Názory k článku Den opuštěných dětí

Pokud chcete alespoň něco osobního udělat pro nějakýho z těch úžasných prcků z kojeneckého ústavu, zkuste nějaký dobrovolnický program. Např. v Dětském centru v Praze (bývalý kojenecký ústav) funguje dobrovolnícký program Malíček, kdy docházíte za jedním prckem tak 1x týdně a věnujete se mu. Myslím, že obdobné projekty mají i v některých jiných ústavech - myslím že v Aši nebo v Plzni nebo někde tam jsem také něco zahlédla. Pro informace by měly fungovat stránky sweb.cz/osmalicek , ale v poslední době tam dělali asi nějaké úpravy a stránky se mi nespustili, tak nevím. Ale pokud to jen trochu půjde, tak to zkuste. Je to úžasný pocit, když se otevřou deře a ten "váš" mrňavej adělíček se vám vrhne kolem krku a dá vám pusu :-) No jo...nejradši bych si tu svojí holčičku vzala domů...co vám mám povídat... :-)

Dobrý den,
pokusili jsme se s manželem připojit k projektu, poslali jsme vyplněný dotazník, každý den (někdy i dvakrát) kontroluji doručenou poštu a pořád nic. Teď jsem se tu dočetla o pohovorech pro Milovice na konci června. To už jsme asi zmeškali, že? Jak Vás mám kontaktovat, abychom se mohli co nejdříve připojit? Všichni se na moc těšíme...

Díky Maceško za odpověď,

Mám ještě další dotaz.
píše se tu i o návštěvách dobrovolníky v dětských domovech nebo kojeneckých ústavech. že je dobré si s těmi dětmi třeba přijít jenom pohrát atd.
Je dobré brát s sebou vlastní děti? Asi bych nechtěla vymýšlet pro sebe nějakou novou aktivitu, kterou bych nemohla sdílet s mými dětmi. Chodím do práce a cítím, že by potřebovaly více mojí pozornosti a mého času..
Omlouvám se, jestli působím zmateně.
Marcela

Meluzínko,

v každém domově jsou jiná pravidla a možnosti. Někde dobrovolníci jezdí za dětmi v čase, jaký si sami určí, a někde dostávají termíny, kterých se mohou i nemusí zúčastnit. Vždy však platí, dobrovolník si sám rozhoduje o tom jak často a kdy přijede.
Jsme si vědomi toho, že i ten nejlaskavější člověk má své možnosti a čas. Nelze ho stresovat dalšími omezeními, ale naopak mu vyjít vstříc tak, aby to šlo.
Jestli se ptáte na doporučení -co je dobré a nejlepší pro opuštěné dětičky, tak psychologická vyšetření našich svěřenců od roku 2003 jasně potvrzují, že nezáleží na tom, jestli se dobrovolníci střídají často.
V domově, kde je 90 dětí, je 90 zaměstnanců. Některé tváře vnímají děti častěji, některé méně častěji. Faktem zůstává 30 minut individuální péče na jedno miminko na den. V této situaci věřte, že kdyby přišel jakýkoli pobuda z ulice a na děťátko se usmál, natáhne k němu ruce.
není podstatné jak často a kolik lidí se u dětí vystřídá, podstatné je, že přijde někdo, kdo o ně má zájem a kdo jej pohladí, promluví na něj, věnuje se mu. Ostatní je nadstandard, jako kdybyste v poušti odmítla vodu s tím, že pijete je šampaňské vychlazené s jahodami..
Ovšem jiná situace je v domovech ve velkých městech a jiná v domovech zapadlých..
Pokud Vás projekt blíže zajímá, zrovna na konci června pořádáme v Praze pohovory pro Milovice...
Vše dobré
Miluška Magenheimová
OS Provázek

Marcelo, většinou jde o děti, které nelze umístit do NRP, z nějakého důvodu. Takže jak vychovatelé v DD, tak ty musíš s dítětem mluvit tak, aby se těšilo na to, co mít může. Samozřejmě, že mu nemůžeš říct "víš, ale já tě tu napořád nechci". Když řekne, že se mu nechce zpátky, tak mu můžeš říct třeba, že tobě se taky nechce druhý den do práce, ale že to oba určitě zvládnete, a budete se společně těšit na další setkání. Často jde o dítě, které má v DD další sourozence, takže s ním můžeš mluvit a jednat tak, že jsi ráda, že může zůstat se svými sourozenci, a současně mít tebe jako tetu nebo velkého kamaráda.
Problém je, že tyto děti mají se sliby svoje zkušenosti. Proto je hrozně důležité neslibovat nic, co nemůžeš splnit. Pokud něco lze splnit jen za určitých podmínek, pak o tom musíš dítěti říct. Např. "Přijedeme si pro tebe zase v pátek, pokud budeme všichni zdraví. Ještě ti ve čtvrtek zavolám."
A další věc, kterou dáváš najevo svůj zájem, jsou dopisy. To je taky jakási jistota, že nejsi jenom přelud.

Jestli tě od tohoto kroku odrazují jenom tyto obavy, řekni o nich vychovatelům v DD. Vyberou ti vhodné dítě, třeba právě to, které má v DD sourozence, má je rádo a nechce je opustit.