| Meluzína | •
 |
(8.6.2007 10:28:55)
Pavlí, děj´kuju za krásný článek, přijdu si, jak kdybych ho psala sama. Naní co víc psát, taky navštěvuju, je to úžasný, smutný, ale krásný. I já doufám, že jeden čloíček bude jednou u nás.
Meluzína
|
| Alena | •
|
(8.6.2007 12:10:15)
Jsem máma dvou dětí.Vím,že bych nedokázala přijmout domu dítě s jeho problémy,prostě takové jaké je domu.Prostě na to nemám.Ale nabídnout nějakému opuštěnému děcku přátelství a pomoc,to by naše rodina asi zvládla.Ale jak?To mám zazvonit na nějaký dětský domov?Nebo je nějaká organizace která se zabývá jinou než materiální pomocí těmto dětem?Nikdy jsem se s touto možností nepotkala.
|
| japete | •
|
(8.6.2007 12:26:59)
Souhlasím s paní Alenou i já mám lásky na rozdávání ,ale zároven o sobě vím že jsem sobec.Nedokázala bych přijmout po tom co mám vlatní dítě nějaké dítě z domova a dávat mu tu samou lásku jako vlatní dceři.Dlouho se nám nedařilo otěhotnět a i o této možnosti jsme uvažovali,ale naštěstí se povedlo.Přemýšlela jsem o tom že místo drihého vlatního dítěte by bylo hezké si adoptovat,ale prostě na to nemám.Jako kamárádka nebo na víkendy ano to jistě ,ale jinak bohužel.
Obdivuji všechny lidi kteří to dokážou,ale už kvůli tomu že pochybuji by bylo nesmírně sobecké to jenom zkoušet.
|
|
| Míša | •
|
(8.6.2007 12:31:52)
Ahoj, to je skvělé, že nad něčím takovým uvažujete. Pokud nevíte jak, tak opravdu dobrá možnost je obrátit se na konkrétní dětský domov, jeho vedení a případně se domluvit. Nebo se zůčastnit nějaké akce v DD a trošku poznat děti, více si ujasnit co člověk chce a teprve potom se jít poptat výše, třeba i už s vidinou konkrétního dítka, se kterým jste na akci navázali vztah. O konkrétní organizaci, která by se něčím takovým zabývala nevím, je to dost individuální věc.
|
| Hadi a spol | 
|
(8.6.2007 12:51:52)
Nenapsali jste odkud jste, ale co Vám můžu poradit, je buď domluva přímo s dětským domovem ve vašem okolí a nebo kontaktujte Národní dobrovolnické centrum Hestia www.hest.cz oni Vám doporučí organizace, které se věnují dětem ve VAšem okolí. Já osobně už několik let docházím do azylových domů za dětmi, kde si s nimi pravidelně hodinu a půl hrajeme. Pokud byste měl někdo nějaký dotaz ohledně dobrovolnictví, klidně mi napiště, ráda zodpovím co budu vědět :-)
|
|
|
| Míša | •
|
(8.6.2007 13:55:23)
Aleno, čistě nezávazně, z jakého jste kraje?
|
| modrej obláček | 
|
(8.6.2007 14:12:43)
Přesně téma pro mě. Brát si domů dítě na víkendy, výlety apod. už plánujeme dlouho. Zatím to vypadá na příští léto, jsem těhotná, tak bych to teď moc nezvládala. Mám jednu kamarádku, která dělá něco podobného, jaké jsou ale zkušenosti vás ostatních, co si berete děti domů? Jak to berete vy, jak to berou děti? Není líto odchod zpátky do děcáku? Kamarádky "půjčovaný" chlapeček to bere v pohodě, ale jak ostatní?
Jak někdo psal výše, jsem sobecká a dítě bych nemohla adoptovat, když mám vlastní. Myslím, že bych dělala rozdíly:(((( Přesto bych jim chtěla aspoň trošku lásky dát...
|
| zuzkasim | 
|
(8.6.2007 14:30:28)
Jé, dívám se, že máme podobně děti (já chlapečka 7/05, druhý bude 9/07). Jsem docela zvědavá, jak to zvládnu se dvěma a pokud to jakž takž půjde, tak bych moc ráda ještě jedno dítě, ale už asi ne "vlastní". Nevím, manžel o tom ví, zatím souhlasí, ale nejsem si zatím zcela jistá, že bychom to zvládli (je taky otázka, jestli bychom vůbec byli uznáni, jako vhodní adepti). Ty návštěvy by mohly být variantou, kdybychom nakonec např. do pěstounské péče neměli tolik odvahy, tak se taky těším na další zkušenosti.
|
|
| Verča 2děti | •
|
(8.6.2007 14:46:05)
Ahojky,
asi hodně záleží na dítěti. Naše zkušenost byla, že Pavlík chápal návštěvy jako pobyt u kamarádů a děcák jako domov. Byl dost starý na to, aby si uvědomoval, že u nás nemůže žít. Je založením optimista, který se raduje z každé maličkosti. Návštěvy ale neprobíhaly stylem "lunapark". My jsme oba studovali a měli hodně hluboko do kapsy, takže jsme nějdřív doháněli školu (Pavča měl potíže s matematikou a fyzikou), pak se vařilo do zásoby(děsně rád mi pomáhal) a pak se někam šlo ven. A když bylo zkouškový a my jsme nevěděli, co šprtat dřív, tak byla dohoda, že třeba Pavča uvaří a my budeme šprtat a pak budeme jenom jeho, nebo třeba šel ven jenom jeden z nás. Ale čas od času byl samozřemě i velkolepý výlet někam na hrad, nebo do Zoo. Horší to bylo, když s náma jela i Nikča. Ta moc ráda ohrnovala nos na čímkoliv, navíc si ji párkrát vzala na víkend rodina, co ji protáhla vším možným luxusem, takže u nás se jí nelíbilo.
Po dohodě s ředitelem děcáku jsme si dali pozor, abychom Pavčovi nedávali peníze, prý to nedělá dobrotu. Nikdy si o ně neřekl, spíš o knížky a tak. Dostával od nás pravidelně telefonní karty, aby nám mohl volat.
Když jsem se ho, už jako dospělého, ptala, jestli mu nevadily ty "chudé" víkendy, když Nikča si užila super zábavu. Prý si u nás připadal jako mezi kamarády a věděl, že mu dáváme maximum, co můžeme a byl u nás šťastný. A dneska je prý rád, že viděl obyčejný život i s tím počítáním každé koruny a vařením ze zbytků. Mmch., když se nám narodila dcera (byl první rok na učňáku), tak jí udělal kolíbku. Na materiál si musel vydělat a jeho mistr mu pomohl s výrobou. Když mi ji předával a choval malou v náručí, tak jsem brečela radostí. Odchovala jsem v ní i syna a schovala ji. Až bude mít Pavlík první dítě, tak se v ní bude kolíbat.
|
| Hana+dve děti | •
|
(8.6.2007 15:37:35)
Veřčo díky. Při čtení o vás a o Pavlovi jsem cítila příjemné mrazení a dojetí. Myslím, že jste udělali strašně moc pro Pavla, ale i pro sebe. Přeji vám všem hodně štěstí a děkuji vám!
|
|
|
| maceška | 
|
(8.6.2007 19:32:27)
Meluzíno, díky :-)
Jsem moc ráda, že se tu našlo tolik lidiček, kteří o hostitelce pro dítě z DD přemýšlejí :-). I kdyby se touto diskuzí podařilo oslovit jediného z vás, má to význam.
Otázky, jak to ty děti snášejí, jsou velmi časté. Jenže do HP jsou vhodné právě ty děti, které z nejrůznějších důvodů nemohou do NRP. Takže když jim nenabídneme alespoň přátelství, nebudou mít nic. To na nás je, abychom dokázali s dítětem citlivě pracovat tak, aby naše přátelství přijímalo jako dar, nikoliv návrat do DD jako zradu. A samozřejmě záleží i na spolupráci s tetami v DD. Dětský domov, který hostitelku podporuje a vyhledává, dokáže doporučit dítě, které je vhodné právě pro tento typ péče. Verča to popsala moc hezky, a příklady táhnou :-) Hrozně důležité totiž je naučit děti běžnému, obyčejnému životu, vzájemnosti, řešení různých situací, atd. To se uměle navodit nedá. Takže dítě v hostitelské rodině by nemělo být zahrnováno spostou zážitků, ale vtaženo do obyčejného života rodiny se všemi jeho peripetiemi, s brečícím miminem, se špinavými ponožkami nebo protivnou náladou.
|
| Marcela | •
|
(12.6.2007 9:02:49)
Já nevím, jsem možná trochu mimo.Jak to tady čtu, zkouším si představit sebe v té situaci. Mám obavu, že když bych si vzala na víkend dítě z děcáku a jemu by se u nás líbilo, tak by třeba chtělo zůstat. A já nevím, jak bych tomu dítěti vysvětlila, že na žádnou adopci ani pěstounskou pěči zatím nejsem připravená, prostě nechci.Možná jsem sobec, mám hezký byt,manžela, 2 děti, třetí by se asi taky vešlo, ale měla bych z toho strach. Nechtěla bych nikomu lhát, a nevím, jestli bych mu měla říct otevřeně - máme tě rádi, ale ne tolik, abychom si ho nechali...?
|
| maceška |
|
(12.6.2007 13:52:39)
Marcelo, většinou jde o děti, které nelze umístit do NRP, z nějakého důvodu. Takže jak vychovatelé v DD, tak ty musíš s dítětem mluvit tak, aby se těšilo na to, co mít může. Samozřejmě, že mu nemůžeš říct "víš, ale já tě tu napořád nechci". Když řekne, že se mu nechce zpátky, tak mu můžeš říct třeba, že tobě se taky nechce druhý den do práce, ale že to oba určitě zvládnete, a budete se společně těšit na další setkání. Často jde o dítě, které má v DD další sourozence, takže s ním můžeš mluvit a jednat tak, že jsi ráda, že může zůstat se svými sourozenci, a současně mít tebe jako tetu nebo velkého kamaráda.
Problém je, že tyto děti mají se sliby svoje zkušenosti. Proto je hrozně důležité neslibovat nic, co nemůžeš splnit. Pokud něco lze splnit jen za určitých podmínek, pak o tom musíš dítěti říct. Např. "Přijedeme si pro tebe zase v pátek, pokud budeme všichni zdraví. Ještě ti ve čtvrtek zavolám."
A další věc, kterou dáváš najevo svůj zájem, jsou dopisy. To je taky jakási jistota, že nejsi jenom přelud.
Jestli tě od tohoto kroku odrazují jenom tyto obavy, řekni o nich vychovatelům v DD. Vyberou ti vhodné dítě, třeba právě to, které má v DD sourozence, má je rádo a nechce je opustit.
|
| Marcela | •
|
(15.6.2007 10:48:44)
Díky Maceško za odpověď,
Mám ještě další dotaz.
píše se tu i o návštěvách dobrovolníky v dětských domovech nebo kojeneckých ústavech. že je dobré si s těmi dětmi třeba přijít jenom pohrát atd.
Je dobré brát s sebou vlastní děti? Asi bych nechtěla vymýšlet pro sebe nějakou novou aktivitu, kterou bych nemohla sdílet s mými dětmi. Chodím do práce a cítím, že by potřebovaly více mojí pozornosti a mého času..
Omlouvám se, jestli působím zmateně.
Marcela
|
|
|
|
|
|
| Alena | •
|
(11.6.2007 6:42:40)
Z olomouckého.Z přerova.
|
| Míša | •
|
(11.6.2007 18:59:59)
No to není tak daleko od nás. Já jsem v úzkém kontaktu s DD na Frýdecko-Místecku, pokud by jsi měla zájem o bližší informace, ozvi se mi na mejl (pod jménem) a možná bych ti mohla pomoci takové přátelství s nějakým dítětem mít.Ozvi se, budu moc ráda. Míša
|
|
|
|
| Meluzína | •
|
(8.6.2007 15:58:29)
ahoj Alenko, zkus tuto stránku, tam se dozvíš vše potřebné, je to úžasný projekt: www.provazek.org/otevrena-naruc.php
M.
|
|
| Terik | •
|
(5.1.2008 16:51:46)
Pokud chcete alespoň něco osobního udělat pro nějakýho z těch úžasných prcků z kojeneckého ústavu, zkuste nějaký dobrovolnický program. Např. v Dětském centru v Praze (bývalý kojenecký ústav) funguje dobrovolnícký program Malíček, kdy docházíte za jedním prckem tak 1x týdně a věnujete se mu. Myslím, že obdobné projekty mají i v některých jiných ústavech - myslím že v Aši nebo v Plzni nebo někde tam jsem také něco zahlédla. Pro informace by měly fungovat stránky sweb.cz/osmalicek , ale v poslední době tam dělali asi nějaké úpravy a stránky se mi nespustili, tak nevím. Ale pokud to jen trochu půjde, tak to zkuste. Je to úžasný pocit, když se otevřou deře a ten "váš" mrňavej adělíček se vám vrhne kolem krku a dá vám pusu :-) No jo...nejradši bych si tu svojí holčičku vzala domů...co vám mám povídat... :-)
|
|
|
| Pavlína | •
|
(9.6.2007 7:49:16)
Meluzínko, tak držím palečky. Já ve čtvrtek půjdu na pohovor s psychologem a pak už taky začnu navštěvovat. A třeba si brzy taky jedno odvedu domů, věřím tomu.
|
| Meluzína | •
|
(9.6.2007 18:58:39)
Pavlí, kdyby ti to nevadilo, nebylo to příliš osobní a mělas čas, mohla bys mi napsat, jak to probíhá a jaké to bylo? Mailík je v záhlaví
Předem moc díky
M.
|
| katka | •
|
(10.6.2007 16:01:09)
Je mozne adoptovat dite z DD? A jak?
|
| Hadi a spol |
|
(10.6.2007 21:20:30)
Katko - nejjednodušší bude zajít na městký úřad na sociální odbor a tam se zeptat :-)) je to na dlouhé povídání a když to budeš mít od příslušných osůbek bude to nejjednodušší :-)))
|
|
|
|
|
|
V její náručí
Pražská štafeta ve StromovcePraha 7 
Krajkářské slavnostiRychnov n/K 
Letní IT táborPraha 2 
Japonské dnyPelhřimov 
Mamutíkovo noční dobrodružstvíÚstí nad Orlicí 
Pražská štafeta ve Stromovce
Krajkářské slavnosti
Letní IT tábor
Japonské dny
Mamutíkovo noční dobrodružství
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)