal vedoucího starších kluků). Ředitel mu vysvětlil, že to nejde, protože jsme moc mladí a slíbil mu, že nám dovolí návštěvy.
Tak už třináct let máme "adoptivního synovce". A neteř nádavkem. Pavlík už se sám živí, má slečnu a slušnou práci jako truhlář. S náma se radí o ledačem a musím říct, že nás nikdy nezklamal. Nikolka bude mít letos osmnáct a o ni mám trošku strach. Nikdy k nám nezískala takovou důvěru a zkusila i pár podrazů, ale snad se životem trošku otrká a bude z ní hodná holka.
 maceška 


Re: Pavlík 

(8.6.2007 12:12:11)
Verčo,
Pavlíkovi a jeho sestře jste dali obrovský dar, který se nedá slovy pojmenovat a penězi vyvážit. Tyto děti, děti žijící v ústavní výchově, stejně jako ostatní děti potřebují důvěru, lásku, bezpečí, jistotu, že je někdo má rád. Možná někdo namítne, že tety v DD jsou fajn a mají děti rádi. Ano, doufám, že tomu tak je. Ale je to jiné - mají rádi děti, které jim jsou "přiděleny". Zatímco hostitelská rodina má ráda právě toto dítě, to jedno jedinečné neopakovatelné dítě...právě pro něj samotné. Pokud toto zázemí dítě nemá, těžce trpí jeho sebevědomí, a z tohoto nízkého sebevědomí vyvěrá spousta dalších potíží a konfliktů se světem.
Kéž by bylo více lidí jako jste vy! Kéž by se stalo v české společnosti běžné být kamarádem, patronem nebo tetou pro dítě z DD! Kéž by se to stalo stejně běžné jako jsou běžné adopce na dálku nebo patronát nad zvířetem v ZOO. Nějak jsme si zvykli dobročinnost vyjadřovat penězi. V tomto případě ale jde o peníze až na posledním místě.
 Míša 
  • 

Re: Re: Pavlík 

(8.6.2007 12:25:50)
Ahoj, jsem z druhého břehu, tedy přesně z břehu dětského domova. Můžu říci, že existuje více lidí, kteří si berou děti k sobě a nabízejí jim přátelství. Přesto však hostitelská péče ještě opravdu není tak rozšířená, jak by měla být a je to velká škoda. Prázdniny, víkendy, výlety - to vše v kruhu blízkých lidí, které jsou tu jen pro to jedno dítě, je to co dětem nejvíce chybí. Nejsou to ani dárky, ani drahé dovolené u moře. Myslím si, že každý dobrý pracovník DD má své svěřené děti rád, moc rád, vždyť je stále s nimi, stará se o ně, ale taky ví, že to prostě nestačí, že ty děti potřebují více. Vážím si všech lidí, kteří jsou ochotní poskytnou temto dětem přátelství, lásku, zázemí, podporu, zážitky z "běžného" života. A třeba jen jednou za čas. Myslím, že i DD tuto možnost pomoci dětem stále více vítají.
 zuzkasim 


Hostitelská péče 

(8.6.2007 13:52:58)
Mamčina kamarádka pracuje jako "teta" v kojeneckém ústavu. Říkala, že dřív si mohla brát občas na víkend nějaké dítě domů (asi ta hostitelská péče), ale teď, že je to už strašně složité. Je potřeba posudek psychologa, speciální povolení ředitelky apod. I pro ně, jako pro pracovníky domova je to tolik byrokracie, že už to zkrátka nedělají. Takhle mi to bylo řečeno a přišlo mi, že je to velká škoda.
Byla jsem se u ní v práci podívat. Ty děti jsou materiálně zabezpečené líp jak můj syn, ale batolata tam sedí na krásném koberci se spoustou hraček a nadšeně vítají každého, kdo tam přijde si s nimi pohrát. Chtějí se pochovat (nejlépe všechny najednou:-) ), pomazlit, pohrát si. To je moc milé, jen je pak strašně lítostivý pláč od všech, když za pár desítek minut člověk odchází. Ano, většina dětí je tam jiného etnika, ale úsměv a potřebu lásky mají všechny děti stejné. Tety prostě na takové množství dětí nestačí.
Bylo by fajn, kdyby aspoň ta hostitelská péče mohla dobře fungovat, popravdě řečeno, článek mi dodal impulz k tomu, abych se pozajímala, jak to s tímto doopravdy je.
 Míša 
  • 

Re: Hostitelská péče 

(8.6.2007 14:01:45)
Z: http://www.adopce.com/beta/adopce/pp.php?stranka=19#2

Termín „Hostitelská péče“ naše legislativa, naše zákony neznají. Péče o děti se řídí tak jako vše ostatní dle zákonů. Zde se postupuje dle Zákona č 3509/1999 Sb. – O sociálně právní ochraně dětí – Paragraf 30:
„Ústavní zařízení může jen po předchozím písemném souhlasu okresního úřadu povolit dítěti, kterému byla nařízena ústavní výchova, dočasný pobyt u rodičů, popřípadě jiných fyzických osob, a to nejvýše v rozsahu 14 kalendářních dnů při jednom pobytu. Tato doba může být prodloužena na základě písemného souhlasu okresního úřadu. Bylo-li dítě v takovém ústavním zařízení na základě žádosti rodičů nebo jiných zákonných zástupců, je možno povolit takový pobyt u jiných fyzických osob jen po předchozím písemném souhlasu rodičů nebo jiných zákonných zástupců, pokud získání tohoto souhlasu nebrání vážná překážka“
 zuzkasim 


Re: Re: Hostitelská péče 

(8.6.2007 14:09:08)
Takže když si takovou sitaci představím, asi by to mohlo probíhat tak, že nejdřív navštívím nějaký dětský domov či kojen. ústav, trošku se seznámím s prostředím a dětmi. Když se s nějakým dítětem sblížím (od pracovníků domova si zjistím, jestli náhodou toto dítě není v ústavní péči na žádost rodičů, protože tím by to bylo asi hodně komplikované), můžu pak na okr. úřad jít už s konkrétím požadavkem na trávení volných dnů s tímto dítětem. Předpokládám že sociální (či jiné) pracovnice mě poučí o dalším postupu (žádosti a další papíry). Je to tak?
 Pavlína 
  • 

Re: Re: Re: Hostitelská péče 

(9.6.2007 12:58:09)
Vyhledej si na netu projekt Otevřená náruč. http://www.provazek.org/otevrena-naruc.php

A pokud tam není domov ve tvé blízkosti, myslím, že určitě nic nezkazíš, když sama přijdeš do domova a zeptáš se. Oni ti určitě rádi poradí, jak postupovat. Já to měla lehčí, kojenecký ústav v Karlových Varech tam je, tak jsem zažádala o možnost účastnit se projektu přímo přes internet. Poslala jsem vyplněný dotazník, a pak už ty události mají svůj spád. Ve čtvrtek jedu na pohovor s psychologem, doložím výpis z rejstříku trestů a můžu začít. Potom už záleží na individální domluvě s "tetami" :-)
 Dáša, zájemce o náhr rodinnou péči 
  • 

Re: Hostitelská péče 

(2.7.2007 16:30:49)
Kdyby nebyla hostitelská nebo pěstounská péče tak náročná na vyřizování po úřadech, ráda bych si nejaké dítě domů vzala. Ovšem uznejte, mohu se zúčastnit nějakého víkendového kurzu, kde mě (vychovala jsem 4 děti!) budou poučovat, jak mám zacházet s dítětem, když mám momentálně doma 6leté dítě, která má vrozenou vadu svalů a nemůže běhat?
 Meluzína 
  • 

Re: Re: Pavlík 

(8.6.2007 16:05:26)
Milá Maceško,

mám velmi ráda tvé příspěvky a zase máš obrovskou pravdu. Tentokrát mám malou ponámečku. Kéž by tomu bylo tak, jak sama říkáš, jen ale vím, že lidé o této možnosti málo vědí, vělmi málo. já jsem například celou VŠ chodila o víkendech do stacionáře a brala jsem na procházky dět/dospělé. Velmi náročká, ale krásná činnost. Už ale v té době (je to 7 let) se o této možnosti skoro nic nevědělo, to je možná škola. Teď bych chtěla jezdit do Aše nebo KV do kojeňáku, miluju malé děti, opravdu moc, a toto je úžasné pro obě strany, já osobně tuto možnost, pokud mi bude poskytnuta, cítím jako velkou poctu, velký dar, že mi to bude umožněno a jednou... snad budu moci i já dát domov nějakému takovému prckovi, co nemá vlasntí rodinku :o)
Krásný den, milá Maceško, i vy všchni ostatní :o)
 Jana + 2 


Re: Pavlík 

(12.6.2007 20:20:54)
Taky jezdime parkrat rocne do decaku. vozime tam obleceni, hracky, dvd, stany, bazenky, a ruzne vybaveni ke kreativni cinosti. Jezdime 1200km do CR do takoveho celkem maleho kojenacku, kde maji deti ve veku 8 mesicu -7 let a i kdyz se tam vzdycky hrozne tesim, tak je mi zaroven do breku. Je tam fajn, tety jsou hodne, ale jedna teta na 5 deti, to je malo. I manzu dojalo, kdyz mu decka skakaly do naruce a pritom si nemeli co rict, protoze on neumi cesky, ale i tak si s nima muze aspon hrat. Za mesic jedeme znovu, uz ted mam nabaleno x tasek s darkama a doufam,ze se detem zase budou libit.
 Meluzína 
  • 

Díky 

(8.6.2007 10:28:55)
Pavlí, děj´kuju za krásný článek, přijdu si, jak kdybych ho psala sama. Naní co víc psát, taky navštěvuju, je to úžasný, smutný, ale krásný. I já doufám, že jeden čloíček bude jednou u nás.
Meluzína
 Alena 
  • 

Ale jak??? 

(8.6.2007 12:10:15)
Jsem máma dvou dětí.Vím,že bych nedokázala přijmout domu dítě s jeho problémy,prostě takové jaké je domu.Prostě na to nemám.Ale nabídnout nějakému opuštěnému děcku přátelství a pomoc,to by naše rodina asi zvládla.Ale jak?To mám zazvonit na nějaký dětský domov?Nebo je nějaká organizace která se zabývá jinou než materiální pomocí těmto dětem?Nikdy jsem se s touto možností nepotkala.
 japete 
  • 

Re:Jen kamarádka 

(8.6.2007 12:26:59)
Souhlasím s paní Alenou i já mám lásky na rozdávání ,ale zároven o sobě vím že jsem sobec.Nedokázala bych přijmout po tom co mám vlatní dítě nějaké dítě z domova a dávat mu tu samou lásku jako vlatní dceři.Dlouho se nám nedařilo otěhotnět a i o této možnosti jsme uvažovali,ale naštěstí se povedlo.Přemýšlela jsem o tom že místo drihého vlatního dítěte by bylo hezké si adoptovat,ale prostě na to nemám.Jako kamárádka nebo na víkendy ano to jistě ,ale jinak bohužel.
Obdivuji všechny lidi kteří to dokážou,ale už kvůli tomu že pochybuji by bylo nesmírně sobecké to jenom zkoušet.
 Míša 
  • 

Re: Ale jak??? 

(8.6.2007 12:31:52)
Ahoj, to je skvělé, že nad něčím takovým uvažujete. Pokud nevíte jak, tak opravdu dobrá možnost je obrátit se na konkrétní dětský domov, jeho vedení a případně se domluvit. Nebo se zůčastnit nějaké akce v DD a trošku poznat děti, více si ujasnit co člověk chce a teprve potom se jít poptat výše, třeba i už s vidinou konkrétního dítka, se kterým jste na akci navázali vztah. O konkrétní organizaci, která by se něčím takovým zabývala nevím, je to dost individuální věc.
 Hadi a spol 


Re: Ale jak??? 

(8.6.2007 12:51:52)
Nenapsali jste odkud jste, ale co Vám můžu poradit, je buď domluva přímo s dětským domovem ve vašem okolí a nebo kontaktujte Národní dobrovolnické centrum Hestia www.hest.cz oni Vám doporučí organizace, které se věnují dětem ve VAšem okolí. Já osobně už několik let docházím do azylových domů za dětmi, kde si s nimi pravidelně hodinu a půl hrajeme. Pokud byste měl někdo nějaký dotaz ohledně dobrovolnictví, klidně mi napiště, ráda zodpovím co budu vědět :-)
 Míša 
  • 

Re: Ale jak??? 

(8.6.2007 13:55:23)
Aleno, čistě nezávazně, z jakého jste kraje?
 modrej obláček 


Re: Re: Ale jak??? 

(8.6.2007 14:12:43)
Přesně téma pro mě. Brát si domů dítě na víkendy, výlety apod. už plánujeme dlouho. Zatím to vypadá na příští léto, jsem těhotná, tak bych to teď moc nezvládala. Mám jednu kamarádku, která dělá něco podobného, jaké jsou ale zkušenosti vás ostatních, co si berete děti domů? Jak to berete vy, jak to berou děti? Není líto odchod zpátky do děcáku? Kamarádky "půjčovaný" chlapeček to bere v pohodě, ale jak ostatní?
Jak někdo psal výše, jsem sobecká a dítě bych nemohla adoptovat, když mám vlastní. Myslím, že bych dělala rozdíly:(((( Přesto bych jim chtěla aspoň trošku lásky dát...
 zuzkasim 


Re: Re: Re: Ale jak??? 

(8.6.2007 14:30:28)
Jé, dívám se, že máme podobně děti (já chlapečka 7/05, druhý bude 9/07). Jsem docela zvědavá, jak to zvládnu se dvěma a pokud to jakž takž půjde, tak bych moc ráda ještě jedno dítě, ale už asi ne "vlastní". Nevím, manžel o tom ví, zatím souhlasí, ale nejsem si zatím zcela jistá, že bychom to zvládli (je taky otázka, jestli bychom vůbec byli uznáni, jako vhodní adepti). Ty návštěvy by mohly být variantou, kdybychom nakonec např. do pěstounské péče neměli tolik odvahy, tak se taky těším na další zkušenosti.
 Verča 2děti 
  • 

Re: Re: Re: Ale jak??? 

(8.6.2007 14:46:05)
Ahojky,

asi hodně záleží na dítěti. Naše zkušenost byla, že Pavlík chápal návštěvy jako pobyt u kamarádů a děcák jako domov. Byl dost starý na to, aby si uvědomoval, že u nás nemůže žít. Je založením optimista, který se raduje z každé maličkosti. Návštěvy ale neprobíhaly stylem "lunapark". My jsme oba studovali a měli hodně hluboko do kapsy, takže jsme nějdřív doháněli školu (Pavča měl potíže s matematikou a fyzikou), pak se vařilo do zásoby(děsně rád mi pomáhal) a pak se někam šlo ven. A když bylo zkouškový a my jsme nevěděli, co šprtat dřív, tak byla dohoda, že třeba Pavča uvaří a my budeme šprtat a pak budeme jenom jeho, nebo třeba šel ven jenom jeden z nás. Ale čas od času byl samozřemě i velkolepý výlet někam na hrad, nebo do Zoo. Horší to bylo, když s náma jela i Nikča. Ta moc ráda ohrnovala nos na čímkoliv, navíc si ji párkrát vzala na víkend rodina, co ji protáhla vším možným luxusem, takže u nás se jí nelíbilo.
Po dohodě s ředitelem děcáku jsme si dali pozor, abychom Pavčovi nedávali peníze, prý to nedělá dobrotu. Nikdy si o ně neřekl, spíš o knížky a tak. Dostával od nás pravidelně telefonní karty, aby nám mohl volat.
Když jsem se ho, už jako dospělého, ptala, jestli mu nevadily ty "chudé" víkendy, když Nikča si užila super zábavu. Prý si u nás připadal jako mezi kamarády a věděl, že mu dáváme maximum, co můžeme a byl u nás šťastný. A dneska je prý rád, že viděl obyčejný život i s tím počítáním každé koruny a vařením ze zbytků. Mmch., když se nám narodila dcera (byl první rok na učňáku), tak jí udělal kolíbku. Na materiál si musel vydělat a jeho mistr mu pomohl s výrobou. Když mi ji předával a choval malou v náručí, tak jsem brečela radostí. Odchovala jsem v ní i syna a schovala ji. Až bude mít Pavlík první dítě, tak se v ní bude kolíbat.
 Hana+dve děti 
  • 

Re: Re: Re: Re: Ale jak??? 

(8.6.2007 15:37:35)
Veřčo díky. Při čtení o vás a o Pavlovi jsem cítila příjemné mrazení a dojetí. Myslím, že jste udělali strašně moc pro Pavla, ale i pro sebe. Přeji vám všem hodně štěstí a děkuji vám!
 maceška 


Re: Re: Re: Ale jak??? 

(8.6.2007 19:32:27)
Meluzíno, díky :-)

Jsem moc ráda, že se tu našlo tolik lidiček, kteří o hostitelce pro dítě z DD přemýšlejí :-). I kdyby se touto diskuzí podařilo oslovit jediného z vás, má to význam.
Otázky, jak to ty děti snášejí, jsou velmi časté. Jenže do HP jsou vhodné právě ty děti, které z nejrůznějších důvodů nemohou do NRP. Takže když jim nenabídneme alespoň přátelství, nebudou mít nic. To na nás je, abychom dokázali s dítětem citlivě pracovat tak, aby naše přátelství přijímalo jako dar, nikoliv návrat do DD jako zradu. A samozřejmě záleží i na spolupráci s tetami v DD. Dětský domov, který hostitelku podporuje a vyhledává, dokáže doporučit dítě, které je vhodné právě pro tento typ péče. Verča to popsala moc hezky, a příklady táhnou :-) Hrozně důležité totiž je naučit děti běžnému, obyčejnému životu, vzájemnosti, řešení různých situací, atd. To se uměle navodit nedá. Takže dítě v hostitelské rodině by nemělo být zahrnováno spostou zážitků, ale vtaženo do obyčejného života rodiny se všemi jeho peripetiemi, s brečícím miminem, se špinavými ponožkami nebo protivnou náladou.
 Marcela 
  • 

Re: Re: Re: Re: Ale jak??? 

(12.6.2007 9:02:49)
Já nevím, jsem možná trochu mimo.Jak to tady čtu, zkouším si představit sebe v té situaci. Mám obavu, že když bych si vzala na víkend dítě z děcáku a jemu by se u nás líbilo, tak by třeba chtělo zůstat. A já nevím, jak bych tomu dítěti vysvětlila, že na žádnou adopci ani pěstounskou pěči zatím nejsem připravená, prostě nechci.Možná jsem sobec, mám hezký byt,manžela, 2 děti, třetí by se asi taky vešlo, ale měla bych z toho strach. Nechtěla bych nikomu lhát, a nevím, jestli bych mu měla říct otevřeně - máme tě rádi, ale ne tolik, abychom si ho nechali...?
 maceška 


Re: Re: Re: Re: Re: Ale jak??? 

(12.6.2007 13:52:39)
Marcelo, většinou jde o děti, které nelze umístit do NRP, z nějakého důvodu. Takže jak vychovatelé v DD, tak ty musíš s dítětem mluvit tak, aby se těšilo na to, co mít může. Samozřejmě, že mu nemůžeš říct "víš, ale já tě tu napořád nechci". Když řekne, že se mu nechce zpátky, tak mu můžeš říct třeba, že tobě se taky nechce druhý den do práce, ale že to oba určitě zvládnete, a budete se společně těšit na další setkání. Často jde o dítě, které má v DD další sourozence, takže s ním můžeš mluvit a jednat tak, že jsi ráda, že může zůstat se svými sourozenci, a současně mít tebe jako tetu nebo velkého kamaráda.
Problém je, že tyto děti mají se sliby svoje zkušenosti. Proto je hrozně důležité neslibovat nic, co nemůžeš splnit. Pokud něco lze splnit jen za určitých podmínek, pak o tom musíš dítěti říct. Např. "Přijedeme si pro tebe zase v pátek, pokud budeme všichni zdraví. Ještě ti ve čtvrtek zavolám."
A další věc, kterou dáváš najevo svůj zájem, jsou dopisy. To je taky jakási jistota, že nejsi jenom přelud.

Jestli tě od tohoto kroku odrazují jenom tyto obavy, řekni o nich vychovatelům v DD. Vyberou ti vhodné dítě, třeba právě to, které má v DD sourozence, má je rádo a nechce je opustit.
 Marcela 
  • 

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ale jak??? 

(15.6.2007 10:48:44)
Díky Maceško za odpověď,

Mám ještě další dotaz.
píše se tu i o návštěvách dobrovolníky v dětských domovech nebo kojeneckých ústavech. že je dobré si s těmi dětmi třeba přijít jenom pohrát atd.
Je dobré brát s sebou vlastní děti? Asi bych nechtěla vymýšlet pro sebe nějakou novou aktivitu, kterou bych nemohla sdílet s mými dětmi. Chodím do práce a cítím, že by potřebovaly více mojí pozornosti a mého času..
Omlouvám se, jestli působím zmateně.
Marcela
 Alena 
  • 

Re: Re: Ale jak??? 

(11.6.2007 6:42:40)
Z olomouckého.Z přerova.
 Míša 
  • 

kontakt 

(11.6.2007 18:59:59)
No to není tak daleko od nás. Já jsem v úzkém kontaktu s DD na Frýdecko-Místecku, pokud by jsi měla zájem o bližší informace, ozvi se mi na mejl (pod jménem) a možná bych ti mohla pomoci takové přátelství s nějakým dítětem mít.Ozvi se, budu moc ráda. Míša
 Meluzína 
  • 

Re: Ale jak??? 

(8.6.2007 15:58:29)
ahoj Alenko, zkus tuto stránku, tam se dozvíš vše potřebné, je to úžasný projekt: www.provazek.org/otevrena-naruc.php
M.
 Terik 
  • 

Re: Ale jak??? 

(5.1.2008 16:51:46)
Pokud chcete alespoň něco osobního udělat pro nějakýho z těch úžasných prcků z kojeneckého ústavu, zkuste nějaký dobrovolnický program. Např. v Dětském centru v Praze (bývalý kojenecký ústav) funguje dobrovolnícký program Malíček, kdy docházíte za jedním prckem tak 1x týdně a věnujete se mu. Myslím, že obdobné projekty mají i v některých jiných ústavech - myslím že v Aši nebo v Plzni nebo někde tam jsem také něco zahlédla. Pro informace by měly fungovat stránky sweb.cz/osmalicek , ale v poslední době tam dělali asi nějaké úpravy a stránky se mi nespustili, tak nevím. Ale pokud to jen trochu půjde, tak to zkuste. Je to úžasný pocit, když se otevřou deře a ten "váš" mrňavej adělíček se vám vrhne kolem krku a dá vám pusu :-) No jo...nejradši bych si tu svojí holčičku vzala domů...co vám mám povídat... :-)
 Pavlína 
  • 

Re: Díky 

(9.6.2007 7:49:16)
Meluzínko, tak držím palečky. Já ve čtvrtek půjdu na pohovor s psychologem a pak už taky začnu navštěvovat. A třeba si brzy taky jedno odvedu domů, věřím tomu.
 Meluzína 
  • 

Re: Re: Díky 

(9.6.2007 18:58:39)
Pavlí, kdyby ti to nevadilo, nebylo to příliš osobní a mělas čas, mohla bys mi napsat, jak to probíhá a jaké to bylo? Mailík je v záhlaví
Předem moc díky

M.
 katka 
  • 

Re: Re: Re: Díky 

(10.6.2007 16:01:09)
Je mozne adoptovat dite z DD? A jak?
 Hadi a spol 


Re: Díky 

(10.6.2007 21:20:30)
Katko - nejjednodušší bude zajít na městký úřad na sociální odbor a tam se zeptat :-)) je to na dlouhé povídání a když to budeš mít od příslušných osůbek bude to nejjednodušší :-)))
 Peta77 


Nadace Terezy Maxové 

(8.6.2007 18:29:05)
Ahojky všichni,
krásný článek, u příspěvku o kolíbce mi začaly vlhnout oči...Jste skvělí!
Sama jsem pracovala jako dobrovolnice v prokektu Otevřená náruč, který je tu zmiňován.Bylo to opravdu krásné a vždy jsem se na dětičky moc těšila! Také děti vítali každou návštěvu s úsměvem. A hlavně možnost individuální péče jim každopádně prospívá! Takže všichni, kdo máte zájem, jděte do toho! Obohatí vás to a někomu tím pomůžete!
Co se týče hostitelské péče...bohužel v naší republice stále není uzákoněná její přesná podoba, postupy..., takže hodně záleží na konkrétním řediteli/lce daného zařízení. Ne všichni jí jsou totiž nakloněny...Také je nutné zmínit, že není vhodná pro všechny děti...Spíše se hodí pro děti starší, které již situaci pochopí...
Takže hodně sil do bojů s úředníky a hezký den!
 Peta77 


Re: Nadace Terezy Maxové 

(8.6.2007 18:31:47)
Nyní se projek Otevřená náruč realizuje v těchto zařízeních:

Dětské centrum Zlín, kde je 38 zdravých i postižených dětí ve věku od jednoho do šesti let.
Dětský domov v Milovicích, kde je 40 dětí od tří do osmnácti let.
Dětský domov a Ústavu sociální péče v Aši, kde je 90 dětí, z toho 60 dětí od narození do tří let a 30 handicapovaných dětí od 3 do 18 let.
Kojenecký ústav v Karlových Varech, kde je 60 dětí. Od ledna 2006 je tento ústav sloučen s patronací DD v Aši.
 Meluzína 
  • 

Re: Nadace Terezy Maxové 

(8.6.2007 18:47:30)
Ahojky Peťo,

prosím o informaci konkrétně k tomuto projektu Otevřená náruč. Moc ráda bych se zúčastnila, sedím tady nad dotazníkem, ale nikde jsem se nedočetla, jak se vybírají lidičky, co se chtějí účastnit, nebo jak to vypadá v praxi. tan kontakt musí být pravidelný, třeba každý víkend, nebo jak je to? Já pracuju, sruduju, takže mám víkendy na přeskáčku, přesto bych se strašně ráda účastnila. předem moc díky za jakoukoli informaci.
M.
 Pavlína 
  • 

Re: Re: Nadace Terezy Maxové 

(9.6.2007 0:14:33)
Nemusí to být vůbec pravidelné. Stačí vyplnit dotazník, oni si vás už kontaktují sami. Pak je třeba projít pohovorem s psychologem -mě to čeká příští týden - a doložit výpis z rejstříku trestů. Potom už záleží na konkrétní domluvě s konkrétním kojeneckým ústavem. Záleží jen na vás, kolik času a které dny tomu chcete věnovat - tedy ne tomu - ale dětem.
 Elzina 


Re: Re: Re: Nadace Terezy Maxové 

(10.6.2007 21:19:28)
Já jsem někde četla, že i pro hostitelskou péči musí být člověk prověřeným žadatelem, jako by žádal o pěstounskou péči. Takže to není nutné? Děkuju za odpověď.
 Elzina 


Re: Re: Re: Re: Nadace Terezy Maxové 

(10.6.2007 21:27:27)
Jé, já se omlouvám. Mluvím o hostitelské péči, přitom je řeč o návštěvách v kojeňáku. To je tím, že čtu příspěvky na přeskáčku...
 dolphin2 


Re: Re: Re: Re: Re: Nadace Terezy Maxové 

(11.6.2007 21:25:16)
ahojky holky, tak u té kolíbky mi málem tekly slzy... krásný...
článek je napsaný, jak kdybych ho psala sama.
už dlouhou dobu přemýšlím nad tím, že bych si chtěla třetí dítě adoptovat(nebo osvojit, prostě do péče, to není podstatný :-))) já můžu mít vlastní dítě a můžu mu poskytnout domov a právě proto, bych chtěla do rodiny ještě někoho dalšího, kdo to štěstí, pocítit teplo domova neměl. manžel se s tím už "smířil", takže doufám, že k nám brzo nějaký prcek přibude.
aleno, jsem taky z přerova, že bychom to daly dohromady? :-))) tady co vím, tak je DD na Sušilce, ale jestli je tu i kojeňák, nebo někde blízko, to fakt nevim.
a mmch kámoška chce druhýho prcka taky "cizího", tak snad nás bude čím dál tím víc :-)
 Miluška Magenheimová 
  • 

Otevřená náruč 

(12.6.2007 0:27:52)
Zdravím příznivce Otevřené náruče.
Je mi velkou ctí, že se na těchto stránkách dovídám o projektu, který jsem sestrojila a založila ještě v Nadaci Terezy Maxové a po založení vlastního občanského sdružení jej převedla pod OS Provázek. Nyní to je tedy projekt OS Provázek, stejně jako jiné projekty pro opuštěné děti, kterým se věnujeme. Bohužel nemůžeme pomáhat ve všech domovech, není to v našich finančních možnostech. I projekt dobrovolníků stojí peníze. Přesto však funguje ve zmíněných domovech a za svou existenci provedl již více jak 1000 dobrovolníků 8 domovy, pomohl tak stovkám dětí. Neváhejte navštívit naše www stránky www.provazek.org a dle instrukcí na nich kontaktovat s konkrétními dotazy naše koordinátory v jednotlivých domovech. Každý člověk, který dětem nabídne Otevřenou náruč, je vítán.
Přeji vše dobré
Miluška Magenheimová
za projekt Otevřená náruč OS Provázek
 Meluzína 
  • 

Re: Otevřená náruč 

(12.6.2007 7:09:35)
Dobré ráno Miluško,

krásná myšlenka, krásný projekt, děkujeme za něj. Mám na Vás jeden dotázek. Nadchnula mě představa této pomoci, byť nejsou KV od nás příliš blízko a hrozně ráda bych se zapojila. Nadchnul mě článek Pavlínky, psaný srdcem. Kdysi na VŠ jsem takto chodívala do stacionáře, bylo to velmi náročné,a le velmi krásné zároveň. Mám hrozně ráda malé děti a čas strávený s nimi. Jen bchy se chtěla zeptat. Formulář je vyplněný, čeká na odeslání, ale nevím, jak je to s frekvencí návštěv, je nějaká "doporučená", zkrátka taková doba, aby to dětem opravdu pomáhalo a ne třeba naopak?

Děkuji předem za odpověď a přeji krásný den, plný šťastných dětí

Meluzína
 Miluška Magenheimová 
  • 

Re: Re: Otevřená náruč 

(13.6.2007 12:14:23)
Meluzínko,

v každém domově jsou jiná pravidla a možnosti. Někde dobrovolníci jezdí za dětmi v čase, jaký si sami určí, a někde dostávají termíny, kterých se mohou i nemusí zúčastnit. Vždy však platí, dobrovolník si sám rozhoduje o tom jak často a kdy přijede.
Jsme si vědomi toho, že i ten nejlaskavější člověk má své možnosti a čas. Nelze ho stresovat dalšími omezeními, ale naopak mu vyjít vstříc tak, aby to šlo.
Jestli se ptáte na doporučení -co je dobré a nejlepší pro opuštěné dětičky, tak psychologická vyšetření našich svěřenců od roku 2003 jasně potvrzují, že nezáleží na tom, jestli se dobrovolníci střídají často.
V domově, kde je 90 dětí, je 90 zaměstnanců. Některé tváře vnímají děti častěji, některé méně častěji. Faktem zůstává 30 minut individuální péče na jedno miminko na den. V této situaci věřte, že kdyby přišel jakýkoli pobuda z ulice a na děťátko se usmál, natáhne k němu ruce.
není podstatné jak často a kolik lidí se u dětí vystřídá, podstatné je, že přijde někdo, kdo o ně má zájem a kdo jej pohladí, promluví na něj, věnuje se mu. Ostatní je nadstandard, jako kdybyste v poušti odmítla vodu s tím, že pijete je šampaňské vychlazené s jahodami..
Ovšem jiná situace je v domovech ve velkých městech a jiná v domovech zapadlých..
Pokud Vás projekt blíže zajímá, zrovna na konci června pořádáme v Praze pohovory pro Milovice...
Vše dobré
Miluška Magenheimová
OS Provázek

 Meluzína 
  • 

Re: Re: Re: Otevřená náruč 

(14.6.2007 7:18:28)
Milá Miluško, děkuji za odpověď (ta, která byla poslaná včera se nějak nezobrazila). Chtěla jsem se zeptat především proto, jestli třeba návštěvy 1x za měsíc jsou pro děti prospěšné, nebo je to málo. V současné situaci časové (studuju dílkvoě další VŠ), je tohle přesně ten interval, kdy budu mít čisté svě+domí, že všechno ostatní ve svém životě stíhám a dávám tomu to, co bych opravdu chtěla. Mám totiž pocit, že nervozní "teta", která by za dítětem jezdila sice častěji,a le celou dobu byla ve setresu a někam pospíchala, by dětem k ničemu nebyla.
Vás projekt mě hodně zajímá, dotazníček už putuje k Vám; vzhledem k tomu,ž e jsem z Domažlic, je pro mě časově i vzdálenostně nejlepší kojeňáček v KV. Moc se na to těším, a jsem moc ráda, pokud mi bude umožněná účast v tomhle projektu, protože je to krásné, pomoci alespoň pár človíčkům tím, že jim člověk dá vědomí jejich důležitosti, toho, že někma, resp. k někomu patří i přesto, že neměly to štěstí, aby měly vedle sebe mámu a tátu a jejich láskyplnou náruč pořád. Je to určitě velmi přínosné pro obě stany "barikády".
Ještě mám jeden malý dotázek, pokud skončí "patronát" Provázku nad konkrétním domovem, dobrovonická činnost dále pokračuje, že? Chtěla bych totiž, aby ten navázaný vztah nebyl jen jednorázový, ale aby to byla vazba na roky, snad celý život :o). Ještě jednou díky za odpověď, i za projekt :o). Krásný den
 Miluška Magenheimová 
  • 

Re: Re: Re: Re: Otevřená náruč 

(17.6.2007 12:31:17)
Dobrý den Meluzínko,
mě se ta předešlá má odpověď zobrazuje? Chyba bude asi na Vašem přijímači...:(
Shrnuji, nezáleží tedy na kvantitě, ale na kvalitě Vašeho výkonu... Vy jste měřitelem svého času...
Ale vůbec se o Vás nebojím, zníte jako velmi zodpovědná bytůstka:)..Vy si poradíte..
Co se místa týče...od ledna 2008 budeme velmi pravděpodobně spolupracovat s Dětským domovem v Kašperských Horách, to máte blíže, jsou zde děti od tří let výš.Napište prosím přímo mě na e-mail provazek@provazek.org, domluvíme se blíž..
Než se zde projekt rozjede, můžete se zapojit k DD Milovicím, vyzkoušet si dobr. péči a jet sem nárazově s koordinátorem, až tam pojede s dobrovolníky na nějakou akci, pokud Vám tedy bude termín vyhovovat...

Když domov opouštíme, snažíme se, aby to bylo ve chvíli, kdy už je zde projekt i s dobrovolníky zajetý...dobrovolníky neodvádíme, navštěvují děti dál...třeba v Aši od roku 2003 jsou to stále titéž a to už je řádka krásných let...bohudík dětičky se mění, nezůstávají zde tolik let, pan ředitel je moc šikovný a opravdu se snaží maxmálně je umísťovat do rodin...v Dětských domovech jsou ale možnosti omezené, tam děti zůstávají...
Těším se na Váš mail..
Vše dobré
Miluška Magenheimová
OS Provázek
 jana, 2 děti 
  • 

Re: Otevřená náruč 

(28.6.2007 1:04:08)
Dobrý den,
pokusili jsme se s manželem připojit k projektu, poslali jsme vyplněný dotazník, každý den (někdy i dvakrát) kontroluji doručenou poštu a pořád nic. Teď jsem se tu dočetla o pohovorech pro Milovice na konci června. To už jsme asi zmeškali, že? Jak Vás mám kontaktovat, abychom se mohli co nejdříve připojit? Všichni se na moc těšíme...
 Marcela 
  • 

Hezký článek 

(12.6.2007 8:43:59)
Znala jsem paní, ta měla jenom jednu ruku,pracovala jako manažerka, měla 4 vlastní děti z toho některé těžce nemocné. "Adoptovala" si holčičku z děcáku tak, že jí dělala tetu. Ta holčička měla svoje rodiče (nebo myslím aspon tatínka), ale byla v domově. Ta paní jí kupovala dárky k svátku a k narozeninám, přijela jí vždycky popřát (i s rodinou) a brali si ji s sebou na dovolenou. Dřív mě to nikdy nenapadlo, ale i taková teta se do života hodí, je to další vazba a tento vztah je určitě na celý život.
Marcela

Zajímavé akce

Vložte akci

Další akce nalezte zde

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2020 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.

Publikační systém WebToDate.