| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Názory k článku Na jaře začněte s otužováním

 Celkem 104 názorů.
 Zuzana 
  • 

3 hodiny denně na vzduchu? 

(24.4.2007 1:56:51)
Článek docela dobrý, ale s těma 3 hodinama na vzduchu moc nesouhlasím. To jedině tak v zimě v mínus deseti:-)Myslím si, že dítě potřebuje být venku mnohem déle... Otázkou je, jestli je to v přírodě nebo někde ve městě u silnice...
Pokud někde v přírodě, v lese, v parku nebo na hřišti a dítě je chráněno proti slunečním paprskům, tak nevím, proč by nemělo být venku pořád, kromě doby, kdy se přijde domů najíst.
Když spočítám, že dítě, které po obědě nespí má den rozdělen takto:
10 hodin nočního spánku
3 hodiny pobytu venku
11 hodin pobytu doma?!?
A co pak asi doma dělá? Pravděpodobně je u televize nebo u počítače :-(
 HelenaPa 


Re: 3 hodiny denně na vzduchu? 

(24.4.2007 7:23:20)
Ono asi dost závisí na věku dítěte. Můj syn má 8 měsíců a nějak nefunguje - bude furt venku a přijde jen na jídlo :-))) A to bydlíme na vesnici. Ale vážně - samozřejmě, že starší děti mohou být venku déle. Já jsem to v článku pochopila jako aspoň 3 hodiny. Navíc děti mají i různé zájmové kroužky, školu, úkoly,.... (Zase podle věku.)
 Míša, syn 4 roky 
  • 

Re: Re: 3 hodiny denně na vzduchu? 

(24.4.2007 8:10:56)
Také jsem to pochopila, že 3 hodiny jsou minimum. S tím problém nemáme. Ale myslím, že spousta dětí není venku ani zdaleka ty 3 hodiny. Hlavně na podzim a v zimě mám pocit, že je venku vymeteno a až na jaře se zaplní hřiště a ulice a parky dětmi. Kde je proboha drží přes zimu??? Osobně utíkáme ven, jak jen to jde, doma bych to ani nevydržela.
 Lister 
  • 

Re: Re: Re: 3 hodiny denně na vzduchu? 

(24.4.2007 8:23:02)
Klidně se přiznám, že na podzim a v zimě nejsou moje děti venku ani ty 3 hodiny. Chodí totiž do školy a já do práce a když se odpoůledne kolem 16.h hodiny sejdeme doma, už je v podstatě tma. takže na vycházku jsdoou jen s družinou.
 Líza 


Re: 3 hodiny denně na vzduchu? 

(24.4.2007 8:26:39)
Zuzano, nevím jak tvoje, ale moje děti chodí do školy a do školky. Takže jim rozhodně nehrozí 11 hodin pobytu doma, natož pak u televize nebo počítače. Druhá věc je, že pokud přijdou domů někdy ve čtyři, nehrozí jim ani to, že by potom další tři hodiny strávily venku.
 Líza 


Re: Re: 3 hodiny denně na vzduchu? 

(24.4.2007 8:27:22)
Než jsem to nadatlovala, napsala to Lister za mě ;-)))
 Lenka,11 l dcera 
  • 

Re: Souhlas s Lízou 

(24.4.2007 15:50:14)
Souhlasím s Lízou,u školních dětí je to jinak.Např. moje dcera ty 3hod. venku netráví,raději si doma čte /bohužel?/ Vždy když čtu reakce,kde se probírají podrobnosti do detailů,si říkám,proč si lidé prostě z daného článku nevezmou to ,co jim vyhovuje a musí mít námitky k tomu či onomu?Doporučení o otužování je fajn informace,netřeba jej rozpitvávat.Mějte se všechny krásně.Lenka
 Jana (Lukáš 6/03,Martin 8/05) 


Re: Re: Souhlas s Lízou 

(24.4.2007 16:13:56)
Lenko,
asi proto, ze je to diskuse :-D Akorat tady jsme se od puvodniho otuzovani kapanek odklonily :-D
Je fakt, ze je to jine, kdyz jsou deti skolkove, skolni a rodice v praci, to souhlasim.
 Mortadela 


Re: 3 hodiny denně na vzduchu? 

(24.4.2007 9:32:21)
Naopak. Než dorazíme z práce a ze školky, je 16.00 hod. Než se nasvačíme a převlečeme, je 16.30 hod. Když pak budeme venku 3 hodiny, tedy do 19.30 hod., jsem zvědavá, kdo nám uvaří večeři a kdy se pak dítě s večeří, koupáním a chvilkou hraní dostane do postele... Tři hodiny jsou reálné leda o víkendu, jinak musí stačit hodina a čas, který stráví venku se školkou.
 Lída+2 


Re: Re: 3 hodiny denně na vzduchu? 

(24.4.2007 12:30:52)
Zajímavá diskuze.:-DDDDD
Teď už jen zbývá,aby se zde začali všichni hádat jak je dlouho jejich dítě venku.....

Ale zamyslela jsme se nad tím:
Takže školkové dítě: pokud jsme doma v 15 hodin a něco v tý školce tak cca 4,5hodiny
a školou povinné dítě: 4h( družina)

Třeba dneska maj kluci chudáci dost smůlu: oba tak 2 hodiny víc ani ťuk..... vracíme se v 18 hodin.

Ale dokud jsme byli doma a já na RP: tak jsme měli nachystaný oběd v 7:30( vstávali okolo 5-5:30) a vraceli se v 11hodin a v 14 jsme zase mizeli do 18 ven.....takže klidně 8 hodin bez problémů.....a ty 3 hodinky i když lilo jako z konve. To jsme neřešila. Teplý ponožky do holinek...
 Kvakinka, 1 žabáček 


Re: Re: Re: 3 hodiny denně na vzduchu? 

(24.4.2007 15:44:49)
Tak by mě akorát zajímalo, když jste některé s dětmi venku celý den, ráno akorát navaříte a večer už se jdete rovnou koupat - kdy si s dětmi malujete, tvoříte, pečete bábovky, čtete časopisy, stavíte stavebnice....? Ještě by to šlo tak na té zahradě, kde si člověk může pro všechno odskočit domů (i když zase na druhou stranu, pak je to jen o čerstvém vzduchu a ten si můžu udělat i v místnosti, když otevřu okna dokořán), ale tahat se třeba se vším ve městě autobusem na hřiště?:-) Nemyslím to jako narážku, ale skutečně by mě zajímalo, kdy to děláte? Já mám tyhle činnosti s mým synem strašně ráda, možná kvůli nim ten pohyb venku zanedbávám:-(
 Jana (Lukáš 6/03,Martin 8/05) 


Re: Re: Re: Re: 3 hodiny denně na vzduchu? 

(24.4.2007 16:10:30)
Kvaki,
taky mam rada tyhle spolecne cinnosti... malovat se da i venku (chodnik, kridy) - akorat nasi kluci jsou vzdycky jak prasatka, protoze se ve svych vytvorech pak museji patricne porochnit (mno, pracka vypere :-D) a basnicky a pisnicky si rikame/zpivame i na hristi nebo cestou :-DDD
 Lenka 
  • 

Re: Re: Re: Re: 3 hodiny denně na vzduchu? 

(24.4.2007 16:27:15)
Já mám zkušenosti s tím, že když jeden den strávíme celý venku (většinou sobotu), tak je nám druhý den dobře doma, kdy si kreslíme, čteme a vaříme a jdeme třeba jenom na kratší procházku po obědě. Nevím, jak ostatní děti, ale já když jsem s dcerkou (5 let) venku dva celé dny v kuse, je potom hrozně unavená a přetažená, musím to kombinovat s klidnými činnostmi doma, jako je třeba to kreslení. Je fajn, že se venku vyřádí a provětrá, ale potřebuje si taky jen tak sednout a něco si psát nebo si hrát s panenkama. Na televizi koukám jenom já, když už malá spí.
 Jana (Lukáš 6/03,Martin 8/05) 


Re: Re: Re: Re: Re: 3 hodiny denně na vzduchu? 

(24.4.2007 16:30:49)
Leni,
my to taky stridame - treba ted v sobotu jsme byli v divadylku (dopo) a pak odpo byli s tatou na hristi (ja bohuzel myla okna - to opravdu vecer neudelam :-DDD) a v nedeli jsme byli dopo doma, odpo na kolech (Martin ve voziku, Lukas na tyci za mym kolem).
 Lída+2 


Re: Re: Re: Re: Re: 3 hodiny denně na vzduchu? 

(25.4.2007 6:41:21)
Jo Lenka, mě přivedla na to , že to máme taky jak píše. Jezdím ke kamarádce na zahradu: sejde se tam víc dětí(cca 8-9dětí 1-9let) a maminek. Od 10-18 jsou děti nepřetržitě venku. Oběd se podává venku. Malý se pak uspěj...velký se uložej na deku něco se jim přečte....
A druhý den taky víc odpočíváme.:-)
Třeba kluci se moc nekoukaj na TV (skoro jen večerníček). Když příjdem z bazénu-zítra tak je odložím: "byl jednou jeden objevitel". Jinak nic.Sem tam v neděli 7:30-9hodin. PC měli cca před 2měsíci asi 20minut-ani moc je to nebaví....
 Lída+2 


Re: Re: Re: Re: 3 hodiny denně na vzduchu? 

(25.4.2007 6:28:23)
Kvasinko. Zcela jednoduše. Psala jsme děti vstávali okolo 5-5:30.  Takže spousta času do 8 hodin ráno.:-)
Nasnídali se. Když jsem myla nádobí. Tak…si třeba hráli a stavěli z kostek. Jsou trošičku závislí na Legu.:-DD
Takže i ve věku 6 a 8let. Máme občas abstinenční příznaky…..
Okolo 7 jsem třeba vytáhla tu modelínu na kuch.stůl a oni modelovali…..a já u toho stihla napůl nachystat oběd- takže u toho čekám až se uvaří polívka a tak…..(asi to není úplně ideální).
Knížky a časopisy se četli před spaním jako dosud.
Starší začíná být knihomol, když je hnusně,ale pokud je jako nyní. Tak vytáhne kolo a od 15-18 jezdí….
No a pak je otázka kde bydlíš. Já to mám na písek- že tam vidím z okna. Před barákem skoro park. Děti tam můžou jezdit.
Taky jde o to co děti preferují. TY moje radši seděli na písku a stavěli hrady a silnice…
 Ladana 
  • 

Re: 3 hodiny denně na vzduchu? 

(24.4.2007 10:03:28)
Mám pětiletou dceru a je venku ráno 15 minut když jde do školky, potom dopoledne na zahradě ve školce asi hodinu, odpoledne když je pěkně tak další hodinu. Odpoledne máme kroužky, domů přicházíme kolem půl sedmé, koukne na večerníček, navečeří se, umyje a jde spát.
 Nelael 


3 hodiny - víc nezvládnu 

(24.4.2007 10:41:19)
Snažím se jít s dětmi ven na hodinu dopoledne a tak na dvě odpoledne, ale to je tak maximum,co jsem schopna z časových důvodů zvládnout.Musím totiž ještě vařit,prát ,uklízet,i samotné vypravení se ven nám zabere dost času.
 Jana, Terezka 5/03, Miška 1/06 


Re: 3 hodiny denně na vzduchu? 

(24.4.2007 12:11:44)
Těžko, hodně těžko, bych zvládala celé dny s dětmi venku. Samy je rozhodně nikam nepustím - jsou malé. Musím uvařit, uklidit, vyprat, umýt nádobí, leda že bych se rozhodla, že kvůli větrání dětí klidně shnijeme ve špíně. Většinou teda přes jaro a léto venku býváme celé odpoledne, ale když se najede na zimní čas, je to pasé. U TV ani u počítače mi děti nesedí - prostě si hrají. Jiné to bývá o víkendu, to je na všechno času dost a my jsme doma 2:2 (tedy dospělí ku dětem). Snad kdybychom měli zahradu, bylo by to možné, ale tady ve městě to fakt nejde.
A s tím otužováním v pokoji. My tedy nepřetápíme, to rozhodně ne, spíše rok od roku přetopíme méně (ale platíme pořád více a více :o)), jenže od května do září, pokud svítí slunko, se v noci nedostaneme níž jak na 30 stupňů - bydlíme totiž pod střechou. Je to hrozné, kdo nezažil, nepochopí - pořád se snažíme vymyslet nějakou vychytávku, jak na to, ale bohužel - a teplo právě začíná....
 Firsty+Matouš07/06+Šimon01/08 


chlazení 

(24.4.2007 23:11:43)
Kdybych byla ve vaší situaci, investovali bych do mobilní klimatizace, není to zase tolik peněz (od 10 tis.) a u takhle horkého bytu by to moc pomohlo. Stačilo by chladit před spaním, na noc bych to nedoporučovala.
 Ivana Procházková 


Re: 3 hodiny denně na vzduchu? 

(25.4.2007 13:43:05)
Si představ, že některé děti také baví kreslit si, stavět ze stavebnice, prohlížet si knížky, pomáhat mámě (třeba vařit :)) a spousta jiných aktivit. Nedokážu si představit, co by mělo dítě dělat celý den venku (pokud to není třeba celodenní výlet). Tři hodiny pobytu venku je to tak akorát, aby dítě mělo vyváženou zábavu. TV doma ani nezapínáme a k PC mi moje dvou a půl leté dítě také zatím neleze.
 Radka27 
  • 

Re: 3 hodiny denně na vzduchu? 

(30.4.2007 12:37:56)
My ty tři hodiny s 15 měsíčním dítětem stíháme tak tak :( Bohužel mám naprosto workoholického muže, který mizí ráno a vrací se mnohdy když malý už spí. Takže musím kromě péče o dítě sama stihnout úklid, vaření, nákupy, zkrátka vše bez číkoliv pomoci, ba co víc - se závslým dítětem na krku. Denně jsem venku, ale když to třeba 2x týdně protáhnu na déle než 3 hodiny, jsem teda pak hodně ve skluzu a ve stresu. Fakt to není až tak lehké jednostranně vodět nebo nařídit 3hodiny všem dětem a hotovo. Ráda bych mu je dopřála, ale to by musel přijít druhý rodič dříve z práce a podělit se o povinnosti :(
 Aja 
  • 

Sauna se osvědčila 

(24.4.2007 8:52:52)
Na otužování vřele doporučuji saunu - začaly jsme s dcerou loni na podzim, celý podzim, letošní zimu-nezimu a jaro nevíme, co je rýma a kašel, o chřipkách, angínách etc. ani nemluvím. Neustále je v kolektivu, plave, bruslí, takže pokud můžete a máte chuť a kde se saunovat, tak to zkuste.
 Insula 


Re: Sauna se osvědčila 

(24.4.2007 13:50:00)
Ajo, a od jakého věku to doporučuješ???? Mám dceru 3,5 roku a zrovna začala v září chodit do školky a tak nosí domu choroby. Ráda bych nějak "zocelila" její imunitu.
 Pavla, Z06, V08, O10 


Re: Re: Sauna se osvědčila 

(24.4.2007 18:38:46)
No,my saunujeme dcerku od pul roku. Takze holcicka 3,5 roku klidne muze zacit, co si paatuji,tak jsme chodili do sauny jako mali se skolkou.
 smetule,T06/06,L02/08,M04/10 


Re: Re: Sauna se osvědčila 

(24.4.2007 21:32:46)
sauna je bombová věc, mohu jen potvrdit, my prcka berem do sauny od jeho 6ti měsíců a zvládá ji naprosto v poho, 10 min a ochlazení, nakojima spí pak jak nemluvně.nemá s tím sebemenší problem.Sedíme spolu na spodní pryčně u dveří, kde to tolik nehicuje.
 Aja 
  • 

Re: Re: Sauna se osvědčila 

(25.4.2007 8:37:00)
Je mozne zacit fakt dost brzy, hodne informaci je i na webu (tady na rodine), Finove snad saunuji uz po zahojeni pupecniku. Jsme zacaly "az" ve 4 letech, postupne, asi 5 minut, pak ochlazeni, taky na dolni prycne. Ted zvlada 4 cykly po 5 - 10 minutach, ochlazeni pod sprchou. Je to treba vyzkouset. Staci jednou tydne, aby melo saunovani ucinek, dulezita je pravidelnost.
 Hanka (Dcera 3 roky,syn 1 rok) 
  • 

Re: Re: Sauna se osvědčila 

(1.5.2007 22:31:56)
S dcerou jsme do sauny začali chodit v 5 měsících, se synem v 6,5 měsících.Oba ji zvládají bez potíží a krom symbolické rýmičky je žádné nemoci netrápí.V roce a půl dcera zvládala 3 cykly saunování včetně ochlazení v bazénu s vodou okolo 5 stupňů Celsia za 60 minut.Jediný problém je, že děti se nikdy nezastaví, takže ani nerespektují po jednotlivých cyklech sauny povinný odpočinek na lůžku pod dekou...ale to se dá hravě zvládnout.
 Míša, syn 4 roky 
  • 

teploty v místnosti 

(24.4.2007 9:15:44)
Ještě k tomu přetápění: doma máme spíše studený odchov, resp. asi tak, jak se udává (20-21 stupňů v pokojích v zimě, teď už dlouho netopíme vůbec, na spaní kolem těch 18, u nás v ložnici i méně, v noci se netopí nikdy), všem je u nás zima, ale nám to vyhovuje (musím přiznat i finanční efekt, máme pětipokojový cihlový byt a nedoplatili bychom se...).
Ale k čemu tohle otužování je, když přijde dítě do školky, kde se notoricky přetápí??? Pak se nedivím těm rýmám...Myslím, že právě ve školkách by se mělo s teplotním otužováním začít.
 caira (Vojta1/03,Mates11/04) 


Re: teploty v místnosti 

(24.4.2007 10:15:56)
S tim naprosto souhlasim.
My mame stary dum, kde je tedy dost chladno. Netopime pres den snad uz od unora, RRano vtsanu, vyvetram - ale po vyvetrani dojde k vymene vzduchu, ne vychladnuti mistnosto, protoze ty jsou chladne porad. Rano a vecer pritapime jeste dnes. Pres den mame vypnute topeni, a vecer se zapne pul hodiny pred koupanim deti, protoze koupat je 18ti stupnich mi prijde dost morbidni. Deti nesnasi pretopeno.
A prave ve skolce pretopeno maji. Maji tam suchy vzduch, litaji a pak jdou ven. KOlikrat je ucitelky ani nozkontroluji, zda maji zastrkane tricko do kalhot.
A ven samozrejme za kazdeho pocasi, tedy pokud CHMU nevyda vystrahu na silny vitr apod.
Nase rodinky patri mezi "pralesni lidi" :-D. jak je hazky, jsme cele dny venku. Treba vcera, od 9,30 do 18,30. Doma jsme byli jen pres obed. venku i svacime a veerime. ALe mame zahradu, tak to jde. Ve meste si tento rezim vubec nedokazu predstavit. Ale asi bych to resila svacou do batohu a domu na veceri.
 Eva K, Lucie 1r 
  • 

Re: Re: teploty v místnosti 

(24.4.2007 11:09:43)
Ahoj, jsme "městský" a s tím jídlem máš recht, je to fakt otrava sebou vařit a tahat to po parcích. Taky teď býváme celé dny venku, domácnost chátrá.
Navíc se to jídlo za chvíli bude kazit, takže nevím, jak to budu řešit, být celý den na kukuřičných křupkách či kupovaných skleničkách mi nepřipadá ideální:-). Asi budu muset zavařit nebo koupit chladící box:-). Eva
 Jana (Lukáš 6/03,Martin 8/05) 


Re: Re: Re: teploty v místnosti 

(24.4.2007 11:32:33)
minimalne 3 hodiny venku?
Mno, ono to jde, akorat pak maminky padaji doslova na hubu, protoze bezny uklid domacnosti a vareni a tak zustava na noc, kdy deti usnou... nepsal ten clanek chlap? :-D

A teploty v mistnosti? Jsme panelakovi, v zime, na jare a na podzim to jde. Akorat dost dobre nevim, jak v lete snizit teplotu, kdyz je venku 30 stupnu a okna pokojiku a loznice mame na severozapad - tudiz sluce sviti hlavne vecer. Zatahuju zaluzie a zavesy (mmch - musime sudnat kvuli diteti alergikovi :-(), rozvesuji mokre rucniky... jestli mate nejaky jiny tip, sem s nim, dopredu dekuji.

 caira (Vojta1/03,Mates11/04) 


Re: Re: Re: Re: teploty v místnosti 

(24.4.2007 12:34:20)
Vis Jano, kdyz si celj den venku, tak so doma nenadela. A tak staci kazdy treti den vyluxovat, za dva tydny vytrit,po tydnu utrit prach. Varim rano, do desiti mivam i s uklidem ci zehlenim hotovo a pak jdeme ven. Obed pak prihrejeme. Mam deti stejne od sebe jako Ty. A navic mam kolem domu zahradu, kde je treba obcas s necim pomoci - treba zasadit neco, uklidit kolem baraku, v lete susit seno apod.
Nemusim mit vypiglovanej byt. Ty moji chlapi to stejne neoceni :-D
 ADÉLA 
  • 

Re: Re: Re: Re: Re: teploty v místnosti 

(24.4.2007 13:09:49)
NO, JSEŠ PROSTĚ JEDNIČKA
 caira (Vojta1/03,Mates11/04) 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: teploty v místnosti 

(24.4.2007 14:01:53)
To rozhodne netvrdim!
ALe obcas tu narazis na maminky i s vice detmi a zvladaji to stejne. Navic je dost uzitecne si obcas vyslechnout nektere rady. Mne pred rokem hodne pomohla rada maminky Silvie se tremi detmi. Ale staci zabrousit na nekterou dickusi (treba skorodvojky) a pochopis, ze se zvladat takhle proste musi.
Tak laskave nerejpej.
Myslela jsem to dobre, ne nijak zle!
 Nelael 


Rada která pomohla 

(25.4.2007 12:52:05)
Mohla bys ses prosím podělit o radu Silvie se třemi dětmi, která ti pomohla?
 caira (Vojta1/03,Mates11/04) 


Re: Rada která pomohla 

(26.4.2007 21:24:00)
Tech rad bylo tenkrat vic, ale mne nejvic zaujalo to, ze vytira stylem ne z kyble, aby ji ho deti neprevrhli, ale z umyvadla - takze lze vytirat s malymi detmi. To mi uvizlo snad nejvic v hlave. A pak to zapojovani malych deti do uklidu - ovsem chce to davku trpelivosti :-) (deti toho moc neuklidi, ale zabavi se a Ty toho uklidis dost, pak proste setres tu jednu policku a je to :-) a lze aplikovat u vseho - skoro - u vareni luxovani, stlani apod.
Ja byla tehdy fakt na prasky - dva kluci (3 a 1) a myslela jsem, ze nikdy neuklidim - a najednou to slo
a hlavne staci byt proste nad veci a nebyt puntickar!
:-)

 caira (Vojta1/03,Mates11/04) 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: teploty v místnosti 

(24.4.2007 14:03:53)
a navic si myslim, ze jednicka je ta, ktera tohle vsechno zvlada kazdy den + venovat se detem + mit navareno pro manzilka :-D
 Danuš+brouček 
  • 

Re: Re: Re: Re: Re: teploty v místnosti 

(24.4.2007 15:30:43)
Cairo, může se zeptat v kolik hodin vstáváte, když máš už v 10h navařeno a naklizeno? Mám 9měs. syna a v 10h jsem sotva tak po snídani on i já, vstáváme v 8.30h, usíná dost pozdě, takže večer už toho taky tolik něudělám, navíc v paneláku nemůže po večerech gruntovat s hlukem ...
 caira (Vojta1/03,Mates11/04) 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: teploty v místnosti 

(24.4.2007 17:21:08)
mame zabehnuty rezim. vstavame kolem pul sedme, nekdyi v sedm, obcas! (tak jednou za dva tydny) se zadari a vstavame v osm. A pak je to teda frmol. Starsi snidane, skolka, mezitim mladsi mlicko u pohadky, navrat s pecivem a snidane zbytku rodiny. O odvod maleho do skolky se stridam s babickou, ktera denne vodila neter - takhle nam to vyhovuje. Jednou vedu deti ja, jednou ona, obcas menzel, kdyz prijede z prace.
O pul devate uz jsme po snidani a mensi kouka na kouzelnou skolku. Ja bud varim, anebo uklizim. Pokud delam oboje, jdeme ven dele , treba o pul jedenacte. Varim jednoducha jidla. Anebo navarim o vikendu, kdyz si manzel vezme kluky, kotle omacky a pak je dam zamrazit. A je fakt, ze s uklidem se neparu. Naucila jsem se uklizet rychle. A taky pokud jde zapojit maleho, dokud je vetsi ve skolce - pomaha treba utirat prach, i kdyby mel jen mydlit jedny dvere kapesnikem. Jinak to nejde. To bych neudelala nic. MMCH je fakt, ze vcera jsem zehlila vecer u zprav - cca do pul devate. Deti spali.
Ale bud v klidu. Dokud jsem mela jen jednoho, take jsme vstavali dele, asi jako Ty a mela jsem pocit, ze porad nestiham.
Chodil spat dlouho, vstaval dlouho, pak prisel mladsi a starsi nespal po O a najednou to slo :-).
 Danuš+brouček 
  • 

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: teploty v místnosti 

(24.4.2007 20:44:05)
Cairo, tak to jsi mě uklidnila, že se dvěma dětmi budu stíhat líp :-D. Díky za popis tvého režimu dne, zkusím se t r o c h u inspirovat o:
 Jana (Kačka 11/03+Matýsek8/05) 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: teploty v místnosti 

(25.4.2007 11:28:02)
Protože až se 2 dětma zjistíš, co jsi měla volného času. Třetí dítě si pořizovat nechci, abych zjistila, kolik mám volného času te´d :-)
S tím úklidem je to pravda - pokud jsme celý dny venku, tak se doma opravdu moc nenadělá. Jenom toho špinavého prádla je mnohem více :-)
Máme vždycky v 10 hodin sraz s kamarádkou na hřiští - většinou jsme tam s oběma dětma už kolem třičtvrtě (nemůžou se dočkat) a kamarádka s 1 dítětem dofuní kolem čtvrt na jedenáct, že vůbec nestíhá :-)
 Insula 


Re: Re: Re: teploty v místnosti 

(24.4.2007 13:53:51)
Evo, myslím, že je dost jídel, která se s sebou dají vzít a nezkazí se. Ale v těch velkých vedrech je chladící box opravdu dobrý nápad.
 hetmo 
  • 

Re: Re: teploty v místnosti 

(24.4.2007 13:18:02)
Prosím Vás, čím se zabaví děti ve městě s minimem parků, aby denodenně vydržely 3 a více hodin venku?
U nás ve městě chodí paní s asi 5letými dvojčaty - každé dopoledne, odpoledne, všude ji já i moje kamarádky potkáváme - batoh na zádech, kluky za ruku. Od Plusu k Hypernově. Říkám si, že to ty děti musí úděsně nudit, den co den procházet pořád stejné město.
 caira (Vojta1/03,Mates11/04) 


Re: Re: Re: teploty v místnosti 

(24.4.2007 14:09:25)
Zalezi, v jak velkem meste bydlite. Jezdi tam MHD? Co vylet na konecnou a pesky nekam. Anebo vylet za mesto.
Ja take nejsem na vesnici, sice mame domek se zahradou , ale na malem meste a bez MHD - kluci chodi cca od dvou let na vice jak kilometrove prochazky. Mame to do lesa vic jak kilak. Anebo je vyvezeme na kole do prirody.
Ale asi by Ti lepe poradila nejaka mestska (velkomestska) maminka.
 Jana (Lukáš 6/03,Martin 8/05) 


Re: Re: Re: Re: teploty v místnosti 

(24.4.2007 15:45:12)
Cairo,
ale ja jsem si nestezovala, ze nestiham (mno, mozna jsem to blbe napsala, holt spisovatel ze mne nebude :-DDD) - dokonce mi prijde, ze stiham vic nez jsem stihala s jednim ditetem. Ale asi to taky znas - nekdy to na mne dolehne, ze nemam "vypiglovany" byt a nekde se vali prach a tak...
mmch - rano jsem byla s Martinem (20 mes.) venku 2 hodky, po "O" s obema 2,5 - tudiz norma splnena :-DDD
To, ze mamky padaji na h**u jsem podotkla ze zkusenosti kamaradky, ktera se hodne trapi tim, ze ji manzel vycita, co cely den dela, kdyz neni uklizeno a pod.

 caira (Vojta1/03,Mates11/04) 


Re: Re: Re: Re: Re: teploty v místnosti 

(24.4.2007 17:22:54)
tak to promin, fakt to vyznelo jinak :-)
 Dana, Kubík 4/05 
  • 

OT: Já padám na h... 

(24.4.2007 17:41:13)
Ahoj, já jsem jedna z těch maminek, které padají na h...
Ale asi si za to můžu sama. Dva dny v týdnu chodím do práce (od rána do večera, domů se dostanu tak v sedm), malého hlídá babička. Ale na ty dny se snažím mít navařeno (ne vždycky mi to vyjde), a samozřejmě po babičce nechci žádný úklid. No a zbylé dny v týdnu se snažím stihnout všechno - vaření, úklid (vůbec to nikde není vidět), praní, žehlení a s Kubíkem chodím ven dopoledne i odpoledne, 1x týdně na Krůčky od Yamahy, 1x týdně do herny MC. Naštěstí Kuba po O spí dvě hodiny, tak se toho celkem dost stihne. A žehlím pravidelně v noci. Bohužel v manželovi nemám moc velké zastání. Jediné, co dělá pravidelně je, že malého večer koupe. Ve všední den chodí z práce pozdě (kolem té sedmé), o víkendu buď prospí celé dopoledne a odpoledne prosedí u PC nebo u televize, nebo když se mi ho povede zvednout, proklimbá pak celý den. Jedině nás vezme do hypermarketu na týdenní nákup autem (já za volant nesedám)... :-( Navíc je manžel astmatik, takže se ho ani v těchto měsících nemůžu pokusit vytáhnout ven na výlet.
Omlouvám se za OT, ale potřebovala jsem si postěžovat (BTW: teď zrovna sedím v práci a čekám, až se mi zazálohují data...)
 The Marta 74 


Re: OT: Já padám na h... 

(24.4.2007 23:03:01)
Já taky padám :-)) Nebudu vyjmenovávat co patří mezi činnosti, které musím vykonávat, ale ani, když jsem toho měla míň, jsem nechodila ven s dětma tak, jako některé mamky tady na rodině. Já prostě nevydržím to tempo. Ikdyž jsem několik dní dokázala fungovat tak, abych měla všechno tak, jak má být a jít ven dopoledne i odpoledne, už řekněme čtvrtý den jsem byla tak vyřízená, že jsem byla i vzteklá na děti a nebyla jsem schopná dělat nic. Tak jsem pochopila, že na sebe nemůžu mít takové nároky a chodili jsme ven jen odpoledne. Dopoledne jsem obstarávala domácnost. No, dnes už je situace jiná, nebudu ji tady popisovat, ale děti pořád chodí ven jen odpoledne. Z hlediska otužování to možná není ideální, ale řekla bych, že pro jejich všestranný rozvoj jim nic nechybí. Jinak si myslím, že každému, co jeho jest a nemá smysl se nějak srovnávat. Někomu to holt vyhovuje tak, jinému onak.
 Leona, 2 dcery 
  • 

Ohledně teploty 

(24.4.2007 17:55:48)
Já teda závidím všem, co mají v místnosti 20 stupňů a na spaní 18. u nás v ložnici když je pod dvacet tak drkotám zubama, malá má studený ručičky i nos. A přes den tak kolem 22 je normál.
 Alena 
  • 

konečně spřízněná duše 

(24.4.2007 19:11:43)
.... už jsem si myslela, že jsem nenormální. U nás je to taky nějak podobně - možná dokonce v noci více než 20 stupňů. Když je v noci méně, tak je mi hrozná zima a přesně jak píšeš, malá má studené ručky. Nevím jak ostatní, ale já mám hrozně nízký tlak a malá to asi zdědila po mě. Pokud si na noc nezatopim, tak mám studené nohy, ruce, nos a uši a prostě zimou nemůžu usnout.

Doufám, že i ostatní s nízkým tlakem se připojí k našemu "hnutí za pěkné teplíčko"... (navíc klimatické změny jsou nám také nakloněné).
 eliška 
  • 

Re: konečně spřízněná duše 

(24.4.2007 19:34:38)
No já to řeším tak, že si dám před spaním hodně horkou sprchu (na to jsem fakt úchyl, pěkně se pařím a penízky odtékají do kanálu). A když jsem vyhřátá, tak můžu jít klidně spát do ložnice, kde je 18 (ale to máme opravdu jen v zimě, bydlíme v paneláku). Jinak mám taky pořád studené nohy a nezahřeju je ani pod nejteplejší dekou a nemůžu kvůli nim usnout. Ale ta horká sprcha fakt pomáhá. Kdybych byla spořínek, možná by stačilo dát do nohy do lavórku s horkou vodu, ale já tu horkou sprchu fakt miluju.
 Hana 
  • 

Re: konečně spřízněná duše 

(26.4.2007 13:55:34)
To máte pravdu, klimatické změny jsou vám nakloněné, bude se oteplovat čím dál více, takže zmrzlíkům bude hej. Před vedrem není úniku, kdežto vy si alespoň můžete zatopit, kam utečeme my, co vedra nesnášíme. Tak vlastně mají pravdu maminky, které už do narození děti tak nabalují i v místnostech, kde mají od 25 stupňů výše, protože ve finále nakonec na téhle planetě budou jediní, kdo přežije. Otužilci buď zešílí nebo půjdou hromadně na Nuselák.
 Firsty+Matouš07/06+Šimon01/08 


Re: Ohledně teploty 

(24.4.2007 20:41:48)
Holky taky mám nízký tlak (60/100), takže je mi pořád zima nejen v noci na spaní. Ostatní jsou pak na mě naštvaní, že je jim kvůli mě horko, ale co mám dělat - drkotat zuby pro blaho ostatních?! A Matoušek je taky permanentně studený, ruce nohy, dokonce i tváře, když jsem zkoušela zavést v ložnici teploty okolo 20 stupňů, takže máme okolo 23 a jinde v bytě 24.
Ale to sprchování vlažnější vodou bych zkusit mohla.
 Alena 
  • 

Re: Re: Ohledně teploty 

(24.4.2007 21:27:02)
Já bych to s tím sprchování vlažnou (neřku-li studenou) vodou moc nepřeháněla. Aby si z toho neměla nějaký trauma. Člověk hned taky nesmí těm otužilcum skočit na lep a nechat se zbytečně vyprovokovat... :)
 Firsty+Matouš07/06+Šimon01/08 


Re: Re: Re: Ohledně teploty 

(24.4.2007 21:59:47)
Aleno, hezky řečeno :). Já taky nechci sprchovat sebe ale dítě o:, to jsem macecha, co? Je potřeba na otužení pracovat, dokud se nemůže mimi bránit :), ale nebojte přehánět to nehodlám, teplotu vody snížím trošililinku ...
 štěpánka 
  • 

Re: Re: Re: Re: Ohledně teploty 

(24.4.2007 22:21:53)
Ale klííííd. Ono to otužování taky není všelék. Mám dvojčata, které jsme otužovali takřka od narození. Stejně oba marodili. Ve školním věku jsme přestali vnucovat svůj názor a kluk co otužování nesnášel, přestal. Druhý se otužuje pořád. Kontrolní otázka: Který z nich je více nemocný? Jasně, že ten co otužování miluje. A celých 10 let otužování mu je tak leda na.....
K té zimě v noci - Co třeba teplé ponožky a mikinu, nebo teplejší deku? Trošku bych se přimluvila za ty, co jim je vedro, ti tuto možnost nemají
 Alena 
  • 

Re: Re: Re: Re: Re: Ohledně teploty 

(25.4.2007 21:54:51)
Štěpánko - děkuji za rady ohledně přioblečení se na spánek. To taky dělám - zásadně usínám v teplých ponožkách a teplákách (a to je v místnosti 22 stupňů)... Pokud ovšem teplota klesne pod 22, tak bych potřebovala i nějaký futrál na nos - asi takovou tu masku, co se nosí na lyžování, když je -20 a fouká vítr... Ano, je to krutý úděl... věčně zmrzlá.

V těhotenství mi bylo dopřáno zažít si krátce ten slastný okamžit, že mi bylo teplo (zvýšil se mi trochu tlak a k tomu ty hormony...). To byla krása :) Usínala jsem bez ponožek a tepláků v teplotě pod 20 stupňů - kolikrát i v sexy saténové krátké noční košilce na ramínka (kterou jinak vůbec neužiju)... Manžel vedle mě drkotal zuby a chtěl si jít přitopit.... i zasyčela jsem na něj... tak se koukni voblíknout ty zmrzloune...
 Firsty+Matouš07/06+Šimon01/08 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ohledně teploty 

(26.4.2007 13:49:19)
Aleno - moc se líbí co jsi napsala o tom těhotenství. Jako bych to psala já!!! Taky jsem si užívala v těhotenství normálního tlaku, že mi konečně nebyla chvíli zima, byl to fakt krásný pocit, nebát se větrání a zimy ... no škoda, že mi to nevydrželo, asi bych měla být těhotná pořád :)

Jsem ráda, že nejsem sama, kdo to takto prožívá, to mě povzbudí, že nejsem nenormální ale prostě "nízkotlaková" grr
 8.5Yettynkaa12 


Re: Re: Re: Re: Ohledně teploty 

(27.4.2007 8:14:27)
Ahoj Firstovko:)
Taky patřím k teplomilům, dokonce extrémním teplomilům, mám rovněž nízký tlak a při teplotě 22 stupňů spím v pyžamu a flisové mikině. Manžel trpí horkem a já zimou. Zahřát se prostě jinak nedokážu a pak nemůžu zimou usnout - bez mikiny. Ostatní se mi smějí, že se tak navlíkám, ale jinak mi je prostě nepohodlně nepříjemně. Ideální teplota pro mne by byla taková, abych mohla chodit doma v tričku s krátkým rukávem - to mne čeká až v létě, tak při 25:). jinak chodím v košili. Flanelové:)
 Mortadela 


Není to štítná žláza? 

(27.4.2007 10:03:37)
Já jsem také extrémní teplomil, pozoruju to na sobě od té doby co mi onemocněla štítná žláza. Vedle nadměrné spavosti je to jeden z nejnepříjemnějších projevů snížené činnosti ŠŽ. Pak teda ještě přibývání na váze, ale to zatím nemám. :-)
 8.5Yettynkaa12 


štítná žláza 

(27.4.2007 10:34:40)
je to možné, mám sníženou(nebo zvýšenou? sakriš - teĎ si nejsem jistá)činnost příštitných tělísek.
 Susenka 
  • 

Re: Re: Re: Re: teploty v místnosti 

(25.4.2007 23:46:45)
Ha ha ha ha. Tri hodiny venku! Donedavna jsme bydleli na Smichove, myslim, ze tremi hodinami venku bych svou dceru tak mozna akorat priotravila vyfukovymi plyny... A cestovat na konecnou a pak pesky? Pane jo, copak neni zivot dost komplikovany? A presne z toho duvodu jsme se odstehovali do Dobrise. A jsme venku skoro porad. Bordel v byte nikomu nevadi, zehlit me ani nenapadne a jist se da i po italsku. Testoviny s rajcaty a cerstvou bazalkou. Zabere to dvacet minut i s konzumacii.
 Petrajda 


Teplota přes noc 

(24.4.2007 22:30:02)
My máme přes den tak 20 až 21 - to je v pohodě, ale v noci si na míň než 19 stupňů fakt netroufám. A to bychom s mužem rádi spali u otevřeného okna, ale malýho prostě neudržíme přikrytýho. Jak to děláte? Já už i při těch 19 několikrát za noc vstanu a přikryju ho. Vím o takových těch dětských spacích pytlech, ale v tom by neusnul.

To přetápění v zimě, na všech veřejných místech, mi taky hrozně vadí. Když přijdu u nás na poštu, jsem zpocená během minuty (a úřednice tam sedí v halenkách s krátkých rukávem).
 zuzka, kluci 02 a 04 
  • 

Re: Teplota přes noc 

(25.4.2007 4:35:30)
Ahoj,
ja mym klukum na noc skoro cely rok davam dvoje pyzama, jedno tensi, bavlnene naspod a jedno teplejsi, treba flanelove navrch. Maji v pokoji docela zimu, odkopavaji se a tohle se zatim osvedcilo. Kdyz nekdy zapomenu, hned rano posmrkuji.
 Míša, syn 4 roky 
  • 

Re: Re: Teplota přes noc 

(25.4.2007 6:57:10)
Já ještě snesu, když se byt vytopí přirozenou cestou - v létě. Ale jakmile zapne topení, na to mám nějaký radar, nemůžu dýchat, polykat...hned musím otevřít okno. Můj otec doma netopí vůbec, spával v 9 stupních, sestra taky netopí, i přes den doma mívala 15 stupňů a dvě zdravé děti, které za celý rok neměly ani rýmu...
 Majka  
  • 

Re: Re: Re: Teplota přes noc 

(25.4.2007 13:42:07)
Nam pomaha pres noc Bionaire, nastavitelny na stabilni vlhkost vzduchu (sam se zapne nebo vypne dle potreby), s nekolika kapickami kvalitniho eukalyptoveho oleje. Je to prijemne ...
 Zuzu 
  • 

Re: Teplota přes noc 

(27.4.2007 23:30:06)
Mame to same - jakmile jsem maleho prikryla deckou nebo perinkou, temer okamzite se odkopal. Nepomohlo ani privazovani perinky k postylce, vzdy vylezl ven a schoulil se v miste, kde zadna prikryvka nebyla, pripadne ji zvedl nozickou a drzel nahore. Kdyz jsem se ho snazila prikryvat, zacal se budit. Od cca 7 mesicu mu tedy davam perinku dospod, aby mel teplo na zada a oblekam ho do 3 vrstev - bodicko, lehky overal, silnejsi overal nebo teple dupacky bez rukavu. Je v teple a neni omezen v pohybu, coz mu vyhovuje, protoze "cestuje" po cele posteli. Obcas se snazim pres nej prehodit nejakou decku, kdyz je venku zima (mame v loznici cca 19-20 stupnu a ja jsem taky zimomriva, takze mu davam radsi vic nez min), chvili pod tim vydrzi, ale nakonec ji stejne shodi a jeste ji pod sebe zamota tak, ze nemam sanci ho prikryt znovu, takze to vzdavam :))))
 Lorina 


mám ráda teplo 

(25.4.2007 7:57:32)
Jsem pracující matka a to téměř celou MD. Pracovala jsem každý všední den od 16:00 hodin tak do 19:30. Do té doby jsemzvládala domácnost a být s dětmi venku. Samozřejmě jak děti stárly a dcera začala chodit do první třídy, změnila jsem zaměstnání a svůj čas přizpůsobila i tomu. Venku jsme bývali opravdu hodně.
Nyní chodím do normálního zaměstnání,kde trávím 9-10 hodin denně. Ráno děti vozím, manžel je vyzvedává.Ale i tak jsou doma nejdříve po 16:00 hodině. Takže přijdou na řadu úkoly a rozhodně nemohou být venku 3 hodiny. Syn je venku vždy dopoledne a odpoledne s MŠ, dcera s družinou.Pak ještě chvilku,když přijdou domů. Ale vcelku je nereálné pro normální rodiny, aby děti byly ve všední dny tak dlouho venku.
Co se týče teploty, tak já mám opravdu ráda teplo. Máme krásný slunný byt (obývák,jídelna, kuchyň) a studenější pokoje jsou 3x ložnice a sociální zařízení.) Osobně mi moc nevadí mít chladněji v ložnici, ale děti neumí spát pod peřinou (hlavně syn), takže u nich přes zimu jen tak lehce "přitápíme". Jinak u nás je normální pokojová teplota 23C( v těch slunných místnostech), v dětských ložnicích tak 21 C.
Nijak zvlášť je neotužuji a marodí naprosto stejně jako ostatní děti ve škole či školce. Spíš bych řekla, že čím děti více rostou, marodí méně , tzn. 1x podzim, zima a 1x jaro,léto (2x do roka).
 Majka 
  • 

solne jeskyne 

(25.4.2007 13:38:15)
Zmirnit cetnost vyskytu respiracnich onemocneni u mych deti navstevujicich MS pomohly navstevy solnych jeskyni. Je to prijemne a fakt to pomohlo.
 Hana  
  • 

teplota v místnostech 

(25.4.2007 17:43:44)
Konečně už někdo přišel na to, že teplota v mnohých místnostech 28 stupňů i více je vražedná. V takovýhle místnostech vychovávají děti od narození a ještě je nabalují, aby nenastydly. Je zvláštní, že moje dcera i můj synovec, kteří trávili život v místnostech vytopených na nejvíce 20 stupňů a v krátkých rukávech a šortkách a v noci při 17 stupních, tak byli výjimkami co se týče nemocnosti. Žádný z nich neznal chřipku, virózu ani angínu, kašel, rýmu vyjímečně. Ošetřovačku jsem měla pouze na plané neštovice a příušnice. V práci jsem byla za exota, jaktože mám tak zdravé dítě, dcera se narodila v roce 1974, tedy v hluboké totalitě, už tenkrát byly děti věsměs neustále nemocné. Už od mala jsem jí otužovala i tím sprchováním, oblékala o hodně méně než byly nabalené ostatní dětičky. Ovšem dnes v důsledku této výchovy trpíme obě úděsných způsobem. Ve většině zaměstnání se přetápí, úřady přetopené, školy a školky přetopené, na poště jsem do deseti vteřin na kolaps vedrem, takže na co se otužovat? Jedině tedy pro vlastní utrpení. V tomto státě dříve jak za 50 let nikomu nedojde, aby se s tím přetápěním udělal rázný konec. V minulém zaměstnání, na jednom z pražských soudů, bylo v kancelářích v zimě i 28 stupňů, všichni si libovali, chodili v tlustých rolácích, celý den v kozačkách a byli spokojení. Já jsem umírala celou zimu v lehkém oblečení a abych neomdlela vedrem, fičely na mne ještě dva ventilátory. A paradoxně, jak jsem celý život nebyla nemocná, tak tady to vypadalo, že konečně začnu čerpat nemocenskou. Samozřejmě na tomto soudu byla nadstandardní (ale spíše normální česká) nemocnost. Rozžhavená do ruda a do běla vyjít na mráz, to byl pro organizmus záběr. Nakonec jsem i toto ve zdraví přežila a radši včas z tohoto soudu zmizela. Na dalším mám štěstí, zde jsou tak ohromné kanceláře, že více jak na 20 stupňů se nevytopí, i když se o to snaží, takže já jásám a zbytek skučí, ale ať!!!Každý chvilku, tahá pilku. Samozřejmě ti zmrzlí jsou neustále nemocní a my zdraví pak za ně musíme pracovat, ale to už tak v tomto státě chodilo, chodí a chodit bude. Moje dcera až donedávna pracovala s dětmi, měla jen jednu 12letá dívku, která nebyla nemocná, jelikož byla otužilá; v základní škole ale sípala horkem. Byly tam i takové dětičky, to jest, když je venku méně jak 20 stupňů, tak vůbec nesmí vyjít ven, aby nenastydly, do školy je nabalené odvezou autem. Nabalené jsou i v létě, aby nenastydly (co kdyby zafoukal větřík), větrat se v místnostech nesmí, zase by nastydly (může za to průvan). Pravdou je, že právě tyto dětičky mají tak 6 x do roka antibiotika a přibližně každý měsíc jsou ze školy 10 dní doma, jsou nastydlé. A po každém dalším nastydnutí jejich "moudré" maminky a babičky přidají další vrstvu punčocháčů, svetrů, kabátů a čepic navrch proti nastydnutí a tak to jde pořád dokola. Obávám se, že nebýt těch úžasných antibiotik a různých dalších léků, tak by u nás úmrtnost těchto dětiček tak stoupla, že by se matinky jenom divily, prostě by jim ty jejich "neduživky" nepřežily. Ale tohle ony také nikdy nepochopí. Možná by jim pomohlo, kdyby si přečetly alespoň jeden díl "Káji Maříka". Jak ten dokázal vyléčit věčně nemocnou a zmrzlou Zdeňu, která byla už na umření, třeba by jim něco došlo.
Uvědomují si tyto "matinky" jak těmi antibiotiky ničí zdraví svých dětí? Co takhle radši prevence než antibiotika? Tady ale také špatně funguje zdravotnická osvěta (i když dnes, kdo má mozek, si informace najde), ale možná, že i za tímhle stojí farmaceutické i jiné koncerny. Když budeme všichni otužilí, spotřebujeme méně tepla v domácnostech, budeme méně platit a hlavně nebudeme potřebovat tolik léků a antibiotik, a to se koncernům sníží zisky (to by byla škoda). Bude tedy lépe když zůstane vše při starém, ať se mají výrobny léčiv dobře a bohatnou na naší společné blbosti!!!
 Lída+2 


Re: teplota v místnostech 

(26.4.2007 6:50:44)
proč tolikrát:-DDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDD

jinak v něčem souhlasím v něčem ne.

děti chodili do dvou školek a 28C tam teda není nikdy... okolo 20-22C...

JO a v práci, když je 19C. Tak když jen sedím a rýsuju- držím jen myš od PC. Tak mám za chvilku zkřehlou ruku. Podle normy má být v kanclu 22C.A zhruba při týhle teplotě mi opravdu přestává mrznout ruka...

Jinak na poště je na padnutí skoro všude...:-( a na úřadech jak kde..
 Líza 


Re: Re: teplota v místnostech 

(26.4.2007 6:56:20)
Taky mě napadlo, že nechápu, kde sebrala Hana 28 stupňů :-DDD

Jinak pokud jde o to padnutí na poště - ono když tam člověk přijde zvenku v kabátě, tak je mu samozřejmě horko, i když si ho rozepne. Ale myslíte vážně, že by tam měla být taková teplota, aby těm příchozím nebylo horko? A zaměstnanci by tam seděli v kožiších a pracovali v rukavicích nebo jak? Ti tam přece sedí celý den bez pohybu a dělaj právě tu kancelářskou práci, která se v zimě dělat nedá. Tak zkuste jít a vysvětlovat pracovnici na poště u přepážky, že by tam měla mít jen 18 stupňů, aby vám v bundách nebylo horko, když tam strávíte 10 nebo 20 minut (a ona každý den celou pracovní dobu).
 Lída+2 


Re: Re: Re: teplota v místnostech 

(26.4.2007 12:08:08)
Lízo já evím kam chodíš na počtu ty,ale v tý naší je to přepažený až ke stropu skoro a jediný kudy by nastydli je díra co jim strkáš ty věci......:-DDDDDDDDDDDDDDD
 Líza 


Re: Re: Re: Re: teplota v místnostech 

(26.4.2007 12:51:25)
:-D u nás to není až ke stropu a furt tam táhne. Pro člověka v bundě je to samozřejmě k zalknutí, ale sedět tam celý den, je to myslím tak akorát.
 Hana  
  • 

teplota v místnostech 

(25.4.2007 17:43:46)
Konečně už někdo přišel na to, že teplota v mnohých místnostech 28 stupňů i více je vražedná. V takovýhle místnostech vychovávají děti od narození a ještě je nabalují, aby nenastydly. Je zvláštní, že moje dcera i můj synovec, kteří trávili život v místnostech vytopených na nejvíce 20 stupňů a v krátkých rukávech a šortkách a v noci při 17 stupních, tak byli výjimkami co se týče nemocnosti. Žádný z nich neznal chřipku, virózu ani angínu, kašel, rýmu vyjímečně. Ošetřovačku jsem měla pouze na plané neštovice a příušnice. V práci jsem byla za exota, jaktože mám tak zdravé dítě, dcera se narodila v roce 1974, tedy v hluboké totalitě, už tenkrát byly děti věsměs neustále nemocné. Už od mala jsem jí otužovala i tím sprchováním, oblékala o hodně méně než byly nabalené ostatní dětičky. Ovšem dnes v důsledku této výchovy trpíme obě úděsných způsobem. Ve většině zaměstnání se přetápí, úřady přetopené, školy a školky přetopené, na poště jsem do deseti vteřin na kolaps vedrem, takže na co se otužovat? Jedině tedy pro vlastní utrpení. V tomto státě dříve jak za 50 let nikomu nedojde, aby se s tím přetápěním udělal rázný konec. V minulém zaměstnání, na jednom z pražských soudů, bylo v kancelářích v zimě i 28 stupňů, všichni si libovali, chodili v tlustých rolácích, celý den v kozačkách a byli spokojení. Já jsem umírala celou zimu v lehkém oblečení a abych neomdlela vedrem, fičely na mne ještě dva ventilátory. A paradoxně, jak jsem celý život nebyla nemocná, tak tady to vypadalo, že konečně začnu čerpat nemocenskou. Samozřejmě na tomto soudu byla nadstandardní (ale spíše normální česká) nemocnost. Rozžhavená do ruda a do běla vyjít na mráz, to byl pro organizmus záběr. Nakonec jsem i toto ve zdraví přežila a radši včas z tohoto soudu zmizela. Na dalším mám štěstí, zde jsou tak ohromné kanceláře, že více jak na 20 stupňů se nevytopí, i když se o to snaží, takže já jásám a zbytek skučí, ale ať!!!Každý chvilku, tahá pilku. Samozřejmě ti zmrzlí jsou neustále nemocní a my zdraví pak za ně musíme pracovat, ale to už tak v tomto státě chodilo, chodí a chodit bude. Moje dcera až donedávna pracovala s dětmi, měla jen jednu 12letá dívku, která nebyla nemocná, jelikož byla otužilá; v základní škole ale sípala horkem. Byly tam i takové dětičky, to jest, když je venku méně jak 20 stupňů, tak vůbec nesmí vyjít ven, aby nenastydly, do školy je nabalené odvezou autem. Nabalené jsou i v létě, aby nenastydly (co kdyby zafoukal větřík), větrat se v místnostech nesmí, zase by nastydly (může za to průvan). Pravdou je, že právě tyto dětičky mají tak 6 x do roka antibiotika a přibližně každý měsíc jsou ze školy 10 dní doma, jsou nastydlé. A po každém dalším nastydnutí jejich "moudré" maminky a babičky přidají další vrstvu punčocháčů, svetrů, kabátů a čepic navrch proti nastydnutí a tak to jde pořád dokola. Obávám se, že nebýt těch úžasných antibiotik a různých dalších léků, tak by u nás úmrtnost těchto dětiček tak stoupla, že by se matinky jenom divily, prostě by jim ty jejich "neduživky" nepřežily. Ale tohle ony také nikdy nepochopí. Možná by jim pomohlo, kdyby si přečetly alespoň jeden díl "Káji Maříka". Jak ten dokázal vyléčit věčně nemocnou a zmrzlou Zdeňu, která byla už na umření, třeba by jim něco došlo.
Uvědomují si tyto "matinky" jak těmi antibiotiky ničí zdraví svých dětí? Co takhle radši prevence než antibiotika? Tady ale také špatně funguje zdravotnická osvěta (i když dnes, kdo má mozek, si informace najde), ale možná, že i za tímhle stojí farmaceutické i jiné koncerny. Když budeme všichni otužilí, spotřebujeme méně tepla v domácnostech, budeme méně platit a hlavně nebudeme potřebovat tolik léků a antibiotik, a to se koncernům sníží zisky (to by byla škoda). Bude tedy lépe když zůstane vše při starém, ať se mají výrobny léčiv dobře a bohatnou na naší společné blbosti!!!
 Majka 
  • 

Re: teplota v místnostech 

(26.4.2007 15:17:07)
Teda Hanko, vy jste se musela rozpalit psanim sveho prispevku, i pokud jste mela v mistnosti tech vytouzenych 18 az 20 stupnu ! A o tom vkladani uz ani nemluvim !

Nejsem fandou pretapeni ...
Ale vzpominam, ze vloni v lete, v tech dlouhotrvajicich horkych dnech s teplotami nad 30 jsme se dostali i s teplotama v mistnostech bytu na tech 28 ... ne ze bychom si v tom libovali, ale ani pres nocni vetrani jsme to o moc nestahli ...
V zime topeni neprehanime, ale neni vse jen o teplote ale i o vlhkosti vzduchu, ktera je v bytech hodne nizko, coz je asi horsi .... boje o stupne asi nemaj cenu ... otuzovani, treba i to zminene saunovani by asi melo pomoci organismu odolavat i zmenam teplot a prechodu z mistnosti ven ...
 Hana  
  • 

teplota v místnostech 

(25.4.2007 17:43:52)
Konečně už někdo přišel na to, že teplota v mnohých místnostech 28 stupňů i více je vražedná. V takovýhle místnostech vychovávají děti od narození a ještě je nabalují, aby nenastydly. Je zvláštní, že moje dcera i můj synovec, kteří trávili život v místnostech vytopených na nejvíce 20 stupňů a v krátkých rukávech a šortkách a v noci při 17 stupních, tak byli výjimkami co se týče nemocnosti. Žádný z nich neznal chřipku, virózu ani angínu, kašel, rýmu vyjímečně. Ošetřovačku jsem měla pouze na plané neštovice a příušnice. V práci jsem byla za exota, jaktože mám tak zdravé dítě, dcera se narodila v roce 1974, tedy v hluboké totalitě, už tenkrát byly děti věsměs neustále nemocné. Už od mala jsem jí otužovala i tím sprchováním, oblékala o hodně méně než byly nabalené ostatní dětičky. Ovšem dnes v důsledku této výchovy trpíme obě úděsných způsobem. Ve většině zaměstnání se přetápí, úřady přetopené, školy a školky přetopené, na poště jsem do deseti vteřin na kolaps vedrem, takže na co se otužovat? Jedině tedy pro vlastní utrpení. V tomto státě dříve jak za 50 let nikomu nedojde, aby se s tím přetápěním udělal rázný konec. V minulém zaměstnání, na jednom z pražských soudů, bylo v kancelářích v zimě i 28 stupňů, všichni si libovali, chodili v tlustých rolácích, celý den v kozačkách a byli spokojení. Já jsem umírala celou zimu v lehkém oblečení a abych neomdlela vedrem, fičely na mne ještě dva ventilátory. A paradoxně, jak jsem celý život nebyla nemocná, tak tady to vypadalo, že konečně začnu čerpat nemocenskou. Samozřejmě na tomto soudu byla nadstandardní (ale spíše normální česká) nemocnost. Rozžhavená do ruda a do běla vyjít na mráz, to byl pro organizmus záběr. Nakonec jsem i toto ve zdraví přežila a radši včas z tohoto soudu zmizela. Na dalším mám štěstí, zde jsou tak ohromné kanceláře, že více jak na 20 stupňů se nevytopí, i když se o to snaží, takže já jásám a zbytek skučí, ale ať!!!Každý chvilku, tahá pilku. Samozřejmě ti zmrzlí jsou neustále nemocní a my zdraví pak za ně musíme pracovat, ale to už tak v tomto státě chodilo, chodí a chodit bude. Moje dcera až donedávna pracovala s dětmi, měla jen jednu 12letá dívku, která nebyla nemocná, jelikož byla otužilá; v základní škole ale sípala horkem. Byly tam i takové dětičky, to jest, když je venku méně jak 20 stupňů, tak vůbec nesmí vyjít ven, aby nenastydly, do školy je nabalené odvezou autem. Nabalené jsou i v létě, aby nenastydly (co kdyby zafoukal větřík), větrat se v místnostech nesmí, zase by nastydly (může za to průvan). Pravdou je, že právě tyto dětičky mají tak 6 x do roka antibiotika a přibližně každý měsíc jsou ze školy 10 dní doma, jsou nastydlé. A po každém dalším nastydnutí jejich "moudré" maminky a babičky přidají další vrstvu punčocháčů, svetrů, kabátů a čepic navrch proti nastydnutí a tak to jde pořád dokola. Obávám se, že nebýt těch úžasných antibiotik a různých dalších léků, tak by u nás úmrtnost těchto dětiček tak stoupla, že by se matinky jenom divily, prostě by jim ty jejich "neduživky" nepřežily. Ale tohle ony také nikdy nepochopí. Možná by jim pomohlo, kdyby si přečetly alespoň jeden díl "Káji Maříka". Jak ten dokázal vyléčit věčně nemocnou a zmrzlou Zdeňu, která byla už na umření, třeba by jim něco došlo.
Uvědomují si tyto "matinky" jak těmi antibiotiky ničí zdraví svých dětí? Co takhle radši prevence než antibiotika? Tady ale také špatně funguje zdravotnická osvěta (i když dnes, kdo má mozek, si informace najde), ale možná, že i za tímhle stojí farmaceutické i jiné koncerny. Když budeme všichni otužilí, spotřebujeme méně tepla v domácnostech, budeme méně platit a hlavně nebudeme potřebovat tolik léků a antibiotik, a to se koncernům sníží zisky (to by byla škoda). Bude tedy lépe když zůstane vše při starém, ať se mají výrobny léčiv dobře a bohatnou na naší společné blbosti!!!
 Hana  
  • 

teplota v místnostech 

(25.4.2007 17:43:53)
Konečně už někdo přišel na to, že teplota v mnohých místnostech 28 stupňů i více je vražedná. V takovýhle místnostech vychovávají děti od narození a ještě je nabalují, aby nenastydly. Je zvláštní, že moje dcera i můj synovec, kteří trávili život v místnostech vytopených na nejvíce 20 stupňů a v krátkých rukávech a šortkách a v noci při 17 stupních, tak byli výjimkami co se týče nemocnosti. Žádný z nich neznal chřipku, virózu ani angínu, kašel, rýmu vyjímečně. Ošetřovačku jsem měla pouze na plané neštovice a příušnice. V práci jsem byla za exota, jaktože mám tak zdravé dítě, dcera se narodila v roce 1974, tedy v hluboké totalitě, už tenkrát byly děti věsměs neustále nemocné. Už od mala jsem jí otužovala i tím sprchováním, oblékala o hodně méně než byly nabalené ostatní dětičky. Ovšem dnes v důsledku této výchovy trpíme obě úděsných způsobem. Ve většině zaměstnání se přetápí, úřady přetopené, školy a školky přetopené, na poště jsem do deseti vteřin na kolaps vedrem, takže na co se otužovat? Jedině tedy pro vlastní utrpení. V tomto státě dříve jak za 50 let nikomu nedojde, aby se s tím přetápěním udělal rázný konec. V minulém zaměstnání, na jednom z pražských soudů, bylo v kancelářích v zimě i 28 stupňů, všichni si libovali, chodili v tlustých rolácích, celý den v kozačkách a byli spokojení. Já jsem umírala celou zimu v lehkém oblečení a abych neomdlela vedrem, fičely na mne ještě dva ventilátory. A paradoxně, jak jsem celý život nebyla nemocná, tak tady to vypadalo, že konečně začnu čerpat nemocenskou. Samozřejmě na tomto soudu byla nadstandardní (ale spíše normální česká) nemocnost. Rozžhavená do ruda a do běla vyjít na mráz, to byl pro organizmus záběr. Nakonec jsem i toto ve zdraví přežila a radši včas z tohoto soudu zmizela. Na dalším mám štěstí, zde jsou tak ohromné kanceláře, že více jak na 20 stupňů se nevytopí, i když se o to snaží, takže já jásám a zbytek skučí, ale ať!!!Každý chvilku, tahá pilku. Samozřejmě ti zmrzlí jsou neustále nemocní a my zdraví pak za ně musíme pracovat, ale to už tak v tomto státě chodilo, chodí a chodit bude. Moje dcera až donedávna pracovala s dětmi, měla jen jednu 12letá dívku, která nebyla nemocná, jelikož byla otužilá; v základní škole ale sípala horkem. Byly tam i takové dětičky, to jest, když je venku méně jak 20 stupňů, tak vůbec nesmí vyjít ven, aby nenastydly, do školy je nabalené odvezou autem. Nabalené jsou i v létě, aby nenastydly (co kdyby zafoukal větřík), větrat se v místnostech nesmí, zase by nastydly (může za to průvan). Pravdou je, že právě tyto dětičky mají tak 6 x do roka antibiotika a přibližně každý měsíc jsou ze školy 10 dní doma, jsou nastydlé. A po každém dalším nastydnutí jejich "moudré" maminky a babičky přidají další vrstvu punčocháčů, svetrů, kabátů a čepic navrch proti nastydnutí a tak to jde pořád dokola. Obávám se, že nebýt těch úžasných antibiotik a různých dalších léků, tak by u nás úmrtnost těchto dětiček tak stoupla, že by se matinky jenom divily, prostě by jim ty jejich "neduživky" nepřežily. Ale tohle ony také nikdy nepochopí. Možná by jim pomohlo, kdyby si přečetly alespoň jeden díl "Káji Maříka". Jak ten dokázal vyléčit věčně nemocnou a zmrzlou Zdeňu, která byla už na umření, třeba by jim něco došlo.
Uvědomují si tyto "matinky" jak těmi antibiotiky ničí zdraví svých dětí? Co takhle radši prevence než antibiotika? Tady ale také špatně funguje zdravotnická osvěta (i když dnes, kdo má mozek, si informace najde), ale možná, že i za tímhle stojí farmaceutické i jiné koncerny. Když budeme všichni otužilí, spotřebujeme méně tepla v domácnostech, budeme méně platit a hlavně nebudeme potřebovat tolik léků a antibiotik, a to se koncernům sníží zisky (to by byla škoda). Bude tedy lépe když zůstane vše při starém, ať se mají výrobny léčiv dobře a bohatnou na naší společné blbosti!!!
 Hana  
  • 

teplota v místnostech 

(25.4.2007 17:43:54)
Konečně už někdo přišel na to, že teplota v mnohých místnostech 28 stupňů i více je vražedná. V takovýhle místnostech vychovávají děti od narození a ještě je nabalují, aby nenastydly. Je zvláštní, že moje dcera i můj synovec, kteří trávili život v místnostech vytopených na nejvíce 20 stupňů a v krátkých rukávech a šortkách a v noci při 17 stupních, tak byli výjimkami co se týče nemocnosti. Žádný z nich neznal chřipku, virózu ani angínu, kašel, rýmu vyjímečně. Ošetřovačku jsem měla pouze na plané neštovice a příušnice. V práci jsem byla za exota, jaktože mám tak zdravé dítě, dcera se narodila v roce 1974, tedy v hluboké totalitě, už tenkrát byly děti věsměs neustále nemocné. Už od mala jsem jí otužovala i tím sprchováním, oblékala o hodně méně než byly nabalené ostatní dětičky. Ovšem dnes v důsledku této výchovy trpíme obě úděsných způsobem. Ve většině zaměstnání se přetápí, úřady přetopené, školy a školky přetopené, na poště jsem do deseti vteřin na kolaps vedrem, takže na co se otužovat? Jedině tedy pro vlastní utrpení. V tomto státě dříve jak za 50 let nikomu nedojde, aby se s tím přetápěním udělal rázný konec. V minulém zaměstnání, na jednom z pražských soudů, bylo v kancelářích v zimě i 28 stupňů, všichni si libovali, chodili v tlustých rolácích, celý den v kozačkách a byli spokojení. Já jsem umírala celou zimu v lehkém oblečení a abych neomdlela vedrem, fičely na mne ještě dva ventilátory. A paradoxně, jak jsem celý život nebyla nemocná, tak tady to vypadalo, že konečně začnu čerpat nemocenskou. Samozřejmě na tomto soudu byla nadstandardní (ale spíše normální česká) nemocnost. Rozžhavená do ruda a do běla vyjít na mráz, to byl pro organizmus záběr. Nakonec jsem i toto ve zdraví přežila a radši včas z tohoto soudu zmizela. Na dalším mám štěstí, zde jsou tak ohromné kanceláře, že více jak na 20 stupňů se nevytopí, i když se o to snaží, takže já jásám a zbytek skučí, ale ať!!!Každý chvilku, tahá pilku. Samozřejmě ti zmrzlí jsou neustále nemocní a my zdraví pak za ně musíme pracovat, ale to už tak v tomto státě chodilo, chodí a chodit bude. Moje dcera až donedávna pracovala s dětmi, měla jen jednu 12letá dívku, která nebyla nemocná, jelikož byla otužilá; v základní škole ale sípala horkem. Byly tam i takové dětičky, to jest, když je venku méně jak 20 stupňů, tak vůbec nesmí vyjít ven, aby nenastydly, do školy je nabalené odvezou autem. Nabalené jsou i v létě, aby nenastydly (co kdyby zafoukal větřík), větrat se v místnostech nesmí, zase by nastydly (může za to průvan). Pravdou je, že právě tyto dětičky mají tak 6 x do roka antibiotika a přibližně každý měsíc jsou ze školy 10 dní doma, jsou nastydlé. A po každém dalším nastydnutí jejich "moudré" maminky a babičky přidají další vrstvu punčocháčů, svetrů, kabátů a čepic navrch proti nastydnutí a tak to jde pořád dokola. Obávám se, že nebýt těch úžasných antibiotik a různých dalších léků, tak by u nás úmrtnost těchto dětiček tak stoupla, že by se matinky jenom divily, prostě by jim ty jejich "neduživky" nepřežily. Ale tohle ony také nikdy nepochopí. Možná by jim pomohlo, kdyby si přečetly alespoň jeden díl "Káji Maříka". Jak ten dokázal vyléčit věčně nemocnou a zmrzlou Zdeňu, která byla už na umření, třeba by jim něco došlo.
Uvědomují si tyto "matinky" jak těmi antibiotiky ničí zdraví svých dětí? Co takhle radši prevence než antibiotika? Tady ale také špatně funguje zdravotnická osvěta (i když dnes, kdo má mozek, si informace najde), ale možná, že i za tímhle stojí farmaceutické i jiné koncerny. Když budeme všichni otužilí, spotřebujeme méně tepla v domácnostech, budeme méně platit a hlavně nebudeme potřebovat tolik léků a antibiotik, a to se koncernům sníží zisky (to by byla škoda). Bude tedy lépe když zůstane vše při starém, ať se mají výrobny léčiv dobře a bohatnou na naší společné blbosti!!!
 Hana  
  • 

teplota v místnostech 

(25.4.2007 17:44:04)
Konečně už někdo přišel na to, že teplota v mnohých místnostech 28 stupňů i více je vražedná. V takovýhle místnostech vychovávají děti od narození a ještě je nabalují, aby nenastydly. Je zvláštní, že moje dcera i můj synovec, kteří trávili život v místnostech vytopených na nejvíce 20 stupňů a v krátkých rukávech a šortkách a v noci při 17 stupních, tak byli výjimkami co se týče nemocnosti. Žádný z nich neznal chřipku, virózu ani angínu, kašel, rýmu vyjímečně. Ošetřovačku jsem měla pouze na plané neštovice a příušnice. V práci jsem byla za exota, jaktože mám tak zdravé dítě, dcera se narodila v roce 1974, tedy v hluboké totalitě, už tenkrát byly děti věsměs neustále nemocné. Už od mala jsem jí otužovala i tím sprchováním, oblékala o hodně méně než byly nabalené ostatní dětičky. Ovšem dnes v důsledku této výchovy trpíme obě úděsných způsobem. Ve většině zaměstnání se přetápí, úřady přetopené, školy a školky přetopené, na poště jsem do deseti vteřin na kolaps vedrem, takže na co se otužovat? Jedině tedy pro vlastní utrpení. V tomto státě dříve jak za 50 let nikomu nedojde, aby se s tím přetápěním udělal rázný konec. V minulém zaměstnání, na jednom z pražských soudů, bylo v kancelářích v zimě i 28 stupňů, všichni si libovali, chodili v tlustých rolácích, celý den v kozačkách a byli spokojení. Já jsem umírala celou zimu v lehkém oblečení a abych neomdlela vedrem, fičely na mne ještě dva ventilátory. A paradoxně, jak jsem celý život nebyla nemocná, tak tady to vypadalo, že konečně začnu čerpat nemocenskou. Samozřejmě na tomto soudu byla nadstandardní (ale spíše normální česká) nemocnost. Rozžhavená do ruda a do běla vyjít na mráz, to byl pro organizmus záběr. Nakonec jsem i toto ve zdraví přežila a radši včas z tohoto soudu zmizela. Na dalším mám štěstí, zde jsou tak ohromné kanceláře, že více jak na 20 stupňů se nevytopí, i když se o to snaží, takže já jásám a zbytek skučí, ale ať!!!Každý chvilku, tahá pilku. Samozřejmě ti zmrzlí jsou neustále nemocní a my zdraví pak za ně musíme pracovat, ale to už tak v tomto státě chodilo, chodí a chodit bude. Moje dcera až donedávna pracovala s dětmi, měla jen jednu 12letá dívku, která nebyla nemocná, jelikož byla otužilá; v základní škole ale sípala horkem. Byly tam i takové dětičky, to jest, když je venku méně jak 20 stupňů, tak vůbec nesmí vyjít ven, aby nenastydly, do školy je nabalené odvezou autem. Nabalené jsou i v létě, aby nenastydly (co kdyby zafoukal větřík), větrat se v místnostech nesmí, zase by nastydly (může za to průvan). Pravdou je, že právě tyto dětičky mají tak 6 x do roka antibiotika a přibližně každý měsíc jsou ze školy 10 dní doma, jsou nastydlé. A po každém dalším nastydnutí jejich "moudré" maminky a babičky přidají další vrstvu punčocháčů, svetrů, kabátů a čepic navrch proti nastydnutí a tak to jde pořád dokola. Obávám se, že nebýt těch úžasných antibiotik a různých dalších léků, tak by u nás úmrtnost těchto dětiček tak stoupla, že by se matinky jenom divily, prostě by jim ty jejich "neduživky" nepřežily. Ale tohle ony také nikdy nepochopí. Možná by jim pomohlo, kdyby si přečetly alespoň jeden díl "Káji Maříka". Jak ten dokázal vyléčit věčně nemocnou a zmrzlou Zdeňu, která byla už na umření, třeba by jim něco došlo.
Uvědomují si tyto "matinky" jak těmi antibiotiky ničí zdraví svých dětí? Co takhle radši prevence než antibiotika? Tady ale také špatně funguje zdravotnická osvěta (i když dnes, kdo má mozek, si informace najde), ale možná, že i za tímhle stojí farmaceutické i jiné koncerny. Když budeme všichni otužilí, spotřebujeme méně tepla v domácnostech, budeme méně platit a hlavně nebudeme potřebovat tolik léků a antibiotik, a to se koncernům sníží zisky (to by byla škoda). Bude tedy lépe když zůstane vše při starém, ať se mají výrobny léčiv dobře a bohatnou na naší společné blbosti!!!
 Firsty+Matouš07/06+Šimon01/08 


Re: teplota v místnostech 

(27.4.2007 23:57:19)
Hano - nesouhlasím s pár věcma co jsi napsala!

Není pravda, že pokud děti od malička žijí v chladnějších bytech s nižšími teplotami, že si na to mohou zvyknout a mají pak chladněji i oni sami.

Já jsem s rodička žila do svých 19 let v rodinném domku, kde se v ložnici netopilo a v zimě tam byla teplota třeba i 10-15 stupnů a v létě taky chladno. Stejně jsem teď v dospělosti zmrzlina největší - i na spaní v místnosti mi vyhovuje mít 23-25 stupnů a stejně tak i přes den. Takže ani "výchova" v dětství mi nepomohla.
Jenže v dětství jsem měla tlak normální a v dospělosti při několika měřeních vždycky nízký. Nejlíp mi bylo v těhotenství, kdy mi tlak vzrostl a bylo mi příjemně i v místnosti kde byla teplota třeba 21 stupňů. A nedá se s tím nic dělat!!! Nízký tlak doktoři nikomu léčit nebudou a ještě mi každý dr. řekne, že mám být ráda, že je to zdravější.
Takže asi tak.
 Hana  
  • 

teplota v místnostech 

(25.4.2007 17:44:04)
Konečně už někdo přišel na to, že teplota v mnohých místnostech 28 stupňů i více je vražedná. V takovýhle místnostech vychovávají děti od narození a ještě je nabalují, aby nenastydly. Je zvláštní, že moje dcera i můj synovec, kteří trávili život v místnostech vytopených na nejvíce 20 stupňů a v krátkých rukávech a šortkách a v noci při 17 stupních, tak byli výjimkami co se týče nemocnosti. Žádný z nich neznal chřipku, virózu ani angínu, kašel, rýmu vyjímečně. Ošetřovačku jsem měla pouze na plané neštovice a příušnice. V práci jsem byla za exota, jaktože mám tak zdravé dítě, dcera se narodila v roce 1974, tedy v hluboké totalitě, už tenkrát byly děti věsměs neustále nemocné. Už od mala jsem jí otužovala i tím sprchováním, oblékala o hodně méně než byly nabalené ostatní dětičky. Ovšem dnes v důsledku této výchovy trpíme obě úděsných způsobem. Ve většině zaměstnání se přetápí, úřady přetopené, školy a školky přetopené, na poště jsem do deseti vteřin na kolaps vedrem, takže na co se otužovat? Jedině tedy pro vlastní utrpení. V tomto státě dříve jak za 50 let nikomu nedojde, aby se s tím přetápěním udělal rázný konec. V minulém zaměstnání, na jednom z pražských soudů, bylo v kancelářích v zimě i 28 stupňů, všichni si libovali, chodili v tlustých rolácích, celý den v kozačkách a byli spokojení. Já jsem umírala celou zimu v lehkém oblečení a abych neomdlela vedrem, fičely na mne ještě dva ventilátory. A paradoxně, jak jsem celý život nebyla nemocná, tak tady to vypadalo, že konečně začnu čerpat nemocenskou. Samozřejmě na tomto soudu byla nadstandardní (ale spíše normální česká) nemocnost. Rozžhavená do ruda a do běla vyjít na mráz, to byl pro organizmus záběr. Nakonec jsem i toto ve zdraví přežila a radši včas z tohoto soudu zmizela. Na dalším mám štěstí, zde jsou tak ohromné kanceláře, že více jak na 20 stupňů se nevytopí, i když se o to snaží, takže já jásám a zbytek skučí, ale ať!!!Každý chvilku, tahá pilku. Samozřejmě ti zmrzlí jsou neustále nemocní a my zdraví pak za ně musíme pracovat, ale to už tak v tomto státě chodilo, chodí a chodit bude. Moje dcera až donedávna pracovala s dětmi, měla jen jednu 12letá dívku, která nebyla nemocná, jelikož byla otužilá; v základní škole ale sípala horkem. Byly tam i takové dětičky, to jest, když je venku méně jak 20 stupňů, tak vůbec nesmí vyjít ven, aby nenastydly, do školy je nabalené odvezou autem. Nabalené jsou i v létě, aby nenastydly (co kdyby zafoukal větřík), větrat se v místnostech nesmí, zase by nastydly (může za to průvan). Pravdou je, že právě tyto dětičky mají tak 6 x do roka antibiotika a přibližně každý měsíc jsou ze školy 10 dní doma, jsou nastydlé. A po každém dalším nastydnutí jejich "moudré" maminky a babičky přidají další vrstvu punčocháčů, svetrů, kabátů a čepic navrch proti nastydnutí a tak to jde pořád dokola. Obávám se, že nebýt těch úžasných antibiotik a různých dalších léků, tak by u nás úmrtnost těchto dětiček tak stoupla, že by se matinky jenom divily, prostě by jim ty jejich "neduživky" nepřežily. Ale tohle ony také nikdy nepochopí. Možná by jim pomohlo, kdyby si přečetly alespoň jeden díl "Káji Maříka". Jak ten dokázal vyléčit věčně nemocnou a zmrzlou Zdeňu, která byla už na umření, třeba by jim něco došlo.
Uvědomují si tyto "matinky" jak těmi antibiotiky ničí zdraví svých dětí? Co takhle radši prevence než antibiotika? Tady ale také špatně funguje zdravotnická osvěta (i když dnes, kdo má mozek, si informace najde), ale možná, že i za tímhle stojí farmaceutické i jiné koncerny. Když budeme všichni otužilí, spotřebujeme méně tepla v domácnostech, budeme méně platit a hlavně nebudeme potřebovat tolik léků a antibiotik, a to se koncernům sníží zisky (to by byla škoda). Bude tedy lépe když zůstane vše při starém, ať se mají výrobny léčiv dobře a bohatnou na naší společné blbosti!!!
 Hana  
  • 

teplota v místnostech 

(25.4.2007 17:44:04)
Konečně už někdo přišel na to, že teplota v mnohých místnostech 28 stupňů i více je vražedná. V takovýhle místnostech vychovávají děti od narození a ještě je nabalují, aby nenastydly. Je zvláštní, že moje dcera i můj synovec, kteří trávili život v místnostech vytopených na nejvíce 20 stupňů a v krátkých rukávech a šortkách a v noci při 17 stupních, tak byli výjimkami co se týče nemocnosti. Žádný z nich neznal chřipku, virózu ani angínu, kašel, rýmu vyjímečně. Ošetřovačku jsem měla pouze na plané neštovice a příušnice. V práci jsem byla za exota, jaktože mám tak zdravé dítě, dcera se narodila v roce 1974, tedy v hluboké totalitě, už tenkrát byly děti věsměs neustále nemocné. Už od mala jsem jí otužovala i tím sprchováním, oblékala o hodně méně než byly nabalené ostatní dětičky. Ovšem dnes v důsledku této výchovy trpíme obě úděsných způsobem. Ve většině zaměstnání se přetápí, úřady přetopené, školy a školky přetopené, na poště jsem do deseti vteřin na kolaps vedrem, takže na co se otužovat? Jedině tedy pro vlastní utrpení. V tomto státě dříve jak za 50 let nikomu nedojde, aby se s tím přetápěním udělal rázný konec. V minulém zaměstnání, na jednom z pražských soudů, bylo v kancelářích v zimě i 28 stupňů, všichni si libovali, chodili v tlustých rolácích, celý den v kozačkách a byli spokojení. Já jsem umírala celou zimu v lehkém oblečení a abych neomdlela vedrem, fičely na mne ještě dva ventilátory. A paradoxně, jak jsem celý život nebyla nemocná, tak tady to vypadalo, že konečně začnu čerpat nemocenskou. Samozřejmě na tomto soudu byla nadstandardní (ale spíše normální česká) nemocnost. Rozžhavená do ruda a do běla vyjít na mráz, to byl pro organizmus záběr. Nakonec jsem i toto ve zdraví přežila a radši včas z tohoto soudu zmizela. Na dalším mám štěstí, zde jsou tak ohromné kanceláře, že více jak na 20 stupňů se nevytopí, i když se o to snaží, takže já jásám a zbytek skučí, ale ať!!!Každý chvilku, tahá pilku. Samozřejmě ti zmrzlí jsou neustále nemocní a my zdraví pak za ně musíme pracovat, ale to už tak v tomto státě chodilo, chodí a chodit bude. Moje dcera až donedávna pracovala s dětmi, měla jen jednu 12letá dívku, která nebyla nemocná, jelikož byla otužilá; v základní škole ale sípala horkem. Byly tam i takové dětičky, to jest, když je venku méně jak 20 stupňů, tak vůbec nesmí vyjít ven, aby nenastydly, do školy je nabalené odvezou autem. Nabalené jsou i v létě, aby nenastydly (co kdyby zafoukal větřík), větrat se v místnostech nesmí, zase by nastydly (může za to průvan). Pravdou je, že právě tyto dětičky mají tak 6 x do roka antibiotika a přibližně každý měsíc jsou ze školy 10 dní doma, jsou nastydlé. A po každém dalším nastydnutí jejich "moudré" maminky a babičky přidají další vrstvu punčocháčů, svetrů, kabátů a čepic navrch proti nastydnutí a tak to jde pořád dokola. Obávám se, že nebýt těch úžasných antibiotik a různých dalších léků, tak by u nás úmrtnost těchto dětiček tak stoupla, že by se matinky jenom divily, prostě by jim ty jejich "neduživky" nepřežily. Ale tohle ony také nikdy nepochopí. Možná by jim pomohlo, kdyby si přečetly alespoň jeden díl "Káji Maříka". Jak ten dokázal vyléčit věčně nemocnou a zmrzlou Zdeňu, která byla už na umření, třeba by jim něco došlo.
Uvědomují si tyto "matinky" jak těmi antibiotiky ničí zdraví svých dětí? Co takhle radši prevence než antibiotika? Tady ale také špatně funguje zdravotnická osvěta (i když dnes, kdo má mozek, si informace najde), ale možná, že i za tímhle stojí farmaceutické i jiné koncerny. Když budeme všichni otužilí, spotřebujeme méně tepla v domácnostech, budeme méně platit a hlavně nebudeme potřebovat tolik léků a antibiotik, a to se koncernům sníží zisky (to by byla škoda). Bude tedy lépe když zůstane vše při starém, ať se mají výrobny léčiv dobře a bohatnou na naší společné blbosti!!!
 Hana  
  • 

teplota v místnostech 

(25.4.2007 17:44:04)
Konečně už někdo přišel na to, že teplota v mnohých místnostech 28 stupňů i více je vražedná. V takovýhle místnostech vychovávají děti od narození a ještě je nabalují, aby nenastydly. Je zvláštní, že moje dcera i můj synovec, kteří trávili život v místnostech vytopených na nejvíce 20 stupňů a v krátkých rukávech a šortkách a v noci při 17 stupních, tak byli výjimkami co se týče nemocnosti. Žádný z nich neznal chřipku, virózu ani angínu, kašel, rýmu vyjímečně. Ošetřovačku jsem měla pouze na plané neštovice a příušnice. V práci jsem byla za exota, jaktože mám tak zdravé dítě, dcera se narodila v roce 1974, tedy v hluboké totalitě, už tenkrát byly děti věsměs neustále nemocné. Už od mala jsem jí otužovala i tím sprchováním, oblékala o hodně méně než byly nabalené ostatní dětičky. Ovšem dnes v důsledku této výchovy trpíme obě úděsných způsobem. Ve většině zaměstnání se přetápí, úřady přetopené, školy a školky přetopené, na poště jsem do deseti vteřin na kolaps vedrem, takže na co se otužovat? Jedině tedy pro vlastní utrpení. V tomto státě dříve jak za 50 let nikomu nedojde, aby se s tím přetápěním udělal rázný konec. V minulém zaměstnání, na jednom z pražských soudů, bylo v kancelářích v zimě i 28 stupňů, všichni si libovali, chodili v tlustých rolácích, celý den v kozačkách a byli spokojení. Já jsem umírala celou zimu v lehkém oblečení a abych neomdlela vedrem, fičely na mne ještě dva ventilátory. A paradoxně, jak jsem celý život nebyla nemocná, tak tady to vypadalo, že konečně začnu čerpat nemocenskou. Samozřejmě na tomto soudu byla nadstandardní (ale spíše normální česká) nemocnost. Rozžhavená do ruda a do běla vyjít na mráz, to byl pro organizmus záběr. Nakonec jsem i toto ve zdraví přežila a radši včas z tohoto soudu zmizela. Na dalším mám štěstí, zde jsou tak ohromné kanceláře, že více jak na 20 stupňů se nevytopí, i když se o to snaží, takže já jásám a zbytek skučí, ale ať!!!Každý chvilku, tahá pilku. Samozřejmě ti zmrzlí jsou neustále nemocní a my zdraví pak za ně musíme pracovat, ale to už tak v tomto státě chodilo, chodí a chodit bude. Moje dcera až donedávna pracovala s dětmi, měla jen jednu 12letá dívku, která nebyla nemocná, jelikož byla otužilá; v základní škole ale sípala horkem. Byly tam i takové dětičky, to jest, když je venku méně jak 20 stupňů, tak vůbec nesmí vyjít ven, aby nenastydly, do školy je nabalené odvezou autem. Nabalené jsou i v létě, aby nenastydly (co kdyby zafoukal větřík), větrat se v místnostech nesmí, zase by nastydly (může za to průvan). Pravdou je, že právě tyto dětičky mají tak 6 x do roka antibiotika a přibližně každý měsíc jsou ze školy 10 dní doma, jsou nastydlé. A po každém dalším nastydnutí jejich "moudré" maminky a babičky přidají další vrstvu punčocháčů, svetrů, kabátů a čepic navrch proti nastydnutí a tak to jde pořád dokola. Obávám se, že nebýt těch úžasných antibiotik a různých dalších léků, tak by u nás úmrtnost těchto dětiček tak stoupla, že by se matinky jenom divily, prostě by jim ty jejich "neduživky" nepřežily. Ale tohle ony také nikdy nepochopí. Možná by jim pomohlo, kdyby si přečetly alespoň jeden díl "Káji Maříka". Jak ten dokázal vyléčit věčně nemocnou a zmrzlou Zdeňu, která byla už na umření, třeba by jim něco došlo.
Uvědomují si tyto "matinky" jak těmi antibiotiky ničí zdraví svých dětí? Co takhle radši prevence než antibiotika? Tady ale také špatně funguje zdravotnická osvěta (i když dnes, kdo má mozek, si informace najde), ale možná, že i za tímhle stojí farmaceutické i jiné koncerny. Když budeme všichni otužilí, spotřebujeme méně tepla v domácnostech, budeme méně platit a hlavně nebudeme potřebovat tolik léků a antibiotik, a to se koncernům sníží zisky (to by byla škoda). Bude tedy lépe když zůstane vše při starém, ať se mají výrobny léčiv dobře a bohatnou na naší společné blbosti!!!
 Hana  
  • 

teplota v místnostech 

(25.4.2007 17:44:04)
Konečně už někdo přišel na to, že teplota v mnohých místnostech 28 stupňů i více je vražedná. V takovýhle místnostech vychovávají děti od narození a ještě je nabalují, aby nenastydly. Je zvláštní, že moje dcera i můj synovec, kteří trávili život v místnostech vytopených na nejvíce 20 stupňů a v krátkých rukávech a šortkách a v noci při 17 stupních, tak byli výjimkami co se týče nemocnosti. Žádný z nich neznal chřipku, virózu ani angínu, kašel, rýmu vyjímečně. Ošetřovačku jsem měla pouze na plané neštovice a příušnice. V práci jsem byla za exota, jaktože mám tak zdravé dítě, dcera se narodila v roce 1974, tedy v hluboké totalitě, už tenkrát byly děti věsměs neustále nemocné. Už od mala jsem jí otužovala i tím sprchováním, oblékala o hodně méně než byly nabalené ostatní dětičky. Ovšem dnes v důsledku této výchovy trpíme obě úděsných způsobem. Ve většině zaměstnání se přetápí, úřady přetopené, školy a školky přetopené, na poště jsem do deseti vteřin na kolaps vedrem, takže na co se otužovat? Jedině tedy pro vlastní utrpení. V tomto státě dříve jak za 50 let nikomu nedojde, aby se s tím přetápěním udělal rázný konec. V minulém zaměstnání, na jednom z pražských soudů, bylo v kancelářích v zimě i 28 stupňů, všichni si libovali, chodili v tlustých rolácích, celý den v kozačkách a byli spokojení. Já jsem umírala celou zimu v lehkém oblečení a abych neomdlela vedrem, fičely na mne ještě dva ventilátory. A paradoxně, jak jsem celý život nebyla nemocná, tak tady to vypadalo, že konečně začnu čerpat nemocenskou. Samozřejmě na tomto soudu byla nadstandardní (ale spíše normální česká) nemocnost. Rozžhavená do ruda a do běla vyjít na mráz, to byl pro organizmus záběr. Nakonec jsem i toto ve zdraví přežila a radši včas z tohoto soudu zmizela. Na dalším mám štěstí, zde jsou tak ohromné kanceláře, že více jak na 20 stupňů se nevytopí, i když se o to snaží, takže já jásám a zbytek skučí, ale ať!!!Každý chvilku, tahá pilku. Samozřejmě ti zmrzlí jsou neustále nemocní a my zdraví pak za ně musíme pracovat, ale to už tak v tomto státě chodilo, chodí a chodit bude. Moje dcera až donedávna pracovala s dětmi, měla jen jednu 12letá dívku, která nebyla nemocná, jelikož byla otužilá; v základní škole ale sípala horkem. Byly tam i takové dětičky, to jest, když je venku méně jak 20 stupňů, tak vůbec nesmí vyjít ven, aby nenastydly, do školy je nabalené odvezou autem. Nabalené jsou i v létě, aby nenastydly (co kdyby zafoukal větřík), větrat se v místnostech nesmí, zase by nastydly (může za to průvan). Pravdou je, že právě tyto dětičky mají tak 6 x do roka antibiotika a přibližně každý měsíc jsou ze školy 10 dní doma, jsou nastydlé. A po každém dalším nastydnutí jejich "moudré" maminky a babičky přidají další vrstvu punčocháčů, svetrů, kabátů a čepic navrch proti nastydnutí a tak to jde pořád dokola. Obávám se, že nebýt těch úžasných antibiotik a různých dalších léků, tak by u nás úmrtnost těchto dětiček tak stoupla, že by se matinky jenom divily, prostě by jim ty jejich "neduživky" nepřežily. Ale tohle ony také nikdy nepochopí. Možná by jim pomohlo, kdyby si přečetly alespoň jeden díl "Káji Maříka". Jak ten dokázal vyléčit věčně nemocnou a zmrzlou Zdeňu, která byla už na umření, třeba by jim něco došlo.
Uvědomují si tyto "matinky" jak těmi antibiotiky ničí zdraví svých dětí? Co takhle radši prevence než antibiotika? Tady ale také špatně funguje zdravotnická osvěta (i když dnes, kdo má mozek, si informace najde), ale možná, že i za tímhle stojí farmaceutické i jiné koncerny. Když budeme všichni otužilí, spotřebujeme méně tepla v domácnostech, budeme méně platit a hlavně nebudeme potřebovat tolik léků a antibiotik, a to se koncernům sníží zisky (to by byla škoda). Bude tedy lépe když zůstane vše při starém, ať se mají výrobny léčiv dobře a bohatnou na naší společné blbosti!!!
 Hana  
  • 

teplota v místnostech 

(25.4.2007 17:44:04)
Konečně už někdo přišel na to, že teplota v mnohých místnostech 28 stupňů i více je vražedná. V takovýhle místnostech vychovávají děti od narození a ještě je nabalují, aby nenastydly. Je zvláštní, že moje dcera i můj synovec, kteří trávili život v místnostech vytopených na nejvíce 20 stupňů a v krátkých rukávech a šortkách a v noci při 17 stupních, tak byli výjimkami co se týče nemocnosti. Žádný z nich neznal chřipku, virózu ani angínu, kašel, rýmu vyjímečně. Ošetřovačku jsem měla pouze na plané neštovice a příušnice. V práci jsem byla za exota, jaktože mám tak zdravé dítě, dcera se narodila v roce 1974, tedy v hluboké totalitě, už tenkrát byly děti věsměs neustále nemocné. Už od mala jsem jí otužovala i tím sprchováním, oblékala o hodně méně než byly nabalené ostatní dětičky. Ovšem dnes v důsledku této výchovy trpíme obě úděsných způsobem. Ve většině zaměstnání se přetápí, úřady přetopené, školy a školky přetopené, na poště jsem do deseti vteřin na kolaps vedrem, takže na co se otužovat? Jedině tedy pro vlastní utrpení. V tomto státě dříve jak za 50 let nikomu nedojde, aby se s tím přetápěním udělal rázný konec. V minulém zaměstnání, na jednom z pražských soudů, bylo v kancelářích v zimě i 28 stupňů, všichni si libovali, chodili v tlustých rolácích, celý den v kozačkách a byli spokojení. Já jsem umírala celou zimu v lehkém oblečení a abych neomdlela vedrem, fičely na mne ještě dva ventilátory. A paradoxně, jak jsem celý život nebyla nemocná, tak tady to vypadalo, že konečně začnu čerpat nemocenskou. Samozřejmě na tomto soudu byla nadstandardní (ale spíše normální česká) nemocnost. Rozžhavená do ruda a do běla vyjít na mráz, to byl pro organizmus záběr. Nakonec jsem i toto ve zdraví přežila a radši včas z tohoto soudu zmizela. Na dalším mám štěstí, zde jsou tak ohromné kanceláře, že více jak na 20 stupňů se nevytopí, i když se o to snaží, takže já jásám a zbytek skučí, ale ať!!!Každý chvilku, tahá pilku. Samozřejmě ti zmrzlí jsou neustále nemocní a my zdraví pak za ně musíme pracovat, ale to už tak v tomto státě chodilo, chodí a chodit bude. Moje dcera až donedávna pracovala s dětmi, měla jen jednu 12letá dívku, která nebyla nemocná, jelikož byla otužilá; v základní škole ale sípala horkem. Byly tam i takové dětičky, to jest, když je venku méně jak 20 stupňů, tak vůbec nesmí vyjít ven, aby nenastydly, do školy je nabalené odvezou autem. Nabalené jsou i v létě, aby nenastydly (co kdyby zafoukal větřík), větrat se v místnostech nesmí, zase by nastydly (může za to průvan). Pravdou je, že právě tyto dětičky mají tak 6 x do roka antibiotika a přibližně každý měsíc jsou ze školy 10 dní doma, jsou nastydlé. A po každém dalším nastydnutí jejich "moudré" maminky a babičky přidají další vrstvu punčocháčů, svetrů, kabátů a čepic navrch proti nastydnutí a tak to jde pořád dokola. Obávám se, že nebýt těch úžasných antibiotik a různých dalších léků, tak by u nás úmrtnost těchto dětiček tak stoupla, že by se matinky jenom divily, prostě by jim ty jejich "neduživky" nepřežily. Ale tohle ony také nikdy nepochopí. Možná by jim pomohlo, kdyby si přečetly alespoň jeden díl "Káji Maříka". Jak ten dokázal vyléčit věčně nemocnou a zmrzlou Zdeňu, která byla už na umření, třeba by jim něco došlo.
Uvědomují si tyto "matinky" jak těmi antibiotiky ničí zdraví svých dětí? Co takhle radši prevence než antibiotika? Tady ale také špatně funguje zdravotnická osvěta (i když dnes, kdo má mozek, si informace najde), ale možná, že i za tímhle stojí farmaceutické i jiné koncerny. Když budeme všichni otužilí, spotřebujeme méně tepla v domácnostech, budeme méně platit a hlavně nebudeme potřebovat tolik léků a antibiotik, a to se koncernům sníží zisky (to by byla škoda). Bude tedy lépe když zůstane vše při starém, ať se mají výrobny léčiv dobře a bohatnou na naší společné blbosti!!!
 Hana  
  • 

teplota v místnostech 

(25.4.2007 17:44:04)
Konečně už někdo přišel na to, že teplota v mnohých místnostech 28 stupňů i více je vražedná. V takovýhle místnostech vychovávají děti od narození a ještě je nabalují, aby nenastydly. Je zvláštní, že moje dcera i můj synovec, kteří trávili život v místnostech vytopených na nejvíce 20 stupňů a v krátkých rukávech a šortkách a v noci při 17 stupních, tak byli výjimkami co se týče nemocnosti. Žádný z nich neznal chřipku, virózu ani angínu, kašel, rýmu vyjímečně. Ošetřovačku jsem měla pouze na plané neštovice a příušnice. V práci jsem byla za exota, jaktože mám tak zdravé dítě, dcera se narodila v roce 1974, tedy v hluboké totalitě, už tenkrát byly děti věsměs neustále nemocné. Už od mala jsem jí otužovala i tím sprchováním, oblékala o hodně méně než byly nabalené ostatní dětičky. Ovšem dnes v důsledku této výchovy trpíme obě úděsných způsobem. Ve většině zaměstnání se přetápí, úřady přetopené, školy a školky přetopené, na poště jsem do deseti vteřin na kolaps vedrem, takže na co se otužovat? Jedině tedy pro vlastní utrpení. V tomto státě dříve jak za 50 let nikomu nedojde, aby se s tím přetápěním udělal rázný konec. V minulém zaměstnání, na jednom z pražských soudů, bylo v kancelářích v zimě i 28 stupňů, všichni si libovali, chodili v tlustých rolácích, celý den v kozačkách a byli spokojení. Já jsem umírala celou zimu v lehkém oblečení a abych neomdlela vedrem, fičely na mne ještě dva ventilátory. A paradoxně, jak jsem celý život nebyla nemocná, tak tady to vypadalo, že konečně začnu čerpat nemocenskou. Samozřejmě na tomto soudu byla nadstandardní (ale spíše normální česká) nemocnost. Rozžhavená do ruda a do běla vyjít na mráz, to byl pro organizmus záběr. Nakonec jsem i toto ve zdraví přežila a radši včas z tohoto soudu zmizela. Na dalším mám štěstí, zde jsou tak ohromné kanceláře, že více jak na 20 stupňů se nevytopí, i když se o to snaží, takže já jásám a zbytek skučí, ale ať!!!Každý chvilku, tahá pilku. Samozřejmě ti zmrzlí jsou neustále nemocní a my zdraví pak za ně musíme pracovat, ale to už tak v tomto státě chodilo, chodí a chodit bude. Moje dcera až donedávna pracovala s dětmi, měla jen jednu 12letá dívku, která nebyla nemocná, jelikož byla otužilá; v základní škole ale sípala horkem. Byly tam i takové dětičky, to jest, když je venku méně jak 20 stupňů, tak vůbec nesmí vyjít ven, aby nenastydly, do školy je nabalené odvezou autem. Nabalené jsou i v létě, aby nenastydly (co kdyby zafoukal větřík), větrat se v místnostech nesmí, zase by nastydly (může za to průvan). Pravdou je, že právě tyto dětičky mají tak 6 x do roka antibiotika a přibližně každý měsíc jsou ze školy 10 dní doma, jsou nastydlé. A po každém dalším nastydnutí jejich "moudré" maminky a babičky přidají další vrstvu punčocháčů, svetrů, kabátů a čepic navrch proti nastydnutí a tak to jde pořád dokola. Obávám se, že nebýt těch úžasných antibiotik a různých dalších léků, tak by u nás úmrtnost těchto dětiček tak stoupla, že by se matinky jenom divily, prostě by jim ty jejich "neduživky" nepřežily. Ale tohle ony také nikdy nepochopí. Možná by jim pomohlo, kdyby si přečetly alespoň jeden díl "Káji Maříka". Jak ten dokázal vyléčit věčně nemocnou a zmrzlou Zdeňu, která byla už na umření, třeba by jim něco došlo.
Uvědomují si tyto "matinky" jak těmi antibiotiky ničí zdraví svých dětí? Co takhle radši prevence než antibiotika? Tady ale také špatně funguje zdravotnická osvěta (i když dnes, kdo má mozek, si informace najde), ale možná, že i za tímhle stojí farmaceutické i jiné koncerny. Když budeme všichni otužilí, spotřebujeme méně tepla v domácnostech, budeme méně platit a hlavně nebudeme potřebovat tolik léků a antibiotik, a to se koncernům sníží zisky (to by byla škoda). Bude tedy lépe když zůstane vše při starém, ať se mají výrobny léčiv dobře a bohatnou na naší společné blbosti!!!
 Hana  
  • 

teplota v místnostech 

(25.4.2007 17:44:04)
Konečně už někdo přišel na to, že teplota v mnohých místnostech 28 stupňů i více je vražedná. V takovýhle místnostech vychovávají děti od narození a ještě je nabalují, aby nenastydly. Je zvláštní, že moje dcera i můj synovec, kteří trávili život v místnostech vytopených na nejvíce 20 stupňů a v krátkých rukávech a šortkách a v noci při 17 stupních, tak byli výjimkami co se týče nemocnosti. Žádný z nich neznal chřipku, virózu ani angínu, kašel, rýmu vyjímečně. Ošetřovačku jsem měla pouze na plané neštovice a příušnice. V práci jsem byla za exota, jaktože mám tak zdravé dítě, dcera se narodila v roce 1974, tedy v hluboké totalitě, už tenkrát byly děti věsměs neustále nemocné. Už od mala jsem jí otužovala i tím sprchováním, oblékala o hodně méně než byly nabalené ostatní dětičky. Ovšem dnes v důsledku této výchovy trpíme obě úděsných způsobem. Ve většině zaměstnání se přetápí, úřady přetopené, školy a školky přetopené, na poště jsem do deseti vteřin na kolaps vedrem, takže na co se otužovat? Jedině tedy pro vlastní utrpení. V tomto státě dříve jak za 50 let nikomu nedojde, aby se s tím přetápěním udělal rázný konec. V minulém zaměstnání, na jednom z pražských soudů, bylo v kancelářích v zimě i 28 stupňů, všichni si libovali, chodili v tlustých rolácích, celý den v kozačkách a byli spokojení. Já jsem umírala celou zimu v lehkém oblečení a abych neomdlela vedrem, fičely na mne ještě dva ventilátory. A paradoxně, jak jsem celý život nebyla nemocná, tak tady to vypadalo, že konečně začnu čerpat nemocenskou. Samozřejmě na tomto soudu byla nadstandardní (ale spíše normální česká) nemocnost. Rozžhavená do ruda a do běla vyjít na mráz, to byl pro organizmus záběr. Nakonec jsem i toto ve zdraví přežila a radši včas z tohoto soudu zmizela. Na dalším mám štěstí, zde jsou tak ohromné kanceláře, že více jak na 20 stupňů se nevytopí, i když se o to snaží, takže já jásám a zbytek skučí, ale ať!!!Každý chvilku, tahá pilku. Samozřejmě ti zmrzlí jsou neustále nemocní a my zdraví pak za ně musíme pracovat, ale to už tak v tomto státě chodilo, chodí a chodit bude. Moje dcera až donedávna pracovala s dětmi, měla jen jednu 12letá dívku, která nebyla nemocná, jelikož byla otužilá; v základní škole ale sípala horkem. Byly tam i takové dětičky, to jest, když je venku méně jak 20 stupňů, tak vůbec nesmí vyjít ven, aby nenastydly, do školy je nabalené odvezou autem. Nabalené jsou i v létě, aby nenastydly (co kdyby zafoukal větřík), větrat se v místnostech nesmí, zase by nastydly (může za to průvan). Pravdou je, že právě tyto dětičky mají tak 6 x do roka antibiotika a přibližně každý měsíc jsou ze školy 10 dní doma, jsou nastydlé. A po každém dalším nastydnutí jejich "moudré" maminky a babičky přidají další vrstvu punčocháčů, svetrů, kabátů a čepic navrch proti nastydnutí a tak to jde pořád dokola. Obávám se, že nebýt těch úžasných antibiotik a různých dalších léků, tak by u nás úmrtnost těchto dětiček tak stoupla, že by se matinky jenom divily, prostě by jim ty jejich "neduživky" nepřežily. Ale tohle ony také nikdy nepochopí. Možná by jim pomohlo, kdyby si přečetly alespoň jeden díl "Káji Maříka". Jak ten dokázal vyléčit věčně nemocnou a zmrzlou Zdeňu, která byla už na umření, třeba by jim něco došlo.
Uvědomují si tyto "matinky" jak těmi antibiotiky ničí zdraví svých dětí? Co takhle radši prevence než antibiotika? Tady ale také špatně funguje zdravotnická osvěta (i když dnes, kdo má mozek, si informace najde), ale možná, že i za tímhle stojí farmaceutické i jiné koncerny. Když budeme všichni otužilí, spotřebujeme méně tepla v domácnostech, budeme méně platit a hlavně nebudeme potřebovat tolik léků a antibiotik, a to se koncernům sníží zisky (to by byla škoda). Bude tedy lépe když zůstane vše při starém, ať se mají výrobny léčiv dobře a bohatnou na naší společné blbosti!!!
 Hana  
  • 

teplota v místnostech 

(25.4.2007 17:44:05)
Konečně už někdo přišel na to, že teplota v mnohých místnostech 28 stupňů i více je vražedná. V takovýhle místnostech vychovávají děti od narození a ještě je nabalují, aby nenastydly. Je zvláštní, že moje dcera i můj synovec, kteří trávili život v místnostech vytopených na nejvíce 20 stupňů a v krátkých rukávech a šortkách a v noci při 17 stupních, tak byli výjimkami co se týče nemocnosti. Žádný z nich neznal chřipku, virózu ani angínu, kašel, rýmu vyjímečně. Ošetřovačku jsem měla pouze na plané neštovice a příušnice. V práci jsem byla za exota, jaktože mám tak zdravé dítě, dcera se narodila v roce 1974, tedy v hluboké totalitě, už tenkrát byly děti věsměs neustále nemocné. Už od mala jsem jí otužovala i tím sprchováním, oblékala o hodně méně než byly nabalené ostatní dětičky. Ovšem dnes v důsledku této výchovy trpíme obě úděsných způsobem. Ve většině zaměstnání se přetápí, úřady přetopené, školy a školky přetopené, na poště jsem do deseti vteřin na kolaps vedrem, takže na co se otužovat? Jedině tedy pro vlastní utrpení. V tomto státě dříve jak za 50 let nikomu nedojde, aby se s tím přetápěním udělal rázný konec. V minulém zaměstnání, na jednom z pražských soudů, bylo v kancelářích v zimě i 28 stupňů, všichni si libovali, chodili v tlustých rolácích, celý den v kozačkách a byli spokojení. Já jsem umírala celou zimu v lehkém oblečení a abych neomdlela vedrem, fičely na mne ještě dva ventilátory. A paradoxně, jak jsem celý život nebyla nemocná, tak tady to vypadalo, že konečně začnu čerpat nemocenskou. Samozřejmě na tomto soudu byla nadstandardní (ale spíše normální česká) nemocnost. Rozžhavená do ruda a do běla vyjít na mráz, to byl pro organizmus záběr. Nakonec jsem i toto ve zdraví přežila a radši včas z tohoto soudu zmizela. Na dalším mám štěstí, zde jsou tak ohromné kanceláře, že více jak na 20 stupňů se nevytopí, i když se o to snaží, takže já jásám a zbytek skučí, ale ať!!!Každý chvilku, tahá pilku. Samozřejmě ti zmrzlí jsou neustále nemocní a my zdraví pak za ně musíme pracovat, ale to už tak v tomto státě chodilo, chodí a chodit bude. Moje dcera až donedávna pracovala s dětmi, měla jen jednu 12letá dívku, která nebyla nemocná, jelikož byla otužilá; v základní škole ale sípala horkem. Byly tam i takové dětičky, to jest, když je venku méně jak 20 stupňů, tak vůbec nesmí vyjít ven, aby nenastydly, do školy je nabalené odvezou autem. Nabalené jsou i v létě, aby nenastydly (co kdyby zafoukal větřík), větrat se v místnostech nesmí, zase by nastydly (může za to průvan). Pravdou je, že právě tyto dětičky mají tak 6 x do roka antibiotika a přibližně každý měsíc jsou ze školy 10 dní doma, jsou nastydlé. A po každém dalším nastydnutí jejich "moudré" maminky a babičky přidají další vrstvu punčocháčů, svetrů, kabátů a čepic navrch proti nastydnutí a tak to jde pořád dokola. Obávám se, že nebýt těch úžasných antibiotik a různých dalších léků, tak by u nás úmrtnost těchto dětiček tak stoupla, že by se matinky jenom divily, prostě by jim ty jejich "neduživky" nepřežily. Ale tohle ony také nikdy nepochopí. Možná by jim pomohlo, kdyby si přečetly alespoň jeden díl "Káji Maříka". Jak ten dokázal vyléčit věčně nemocnou a zmrzlou Zdeňu, která byla už na umření, třeba by jim něco došlo.
Uvědomují si tyto "matinky" jak těmi antibiotiky ničí zdraví svých dětí? Co takhle radši prevence než antibiotika? Tady ale také špatně funguje zdravotnická osvěta (i když dnes, kdo má mozek, si informace najde), ale možná, že i za tímhle stojí farmaceutické i jiné koncerny. Když budeme všichni otužilí, spotřebujeme méně tepla v domácnostech, budeme méně platit a hlavně nebudeme potřebovat tolik léků a antibiotik, a to se koncernům sníží zisky (to by byla škoda). Bude tedy lépe když zůstane vše při starém, ať se mají výrobny léčiv dobře a bohatnou na naší společné blbosti!!!
 janka, dcera 7, syn 3 
  • 

Re: teplota v místnostech 

(26.4.2007 11:38:19)
Teda pani Hano, ted jste nam to teda nandala...Se divim, ze ty moje deti jeste ziji, kdyz jim obcas oblecu neco jineho, nez tilko a nachodi naboso.
 Hana 
  • 

Teplota v místnostech 

(26.4.2007 18:58:42)
Konečně už někdo přišel na to, že teplota v mnohých místnostech 28 stupňů i více je vražedná. V takovýhle místnostech vychovávají děti od narození a ještě je nabalují, aby nenastydly. Je zvláštní, že moje dcera i můj synovec, kteří trávili život v místnostech vytopených na nejvíce 20 stupňů a v krátkých rukávech a šortkách a v noci při 17 stupních, tak byli výjimkami co se týče nemocnosti. Žádný z nich neznal chřipku, virózu ani angínu, kašel, rýmu vyjímečně. Ošetřovačku jsem měla pouze na plané neštovice a příušnice. V práci jsem byla za exota, jaktože mám tak zdravé dítě, dcera se narodila v roce 1974, tedy v hluboké totalitě, už tenkrát byly děti věsměs neustále nemocné. Už od mala jsem jí otužovala i tím sprchováním, oblékala o hodně méně než byly nabalené ostatní dětičky. Ovšem dnes v důsledku této výchovy trpíme obě úděsných způsobem. Ve většině zaměstnání se přetápí, úřady přetopené, školy a školky přetopené, na poště jsem do deseti vteřin na kolaps vedrem, takže na co se otužovat? Jedině tedy pro vlastní utrpení. V tomto státě dříve jak za 50 let nikomu nedojde, aby se s tím přetápěním udělal rázný konec. V minulém zaměstnání, na jednom z pražských soudů, bylo v kancelářích v zimě i 28 stupňů, všichni si libovali, chodili v tlustých rolácích, celý den v kozačkách a byli spokojení. Já jsem umírala celou zimu v lehkém oblečení a abych neomdlela vedrem, fičely na mne ještě dva ventilátory. A paradoxně, jak jsem celý život nebyla nemocná, tak tady to vypadalo, že konečně začnu čerpat nemocenskou. Samozřejmě na tomto soudu byla nadstandardní (ale spíše normální česká) nemocnost. Rozžhavená do ruda a do běla vyjít na mráz, to byl pro organizmus záběr. Nakonec jsem i toto ve zdraví přežila a radši včas z tohoto soudu zmizela. Na dalším mám štěstí, zde jsou tak ohromné kanceláře, že více jak na 20 stupňů se nevytopí, i když se o to snaží, takže já jásám a zbytek skučí, ale ať!!!Každý chvilku, tahá pilku. Samozřejmě ti zmrzlí jsou neustále nemocní a my zdraví pak za ně musíme pracovat, ale to už tak v tomto státě chodilo, chodí a chodit bude. Moje dcera až donedávna pracovala s dětmi, měla jen jednu 12letá dívku, která nebyla nemocná, jelikož byla otužilá; v základní škole ale sípala horkem. Byly tam i takové dětičky, to jest, když je venku méně jak 20 stupňů, tak vůbec nesmí vyjít ven, aby nenastydly, do školy je nabalené odvezou autem. Nabalené jsou i v létě, aby nenastydly (co kdyby zafoukal větřík), větrat se v místnostech nesmí, zase by nastydly (může za to průvan). Pravdou je, že právě tyto dětičky mají tak 6 x do roka antibiotika a přibližně každý měsíc jsou ze školy 10 dní doma, jsou nastydlé. A po každém dalším nastydnutí jejich "moudré" maminky a babičky přidají další vrstvu punčocháčů, svetrů, kabátů a čepic navrch proti nastydnutí a tak to jde pořád dokola. Obávám se, že nebýt těch úžasných antibiotik a různých dalších léků, tak by u nás úmrtnost těchto dětiček tak stoupla, že by se matinky jenom divily, prostě by jim ty jejich "neduživky" nepřežily. Ale tohle ony také nikdy nepochopí. Možná by jim pomohlo, kdyby si přečetly alespoň jeden díl "Káji Maříka". Jak ten dokázal vyléčit věčně nemocnou a zmrzlou Zdeňu, která byla už na umření, třeba by jim něco došlo.
Uvědomují si tyto "matinky" jak těmi antibiotiky ničí zdraví svých dětí? Co takhle radši prevence než antibiotika? Tady ale také špatně funguje zdravotnická osvěta (i když dnes, kdo má mozek, si informace najde), ale možná, že i za tímhle stojí farmaceutické i jiné koncerny. Když budeme všichni otužilí, spotřebujeme méně tepla v domácnostech, budeme méně platit a hlavně nebudeme potřebovat tolik léků a antibiotik, a to se koncernům sníží zisky (to by byla škoda). Bude tedy lépe když zůstane vše při starém, ať se mají výrobny léčiv dobře a bohatnou na naší společné blbosti!!!
 Hana 
  • 

Teplota v místnostech 

(26.4.2007 19:01:25)
Konečně už někdo přišel na to, že teplota v mnohých místnostech 28 stupňů i více je vražedná. V takovýhle místnostech vychovávají děti od narození a ještě je nabalují, aby nenastydly. Je zvláštní, že moje dcera i můj synovec, kteří trávili život v místnostech vytopených na nejvíce 20 stupňů a v krátkých rukávech a šortkách a v noci při 17 stupních, tak byli výjimkami co se týče nemocnosti. Žádný z nich neznal chřipku, virózu ani angínu, kašel, rýmu vyjímečně. Ošetřovačku jsem měla pouze na plané neštovice a příušnice. V práci jsem byla za exota, jaktože mám tak zdravé dítě, dcera se narodila v roce 1974, tedy v hluboké totalitě, už tenkrát byly děti věsměs neustále nemocné. Už od mala jsem jí otužovala i tím sprchováním, oblékala o hodně méně než byly nabalené ostatní dětičky. Ovšem dnes v důsledku této výchovy trpíme obě úděsných způsobem. Ve většině zaměstnání se přetápí, úřady přetopené, školy a školky přetopené, na poště jsem do deseti vteřin na kolaps vedrem, takže na co se otužovat? Jedině tedy pro vlastní utrpení. V tomto státě dříve jak za 50 let nikomu nedojde, aby se s tím přetápěním udělal rázný konec. V minulém zaměstnání, na jednom z pražských soudů, bylo v kancelářích v zimě i 28 stupňů, všichni si libovali, chodili v tlustých rolácích, celý den v kozačkách a byli spokojení. Já jsem umírala celou zimu v lehkém oblečení a abych neomdlela vedrem, fičely na mne ještě dva ventilátory. A paradoxně, jak jsem celý život nebyla nemocná, tak tady to vypadalo, že konečně začnu čerpat nemocenskou. Samozřejmě na tomto soudu byla nadstandardní (ale spíše normální česká) nemocnost. Rozžhavená do ruda a do běla vyjít na mráz, to byl pro organizmus záběr. Nakonec jsem i toto ve zdraví přežila a radši včas z tohoto soudu zmizela. Na dalším mám štěstí, zde jsou tak ohromné kanceláře, že více jak na 20 stupňů se nevytopí, i když se o to snaží, takže já jásám a zbytek skučí, ale ať!!!Každý chvilku, tahá pilku. Samozřejmě ti zmrzlí jsou neustále nemocní a my zdraví pak za ně musíme pracovat, ale to už tak v tomto státě chodilo, chodí a chodit bude. Moje dcera až donedávna pracovala s dětmi, měla jen jednu 12letá dívku, která nebyla nemocná, jelikož byla otužilá; v základní škole ale sípala horkem. Byly tam i takové dětičky, to jest, když je venku méně jak 20 stupňů, tak vůbec nesmí vyjít ven, aby nenastydly, do školy je nabalené odvezou autem. Nabalené jsou i v létě, aby nenastydly (co kdyby zafoukal větřík), větrat se v místnostech nesmí, zase by nastydly (může za to průvan). Pravdou je, že právě tyto dětičky mají tak 6 x do roka antibiotika a přibližně každý měsíc jsou ze školy 10 dní doma, jsou nastydlé. A po každém dalším nastydnutí jejich "moudré" maminky a babičky přidají další vrstvu punčocháčů, svetrů, kabátů a čepic navrch proti nastydnutí a tak to jde pořád dokola. Obávám se, že nebýt těch úžasných antibiotik a různých dalších léků, tak by u nás úmrtnost těchto dětiček tak stoupla, že by se matinky jenom divily, prostě by jim ty jejich "neduživky" nepřežily. Ale tohle ony také nikdy nepochopí. Možná by jim pomohlo, kdyby si přečetly alespoň jeden díl "Káji Maříka". Jak ten dokázal vyléčit věčně nemocnou a zmrzlou Zdeňu, která byla už na umření, třeba by jim něco došlo.
Uvědomují si tyto "matinky" jak těmi antibiotiky ničí zdraví svých dětí? Co takhle radši prevence než antibiotika? Tady ale také špatně funguje zdravotnická osvěta (i když dnes, kdo má mozek, si informace najde), ale možná, že i za tímhle stojí farmaceutické i jiné koncerny. Když budeme všichni otužilí, spotřebujeme méně tepla v domácnostech, budeme méně platit a hlavně nebudeme potřebovat tolik léků a antibiotik, a to se koncernům sníží zisky (to by byla škoda). Bude tedy lépe když zůstane vše při starém, ať se mají výrobny léčiv dobře a bohatnou na naší společné blbosti!!!
 Hana 
  • 

Teplota v místnostech 

(26.4.2007 19:02:33)
Konečně už někdo přišel na to, že teplota v mnohých místnostech 28 stupňů i více je vražedná. V takovýhle místnostech vychovávají děti od narození a ještě je nabalují, aby nenastydly. Je zvláštní, že moje dcera i můj synovec, kteří trávili život v místnostech vytopených na nejvíce 20 stupňů a v krátkých rukávech a šortkách a v noci při 17 stupních, tak byli výjimkami co se týče nemocnosti. Žádný z nich neznal chřipku, virózu ani angínu, kašel, rýmu vyjímečně. Ošetřovačku jsem měla pouze na plané neštovice a příušnice. V práci jsem byla za exota, jaktože mám tak zdravé dítě, dcera se narodila v roce 1974, tedy v hluboké totalitě, už tenkrát byly děti věsměs neustále nemocné. Už od mala jsem jí otužovala i tím sprchováním, oblékala o hodně méně než byly nabalené ostatní dětičky. Ovšem dnes v důsledku této výchovy trpíme obě úděsných způsobem. Ve většině zaměstnání se přetápí, úřady přetopené, školy a školky přetopené, na poště jsem do deseti vteřin na kolaps vedrem, takže na co se otužovat? Jedině tedy pro vlastní utrpení. V tomto státě dříve jak za 50 let nikomu nedojde, aby se s tím přetápěním udělal rázný konec. V minulém zaměstnání, na jednom z pražských soudů, bylo v kancelářích v zimě i 28 stupňů, všichni si libovali, chodili v tlustých rolácích, celý den v kozačkách a byli spokojení. Já jsem umírala celou zimu v lehkém oblečení a abych neomdlela vedrem, fičely na mne ještě dva ventilátory. A paradoxně, jak jsem celý život nebyla nemocná, tak tady to vypadalo, že konečně začnu čerpat nemocenskou. Samozřejmě na tomto soudu byla nadstandardní (ale spíše normální česká) nemocnost. Rozžhavená do ruda a do běla vyjít na mráz, to byl pro organizmus záběr. Nakonec jsem i toto ve zdraví přežila a radši včas z tohoto soudu zmizela. Na dalším mám štěstí, zde jsou tak ohromné kanceláře, že více jak na 20 stupňů se nevytopí, i když se o to snaží, takže já jásám a zbytek skučí, ale ať!!!Každý chvilku, tahá pilku. Samozřejmě ti zmrzlí jsou neustále nemocní a my zdraví pak za ně musíme pracovat, ale to už tak v tomto státě chodilo, chodí a chodit bude. Moje dcera až donedávna pracovala s dětmi, měla jen jednu 12letá dívku, která nebyla nemocná, jelikož byla otužilá; v základní škole ale sípala horkem. Byly tam i takové dětičky, to jest, když je venku méně jak 20 stupňů, tak vůbec nesmí vyjít ven, aby nenastydly, do školy je nabalené odvezou autem. Nabalené jsou i v létě, aby nenastydly (co kdyby zafoukal větřík), větrat se v místnostech nesmí, zase by nastydly (může za to průvan). Pravdou je, že právě tyto dětičky mají tak 6 x do roka antibiotika a přibližně každý měsíc jsou ze školy 10 dní doma, jsou nastydlé. A po každém dalším nastydnutí jejich "moudré" maminky a babičky přidají další vrstvu punčocháčů, svetrů, kabátů a čepic navrch proti nastydnutí a tak to jde pořád dokola. Obávám se, že nebýt těch úžasných antibiotik a různých dalších léků, tak by u nás úmrtnost těchto dětiček tak stoupla, že by se matinky jenom divily, prostě by jim ty jejich "neduživky" nepřežily. Ale tohle ony také nikdy nepochopí. Možná by jim pomohlo, kdyby si přečetly alespoň jeden díl "Káji Maříka". Jak ten dokázal vyléčit věčně nemocnou a zmrzlou Zdeňu, která byla už na umření, třeba by jim něco došlo.
Uvědomují si tyto "matinky" jak těmi antibiotiky ničí zdraví svých dětí? Co takhle radši prevence než antibiotika? Tady ale také špatně funguje zdravotnická osvěta (i když dnes, kdo má mozek, si informace najde), ale možná, že i za tímhle stojí farmaceutické i jiné koncerny. Když budeme všichni otužilí, spotřebujeme méně tepla v domácnostech, budeme méně platit a hlavně nebudeme potřebovat tolik léků a antibiotik, a to se koncernům sníží zisky (to by byla škoda). Bude tedy lépe když zůstane vše při starém, ať se mají výrobny léčiv dobře a bohatnou na naší společné blbosti!!!Konečně už někdo přišel na to, že teplota v mnohých místnostech 28 stupňů i více je vražedná. V takovýhle místnostech vychovávají děti od narození a ještě je nabalují, aby nenastydly. Je zvláštní, že moje dcera i můj synovec, kteří trávili život v místnostech vytopených na nejvíce 20 stupňů a v krátkých rukávech a šortkách a v noci při 17 stupních, tak byli výjimkami co se týče nemocnosti. Žádný z nich neznal chřipku, virózu ani angínu, kašel, rýmu vyjímečně. Ošetřovačku jsem měla pouze na plané neštovice a příušnice. V práci jsem byla za exota, jaktože mám tak zdravé dítě, dcera se narodila v roce 1974, tedy v hluboké totalitě, už tenkrát byly děti věsměs neustále nemocné. Už od mala jsem jí otužovala i tím sprchováním, oblékala o hodně méně než byly nabalené ostatní dětičky. Ovšem dnes v důsledku této výchovy trpíme obě úděsných způsobem. Ve většině zaměstnání se přetápí, úřady přetopené, školy a školky přetopené, na poště jsem do deseti vteřin na kolaps vedrem, takže na co se otužovat? Jedině tedy pro vlastní utrpení. V tomto státě dříve jak za 50 let nikomu nedojde, aby se s tím přetápěním udělal rázný konec. V minulém zaměstnání, na jednom z pražských soudů, bylo v kancelářích v zimě i 28 stupňů, všichni si libovali, chodili v tlustých rolácích, celý den v kozačkách a byli spokojení. Já jsem umírala celou zimu v lehkém oblečení a abych neomdlela vedrem, fičely na mne ještě dva ventilátory. A paradoxně, jak jsem celý život nebyla nemocná, tak tady to vypadalo, že konečně začnu čerpat nemocenskou. Samozřejmě na tomto soudu byla nadstandardní (ale spíše normální česká) nemocnost. Rozžhavená do ruda a do běla vyjít na mráz, to byl pro organizmus záběr. Nakonec jsem i toto ve zdraví přežila a radši včas z tohoto soudu zmizela. Na dalším mám štěstí, zde jsou tak ohromné kanceláře, že více jak na 20 stupňů se nevytopí, i když se o to snaží, takže já jásám a zbytek skučí, ale ať!!!Každý chvilku, tahá pilku. Samozřejmě ti zmrzlí jsou neustále nemocní a my zdraví pak za ně musíme pracovat, ale to už tak v tomto státě chodilo, chodí a chodit bude. Moje dcera až donedávna pracovala s dětmi, měla jen jednu 12letá dívku, která nebyla nemocná, jelikož byla otužilá; v základní škole ale sípala horkem. Byly tam i takové dětičky, to jest, když je venku méně jak 20 stupňů, tak vůbec nesmí vyjít ven, aby nenastydly, do školy je nabalené odvezou autem. Nabalené jsou i v létě, aby nenastydly (co kdyby zafoukal větřík), větrat se v místnostech nesmí, zase by nastydly (může za to průvan). Pravdou je, že právě tyto dětičky mají tak 6 x do roka antibiotika a přibližně každý měsíc jsou ze školy 10 dní doma, jsou nastydlé. A po každém dalším nastydnutí jejich "moudré" maminky a babičky přidají další vrstvu punčocháčů, svetrů, kabátů a čepic navrch proti nastydnutí a tak to jde pořád dokola. Obávám se, že nebýt těch úžasných antibiotik a různých dalších léků, tak by u nás úmrtnost těchto dětiček tak stoupla, že by se matinky jenom divily, prostě by jim ty jejich "neduživky" nepřežily. Ale tohle ony také nikdy nepochopí. Možná by jim pomohlo, kdyby si přečetly alespoň jeden díl "Káji Maříka". Jak ten dokázal vyléčit věčně nemocnou a zmrzlou Zdeňu, která byla už na umření, třeba by jim něco došlo.
Uvědomují si tyto "matinky" jak těmi antibiotiky ničí zdraví svých dětí? Co takhle radši prevence než antibiotika? Tady ale také špatně funguje zdravotnická osvěta (i když dnes, kdo má mozek, si informace najde), ale možná, že i za tímhle stojí farmaceutické i jiné koncerny. Když budeme všichni otužilí, spotřebujeme méně tepla v domácnostech, budeme méně platit a hlavně nebudeme potřebovat tolik léků a antibiotik, a to se koncernům sníží zisky (to by byla škoda). Bude tedy lépe když zůstane vše při starém, ať se mají výrobny léčiv dobře a bohatnou na naší společné blbosti!!!Konečně už někdo přišel na to, že teplota v mnohých místnostech 28 stupňů i více je vražedná. V takovýhle místnostech vychovávají děti od narození a ještě je nabalují, aby nenastydly. Je zvláštní, že moje dcera i můj synovec, kteří trávili život v místnostech vytopených na nejvíce 20 stupňů a v krátkých rukávech a šortkách a v noci při 17 stupních, tak byli výjimkami co se týče nemocnosti. Žádný z nich neznal chřipku, virózu ani angínu, kašel, rýmu vyjímečně. Ošetřovačku jsem měla pouze na plané neštovice a příušnice. V práci jsem byla za exota, jaktože mám tak zdravé dítě, dcera se narodila v roce 1974, tedy v hluboké totalitě, už tenkrát byly děti věsměs neustále nemocné. Už od mala jsem jí otužovala i tím sprchováním, oblékala o hodně méně než byly nabalené ostatní dětičky. Ovšem dnes v důsledku této výchovy trpíme obě úděsných způsobem. Ve většině zaměstnání se přetápí, úřady přetopené, školy a školky přetopené, na poště jsem do deseti vteřin na kolaps vedrem, takže na co se otužovat? Jedině tedy pro vlastní utrpení. V tomto státě dříve jak za 50 let nikomu nedojde, aby se s tím přetápěním udělal rázný konec. V minulém zaměstnání, na jednom z pražských soudů, bylo v kancelářích v zimě i 28 stupňů, všichni si libovali, chodili v tlustých rolácích, celý den v kozačkách a byli spokojení. Já jsem umírala celou zimu v lehkém oblečení a abych neomdlela vedrem, fičely na mne ještě dva ventilátory. A paradoxně, jak jsem celý život nebyla nemocná, tak tady to vypadalo, že konečně začnu čerpat nemocenskou. Samozřejmě na tomto soudu byla nadstandardní (ale spíše normální česká) nemocnost. Rozžhavená do ruda a do běla vyjít na mráz, to byl pro organizmus záběr. Nakonec jsem i toto ve zdraví přežila a radši včas z tohoto soudu zmizela. Na dalším mám štěstí, zde jsou tak ohromné kanceláře, že více jak na 20 stupňů se nevytopí, i když se o to snaží, takže já jásám a zbytek skučí, ale ať!!!Každý chvilku, tahá pilku. Samozřejmě ti zmrzlí jsou neustále nemocní a my zdraví pak za ně musíme pracovat, ale to už tak v tomto státě chodilo, chodí a chodit bude. Moje dcera až donedávna pracovala s dětmi, měla jen jednu 12letá dívku, která nebyla nemocná, jelikož byla otužilá; v základní škole ale sípala horkem. Byly tam i takové dětičky, to jest, když je venku méně jak 20 stupňů, tak vůbec nesmí vyjít ven, aby nenastydly, do školy je nabalené odvezou autem. Nabalené jsou i v létě, aby nenastydly (co kdyby zafoukal větřík), větrat se v místnostech nesmí, zase by nastydly (může za to průvan). Pravdou je, že právě tyto dětičky mají tak 6 x do roka antibiotika a přibližně každý měsíc jsou ze školy 10 dní doma, jsou nastydlé. A po každém dalším nastydnutí jejich "moudré" maminky a babičky přidají další vrstvu punčocháčů, svetrů, kabátů a čepic navrch proti nastydnutí a tak to jde pořád dokola. Obávám se, že nebýt těch úžasných antibiotik a různých dalších léků, tak by u nás úmrtnost těchto dětiček tak stoupla, že by se matinky jenom divily, prostě by jim ty jejich "neduživky" nepřežily. Ale tohle ony také nikdy nepochopí. Možná by jim pomohlo, kdyby si přečetly alespoň jeden díl "Káji Maříka". Jak ten dokázal vyléčit věčně nemocnou a zmrzlou Zdeňu, která byla už na umření, třeba by jim něco došlo.
Uvědomují si tyto "matinky" jak těmi antibiotiky ničí zdraví svých dětí? Co takhle radši prevence než antibiotika? Tady ale také špatně funguje zdravotnická osvěta (i když dnes, kdo má mozek, si informace najde), ale možná, že i za tímhle stojí farmaceutické i jiné koncerny. Když budeme všichni otužilí, spotřebujeme méně tepla v domácnostech, budeme méně platit a hlavně nebudeme potřebovat tolik léků a antibiotik, a to se koncernům sníží zisky (to by byla škoda). Bude tedy lépe když zůstane vše při starém, ať se mají výrobny léčiv dobře a bohatnou na naší společné blbosti!!!Konečně už někdo přišel na to, že teplota v mnohých místnostech 28 stupňů i více je vražedná. V takovýhle místnostech vychovávají děti od narození a ještě je nabalují, aby nenastydly. Je zvláštní, že moje dcera i můj synovec, kteří trávili život v místnostech vytopených na nejvíce 20 stupňů a v krátkých rukávech a šortkách a v noci při 17 stupních, tak byli výjimkami co se týče nemocnosti. Žádný z nich neznal chřipku, virózu ani angínu, kašel, rýmu vyjímečně. Ošetřovačku jsem měla pouze na plané neštovice a příušnice. V práci jsem byla za exota, jaktože mám tak zdravé dítě, dcera se narodila v roce 1974, tedy v hluboké totalitě, už tenkrát byly děti věsměs neustále nemocné. Už od mala jsem jí otužovala i tím sprchováním, oblékala o hodně méně než byly nabalené ostatní dětičky. Ovšem dnes v důsledku této výchovy trpíme obě úděsných způsobem. Ve většině zaměstnání se přetápí, úřady přetopené, školy a školky přetopené, na poště jsem do deseti vteřin na kolaps vedrem, takže na co se otužovat? Jedině tedy pro vlastní utrpení. V tomto státě dříve jak za 50 let nikomu nedojde, aby se s tím přetápěním udělal rázný konec. V minulém zaměstnání, na jednom z pražských soudů, bylo v kancelářích v zimě i 28 stupňů, všichni si libovali, chodili v tlustých rolácích, celý den v kozačkách a byli spokojení. Já jsem umírala celou zimu v lehkém oblečení a abych neomdlela vedrem, fičely na mne ještě dva ventilátory. A paradoxně, jak jsem celý život nebyla nemocná, tak tady to vypadalo, že konečně začnu čerpat nemocenskou. Samozřejmě na tomto soudu byla nadstandardní (ale spíše normální česká) nemocnost. Rozžhavená do ruda a do běla vyjít na mráz, to byl pro organizmus záběr. Nakonec jsem i toto ve zdraví přežila a radši včas z tohoto soudu zmizela. Na dalším mám štěstí, zde jsou tak ohromné kanceláře, že více jak na 20 stupňů se nevytopí, i když se o to snaží, takže já jásám a zbytek skučí, ale ať!!!Každý chvilku, tahá pilku. Samozřejmě ti zmrzlí jsou neustále nemocní a my zdraví pak za ně musíme pracovat, ale to už tak v tomto státě chodilo, chodí a chodit bude. Moje dcera až donedávna pracovala s dětmi, měla jen jednu 12letá dívku, která nebyla nemocná, jelikož byla otužilá; v základní škole ale sípala horkem. Byly tam i takové dětičky, to jest, když je venku méně jak 20 stupňů, tak vůbec nesmí vyjít ven, aby nenastydly, do školy je nabalené odvezou autem. Nabalené jsou i v létě, aby nenastydly (co kdyby zafoukal větřík), větrat se v místnostech nesmí, zase by nastydly (může za to průvan). Pravdou je, že právě tyto dětičky mají tak 6 x do roka antibiotika a přibližně každý měsíc jsou ze školy 10 dní doma, jsou nastydlé. A po každém dalším nastydnutí jejich "moudré" maminky a babičky přidají další vrstvu punčocháčů, svetrů, kabátů a čepic navrch proti nastydnutí a tak to jde pořád dokola. Obávám se, že nebýt těch úžasných antibiotik a různých dalších léků, tak by u nás úmrtnost těchto dětiček tak stoupla, že by se matinky jenom divily, prostě by jim ty jejich "neduživky" nepřežily. Ale tohle ony také nikdy nepochopí. Možná by jim pomohlo, kdyby si přečetly alespoň jeden díl "Káji Maříka". Jak ten dokázal vyléčit věčně nemocnou a zmrzlou Zdeňu, která byla už na umření, třeba by jim něco došlo.
Uvědomují si tyto "matinky" jak těmi antibiotiky ničí zdraví svých dětí? Co takhle radši prevence než antibiotika? Tady ale také špatně funguje zdravotnická osvěta (i když dnes, kdo má mozek, si informace najde), ale možná, že i za tímhle stojí farmaceutické i jiné koncerny. Když budeme všichni otužilí, spotřebujeme méně tepla v domácnostech, budeme méně platit a hlavně nebudeme potřebovat tolik léků a antibiotik, a to se koncernům sníží zisky (to by byla škoda). Bude tedy lépe když zůstane vše při starém, ať se mají výrobny léčiv dobře a bohatnou na naší společné blbosti!!!Konečně už někdo přišel na to, že teplota v mnohých místnostech 28 stupňů i více je vražedná. V takovýhle místnostech vychovávají děti od narození a ještě je nabalují, aby nenastydly. Je zvláštní, že moje dcera i můj synovec, kteří trávili život v místnostech vytopených na nejvíce 20 stupňů a v krátkých rukávech a šortkách a v noci při 17 stupních, tak byli výjimkami co se týče nemocnosti. Žádný z nich neznal chřipku, virózu ani angínu, kašel, rýmu vyjímečně. Ošetřovačku jsem měla pouze na plané neštovice a příušnice. V práci jsem byla za exota, jaktože mám tak zdravé dítě, dcera se narodila v roce 1974, tedy v hluboké totalitě, už tenkrát byly děti věsměs neustále nemocné. Už od mala jsem jí otužovala i tím sprchováním, oblékala o hodně méně než byly nabalené ostatní dětičky. Ovšem dnes v důsledku této výchovy trpíme obě úděsných způsobem. Ve většině zaměstnání se přetápí, úřady přetopené, školy a školky přetopené, na poště jsem do deseti vteřin na kolaps vedrem, takže na co se otužovat? Jedině tedy pro vlastní utrpení. V tomto státě dříve jak za 50 let nikomu nedojde, aby se s tím přetápěním udělal rázný konec. V minulém zaměstnání, na jednom z pražských soudů, bylo v kancelářích v zimě i 28 stupňů, všichni si libovali, chodili v tlustých rolácích, celý den v kozačkách a byli spokojení. Já jsem umírala celou zimu v lehkém oblečení a abych neomdlela vedrem, fičely na mne ještě dva ventilátory. A paradoxně, jak jsem celý život nebyla nemocná, tak tady to vypadalo, že konečně začnu čerpat nemocenskou. Samozřejmě na tomto soudu byla nadstandardní (ale spíše normální česká) nemocnost. Rozžhavená do ruda a do běla vyjít na mráz, to byl pro organizmus záběr. Nakonec jsem i toto ve zdraví přežila a radši včas z tohoto soudu zmizela. Na dalším mám štěstí, zde jsou tak ohromné kanceláře, že více jak na 20 stupňů se nevytopí, i když se o to snaží, takže já jásám a zbytek skučí, ale ať!!!Každý chvilku, tahá pilku. Samozřejmě ti zmrzlí jsou neustále nemocní a my zdraví pak za ně musíme pracovat, ale to už tak v tomto státě chodilo, chodí a chodit bude. Moje dcera až donedávna pracovala s dětmi, měla jen jednu 12letá dívku, která nebyla nemocná, jelikož byla otužilá; v základní škole ale sípala horkem. Byly tam i takové dětičky, to jest, když je venku méně jak 20 stupňů, tak vůbec nesmí vyjít ven, aby nenastydly, do školy je nabalené odvezou autem. Nabalené jsou i v létě, aby nenastydly (co kdyby zafoukal větřík), větrat se v místnostech nesmí, zase by nastydly (může za to průvan). Pravdou je, že právě tyto dětičky mají tak 6 x do roka antibiotika a přibližně každý měsíc jsou ze školy 10 dní doma, jsou nastydlé. A po každém dalším nastydnutí jejich "moudré" maminky a babičky přidají další vrstvu punčocháčů, svetrů, kabátů a čepic navrch proti nastydnutí a tak to jde pořád dokola. Obávám se, že nebýt těch úžasných antibiotik a různých dalších léků, tak by u nás úmrtnost těchto dětiček tak stoupla, že by se matinky jenom divily, prostě by jim ty jejich "neduživky" nepřežily. Ale tohle ony také nikdy nepochopí. Možná by jim pomohlo, kdyby si přečetly alespoň jeden díl "Káji Maříka". Jak ten dokázal vyléčit věčně nemocnou a zmrzlou Zdeňu, která byla už na umření, třeba by jim něco došlo.
Uvědomují si tyto "matinky" jak těmi antibiotiky ničí zdraví svých dětí? Co takhle radši prevence než antibiotika? Tady ale také špatně funguje zdravotnická osvěta (i když dnes, kdo má mozek, si informace najde), ale možná, že i za tímhle stojí farmaceutické i jiné koncerny. Když budeme všichni otužilí, spotřebujeme méně tepla v domácnostech, budeme méně platit a hlavně nebudeme potřebovat tolik léků a antibiotik, a to se koncernům sníží zisky (to by byla škoda). Bude tedy lépe když zůstane vše při starém, ať se mají výrobny léčiv dobře a bohatnou na naší společné blbosti!!!Konečně už někdo přišel na to, že teplota v mnohých místnostech 28 stupňů i více je vražedná. V takovýhle místnostech vychovávají děti od narození a ještě je nabalují, aby nenastydly. Je zvláštní, že moje dcera i můj synovec, kteří trávili život v místnostech vytopených na nejvíce 20 stupňů a v krátkých rukávech a šortkách a v noci při 17 stupních, tak byli výjimkami co se týče nemocnosti. Žádný z nich neznal chřipku, virózu ani angínu, kašel, rýmu vyjímečně. Ošetřovačku jsem měla pouze na plané neštovice a příušnice. V práci jsem byla za exota, jaktože mám tak zdravé dítě, dcera se narodila v roce 1974, tedy v hluboké totalitě, už tenkrát byly děti věsměs neustále nemocné. Už od mala jsem jí otužovala i tím sprchováním, oblékala o hodně méně než byly nabalené ostatní dětičky. Ovšem dnes v důsledku této výchovy trpíme obě úděsných způsobem. Ve většině zaměstnání se přetápí, úřady přetopené, školy a školky přetopené, na poště jsem do deseti vteřin na kolaps vedrem, takže na co se otužovat? Jedině tedy pro vlastní utrpení. V tomto státě dříve jak za 50 let nikomu nedojde, aby se s tím přetápěním udělal rázný konec. V minulém zaměstnání, na jednom z pražských soudů, bylo v kancelářích v zimě i 28 stupňů, všichni si libovali, chodili v tlustých rolácích, celý den v kozačkách a byli spokojení. Já jsem umírala celou zimu v lehkém oblečení a abych neomdlela vedrem, fičely na mne ještě dva ventilátory. A paradoxně, jak jsem celý život nebyla nemocná, tak tady to vypadalo, že konečně začnu čerpat nemocenskou. Samozřejmě na tomto soudu byla nadstandardní (ale spíše normální česká) nemocnost. Rozžhavená do ruda a do běla vyjít na mráz, to byl pro organizmus záběr. Nakonec jsem i toto ve zdraví přežila a radši včas z tohoto soudu zmizela. Na dalším mám štěstí, zde jsou tak ohromné kanceláře, že více jak na 20 stupňů se nevytopí, i když se o to snaží, takže já jásám a zbytek skučí, ale ať!!!Každý chvilku, tahá pilku. Samozřejmě ti zmrzlí jsou neustále nemocní a my zdraví pak za ně musíme pracovat, ale to už tak v tomto státě chodilo, chodí a chodit bude. Moje dcera až donedávna pracovala s dětmi, měla jen jednu 12letá dívku, která nebyla nemocná, jelikož byla otužilá; v základní škole ale sípala horkem. Byly tam i takové dětičky, to jest, když je venku méně jak 20 stupňů, tak vůbec nesmí vyjít ven, aby nenastydly, do školy je nabalené odvezou autem. Nabalené jsou i v létě, aby nenastydly (co kdyby zafoukal větřík), větrat se v místnostech nesmí, zase by nastydly (může za to průvan). Pravdou je, že právě tyto dětičky mají tak 6 x do roka antibiotika a přibližně každý měsíc jsou ze školy 10 dní doma, jsou nastydlé. A po každém dalším nastydnutí jejich "moudré" maminky a babičky přidají další vrstvu punčocháčů, svetrů, kabátů a čepic navrch proti nastydnutí a tak to jde pořád dokola. Obávám se, že nebýt těch úžasných antibiotik a různých dalších léků, tak by u nás úmrtnost těchto dětiček tak stoupla, že by se matinky jenom divily, prostě by jim ty jejich "neduživky" nepřežily. Ale tohle ony také nikdy nepochopí. Možná by jim pomohlo, kdyby si přečetly alespoň jeden díl "Káji Maříka". Jak ten dokázal vyléčit věčně nemocnou a zmrzlou Zdeňu, která byla už na umření, třeba by jim něco došlo.
Uvědomují si tyto "matinky" jak těmi antibiotiky ničí zdraví svých dětí? Co takhle radši prevence než antibiotika? Tady ale také špatně funguje zdravotnická osvěta (i když dnes, kdo má mozek, si informace najde), ale možná, že i za tímhle stojí farmaceutické i jiné koncerny. Když budeme všichni otužilí, spotřebujeme méně tepla v domácnostech, budeme méně platit a hlavně nebudeme potřebovat tolik léků a antibiotik, a to se koncernům sníží zisky (to by byla škoda). Bude tedy lépe když zůstane vše při starém, ať se mají výrobny léčiv dobře a bohatnou na naší společné blbosti!!!Konečně už někdo přišel na to, že teplota v mnohých místnostech 28 stupňů i více je vražedná. V takovýhle místnostech vychovávají děti od narození a ještě je nabalují, aby nenastydly. Je zvláštní, že moje dcera i můj synovec, kteří trávili život v místnostech vytopených na nejvíce 20 stupňů a v krátkých rukávech a šortkách a v noci při 17 stupních, tak byli výjimkami co se týče nemocnosti. Žádný z nich neznal chřipku, virózu ani angínu, kašel, rýmu vyjímečně. Ošetřovačku jsem měla pouze na plané neštovice a příušnice. V práci jsem byla za exota, jaktože mám tak zdravé dítě, dcera se narodila v roce 1974, tedy v hluboké totalitě, už tenkrát byly děti věsměs neustále nemocné. Už od mala jsem jí otužovala i tím sprchováním, oblékala o hodně méně než byly nabalené ostatní dětičky. Ovšem dnes v důsledku této výchovy trpíme obě úděsných způsobem. Ve většině zaměstnání se přetápí, úřady přetopené, školy a školky přetopené, na poště jsem do deseti vteřin na kolaps vedrem, takže na co se otužovat? Jedině tedy pro vlastní utrpení. V tomto státě dříve jak za 50 let nikomu nedojde, aby se s tím přetápěním udělal rázný konec. V minulém zaměstnání, na jednom z pražských soudů, bylo v kancelářích v zimě i 28 stupňů, všichni si libovali, chodili v tlustých rolácích, celý den v kozačkách a byli spokojení. Já jsem umírala celou zimu v lehkém oblečení a abych neomdlela vedrem, fičely na mne ještě dva ventilátory. A paradoxně, jak jsem celý život nebyla nemocná, tak tady to vypadalo, že konečně začnu čerpat nemocenskou. Samozřejmě na tomto soudu byla nadstandardní (ale spíše normální česká) nemocnost. Rozžhavená do ruda a do běla vyjít na mráz, to byl pro organizmus záběr. Nakonec jsem i toto ve zdraví přežila a radši včas z tohoto soudu zmizela. Na dalším mám štěstí, zde jsou tak ohromné kanceláře, že více jak na 20 stupňů se nevytopí, i když se o to snaží, takže já jásám a zbytek skučí, ale ať!!!Každý chvilku, tahá pilku. Samozřejmě ti zmrzlí jsou neustále nemocní a my zdraví pak za ně musíme pracovat, ale to už tak v tomto státě chodilo, chodí a chodit bude. Moje dcera až donedávna pracovala s dětmi, měla jen jednu 12letá dívku, která nebyla nemocná, jelikož byla otužilá; v základní škole ale sípala horkem. Byly tam i takové dětičky, to jest, když je venku méně jak 20 stupňů, tak vůbec nesmí vyjít ven, aby nenastydly, do školy je nabalené odvezou autem. Nabalené jsou i v létě, aby nenastydly (co kdyby zafoukal větřík), větrat se v místnostech nesmí, zase by nastydly (může za to průvan). Pravdou je, že právě tyto dětičky mají tak 6 x do roka antibiotika a přibližně každý měsíc jsou ze školy 10 dní doma, jsou nastydlé. A po každém dalším nastydnutí jejich "moudré" maminky a babičky přidají další vrstvu punčocháčů, svetrů, kabátů a čepic navrch proti nastydnutí a tak to jde pořád dokola. Obávám se, že nebýt těch úžasných antibiotik a různých dalších léků, tak by u nás úmrtnost těchto dětiček tak stoupla, že by se matinky jenom divily, prostě by jim ty jejich "neduživky" nepřežily. Ale tohle ony také nikdy nepochopí. Možná by jim pomohlo, kdyby si přečetly alespoň jeden díl "Káji Maříka". Jak ten dokázal vyléčit věčně nemocnou a zmrzlou Zdeňu, která byla už na umření, třeba by jim něco došlo.
Uvědomují si tyto "matinky" jak těmi antibiotiky ničí zdraví svých dětí? Co takhle radši prevence než antibiotika? Tady ale také špatně funguje zdravotnická osvěta (i když dnes, kdo má mozek, si informace najde), ale možná, že i za tímhle stojí farmaceutické i jiné koncerny. Když budeme všichni otužilí, spotřebujeme méně tepla v domácnostech, budeme méně platit a hlavně nebudeme potřebovat tolik léků a antibiotik, a to se koncernům sníží zisky (to by byla škoda). Bude tedy lépe když zůstane vše při starém, ať se mají výrobny léčiv dobře a bohatnou na naší společné blbosti!!!Konečně už někdo přišel na to, že teplota v mnohých místnostech 28 stupňů i více je vražedná. V takovýhle místnostech vychovávají děti od narození a ještě je nabalují, aby nenastydly. Je zvláštní, že moje dcera i můj synovec, kteří trávili život v místnostech vytopených na nejvíce 20 stupňů a v krátkých rukávech a šortkách a v noci při 17 stupních, tak byli výjimkami co se týče nemocnosti. Žádný z nich neznal chřipku, virózu ani angínu, kašel, rýmu vyjímečně. Ošetřovačku jsem měla pouze na plané neštovice a příušnice. V práci jsem byla za exota, jaktože mám tak zdravé dítě, dcera se narodila v roce 1974, tedy v hluboké totalitě, už tenkrát byly děti věsměs neustále nemocné. Už od mala jsem jí otužovala i tím sprchováním, oblékala o hodně méně než byly nabalené ostatní dětičky. Ovšem dnes v důsledku této výchovy trpíme obě úděsných způsobem. Ve většině zaměstnání se přetápí, úřady přetopené, školy a školky přetopené, na poště jsem do deseti vteřin na kolaps vedrem, takže na co se otužovat? Jedině tedy pro vlastní utrpení. V tomto státě dříve jak za 50 let nikomu nedojde, aby se s tím přetápěním udělal rázný konec. V minulém zaměstnání, na jednom z pražských soudů, bylo v kancelářích v zimě i 28 stupňů, všichni si libovali, chodili v tlustých rolácích, celý den v kozačkách a byli spokojení. Já jsem umírala celou zimu v lehkém oblečení a abych neomdlela vedrem, fičely na mne ještě dva ventilátory. A paradoxně, jak jsem celý život nebyla nemocná, tak tady to vypadalo, že konečně začnu čerpat nemocenskou. Samozřejmě na tomto soudu byla nadstandardní (ale spíše normální česká) nemocnost. Rozžhavená do ruda a do běla vyjít na mráz, to byl pro organizmus záběr. Nakonec jsem i toto ve zdraví přežila a radši včas z tohoto soudu zmizela. Na dalším mám štěstí, zde jsou tak ohromné kanceláře, že více jak na 20 stupňů se nevytopí, i když se o to snaží, takže já jásám a zbytek skučí, ale ať!!!Každý chvilku, tahá pilku. Samozřejmě ti zmrzlí jsou neustále nemocní a my zdraví pak za ně musíme pracovat, ale to už tak v tomto státě chodilo, chodí a chodit bude. Moje dcera až donedávna pracovala s dětmi, měla jen jednu 12letá dívku, která nebyla nemocná, jelikož byla otužilá; v základní škole ale sípala horkem. Byly tam i takové dětičky, to jest, když je venku méně jak 20 stupňů, tak vůbec nesmí vyjít ven, aby nenastydly, do školy je nabalené odvezou autem. Nabalené jsou i v létě, aby nenastydly (co kdyby zafoukal větřík), větrat se v místnostech nesmí, zase by nastydly (může za to průvan). Pravdou je, že právě tyto dětičky mají tak 6 x do roka antibiotika a přibližně každý měsíc jsou ze školy 10 dní doma, jsou nastydlé. A po každém dalším nastydnutí jejich "moudré" maminky a babičky přidají další vrstvu punčocháčů, svetrů, kabátů a čepic navrch proti nastydnutí a tak to jde pořád dokola. Obávám se, že nebýt těch úžasných antibiotik a různých dalších léků, tak by u nás úmrtnost těchto dětiček tak stoupla, že by se matinky jenom divily, prostě by jim ty jejich "neduživky" nepřežily. Ale tohle ony také nikdy nepochopí. Možná by jim pomohlo, kdyby si přečetly alespoň jeden díl "Káji Maříka". Jak ten dokázal vyléčit věčně nemocnou a zmrzlou Zdeňu, která byla už na umření, třeba by jim něco došlo.
Uvědomují si tyto "matinky" jak těmi antibiotiky ničí zdraví svých dětí? Co takhle radši prevence než antibiotika? Tady ale také špatně funguje zdravotnická osvěta (i když dnes, kdo má mozek, si informace najde), ale možná, že i za tímhle stojí farmaceutické i jiné koncerny. Když budeme všichni otužilí, spotřebujeme méně tepla v domácnostech, budeme méně platit a hlavně nebudeme potřebovat tolik léků a antibiotik, a to se koncernům sníží zisky (to by byla škoda). Bude tedy lépe když zůstane vše při starém, ať se mají výrobny léčiv dobře a bohatnou na naší společné blbosti!!!Konečně už někdo přišel na to, že teplota v mnohých místnostech 28 stupňů i více je vražedná. V takovýhle místnostech vychovávají děti od narození a ještě je nabalují, aby nenastydly. Je zvláštní, že moje dcera i můj synovec, kteří trávili život v místnostech vytopených na nejvíce 20 stupňů a v krátkých rukávech a šortkách a v noci při 17 stupních, tak byli výjimkami co se týče nemocnosti. Žádný z nich neznal chřipku, virózu ani angínu, kašel, rýmu vyjímečně. Ošetřovačku jsem měla pouze na plané neštovice a příušnice. V práci jsem byla za exota, jaktože mám tak zdravé dítě, dcera se narodila v roce 1974, tedy v hluboké totalitě, už tenkrát byly děti věsměs neustále nemocné. Už od mala jsem jí otužovala i tím sprchováním, oblékala o hodně méně než byly nabalené ostatní dětičky. Ovšem dnes v důsledku této výchovy trpíme obě úděsných způsobem. Ve většině zaměstnání se přetápí, úřady přetopené, školy a školky přetopené, na poště jsem do deseti vteřin na kolaps vedrem, takže na co se otužovat? Jedině tedy pro vlastní utrpení. V tomto státě dříve jak za 50 let nikomu nedojde, aby se s tím přetápěním udělal rázný konec. V minulém zaměstnání, na jednom z pražských soudů, bylo v kancelářích v zimě i 28 stupňů, všichni si libovali, chodili v tlustých rolácích, celý den v kozačkách a byli spokojení. Já jsem umírala celou zimu v lehkém oblečení a abych neomdlela vedrem, fičely na mne ještě dva ventilátory. A paradoxně, jak jsem celý život nebyla nemocná, tak tady to vypadalo, že konečně začnu čerpat nemocenskou. Samozřejmě na tomto soudu byla nadstandardní (ale spíše normální česká) nemocnost. Rozžhavená do ruda a do běla vyjít na mráz, to byl pro organizmus záběr. Nakonec jsem i toto ve zdraví přežila a radši včas z tohoto soudu zmizela. Na dalším mám štěstí, zde jsou tak ohromné kanceláře, že více jak na 20 stupňů se nevytopí, i když se o to snaží, takže já jásám a zbytek skučí, ale ať!!!Každý chvilku, tahá pilku. Samozřejmě ti zmrzlí jsou neustále nemocní a my zdraví pak za ně musíme pracovat, ale to už tak v tomto státě chodilo, chodí a chodit bude. Moje dcera až donedávna pracovala s dětmi, měla jen jednu 12letá dívku, která nebyla nemocná, jelikož byla otužilá; v základní škole ale sípala horkem. Byly tam i takové dětičky, to jest, když je venku méně jak 20 stupňů, tak vůbec nesmí vyjít ven, aby nenastydly, do školy je nabalené odvezou autem. Nabalené jsou i v létě, aby nenastydly (co kdyby zafoukal větřík), větrat se v místnostech nesmí, zase by nastydly (může za to průvan). Pravdou je, že právě tyto dětičky mají tak 6 x do roka antibiotika a přibližně každý měsíc jsou ze školy 10 dní doma, jsou nastydlé. A po každém dalším nastydnutí jejich "moudré" maminky a babičky přidají další vrstvu punčocháčů, svetrů, kabátů a čepic navrch proti nastydnutí a tak to jde pořád dokola. Obávám se, že nebýt těch úžasných antibiotik a různých dalších léků, tak by u nás úmrtnost těchto dětiček tak stoupla, že by se matinky jenom divily, prostě by jim ty jejich "neduživky" nepřežily. Ale tohle ony také nikdy nepochopí. Možná by jim pomohlo, kdyby si přečetly alespoň jeden díl "Káji Maříka". Jak ten dokázal vyléčit věčně nemocnou a zmrzlou Zdeňu, která byla už na umření, třeba by jim něco došlo.
Uvědomují si tyto "matinky" jak těmi antibiotiky ničí zdraví svých dětí? Co takhle radši prevence než antibiotika? Tady ale také špatně funguje zdravotnická osvěta (i když dnes, kdo má mozek, si informace najde), ale možná, že i za tímhle stojí farmaceutické i jiné koncerny. Když budeme všichni otužilí, spotřebujeme méně tepla v domácnostech, budeme méně platit a hlavně nebudeme potřebovat tolik léků a antibiotik, a to se koncernům sníží zisky (to by byla škoda). Bude tedy lépe když zůstane vše při starém, ať se mají výrobny léčiv dobře a bohatnou na naší společné blbosti!!!Konečně už někdo přišel na to, že teplota v mnohých místnostech 28 stupňů i více je vražedná. V takovýhle místnostech vychovávají děti od narození a ještě je nabalují, aby nenastydly. Je zvláštní, že moje dcera i můj synovec, kteří trávili život v místnostech vytopených na nejvíce 20 stupňů a v krátkých rukávech a šortkách a v noci při 17 stupních, tak byli výjimkami co se týče nemocnosti. Žádný z nich neznal chřipku, virózu ani angínu, kašel, rýmu vyjímečně. Ošetřovačku jsem měla pouze na plané neštovice a příušnice. V práci jsem byla za exota, jaktože mám tak zdravé dítě, dcera se narodila v roce 1974, tedy v hluboké totalitě, už tenkrát byly děti věsměs neustále nemocné. Už od mala jsem jí otužovala i tím sprchováním, oblékala o hodně méně než byly nabalené ostatní dětičky. Ovšem dnes v důsledku této výchovy trpíme obě úděsných způsobem. Ve většině zaměstnání se přetápí, úřady přetopené, školy a školky přetopené, na poště jsem do deseti vteřin na kolaps vedrem, takže na co se otužovat? Jedině tedy pro vlastní utrpení. V tomto státě dříve jak za 50 let nikomu nedojde, aby se s tím přetápěním udělal rázný konec. V minulém zaměstnání, na jednom z pražských soudů, bylo v kancelářích v zimě i 28 stupňů, všichni si libovali, chodili v tlustých rolácích, celý den v kozačkách a byli spokojení. Já jsem umírala celou zimu v lehkém oblečení a abych neomdlela vedrem, fičely na mne ještě dva ventilátory. A paradoxně, jak jsem celý život nebyla nemocná, tak tady to vypadalo, že konečně začnu čerpat nemocenskou. Samozřejmě na tomto soudu byla nadstandardní (ale spíše normální česká) nemocnost. Rozžhavená do ruda a do běla vyjít na mráz, to byl pro organizmus záběr. Nakonec jsem i toto ve zdraví přežila a radši včas z tohoto soudu zmizela. Na dalším mám štěstí, zde jsou tak ohromné kanceláře, že více jak na 20 stupňů se nevytopí, i když se o to snaží, takže já jásám a zbytek skučí, ale ať!!!Každý chvilku, tahá pilku. Samozřejmě ti zmrzlí jsou neustále nemocní a my zdraví pak za ně musíme pracovat, ale to už tak v tomto státě chodilo, chodí a chodit bude. Moje dcera až donedávna pracovala s dětmi, měla jen jednu 12letá dívku, která nebyla nemocná, jelikož byla otužilá; v základní škole ale sípala horkem. Byly tam i takové dětičky, to jest, když je venku méně jak 20 stupňů, tak vůbec nesmí vyjít ven, aby nenastydly, do školy je nabalené odvezou autem. Nabalené jsou i v létě, aby nenastydly (co kdyby zafoukal větřík), větrat se v místnostech nesmí, zase by nastydly (může za to průvan). Pravdou je, že právě tyto dětičky mají tak 6 x do roka antibiotika a přibližně každý měsíc jsou ze školy 10 dní doma, jsou nastydlé. A po každém dalším nastydnutí jejich "moudré" maminky a babičky přidají další vrstvu punčocháčů, svetrů, kabátů a čepic navrch proti nastydnutí a tak to jde pořád dokola. Obávám se, že nebýt těch úžasných antibiotik a různých dalších léků, tak by u nás úmrtnost těchto dětiček tak stoupla, že by se matinky jenom divily, prostě by jim ty jejich "neduživky" nepřežily. Ale tohle ony také nikdy nepochopí. Možná by jim pomohlo, kdyby si přečetly alespoň jeden díl "Káji Maříka". Jak ten dokázal vyléčit věčně nemocnou a zmrzlou Zdeňu, která byla už na umření, třeba by jim něco došlo.
Uvědomují si tyto "matinky" jak těmi antibiotiky ničí zdraví svých dětí? Co takhle radši prevence než antibiotika? Tady ale také špatně funguje zdravotnická osvěta (i když dnes, kdo má mozek, si informace najde), ale možná, že i za tímhle stojí farmaceutické i jiné koncerny. Když budeme všichni otužilí, spotřebujeme méně tepla v domácnostech, budeme méně platit a hlavně nebudeme potřebovat tolik léků a antibiotik, a to se koncernům sníží zisky (to by byla škoda). Bude tedy lépe když zůstane vše při starém, ať se mají výrobny léčiv dobře a bohatnou na naší společné blbosti!!!Konečně už někdo přišel na to, že teplota v mnohých místnostech 28 stupňů i více je vražedná. V takovýhle místnostech vychovávají děti od narození a ještě je nabalují, aby nenastydly. Je zvláštní, že moje dcera i můj synovec, kteří trávili život v místnostech vytopených na nejvíce 20 stupňů a v krátkých rukávech a šortkách a v noci při 17 stupních, tak byli výjimkami co se týče nemocnosti. Žádný z nich neznal chřipku, virózu ani angínu, kašel, rýmu vyjímečně. Ošetřovačku jsem měla pouze na plané neštovice a příušnice. V práci jsem byla za exota, jaktože mám tak zdravé dítě, dcera se narodila v roce 1974, tedy v hluboké totalitě, už tenkrát byly děti věsměs neustále nemocné. Už od mala jsem jí otužovala i tím sprchováním, oblékala o hodně méně než byly nabalené ostatní dětičky. Ovšem dnes v důsledku této výchovy trpíme obě úděsných způsobem. Ve většině zaměstnání se přetápí, úřady přetopené, školy a školky přetopené, na poště jsem do deseti vteřin na kolaps vedrem, takže na co se otužovat? Jedině tedy pro vlastní utrpení. V tomto státě dříve jak za 50 let nikomu nedojde, aby se s tím přetápěním udělal rázný konec. V minulém zaměstnání, na jednom z pražských soudů, bylo v kancelářích v zimě i 28 stupňů, všichni si libovali, chodili v tlustých rolácích, celý den v kozačkách a byli spokojení. Já jsem umírala celou zimu v lehkém oblečení a abych neomdlela vedrem, fičely na mne ještě dva ventilátory. A paradoxně, jak jsem celý život nebyla nemocná, tak tady to vypadalo, že konečně začnu čerpat nemocenskou. Samozřejmě na tomto soudu byla nadstandardní (ale spíše normální česká) nemocnost. Rozžhavená do ruda a do běla vyjít na mráz, to byl pro organizmus záběr. Nakonec jsem i toto ve zdraví přežila a radši včas z tohoto soudu zmizela. Na dalším mám štěstí, zde jsou tak ohromné kanceláře, že více jak na 20 stupňů se nevytopí, i když se o to snaží, takže já jásám a zbytek skučí, ale ať!!!Každý chvilku, tahá pilku. Samozřejmě ti zmrzlí jsou neustále nemocní a my zdraví pak za ně musíme pracovat, ale to už tak v tomto státě chodilo, chodí a chodit bude. Moje dcera až donedávna pracovala s dětmi, měla jen jednu 12letá dívku, která nebyla nemocná, jelikož byla otužilá; v základní škole ale sípala horkem. Byly tam i takové dětičky, to jest, když je venku méně jak 20 stupňů, tak vůbec nesmí vyjít ven, aby nenastydly, do školy je nabalené odvezou autem. Nabalené jsou i v létě, aby nenastydly (co kdyby zafoukal větřík), větrat se v místnostech nesmí, zase by nastydly (může za to průvan). Pravdou je, že právě tyto dětičky mají tak 6 x do roka antibiotika a přibližně každý měsíc jsou ze školy 10 dní doma, jsou nastydlé. A po každém dalším nastydnutí jejich "moudré" maminky a babičky přidají další vrstvu punčocháčů, svetrů, kabátů a čepic navrch proti nastydnutí a tak to jde pořád dokola. Obávám se, že nebýt těch úžasných antibiotik a různých dalších léků, tak by u nás úmrtnost těchto dětiček tak stoupla, že by se matinky jenom divily, prostě by jim ty jejich "neduživky" nepřežily. Ale tohle ony také nikdy nepochopí. Možná by jim pomohlo, kdyby si přečetly alespoň jeden díl "Káji Maříka". Jak ten dokázal vyléčit věčně nemocnou a zmrzlou Zdeňu, která byla už na umření, třeba by jim něco došlo.
Uvědomují si tyto "matinky" jak těmi antibiotiky ničí zdraví svých dětí? Co takhle radši prevence než antibiotika? Tady ale také špatně funguje zdravotnická osvěta (i když dnes, kdo má mozek, si informace najde), ale možná, že i za tímhle stojí farmaceutické i jiné koncerny. Když budeme všichni otužilí, spotřebujeme méně tepla v domácnostech, budeme méně platit a hlavně nebudeme potřebovat tolik léků a antibiotik, a to se koncernům sníží zisky (to by byla škoda). Bude tedy lépe když zůstane vše při starém, ať se mají výrobny léčiv dobře a bohatnou na naší společné blbosti!!!Konečně už někdo přišel na to, že teplota v mnohých místnostech 28 stupňů i více je vražedná. V takovýhle místnostech vychovávají děti od narození a ještě je nabalují, aby nenastydly. Je zvláštní, že moje dcera i můj synovec, kteří trávili život v místnostech vytopených na nejvíce 20 stupňů a v krátkých rukávech a šortkách a v noci při 17 stupních, tak byli výjimkami co se týče nemocnosti. Žádný z nich neznal chřipku, virózu ani angínu, kašel, rýmu vyjímečně. Ošetřovačku jsem měla pouze na plané neštovice a příušnice. V práci jsem byla za exota, jaktože mám tak zdravé dítě, dcera se narodila v roce 1974, tedy v hluboké totalitě, už tenkrát byly děti věsměs neustále nemocné. Už od mala jsem jí otužovala i tím sprchováním, oblékala o hodně méně než byly nabalené ostatní dětičky. Ovšem dnes v důsledku této výchovy trpíme obě úděsných způsobem. Ve většině zaměstnání se přetápí, úřady přetopené, školy a školky přetopené, na poště jsem do deseti vteřin na kolaps vedrem, takže na co se otužovat? Jedině tedy pro vlastní utrpení. V tomto státě dříve jak za 50 let nikomu nedojde, aby se s tím přetápěním udělal rázný konec. V minulém zaměstnání, na jednom z pražských soudů, bylo v kancelářích v zimě i 28 stupňů, všichni si libovali, chodili v tlustých rolácích, celý den v kozačkách a byli spokojení. Já jsem umírala celou zimu v lehkém oblečení a abych neomdlela vedrem, fičely na mne ještě dva ventilátory. A paradoxně, jak jsem celý život nebyla nemocná, tak tady to vypadalo, že konečně začnu čerpat nemocenskou. Samozřejmě na tomto soudu byla nadstandardní (ale spíše normální česká) nemocnost. Rozžhavená do ruda a do běla vyjít na mráz, to byl pro organizmus záběr. Nakonec jsem i toto ve zdraví přežila a radši včas z tohoto soudu zmizela. Na dalším mám štěstí, zde jsou tak ohromné kanceláře, že více jak na 20 stupňů se nevytopí, i když se o to snaží, takže já jásám a zbytek skučí, ale ať!!!Každý chvilku, tahá pilku. Samozřejmě ti zmrzlí jsou neustále nemocní a my zdraví pak za ně musíme pracovat, ale to už tak v tomto státě chodilo, chodí a chodit bude. Moje dcera až donedávna pracovala s dětmi, měla jen jednu 12letá dívku, která nebyla nemocná, jelikož byla otužilá; v základní škole ale sípala horkem. Byly tam i takové dětičky, to jest, když je venku méně jak 20 stupňů, tak vůbec nesmí vyjít ven, aby nenastydly, do školy je nabalené odvezou autem. Nabalené jsou i v létě, aby nenastydly (co kdyby zafoukal větřík), větrat se v místnostech nesmí, zase by nastydly (může za to průvan). Pravdou je, že právě tyto dětičky mají tak 6 x do roka antibiotika a přibližně každý měsíc jsou ze školy 10 dní doma, jsou nastydlé. A po každém dalším nastydnutí jejich "moudré" maminky a babičky přidají další vrstvu punčocháčů, svetrů, kabátů a čepic navrch proti nastydnutí a tak to jde pořád dokola. Obávám se, že nebýt těch úžasných antibiotik a různých dalších léků, tak by u nás úmrtnost těchto dětiček tak stoupla, že by se matinky jenom divily, prostě by jim ty jejich "neduživky" nepřežily. Ale tohle ony také nikdy nepochopí. Možná by jim pomohlo, kdyby si přečetly alespoň jeden díl "Káji Maříka". Jak ten dokázal vyléčit věčně nemocnou a zmrzlou Zdeňu, která byla už na umření, třeba by jim něco došlo.
Uvědomují si tyto "matinky" jak těmi antibiotiky ničí zdraví svých dětí? Co takhle radši prevence než antibiotika? Tady ale také špatně funguje zdravotnická osvěta (i když dnes, kdo má mozek, si informace najde), ale možná, že i za tímhle stojí farmaceutické i jiné koncerny. Když budeme všichni otužilí, spotřebujeme méně tepla v domácnostech, budeme méně platit a hlavně nebudeme potřebovat tolik léků a antibiotik, a to se koncernům sníží zisky (to by byla škoda). Bude tedy lépe když zůstane vše při starém, ať se mají výrobny léčiv dobře a bohatnou na naší společné blbosti!!!Konečně už někdo přišel na to, že teplota v mnohých místnostech 28 stupňů i více je vražedná. V takovýhle místnostech vychovávají děti od narození a ještě je nabalují, aby nenastydly. Je zvláštní, že moje dcera i můj synovec, kteří trávili život v místnostech vytopených na nejvíce 20 stupňů a v krátkých rukávech a šortkách a v noci při 17 stupních, tak byli výjimkami co se týče nemocnosti. Žádný z nich neznal chřipku, virózu ani angínu, kašel, rýmu vyjímečně. Ošetřovačku jsem měla pouze na plané neštovice a příušnice. V práci jsem byla za exota, jaktože mám tak zdravé dítě, dcera se narodila v roce 1974, tedy v hluboké totalitě, už tenkrát byly děti věsměs neustále nemocné. Už od mala jsem jí otužovala i tím sprchováním, oblékala o hodně méně než byly nabalené ostatní dětičky. Ovšem dnes v důsledku této výchovy trpíme obě úděsných způsobem. Ve většině zaměstnání se přetápí, úřady přetopené, školy a školky přetopené, na poště jsem do deseti vteřin na kolaps vedrem, takže na co se otužovat? Jedině tedy pro vlastní utrpení. V tomto státě dříve jak za 50 let nikomu nedojde, aby se s tím přetápěním udělal rázný konec. V minulém zaměstnání, na jednom z pražských soudů, bylo v kancelářích v zimě i 28 stupňů, všichni si libovali, chodili v tlustých rolácích, celý den v kozačkách a byli spokojení. Já jsem umírala celou zimu v lehkém oblečení a abych neomdlela vedrem, fičely na mne ještě dva ventilátory. A paradoxně, jak jsem celý život nebyla nemocná, tak tady to vypadalo, že konečně začnu čerpat nemocenskou. Samozřejmě na tomto soudu byla nadstandardní (ale spíše normální česká) nemocnost. Rozžhavená do ruda a do běla vyjít na mráz, to byl pro organizmus záběr. Nakonec jsem i toto ve zdraví přežila a radši včas z tohoto soudu zmizela. Na dalším mám štěstí, zde jsou tak ohromné kanceláře, že více jak na 20 stupňů se nevytopí, i když se o to snaží, takže já jásám a zbytek skučí, ale ať!!!Každý chvilku, tahá pilku. Samozřejmě ti zmrzlí jsou neustále nemocní a my zdraví pak za ně musíme pracovat, ale to už tak v tomto státě chodilo, chodí a chodit bude. Moje dcera až donedávna pracovala s dětmi, měla jen jednu 12letá dívku, která nebyla nemocná, jelikož byla otužilá; v základní škole ale sípala horkem. Byly tam i takové dětičky, to jest, když je venku méně jak 20 stupňů, tak vůbec nesmí vyjít ven, aby nenastydly, do školy je nabalené odvezou autem. Nabalené jsou i v létě, aby nenastydly (co kdyby zafoukal větřík), větrat se v místnostech nesmí, zase by nastydly (může za to průvan). Pravdou je, že právě tyto dětičky mají tak 6 x do roka antibiotika a přibližně každý měsíc jsou ze školy 10 dní doma, jsou nastydlé. A po každém dalším nastydnutí jejich "moudré" maminky a babičky přidají další vrstvu punčocháčů, svetrů, kabátů a čepic navrch proti nastydnutí a tak to jde pořád dokola. Obávám se, že nebýt těch úžasných antibiotik a různých dalších léků, tak by u nás úmrtnost těchto dětiček tak stoupla, že by se matinky jenom divily, prostě by jim ty jejich "neduživky" nepřežily. Ale tohle ony také nikdy nepochopí. Možná by jim pomohlo, kdyby si přečetly alespoň jeden díl "Káji Maříka". Jak ten dokázal vyléčit věčně nemocnou a zmrzlou Zdeňu, která byla už na umření, třeba by jim něco došlo.
Uvědomují si tyto "matinky" jak těmi antibiotiky ničí zdraví svých dětí? Co takhle radši prevence než antibiotika? Tady ale také špatně funguje zdravotnická osvěta (i když dnes, kdo má mozek, si informace najde), ale možná, že i za tímhle stojí farmaceutické i jiné koncerny. Když budeme všichni otužilí, spotřebujeme méně tepla v domácnostech, budeme méně platit a hlavně nebudeme potřebovat tolik léků a antibiotik, a to se koncernům sníží zisky (to by byla škoda). Bude tedy lépe když zůstane vše při starém, ať se mají výrobny léčiv dobře a bohatnou na naší společné blbosti!!!Konečně už někdo přišel na to, že teplota v mnohých místnostech 28 stupňů i více je vražedná. V takovýhle místnostech vychovávají děti od narození a ještě je nabalují, aby nenastydly. Je zvláštní, že moje dcera i můj synovec, kteří trávili život v místnostech vytopených na nejvíce 20 stupňů a v krátkých rukávech a šortkách a v noci při 17 stupních, tak byli výjimkami co se týče nemocnosti. Žádný z nich neznal chřipku, virózu ani angínu, kašel, rýmu vyjímečně. Ošetřovačku jsem měla pouze na plané neštovice a příušnice. V práci jsem byla za exota, jaktože mám tak zdravé dítě, dcera se narodila v roce 1974, tedy v hluboké totalitě, už tenkrát byly děti věsměs neustále nemocné. Už od mala jsem jí otužovala i tím sprchováním, oblékala o hodně méně než byly nabalené ostatní dětičky. Ovšem dnes v důsledku této výchovy trpíme obě úděsných způsobem. Ve většině zaměstnání se přetápí, úřady přetopené, školy a školky přetopené, na poště jsem do deseti vteřin na kolaps vedrem, takže na co se otužovat? Jedině tedy pro vlastní utrpení. V tomto státě dříve jak za 50 let nikomu nedojde, aby se s tím přetápěním udělal rázný konec. V minulém zaměstnání, na jednom z pražských soudů, bylo v kancelářích v zimě i 28 stupňů, všichni si libovali, chodili v tlustých rolácích, celý den v kozačkách a byli spokojení. Já jsem umírala celou zimu v lehkém oblečení a abych neomdlela vedrem, fičely na mne ještě dva ventilátory. A paradoxně, jak jsem celý život nebyla nemocná, tak tady to vypadalo, že konečně začnu čerpat nemocenskou. Samozřejmě na tomto soudu byla nadstandardní (ale spíše normální česká) nemocnost. Rozžhavená do ruda a do běla vyjít na mráz, to byl pro organizmus záběr. Nakonec jsem i toto ve zdraví přežila a radši včas z tohoto soudu zmizela. Na dalším mám štěstí, zde jsou tak ohromné kanceláře, že více jak na 20 stupňů se nevytopí, i když se o to snaží, takže já jásám a zbytek skučí, ale ať!!!Každý chvilku, tahá pilku. Samozřejmě ti zmrzlí jsou neustále nemocní a my zdraví pak za ně musíme pracovat, ale to už tak v tomto státě chodilo, chodí a chodit bude. Moje dcera až donedávna pracovala s dětmi, měla jen jednu 12letá dívku, která nebyla nemocná, jelikož byla otužilá; v základní škole ale sípala horkem. Byly tam i takové dětičky, to jest, když je venku méně jak 20 stupňů, tak vůbec nesmí vyjít ven, aby nenastydly, do školy je nabalené odvezou autem. Nabalené jsou i v létě, aby nenastydly (co kdyby zafoukal větřík), větrat se v místnostech nesmí, zase by nastydly (může za to průvan). Pravdou je, že právě tyto dětičky mají tak 6 x do roka antibiotika a přibližně každý měsíc jsou ze školy 10 dní doma, jsou nastydlé. A po každém dalším nastydnutí jejich "moudré" maminky a babičky přidají další vrstvu punčocháčů, svetrů, kabátů a čepic navrch proti nastydnutí a tak to jde pořád dokola. Obávám se, že nebýt těch úžasných antibiotik a různých dalších léků, tak by u nás úmrtnost těchto dětiček tak stoupla, že by se matinky jenom divily, prostě by jim ty jejich "neduživky" nepřežily. Ale tohle ony také nikdy nepochopí. Možná by jim pomohlo, kdyby si přečetly alespoň jeden díl "Káji Maříka". Jak ten dokázal vyléčit věčně nemocnou a zmrzlou Zdeňu, která byla už na umření, třeba by jim něco došlo.
Uvědomují si tyto "matinky" jak těmi antibiotiky ničí zdraví svých dětí? Co takhle radši prevence než antibiotika? Tady ale také špatně funguje zdravotnická osvěta (i když dnes, kdo má mozek, si informace najde), ale možná, že i za tímhle stojí farmaceutické i jiné koncerny. Když budeme všichni otužilí, spotřebujeme méně tepla v domácnostech, budeme méně platit a hlavně nebudeme potřebovat tolik léků a antibiotik, a to se koncernům sníží zisky (to by byla škoda). Bude tedy lépe když zůstane vše při starém, ať se mají výrobny léčiv dobře a bohatnou na naší společné blbosti!!!Konečně už někdo přišel na to, že teplota v mnohých místnostech 28 stupňů i více je vražedná. V takovýhle místnostech vychovávají děti od narození a ještě je nabalují, aby nenastydly. Je zvláštní, že moje dcera i můj synovec, kteří trávili život v místnostech vytopených na nejvíce 20 stupňů a v krátkých rukávech a šortkách a v noci při 17 stupních, tak byli výjimkami co se týče nemocnosti. Žádný z nich neznal chřipku, virózu ani angínu, kašel, rýmu vyjímečně. Ošetřovačku jsem měla pouze na plané neštovice a příušnice. V práci jsem byla za exota, jaktože mám tak zdravé dítě, dcera se narodila v roce 1974, tedy v hluboké totalitě, už tenkrát byly děti věsměs neustále nemocné. Už od mala jsem jí otužovala i tím sprchováním, oblékala o hodně méně než byly nabalené ostatní dětičky. Ovšem dnes v důsledku této výchovy trpíme obě úděsných způsobem. Ve většině zaměstnání se přetápí, úřady přetopené, školy a školky přetopené, na poště jsem do deseti vteřin na kolaps vedrem, takže na co se otužovat? Jedině tedy pro vlastní utrpení. V tomto státě dříve jak za 50 let nikomu nedojde, aby se s tím přetápěním udělal rázný konec. V minulém zaměstnání, na jednom z pražských soudů, bylo v kancelářích v zimě i 28 stupňů, všichni si libovali, chodili v tlustých rolácích, celý den v kozačkách a byli spokojení. Já jsem umírala celou zimu v lehkém oblečení a abych neomdlela vedrem, fičely na mne ještě dva ventilátory. A paradoxně, jak jsem celý život nebyla nemocná, tak tady to vypadalo, že konečně začnu čerpat nemocenskou. Samozřejmě na tomto soudu byla nadstandardní (ale spíše normální česká) nemocnost. Rozžhavená do ruda a do běla vyjít na mráz, to byl pro organizmus záběr. Nakonec jsem i toto ve zdraví přežila a radši včas z tohoto soudu zmizela. Na dalším mám štěstí, zde jsou tak ohromné kanceláře, že více jak na 20 stupňů se nevytopí, i když se o to snaží, takže já jásám a zbytek skučí, ale ať!!!Každý chvilku, tahá pilku. Samozřejmě ti zmrzlí jsou neustále nemocní a my zdraví pak za ně musíme pracovat, ale to už tak v tomto státě chodilo, chodí a chodit bude. Moje dcera až donedávna pracovala s dětmi, měla jen jednu 12letá dívku, která nebyla nemocná, jelikož byla otužilá; v základní škole ale sípala horkem. Byly tam i takové dětičky, to jest, když je venku méně jak 20 stupňů, tak vůbec nesmí vyjít ven, aby nenastydly, do školy je nabalené odvezou autem. Nabalené jsou i v létě, aby nenastydly (co kdyby zafoukal větřík), větrat se v místnostech nesmí, zase by nastydly (může za to průvan). Pravdou je, že právě tyto dětičky mají tak 6 x do roka antibiotika a přibližně každý měsíc jsou ze školy 10 dní doma, jsou nastydlé. A po každém dalším nastydnutí jejich "moudré" maminky a babičky přidají další vrstvu punčocháčů, svetrů, kabátů a čepic navrch proti nastydnutí a tak to jde pořád dokola. Obávám se, že nebýt těch úžasných antibiotik a různých dalších léků, tak by u nás úmrtnost těchto dětiček tak stoupla, že by se matinky jenom divily, prostě by jim ty jejich "neduživky" nepřežily. Ale tohle ony také nikdy nepochopí. Možná by jim pomohlo, kdyby si přečetly alespoň jeden díl "Káji Maříka". Jak ten dokázal vyléčit věčně nemocnou a zmrzlou Zdeňu, která byla už na umření, třeba by jim něco došlo.
Uvědomují si tyto "matinky" jak těmi antibiotiky ničí zdraví svých dětí? Co takhle radši prevence než antibiotika? Tady ale také špatně funguje zdravotnická osvěta (i když dnes, kdo má mozek, si informace najde), ale možná, že i za tímhle stojí farmaceutické i jiné koncerny. Když budeme všichni otužilí, spotřebujeme méně tepla v domácnostech, budeme méně platit a hlavně nebudeme potřebovat tolik léků a antibiotik, a to se koncernům sníží zisky (to by byla škoda). Bude tedy lépe když zůstane vše při starém, ať se mají výrobny léčiv dobře a bohatnou na naší společné blbosti!!!Konečně už někdo přišel na to, že teplota v mnohých místnostech 28 stupňů i více je vražedná. V takovýhle místnostech vychovávají děti od narození a ještě je nabalují, aby nenastydly. Je zvláštní, že moje dcera i můj synovec, kteří trávili život v místnostech vytopených na nejvíce 20 stupňů a v krátkých rukávech a šortkách a v noci při 17 stupních, tak byli výjimkami co se týče nemocnosti. Žádný z nich neznal chřipku, virózu ani angínu, kašel, rýmu vyjímečně. Ošetřovačku jsem měla pouze na plané neštovice a příušnice. V práci jsem byla za exota, jaktože mám tak zdravé dítě, dcera se narodila v roce 1974, tedy v hluboké totalitě, už tenkrát byly děti věsměs neustále nemocné. Už od mala jsem jí otužovala i tím sprchováním, oblékala o hodně méně než byly nabalené ostatní dětičky. Ovšem dnes v důsledku této výchovy trpíme obě úděsných způsobem. Ve většině zaměstnání se přetápí, úřady přetopené, školy a školky přetopené, na poště jsem do deseti vteřin na kolaps vedrem, takže na co se otužovat? Jedině tedy pro vlastní utrpení. V tomto státě dříve jak za 50 let nikomu nedojde, aby se s tím přetápěním udělal rázný konec. V minulém zaměstnání, na jednom z pražských soudů, bylo v kancelářích v zimě i 28 stupňů, všichni si libovali, chodili v tlustých rolácích, celý den v kozačkách a byli spokojení. Já jsem umírala celou zimu v lehkém oblečení a abych neomdlela vedrem, fičely na mne ještě dva ventilátory. A paradoxně, jak jsem celý život nebyla nemocná, tak tady to vypadalo, že konečně začnu čerpat nemocenskou. Samozřejmě na tomto soudu byla nadstandardní (ale spíše normální česká) nemocnost. Rozžhavená do ruda a do běla vyjít na mráz, to byl pro organizmus záběr. Nakonec jsem i toto ve zdraví přežila a radši včas z tohoto soudu zmizela. Na dalším mám štěstí, zde jsou tak ohromné kanceláře, že více jak na 20 stupňů se nevytopí, i když se o to snaží, takže já jásám a zbytek skučí, ale ať!!!Každý chvilku, tahá pilku. Samozřejmě ti zmrzlí jsou neustále nemocní a my zdraví pak za ně musíme pracovat, ale to už tak v tomto státě chodilo, chodí a chodit bude. Moje dcera až donedávna pracovala s dětmi, měla jen jednu 12letá dívku, která nebyla nemocná, jelikož byla otužilá; v základní škole ale sípala horkem. Byly tam i takové dětičky, to jest, když je venku méně jak 20 stupňů, tak vůbec nesmí vyjít ven, aby nenastydly, do školy je nabalené odvezou autem. Nabalené jsou i v létě, aby nenastydly (co kdyby zafoukal větřík), větrat se v místnostech nesmí, zase by nastydly (může za to průvan). Pravdou je, že právě tyto dětičky mají tak 6 x do roka antibiotika a přibližně každý měsíc jsou ze školy 10 dní doma, jsou nastydlé. A po každém dalším nastydnutí jejich "moudré" maminky a babičky přidají další vrstvu punčocháčů, svetrů, kabátů a čepic navrch proti nastydnutí a tak to jde pořád dokola. Obávám se, že nebýt těch úžasných antibiotik a různých dalších léků, tak by u nás úmrtnost těchto dětiček tak stoupla, že by se matinky jenom divily, prostě by jim ty jejich "neduživky" nepřežily. Ale tohle ony také nikdy nepochopí. Možná by jim pomohlo, kdyby si přečetly alespoň jeden díl "Káji Maříka". Jak ten dokázal vyléčit věčně nemocnou a zmrzlou Zdeňu, která byla už na umření, třeba by jim něco došlo.
Uvědomují si tyto "matinky" jak těmi antibiotiky ničí zdraví svých dětí? Co takhle radši prevence než antibiotika? Tady ale také špatně funguje zdravotnická osvěta (i když dnes, kdo má mozek, si informace najde), ale možná, že i za tímhle stojí farmaceutické i jiné koncerny. Když budeme všichni otužilí, spotřebujeme méně tepla v domácnostech, budeme méně platit a hlavně nebudeme potřebovat tolik léků a antibiotik, a to se koncernům sníží zisky (to by byla škoda). Bude tedy lépe když zůstane vše při starém, ať se mají výrobny léčiv dobře a bohatnou na naší společné blbosti!!!Konečně už někdo přišel na to, že teplota v mnohých místnostech 28 stupňů i více je vražedná. V takovýhle místnostech vychovávají děti od narození a ještě je nabalují, aby nenastydly. Je zvláštní, že moje dcera i můj synovec, kteří trávili život v místnostech vytopených na nejvíce 20 stupňů a v krátkých rukávech a šortkách a v noci při 17 stupních, tak byli výjimkami co se týče nemocnosti. Žádný z nich neznal chřipku, virózu ani angínu, kašel, rýmu vyjímečně. Ošetřovačku jsem měla pouze na plané neštovice a příušnice. V práci jsem byla za exota, jaktože mám tak zdravé dítě, dcera se narodila v roce 1974, tedy v hluboké totalitě, už tenkrát byly děti věsměs neustále nemocné. Už od mala jsem jí otužovala i tím sprchováním, oblékala o hodně méně než byly nabalené ostatní dětičky. Ovšem dnes v důsledku této výchovy trpíme obě úděsných způsobem. Ve většině zaměstnání se přetápí, úřady přetopené, školy a školky přetopené, na poště jsem do deseti vteřin na kolaps vedrem, takže na co se otužovat? Jedině tedy pro vlastní utrpení. V tomto státě dříve jak za 50 let nikomu nedojde, aby se s tím přetápěním udělal rázný konec. V minulém zaměstnání, na jednom z pražských soudů, bylo v kancelářích v zimě i 28 stupňů, všichni si libovali, chodili v tlustých rolácích, celý den v kozačkách a byli spokojení. Já jsem umírala celou zimu v lehkém oblečení a abych neomdlela vedrem, fičely na mne ještě dva ventilátory. A paradoxně, jak jsem celý život nebyla nemocná, tak tady to vypadalo, že konečně začnu čerpat nemocenskou. Samozřejmě na tomto soudu byla nadstandardní (ale spíše normální česká) nemocnost. Rozžhavená do ruda a do běla vyjít na mráz, to byl pro organizmus záběr. Nakonec jsem i toto ve zdraví přežila a radši včas z tohoto soudu zmizela. Na dalším mám štěstí, zde jsou tak ohromné kanceláře, že více jak na 20 stupňů se nevytopí, i když se o to snaží, takže já jásám a zbytek skučí, ale ať!!!Každý chvilku, tahá pilku. Samozřejmě ti zmrzlí jsou neustále nemocní a my zdraví pak za ně musíme pracovat, ale to už tak v tomto státě chodilo, chodí a chodit bude. Moje dcera až donedávna pracovala s dětmi, měla jen jednu 12letá dívku, která nebyla nemocná, jelikož byla otužilá; v základní škole ale sípala horkem. Byly tam i takové dětičky, to jest, když je venku méně jak 20 stupňů, tak vůbec nesmí vyjít ven, aby nenastydly, do školy je nabalené odvezou autem. Nabalené jsou i v létě, aby nenastydly (co kdyby zafoukal větřík), větrat se v místnostech nesmí, zase by nastydly (může za to průvan). Pravdou je, že právě tyto dětičky mají tak 6 x do roka antibiotika a přibližně každý měsíc jsou ze školy 10 dní doma, jsou nastydlé. A po každém dalším nastydnutí jejich "moudré" maminky a babičky přidají další vrstvu punčocháčů, svetrů, kabátů a čepic navrch proti nastydnutí a tak to jde pořád dokola. Obávám se, že nebýt těch úžasných antibiotik a různých dalších léků, tak by u nás úmrtnost těchto dětiček tak stoupla, že by se matinky jenom divily, prostě by jim ty jejich "neduživky" nepřežily. Ale tohle ony také nikdy nepochopí. Možná by jim pomohlo, kdyby si přečetly alespoň jeden díl "Káji Maříka". Jak ten dokázal vyléčit věčně nemocnou a zmrzlou Zdeňu, která byla už na umření, třeba by jim něco došlo.
Uvědomují si tyto "matinky" jak těmi antibiotiky ničí zdraví svých dětí? Co takhle radši prevence než antibiotika? Tady ale také špatně funguje zdravotnická osvěta (i když dnes, kdo má mozek, si informace najde), ale možná, že i za tímhle stojí farmaceutické i jiné koncerny. Když budeme všichni otužilí, spotřebujeme méně tepla v domácnostech, budeme méně platit a hlavně nebudeme potřebovat tolik léků a antibiotik, a to se koncernům sníží zisky (to by byla škoda). Bude tedy lépe když zůstane vše při starém, ať se mají výrobny léčiv dobře a bohatnou na naší společné blbosti!!!Konečně už někdo přišel na to, že teplota v mnohých místnostech 28 stupňů i více je vražedná. V takovýhle místnostech vychovávají děti od narození a ještě je nabalují, aby nenastydly. Je zvláštní, že moje dcera i můj synovec, kteří trávili život v místnostech vytopených na nejvíce 20 stupňů a v krátkých rukávech a šortkách a v noci při 17 stupních, tak byli výjimkami co se týče nemocnosti. Žádný z nich neznal chřipku, virózu ani angínu, kašel, rýmu vyjímečně. Ošetřovačku jsem měla pouze na plané neštovice a příušnice. V práci jsem byla za exota, jaktože mám tak zdravé dítě, dcera se narodila v roce 1974, tedy v hluboké totalitě, už tenkrát byly děti věsměs neustále nemocné. Už od mala jsem jí otužovala i tím sprchováním, oblékala o hodně méně než byly nabalené ostatní dětičky. Ovšem dnes v důsledku této výchovy trpíme obě úděsných způsobem. Ve většině zaměstnání se přetápí, úřady přetopené, školy a školky přetopené, na poště jsem do deseti vteřin na kolaps vedrem, takže na co se otužovat? Jedině tedy pro vlastní utrpení. V tomto státě dříve jak za 50 let nikomu nedojde, aby se s tím přetápěním udělal rázný konec. V minulém zaměstnání, na jednom z pražských soudů, bylo v kancelářích v zimě i 28 stupňů, všichni si libovali, chodili v tlustých rolácích, celý den v kozačkách a byli spokojení. Já jsem umírala celou zimu v lehkém oblečení a abych neomdlela vedrem, fičely na mne ještě dva ventilátory. A paradoxně, jak jsem celý život nebyla nemocná, tak tady to vypadalo, že konečně začnu čerpat nemocenskou. Samozřejmě na tomto soudu byla nadstandardní (ale spíše normální česká) nemocnost. Rozžhavená do ruda a do běla vyjít na mráz, to byl pro organizmus záběr. Nakonec jsem i toto ve zdraví přežila a radši včas z tohoto soudu zmizela. Na dalším mám štěstí, zde jsou tak ohromné kanceláře, že více jak na 20 stupňů se nevytopí, i když se o to snaží, takže já jásám a zbytek skučí, ale ať!!!Každý chvilku, tahá pilku. Samozřejmě ti zmrzlí jsou neustále nemocní a my zdraví pak za ně musíme pracovat, ale to už tak v tomto státě chodilo, chodí a chodit bude. Moje dcera až donedávna pracovala s dětmi, měla jen jednu 12letá dívku, která nebyla nemocná, jelikož byla otužilá; v základní škole ale sípala horkem. Byly tam i takové dětičky, to jest, když je venku méně jak 20 stupňů, tak vůbec nesmí vyjít ven, aby nenastydly, do školy je nabalené odvezou autem. Nabalené jsou i v létě, aby nenastydly (co kdyby zafoukal větřík), větrat se v místnostech nesmí, zase by nastydly (může za to průvan). Pravdou je, že právě tyto dětičky mají tak 6 x do roka antibiotika a přibližně každý měsíc jsou ze školy 10 dní doma, jsou nastydlé. A po každém dalším nastydnutí jejich "moudré" maminky a babičky přidají další vrstvu punčocháčů, svetrů, kabátů a čepic navrch proti nastydnutí a tak to jde pořád dokola. Obávám se, že nebýt těch úžasných antibiotik a různých dalších léků, tak by u nás úmrtnost těchto dětiček tak stoupla, že by se matinky jenom divily, prostě by jim ty jejich "neduživky" nepřežily. Ale tohle ony také nikdy nepochopí. Možná by jim pomohlo, kdyby si přečetly alespoň jeden díl "Káji Maříka". Jak ten dokázal vyléčit věčně nemocnou a zmrzlou Zdeňu, která byla už na umření, třeba by jim něco došlo.
Uvědomují si tyto "matinky" jak těmi antibiotiky ničí zdraví svých dětí? Co takhle radši prevence než antibiotika? Tady ale také špatně funguje zdravotnická osvěta (i když dnes, kdo má mozek, si informace najde), ale možná, že i za tímhle stojí farmaceutické i jiné koncerny. Když budeme všichni otužilí, spotřebujeme méně tepla v domácnostech, budeme méně platit a hlavně nebudeme potřebovat tolik léků a antibiotik, a to se koncernům sníží zisky (to by byla škoda). Bude tedy lépe když zůstane vše při starém, ať se mají výrobny léčiv dobře a bohatnou na naší společné blbosti!!!Konečně už někdo přišel na to, že teplota v mnohých místnostech 28 stupňů i více je vražedná. V takovýhle místnostech vychovávají děti od narození a ještě je nabalují, aby nenastydly. Je zvláštní, že moje dcera i můj synovec, kteří trávili život v místnostech vytopených na nejvíce 20 stupňů a v krátkých rukávech a šortkách a v noci při 17 stupních, tak byli výjimkami co se týče nemocnosti. Žádný z nich neznal chřipku, virózu ani angínu, kašel, rýmu vyjímečně. Ošetřovačku jsem měla pouze na plané neštovice a příušnice. V práci jsem byla za exota, jaktože mám tak zdravé dítě, dcera se narodila v roce 1974, tedy v hluboké totalitě, už tenkrát byly děti věsměs neustále nemocné. Už od mala jsem jí otužovala i tím sprchováním, oblékala o hodně méně než byly nabalené ostatní dětičky. Ovšem dnes v důsledku této výchovy trpíme obě úděsných způsobem. Ve většině zaměstnání se přetápí, úřady přetopené, školy a školky přetopené, na poště jsem do deseti vteřin na kolaps vedrem, takže na co se otužovat? Jedině tedy pro vlastní utrpení. V tomto státě dříve jak za 50 let nikomu nedojde, aby se s tím přetápěním udělal rázný konec. V minulém zaměstnání, na jednom z pražských soudů, bylo v kancelářích v zimě i 28 stupňů, všichni si libovali, chodili v tlustých rolácích, celý den v kozačkách a byli spokojení. Já jsem umírala celou zimu v lehkém oblečení a abych neomdlela vedrem, fičely na mne ještě dva ventilátory. A paradoxně, jak jsem celý život nebyla nemocná, tak tady to vypadalo, že konečně začnu čerpat nemocenskou. Samozřejmě na tomto soudu byla nadstandardní (ale spíše normální česká) nemocnost. Rozžhavená do ruda a do běla vyjít na mráz, to byl pro organizmus záběr. Nakonec jsem i toto ve zdraví přežila a radši včas z tohoto soudu zmizela. Na dalším mám štěstí, zde jsou tak ohromné kanceláře, že více jak na 20 stupňů se nevytopí, i když se o to snaží, takže já jásám a zbytek skučí, ale ať!!!Každý chvilku, tahá pilku. Samozřejmě ti zmrzlí jsou neustále nemocní a my zdraví pak za ně musíme pracovat, ale to už tak v tomto státě chodilo, chodí a chodit bude. Moje dcera až donedávna pracovala s dětmi, měla jen jednu 12letá dívku, která nebyla nemocná, jelikož byla otužilá; v základní škole ale sípala horkem. Byly tam i takové dětičky, to jest, když je venku méně jak 20 stupňů, tak vůbec nesmí vyjít ven, aby nenastydly, do školy je nabalené odvezou autem. Nabalené jsou i v létě, aby nenastydly (co kdyby zafoukal větřík), větrat se v místnostech nesmí, zase by nastydly (může za to průvan). Pravdou je, že právě tyto dětičky mají tak 6 x do roka antibiotika a přibližně každý měsíc jsou ze školy 10 dní doma, jsou nastydlé. A po každém dalším nastydnutí jejich "moudré" maminky a babičky přidají další vrstvu punčocháčů, svetrů, kabátů a čepic navrch proti nastydnutí a tak to jde pořád dokola. Obávám se, že nebýt těch úžasných antibiotik a různých dalších léků, tak by u nás úmrtnost těchto dětiček tak stoupla, že by se matinky jenom divily, prostě by jim ty jejich "neduživky" nepřežily. Ale tohle ony také nikdy nepochopí. Možná by jim pomohlo, kdyby si přečetly alespoň jeden díl "Káji Maříka". Jak ten dokázal vyléčit věčně nemocnou a zmrzlou Zdeňu, která byla už na umření, třeba by jim něco došlo.
Uvědomují si tyto "matinky" jak těmi antibiotiky ničí zdraví svých dětí? Co takhle radši prevence než antibiotika? Tady ale také špatně funguje zdravotnická osvěta (i když dnes, kdo má mozek, si informace najde), ale možná, že i za tímhle stojí farmaceutické i jiné koncerny. Když budeme všichni otužilí, spotřebujeme méně tepla v domácnostech, budeme méně platit a hlavně nebudeme potřebovat tolik léků a antibiotik, a to se koncernům sníží zisky (to by byla škoda). Bude tedy lépe když zůstane vše při starém, ať se mají výrobny léčiv dobře a bohatnou na naší společné blbosti!!!Konečně už někdo přišel na to, že teplota v mnohých místnostech 28 stupňů i více je vražedná. V takovýhle místnostech vychovávají děti od narození a ještě je nabalují, aby nenastydly. Je zvláštní, že moje dcera i můj synovec, kteří trávili život v místnostech vytopených na nejvíce 20 stupňů a v krátkých rukávech a šortkách a v noci při 17 stupních, tak byli výjimkami co se týče nemocnosti. Žádný z nich neznal chřipku, virózu ani angínu, kašel, rýmu vyjímečně. Ošetřovačku jsem měla pouze na plané neštovice a příušnice. V práci jsem byla za exota, jaktože mám tak zdravé dítě, dcera se narodila v roce 1974, tedy v hluboké totalitě, už tenkrát byly děti věsměs neustále nemocné. Už od mala jsem jí otužovala i tím sprchováním, oblékala o hodně méně než byly nabalené ostatní dětičky. Ovšem dnes v důsledku této výchovy trpíme obě úděsných způsobem. Ve většině zaměstnání se přetápí, úřady přetopené, školy a školky přetopené, na poště jsem do deseti vteřin na kolaps vedrem, takže na co se otužovat? Jedině tedy pro vlastní utrpení. V tomto státě dříve jak za 50 let nikomu nedojde, aby se s tím přetápěním udělal rázný konec. V minulém zaměstnání, na jednom z pražských soudů, bylo v kancelářích v zimě i 28 stupňů, všichni si libovali, chodili v tlustých rolácích, celý den v kozačkách a byli spokojení. Já jsem umírala celou zimu v lehkém oblečení a abych neomdlela vedrem, fičely na mne ještě dva ventilátory. A paradoxně, jak jsem celý život nebyla nemocná, tak tady to vypadalo, že konečně začnu čerpat nemocenskou. Samozřejmě na tomto soudu byla nadstandardní (ale spíše normální česká) nemocnost. Rozžhavená do ruda a do běla vyjít na mráz, to byl pro organizmus záběr. Nakonec jsem i toto ve zdraví přežila a radši včas z tohoto soudu zmizela. Na dalším mám štěstí, zde jsou tak ohromné kanceláře, že více jak na 20 stupňů se nevytopí, i když se o to snaží, takže já jásám a zbytek skučí, ale ať!!!Každý chvilku, tahá pilku. Samozřejmě ti zmrzlí jsou neustále nemocní a my zdraví pak za ně musíme pracovat, ale to už tak v tomto státě chodilo, chodí a chodit bude. Moje dcera až donedávna pracovala s dětmi, měla jen jednu 12letá dívku, která nebyla nemocná, jelikož byla otužilá; v základní škole ale sípala horkem. Byly tam i takové dětičky, to jest, když je venku méně jak 20 stupňů, tak vůbec nesmí vyjít ven, aby nenastydly, do školy je nabalené odvezou autem. Nabalené jsou i v létě, aby nenastydly (co kdyby zafoukal větřík), větrat se v místnostech nesmí, zase by nastydly (může za to průvan). Pravdou je, že právě tyto dětičky mají tak 6 x do roka antibiotika a přibližně každý měsíc jsou ze školy 10 dní doma, jsou nastydlé. A po každém dalším nastydnutí jejich "moudré" maminky a babičky přidají další vrstvu punčocháčů, svetrů, kabátů a čepic navrch proti nastydnutí a tak to jde pořád dokola. Obávám se, že nebýt těch úžasných antibiotik a různých dalších léků, tak by u nás úmrtnost těchto dětiček tak stoupla, že by se matinky jenom divily, prostě by jim ty jejich "neduživky" nepřežily. Ale tohle ony také nikdy nepochopí. Možná by jim pomohlo, kdyby si přečetly alespoň jeden díl "Káji Maříka". Jak ten dokázal vyléčit věčně nemocnou a zmrzlou Zdeňu, která byla už na umření, třeba by jim něco došlo.
Uvědomují si tyto "matinky" jak těmi antibiotiky ničí zdraví svých dětí? Co takhle radši prevence než antibiotika? Tady ale také špatně funguje zdravotnická osvěta (i když dnes, kdo má mozek, si informace najde), ale možná, že i za tímhle stojí farmaceutické i jiné koncerny. Když budeme všichni otužilí, spotřebujeme méně tepla v domácnostech, budeme méně platit a hlavně nebudeme potřebovat tolik léků a antibiotik, a to se koncernům sníží zisky (to by byla škoda). Bude tedy lépe když zůstane vše při starém, ať se mají výrobny léčiv dobře a bohatnou na naší společné blbosti!!!Konečně už někdo přišel na to, že teplota v mnohých místnostech 28 stupňů i více je vražedná. V takovýhle místnostech vychovávají děti od narození a ještě je nabalují, aby nenastydly. Je zvláštní, že moje dcera i můj synovec, kteří trávili život v místnostech vytopených na nejvíce 20 stupňů a v krátkých rukávech a šortkách a v noci při 17 stupních, tak byli výjimkami co se týče nemocnosti. Žádný z nich neznal chřipku, virózu ani angínu, kašel, rýmu vyjímečně. Ošetřovačku jsem měla pouze na plané neštovice a příušnice. V práci jsem byla za exota, jaktože mám tak zdravé dítě, dcera se narodila v roce 1974, tedy v hluboké totalitě, už tenkrát byly děti věsměs neustále nemocné. Už od mala jsem jí otužovala i tím sprchováním, oblékala o hodně méně než byly nabalené ostatní dětičky. Ovšem dnes v důsledku této výchovy trpíme obě úděsných způsobem. Ve většině zaměstnání se přetápí, úřady přetopené, školy a školky přetopené, na poště jsem do deseti vteřin na kolaps vedrem, takže na co se otužovat? Jedině tedy pro vlastní utrpení. V tomto státě dříve jak za 50 let nikomu nedojde, aby se s tím přetápěním udělal rázný konec. V minulém zaměstnání, na jednom z pražských soudů, bylo v kancelářích v zimě i 28 stupňů, všichni si libovali, chodili v tlustých rolácích, celý den v kozačkách a byli spokojení. Já jsem umírala celou zimu v lehkém oblečení a abych neomdlela vedrem, fičely na mne ještě dva ventilátory. A paradoxně, jak jsem celý život nebyla nemocná, tak tady to vypadalo, že konečně začnu čerpat nemocenskou. Samozřejmě na tomto soudu byla nadstandardní (ale spíše normální česká) nemocnost. Rozžhavená do ruda a do běla vyjít na mráz, to byl pro organizmus záběr. Nakonec jsem i toto ve zdraví přežila a radši včas z tohoto soudu zmizela. Na dalším mám štěstí, zde jsou tak ohromné kanceláře, že více jak na 20 stupňů se nevytopí, i když se o to snaží, takže já jásám a zbytek skučí, ale ať!!!Každý chvilku, tahá pilku. Samozřejmě ti zmrzlí jsou neustále nemocní a my zdraví pak za ně musíme pracovat, ale to už tak v tomto státě chodilo, chodí a chodit bude. Moje dcera až donedávna pracovala s dětmi, měla jen jednu 12letá dívku, která nebyla nemocná, jelikož byla otužilá; v základní škole ale sípala horkem. Byly tam i takové dětičky, to jest, když je venku méně jak 20 stupňů, tak vůbec nesmí vyjít ven, aby nenastydly, do školy je nabalené odvezou autem. Nabalené jsou i v létě, aby nenastydly (co kdyby zafoukal větřík), větrat se v místnostech nesmí, zase by nastydly (může za to průvan). Pravdou je, že právě tyto dětičky mají tak 6 x do roka antibiotika a přibližně každý měsíc jsou ze školy 10 dní doma, jsou nastydlé. A po každém dalším nastydnutí jejich "moudré" maminky a babičky přidají další vrstvu punčocháčů, svetrů, kabátů a čepic navrch proti nastydnutí a tak to jde pořád dokola. Obávám se, že nebýt těch úžasných antibiotik a různých dalších léků, tak by u nás úmrtnost těchto dětiček tak stoupla, že by se matinky jenom divily, prostě by jim ty jejich "neduživky" nepřežily. Ale tohle ony také nikdy nepochopí. Možná by jim pomohlo, kdyby si přečetly alespoň jeden díl "Káji Maříka". Jak ten dokázal vyléčit věčně nemocnou a zmrzlou Zdeňu, která byla už na umření, třeba by jim něco došlo.
Uvědomují si tyto "matinky" jak těmi antibiotiky ničí zdraví svých dětí? Co takhle radši prevence než antibiotika? Tady ale také špatně funguje zdravotnická osvěta (i když dnes, kdo má mozek, si informace najde), ale možná, že i za tímhle stojí farmaceutické i jiné koncerny. Když budeme všichni otužilí, spotřebujeme méně tepla v domácnostech, budeme méně platit a hlavně nebudeme potřebovat tolik léků a antibiotik, a to se koncernům sníží zisky (to by byla škoda). Bude tedy lépe když zůstane vše při starém, ať se mají výrobny léčiv dobře a bohatnou na naší společné blbosti!!!
 Hana 
  • 

Re: Teplota v místnostech 

(26.4.2007 19:04:04)
Konečně už někdo přišel na to, že teplota v mnohých místnostech 28 stupňů i více je vražedná. V takovýhle místnostech vychovávají děti od narození a ještě je nabalují, aby nenastydly. Je zvláštní, že moje dcera i můj synovec, kteří trávili život v místnostech vytopených na nejvíce 20 stupňů a v krátkých rukávech a šortkách a v noci při 17 stupních, tak byli výjimkami co se týče nemocnosti. Žádný z nich neznal chřipku, virózu ani angínu, kašel, rýmu vyjímečně. Ošetřovačku jsem měla pouze na plané neštovice a příušnice. V práci jsem byla za exota, jaktože mám tak zdravé dítě, dcera se narodila v roce 1974, tedy v hluboké totalitě, už tenkrát byly děti věsměs neustále nemocné. Už od mala jsem jí otužovala i tím sprchováním, oblékala o hodně méně než byly nabalené ostatní dětičky. Ovšem dnes v důsledku této výchovy trpíme obě úděsných způsobem. Ve většině zaměstnání se přetápí, úřady přetopené, školy a školky přetopené, na poště jsem do deseti vteřin na kolaps vedrem, takže na co se otužovat? Jedině tedy pro vlastní utrpení. V tomto státě dříve jak za 50 let nikomu nedojde, aby se s tím přetápěním udělal rázný konec. V minulém zaměstnání, na jednom z pražských soudů, bylo v kancelářích v zimě i 28 stupňů, všichni si libovali, chodili v tlustých rolácích, celý den v kozačkách a byli spokojení. Já jsem umírala celou zimu v lehkém oblečení a abych neomdlela vedrem, fičely na mne ještě dva ventilátory. A paradoxně, jak jsem celý život nebyla nemocná, tak tady to vypadalo, že konečně začnu čerpat nemocenskou. Samozřejmě na tomto soudu byla nadstandardní (ale spíše normální česká) nemocnost. Rozžhavená do ruda a do běla vyjít na mráz, to byl pro organizmus záběr. Nakonec jsem i toto ve zdraví přežila a radši včas z tohoto soudu zmizela. Na dalším mám štěstí, zde jsou tak ohromné kanceláře, že více jak na 20 stupňů se nevytopí, i když se o to snaží, takže já jásám a zbytek skučí, ale ať!!!Každý chvilku, tahá pilku. Samozřejmě ti zmrzlí jsou neustále nemocní a my zdraví pak za ně musíme pracovat, ale to už tak v tomto státě chodilo, chodí a chodit bude. Moje dcera až donedávna pracovala s dětmi, měla jen jednu 12letá dívku, která nebyla nemocná, jelikož byla otužilá; v základní škole ale sípala horkem. Byly tam i takové dětičky, to jest, když je venku méně jak 20 stupňů, tak vůbec nesmí vyjít ven, aby nenastydly, do školy je nabalené odvezou autem. Nabalené jsou i v létě, aby nenastydly (co kdyby zafoukal větřík), větrat se v místnostech nesmí, zase by nastydly (může za to průvan). Pravdou je, že právě tyto dětičky mají tak 6 x do roka antibiotika a přibližně každý měsíc jsou ze školy 10 dní doma, jsou nastydlé. A po každém dalším nastydnutí jejich "moudré" maminky a babičky přidají další vrstvu punčocháčů, svetrů, kabátů a čepic navrch proti nastydnutí a tak to jde pořád dokola. Obávám se, že nebýt těch úžasných antibiotik a různých dalších léků, tak by u nás úmrtnost těchto dětiček tak stoupla, že by se matinky jenom divily, prostě by jim ty jejich "neduživky" nepřežily. Ale tohle ony také nikdy nepochopí. Možná by jim pomohlo, kdyby si přečetly alespoň jeden díl "Káji Maříka". Jak ten dokázal vyléčit věčně nemocnou a zmrzlou Zdeňu, která byla už na umření, třeba by jim něco došlo.
Uvědomují si tyto "matinky" jak těmi antibiotiky ničí zdraví svých dětí? Co takhle radši prevence než antibiotika? Tady ale také špatně funguje zdravotnická osvěta (i když dnes, kdo má mozek, si informace najde), ale možná, že i za tímhle stojí farmaceutické i jiné koncerny. Když budeme všichni otužilí, spotřebujeme méně tepla v domácnostech, budeme méně platit a hlavně nebudeme potřebovat tolik léků a antibiotik, a to se koncernům sníží zisky (to by byla škoda). Bude tedy lépe když zůstane vše při starém, ať se mají výrobny léčiv dobře a bohatnou na naší společné blbosti!!!Konečně už někdo přišel na to, že teplota v mnohých místnostech 28 stupňů i více je vražedná. V takovýhle místnostech vychovávají děti od narození a ještě je nabalují, aby nenastydly. Je zvláštní, že moje dcera i můj synovec, kteří trávili život v místnostech vytopených na nejvíce 20 stupňů a v krátkých rukávech a šortkách a v noci při 17 stupních, tak byli výjimkami co se týče nemocnosti. Žádný z nich neznal chřipku, virózu ani angínu, kašel, rýmu vyjímečně. Ošetřovačku jsem měla pouze na plané neštovice a příušnice. V práci jsem byla za exota, jaktože mám tak zdravé dítě, dcera se narodila v roce 1974, tedy v hluboké totalitě, už tenkrát byly děti věsměs neustále nemocné. Už od mala jsem jí otužovala i tím sprchováním, oblékala o hodně méně než byly nabalené ostatní dětičky. Ovšem dnes v důsledku této výchovy trpíme obě úděsných způsobem. Ve většině zaměstnání se přetápí, úřady přetopené, školy a školky přetopené, na poště jsem do deseti vteřin na kolaps vedrem, takže na co se otužovat? Jedině tedy pro vlastní utrpení. V tomto státě dříve jak za 50 let nikomu nedojde, aby se s tím přetápěním udělal rázný konec. V minulém zaměstnání, na jednom z pražských soudů, bylo v kancelářích v zimě i 28 stupňů, všichni si libovali, chodili v tlustých rolácích, celý den v kozačkách a byli spokojení. Já jsem umírala celou zimu v lehkém oblečení a abych neomdlela vedrem, fičely na mne ještě dva ventilátory. A paradoxně, jak jsem celý život nebyla nemocná, tak tady to vypadalo, že konečně začnu čerpat nemocenskou. Samozřejmě na tomto soudu byla nadstandardní (ale spíše normální česká) nemocnost. Rozžhavená do ruda a do běla vyjít na mráz, to byl pro organizmus záběr. Nakonec jsem i toto ve zdraví přežila a radši včas z tohoto soudu zmizela. Na dalším mám štěstí, zde jsou tak ohromné kanceláře, že více jak na 20 stupňů se nevytopí, i když se o to snaží, takže já jásám a zbytek skučí, ale ať!!!Každý chvilku, tahá pilku. Samozřejmě ti zmrzlí jsou neustále nemocní a my zdraví pak za ně musíme pracovat, ale to už tak v tomto státě chodilo, chodí a chodit bude. Moje dcera až donedávna pracovala s dětmi, měla jen jednu 12letá dívku, která nebyla nemocná, jelikož byla otužilá; v základní škole ale sípala horkem. Byly tam i takové dětičky, to jest, když je venku méně jak 20 stupňů, tak vůbec nesmí vyjít ven, aby nenastydly, do školy je nabalené odvezou autem. Nabalené jsou i v létě, aby nenastydly (co kdyby zafoukal větřík), větrat se v místnostech nesmí, zase by nastydly (může za to průvan). Pravdou je, že právě tyto dětičky mají tak 6 x do roka antibiotika a přibližně každý měsíc jsou ze školy 10 dní doma, jsou nastydlé. A po každém dalším nastydnutí jejich "moudré" maminky a babičky přidají další vrstvu punčocháčů, svetrů, kabátů a čepic navrch proti nastydnutí a tak to jde pořád dokola. Obávám se, že nebýt těch úžasných antibiotik a různých dalších léků, tak by u nás úmrtnost těchto dětiček tak stoupla, že by se matinky jenom divily, prostě by jim ty jejich "neduživky" nepřežily. Ale tohle ony také nikdy nepochopí. Možná by jim pomohlo, kdyby si přečetly alespoň jeden díl "Káji Maříka". Jak ten dokázal vyléčit věčně nemocnou a zmrzlou Zdeňu, která byla už na umření, třeba by jim něco došlo.
Uvědomují si tyto "matinky" jak těmi antibiotiky ničí zdraví svých dětí? Co takhle radši prevence než antibiotika? Tady ale také špatně funguje zdravotnická osvěta (i když dnes, kdo má mozek, si informace najde), ale možná, že i za tímhle stojí farmaceutické i jiné koncerny. Když budeme všichni otužilí, spotřebujeme méně tepla v domácnostech, budeme méně platit a hlavně nebudeme potřebovat tolik léků a antibiotik, a to se koncernům sníží zisky (to by byla škoda). Bude tedy lépe když zůstane vše při starém, ať se mají výrobny léčiv dobře a bohatnou na naší společné blbosti!!!Konečně už někdo přišel na to, že teplota v mnohých místnostech 28 stupňů i více je vražedná. V takovýhle místnostech vychovávají děti od narození a ještě je nabalují, aby nenastydly. Je zvláštní, že moje dcera i můj synovec, kteří trávili život v místnostech vytopených na nejvíce 20 stupňů a v krátkých rukávech a šortkách a v noci při 17 stupních, tak byli výjimkami co se týče nemocnosti. Žádný z nich neznal chřipku, virózu ani angínu, kašel, rýmu vyjímečně. Ošetřovačku jsem měla pouze na plané neštovice a příušnice. V práci jsem byla za exota, jaktože mám tak zdravé dítě, dcera se narodila v roce 1974, tedy v hluboké totalitě, už tenkrát byly děti věsměs neustále nemocné. Už od mala jsem jí otužovala i tím sprchováním, oblékala o hodně méně než byly nabalené ostatní dětičky. Ovšem dnes v důsledku této výchovy trpíme obě úděsných způsobem. Ve většině zaměstnání se přetápí, úřady přetopené, školy a školky přetopené, na poště jsem do deseti vteřin na kolaps vedrem, takže na co se otužovat? Jedině tedy pro vlastní utrpení. V tomto státě dříve jak za 50 let nikomu nedojde, aby se s tím přetápěním udělal rázný konec. V minulém zaměstnání, na jednom z pražských soudů, bylo v kancelářích v zimě i 28 stupňů, všichni si libovali, chodili v tlustých rolácích, celý den v kozačkách a byli spokojení. Já jsem umírala celou zimu v lehkém oblečení a abych neomdlela vedrem, fičely na mne ještě dva ventilátory. A paradoxně, jak jsem celý život nebyla nemocná, tak tady to vypadalo, že konečně začnu čerpat nemocenskou. Samozřejmě na tomto soudu byla nadstandardní (ale spíše normální česká) nemocnost. Rozžhavená do ruda a do běla vyjít na mráz, to byl pro organizmus záběr. Nakonec jsem i toto ve zdraví přežila a radši včas z tohoto soudu zmizela. Na dalším mám štěstí, zde jsou tak ohromné kanceláře, že více jak na 20 stupňů se nevytopí, i když se o to snaží, takže já jásám a zbytek skučí, ale ať!!!Každý chvilku, tahá pilku. Samozřejmě ti zmrzlí jsou neustále nemocní a my zdraví pak za ně musíme pracovat, ale to už tak v tomto státě chodilo, chodí a chodit bude. Moje dcera až donedávna pracovala s dětmi, měla jen jednu 12letá dívku, která nebyla nemocná, jelikož byla otužilá; v základní škole ale sípala horkem. Byly tam i takové dětičky, to jest, když je venku méně jak 20 stupňů, tak vůbec nesmí vyjít ven, aby nenastydly, do školy je nabalené odvezou autem. Nabalené jsou i v létě, aby nenastydly (co kdyby zafoukal větřík), větrat se v místnostech nesmí, zase by nastydly (může za to průvan). Pravdou je, že právě tyto dětičky mají tak 6 x do roka antibiotika a přibližně každý měsíc jsou ze školy 10 dní doma, jsou nastydlé. A po každém dalším nastydnutí jejich "moudré" maminky a babičky přidají další vrstvu punčocháčů, svetrů, kabátů a čepic navrch proti nastydnutí a tak to jde pořád dokola. Obávám se, že nebýt těch úžasných antibiotik a různých dalších léků, tak by u nás úmrtnost těchto dětiček tak stoupla, že by se matinky jenom divily, prostě by jim ty jejich "neduživky" nepřežily. Ale tohle ony také nikdy nepochopí. Možná by jim pomohlo, kdyby si přečetly alespoň jeden díl "Káji Maříka". Jak ten dokázal vyléčit věčně nemocnou a zmrzlou Zdeňu, která byla už na umření, třeba by jim něco došlo.
Uvědomují si tyto "matinky" jak těmi antibiotiky ničí zdraví svých dětí? Co takhle radši prevence než antibiotika? Tady ale také špatně funguje zdravotnická osvěta (i když dnes, kdo má mozek, si informace najde), ale možná, že i za tímhle stojí farmaceutické i jiné koncerny. Když budeme všichni otužilí, spotřebujeme méně tepla v domácnostech, budeme méně platit a hlavně nebudeme potřebovat tolik léků a antibiotik, a to se koncernům sníží zisky (to by byla škoda). Bude tedy lépe když zůstane vše při starém, ať se mají výrobny léčiv dobře a bohatnou na naší společné blbosti!!!Konečně už někdo přišel na to, že teplota v mnohých místnostech 28 stupňů i více je vražedná. V takovýhle místnostech vychovávají děti od narození a ještě je nabalují, aby nenastydly. Je zvláštní, že moje dcera i můj synovec, kteří trávili život v místnostech vytopených na nejvíce 20 stupňů a v krátkých rukávech a šortkách a v noci při 17 stupních, tak byli výjimkami co se týče nemocnosti. Žádný z nich neznal chřipku, virózu ani angínu, kašel, rýmu vyjímečně. Ošetřovačku jsem měla pouze na plané neštovice a příušnice. V práci jsem byla za exota, jaktože mám tak zdravé dítě, dcera se narodila v roce 1974, tedy v hluboké totalitě, už tenkrát byly děti věsměs neustále nemocné. Už od mala jsem jí otužovala i tím sprchováním, oblékala o hodně méně než byly nabalené ostatní dětičky. Ovšem dnes v důsledku této výchovy trpíme obě úděsných způsobem. Ve většině zaměstnání se přetápí, úřady přetopené, školy a školky přetopené, na poště jsem do deseti vteřin na kolaps vedrem, takže na co se otužovat? Jedině tedy pro vlastní utrpení. V tomto státě dříve jak za 50 let nikomu nedojde, aby se s tím přetápěním udělal rázný konec. V minulém zaměstnání, na jednom z pražských soudů, bylo v kancelářích v zimě i 28 stupňů, všichni si libovali, chodili v tlustých rolácích, celý den v kozačkách a byli spokojení. Já jsem umírala celou zimu v lehkém oblečení a abych neomdlela vedrem, fičely na mne ještě dva ventilátory. A paradoxně, jak jsem celý život nebyla nemocná, tak tady to vypadalo, že konečně začnu čerpat nemocenskou. Samozřejmě na tomto soudu byla nadstandardní (ale spíše normální česká) nemocnost. Rozžhavená do ruda a do běla vyjít na mráz, to byl pro organizmus záběr. Nakonec jsem i toto ve zdraví přežila a radši včas z tohoto soudu zmizela. Na dalším mám štěstí, zde jsou tak ohromné kanceláře, že více jak na 20 stupňů se nevytopí, i když se o to snaží, takže já jásám a zbytek skučí, ale ať!!!Každý chvilku, tahá pilku. Samozřejmě ti zmrzlí jsou neustále nemocní a my zdraví pak za ně musíme pracovat, ale to už tak v tomto státě chodilo, chodí a chodit bude. Moje dcera až donedávna pracovala s dětmi, měla jen jednu 12letá dívku, která nebyla nemocná, jelikož byla otužilá; v základní škole ale sípala horkem. Byly tam i takové dětičky, to jest, když je venku méně jak 20 stupňů, tak vůbec nesmí vyjít ven, aby nenastydly, do školy je nabalené odvezou autem. Nabalené jsou i v létě, aby nenastydly (co kdyby zafoukal větřík), větrat se v místnostech nesmí, zase by nastydly (může za to průvan). Pravdou je, že právě tyto dětičky mají tak 6 x do roka antibiotika a přibližně každý měsíc jsou ze školy 10 dní doma, jsou nastydlé. A po každém dalším nastydnutí jejich "moudré" maminky a babičky přidají další vrstvu punčocháčů, svetrů, kabátů a čepic navrch proti nastydnutí a tak to jde pořád dokola. Obávám se, že nebýt těch úžasných antibiotik a různých dalších léků, tak by u nás úmrtnost těchto dětiček tak stoupla, že by se matinky jenom divily, prostě by jim ty jejich "neduživky" nepřežily. Ale tohle ony také nikdy nepochopí. Možná by jim pomohlo, kdyby si přečetly alespoň jeden díl "Káji Maříka". Jak ten dokázal vyléčit věčně nemocnou a zmrzlou Zdeňu, která byla už na umření, třeba by jim něco došlo.
Uvědomují si tyto "matinky" jak těmi antibiotiky ničí zdraví svých dětí? Co takhle radši prevence než antibiotika? Tady ale také špatně funguje zdravotnická osvěta (i když dnes, kdo má mozek, si informace najde), ale možná, že i za tímhle stojí farmaceutické i jiné koncerny. Když budeme všichni otužilí, spotřebujeme méně tepla v domácnostech, budeme méně platit a hlavně nebudeme potřebovat tolik léků a antibiotik, a to se koncernům sníží zisky (to by byla škoda). Bude tedy lépe když zůstane vše při starém, ať se mají výrobny léčiv dobře a bohatnou na naší společné blbosti!!!Konečně už někdo přišel na to, že teplota v mnohých místnostech 28 stupňů i více je vražedná. V takovýhle místnostech vychovávají děti od narození a ještě je nabalují, aby nenastydly. Je zvláštní, že moje dcera i můj synovec, kteří trávili život v místnostech vytopených na nejvíce 20 stupňů a v krátkých rukávech a šortkách a v noci při 17 stupních, tak byli výjimkami co se týče nemocnosti. Žádný z nich neznal chřipku, virózu ani angínu, kašel, rýmu vyjímečně. Ošetřovačku jsem měla pouze na plané neštovice a příušnice. V práci jsem byla za exota, jaktože mám tak zdravé dítě, dcera se narodila v roce 1974, tedy v hluboké totalitě, už tenkrát byly děti věsměs neustále nemocné. Už od mala jsem jí otužovala i tím sprchováním, oblékala o hodně méně než byly nabalené ostatní dětičky. Ovšem dnes v důsledku této výchovy trpíme obě úděsných způsobem. Ve většině zaměstnání se přetápí, úřady přetopené, školy a školky přetopené, na poště jsem do deseti vteřin na kolaps vedrem, takže na co se otužovat? Jedině tedy pro vlastní utrpení. V tomto státě dříve jak za 50 let nikomu nedojde, aby se s tím přetápěním udělal rázný konec. V minulém zaměstnání, na jednom z pražských soudů, bylo v kancelářích v zimě i 28 stupňů, všichni si libovali, chodili v tlustých rolácích, celý den v kozačkách a byli spokojení. Já jsem umírala celou zimu v lehkém oblečení a abych neomdlela vedrem, fičely na mne ještě dva ventilátory. A paradoxně, jak jsem celý život nebyla nemocná, tak tady to vypadalo, že konečně začnu čerpat nemocenskou. Samozřejmě na tomto soudu byla nadstandardní (ale spíše normální česká) nemocnost. Rozžhavená do ruda a do běla vyjít na mráz, to byl pro organizmus záběr. Nakonec jsem i toto ve zdraví přežila a radši včas z tohoto soudu zmizela. Na dalším mám štěstí, zde jsou tak ohromné kanceláře, že více jak na 20 stupňů se nevytopí, i když se o to snaží, takže já jásám a zbytek skučí, ale ať!!!Každý chvilku, tahá pilku. Samozřejmě ti zmrzlí jsou neustále nemocní a my zdraví pak za ně musíme pracovat, ale to už tak v tomto státě chodilo, chodí a chodit bude. Moje dcera až donedávna pracovala s dětmi, měla jen jednu 12letá dívku, která nebyla nemocná, jelikož byla otužilá; v základní škole ale sípala horkem. Byly tam i takové dětičky, to jest, když je venku méně jak 20 stupňů, tak vůbec nesmí vyjít ven, aby nenastydly, do školy je nabalené odvezou autem. Nabalené jsou i v létě, aby nenastydly (co kdyby zafoukal větřík), větrat se v místnostech nesmí, zase by nastydly (může za to průvan). Pravdou je, že právě tyto dětičky mají tak 6 x do roka antibiotika a přibližně každý měsíc jsou ze školy 10 dní doma, jsou nastydlé. A po každém dalším nastydnutí jejich "moudré" maminky a babičky přidají další vrstvu punčocháčů, svetrů, kabátů a čepic navrch proti nastydnutí a tak to jde pořád dokola. Obávám se, že nebýt těch úžasných antibiotik a různých dalších léků, tak by u nás úmrtnost těchto dětiček tak stoupla, že by se matinky jenom divily, prostě by jim ty jejich "neduživky" nepřežily. Ale tohle ony také nikdy nepochopí. Možná by jim pomohlo, kdyby si přečetly alespoň jeden díl "Káji Maříka". Jak ten dokázal vyléčit věčně nemocnou a zmrzlou Zdeňu, která byla už na umření, třeba by jim něco došlo.
Uvědomují si tyto "matinky" jak těmi antibiotiky ničí zdraví svých dětí? Co takhle radši prevence než antibiotika? Tady ale také špatně funguje zdravotnická osvěta (i když dnes, kdo má mozek, si informace najde), ale možná, že i za tímhle stojí farmaceutické i jiné koncerny. Když budeme všichni otužilí, spotřebujeme méně tepla v domácnostech, budeme méně platit a hlavně nebudeme potřebovat tolik léků a antibiotik, a to se koncernům sníží zisky (to by byla škoda). Bude tedy lépe když zůstane vše při starém, ať se mají výrobny léčiv dobře a bohatnou na naší společné blbosti!!!Konečně už někdo přišel na to, že teplota v mnohých místnostech 28 stupňů i více je vražedná. V takovýhle místnostech vychovávají děti od narození a ještě je nabalují, aby nenastydly. Je zvláštní, že moje dcera i můj synovec, kteří trávili život v místnostech vytopených na nejvíce 20 stupňů a v krátkých rukávech a šortkách a v noci při 17 stupních, tak byli výjimkami co se týče nemocnosti. Žádný z nich neznal chřipku, virózu ani angínu, kašel, rýmu vyjímečně. Ošetřovačku jsem měla pouze na plané neštovice a příušnice. V práci jsem byla za exota, jaktože mám tak zdravé dítě, dcera se narodila v roce 1974, tedy v hluboké totalitě, už tenkrát byly děti věsměs neustále nemocné. Už od mala jsem jí otužovala i tím sprchováním, oblékala o hodně méně než byly nabalené ostatní dětičky. Ovšem dnes v důsledku této výchovy trpíme obě úděsných způsobem. Ve většině zaměstnání se přetápí, úřady přetopené, školy a školky přetopené, na poště jsem do deseti vteřin na kolaps vedrem, takže na co se otužovat? Jedině tedy pro vlastní utrpení. V tomto státě dříve jak za 50 let nikomu nedojde, aby se s tím přetápěním udělal rázný konec. V minulém zaměstnání, na jednom z pražských soudů, bylo v kancelářích v zimě i 28 stupňů, všichni si libovali, chodili v tlustých rolácích, celý den v kozačkách a byli spokojení. Já jsem umírala celou zimu v lehkém oblečení a abych neomdlela vedrem, fičely na mne ještě dva ventilátory. A paradoxně, jak jsem celý život nebyla nemocná, tak tady to vypadalo, že konečně začnu čerpat nemocenskou. Samozřejmě na tomto soudu byla nadstandardní (ale spíše normální česká) nemocnost. Rozžhavená do ruda a do běla vyjít na mráz, to byl pro organizmus záběr. Nakonec jsem i toto ve zdraví přežila a radši včas z tohoto soudu zmizela. Na dalším mám štěstí, zde jsou tak ohromné kanceláře, že více jak na 20 stupňů se nevytopí, i když se o to snaží, takže já jásám a zbytek skučí, ale ať!!!Každý chvilku, tahá pilku. Samozřejmě ti zmrzlí jsou neustále nemocní a my zdraví pak za ně musíme pracovat, ale to už tak v tomto státě chodilo, chodí a chodit bude. Moje dcera až donedávna pracovala s dětmi, měla jen jednu 12letá dívku, která nebyla nemocná, jelikož byla otužilá; v základní škole ale sípala horkem. Byly tam i takové dětičky, to jest, když je venku méně jak 20 stupňů, tak vůbec nesmí vyjít ven, aby nenastydly, do školy je nabalené odvezou autem. Nabalené jsou i v létě, aby nenastydly (co kdyby zafoukal větřík), větrat se v místnostech nesmí, zase by nastydly (může za to průvan). Pravdou je, že právě tyto dětičky mají tak 6 x do roka antibiotika a přibližně každý měsíc jsou ze školy 10 dní doma, jsou nastydlé. A po každém dalším nastydnutí jejich "moudré" maminky a babičky přidají další vrstvu punčocháčů, svetrů, kabátů a čepic navrch proti nastydnutí a tak to jde pořád dokola. Obávám se, že nebýt těch úžasných antibiotik a různých dalších léků, tak by u nás úmrtnost těchto dětiček tak stoupla, že by se matinky jenom divily, prostě by jim ty jejich "neduživky" nepřežily. Ale tohle ony také nikdy nepochopí. Možná by jim pomohlo, kdyby si přečetly alespoň jeden díl "Káji Maříka". Jak ten dokázal vyléčit věčně nemocnou a zmrzlou Zdeňu, která byla už na umření, třeba by jim něco došlo.
Uvědomují si tyto "matinky" jak těmi antibiotiky ničí zdraví svých dětí? Co takhle radši prevence než antibiotika? Tady ale také špatně funguje zdravotnická osvěta (i když dnes, kdo má mozek, si informace najde), ale možná, že i za tímhle stojí farmaceutické i jiné koncerny. Když budeme všichni otužilí, spotřebujeme méně tepla v domácnostech, budeme méně platit a hlavně nebudeme potřebovat tolik léků a antibiotik, a to se koncernům sníží zisky (to by byla škoda). Bude tedy lépe když zůstane vše při starém, ať se mají výrobny léčiv dobře a bohatnou na naší společné blbosti!!!vKonečně už někdo přišel na to, že teplota v mnohých místnostech 28 stupňů i více je vražedná. V takovýhle místnostech vychovávají děti od narození a ještě je nabalují, aby nenastydly. Je zvláštní, že moje dcera i můj synovec, kteří trávili život v místnostech vytopených na nejvíce 20 stupňů a v krátkých rukávech a šortkách a v noci při 17 stupních, tak byli výjimkami co se týče nemocnosti. Žádný z nich neznal chřipku, virózu ani angínu, kašel, rýmu vyjímečně. Ošetřovačku jsem měla pouze na plané neštovice a příušnice. V práci jsem byla za exota, jaktože mám tak zdravé dítě, dcera se narodila v roce 1974, tedy v hluboké totalitě, už tenkrát byly děti věsměs neustále nemocné. Už od mala jsem jí otužovala i tím sprchováním, oblékala o hodně méně než byly nabalené ostatní dětičky. Ovšem dnes v důsledku této výchovy trpíme obě úděsných způsobem. Ve většině zaměstnání se přetápí, úřady přetopené, školy a školky přetopené, na poště jsem do deseti vteřin na kolaps vedrem, takže na co se otužovat? Jedině tedy pro vlastní utrpení. V tomto státě dříve jak za 50 let nikomu nedojde, aby se s tím přetápěním udělal rázný konec. V minulém zaměstnání, na jednom z pražských soudů, bylo v kancelářích v zimě i 28 stupňů, všichni si libovali, chodili v tlustých rolácích, celý den v kozačkách a byli spokojení. Já jsem umírala celou zimu v lehkém oblečení a abych neomdlela vedrem, fičely na mne ještě dva ventilátory. A paradoxně, jak jsem celý život nebyla nemocná, tak tady to vypadalo, že konečně začnu čerpat nemocenskou. Samozřejmě na tomto soudu byla nadstandardní (ale spíše normální česká) nemocnost. Rozžhavená do ruda a do běla vyjít na mráz, to byl pro organizmus záběr. Nakonec jsem i toto ve zdraví přežila a radši včas z tohoto soudu zmizela. Na dalším mám štěstí, zde jsou tak ohromné kanceláře, že více jak na 20 stupňů se nevytopí, i když se o to snaží, takže já jásám a zbytek skučí, ale ať!!!Každý chvilku, tahá pilku. Samozřejmě ti zmrzlí jsou neustále nemocní a my zdraví pak za ně musíme pracovat, ale to už tak v tomto státě chodilo, chodí a chodit bude. Moje dcera až donedávna pracovala s dětmi, měla jen jednu 12letá dívku, která nebyla nemocná, jelikož byla otužilá; v základní škole ale sípala horkem. Byly tam i takové dětičky, to jest, když je venku méně jak 20 stupňů, tak vůbec nesmí vyjít ven, aby nenastydly, do školy je nabalené odvezou autem. Nabalené jsou i v létě, aby nenastydly (co kdyby zafoukal větřík), větrat se v místnostech nesmí, zase by nastydly (může za to průvan). Pravdou je, že právě tyto dětičky mají tak 6 x do roka antibiotika a přibližně každý měsíc jsou ze školy 10 dní doma, jsou nastydlé. A po každém dalším nastydnutí jejich "moudré" maminky a babičky přidají další vrstvu punčocháčů, svetrů, kabátů a čepic navrch proti nastydnutí a tak to jde pořád dokola. Obávám se, že nebýt těch úžasných antibiotik a různých dalších léků, tak by u nás úmrtnost těchto dětiček tak stoupla, že by se matinky jenom divily, prostě by jim ty jejich "neduživky" nepřežily. Ale tohle ony také nikdy nepochopí. Možná by jim pomohlo, kdyby si přečetly alespoň jeden díl "Káji Maříka". Jak ten dokázal vyléčit věčně nemocnou a zmrzlou Zdeňu, která byla už na umření, třeba by jim něco došlo.
Uvědomují si tyto "matinky" jak těmi antibiotiky ničí zdraví svých dětí? Co takhle radši prevence než antibiotika? Tady ale také špatně funguje zdravotnická osvěta (i když dnes, kdo má mozek, si informace najde), ale možná, že i za tímhle stojí farmaceutické i jiné koncerny. Když budeme všichni otužilí, spotřebujeme méně tepla v domácnostech, budeme méně platit a hlavně nebudeme potřebovat tolik léků a antibiotik, a to se koncernům sníží zisky (to by byla škoda). Bude tedy lépe když zůstane vše při starém, ať se mají výrobny léčiv dobře a bohatnou na naší společné blbosti!!!Konečně už někdo přišel na to, že teplota v mnohých místnostech 28 stupňů i více je vražedná. V takovýhle místnostech vychovávají děti od narození a ještě je nabalují, aby nenastydly. Je zvláštní, že moje dcera i můj synovec, kteří trávili život v místnostech vytopených na nejvíce 20 stupňů a v krátkých rukávech a šortkách a v noci při 17 stupních, tak byli výjimkami co se týče nemocnosti. Žádný z nich neznal chřipku, virózu ani angínu, kašel, rýmu vyjímečně. Ošetřovačku jsem měla pouze na plané neštovice a příušnice. V práci jsem byla za exota, jaktože mám tak zdravé dítě, dcera se narodila v roce 1974, tedy v hluboké totalitě, už tenkrát byly děti věsměs neustále nemocné. Už od mala jsem jí otužovala i tím sprchováním, oblékala o hodně méně než byly nabalené ostatní dětičky. Ovšem dnes v důsledku této výchovy trpíme obě úděsných způsobem. Ve většině zaměstnání se přetápí, úřady přetopené, školy a školky přetopené, na poště jsem do deseti vteřin na kolaps vedrem, takže na co se otužovat? Jedině tedy pro vlastní utrpení. V tomto státě dříve jak za 50 let nikomu nedojde, aby se s tím přetápěním udělal rázný konec. V minulém zaměstnání, na jednom z pražských soudů, bylo v kancelářích v zimě i 28 stupňů, všichni si libovali, chodili v tlustých rolácích, celý den v kozačkách a byli spokojení. Já jsem umírala celou zimu v lehkém oblečení a abych neomdlela vedrem, fičely na mne ještě dva ventilátory. A paradoxně, jak jsem celý život nebyla nemocná, tak tady to vypadalo, že konečně začnu čerpat nemocenskou. Samozřejmě na tomto soudu byla nadstandardní (ale spíše normální česká) nemocnost. Rozžhavená do ruda a do běla vyjít na mráz, to byl pro organizmus záběr. Nakonec jsem i toto ve zdraví přežila a radši včas z tohoto soudu zmizela. Na dalším mám štěstí, zde jsou tak ohromné kanceláře, že více jak na 20 stupňů se nevytopí, i když se o to snaží, takže já jásám a zbytek skučí, ale ať!!!Každý chvilku, tahá pilku. Samozřejmě ti zmrzlí jsou neustále nemocní a my zdraví pak za ně musíme pracovat, ale to už tak v tomto státě chodilo, chodí a chodit bude. Moje dcera až donedávna pracovala s dětmi, měla jen jednu 12letá dívku, která nebyla nemocná, jelikož byla otužilá; v základní škole ale sípala horkem. Byly tam i takové dětičky, to jest, když je venku méně jak 20 stupňů, tak vůbec nesmí vyjít ven, aby nenastydly, do školy je nabalené odvezou autem. Nabalené jsou i v létě, aby nenastydly (co kdyby zafoukal větřík), větrat se v místnostech nesmí, zase by nastydly (může za to průvan). Pravdou je, že právě tyto dětičky mají tak 6 x do roka antibiotika a přibližně každý měsíc jsou ze školy 10 dní doma, jsou nastydlé. A po každém dalším nastydnutí jejich "moudré" maminky a babičky přidají další vrstvu punčocháčů, svetrů, kabátů a čepic navrch proti nastydnutí a tak to jde pořád dokola. Obávám se, že nebýt těch úžasných antibiotik a různých dalších léků, tak by u nás úmrtnost těchto dětiček tak stoupla, že by se matinky jenom divily, prostě by jim ty jejich "neduživky" nepřežily. Ale tohle ony také nikdy nepochopí. Možná by jim pomohlo, kdyby si přečetly alespoň jeden díl "Káji Maříka". Jak ten dokázal vyléčit věčně nemocnou a zmrzlou Zdeňu, která byla už na umření, třeba by jim něco došlo.
Uvědomují si tyto "matinky" jak těmi antibiotiky ničí zdraví svých dětí? Co takhle radši prevence než antibiotika? Tady ale také špatně funguje zdravotnická osvěta (i když dnes, kdo má mozek, si informace najde), ale možná, že i za tímhle stojí farmaceutické i jiné koncerny. Když budeme všichni otužilí, spotřebujeme méně tepla v domácnostech, budeme méně platit a hlavně nebudeme potřebovat tolik léků a antibiotik, a to se koncernům sníží zisky (to by byla škoda). Bude tedy lépe když zůstane vše při starém, ať se mají výrobny léčiv dobře a bohatnou na naší společné blbosti!!!Konečně už někdo přišel na to, že teplota v mnohých místnostech 28 stupňů i více je vražedná. V takovýhle místnostech vychovávají děti od narození a ještě je nabalují, aby nenastydly. Je zvláštní, že moje dcera i můj synovec, kteří trávili život v místnostech vytopených na nejvíce 20 stupňů a v krátkých rukávech a šortkách a v noci při 17 stupních, tak byli výjimkami co se týče nemocnosti. Žádný z nich neznal chřipku, virózu ani angínu, kašel, rýmu vyjímečně. Ošetřovačku jsem měla pouze na plané neštovice a příušnice. V práci jsem byla za exota, jaktože mám tak zdravé dítě, dcera se narodila v roce 1974, tedy v hluboké totalitě, už tenkrát byly děti věsměs neustále nemocné. Už od mala jsem jí otužovala i tím sprchováním, oblékala o hodně méně než byly nabalené ostatní dětičky. Ovšem dnes v důsledku této výchovy trpíme obě úděsných způsobem. Ve většině zaměstnání se přetápí, úřady přetopené, školy a školky přetopené, na poště jsem do deseti vteřin na kolaps vedrem, takže na co se otužovat? Jedině tedy pro vlastní utrpení. V tomto státě dříve jak za 50 let nikomu nedojde, aby se s tím přetápěním udělal rázný konec. V minulém zaměstnání, na jednom z pražských soudů, bylo v kancelářích v zimě i 28 stupňů, všichni si libovali, chodili v tlustých rolácích, celý den v kozačkách a byli spokojení. Já jsem umírala celou zimu v lehkém oblečení a abych neomdlela vedrem, fičely na mne ještě dva ventilátory. A paradoxně, jak jsem celý život nebyla nemocná, tak tady to vypadalo, že konečně začnu čerpat nemocenskou. Samozřejmě na tomto soudu byla nadstandardní (ale spíše normální česká) nemocnost. Rozžhavená do ruda a do běla vyjít na mráz, to byl pro organizmus záběr. Nakonec jsem i toto ve zdraví přežila a radši včas z tohoto soudu zmizela. Na dalším mám štěstí, zde jsou tak ohromné kanceláře, že více jak na 20 stupňů se nevytopí, i když se o to snaží, takže já jásám a zbytek skučí, ale ať!!!Každý chvilku, tahá pilku. Samozřejmě ti zmrzlí jsou neustále nemocní a my zdraví pak za ně musíme pracovat, ale to už tak v tomto státě chodilo, chodí a chodit bude. Moje dcera až donedávna pracovala s dětmi, měla jen jednu 12letá dívku, která nebyla nemocná, jelikož byla otužilá; v základní škole ale sípala horkem. Byly tam i takové dětičky, to jest, když je venku méně jak 20 stupňů, tak vůbec nesmí vyjít ven, aby nenastydly, do školy je nabalené odvezou autem. Nabalené jsou i v létě, aby nenastydly (co kdyby zafoukal větřík), větrat se v místnostech nesmí, zase by nastydly (může za to průvan). Pravdou je, že právě tyto dětičky mají tak 6 x do roka antibiotika a přibližně každý měsíc jsou ze školy 10 dní doma, jsou nastydlé. A po každém dalším nastydnutí jejich "moudré" maminky a babičky přidají další vrstvu punčocháčů, svetrů, kabátů a čepic navrch proti nastydnutí a tak to jde pořád dokola. Obávám se, že nebýt těch úžasných antibiotik a různých dalších léků, tak by u nás úmrtnost těchto dětiček tak stoupla, že by se matinky jenom divily, prostě by jim ty jejich "neduživky" nepřežily. Ale tohle ony také nikdy nepochopí. Možná by jim pomohlo, kdyby si přečetly alespoň jeden díl "Káji Maříka". Jak ten dokázal vyléčit věčně nemocnou a zmrzlou Zdeňu, která byla už na umření, třeba by jim něco došlo.
Uvědomují si tyto "matinky" jak těmi antibiotiky ničí zdraví svých dětí? Co takhle radši prevence než antibiotika? Tady ale také špatně funguje zdravotnická osvěta (i když dnes, kdo má mozek, si informace najde), ale možná, že i za tímhle stojí farmaceutické i jiné koncerny. Když budeme všichni otužilí, spotřebujeme méně tepla v domácnostech, budeme méně platit a hlavně nebudeme potřebovat tolik léků a antibiotik, a to se koncernům sníží zisky (to by byla škoda). Bude tedy lépe když zůstane vše při starém, ať se mají výrobny léčiv dobře a bohatnou na naší společné blbosti!!!Konečně už někdo přišel na to, že teplota v mnohých místnostech 28 stupňů i více je vražedná. V takovýhle místnostech vychovávají děti od narození a ještě je nabalují, aby nenastydly. Je zvláštní, že moje dcera i můj synovec, kteří trávili život v místnostech vytopených na nejvíce 20 stupňů a v krátkých rukávech a šortkách a v noci při 17 stupních, tak byli výjimkami co se týče nemocnosti. Žádný z nich neznal chřipku, virózu ani angínu, kašel, rýmu vyjímečně. Ošetřovačku jsem měla pouze na plané neštovice a příušnice. V práci jsem byla za exota, jaktože mám tak zdravé dítě, dcera se narodila v roce 1974, tedy v hluboké totalitě, už tenkrát byly děti věsměs neustále nemocné. Už od mala jsem jí otužovala i tím sprchováním, oblékala o hodně méně než byly nabalené ostatní dětičky. Ovšem dnes v důsledku této výchovy trpíme obě úděsných způsobem. Ve většině zaměstnání se přetápí, úřady přetopené, školy a školky přetopené, na poště jsem do deseti vteřin na kolaps vedrem, takže na co se otužovat? Jedině tedy pro vlastní utrpení. V tomto státě dříve jak za 50 let nikomu nedojde, aby se s tím přetápěním udělal rázný konec. V minulém zaměstnání, na jednom z pražských soudů, bylo v kancelářích v zimě i 28 stupňů, všichni si libovali, chodili v tlustých rolácích, celý den v kozačkách a byli spokojení. Já jsem umírala celou zimu v lehkém oblečení a abych neomdlela vedrem, fičely na mne ještě dva ventilátory. A paradoxně, jak jsem celý život nebyla nemocná, tak tady to vypadalo, že konečně začnu čerpat nemocenskou. Samozřejmě na tomto soudu byla nadstandardní (ale spíše normální česká) nemocnost. Rozžhavená do ruda a do běla vyjít na mráz, to byl pro organizmus záběr. Nakonec jsem i toto ve zdraví přežila a radši včas z tohoto soudu zmizela. Na dalším mám štěstí, zde jsou tak ohromné kanceláře, že více jak na 20 stupňů se nevytopí, i když se o to snaží, takže já jásám a zbytek skučí, ale ať!!!Každý chvilku, tahá pilku. Samozřejmě ti zmrzlí jsou neustále nemocní a my zdraví pak za ně musíme pracovat, ale to už tak v tomto státě chodilo, chodí a chodit bude. Moje dcera až donedávna pracovala s dětmi, měla jen jednu 12letá dívku, která nebyla nemocná, jelikož byla otužilá; v základní škole ale sípala horkem. Byly tam i takové dětičky, to jest, když je venku méně jak 20 stupňů, tak vůbec nesmí vyjít ven, aby nenastydly, do školy je nabalené odvezou autem. Nabalené jsou i v létě, aby nenastydly (co kdyby zafoukal větřík), větrat se v místnostech nesmí, zase by nastydly (může za to průvan). Pravdou je, že právě tyto dětičky mají tak 6 x do roka antibiotika a přibližně každý měsíc jsou ze školy 10 dní doma, jsou nastydlé. A po každém dalším nastydnutí jejich "moudré" maminky a babičky přidají další vrstvu punčocháčů, svetrů, kabátů a čepic navrch proti nastydnutí a tak to jde pořád dokola. Obávám se, že nebýt těch úžasných antibiotik a různých dalších léků, tak by u nás úmrtnost těchto dětiček tak stoupla, že by se matinky jenom divily, prostě by jim ty jejich "neduživky" nepřežily. Ale tohle ony také nikdy nepochopí. Možná by jim pomohlo, kdyby si přečetly alespoň jeden díl "Káji Maříka". Jak ten dokázal vyléčit věčně nemocnou a zmrzlou Zdeňu, která byla už na umření, třeba by jim něco došlo.
Uvědomují si tyto "matinky" jak těmi antibiotiky ničí zdraví svých dětí? Co takhle radši prevence než antibiotika? Tady ale také špatně funguje zdravotnická osvěta (i když dnes, kdo má mozek, si informace najde), ale možná, že i za tímhle stojí farmaceutické i jiné koncerny. Když budeme všichni otužilí, spotřebujeme méně tepla v domácnostech, budeme méně platit a hlavně nebudeme potřebovat tolik léků a antibiotik, a to se koncernům sníží zisky (to by byla škoda). Bude tedy lépe když zůstane vše při starém, ať se mají výrobny léčiv dobře a bohatnou na naší společné blbosti!!!Konečně už někdo přišel na to, že teplota v mnohých místnostech 28 stupňů i více je vražedná. V takovýhle místnostech vychovávají děti od narození a ještě je nabalují, aby nenastydly. Je zvláštní, že moje dcera i můj synovec, kteří trávili život v místnostech vytopených na nejvíce 20 stupňů a v krátkých rukávech a šortkách a v noci při 17 stupních, tak byli výjimkami co se týče nemocnosti. Žádný z nich neznal chřipku, virózu ani angínu, kašel, rýmu vyjímečně. Ošetřovačku jsem měla pouze na plané neštovice a příušnice. V práci jsem byla za exota, jaktože mám tak zdravé dítě, dcera se narodila v roce 1974, tedy v hluboké totalitě, už tenkrát byly děti věsměs neustále nemocné. Už od mala jsem jí otužovala i tím sprchováním, oblékala o hodně méně než byly nabalené ostatní dětičky. Ovšem dnes v důsledku této výchovy trpíme obě úděsných způsobem. Ve většině zaměstnání se přetápí, úřady přetopené, školy a školky přetopené, na poště jsem do deseti vteřin na kolaps vedrem, takže na co se otužovat? Jedině tedy pro vlastní utrpení. V tomto státě dříve jak za 50 let nikomu nedojde, aby se s tím přetápěním udělal rázný konec. V minulém zaměstnání, na jednom z pražských soudů, bylo v kancelářích v zimě i 28 stupňů, všichni si libovali, chodili v tlustých rolácích, celý den v kozačkách a byli spokojení. Já jsem umírala celou zimu v lehkém oblečení a abych neomdlela vedrem, fičely na mne ještě dva ventilátory. A paradoxně, jak jsem celý život nebyla nemocná, tak tady to vypadalo, že konečně začnu čerpat nemocenskou. Samozřejmě na tomto soudu byla nadstandardní (ale spíše normální česká) nemocnost. Rozžhavená do ruda a do běla vyjít na mráz, to byl pro organizmus záběr. Nakonec jsem i toto ve zdraví přežila a radši včas z tohoto soudu zmizela. Na dalším mám štěstí, zde jsou tak ohromné kanceláře, že více jak na 20 stupňů se nevytopí, i když se o to snaží, takže já jásám a zbytek skučí, ale ať!!!Každý chvilku, tahá pilku. Samozřejmě ti zmrzlí jsou neustále nemocní a my zdraví pak za ně musíme pracovat, ale to už tak v tomto státě chodilo, chodí a chodit bude. Moje dcera až donedávna pracovala s dětmi, měla jen jednu 12letá dívku, která nebyla nemocná, jelikož byla otužilá; v základní škole ale sípala horkem. Byly tam i takové dětičky, to jest, když je venku méně jak 20 stupňů, tak vůbec nesmí vyjít ven, aby nenastydly, do školy je nabalené odvezou autem. Nabalené jsou i v létě, aby nenastydly (co kdyby zafoukal větřík), větrat se v místnostech nesmí, zase by nastydly (může za to průvan). Pravdou je, že právě tyto dětičky mají tak 6 x do roka antibiotika a přibližně každý měsíc jsou ze školy 10 dní doma, jsou nastydlé. A po každém dalším nastydnutí jejich "moudré" maminky a babičky přidají další vrstvu punčocháčů, svetrů, kabátů a čepic navrch proti nastydnutí a tak to jde pořád dokola. Obávám se, že nebýt těch úžasných antibiotik a různých dalších léků, tak by u nás úmrtnost těchto dětiček tak stoupla, že by se matinky jenom divily, prostě by jim ty jejich "neduživky" nepřežily. Ale tohle ony také nikdy nepochopí. Možná by jim pomohlo, kdyby si přečetly alespoň jeden díl "Káji Maříka". Jak ten dokázal vyléčit věčně nemocnou a zmrzlou Zdeňu, která byla už na umření, třeba by jim něco došlo.
Uvědomují si tyto "matinky" jak těmi antibiotiky ničí zdraví svých dětí? Co takhle radši prevence než antibiotika? Tady ale také špatně funguje zdravotnická osvěta (i když dnes, kdo má mozek, si informace najde), ale možná, že i za tímhle stojí farmaceutické i jiné koncerny. Když budeme všichni otužilí, spotřebujeme méně tepla v domácnostech, budeme méně platit a hlavně nebudeme potřebovat tolik léků a antibiotik, a to se koncernům sníží zisky (to by byla škoda). Bude tedy lépe když zůstane vše při starém, ať se mají výrobny léčiv dobře a bohatnou na naší společné blbosti!!!Konečně už někdo přišel na to, že teplota v mnohých místnostech 28 stupňů i více je vražedná. V takovýhle místnostech vychovávají děti od narození a ještě je nabalují, aby nenastydly. Je zvláštní, že moje dcera i můj synovec, kteří trávili život v místnostech vytopených na nejvíce 20 stupňů a v krátkých rukávech a šortkách a v noci při 17 stupních, tak byli výjimkami co se týče nemocnosti. Žádný z nich neznal chřipku, virózu ani angínu, kašel, rýmu vyjímečně. Ošetřovačku jsem měla pouze na plané neštovice a příušnice. V práci jsem byla za exota, jaktože mám tak zdravé dítě, dcera se narodila v roce 1974, tedy v hluboké totalitě, už tenkrát byly děti věsměs neustále nemocné. Už od mala jsem jí otužovala i tím sprchováním, oblékala o hodně méně než byly nabalené ostatní dětičky. Ovšem dnes v důsledku této výchovy trpíme obě úděsných způsobem. Ve většině zaměstnání se přetápí, úřady přetopené, školy a školky přetopené, na poště jsem do deseti vteřin na kolaps vedrem, takže na co se otužovat? Jedině tedy pro vlastní utrpení. V tomto státě dříve jak za 50 let nikomu nedojde, aby se s tím přetápěním udělal rázný konec. V minulém zaměstnání, na jednom z pražských soudů, bylo v kancelářích v zimě i 28 stupňů, všichni si libovali, chodili v tlustých rolácích, celý den v kozačkách a byli spokojení. Já jsem umírala celou zimu v lehkém oblečení a abych neomdlela vedrem, fičely na mne ještě dva ventilátory. A paradoxně, jak jsem celý život nebyla nemocná, tak tady to vypadalo, že konečně začnu čerpat nemocenskou. Samozřejmě na tomto soudu byla nadstandardní (ale spíše normální česká) nemocnost. Rozžhavená do ruda a do běla vyjít na mráz, to byl pro organizmus záběr. Nakonec jsem i toto ve zdraví přežila a radši včas z tohoto soudu zmizela. Na dalším mám štěstí, zde jsou tak ohromné kanceláře, že více jak na 20 stupňů se nevytopí, i když se o to snaží, takže já jásám a zbytek skučí, ale ať!!!Každý chvilku, tahá pilku. Samozřejmě ti zmrzlí jsou neustále nemocní a my zdraví pak za ně musíme pracovat, ale to už tak v tomto státě chodilo, chodí a chodit bude. Moje dcera až donedávna pracovala s dětmi, měla jen jednu 12letá dívku, která nebyla nemocná, jelikož byla otužilá; v základní škole ale sípala horkem. Byly tam i takové dětičky, to jest, když je venku méně jak 20 stupňů, tak vůbec nesmí vyjít ven, aby nenastydly, do školy je nabalené odvezou autem. Nabalené jsou i v létě, aby nenastydly (co kdyby zafoukal větřík), větrat se v místnostech nesmí, zase by nastydly (může za to průvan). Pravdou je, že právě tyto dětičky mají tak 6 x do roka antibiotika a přibližně každý měsíc jsou ze školy 10 dní doma, jsou nastydlé. A po každém dalším nastydnutí jejich "moudré" maminky a babičky přidají další vrstvu punčocháčů, svetrů, kabátů a čepic navrch proti nastydnutí a tak to jde pořád dokola. Obávám se, že nebýt těch úžasných antibiotik a různých dalších léků, tak by u nás úmrtnost těchto dětiček tak stoupla, že by se matinky jenom divily, prostě by jim ty jejich "neduživky" nepřežily. Ale tohle ony také nikdy nepochopí. Možná by jim pomohlo, kdyby si přečetly alespoň jeden díl "Káji Maříka". Jak ten dokázal vyléčit věčně nemocnou a zmrzlou Zdeňu, která byla už na umření, třeba by jim něco došlo.
Uvědomují si tyto "matinky" jak těmi antibiotiky ničí zdraví svých dětí? Co takhle radši prevence než antibiotika? Tady ale také špatně funguje zdravotnická osvěta (i když dnes, kdo má mozek, si informace najde), ale možná, že i za tímhle stojí farmaceutické i jiné koncerny. Když budeme všichni otužilí, spotřebujeme méně tepla v domácnostech, budeme méně platit a hlavně nebudeme potřebovat tolik léků a antibiotik, a to se koncernům sníží zisky (to by byla škoda). Bude tedy lépe když zůstane vše při starém, ať se mají výrobny léčiv dobře a bohatnou na naší společné blbosti!!!Konečně už někdo přišel na to, že teplota v mnohých místnostech 28 stupňů i více je vražedná. V takovýhle místnostech vychovávají děti od narození a ještě je nabalují, aby nenastydly. Je zvláštní, že moje dcera i můj synovec, kteří trávili život v místnostech vytopených na nejvíce 20 stupňů a v krátkých rukávech a šortkách a v noci při 17 stupních, tak byli výjimkami co se týče nemocnosti. Žádný z nich neznal chřipku, virózu ani angínu, kašel, rýmu vyjímečně. Ošetřovačku jsem měla pouze na plané neštovice a příušnice. V práci jsem byla za exota, jaktože mám tak zdravé dítě, dcera se narodila v roce 1974, tedy v hluboké totalitě, už tenkrát byly děti věsměs neustále nemocné. Už od mala jsem jí otužovala i tím sprchováním, oblékala o hodně méně než byly nabalené ostatní dětičky. Ovšem dnes v důsledku této výchovy trpíme obě úděsných způsobem. Ve většině zaměstnání se přetápí, úřady přetopené, školy a školky přetopené, na poště jsem do deseti vteřin na kolaps vedrem, takže na co se otužovat? Jedině tedy pro vlastní utrpení. V tomto státě dříve jak za 50 let nikomu nedojde, aby se s tím přetápěním udělal rázný konec. V minulém zaměstnání, na jednom z pražských soudů, bylo v kancelářích v zimě i 28 stupňů, všichni si libovali, chodili v tlustých rolácích, celý den v kozačkách a byli spokojení. Já jsem umírala celou zimu v lehkém oblečení a abych neomdlela vedrem, fičely na mne ještě dva ventilátory. A paradoxně, jak jsem celý život nebyla nemocná, tak tady to vypadalo, že konečně začnu čerpat nemocenskou. Samozřejmě na tomto soudu byla nadstandardní (ale spíše normální česká) nemocnost. Rozžhavená do ruda a do běla vyjít na mráz, to byl pro organizmus záběr. Nakonec jsem i toto ve zdraví přežila a radši včas z tohoto soudu zmizela. Na dalším mám štěstí, zde jsou tak ohromné kanceláře, že více jak na 20 stupňů se nevytopí, i když se o to snaží, takže já jásám a zbytek skučí, ale ať!!!Každý chvilku, tahá pilku. Samozřejmě ti zmrzlí jsou neustále nemocní a my zdraví pak za ně musíme pracovat, ale to už tak v tomto státě chodilo, chodí a chodit bude. Moje dcera až donedávna pracovala s dětmi, měla jen jednu 12letá dívku, která nebyla nemocná, jelikož byla otužilá; v základní škole ale sípala horkem. Byly tam i takové dětičky, to jest, když je venku méně jak 20 stupňů, tak vůbec nesmí vyjít ven, aby nenastydly, do školy je nabalené odvezou autem. Nabalené jsou i v létě, aby nenastydly (co kdyby zafoukal větřík), větrat se v místnostech nesmí, zase by nastydly (může za to průvan). Pravdou je, že právě tyto dětičky mají tak 6 x do roka antibiotika a přibližně každý měsíc jsou ze školy 10 dní doma, jsou nastydlé. A po každém dalším nastydnutí jejich "moudré" maminky a babičky přidají další vrstvu punčocháčů, svetrů, kabátů a čepic navrch proti nastydnutí a tak to jde pořád dokola. Obávám se, že nebýt těch úžasných antibiotik a různých dalších léků, tak by u nás úmrtnost těchto dětiček tak stoupla, že by se matinky jenom divily, prostě by jim ty jejich "neduživky" nepřežily. Ale tohle ony také nikdy nepochopí. Možná by jim pomohlo, kdyby si přečetly alespoň jeden díl "Káji Maříka". Jak ten dokázal vyléčit věčně nemocnou a zmrzlou Zdeňu, která byla už na umření, třeba by jim něco došlo.
Uvědomují si tyto "matinky" jak těmi antibiotiky ničí zdraví svých dětí? Co takhle radši prevence než antibiotika? Tady ale také špatně funguje zdravotnická osvěta (i když dnes, kdo má mozek, si informace najde), ale možná, že i za tímhle stojí farmaceutické i jiné koncerny. Když budeme všichni otužilí, spotřebujeme méně tepla v domácnostech, budeme méně platit a hlavně nebudeme potřebovat tolik léků a antibiotik, a to se koncernům sníží zisky (to by byla škoda). Bude tedy lépe když zůstane vše při starém, ať se mají výrobny léčiv dobře a bohatnou na naší společné blbosti!!!vKonečně už někdo přišel na to, že teplota v mnohých místnostech 28 stupňů i více je vražedná. V takovýhle místnostech vychovávají děti od narození a ještě je nabalují, aby nenastydly. Je zvláštní, že moje dcera i můj synovec, kteří trávili život v místnostech vytopených na nejvíce 20 stupňů a v krátkých rukávech a šortkách a v noci při 17 stupních, tak byli výjimkami co se týče nemocnosti. Žádný z nich neznal chřipku, virózu ani angínu, kašel, rýmu vyjímečně. Ošetřovačku jsem měla pouze na plané neštovice a příušnice. V práci jsem byla za exota, jaktože mám tak zdravé dítě, dcera se narodila v roce 1974, tedy v hluboké totalitě, už tenkrát byly děti věsměs neustále nemocné. Už od mala jsem jí otužovala i tím sprchováním, oblékala o hodně méně než byly nabalené ostatní dětičky. Ovšem dnes v důsledku této výchovy trpíme obě úděsných způsobem. Ve většině zaměstnání se přetápí, úřady přetopené, školy a školky přetopené, na poště jsem do deseti vteřin na kolaps vedrem, takže na co se otužovat? Jedině tedy pro vlastní utrpení. V tomto státě dříve jak za 50 let nikomu nedojde, aby se s tím přetápěním udělal rázný konec. V minulém zaměstnání, na jednom z pražských soudů, bylo v kancelářích v zimě i 28 stupňů, všichni si libovali, chodili v tlustých rolácích, celý den v kozačkách a byli spokojení. Já jsem umírala celou zimu v lehkém oblečení a abych neomdlela vedrem, fičely na mne ještě dva ventilátory. A paradoxně, jak jsem celý život nebyla nemocná, tak tady to vypadalo, že konečně začnu čerpat nemocenskou. Samozřejmě na tomto soudu byla nadstandardní (ale spíše normální česká) nemocnost. Rozžhavená do ruda a do běla vyjít na mráz, to byl pro organizmus záběr. Nakonec jsem i toto ve zdraví přežila a radši včas z tohoto soudu zmizela. Na dalším mám štěstí, zde jsou tak ohromné kanceláře, že více jak na 20 stupňů se nevytopí, i když se o to snaží, takže já jásám a zbytek skučí, ale ať!!!Každý chvilku, tahá pilku. Samozřejmě ti zmrzlí jsou neustále nemocní a my zdraví pak za ně musíme pracovat, ale to už tak v tomto státě chodilo, chodí a chodit bude. Moje dcera až donedávna pracovala s dětmi, měla jen jednu 12letá dívku, která nebyla nemocná, jelikož byla otužilá; v základní škole ale sípala horkem. Byly tam i takové dětičky, to jest, když je venku méně jak 20 stupňů, tak vůbec nesmí vyjít ven, aby nenastydly, do školy je nabalené odvezou autem. Nabalené jsou i v létě, aby nenastydly (co kdyby zafoukal větřík), větrat se v místnostech nesmí, zase by nastydly (může za to průvan). Pravdou je, že právě tyto dětičky mají tak 6 x do roka antibiotika a přibližně každý měsíc jsou ze školy 10 dní doma, jsou nastydlé. A po každém dalším nastydnutí jejich "moudré" maminky a babičky přidají další vrstvu punčocháčů, svetrů, kabátů a čepic navrch proti nastydnutí a tak to jde pořád dokola. Obávám se, že nebýt těch úžasných antibiotik a různých dalších léků, tak by u nás úmrtnost těchto dětiček tak stoupla, že by se matinky jenom divily, prostě by jim ty jejich "neduživky" nepřežily. Ale tohle ony také nikdy nepochopí. Možná by jim pomohlo, kdyby si přečetly alespoň jeden díl "Káji Maříka". Jak ten dokázal vyléčit věčně nemocnou a zmrzlou Zdeňu, která byla už na umření, třeba by jim něco došlo.
Uvědomují si tyto "matinky" jak těmi antibiotiky ničí zdraví svých dětí? Co takhle radši prevence než antibiotika? Tady ale také špatně funguje zdravotnická osvěta (i když dnes, kdo má mozek, si informace najde), ale možná, že i za tímhle stojí farmaceutické i jiné koncerny. Když budeme všichni otužilí, spotřebujeme méně tepla v domácnostech, budeme méně platit a hlavně nebudeme potřebovat tolik léků a antibiotik, a to se koncernům sníží zisky (to by byla škoda). Bude tedy lépe když zůstane vše při starém, ať se mají výrobny léčiv dobře a bohatnou na naší společné blbosti!!!Konečně už někdo přišel na to, že teplota v mnohých místnostech 28 stupňů i více je vražedná. V takovýhle místnostech vychovávají děti od narození a ještě je nabalují, aby nenastydly. Je zvláštní, že moje dcera i můj synovec, kteří trávili život v místnostech vytopených na nejvíce 20 stupňů a v krátkých rukávech a šortkách a v noci při 17 stupních, tak byli výjimkami co se týče nemocnosti. Žádný z nich neznal chřipku, virózu ani angínu, kašel, rýmu vyjímečně. Ošetřovačku jsem měla pouze na plané neštovice a příušnice. V práci jsem byla za exota, jaktože mám tak zdravé dítě, dcera se narodila v roce 1974, tedy v hluboké totalitě, už tenkrát byly děti věsměs neustále nemocné. Už od mala jsem jí otužovala i tím sprchováním, oblékala o hodně méně než byly nabalené ostatní dětičky. Ovšem dnes v důsledku této výchovy trpíme obě úděsných způsobem. Ve většině zaměstnání se přetápí, úřady přetopené, školy a školky přetopené, na poště jsem do deseti vteřin na kolaps vedrem, takže na co se otužovat? Jedině tedy pro vlastní utrpení. V tomto státě dříve jak za 50 let nikomu nedojde, aby se s tím přetápěním udělal rázný konec. V minulém zaměstnání, na jednom z pražských soudů, bylo v kancelářích v zimě i 28 stupňů, všichni si libovali, chodili v tlustých rolácích, celý den v kozačkách a byli spokojení. Já jsem umírala celou zimu v lehkém oblečení a abych neomdlela vedrem, fičely na mne ještě dva ventilátory. A paradoxně, jak jsem celý život nebyla nemocná, tak tady to vypadalo, že konečně začnu čerpat nemocenskou. Samozřejmě na tomto soudu byla nadstandardní (ale spíše normální česká) nemocnost. Rozžhavená do ruda a do běla vyjít na mráz, to byl pro organizmus záběr. Nakonec jsem i toto ve zdraví přežila a radši včas z tohoto soudu zmizela. Na dalším mám štěstí, zde jsou tak ohromné kanceláře, že více jak na 20 stupňů se nevytopí, i když se o to snaží, takže já jásám a zbytek skučí, ale ať!!!Každý chvilku, tahá pilku. Samozřejmě ti zmrzlí jsou neustále nemocní a my zdraví pak za ně musíme pracovat, ale to už tak v tomto státě chodilo, chodí a chodit bude. Moje dcera až donedávna pracovala s dětmi, měla jen jednu 12letá dívku, která nebyla nemocná, jelikož byla otužilá; v základní škole ale sípala horkem. Byly tam i takové dětičky, to jest, když je venku méně jak 20 stupňů, tak vůbec nesmí vyjít ven, aby nenastydly, do školy je nabalené odvezou autem. Nabalené jsou i v létě, aby nenastydly (co kdyby zafoukal větřík), větrat se v místnostech nesmí, zase by nastydly (může za to průvan). Pravdou je, že právě tyto dětičky mají tak 6 x do roka antibiotika a přibližně každý měsíc jsou ze školy 10 dní doma, jsou nastydlé. A po každém dalším nastydnutí jejich "moudré" maminky a babičky přidají další vrstvu punčocháčů, svetrů, kabátů a čepic navrch proti nastydnutí a tak to jde pořád dokola. Obávám se, že nebýt těch úžasných antibiotik a různých dalších léků, tak by u nás úmrtnost těchto dětiček tak stoupla, že by se matinky jenom divily, prostě by jim ty jejich "neduživky" nepřežily. Ale tohle ony také nikdy nepochopí. Možná by jim pomohlo, kdyby si přečetly alespoň jeden díl "Káji Maříka". Jak ten dokázal vyléčit věčně nemocnou a zmrzlou Zdeňu, která byla už na umření, třeba by jim něco došlo.
Uvědomují si tyto "matinky" jak těmi antibiotiky ničí zdraví svých dětí? Co takhle radši prevence než antibiotika? Tady ale také špatně funguje zdravotnická osvěta (i když dnes, kdo má mozek, si informace najde), ale možná, že i za tímhle stojí farmaceutické i jiné koncerny. Když budeme všichni otužilí, spotřebujeme méně tepla v domácnostech, budeme méně platit a hlavně nebudeme potřebovat tolik léků a antibiotik, a to se koncernům sníží zisky (to by byla škoda). Bude tedy lépe když zůstane vše při starém, ať se mají výrobny léčiv dobře a bohatnou na naší společné blbosti!!!Konečně už někdo přišel na to, že teplota v mnohých místnostech 28 stupňů i více je vražedná. V takovýhle místnostech vychovávají děti od narození a ještě je nabalují, aby nenastydly. Je zvláštní, že moje dcera i můj synovec, kteří trávili život v místnostech vytopených na nejvíce 20 stupňů a v krátkých rukávech a šortkách a v noci při 17 stupních, tak byli výjimkami co se týče nemocnosti. Žádný z nich neznal chřipku, virózu ani angínu, kašel, rýmu vyjímečně. Ošetřovačku jsem měla pouze na plané neštovice a příušnice. V práci jsem byla za exota, jaktože mám tak zdravé dítě, dcera se narodila v roce 1974, tedy v hluboké totalitě, už tenkrát byly děti věsměs neustále nemocné. Už od mala jsem jí otužovala i tím sprchováním, oblékala o hodně méně než byly nabalené ostatní dětičky. Ovšem dnes v důsledku této výchovy trpíme obě úděsných způsobem. Ve většině zaměstnání se přetápí, úřady přetopené, školy a školky přetopené, na poště jsem do deseti vteřin na kolaps vedrem, takže na co se otužovat? Jedině tedy pro vlastní utrpení. V tomto státě dříve jak za 50 let nikomu nedojde, aby se s tím přetápěním udělal rázný konec. V minulém zaměstnání, na jednom z pražských soudů, bylo v kancelářích v zimě i 28 stupňů, všichni si libovali, chodili v tlustých rolácích, celý den v kozačkách a byli spokojení. Já jsem umírala celou zimu v lehkém oblečení a abych neomdlela vedrem, fičely na mne ještě dva ventilátory. A paradoxně, jak jsem celý život nebyla nemocná, tak tady to vypadalo, že konečně začnu čerpat nemocenskou. Samozřejmě na tomto soudu byla nadstandardní (ale spíše normální česká) nemocnost. Rozžhavená do ruda a do běla vyjít na mráz, to byl pro organizmus záběr. Nakonec jsem i toto ve zdraví přežila a radši včas z tohoto soudu zmizela. Na dalším mám štěstí, zde jsou tak ohromné kanceláře, že více jak na 20 stupňů se nevytopí, i když se o to snaží, takže já jásám a zbytek skučí, ale ať!!!Každý chvilku, tahá pilku. Samozřejmě ti zmrzlí jsou neustále nemocní a my zdraví pak za ně musíme pracovat, ale to už tak v tomto státě chodilo, chodí a chodit bude. Moje dcera až donedávna pracovala s dětmi, měla jen jednu 12letá dívku, která nebyla nemocná, jelikož byla otužilá; v základní škole ale sípala horkem. Byly tam i takové dětičky, to jest, když je venku méně jak 20 stupňů, tak vůbec nesmí vyjít ven, aby nenastydly, do školy je nabalené odvezou autem. Nabalené jsou i v létě, aby nenastydly (co kdyby zafoukal větřík), větrat se v místnostech nesmí, zase by nastydly (může za to průvan). Pravdou je, že právě tyto dětičky mají tak 6 x do roka antibiotika a přibližně každý měsíc jsou ze školy 10 dní doma, jsou nastydlé. A po každém dalším nastydnutí jejich "moudré" maminky a babičky přidají další vrstvu punčocháčů, svetrů, kabátů a čepic navrch proti nastydnutí a tak to jde pořád dokola. Obávám se, že nebýt těch úžasných antibiotik a různých dalších léků, tak by u nás úmrtnost těchto dětiček tak stoupla, že by se matinky jenom divily, prostě by jim ty jejich "neduživky" nepřežily. Ale tohle ony také nikdy nepochopí. Možná by jim pomohlo, kdyby si přečetly alespoň jeden díl "Káji Maříka". Jak ten dokázal vyléčit věčně nemocnou a zmrzlou Zdeňu, která byla už na umření, třeba by jim něco došlo.
Uvědomují si tyto "matinky" jak těmi antibiotiky ničí zdraví svých dětí? Co takhle radši prevence než antibiotika? Tady ale také špatně funguje zdravotnická osvěta (i když dnes, kdo má mozek, si informace najde), ale možná, že i za tímhle stojí farmaceutické i jiné koncerny. Když budeme všichni otužilí, spotřebujeme méně tepla v domácnostech, budeme méně platit a hlavně nebudeme potřebovat tolik léků a antibiotik, a to se koncernům sníží zisky (to by byla škoda). Bude tedy lépe když zůstane vše při starém, ať se mají výrobny léčiv dobře a bohatnou na naší společné blbosti!!!Konečně už někdo přišel na to, že teplota v mnohých místnostech 28 stupňů i více je vražedná. V takovýhle místnostech vychovávají děti od narození a ještě je nabalují, aby nenastydly. Je zvláštní, že moje dcera i můj synovec, kteří trávili život v místnostech vytopených na nejvíce 20 stupňů a v krátkých rukávech a šortkách a v noci při 17 stupních, tak byli výjimkami co se týče nemocnosti. Žádný z nich neznal chřipku, virózu ani angínu, kašel, rýmu vyjímečně. Ošetřovačku jsem měla pouze na plané neštovice a příušnice. V práci jsem byla za exota, jaktože mám tak zdravé dítě, dcera se narodila v roce 1974, tedy v hluboké totalitě, už tenkrát byly děti věsměs neustále nemocné. Už od mala jsem jí otužovala i tím sprchováním, oblékala o hodně méně než byly nabalené ostatní dětičky. Ovšem dnes v důsledku této výchovy trpíme obě úděsných způsobem. Ve většině zaměstnání se přetápí, úřady přetopené, školy a školky přetopené, na poště jsem do deseti vteřin na kolaps vedrem, takže na co se otužovat? Jedině tedy pro vlastní utrpení. V tomto státě dříve jak za 50 let nikomu nedojde, aby se s tím přetápěním udělal rázný konec. V minulém zaměstnání, na jednom z pražských soudů, bylo v kancelářích v zimě i 28 stupňů, všichni si libovali, chodili v tlustých rolácích, celý den v kozačkách a byli spokojení. Já jsem umírala celou zimu v lehkém oblečení a abych neomdlela vedrem, fičely na mne ještě dva ventilátory. A paradoxně, jak jsem celý život nebyla nemocná, tak tady to vypadalo, že konečně začnu čerpat nemocenskou. Samozřejmě na tomto soudu byla nadstandardní (ale spíše normální česká) nemocnost. Rozžhavená do ruda a do běla vyjít na mráz, to byl pro organizmus záběr. Nakonec jsem i toto ve zdraví přežila a radši včas z tohoto soudu zmizela. Na dalším mám štěstí, zde jsou tak ohromné kanceláře, že více jak na 20 stupňů se nevytopí, i když se o to snaží, takže já jásám a zbytek skučí, ale ať!!!Každý chvilku, tahá pilku. Samozřejmě ti zmrzlí jsou neustále nemocní a my zdraví pak za ně musíme pracovat, ale to už tak v tomto státě chodilo, chodí a chodit bude. Moje dcera až donedávna pracovala s dětmi, měla jen jednu 12letá dívku, která nebyla nemocná, jelikož byla otužilá; v základní škole ale sípala horkem. Byly tam i takové dětičky, to jest, když je venku méně jak 20 stupňů, tak vůbec nesmí vyjít ven, aby nenastydly, do školy je nabalené odvezou autem. Nabalené jsou i v létě, aby nenastydly (co kdyby zafoukal větřík), větrat se v místnostech nesmí, zase by nastydly (může za to průvan). Pravdou je, že právě tyto dětičky mají tak 6 x do roka antibiotika a přibližně každý měsíc jsou ze školy 10 dní doma, jsou nastydlé. A po každém dalším nastydnutí jejich "moudré" maminky a babičky přidají další vrstvu punčocháčů, svetrů, kabátů a čepic navrch proti nastydnutí a tak to jde pořád dokola. Obávám se, že nebýt těch úžasných antibiotik a různých dalších léků, tak by u nás úmrtnost těchto dětiček tak stoupla, že by se matinky jenom divily, prostě by jim ty jejich "neduživky" nepřežily. Ale tohle ony také nikdy nepochopí. Možná by jim pomohlo, kdyby si přečetly alespoň jeden díl "Káji Maříka". Jak ten dokázal vyléčit věčně nemocnou a zmrzlou Zdeňu, která byla už na umření, třeba by jim něco došlo.
Uvědomují si tyto "matinky" jak těmi antibiotiky ničí zdraví svých dětí? Co takhle radši prevence než antibiotika? Tady ale také špatně funguje zdravotnická osvěta (i když dnes, kdo má mozek, si informace najde), ale možná, že i za tímhle stojí farmaceutické i jiné koncerny. Když budeme všichni otužilí, spotřebujeme méně tepla v domácnostech, budeme méně platit a hlavně nebudeme potřebovat tolik léků a antibiotik, a to se koncernům sníží zisky (to by byla škoda). Bude tedy lépe když zůstane vše při starém, ať se mají výrobny léčiv dobře a bohatnou na naší společné blbosti!!!Konečně už někdo přišel na to, že teplota v mnohých místnostech 28 stupňů i více je vražedná. V takovýhle místnostech vychovávají děti od narození a ještě je nabalují, aby nenastydly. Je zvláštní, že moje dcera i můj synovec, kteří trávili život v místnostech vytopených na nejvíce 20 stupňů a v krátkých rukávech a šortkách a v noci při 17 stupních, tak byli výjimkami co se týče nemocnosti. Žádný z nich neznal chřipku, virózu ani angínu, kašel, rýmu vyjímečně. Ošetřovačku jsem měla pouze na plané neštovice a příušnice. V práci jsem byla za exota, jaktože mám tak zdravé dítě, dcera se narodila v roce 1974, tedy v hluboké totalitě, už tenkrát byly děti věsměs neustále nemocné. Už od mala jsem jí otužovala i tím sprchováním, oblékala o hodně méně než byly nabalené ostatní dětičky. Ovšem dnes v důsledku této výchovy trpíme obě úděsných způsobem. Ve většině zaměstnání se přetápí, úřady přetopené, školy a školky přetopené, na poště jsem do deseti vteřin na kolaps vedrem, takže na co se otužovat? Jedině tedy pro vlastní utrpení. V tomto státě dříve jak za 50 let nikomu nedojde, aby se s tím přetápěním udělal rázný konec. V minulém zaměstnání, na jednom z pražských soudů, bylo v kancelářích v zimě i 28 stupňů, všichni si libovali, chodili v tlustých rolácích, celý den v kozačkách a byli spokojení. Já jsem umírala celou zimu v lehkém oblečení a abych neomdlela vedrem, fičely na mne ještě dva ventilátory. A paradoxně, jak jsem celý život nebyla nemocná, tak tady to vypadalo, že konečně začnu čerpat nemocenskou. Samozřejmě na tomto soudu byla nadstandardní (ale spíše normální česká) nemocnost. Rozžhavená do ruda a do běla vyjít na mráz, to byl pro organizmus záběr. Nakonec jsem i toto ve zdraví přežila a radši včas z tohoto soudu zmizela. Na dalším mám štěstí, zde jsou tak ohromné kanceláře, že více jak na 20 stupňů se nevytopí, i když se o to snaží, takže já jásám a zbytek skučí, ale ať!!!Každý chvilku, tahá pilku. Samozřejmě ti zmrzlí jsou neustále nemocní a my zdraví pak za ně musíme pracovat, ale to už tak v tomto státě chodilo, chodí a chodit bude. Moje dcera až donedávna pracovala s dětmi, měla jen jednu 12letá dívku, která nebyla nemocná, jelikož byla otužilá; v základní škole ale sípala horkem. Byly tam i takové dětičky, to jest, když je venku méně jak 20 stupňů, tak vůbec nesmí vyjít ven, aby nenastydly, do školy je nabalené odvezou autem. Nabalené jsou i v létě, aby nenastydly (co kdyby zafoukal větřík), větrat se v místnostech nesmí, zase by nastydly (může za to průvan). Pravdou je, že právě tyto dětičky mají tak 6 x do roka antibiotika a přibližně každý měsíc jsou ze školy 10 dní doma, jsou nastydlé. A po každém dalším nastydnutí jejich "moudré" maminky a babičky přidají další vrstvu punčocháčů, svetrů, kabátů a čepic navrch proti nastydnutí a tak to jde pořád dokola. Obávám se, že nebýt těch úžasných antibiotik a různých dalších léků, tak by u nás úmrtnost těchto dětiček tak stoupla, že by se matinky jenom divily, prostě by jim ty jejich "neduživky" nepřežily. Ale tohle ony také nikdy nepochopí. Možná by jim pomohlo, kdyby si přečetly alespoň jeden díl "Káji Maříka". Jak ten dokázal vyléčit věčně nemocnou a zmrzlou Zdeňu, která byla už na umření, třeba by jim něco došlo.
Uvědomují si tyto "matinky" jak těmi antibiotiky ničí zdraví svých dětí? Co takhle radši prevence než antibiotika? Tady ale také špatně funguje zdravotnická osvěta (i když dnes, kdo má mozek, si informace najde), ale možná, že i za tímhle stojí farmaceutické i jiné koncerny. Když budeme všichni otužilí, spotřebujeme méně tepla v domácnostech, budeme méně platit a hlavně nebudeme potřebovat tolik léků a antibiotik, a to se koncernům sníží zisky (to by byla škoda). Bude tedy lépe když zůstane vše při starém, ať se mají výrobny léčiv dobře a bohatnou na naší společné blbosti!!!Konečně už někdo přišel na to, že teplota v mnohých místnostech 28 stupňů i více je vražedná. V takovýhle místnostech vychovávají děti od narození a ještě je nabalují, aby nenastydly. Je zvláštní, že moje dcera i můj synovec, kteří trávili život v místnostech vytopených na nejvíce 20 stupňů a v krátkých rukávech a šortkách a v noci při 17 stupních, tak byli výjimkami co se týče nemocnosti. Žádný z nich neznal chřipku, virózu ani angínu, kašel, rýmu vyjímečně. Ošetřovačku jsem měla pouze na plané neštovice a příušnice. V práci jsem byla za exota, jaktože mám tak zdravé dítě, dcera se narodila v roce 1974, tedy v hluboké totalitě, už tenkrát byly děti věsměs neustále nemocné. Už od mala jsem jí otužovala i tím sprchováním, oblékala o hodně méně než byly nabalené ostatní dětičky. Ovšem dnes v důsledku této výchovy trpíme obě úděsných způsobem. Ve většině zaměstnání se přetápí, úřady přetopené, školy a školky přetopené, na poště jsem do deseti vteřin na kolaps vedrem, takže na co se otužovat? Jedině tedy pro vlastní utrpení. V tomto státě dříve jak za 50 let nikomu nedojde, aby se s tím přetápěním udělal rázný konec. V minulém zaměstnání, na jednom z pražských soudů, bylo v kancelářích v zimě i 28 stupňů, všichni si libovali, chodili v tlustých rolácích, celý den v kozačkách a byli spokojení. Já jsem umírala celou zimu v lehkém oblečení a abych neomdlela vedrem, fičely na mne ještě dva ventilátory. A paradoxně, jak jsem celý život nebyla nemocná, tak tady to vypadalo, že konečně začnu čerpat nemocenskou. Samozřejmě na tomto soudu byla nadstandardní (ale spíše normální česká) nemocnost. Rozžhavená do ruda a do běla vyjít na mráz, to byl pro organizmus záběr. Nakonec jsem i toto ve zdraví přežila a radši včas z tohoto soudu zmizela. Na dalším mám štěstí, zde jsou tak ohromné kanceláře, že více jak na 20 stupňů se nevytopí, i když se o to snaží, takže já jásám a zbytek skučí, ale ať!!!Každý chvilku, tahá pilku. Samozřejmě ti zmrzlí jsou neustále nemocní a my zdraví pak za ně musíme pracovat, ale to už tak v tomto státě chodilo, chodí a chodit bude. Moje dcera až donedávna pracovala s dětmi, měla jen jednu 12letá dívku, která nebyla nemocná, jelikož byla otužilá; v základní škole ale sípala horkem. Byly tam i takové dětičky, to jest, když je venku méně jak 20 stupňů, tak vůbec nesmí vyjít ven, aby nenastydly, do školy je nabalené odvezou autem. Nabalené jsou i v létě, aby nenastydly (co kdyby zafoukal větřík), větrat se v místnostech nesmí, zase by nastydly (může za to průvan). Pravdou je, že právě tyto dětičky mají tak 6 x do roka antibiotika a přibližně každý měsíc jsou ze školy 10 dní doma, jsou nastydlé. A po každém dalším nastydnutí jejich "moudré" maminky a babičky přidají další vrstvu punčocháčů, svetrů, kabátů a čepic navrch proti nastydnutí a tak to jde pořád dokola. Obávám se, že nebýt těch úžasných antibiotik a různých dalších léků, tak by u nás úmrtnost těchto dětiček tak stoupla, že by se matinky jenom divily, prostě by jim ty jejich "neduživky" nepřežily. Ale tohle ony také nikdy nepochopí. Možná by jim pomohlo, kdyby si přečetly alespoň jeden díl "Káji Maříka". Jak ten dokázal vyléčit věčně nemocnou a zmrzlou Zdeňu, která byla už na umření, třeba by jim něco došlo.
Uvědomují si tyto "matinky" jak těmi antibiotiky ničí zdraví svých dětí? Co takhle radši prevence než antibiotika? Tady ale také špatně funguje zdravotnická osvěta (i když dnes, kdo má mozek, si informace najde), ale možná, že i za tímhle stojí farmaceutické i jiné koncerny. Když budeme všichni otužilí, spotřebujeme méně tepla v domácnostech, budeme méně platit a hlavně nebudeme potřebovat tolik léků a antibiotik, a to se koncernům sníží zisky (to by byla škoda). Bude tedy lépe když zůstane vše při starém, ať se mají výrobny léčiv dobře a bohatnou na naší společné blbosti!!!Konečně už někdo přišel na to, že teplota v mnohých místnostech 28 stupňů i více je vražedná. V takovýhle místnostech vychovávají děti od narození a ještě je nabalují, aby nenastydly. Je zvláštní, že moje dcera i můj synovec, kteří trávili život v místnostech vytopených na nejvíce 20 stupňů a v krátkých rukávech a šortkách a v noci při 17 stupních, tak byli výjimkami co se týče nemocnosti. Žádný z nich neznal chřipku, virózu ani angínu, kašel, rýmu vyjímečně. Ošetřovačku jsem měla pouze na plané neštovice a příušnice. V práci jsem byla za exota, jaktože mám tak zdravé dítě, dcera se narodila v roce 1974, tedy v hluboké totalitě, už tenkrát byly děti věsměs neustále nemocné. Už od mala jsem jí otužovala i tím sprchováním, oblékala o hodně méně než byly nabalené ostatní dětičky. Ovšem dnes v důsledku této výchovy trpíme obě úděsných způsobem. Ve většině zaměstnání se přetápí, úřady přetopené, školy a školky přetopené, na poště jsem do deseti vteřin na kolaps vedrem, takže na co se otužovat? Jedině tedy pro vlastní utrpení. V tomto státě dříve jak za 50 let nikomu nedojde, aby se s tím přetápěním udělal rázný konec. V minulém zaměstnání, na jednom z pražských soudů, bylo v kancelářích v zimě i 28 stupňů, všichni si libovali, chodili v tlustých rolácích, celý den v kozačkách a byli spokojení. Já jsem umírala celou zimu v lehkém oblečení a abych neomdlela vedrem, fičely na mne ještě dva ventilátory. A paradoxně, jak jsem celý život nebyla nemocná, tak tady to vypadalo, že konečně začnu čerpat nemocenskou. Samozřejmě na tomto soudu byla nadstandardní (ale spíše normální česká) nemocnost. Rozžhavená do ruda a do běla vyjít na mráz, to byl pro organizmus záběr. Nakonec jsem i toto ve zdraví přežila a radši včas z tohoto soudu zmizela. Na dalším mám štěstí, zde jsou tak ohromné kanceláře, že více jak na 20 stupňů se nevytopí, i když se o to snaží, takže já jásám a zbytek skučí, ale ať!!!Každý chvilku, tahá pilku. Samozřejmě ti zmrzlí jsou neustále nemocní a my zdraví pak za ně musíme pracovat, ale to už tak v tomto státě chodilo, chodí a chodit bude. Moje dcera až donedávna pracovala s dětmi, měla jen jednu 12letá dívku, která nebyla nemocná, jelikož byla otužilá; v základní škole ale sípala horkem. Byly tam i takové dětičky, to jest, když je venku méně jak 20 stupňů, tak vůbec nesmí vyjít ven, aby nenastydly, do školy je nabalené odvezou autem. Nabalené jsou i v létě, aby nenastydly (co kdyby zafoukal větřík), větrat se v místnostech nesmí, zase by nastydly (může za to průvan). Pravdou je, že právě tyto dětičky mají tak 6 x do roka antibiotika a přibližně každý měsíc jsou ze školy 10 dní doma, jsou nastydlé. A po každém dalším nastydnutí jejich "moudré" maminky a babičky přidají další vrstvu punčocháčů, svetrů, kabátů a čepic navrch proti nastydnutí a tak to jde pořád dokola. Obávám se, že nebýt těch úžasných antibiotik a různých dalších léků, tak by u nás úmrtnost těchto dětiček tak stoupla, že by se matinky jenom divily, prostě by jim ty jejich "neduživky" nepřežily. Ale tohle ony také nikdy nepochopí. Možná by jim pomohlo, kdyby si přečetly alespoň jeden díl "Káji Maříka". Jak ten dokázal vyléčit věčně nemocnou a zmrzlou Zdeňu, která byla už na umření, třeba by jim něco došlo.
Uvědomují si tyto "matinky" jak těmi antibiotiky ničí zdraví svých dětí? Co takhle radši prevence než antibiotika? Tady ale také špatně funguje zdravotnická osvěta (i když dnes, kdo má mozek, si informace najde), ale možná, že i za tímhle stojí farmaceutické i jiné koncerny. Když budeme všichni otužilí, spotřebujeme méně tepla v domácnostech, budeme méně platit a hlavně nebudeme potřebovat tolik léků a antibiotik, a to se koncernům sníží zisky (to by byla škoda). Bude tedy lépe když zůstane vše při starém, ať se mají výrobny léčiv dobře a bohatnou na naší společné blbosti!!!Konečně už někdo přišel na to, že teplota v mnohých místnostech 28 stupňů i více je vražedná. V takovýhle místnostech vychovávají děti od narození a ještě je nabalují, aby nenastydly. Je zvláštní, že moje dcera i můj synovec, kteří trávili život v místnostech vytopených na nejvíce 20 stupňů a v krátkých rukávech a šortkách a v noci při 17 stupních, tak byli výjimkami co se týče nemocnosti. Žádný z nich neznal chřipku, virózu ani angínu, kašel, rýmu vyjímečně. Ošetřovačku jsem měla pouze na plané neštovice a příušnice. V práci jsem byla za exota, jaktože mám tak zdravé dítě, dcera se narodila v roce 1974, tedy v hluboké totalitě, už tenkrát byly děti věsměs neustále nemocné. Už od mala jsem jí otužovala i tím sprchováním, oblékala o hodně méně než byly nabalené ostatní dětičky. Ovšem dnes v důsledku této výchovy trpíme obě úděsných způsobem. Ve většině zaměstnání se přetápí, úřady přetopené, školy a školky přetopené, na poště jsem do deseti vteřin na kolaps vedrem, takže na co se otužovat? Jedině tedy pro vlastní utrpení. V tomto státě dříve jak za 50 let nikomu nedojde, aby se s tím přetápěním udělal rázný konec. V minulém zaměstnání, na jednom z pražských soudů, bylo v kancelářích v zimě i 28 stupňů, všichni si libovali, chodili v tlustých rolácích, celý den v kozačkách a byli spokojení. Já jsem umírala celou zimu v lehkém oblečení a abych neomdlela vedrem, fičely na mne ještě dva ventilátory. A paradoxně, jak jsem celý život nebyla nemocná, tak tady to vypadalo, že konečně začnu čerpat nemocenskou. Samozřejmě na tomto soudu byla nadstandardní (ale spíše normální česká) nemocnost. Rozžhavená do ruda a do běla vyjít na mráz, to byl pro organizmus záběr. Nakonec jsem i toto ve zdraví přežila a radši včas z tohoto soudu zmizela. Na dalším mám štěstí, zde jsou tak ohromné kanceláře, že více jak na 20 stupňů se nevytopí, i když se o to snaží, takže já jásám a zbytek skučí, ale ať!!!Každý chvilku, tahá pilku. Samozřejmě ti zmrzlí jsou neustále nemocní a my zdraví pak za ně musíme pracovat, ale to už tak v tomto státě chodilo, chodí a chodit bude. Moje dcera až donedávna pracovala s dětmi, měla jen jednu 12letá dívku, která nebyla nemocná, jelikož byla otužilá; v základní škole ale sípala horkem. Byly tam i takové dětičky, to jest, když je venku méně jak 20 stupňů, tak vůbec nesmí vyjít ven, aby nenastydly, do školy je nabalené odvezou autem. Nabalené jsou i v létě, aby nenastydly (co kdyby zafoukal větřík), větrat se v místnostech nesmí, zase by nastydly (může za to průvan). Pravdou je, že právě tyto dětičky mají tak 6 x do roka antibiotika a přibližně každý měsíc jsou ze školy 10 dní doma, jsou nastydlé. A po každém dalším nastydnutí jejich "moudré" maminky a babičky přidají další vrstvu punčocháčů, svetrů, kabátů a čepic navrch proti nastydnutí a tak to jde pořád dokola. Obávám se, že nebýt těch úžasných antibiotik a různých dalších léků, tak by u nás úmrtnost těchto dětiček tak stoupla, že by se matinky jenom divily, prostě by jim ty jejich "neduživky" nepřežily. Ale tohle ony také nikdy nepochopí. Možná by jim pomohlo, kdyby si přečetly alespoň jeden díl "Káji Maříka". Jak ten dokázal vyléčit věčně nemocnou a zmrzlou Zdeňu, která byla už na umření, třeba by jim něco došlo.
Uvědomují si tyto "matinky" jak těmi antibiotiky ničí zdraví svých dětí? Co takhle radši prevence než antibiotika? Tady ale také špatně funguje zdravotnická osvěta (i když dnes, kdo má mozek, si informace najde), ale možná, že i za tímhle stojí farmaceutické i jiné koncerny. Když budeme všichni otužilí, spotřebujeme méně tepla v domácnostech, budeme méně platit a hlavně nebudeme potřebovat tolik léků a antibiotik, a to se koncernům sníží zisky (to by byla škoda). Bude tedy lépe když zůstane vše při starém, ať se mají výrobny léčiv dobře a bohatnou na naší společné blbosti!!!Konečně už někdo přišel na to, že teplota v mnohých místnostech 28 stupňů i více je vražedná. V takovýhle místnostech vychovávají děti od narození a ještě je nabalují, aby nenastydly. Je zvláštní, že moje dcera i můj synovec, kteří trávili život v místnostech vytopených na nejvíce 20 stupňů a v krátkých rukávech a šortkách a v noci při 17 stupních, tak byli výjimkami co se týče nemocnosti. Žádný z nich neznal chřipku, virózu ani angínu, kašel, rýmu vyjímečně. Ošetřovačku jsem měla pouze na plané neštovice a příušnice. V práci jsem byla za exota, jaktože mám tak zdravé dítě, dcera se narodila v roce 1974, tedy v hluboké totalitě, už tenkrát byly děti věsměs neustále nemocné. Už od mala jsem jí otužovala i tím sprchováním, oblékala o hodně méně než byly nabalené ostatní dětičky. Ovšem dnes v důsledku této výchovy trpíme obě úděsných způsobem. Ve většině zaměstnání se přetápí, úřady přetopené, školy a školky přetopené, na poště jsem do deseti vteřin na kolaps vedrem, takže na co se otužovat? Jedině tedy pro vlastní utrpení. V tomto státě dříve jak za 50 let nikomu nedojde, aby se s tím přetápěním udělal rázný konec. V minulém zaměstnání, na jednom z pražských soudů, bylo v kancelářích v zimě i 28 stupňů, všichni si libovali, chodili v tlustých rolácích, celý den v kozačkách a byli spokojení. Já jsem umírala celou zimu v lehkém oblečení a abych neomdlela vedrem, fičely na mne ještě dva ventilátory. A paradoxně, jak jsem celý život nebyla nemocná, tak tady to vypadalo, že konečně začnu čerpat nemocenskou. Samozřejmě na tomto soudu byla nadstandardní (ale spíše normální česká) nemocnost. Rozžhavená do ruda a do běla vyjít na mráz, to byl pro organizmus záběr. Nakonec jsem i toto ve zdraví přežila a radši včas z tohoto soudu zmizela. Na dalším mám štěstí, zde jsou tak ohromné kanceláře, že více jak na 20 stupňů se nevytopí, i když se o to snaží, takže já jásám a zbytek skučí, ale ať!!!Každý chvilku, tahá pilku. Samozřejmě ti zmrzlí jsou neustále nemocní a my zdraví pak za ně musíme pracovat, ale to už tak v tomto státě chodilo, chodí a chodit bude. Moje dcera až donedávna pracovala s dětmi, měla jen jednu 12letá dívku, která nebyla nemocná, jelikož byla otužilá; v základní škole ale sípala horkem. Byly tam i takové dětičky, to jest, když je venku méně jak 20 stupňů, tak vůbec nesmí vyjít ven, aby nenastydly, do školy je nabalené odvezou autem. Nabalené jsou i v létě, aby nenastydly (co kdyby zafoukal větřík), větrat se v místnostech nesmí, zase by nastydly (může za to průvan). Pravdou je, že právě tyto dětičky mají tak 6 x do roka antibiotika a přibližně každý měsíc jsou ze školy 10 dní doma, jsou nastydlé. A po každém dalším nastydnutí jejich "moudré" maminky a babičky přidají další vrstvu punčocháčů, svetrů, kabátů a čepic navrch proti nastydnutí a tak to jde pořád dokola. Obávám se, že nebýt těch úžasných antibiotik a různých dalších léků, tak by u nás úmrtnost těchto dětiček tak stoupla, že by se matinky jenom divily, prostě by jim ty jejich "neduživky" nepřežily. Ale tohle ony také nikdy nepochopí. Možná by jim pomohlo, kdyby si přečetly alespoň jeden díl "Káji Maříka". Jak ten dokázal vyléčit věčně nemocnou a zmrzlou Zdeňu, která byla už na umření, třeba by jim něco došlo.
Uvědomují si tyto "matinky" jak těmi antibiotiky ničí zdraví svých dětí? Co takhle radši prevence než antibiotika? Tady ale také špatně funguje zdravotnická osvěta (i když dnes, kdo má mozek, si informace najde), ale možná, že i za tímhle stojí farmaceutické i jiné koncerny. Když budeme všichni otužilí, spotřebujeme méně tepla v domácnostech, budeme méně platit a hlavně nebudeme potřebovat tolik léků a antibiotik, a to se koncernům sníží zisky (to by byla škoda). Bude tedy lépe když zůstane vše při starém, ať se mají výrobny léčiv dobře a bohatnou na naší společné blbosti!!!
 Hana 
  • 

Re: Re: Teplota v místnostech 

(26.4.2007 19:06:23)
Konečně už někdo přišel na to, že teplota v mnohých místnostech 28 stupňů i více je vražedná. V takovýhle místnostech vychovávají děti od narození a ještě je nabalují, aby nenastydly. Je zvláštní, že moje dcera i můj synovec, kteří trávili život v místnostech vytopených na nejvíce 20 stupňů a v krátkých rukávech a šortkách a v noci při 17 stupních, tak byli výjimkami co se týče nemocnosti. Žádný z nich neznal chřipku, virózu ani angínu, kašel, rýmu vyjímečně. Ošetřovačku jsem měla pouze na plané neštovice a příušnice. V práci jsem byla za exota, jaktože mám tak zdravé dítě, dcera se narodila v roce 1974, tedy v hluboké totalitě, už tenkrát byly děti věsměs neustále nemocné. Už od mala jsem jí otužovala i tím sprchováním, oblékala o hodně méně než byly nabalené ostatní dětičky. Ovšem dnes v důsledku této výchovy trpíme obě úděsných způsobem. Ve většině zaměstnání se přetápí, úřady přetopené, školy a školky přetopené, na poště jsem do deseti vteřin na kolaps vedrem, takže na co se otužovat? Jedině tedy pro vlastní utrpení. V tomto státě dříve jak za 50 let nikomu nedojde, aby se s tím přetápěním udělal rázný konec. V minulém zaměstnání, na jednom z pražských soudů, bylo v kancelářích v zimě i 28 stupňů, všichni si libovali, chodili v tlustých rolácích, celý den v kozačkách a byli spokojení. Já jsem umírala celou zimu v lehkém oblečení a abych neomdlela vedrem, fičely na mne ještě dva ventilátory. A paradoxně, jak jsem celý život nebyla nemocná, tak tady to vypadalo, že konečně začnu čerpat nemocenskou. Samozřejmě na tomto soudu byla nadstandardní (ale spíše normální česká) nemocnost. Rozžhavená do ruda a do běla vyjít na mráz, to byl pro organizmus záběr. Nakonec jsem i toto ve zdraví přežila a radši včas z tohoto soudu zmizela. Na dalším mám štěstí, zde jsou tak ohromné kanceláře, že více jak na 20 stupňů se nevytopí, i když se o to snaží, takže já jásám a zbytek skučí, ale ať!!!Každý chvilku, tahá pilku. Samozřejmě ti zmrzlí jsou neustále nemocní a my zdraví pak za ně musíme pracovat, ale to už tak v tomto státě chodilo, chodí a chodit bude. Moje dcera až donedávna pracovala s dětmi, měla jen jednu 12letá dívku, která nebyla nemocná, jelikož byla otužilá; v základní škole ale sípala horkem. Byly tam i takové dětičky, to jest, když je venku méně jak 20 stupňů, tak vůbec nesmí vyjít ven, aby nenastydly, do školy je nabalené odvezou autem. Nabalené jsou i v létě, aby nenastydly (co kdyby zafoukal větřík), větrat se v místnostech nesmí, zase by nastydly (může za to průvan). Pravdou je, že právě tyto dětičky mají tak 6 x do roka antibiotika a přibližně každý měsíc jsou ze školy 10 dní doma, jsou nastydlé. A po každém dalším nastydnutí jejich "moudré" maminky a babičky přidají další vrstvu punčocháčů, svetrů, kabátů a čepic navrch proti nastydnutí a tak to jde pořád dokola. Obávám se, že nebýt těch úžasných antibiotik a různých dalších léků, tak by u nás úmrtnost těchto dětiček tak stoupla, že by se matinky jenom divily, prostě by jim ty jejich "neduživky" nepřežily. Ale tohle ony také nikdy nepochopí. Možná by jim pomohlo, kdyby si přečetly alespoň jeden díl "Káji Maříka". Jak ten dokázal vyléčit věčně nemocnou a zmrzlou Zdeňu, která byla už na umření, třeba by jim něco došlo.
Uvědomují si tyto "matinky" jak těmi antibiotiky ničí zdraví svých dětí? Co takhle radši prevence než antibiotika? Tady ale také špatně funguje zdravotnická osvěta (i když dnes, kdo má mozek, si informace najde), ale možná, že i za tímhle stojí farmaceutické i jiné koncerny. Když budeme všichni otužilí, spotřebujeme méně tepla v domácnostech, budeme méně platit a hlavně nebudeme potřebovat tolik léků a antibiotik, a to se koncernům sníží zisky (to by byla škoda). Bude tedy lépe když zůstane vše při starém, ať se mají výrobny léčiv dobře a bohatnou na naší společné blbosti!!!Konečně už někdo přišel na to, že teplota v mnohých místnostech 28 stupňů i více je vražedná. V takovýhle místnostech vychovávají děti od narození a ještě je nabalují, aby nenastydly. Je zvláštní, že moje dcera i můj synovec, kteří trávili život v místnostech vytopených na nejvíce 20 stupňů a v krátkých rukávech a šortkách a v noci při 17 stupních, tak byli výjimkami co se týče nemocnosti. Žádný z nich neznal chřipku, virózu ani angínu, kašel, rýmu vyjímečně. Ošetřovačku jsem měla pouze na plané neštovice a příušnice. V práci jsem byla za exota, jaktože mám tak zdravé dítě, dcera se narodila v roce 1974, tedy v hluboké totalitě, už tenkrát byly děti věsměs neustále nemocné. Už od mala jsem jí otužovala i tím sprchováním, oblékala o hodně méně než byly nabalené ostatní dětičky. Ovšem dnes v důsledku této výchovy trpíme obě úděsných způsobem. Ve většině zaměstnání se přetápí, úřady přetopené, školy a školky přetopené, na poště jsem do deseti vteřin na kolaps vedrem, takže na co se otužovat? Jedině tedy pro vlastní utrpení. V tomto státě dříve jak za 50 let nikomu nedojde, aby se s tím přetápěním udělal rázný konec. V minulém zaměstnání, na jednom z pražských soudů, bylo v kancelářích v zimě i 28 stupňů, všichni si libovali, chodili v tlustých rolácích, celý den v kozačkách a byli spokojení. Já jsem umírala celou zimu v lehkém oblečení a abych neomdlela vedrem, fičely na mne ještě dva ventilátory. A paradoxně, jak jsem celý život nebyla nemocná, tak tady to vypadalo, že konečně začnu čerpat nemocenskou. Samozřejmě na tomto soudu byla nadstandardní (ale spíše normální česká) nemocnost. Rozžhavená do ruda a do běla vyjít na mráz, to byl pro organizmus záběr. Nakonec jsem i toto ve zdraví přežila a radši včas z tohoto soudu zmizela. Na dalším mám štěstí, zde jsou tak ohromné kanceláře, že více jak na 20 stupňů se nevytopí, i když se o to snaží, takže já jásám a zbytek skučí, ale ať!!!Každý chvilku, tahá pilku. Samozřejmě ti zmrzlí jsou neustále nemocní a my zdraví pak za ně musíme pracovat, ale to už tak v tomto státě chodilo, chodí a chodit bude. Moje dcera až donedávna pracovala s dětmi, měla jen jednu 12letá dívku, která nebyla nemocná, jelikož byla otužilá; v základní škole ale sípala horkem. Byly tam i takové dětičky, to jest, když je venku méně jak 20 stupňů, tak vůbec nesmí vyjít ven, aby nenastydly, do školy je nabalené odvezou autem. Nabalené jsou i v létě, aby nenastydly (co kdyby zafoukal větřík), větrat se v místnostech nesmí, zase by nastydly (může za to průvan). Pravdou je, že právě tyto dětičky mají tak 6 x do roka antibiotika a přibližně každý měsíc jsou ze školy 10 dní doma, jsou nastydlé. A po každém dalším nastydnutí jejich "moudré" maminky a babičky přidají další vrstvu punčocháčů, svetrů, kabátů a čepic navrch proti nastydnutí a tak to jde pořád dokola. Obávám se, že nebýt těch úžasných antibiotik a různých dalších léků, tak by u nás úmrtnost těchto dětiček tak stoupla, že by se matinky jenom divily, prostě by jim ty jejich "neduživky" nepřežily. Ale tohle ony také nikdy nepochopí. Možná by jim pomohlo, kdyby si přečetly alespoň jeden díl "Káji Maříka". Jak ten dokázal vyléčit věčně nemocnou a zmrzlou Zdeňu, která byla už na umření, třeba by jim něco došlo.
Uvědomují si tyto "matinky" jak těmi antibiotiky ničí zdraví svých dětí? Co takhle radši prevence než antibiotika? Tady ale také špatně funguje zdravotnická osvěta (i když dnes, kdo má mozek, si informace najde), ale možná, že i za tímhle stojí farmaceutické i jiné koncerny. Když budeme všichni otužilí, spotřebujeme méně tepla v domácnostech, budeme méně platit a hlavně nebudeme potřebovat tolik léků a antibiotik, a to se koncernům sníží zisky (to by byla škoda). Bude tedy lépe když zůstane vše při starém, ať se mají výrobny léčiv dobře a bohatnou na naší společné blbosti!!!Konečně už někdo přišel na to, že teplota v mnohých místnostech 28 stupňů i více je vražedná. V takovýhle místnostech vychovávají děti od narození a ještě je nabalují, aby nenastydly. Je zvláštní, že moje dcera i můj synovec, kteří trávili život v místnostech vytopených na nejvíce 20 stupňů a v krátkých rukávech a šortkách a v noci při 17 stupních, tak byli výjimkami co se týče nemocnosti. Žádný z nich neznal chřipku, virózu ani angínu, kašel, rýmu vyjímečně. Ošetřovačku jsem měla pouze na plané neštovice a příušnice. V práci jsem byla za exota, jaktože mám tak zdravé dítě, dcera se narodila v roce 1974, tedy v hluboké totalitě, už tenkrát byly děti věsměs neustále nemocné. Už od mala jsem jí otužovala i tím sprchováním, oblékala o hodně méně než byly nabalené ostatní dětičky. Ovšem dnes v důsledku této výchovy trpíme obě úděsných způsobem. Ve většině zaměstnání se přetápí, úřady přetopené, školy a školky přetopené, na poště jsem do deseti vteřin na kolaps vedrem, takže na co se otužovat? Jedině tedy pro vlastní utrpení. V tomto státě dříve jak za 50 let nikomu nedojde, aby se s tím přetápěním udělal rázný konec. V minulém zaměstnání, na jednom z pražských soudů, bylo v kancelářích v zimě i 28 stupňů, všichni si libovali, chodili v tlustých rolácích, celý den v kozačkách a byli spokojení. Já jsem umírala celou zimu v lehkém oblečení a abych neomdlela vedrem, fičely na mne ještě dva ventilátory. A paradoxně, jak jsem celý život nebyla nemocná, tak tady to vypadalo, že konečně začnu čerpat nemocenskou. Samozřejmě na tomto soudu byla nadstandardní (ale spíše normální česká) nemocnost. Rozžhavená do ruda a do běla vyjít na mráz, to byl pro organizmus záběr. Nakonec jsem i toto ve zdraví přežila a radši včas z tohoto soudu zmizela. Na dalším mám štěstí, zde jsou tak ohromné kanceláře, že více jak na 20 stupňů se nevytopí, i když se o to snaží, takže já jásám a zbytek skučí, ale ať!!!Každý chvilku, tahá pilku. Samozřejmě ti zmrzlí jsou neustále nemocní a my zdraví pak za ně musíme pracovat, ale to už tak v tomto státě chodilo, chodí a chodit bude. Moje dcera až donedávna pracovala s dětmi, měla jen jednu 12letá dívku, která nebyla nemocná, jelikož byla otužilá; v základní škole ale sípala horkem. Byly tam i takové dětičky, to jest, když je venku méně jak 20 stupňů, tak vůbec nesmí vyjít ven, aby nenastydly, do školy je nabalené odvezou autem. Nabalené jsou i v létě, aby nenastydly (co kdyby zafoukal větřík), větrat se v místnostech nesmí, zase by nastydly (může za to průvan). Pravdou je, že právě tyto dětičky mají tak 6 x do roka antibiotika a přibližně každý měsíc jsou ze školy 10 dní doma, jsou nastydlé. A po každém dalším nastydnutí jejich "moudré" maminky a babičky přidají další vrstvu punčocháčů, svetrů, kabátů a čepic navrch proti nastydnutí a tak to jde pořád dokola. Obávám se, že nebýt těch úžasných antibiotik a různých dalších léků, tak by u nás úmrtnost těchto dětiček tak stoupla, že by se matinky jenom divily, prostě by jim ty jejich "neduživky" nepřežily. Ale tohle ony také nikdy nepochopí. Možná by jim pomohlo, kdyby si přečetly alespoň jeden díl "Káji Maříka". Jak ten dokázal vyléčit věčně nemocnou a zmrzlou Zdeňu, která byla už na umření, třeba by jim něco došlo.
Uvědomují si tyto "matinky" jak těmi antibiotiky ničí zdraví svých dětí? Co takhle radši prevence než antibiotika? Tady ale také špatně funguje zdravotnická osvěta (i když dnes, kdo má mozek, si informace najde), ale možná, že i za tímhle stojí farmaceutické i jiné koncerny. Když budeme všichni otužilí, spotřebujeme méně tepla v domácnostech, budeme méně platit a hlavně nebudeme potřebovat tolik léků a antibiotik, a to se koncernům sníží zisky (to by byla škoda). Bude tedy lépe když zůstane vše při starém, ať se mají výrobny léčiv dobře a bohatnou na naší společné blbosti!!!Konečně už někdo přišel na to, že teplota v mnohých místnostech 28 stupňů i více je vražedná. V takovýhle místnostech vychovávají děti od narození a ještě je nabalují, aby nenastydly. Je zvláštní, že moje dcera i můj synovec, kteří trávili život v místnostech vytopených na nejvíce 20 stupňů a v krátkých rukávech a šortkách a v noci při 17 stupních, tak byli výjimkami co se týče nemocnosti. Žádný z nich neznal chřipku, virózu ani angínu, kašel, rýmu vyjímečně. Ošetřovačku jsem měla pouze na plané neštovice a příušnice. V práci jsem byla za exota, jaktože mám tak zdravé dítě, dcera se narodila v roce 1974, tedy v hluboké totalitě, už tenkrát byly děti věsměs neustále nemocné. Už od mala jsem jí otužovala i tím sprchováním, oblékala o hodně méně než byly nabalené ostatní dětičky. Ovšem dnes v důsledku této výchovy trpíme obě úděsných způsobem. Ve většině zaměstnání se přetápí, úřady přetopené, školy a školky přetopené, na poště jsem do deseti vteřin na kolaps vedrem, takže na co se otužovat? Jedině tedy pro vlastní utrpení. V tomto státě dříve jak za 50 let nikomu nedojde, aby se s tím přetápěním udělal rázný konec. V minulém zaměstnání, na jednom z pražských soudů, bylo v kancelářích v zimě i 28 stupňů, všichni si libovali, chodili v tlustých rolácích, celý den v kozačkách a byli spokojení. Já jsem umírala celou zimu v lehkém oblečení a abych neomdlela vedrem, fičely na mne ještě dva ventilátory. A paradoxně, jak jsem celý život nebyla nemocná, tak tady to vypadalo, že konečně začnu čerpat nemocenskou. Samozřejmě na tomto soudu byla nadstandardní (ale spíše normální česká) nemocnost. Rozžhavená do ruda a do běla vyjít na mráz, to byl pro organizmus záběr. Nakonec jsem i toto ve zdraví přežila a radši včas z tohoto soudu zmizela. Na dalším mám štěstí, zde jsou tak ohromné kanceláře, že více jak na 20 stupňů se nevytopí, i když se o to snaží, takže já jásám a zbytek skučí, ale ať!!!Každý chvilku, tahá pilku. Samozřejmě ti zmrzlí jsou neustále nemocní a my zdraví pak za ně musíme pracovat, ale to už tak v tomto státě chodilo, chodí a chodit bude. Moje dcera až donedávna pracovala s dětmi, měla jen jednu 12letá dívku, která nebyla nemocná, jelikož byla otužilá; v základní škole ale sípala horkem. Byly tam i takové dětičky, to jest, když je venku méně jak 20 stupňů, tak vůbec nesmí vyjít ven, aby nenastydly, do školy je nabalené odvezou autem. Nabalené jsou i v létě, aby nenastydly (co kdyby zafoukal větřík), větrat se v místnostech nesmí, zase by nastydly (může za to průvan). Pravdou je, že právě tyto dětičky mají tak 6 x do roka antibiotika a přibližně každý měsíc jsou ze školy 10 dní doma, jsou nastydlé. A po každém dalším nastydnutí jejich "moudré" maminky a babičky přidají další vrstvu punčocháčů, svetrů, kabátů a čepic navrch proti nastydnutí a tak to jde pořád dokola. Obávám se, že nebýt těch úžasných antibiotik a různých dalších léků, tak by u nás úmrtnost těchto dětiček tak stoupla, že by se matinky jenom divily, prostě by jim ty jejich "neduživky" nepřežily. Ale tohle ony také nikdy nepochopí. Možná by jim pomohlo, kdyby si přečetly alespoň jeden díl "Káji Maříka". Jak ten dokázal vyléčit věčně nemocnou a zmrzlou Zdeňu, která byla už na umření, třeba by jim něco došlo.
Uvědomují si tyto "matinky" jak těmi antibiotiky ničí zdraví svých dětí? Co takhle radši prevence než antibiotika? Tady ale také špatně funguje zdravotnická osvěta (i když dnes, kdo má mozek, si informace najde), ale možná, že i za tímhle stojí farmaceutické i jiné koncerny. Když budeme všichni otužilí, spotřebujeme méně tepla v domácnostech, budeme méně platit a hlavně nebudeme potřebovat tolik léků a antibiotik, a to se koncernům sníží zisky (to by byla škoda). Bude tedy lépe když zůstane vše při starém, ať se mají výrobny léčiv dobře a bohatnou na naší společné blbosti!!!Konečně už někdo přišel na to, že teplota v mnohých místnostech 28 stupňů i více je vražedná. V takovýhle místnostech vychovávají děti od narození a ještě je nabalují, aby nenastydly. Je zvláštní, že moje dcera i můj synovec, kteří trávili život v místnostech vytopených na nejvíce 20 stupňů a v krátkých rukávech a šortkách a v noci při 17 stupních, tak byli výjimkami co se týče nemocnosti. Žádný z nich neznal chřipku, virózu ani angínu, kašel, rýmu vyjímečně. Ošetřovačku jsem měla pouze na plané neštovice a příušnice. V práci jsem byla za exota, jaktože mám tak zdravé dítě, dcera se narodila v roce 1974, tedy v hluboké totalitě, už tenkrát byly děti věsměs neustále nemocné. Už od mala jsem jí otužovala i tím sprchováním, oblékala o hodně méně než byly nabalené ostatní dětičky. Ovšem dnes v důsledku této výchovy trpíme obě úděsných způsobem. Ve většině zaměstnání se přetápí, úřady přetopené, školy a školky přetopené, na poště jsem do deseti vteřin na kolaps vedrem, takže na co se otužovat? Jedině tedy pro vlastní utrpení. V tomto státě dříve jak za 50 let nikomu nedojde, aby se s tím přetápěním udělal rázný konec. V minulém zaměstnání, na jednom z pražských soudů, bylo v kancelářích v zimě i 28 stupňů, všichni si libovali, chodili v tlustých rolácích, celý den v kozačkách a byli spokojení. Já jsem umírala celou zimu v lehkém oblečení a abych neomdlela vedrem, fičely na mne ještě dva ventilátory. A paradoxně, jak jsem celý život nebyla nemocná, tak tady to vypadalo, že konečně začnu čerpat nemocenskou. Samozřejmě na tomto soudu byla nadstandardní (ale spíše normální česká) nemocnost. Rozžhavená do ruda a do běla vyjít na mráz, to byl pro organizmus záběr. Nakonec jsem i toto ve zdraví přežila a radši včas z tohoto soudu zmizela. Na dalším mám štěstí, zde jsou tak ohromné kanceláře, že více jak na 20 stupňů se nevytopí, i když se o to snaží, takže já jásám a zbytek skučí, ale ať!!!Každý chvilku, tahá pilku. Samozřejmě ti zmrzlí jsou neustále nemocní a my zdraví pak za ně musíme pracovat, ale to už tak v tomto státě chodilo, chodí a chodit bude. Moje dcera až donedávna pracovala s dětmi, měla jen jednu 12letá dívku, která nebyla nemocná, jelikož byla otužilá; v základní škole ale sípala horkem. Byly tam i takové dětičky, to jest, když je venku méně jak 20 stupňů, tak vůbec nesmí vyjít ven, aby nenastydly, do školy je nabalené odvezou autem. Nabalené jsou i v létě, aby nenastydly (co kdyby zafoukal větřík), větrat se v místnostech nesmí, zase by nastydly (může za to průvan). Pravdou je, že právě tyto dětičky mají tak 6 x do roka antibiotika a přibližně každý měsíc jsou ze školy 10 dní doma, jsou nastydlé. A po každém dalším nastydnutí jejich "moudré" maminky a babičky přidají další vrstvu punčocháčů, svetrů, kabátů a čepic navrch proti nastydnutí a tak to jde pořád dokola. Obávám se, že nebýt těch úžasných antibiotik a různých dalších léků, tak by u nás úmrtnost těchto dětiček tak stoupla, že by se matinky jenom divily, prostě by jim ty jejich "neduživky" nepřežily. Ale tohle ony také nikdy nepochopí. Možná by jim pomohlo, kdyby si přečetly alespoň jeden díl "Káji Maříka". Jak ten dokázal vyléčit věčně nemocnou a zmrzlou Zdeňu, která byla už na umření, třeba by jim něco došlo.
Uvědomují si tyto "matinky" jak těmi antibiotiky ničí zdraví svých dětí? Co takhle radši prevence než antibiotika? Tady ale také špatně funguje zdravotnická osvěta (i když dnes, kdo má mozek, si informace najde), ale možná, že i za tímhle stojí farmaceutické i jiné koncerny. Když budeme všichni otužilí, spotřebujeme méně tepla v domácnostech, budeme méně platit a hlavně nebudeme potřebovat tolik léků a antibiotik, a to se koncernům sníží zisky (to by byla škoda). Bude tedy lépe když zůstane vše při starém, ať se mají výrobny léčiv dobře a bohatnou na naší společné blbosti!!!Konečně už někdo přišel na to, že teplota v mnohých místnostech 28 stupňů i více je vražedná. V takovýhle místnostech vychovávají děti od narození a ještě je nabalují, aby nenastydly. Je zvláštní, že moje dcera i můj synovec, kteří trávili život v místnostech vytopených na nejvíce 20 stupňů a v krátkých rukávech a šortkách a v noci při 17 stupních, tak byli výjimkami co se týče nemocnosti. Žádný z nich neznal chřipku, virózu ani angínu, kašel, rýmu vyjímečně. Ošetřovačku jsem měla pouze na plané neštovice a příušnice. V práci jsem byla za exota, jaktože mám tak zdravé dítě, dcera se narodila v roce 1974, tedy v hluboké totalitě, už tenkrát byly děti věsměs neustále nemocné. Už od mala jsem jí otužovala i tím sprchováním, oblékala o hodně méně než byly nabalené ostatní dětičky. Ovšem dnes v důsledku této výchovy trpíme obě úděsných způsobem. Ve většině zaměstnání se přetápí, úřady přetopené, školy a školky přetopené, na poště jsem do deseti vteřin na kolaps vedrem, takže na co se otužovat? Jedině tedy pro vlastní utrpení. V tomto státě dříve jak za 50 let nikomu nedojde, aby se s tím přetápěním udělal rázný konec. V minulém zaměstnání, na jednom z pražských soudů, bylo v kancelářích v zimě i 28 stupňů, všichni si libovali, chodili v tlustých rolácích, celý den v kozačkách a byli spokojení. Já jsem umírala celou zimu v lehkém oblečení a abych neomdlela vedrem, fičely na mne ještě dva ventilátory. A paradoxně, jak jsem celý život nebyla nemocná, tak tady to vypadalo, že konečně začnu čerpat nemocenskou. Samozřejmě na tomto soudu byla nadstandardní (ale spíše normální česká) nemocnost. Rozžhavená do ruda a do běla vyjít na mráz, to byl pro organizmus záběr. Nakonec jsem i toto ve zdraví přežila a radši včas z tohoto soudu zmizela. Na dalším mám štěstí, zde jsou tak ohromné kanceláře, že více jak na 20 stupňů se nevytopí, i když se o to snaží, takže já jásám a zbytek skučí, ale ať!!!Každý chvilku, tahá pilku. Samozřejmě ti zmrzlí jsou neustále nemocní a my zdraví pak za ně musíme pracovat, ale to už tak v tomto státě chodilo, chodí a chodit bude. Moje dcera až donedávna pracovala s dětmi, měla jen jednu 12letá dívku, která nebyla nemocná, jelikož byla otužilá; v základní škole ale sípala horkem. Byly tam i takové dětičky, to jest, když je venku méně jak 20 stupňů, tak vůbec nesmí vyjít ven, aby nenastydly, do školy je nabalené odvezou autem. Nabalené jsou i v létě, aby nenastydly (co kdyby zafoukal větřík), větrat se v místnostech nesmí, zase by nastydly (může za to průvan). Pravdou je, že právě tyto dětičky mají tak 6 x do roka antibiotika a přibližně každý měsíc jsou ze školy 10 dní doma, jsou nastydlé. A po každém dalším nastydnutí jejich "moudré" maminky a babičky přidají další vrstvu punčocháčů, svetrů, kabátů a čepic navrch proti nastydnutí a tak to jde pořád dokola. Obávám se, že nebýt těch úžasných antibiotik a různých dalších léků, tak by u nás úmrtnost těchto dětiček tak stoupla, že by se matinky jenom divily, prostě by jim ty jejich "neduživky" nepřežily. Ale tohle ony také nikdy nepochopí. Možná by jim pomohlo, kdyby si přečetly alespoň jeden díl "Káji Maříka". Jak ten dokázal vyléčit věčně nemocnou a zmrzlou Zdeňu, která byla už na umření, třeba by jim něco došlo.
Uvědomují si tyto "matinky" jak těmi antibiotiky ničí zdraví svých dětí? Co takhle radši prevence než antibiotika? Tady ale také špatně funguje zdravotnická osvěta (i když dnes, kdo má mozek, si informace najde), ale možná, že i za tímhle stojí farmaceutické i jiné koncerny. Když budeme všichni otužilí, spotřebujeme méně tepla v domácnostech, budeme méně platit a hlavně nebudeme potřebovat tolik léků a antibiotik, a to se koncernům sníží zisky (to by byla škoda). Bude tedy lépe když zůstane vše při starém, ať se mají výrobny léčiv dobře a bohatnou na naší společné blbosti!!!vKonečně už někdo přišel na to, že teplota v mnohých místnostech 28 stupňů i více je vražedná. V takovýhle místnostech vychovávají děti od narození a ještě je nabalují, aby nenastydly. Je zvláštní, že moje dcera i můj synovec, kteří trávili život v místnostech vytopených na nejvíce 20 stupňů a v krátkých rukávech a šortkách a v noci při 17 stupních, tak byli výjimkami co se týče nemocnosti. Žádný z nich neznal chřipku, virózu ani angínu, kašel, rýmu vyjímečně. Ošetřovačku jsem měla pouze na plané neštovice a příušnice. V práci jsem byla za exota, jaktože mám tak zdravé dítě, dcera se narodila v roce 1974, tedy v hluboké totalitě, už tenkrát byly děti věsměs neustále nemocné. Už od mala jsem jí otužovala i tím sprchováním, oblékala o hodně méně než byly nabalené ostatní dětičky. Ovšem dnes v důsledku této výchovy trpíme obě úděsných způsobem. Ve většině zaměstnání se přetápí, úřady přetopené, školy a školky přetopené, na poště jsem do deseti vteřin na kolaps vedrem, takže na co se otužovat? Jedině tedy pro vlastní utrpení. V tomto státě dříve jak za 50 let nikomu nedojde, aby se s tím přetápěním udělal rázný konec. V minulém zaměstnání, na jednom z pražských soudů, bylo v kancelářích v zimě i 28 stupňů, všichni si libovali, chodili v tlustých rolácích, celý den v kozačkách a byli spokojení. Já jsem umírala celou zimu v lehkém oblečení a abych neomdlela vedrem, fičely na mne ještě dva ventilátory. A paradoxně, jak jsem celý život nebyla nemocná, tak tady to vypadalo, že konečně začnu čerpat nemocenskou. Samozřejmě na tomto soudu byla nadstandardní (ale spíše normální česká) nemocnost. Rozžhavená do ruda a do běla vyjít na mráz, to byl pro organizmus záběr. Nakonec jsem i toto ve zdraví přežila a radši včas z tohoto soudu zmizela. Na dalším mám štěstí, zde jsou tak ohromné kanceláře, že více jak na 20 stupňů se nevytopí, i když se o to snaží, takže já jásám a zbytek skučí, ale ať!!!Každý chvilku, tahá pilku. Samozřejmě ti zmrzlí jsou neustále nemocní a my zdraví pak za ně musíme pracovat, ale to už tak v tomto státě chodilo, chodí a chodit bude. Moje dcera až donedávna pracovala s dětmi, měla jen jednu 12letá dívku, která nebyla nemocná, jelikož byla otužilá; v základní škole ale sípala horkem. Byly tam i takové dětičky, to jest, když je venku méně jak 20 stupňů, tak vůbec nesmí vyjít ven, aby nenastydly, do školy je nabalené odvezou autem. Nabalené jsou i v létě, aby nenastydly (co kdyby zafoukal větřík), větrat se v místnostech nesmí, zase by nastydly (může za to průvan). Pravdou je, že právě tyto dětičky mají tak 6 x do roka antibiotika a přibližně každý měsíc jsou ze školy 10 dní doma, jsou nastydlé. A po každém dalším nastydnutí jejich "moudré" maminky a babičky přidají další vrstvu punčocháčů, svetrů, kabátů a čepic navrch proti nastydnutí a tak to jde pořád dokola. Obávám se, že nebýt těch úžasných antibiotik a různých dalších léků, tak by u nás úmrtnost těchto dětiček tak stoupla, že by se matinky jenom divily, prostě by jim ty jejich "neduživky" nepřežily. Ale tohle ony také nikdy nepochopí. Možná by jim pomohlo, kdyby si přečetly alespoň jeden díl "Káji Maříka". Jak ten dokázal vyléčit věčně nemocnou a zmrzlou Zdeňu, která byla už na umření, třeba by jim něco došlo.
Uvědomují si tyto "matinky" jak těmi antibiotiky ničí zdraví svých dětí? Co takhle radši prevence než antibiotika? Tady ale také špatně funguje zdravotnická osvěta (i když dnes, kdo má mozek, si informace najde), ale možná, že i za tímhle stojí farmaceutické i jiné koncerny. Když budeme všichni otužilí, spotřebujeme méně tepla v domácnostech, budeme méně platit a hlavně nebudeme potřebovat tolik léků a antibiotik, a to se koncernům sníží zisky (to by byla škoda). Bude tedy lépe když zůstane vše při starém, ať se mají výrobny léčiv dobře a bohatnou na naší společné blbosti!!!Konečně už někdo přišel na to, že teplota v mnohých místnostech 28 stupňů i více je vražedná. V takovýhle místnostech vychovávají děti od narození a ještě je nabalují, aby nenastydly. Je zvláštní, že moje dcera i můj synovec, kteří trávili život v místnostech vytopených na nejvíce 20 stupňů a v krátkých rukávech a šortkách a v noci při 17 stupních, tak byli výjimkami co se týče nemocnosti. Žádný z nich neznal chřipku, virózu ani angínu, kašel, rýmu vyjímečně. Ošetřovačku jsem měla pouze na plané neštovice a příušnice. V práci jsem byla za exota, jaktože mám tak zdravé dítě, dcera se narodila v roce 1974, tedy v hluboké totalitě, už tenkrát byly děti věsměs neustále nemocné. Už od mala jsem jí otužovala i tím sprchováním, oblékala o hodně méně než byly nabalené ostatní dětičky. Ovšem dnes v důsledku této výchovy trpíme obě úděsných způsobem. Ve většině zaměstnání se přetápí, úřady přetopené, školy a školky přetopené, na poště jsem do deseti vteřin na kolaps vedrem, takže na co se otužovat? Jedině tedy pro vlastní utrpení. V tomto státě dříve jak za 50 let nikomu nedojde, aby se s tím přetápěním udělal rázný konec. V minulém zaměstnání, na jednom z pražských soudů, bylo v kancelářích v zimě i 28 stupňů, všichni si libovali, chodili v tlustých rolácích, celý den v kozačkách a byli spokojení. Já jsem umírala celou zimu v lehkém oblečení a abych neomdlela vedrem, fičely na mne ještě dva ventilátory. A paradoxně, jak jsem celý život nebyla nemocná, tak tady to vypadalo, že konečně začnu čerpat nemocenskou. Samozřejmě na tomto soudu byla nadstandardní (ale spíše normální česká) nemocnost. Rozžhavená do ruda a do běla vyjít na mráz, to byl pro organizmus záběr. Nakonec jsem i toto ve zdraví přežila a radši včas z tohoto soudu zmizela. Na dalším mám štěstí, zde jsou tak ohromné kanceláře, že více jak na 20 stupňů se nevytopí, i když se o to snaží, takže já jásám a zbytek skučí, ale ať!!!Každý chvilku, tahá pilku. Samozřejmě ti zmrzlí jsou neustále nemocní a my zdraví pak za ně musíme pracovat, ale to už tak v tomto státě chodilo, chodí a chodit bude. Moje dcera až donedávna pracovala s dětmi, měla jen jednu 12letá dívku, která nebyla nemocná, jelikož byla otužilá; v základní škole ale sípala horkem. Byly tam i takové dětičky, to jest, když je venku méně jak 20 stupňů, tak vůbec nesmí vyjít ven, aby nenastydly, do školy je nabalené odvezou autem. Nabalené jsou i v létě, aby nenastydly (co kdyby zafoukal větřík), větrat se v místnostech nesmí, zase by nastydly (může za to průvan). Pravdou je, že právě tyto dětičky mají tak 6 x do roka antibiotika a přibližně každý měsíc jsou ze školy 10 dní doma, jsou nastydlé. A po každém dalším nastydnutí jejich "moudré" maminky a babičky přidají další vrstvu punčocháčů, svetrů, kabátů a čepic navrch proti nastydnutí a tak to jde pořád dokola. Obávám se, že nebýt těch úžasných antibiotik a různých dalších léků, tak by u nás úmrtnost těchto dětiček tak stoupla, že by se matinky jenom divily, prostě by jim ty jejich "neduživky" nepřežily. Ale tohle ony také nikdy nepochopí. Možná by jim pomohlo, kdyby si přečetly alespoň jeden díl "Káji Maříka". Jak ten dokázal vyléčit věčně nemocnou a zmrzlou Zdeňu, která byla už na umření, třeba by jim něco došlo.
Uvědomují si tyto "matinky" jak těmi antibiotiky ničí zdraví svých dětí? Co takhle radši prevence než antibiotika? Tady ale také špatně funguje zdravotnická osvěta (i když dnes, kdo má mozek, si informace najde), ale možná, že i za tímhle stojí farmaceutické i jiné koncerny. Když budeme všichni otužilí, spotřebujeme méně tepla v domácnostech, budeme méně platit a hlavně nebudeme potřebovat tolik léků a antibiotik, a to se koncernům sníží zisky (to by byla škoda). Bude tedy lépe když zůstane vše při starém, ať se mají výrobny léčiv dobře a bohatnou na naší společné blbosti!!!Konečně už někdo přišel na to, že teplota v mnohých místnostech 28 stupňů i více je vražedná. V takovýhle místnostech vychovávají děti od narození a ještě je nabalují, aby nenastydly. Je zvláštní, že moje dcera i můj synovec, kteří trávili život v místnostech vytopených na nejvíce 20 stupňů a v krátkých rukávech a šortkách a v noci při 17 stupních, tak byli výjimkami co se týče nemocnosti. Žádný z nich neznal chřipku, virózu ani angínu, kašel, rýmu vyjímečně. Ošetřovačku jsem měla pouze na plané neštovice a příušnice. V práci jsem byla za exota, jaktože mám tak zdravé dítě, dcera se narodila v roce 1974, tedy v hluboké totalitě, už tenkrát byly děti věsměs neustále nemocné. Už od mala jsem jí otužovala i tím sprchováním, oblékala o hodně méně než byly nabalené ostatní dětičky. Ovšem dnes v důsledku této výchovy trpíme obě úděsných způsobem. Ve většině zaměstnání se přetápí, úřady přetopené, školy a školky přetopené, na poště jsem do deseti vteřin na kolaps vedrem, takže na co se otužovat? Jedině tedy pro vlastní utrpení. V tomto státě dříve jak za 50 let nikomu nedojde, aby se s tím přetápěním udělal rázný konec. V minulém zaměstnání, na jednom z pražských soudů, bylo v kancelářích v zimě i 28 stupňů, všichni si libovali, chodili v tlustých rolácích, celý den v kozačkách a byli spokojení. Já jsem umírala celou zimu v lehkém oblečení a abych neomdlela vedrem, fičely na mne ještě dva ventilátory. A paradoxně, jak jsem celý život nebyla nemocná, tak tady to vypadalo, že konečně začnu čerpat nemocenskou. Samozřejmě na tomto soudu byla nadstandardní (ale spíše normální česká) nemocnost. Rozžhavená do ruda a do běla vyjít na mráz, to byl pro organizmus záběr. Nakonec jsem i toto ve zdraví přežila a radši včas z tohoto soudu zmizela. Na dalším mám štěstí, zde jsou tak ohromné kanceláře, že více jak na 20 stupňů se nevytopí, i když se o to snaží, takže já jásám a zbytek skučí, ale ať!!!Každý chvilku, tahá pilku. Samozřejmě ti zmrzlí jsou neustále nemocní a my zdraví pak za ně musíme pracovat, ale to už tak v tomto státě chodilo, chodí a chodit bude. Moje dcera až donedávna pracovala s dětmi, měla jen jednu 12letá dívku, která nebyla nemocná, jelikož byla otužilá; v základní škole ale sípala horkem. Byly tam i takové dětičky, to jest, když je venku méně jak 20 stupňů, tak vůbec nesmí vyjít ven, aby nenastydly, do školy je nabalené odvezou autem. Nabalené jsou i v létě, aby nenastydly (co kdyby zafoukal větřík), větrat se v místnostech nesmí, zase by nastydly (může za to průvan). Pravdou je, že právě tyto dětičky mají tak 6 x do roka antibiotika a přibližně každý měsíc jsou ze školy 10 dní doma, jsou nastydlé. A po každém dalším nastydnutí jejich "moudré" maminky a babičky přidají další vrstvu punčocháčů, svetrů, kabátů a čepic navrch proti nastydnutí a tak to jde pořád dokola. Obávám se, že nebýt těch úžasných antibiotik a různých dalších léků, tak by u nás úmrtnost těchto dětiček tak stoupla, že by se matinky jenom divily, prostě by jim ty jejich "neduživky" nepřežily. Ale tohle ony také nikdy nepochopí. Možná by jim pomohlo, kdyby si přečetly alespoň jeden díl "Káji Maříka". Jak ten dokázal vyléčit věčně nemocnou a zmrzlou Zdeňu, která byla už na umření, třeba by jim něco došlo.
Uvědomují si tyto "matinky" jak těmi antibiotiky ničí zdraví svých dětí? Co takhle radši prevence než antibiotika? Tady ale také špatně funguje zdravotnická osvěta (i když dnes, kdo má mozek, si informace najde), ale možná, že i za tímhle stojí farmaceutické i jiné koncerny. Když budeme všichni otužilí, spotřebujeme méně tepla v domácnostech, budeme méně platit a hlavně nebudeme potřebovat tolik léků a antibiotik, a to se koncernům sníží zisky (to by byla škoda). Bude tedy lépe když zůstane vše při starém, ať se mají výrobny léčiv dobře a bohatnou na naší společné blbosti!!!Konečně už někdo přišel na to, že teplota v mnohých místnostech 28 stupňů i více je vražedná. V takovýhle místnostech vychovávají děti od narození a ještě je nabalují, aby nenastydly. Je zvláštní, že moje dcera i můj synovec, kteří trávili život v místnostech vytopených na nejvíce 20 stupňů a v krátkých rukávech a šortkách a v noci při 17 stupních, tak byli výjimkami co se týče nemocnosti. Žádný z nich neznal chřipku, virózu ani angínu, kašel, rýmu vyjímečně. Ošetřovačku jsem měla pouze na plané neštovice a příušnice. V práci jsem byla za exota, jaktože mám tak zdravé dítě, dcera se narodila v roce 1974, tedy v hluboké totalitě, už tenkrát byly děti věsměs neustále nemocné. Už od mala jsem jí otužovala i tím sprchováním, oblékala o hodně méně než byly nabalené ostatní dětičky. Ovšem dnes v důsledku této výchovy trpíme obě úděsných způsobem. Ve většině zaměstnání se přetápí, úřady přetopené, školy a školky přetopené, na poště jsem do deseti vteřin na kolaps vedrem, takže na co se otužovat? Jedině tedy pro vlastní utrpení. V tomto státě dříve jak za 50 let nikomu nedojde, aby se s tím přetápěním udělal rázný konec. V minulém zaměstnání, na jednom z pražských soudů, bylo v kancelářích v zimě i 28 stupňů, všichni si libovali, chodili v tlustých rolácích, celý den v kozačkách a byli spokojení. Já jsem umírala celou zimu v lehkém oblečení a abych neomdlela vedrem, fičely na mne ještě dva ventilátory. A paradoxně, jak jsem celý život nebyla nemocná, tak tady to vypadalo, že konečně začnu čerpat nemocenskou. Samozřejmě na tomto soudu byla nadstandardní (ale spíše normální česká) nemocnost. Rozžhavená do ruda a do běla vyjít na mráz, to byl pro organizmus záběr. Nakonec jsem i toto ve zdraví přežila a radši včas z tohoto soudu zmizela. Na dalším mám štěstí, zde jsou tak ohromné kanceláře, že více jak na 20 stupňů se nevytopí, i když se o to snaží, takže já jásám a zbytek skučí, ale ať!!!Každý chvilku, tahá pilku. Samozřejmě ti zmrzlí jsou neustále nemocní a my zdraví pak za ně musíme pracovat, ale to už tak v tomto státě chodilo, chodí a chodit bude. Moje dcera až donedávna pracovala s dětmi, měla jen jednu 12letá dívku, která nebyla nemocná, jelikož byla otužilá; v základní škole ale sípala horkem. Byly tam i takové dětičky, to jest, když je venku méně jak 20 stupňů, tak vůbec nesmí vyjít ven, aby nenastydly, do školy je nabalené odvezou autem. Nabalené jsou i v létě, aby nenastydly (co kdyby zafoukal větřík), větrat se v místnostech nesmí, zase by nastydly (může za to průvan). Pravdou je, že právě tyto dětičky mají tak 6 x do roka antibiotika a přibližně každý měsíc jsou ze školy 10 dní doma, jsou nastydlé. A po každém dalším nastydnutí jejich "moudré" maminky a babičky přidají další vrstvu punčocháčů, svetrů, kabátů a čepic navrch proti nastydnutí a tak to jde pořád dokola. Obávám se, že nebýt těch úžasných antibiotik a různých dalších léků, tak by u nás úmrtnost těchto dětiček tak stoupla, že by se matinky jenom divily, prostě by jim ty jejich "neduživky" nepřežily. Ale tohle ony také nikdy nepochopí. Možná by jim pomohlo, kdyby si přečetly alespoň jeden díl "Káji Maříka". Jak ten dokázal vyléčit věčně nemocnou a zmrzlou Zdeňu, která byla už na umření, třeba by jim něco došlo.
Uvědomují si tyto "matinky" jak těmi antibiotiky ničí zdraví svých dětí? Co takhle radši prevence než antibiotika? Tady ale také špatně funguje zdravotnická osvěta (i když dnes, kdo má mozek, si informace najde), ale možná, že i za tímhle stojí farmaceutické i jiné koncerny. Když budeme všichni otužilí, spotřebujeme méně tepla v domácnostech, budeme méně platit a hlavně nebudeme potřebovat tolik léků a antibiotik, a to se koncernům sníží zisky (to by byla škoda). Bude tedy lépe když zůstane vše při starém, ať se mají výrobny léčiv dobře a bohatnou na naší společné blbosti!!!Konečně už někdo přišel na to, že teplota v mnohých místnostech 28 stupňů i více je vražedná. V takovýhle místnostech vychovávají děti od narození a ještě je nabalují, aby nenastydly. Je zvláštní, že moje dcera i můj synovec, kteří trávili život v místnostech vytopených na nejvíce 20 stupňů a v krátkých rukávech a šortkách a v noci při 17 stupních, tak byli výjimkami co se týče nemocnosti. Žádný z nich neznal chřipku, virózu ani angínu, kašel, rýmu vyjímečně. Ošetřovačku jsem měla pouze na plané neštovice a příušnice. V práci jsem byla za exota, jaktože mám tak zdravé dítě, dcera se narodila v roce 1974, tedy v hluboké totalitě, už tenkrát byly děti věsměs neustále nemocné. Už od mala jsem jí otužovala i tím sprchováním, oblékala o hodně méně než byly nabalené ostatní dětičky. Ovšem dnes v důsledku této výchovy trpíme obě úděsných způsobem. Ve většině zaměstnání se přetápí, úřady přetopené, školy a školky přetopené, na poště jsem do deseti vteřin na kolaps vedrem, takže na co se otužovat? Jedině tedy pro vlastní utrpení. V tomto státě dříve jak za 50 let nikomu nedojde, aby se s tím přetápěním udělal rázný konec. V minulém zaměstnání, na jednom z pražských soudů, bylo v kancelářích v zimě i 28 stupňů, všichni si libovali, chodili v tlustých rolácích, celý den v kozačkách a byli spokojení. Já jsem umírala celou zimu v lehkém oblečení a abych neomdlela vedrem, fičely na mne ještě dva ventilátory. A paradoxně, jak jsem celý život nebyla nemocná, tak tady to vypadalo, že konečně začnu čerpat nemocenskou. Samozřejmě na tomto soudu byla nadstandardní (ale spíše normální česká) nemocnost. Rozžhavená do ruda a do běla vyjít na mráz, to byl pro organizmus záběr. Nakonec jsem i toto ve zdraví přežila a radši včas z tohoto soudu zmizela. Na dalším mám štěstí, zde jsou tak ohromné kanceláře, že více jak na 20 stupňů se nevytopí, i když se o to snaží, takže já jásám a zbytek skučí, ale ať!!!Každý chvilku, tahá pilku. Samozřejmě ti zmrzlí jsou neustále nemocní a my zdraví pak za ně musíme pracovat, ale to už tak v tomto státě chodilo, chodí a chodit bude. Moje dcera až donedávna pracovala s dětmi, měla jen jednu 12letá dívku, která nebyla nemocná, jelikož byla otužilá; v základní škole ale sípala horkem. Byly tam i takové dětičky, to jest, když je venku méně jak 20 stupňů, tak vůbec nesmí vyjít ven, aby nenastydly, do školy je nabalené odvezou autem. Nabalené jsou i v létě, aby nenastydly (co kdyby zafoukal větřík), větrat se v místnostech nesmí, zase by nastydly (může za to průvan). Pravdou je, že právě tyto dětičky mají tak 6 x do roka antibiotika a přibližně každý měsíc jsou ze školy 10 dní doma, jsou nastydlé. A po každém dalším nastydnutí jejich "moudré" maminky a babičky přidají další vrstvu punčocháčů, svetrů, kabátů a čepic navrch proti nastydnutí a tak to jde pořád dokola. Obávám se, že nebýt těch úžasných antibiotik a různých dalších léků, tak by u nás úmrtnost těchto dětiček tak stoupla, že by se matinky jenom divily, prostě by jim ty jejich "neduživky" nepřežily. Ale tohle ony také nikdy nepochopí. Možná by jim pomohlo, kdyby si přečetly alespoň jeden díl "Káji Maříka". Jak ten dokázal vyléčit věčně nemocnou a zmrzlou Zdeňu, která byla už na umření, třeba by jim něco došlo.
Uvědomují si tyto "matinky" jak těmi antibiotiky ničí zdraví svých dětí? Co takhle radši prevence než antibiotika? Tady ale také špatně funguje zdravotnická osvěta (i když dnes, kdo má mozek, si informace najde), ale možná, že i za tímhle stojí farmaceutické i jiné koncerny. Když budeme všichni otužilí, spotřebujeme méně tepla v domácnostech, budeme méně platit a hlavně nebudeme potřebovat tolik léků a antibiotik, a to se koncernům sníží zisky (to by byla škoda). Bude tedy lépe když zůstane vše při starém, ať se mají výrobny léčiv dobře a bohatnou na naší společné blbosti!!!vKonečně už někdo přišel na to, že teplota v mnohých místnostech 28 stupňů i více je vražedná. V takovýhle místnostech vychovávají děti od narození a ještě je nabalují, aby nenastydly. Je zvláštní, že moje dcera i můj synovec, kteří trávili život v místnostech vytopených na nejvíce 20 stupňů a v krátkých rukávech a šortkách a v noci při 17 stupních, tak byli výjimkami co se týče nemocnosti. Žádný z nich neznal chřipku, virózu ani angínu, kašel, rýmu vyjímečně. Ošetřovačku jsem měla pouze na plané neštovice a příušnice. V práci jsem byla za exota, jaktože mám tak zdravé dítě, dcera se narodila v roce 1974, tedy v hluboké totalitě, už tenkrát byly děti věsměs neustále nemocné. Už od mala jsem jí otužovala i tím sprchováním, oblékala o hodně méně než byly nabalené ostatní dětičky. Ovšem dnes v důsledku této výchovy trpíme obě úděsných způsobem. Ve většině zaměstnání se přetápí, úřady přetopené, školy a školky přetopené, na poště jsem do deseti vteřin na kolaps vedrem, takže na co se otužovat? Jedině tedy pro vlastní utrpení. V tomto státě dříve jak za 50 let nikomu nedojde, aby se s tím přetápěním udělal rázný konec. V minulém zaměstnání, na jednom z pražských soudů, bylo v kancelářích v zimě i 28 stupňů, všichni si libovali, chodili v tlustých rolácích, celý den v kozačkách a byli spokojení. Já jsem umírala celou zimu v lehkém oblečení a abych neomdlela vedrem, fičely na mne ještě dva ventilátory. A paradoxně, jak jsem celý život nebyla nemocná, tak tady to vypadalo, že konečně začnu čerpat nemocenskou. Samozřejmě na tomto soudu byla nadstandardní (ale spíše normální česká) nemocnost. Rozžhavená do ruda a do běla vyjít na mráz, to byl pro organizmus záběr. Nakonec jsem i toto ve zdraví přežila a radši včas z tohoto soudu zmizela. Na dalším mám štěstí, zde jsou tak ohromné kanceláře, že více jak na 20 stupňů se nevytopí, i když se o to snaží, takže já jásám a zbytek skučí, ale ať!!!Každý chvilku, tahá pilku. Samozřejmě ti zmrzlí jsou neustále nemocní a my zdraví pak za ně musíme pracovat, ale to už tak v tomto státě chodilo, chodí a chodit bude. Moje dcera až donedávna pracovala s dětmi, měla jen jednu 12letá dívku, která nebyla nemocná, jelikož byla otužilá; v základní škole ale sípala horkem. Byly tam i takové dětičky, to jest, když je venku méně jak 20 stupňů, tak vůbec nesmí vyjít ven, aby nenastydly, do školy je nabalené odvezou autem. Nabalené jsou i v létě, aby nenastydly (co kdyby zafoukal větřík), větrat se v místnostech nesmí, zase by nastydly (může za to průvan). Pravdou je, že právě tyto dětičky mají tak 6 x do roka antibiotika a přibližně každý měsíc jsou ze školy 10 dní doma, jsou nastydlé. A po každém dalším nastydnutí jejich "moudré" maminky a babičky přidají další vrstvu punčocháčů, svetrů, kabátů a čepic navrch proti nastydnutí a tak to jde pořád dokola. Obávám se, že nebýt těch úžasných antibiotik a různých dalších léků, tak by u nás úmrtnost těchto dětiček tak stoupla, že by se matinky jenom divily, prostě by jim ty jejich "neduživky" nepřežily. Ale tohle ony také nikdy nepochopí. Možná by jim pomohlo, kdyby si přečetly alespoň jeden díl "Káji Maříka". Jak ten dokázal vyléčit věčně nemocnou a zmrzlou Zdeňu, která byla už na umření, třeba by jim něco došlo.
Uvědomují si tyto "matinky" jak těmi antibiotiky ničí zdraví svých dětí? Co takhle radši prevence než antibiotika? Tady ale také špatně funguje zdravotnická osvěta (i když dnes, kdo má mozek, si informace najde), ale možná, že i za tímhle stojí farmaceutické i jiné koncerny. Když budeme všichni otužilí, spotřebujeme méně tepla v domácnostech, budeme méně platit a hlavně nebudeme potřebovat tolik léků a antibiotik, a to se koncernům sníží zisky (to by byla škoda). Bude tedy lépe když zůstane vše při starém, ať se mají výrobny léčiv dobře a bohatnou na naší společné blbosti!!!Konečně už někdo přišel na to, že teplota v mnohých místnostech 28 stupňů i více je vražedná. V takovýhle místnostech vychovávají děti od narození a ještě je nabalují, aby nenastydly. Je zvláštní, že moje dcera i můj synovec, kteří trávili život v místnostech vytopených na nejvíce 20 stupňů a v krátkých rukávech a šortkách a v noci při 17 stupních, tak byli výjimkami co se týče nemocnosti. Žádný z nich neznal chřipku, virózu ani angínu, kašel, rýmu vyjímečně. Ošetřovačku jsem měla pouze na plané neštovice a příušnice. V práci jsem byla za exota, jaktože mám tak zdravé dítě, dcera se narodila v roce 1974, tedy v hluboké totalitě, už tenkrát byly děti věsměs neustále nemocné. Už od mala jsem jí otužovala i tím sprchováním, oblékala o hodně méně než byly nabalené ostatní dětičky. Ovšem dnes v důsledku této výchovy trpíme obě úděsných způsobem. Ve většině zaměstnání se přetápí, úřady přetopené, školy a školky přetopené, na poště jsem do deseti vteřin na kolaps vedrem, takže na co se otužovat? Jedině tedy pro vlastní utrpení. V tomto státě dříve jak za 50 let nikomu nedojde, aby se s tím přetápěním udělal rázný konec. V minulém zaměstnání, na jednom z pražských soudů, bylo v kancelářích v zimě i 28 stupňů, všichni si libovali, chodili v tlustých rolácích, celý den v kozačkách a byli spokojení. Já jsem umírala celou zimu v lehkém oblečení a abych neomdlela vedrem, fičely na mne ještě dva ventilátory. A paradoxně, jak jsem celý život nebyla nemocná, tak tady to vypadalo, že konečně začnu čerpat nemocenskou. Samozřejmě na tomto soudu byla nadstandardní (ale spíše normální česká) nemocnost. Rozžhavená do ruda a do běla vyjít na mráz, to byl pro organizmus záběr. Nakonec jsem i toto ve zdraví přežila a radši včas z tohoto soudu zmizela. Na dalším mám štěstí, zde jsou tak ohromné kanceláře, že více jak na 20 stupňů se nevytopí, i když se o to snaží, takže já jásám a zbytek skučí, ale ať!!!Každý chvilku, tahá pilku. Samozřejmě ti zmrzlí jsou neustále nemocní a my zdraví pak za ně musíme pracovat, ale to už tak v tomto státě chodilo, chodí a chodit bude. Moje dcera až donedávna pracovala s dětmi, měla jen jednu 12letá dívku, která nebyla nemocná, jelikož byla otužilá; v základní škole ale sípala horkem. Byly tam i takové dětičky, to jest, když je venku méně jak 20 stupňů, tak vůbec nesmí vyjít ven, aby nenastydly, do školy je nabalené odvezou autem. Nabalené jsou i v létě, aby nenastydly (co kdyby zafoukal větřík), větrat se v místnostech nesmí, zase by nastydly (může za to průvan). Pravdou je, že právě tyto dětičky mají tak 6 x do roka antibiotika a přibližně každý měsíc jsou ze školy 10 dní doma, jsou nastydlé. A po každém dalším nastydnutí jejich "moudré" maminky a babičky přidají další vrstvu punčocháčů, svetrů, kabátů a čepic navrch proti nastydnutí a tak to jde pořád dokola. Obávám se, že nebýt těch úžasných antibiotik a různých dalších léků, tak by u nás úmrtnost těchto dětiček tak stoupla, že by se matinky jenom divily, prostě by jim ty jejich "neduživky" nepřežily. Ale tohle ony také nikdy nepochopí. Možná by jim pomohlo, kdyby si přečetly alespoň jeden díl "Káji Maříka". Jak ten dokázal vyléčit věčně nemocnou a zmrzlou Zdeňu, která byla už na umření, třeba by jim něco došlo.
Uvědomují si tyto "matinky" jak těmi antibiotiky ničí zdraví svých dětí? Co takhle radši prevence než antibiotika? Tady ale také špatně funguje zdravotnická osvěta (i když dnes, kdo má mozek, si informace najde), ale možná, že i za tímhle stojí farmaceutické i jiné koncerny. Když budeme všichni otužilí, spotřebujeme méně tepla v domácnostech, budeme méně platit a hlavně nebudeme potřebovat tolik léků a antibiotik, a to se koncernům sníží zisky (to by byla škoda). Bude tedy lépe když zůstane vše při starém, ať se mají výrobny léčiv dobře a bohatnou na naší společné blbosti!!!Konečně už někdo přišel na to, že teplota v mnohých místnostech 28 stupňů i více je vražedná. V takovýhle místnostech vychovávají děti od narození a ještě je nabalují, aby nenastydly. Je zvláštní, že moje dcera i můj synovec, kteří trávili život v místnostech vytopených na nejvíce 20 stupňů a v krátkých rukávech a šortkách a v noci při 17 stupních, tak byli výjimkami co se týče nemocnosti. Žádný z nich neznal chřipku, virózu ani angínu, kašel, rýmu vyjímečně. Ošetřovačku jsem měla pouze na plané neštovice a příušnice. V práci jsem byla za exota, jaktože mám tak zdravé dítě, dcera se narodila v roce 1974, tedy v hluboké totalitě, už tenkrát byly děti věsměs neustále nemocné. Už od mala jsem jí otužovala i tím sprchováním, oblékala o hodně méně než byly nabalené ostatní dětičky. Ovšem dnes v důsledku této výchovy trpíme obě úděsných způsobem. Ve většině zaměstnání se přetápí, úřady přetopené, školy a školky přetopené, na poště jsem do deseti vteřin na kolaps vedrem, takže na co se otužovat? Jedině tedy pro vlastní utrpení. V tomto státě dříve jak za 50 let nikomu nedojde, aby se s tím přetápěním udělal rázný konec. V minulém zaměstnání, na jednom z pražských soudů, bylo v kancelářích v zimě i 28 stupňů, všichni si libovali, chodili v tlustých rolácích, celý den v kozačkách a byli spokojení. Já jsem umírala celou zimu v lehkém oblečení a abych neomdlela vedrem, fičely na mne ještě dva ventilátory. A paradoxně, jak jsem celý život nebyla nemocná, tak tady to vypadalo, že konečně začnu čerpat nemocenskou. Samozřejmě na tomto soudu byla nadstandardní (ale spíše normální česká) nemocnost. Rozžhavená do ruda a do běla vyjít na mráz, to byl pro organizmus záběr. Nakonec jsem i toto ve zdraví přežila a radši včas z tohoto soudu zmizela. Na dalším mám štěstí, zde jsou tak ohromné kanceláře, že více jak na 20 stupňů se nevytopí, i když se o to snaží, takže já jásám a zbytek skučí, ale ať!!!Každý chvilku, tahá pilku. Samozřejmě ti zmrzlí jsou neustále nemocní a my zdraví pak za ně musíme pracovat, ale to už tak v tomto státě chodilo, chodí a chodit bude. Moje dcera až donedávna pracovala s dětmi, měla jen jednu 12letá dívku, která nebyla nemocná, jelikož byla otužilá; v základní škole ale sípala horkem. Byly tam i takové dětičky, to jest, když je venku méně jak 20 stupňů, tak vůbec nesmí vyjít ven, aby nenastydly, do školy je nabalené odvezou autem. Nabalené jsou i v létě, aby nenastydly (co kdyby zafoukal větřík), větrat se v místnostech nesmí, zase by nastydly (může za to průvan). Pravdou je, že právě tyto dětičky mají tak 6 x do roka antibiotika a přibližně každý měsíc jsou ze školy 10 dní doma, jsou nastydlé. A po každém dalším nastydnutí jejich "moudré" maminky a babičky přidají další vrstvu punčocháčů, svetrů, kabátů a čepic navrch proti nastydnutí a tak to jde pořád dokola. Obávám se, že nebýt těch úžasných antibiotik a různých dalších léků, tak by u nás úmrtnost těchto dětiček tak stoupla, že by se matinky jenom divily, prostě by jim ty jejich "neduživky" nepřežily. Ale tohle ony také nikdy nepochopí. Možná by jim pomohlo, kdyby si přečetly alespoň jeden díl "Káji Maříka". Jak ten dokázal vyléčit věčně nemocnou a zmrzlou Zdeňu, která byla už na umření, třeba by jim něco došlo.
Uvědomují si tyto "matinky" jak těmi antibiotiky ničí zdraví svých dětí? Co takhle radši prevence než antibiotika? Tady ale také špatně funguje zdravotnická osvěta (i když dnes, kdo má mozek, si informace najde), ale možná, že i za tímhle stojí farmaceutické i jiné koncerny. Když budeme všichni otužilí, spotřebujeme méně tepla v domácnostech, budeme méně platit a hlavně nebudeme potřebovat tolik léků a antibiotik, a to se koncernům sníží zisky (to by byla škoda). Bude tedy lépe když zůstane vše při starém, ať se mají výrobny léčiv dobře a bohatnou na naší společné blbosti!!!Konečně už někdo přišel na to, že teplota v mnohých místnostech 28 stupňů i více je vražedná. V takovýhle místnostech vychovávají děti od narození a ještě je nabalují, aby nenastydly. Je zvláštní, že moje dcera i můj synovec, kteří trávili život v místnostech vytopených na nejvíce 20 stupňů a v krátkých rukávech a šortkách a v noci při 17 stupních, tak byli výjimkami co se týče nemocnosti. Žádný z nich neznal chřipku, virózu ani angínu, kašel, rýmu vyjímečně. Ošetřovačku jsem měla pouze na plané neštovice a příušnice. V práci jsem byla za exota, jaktože mám tak zdravé dítě, dcera se narodila v roce 1974, tedy v hluboké totalitě, už tenkrát byly děti věsměs neustále nemocné. Už od mala jsem jí otužovala i tím sprchováním, oblékala o hodně méně než byly nabalené ostatní dětičky. Ovšem dnes v důsledku této výchovy trpíme obě úděsných způsobem. Ve většině zaměstnání se přetápí, úřady přetopené, školy a školky přetopené, na poště jsem do deseti vteřin na kolaps vedrem, takže na co se otužovat? Jedině tedy pro vlastní utrpení. V tomto státě dříve jak za 50 let nikomu nedojde, aby se s tím přetápěním udělal rázný konec. V minulém zaměstnání, na jednom z pražských soudů, bylo v kancelářích v zimě i 28 stupňů, všichni si libovali, chodili v tlustých rolácích, celý den v kozačkách a byli spokojení. Já jsem umírala celou zimu v lehkém oblečení a abych neomdlela vedrem, fičely na mne ještě dva ventilátory. A paradoxně, jak jsem celý život nebyla nemocná, tak tady to vypadalo, že konečně začnu čerpat nemocenskou. Samozřejmě na tomto soudu byla nadstandardní (ale spíše normální česká) nemocnost. Rozžhavená do ruda a do běla vyjít na mráz, to byl pro organizmus záběr. Nakonec jsem i toto ve zdraví přežila a radši včas z tohoto soudu zmizela. Na dalším mám štěstí, zde jsou tak ohromné kanceláře, že více jak na 20 stupňů se nevytopí, i když se o to snaží, takže já jásám a zbytek skučí, ale ať!!!Každý chvilku, tahá pilku. Samozřejmě ti zmrzlí jsou neustále nemocní a my zdraví pak za ně musíme pracovat, ale to už tak v tomto státě chodilo, chodí a chodit bude. Moje dcera až donedávna pracovala s dětmi, měla jen jednu 12letá dívku, která nebyla nemocná, jelikož byla otužilá; v základní škole ale sípala horkem. Byly tam i takové dětičky, to jest, když je venku méně jak 20 stupňů, tak vůbec nesmí vyjít ven, aby nenastydly, do školy je nabalené odvezou autem. Nabalené jsou i v létě, aby nenastydly (co kdyby zafoukal větřík), větrat se v místnostech nesmí, zase by nastydly (může za to průvan). Pravdou je, že právě tyto dětičky mají tak 6 x do roka antibiotika a přibližně každý měsíc jsou ze školy 10 dní doma, jsou nastydlé. A po každém dalším nastydnutí jejich "moudré" maminky a babičky přidají další vrstvu punčocháčů, svetrů, kabátů a čepic navrch proti nastydnutí a tak to jde pořád dokola. Obávám se, že nebýt těch úžasných antibiotik a různých dalších léků, tak by u nás úmrtnost těchto dětiček tak stoupla, že by se matinky jenom divily, prostě by jim ty jejich "neduživky" nepřežily. Ale tohle ony také nikdy nepochopí. Možná by jim pomohlo, kdyby si přečetly alespoň jeden díl "Káji Maříka". Jak ten dokázal vyléčit věčně nemocnou a zmrzlou Zdeňu, která byla už na umření, třeba by jim něco došlo.
Uvědomují si tyto "matinky" jak těmi antibiotiky ničí zdraví svých dětí? Co takhle radši prevence než antibiotika? Tady ale také špatně funguje zdravotnická osvěta (i když dnes, kdo má mozek, si informace najde), ale možná, že i za tímhle stojí farmaceutické i jiné koncerny. Když budeme všichni otužilí, spotřebujeme méně tepla v domácnostech, budeme méně platit a hlavně nebudeme potřebovat tolik léků a antibiotik, a to se koncernům sníží zisky (to by byla škoda). Bude tedy lépe když zůstane vše při starém, ať se mají výrobny léčiv dobře a bohatnou na naší společné blbosti!!!Konečně už někdo přišel na to, že teplota v mnohých místnostech 28 stupňů i více je vražedná. V takovýhle místnostech vychovávají děti od narození a ještě je nabalují, aby nenastydly. Je zvláštní, že moje dcera i můj synovec, kteří trávili život v místnostech vytopených na nejvíce 20 stupňů a v krátkých rukávech a šortkách a v noci při 17 stupních, tak byli výjimkami co se týče nemocnosti. Žádný z nich neznal chřipku, virózu ani angínu, kašel, rýmu vyjímečně. Ošetřovačku jsem měla pouze na plané neštovice a příušnice. V práci jsem byla za exota, jaktože mám tak zdravé dítě, dcera se narodila v roce 1974, tedy v hluboké totalitě, už tenkrát byly děti věsměs neustále nemocné. Už od mala jsem jí otužovala i tím sprchováním, oblékala o hodně méně než byly nabalené ostatní dětičky. Ovšem dnes v důsledku této výchovy trpíme obě úděsných způsobem. Ve většině zaměstnání se přetápí, úřady přetopené, školy a školky přetopené, na poště jsem do deseti vteřin na kolaps vedrem, takže na co se otužovat? Jedině tedy pro vlastní utrpení. V tomto státě dříve jak za 50 let nikomu nedojde, aby se s tím přetápěním udělal rázný konec. V minulém zaměstnání, na jednom z pražských soudů, bylo v kancelářích v zimě i 28 stupňů, všichni si libovali, chodili v tlustých rolácích, celý den v kozačkách a byli spokojení. Já jsem umírala celou zimu v lehkém oblečení a abych neomdlela vedrem, fičely na mne ještě dva ventilátory. A paradoxně, jak jsem celý život nebyla nemocná, tak tady to vypadalo, že konečně začnu čerpat nemocenskou. Samozřejmě na tomto soudu byla nadstandardní (ale spíše normální česká) nemocnost. Rozžhavená do ruda a do běla vyjít na mráz, to byl pro organizmus záběr. Nakonec jsem i toto ve zdraví přežila a radši včas z tohoto soudu zmizela. Na dalším mám štěstí, zde jsou tak ohromné kanceláře, že více jak na 20 stupňů se nevytopí, i když se o to snaží, takže já jásám a zbytek skučí, ale ať!!!Každý chvilku, tahá pilku. Samozřejmě ti zmrzlí jsou neustále nemocní a my zdraví pak za ně musíme pracovat, ale to už tak v tomto státě chodilo, chodí a chodit bude. Moje dcera až donedávna pracovala s dětmi, měla jen jednu 12letá dívku, která nebyla nemocná, jelikož byla otužilá; v základní škole ale sípala horkem. Byly tam i takové dětičky, to jest, když je venku méně jak 20 stupňů, tak vůbec nesmí vyjít ven, aby nenastydly, do školy je nabalené odvezou autem. Nabalené jsou i v létě, aby nenastydly (co kdyby zafoukal větřík), větrat se v místnostech nesmí, zase by nastydly (může za to průvan). Pravdou je, že právě tyto dětičky mají tak 6 x do roka antibiotika a přibližně každý měsíc jsou ze školy 10 dní doma, jsou nastydlé. A po každém dalším nastydnutí jejich "moudré" maminky a babičky přidají další vrstvu punčocháčů, svetrů, kabátů a čepic navrch proti nastydnutí a tak to jde pořád dokola. Obávám se, že nebýt těch úžasných antibiotik a různých dalších léků, tak by u nás úmrtnost těchto dětiček tak stoupla, že by se matinky jenom divily, prostě by jim ty jejich "neduživky" nepřežily. Ale tohle ony také nikdy nepochopí. Možná by jim pomohlo, kdyby si přečetly alespoň jeden díl "Káji Maříka". Jak ten dokázal vyléčit věčně nemocnou a zmrzlou Zdeňu, která byla už na umření, třeba by jim něco došlo.
Uvědomují si tyto "matinky" jak těmi antibiotiky ničí zdraví svých dětí? Co takhle radši prevence než antibiotika? Tady ale také špatně funguje zdravotnická osvěta (i když dnes, kdo má mozek, si informace najde), ale možná, že i za tímhle stojí farmaceutické i jiné koncerny. Když budeme všichni otužilí, spotřebujeme méně tepla v domácnostech, budeme méně platit a hlavně nebudeme potřebovat tolik léků a antibiotik, a to se koncernům sníží zisky (to by byla škoda). Bude tedy lépe když zůstane vše při starém, ať se mají výrobny léčiv dobře a bohatnou na naší společné blbosti!!!Konečně už někdo přišel na to, že teplota v mnohých místnostech 28 stupňů i více je vražedná. V takovýhle místnostech vychovávají děti od narození a ještě je nabalují, aby nenastydly. Je zvláštní, že moje dcera i můj synovec, kteří trávili život v místnostech vytopených na nejvíce 20 stupňů a v krátkých rukávech a šortkách a v noci při 17 stupních, tak byli výjimkami co se týče nemocnosti. Žádný z nich neznal chřipku, virózu ani angínu, kašel, rýmu vyjímečně. Ošetřovačku jsem měla pouze na plané neštovice a příušnice. V práci jsem byla za exota, jaktože mám tak zdravé dítě, dcera se narodila v roce 1974, tedy v hluboké totalitě, už tenkrát byly děti věsměs neustále nemocné. Už od mala jsem jí otužovala i tím sprchováním, oblékala o hodně méně než byly nabalené ostatní dětičky. Ovšem dnes v důsledku této výchovy trpíme obě úděsných způsobem. Ve většině zaměstnání se přetápí, úřady přetopené, školy a školky přetopené, na poště jsem do deseti vteřin na kolaps vedrem, takže na co se otužovat? Jedině tedy pro vlastní utrpení. V tomto státě dříve jak za 50 let nikomu nedojde, aby se s tím přetápěním udělal rázný konec. V minulém zaměstnání, na jednom z pražských soudů, bylo v kancelářích v zimě i 28 stupňů, všichni si libovali, chodili v tlustých rolácích, celý den v kozačkách a byli spokojení. Já jsem umírala celou zimu v lehkém oblečení a abych neomdlela vedrem, fičely na mne ještě dva ventilátory. A paradoxně, jak jsem celý život nebyla nemocná, tak tady to vypadalo, že konečně začnu čerpat nemocenskou. Samozřejmě na tomto soudu byla nadstandardní (ale spíše normální česká) nemocnost. Rozžhavená do ruda a do běla vyjít na mráz, to byl pro organizmus záběr. Nakonec jsem i toto ve zdraví přežila a radši včas z tohoto soudu zmizela. Na dalším mám štěstí, zde jsou tak ohromné kanceláře, že více jak na 20 stupňů se nevytopí, i když se o to snaží, takže já jásám a zbytek skučí, ale ať!!!Každý chvilku, tahá pilku. Samozřejmě ti zmrzlí jsou neustále nemocní a my zdraví pak za ně musíme pracovat, ale to už tak v tomto státě chodilo, chodí a chodit bude. Moje dcera až donedávna pracovala s dětmi, měla jen jednu 12letá dívku, která nebyla nemocná, jelikož byla otužilá; v základní škole ale sípala horkem. Byly tam i takové dětičky, to jest, když je venku méně jak 20 stupňů, tak vůbec nesmí vyjít ven, aby nenastydly, do školy je nabalené odvezou autem. Nabalené jsou i v létě, aby nenastydly (co kdyby zafoukal větřík), větrat se v místnostech nesmí, zase by nastydly (může za to průvan). Pravdou je, že právě tyto dětičky mají tak 6 x do roka antibiotika a přibližně každý měsíc jsou ze školy 10 dní doma, jsou nastydlé. A po každém dalším nastydnutí jejich "moudré" maminky a babičky přidají další vrstvu punčocháčů, svetrů, kabátů a čepic navrch proti nastydnutí a tak to jde pořád dokola. Obávám se, že nebýt těch úžasných antibiotik a různých dalších léků, tak by u nás úmrtnost těchto dětiček tak stoupla, že by se matinky jenom divily, prostě by jim ty jejich "neduživky" nepřežily. Ale tohle ony také nikdy nepochopí. Možná by jim pomohlo, kdyby si přečetly alespoň jeden díl "Káji Maříka". Jak ten dokázal vyléčit věčně nemocnou a zmrzlou Zdeňu, která byla už na umření, třeba by jim něco došlo.
Uvědomují si tyto "matinky" jak těmi antibiotiky ničí zdraví svých dětí? Co takhle radši prevence než antibiotika? Tady ale také špatně funguje zdravotnická osvěta (i když dnes, kdo má mozek, si informace najde), ale možná, že i za tímhle stojí farmaceutické i jiné koncerny. Když budeme všichni otužilí, spotřebujeme méně tepla v domácnostech, budeme méně platit a hlavně nebudeme potřebovat tolik léků a antibiotik, a to se koncernům sníží zisky (to by byla škoda). Bude tedy lépe když zůstane vše při starém, ať se mají výrobny léčiv dobře a bohatnou na naší společné blbosti!!!Konečně už někdo přišel na to, že teplota v mnohých místnostech 28 stupňů i více je vražedná. V takovýhle místnostech vychovávají děti od narození a ještě je nabalují, aby nenastydly. Je zvláštní, že moje dcera i můj synovec, kteří trávili život v místnostech vytopených na nejvíce 20 stupňů a v krátkých rukávech a šortkách a v noci při 17 stupních, tak byli výjimkami co se týče nemocnosti. Žádný z nich neznal chřipku, virózu ani angínu, kašel, rýmu vyjímečně. Ošetřovačku jsem měla pouze na plané neštovice a příušnice. V práci jsem byla za exota, jaktože mám tak zdravé dítě, dcera se narodila v roce 1974, tedy v hluboké totalitě, už tenkrát byly děti věsměs neustále nemocné. Už od mala jsem jí otužovala i tím sprchováním, oblékala o hodně méně než byly nabalené ostatní dětičky. Ovšem dnes v důsledku této výchovy trpíme obě úděsných způsobem. Ve většině zaměstnání se přetápí, úřady přetopené, školy a školky přetopené, na poště jsem do deseti vteřin na kolaps vedrem, takže na co se otužovat? Jedině tedy pro vlastní utrpení. V tomto státě dříve jak za 50 let nikomu nedojde, aby se s tím přetápěním udělal rázný konec. V minulém zaměstnání, na jednom z pražských soudů, bylo v kancelářích v zimě i 28 stupňů, všichni si libovali, chodili v tlustých rolácích, celý den v kozačkách a byli spokojení. Já jsem umírala celou zimu v lehkém oblečení a abych neomdlela vedrem, fičely na mne ještě dva ventilátory. A paradoxně, jak jsem celý život nebyla nemocná, tak tady to vypadalo, že konečně začnu čerpat nemocenskou. Samozřejmě na tomto soudu byla nadstandardní (ale spíše normální česká) nemocnost. Rozžhavená do ruda a do běla vyjít na mráz, to byl pro organizmus záběr. Nakonec jsem i toto ve zdraví přežila a radši včas z tohoto soudu zmizela. Na dalším mám štěstí, zde jsou tak ohromné kanceláře, že více jak na 20 stupňů se nevytopí, i když se o to snaží, takže já jásám a zbytek skučí, ale ať!!!Každý chvilku, tahá pilku. Samozřejmě ti zmrzlí jsou neustále nemocní a my zdraví pak za ně musíme pracovat, ale to už tak v tomto státě chodilo, chodí a chodit bude. Moje dcera až donedávna pracovala s dětmi, měla jen jednu 12letá dívku, která nebyla nemocná, jelikož byla otužilá; v základní škole ale sípala horkem. Byly tam i takové dětičky, to jest, když je venku méně jak 20 stupňů, tak vůbec nesmí vyjít ven, aby nenastydly, do školy je nabalené odvezou autem. Nabalené jsou i v létě, aby nenastydly (co kdyby zafoukal větřík), větrat se v místnostech nesmí, zase by nastydly (může za to průvan). Pravdou je, že právě tyto dětičky mají tak 6 x do roka antibiotika a přibližně každý měsíc jsou ze školy 10 dní doma, jsou nastydlé. A po každém dalším nastydnutí jejich "moudré" maminky a babičky přidají další vrstvu punčocháčů, svetrů, kabátů a čepic navrch proti nastydnutí a tak to jde pořád dokola. Obávám se, že nebýt těch úžasných antibiotik a různých dalších léků, tak by u nás úmrtnost těchto dětiček tak stoupla, že by se matinky jenom divily, prostě by jim ty jejich "neduživky" nepřežily. Ale tohle ony také nikdy nepochopí. Možná by jim pomohlo, kdyby si přečetly alespoň jeden díl "Káji Maříka". Jak ten dokázal vyléčit věčně nemocnou a zmrzlou Zdeňu, která byla už na umření, třeba by jim něco došlo.
Uvědomují si tyto "matinky" jak těmi antibiotiky ničí zdraví svých dětí? Co takhle radši prevence než antibiotika? Tady ale také špatně funguje zdravotnická osvěta (i když dnes, kdo má mozek, si informace najde), ale možná, že i za tímhle stojí farmaceutické i jiné koncerny. Když budeme všichni otužilí, spotřebujeme méně tepla v domácnostech, budeme méně platit a hlavně nebudeme potřebovat tolik léků a antibiotik, a to se koncernům sníží zisky (to by byla škoda). Bude tedy lépe když zůstane vše při starém, ať se mají výrobny léčiv dobře a bohatnou na naší společné blbosti!!!Konečně už někdo přišel na to, že teplota v mnohých místnostech 28 stupňů i více je vražedná. V takovýhle místnostech vychovávají děti od narození a ještě je nabalují, aby nenastydly. Je zvláštní, že moje dcera i můj synovec, kteří trávili život v místnostech vytopených na nejvíce 20 stupňů a v krátkých rukávech a šortkách a v noci při 17 stupních, tak byli výjimkami co se týče nemocnosti. Žádný z nich neznal chřipku, virózu ani angínu, kašel, rýmu vyjímečně. Ošetřovačku jsem měla pouze na plané neštovice a příušnice. V práci jsem byla za exota, jaktože mám tak zdravé dítě, dcera se narodila v roce 1974, tedy v hluboké totalitě, už tenkrát byly děti věsměs neustále nemocné. Už od mala jsem jí otužovala i tím sprchováním, oblékala o hodně méně než byly nabalené ostatní dětičky. Ovšem dnes v důsledku této výchovy trpíme obě úděsných způsobem. Ve většině zaměstnání se přetápí, úřady přetopené, školy a školky přetopené, na poště jsem do deseti vteřin na kolaps vedrem, takže na co se otužovat? Jedině tedy pro vlastní utrpení. V tomto státě dříve jak za 50 let nikomu nedojde, aby se s tím přetápěním udělal rázný konec. V minulém zaměstnání, na jednom z pražských soudů, bylo v kancelářích v zimě i 28 stupňů, všichni si libovali, chodili v tlustých rolácích, celý den v kozačkách a byli spokojení. Já jsem umírala celou zimu v lehkém oblečení a abych neomdlela vedrem, fičely na mne ještě dva ventilátory. A paradoxně, jak jsem celý život nebyla nemocná, tak tady to vypadalo, že konečně začnu čerpat nemocenskou. Samozřejmě na tomto soudu byla nadstandardní (ale spíše normální česká) nemocnost. Rozžhavená do ruda a do běla vyjít na mráz, to byl pro organizmus záběr. Nakonec jsem i toto ve zdraví přežila a radši včas z tohoto soudu zmizela. Na dalším mám štěstí, zde jsou tak ohromné kanceláře, že více jak na 20 stupňů se nevytopí, i když se o to snaží, takže já jásám a zbytek skučí, ale ať!!!Každý chvilku, tahá pilku. Samozřejmě ti zmrzlí jsou neustále nemocní a my zdraví pak za ně musíme pracovat, ale to už tak v tomto státě chodilo, chodí a chodit bude. Moje dcera až donedávna pracovala s dětmi, měla jen jednu 12letá dívku, která nebyla nemocná, jelikož byla otužilá; v základní škole ale sípala horkem. Byly tam i takové dětičky, to jest, když je venku méně jak 20 stupňů, tak vůbec nesmí vyjít ven, aby nenastydly, do školy je nabalené odvezou autem. Nabalené jsou i v létě, aby nenastydly (co kdyby zafoukal větřík), větrat se v místnostech nesmí, zase by nastydly (může za to průvan). Pravdou je, že právě tyto dětičky mají tak 6 x do roka antibiotika a přibližně každý měsíc jsou ze školy 10 dní doma, jsou nastydlé. A po každém dalším nastydnutí jejich "moudré" maminky a babičky přidají další vrstvu punčocháčů, svetrů, kabátů a čepic navrch proti nastydnutí a tak to jde pořád dokola. Obávám se, že nebýt těch úžasných antibiotik a různých dalších léků, tak by u nás úmrtnost těchto dětiček tak stoupla, že by se matinky jenom divily, prostě by jim ty jejich "neduživky" nepřežily. Ale tohle ony také nikdy nepochopí. Možná by jim pomohlo, kdyby si přečetly alespoň jeden díl "Káji Maříka". Jak ten dokázal vyléčit věčně nemocnou a zmrzlou Zdeňu, která byla už na umření, třeba by jim něco došlo.
Uvědomují si tyto "matinky" jak těmi antibiotiky ničí zdraví svých dětí? Co takhle radši prevence než antibiotika? Tady ale také špatně funguje zdravotnická osvěta (i když dnes, kdo má mozek, si informace najde), ale možná, že i za tímhle stojí farmaceutické i jiné koncerny. Když budeme všichni otužilí, spotřebujeme méně tepla v domácnostech, budeme méně platit a hlavně nebudeme potřebovat tolik léků a antibiotik, a to se koncernům sníží zisky (to by byla škoda). Bude tedy lépe když zůstane vše při starém, ať se mají výrobny léčiv dobře a bohatnou na naší společné blbosti!!!Konečně už někdo přišel na to, že teplota v mnohých místnostech 28 stupňů i více je vražedná. V takovýhle místnostech vychovávají děti od narození a ještě je nabalují, aby nenastydly. Je zvláštní, že moje dcera i můj synovec, kteří trávili život v místnostech vytopených na nejvíce 20 stupňů a v krátkých rukávech a šortkách a v noci při 17 stupních, tak byli výjimkami co se týče nemocnosti. Žádný z nich neznal chřipku, virózu ani angínu, kašel, rýmu vyjímečně. Ošetřovačku jsem měla pouze na plané neštovice a příušnice. V práci jsem byla za exota, jaktože mám tak zdravé dítě, dcera se narodila v roce 1974, tedy v hluboké totalitě, už tenkrát byly děti věsměs neustále nemocné. Už od mala jsem jí otužovala i tím sprchováním, oblékala o hodně méně než byly nabalené ostatní dětičky. Ovšem dnes v důsledku této výchovy trpíme obě úděsných způsobem. Ve většině zaměstnání se přetápí, úřady přetopené, školy a školky přetopené, na poště jsem do deseti vteřin na kolaps vedrem, takže na co se otužovat? Jedině tedy pro vlastní utrpení. V tomto státě dříve jak za 50 let nikomu nedojde, aby se s tím přetápěním udělal rázný konec. V minulém zaměstnání, na jednom z pražských soudů, bylo v kancelářích v zimě i 28 stupňů, všichni si libovali, chodili v tlustých rolácích, celý den v kozačkách a byli spokojení. Já jsem umírala celou zimu v lehkém oblečení a abych neomdlela vedrem, fičely na mne ještě dva ventilátory. A paradoxně, jak jsem celý život nebyla nemocná, tak tady to vypadalo, že konečně začnu čerpat nemocenskou. Samozřejmě na tomto soudu byla nadstandardní (ale spíše normální česká) nemocnost. Rozžhavená do ruda a do běla vyjít na mráz, to byl pro organizmus záběr. Nakonec jsem i toto ve zdraví přežila a radši včas z tohoto soudu zmizela. Na dalším mám štěstí, zde jsou tak ohromné kanceláře, že více jak na 20 stupňů se nevytopí, i když se o to snaží, takže já jásám a zbytek skučí, ale ať!!!Každý chvilku, tahá pilku. Samozřejmě ti zmrzlí jsou neustále nemocní a my zdraví pak za ně musíme pracovat, ale to už tak v tomto státě chodilo, chodí a chodit bude. Moje dcera až donedávna pracovala s dětmi, měla jen jednu 12letá dívku, která nebyla nemocná, jelikož byla otužilá; v základní škole ale sípala horkem. Byly tam i takové dětičky, to jest, když je venku méně jak 20 stupňů, tak vůbec nesmí vyjít ven, aby nenastydly, do školy je nabalené odvezou autem. Nabalené jsou i v létě, aby nenastydly (co kdyby zafoukal větřík), větrat se v místnostech nesmí, zase by nastydly (může za to průvan). Pravdou je, že právě tyto dětičky mají tak 6 x do roka antibiotika a přibližně každý měsíc jsou ze školy 10 dní doma, jsou nastydlé. A po každém dalším nastydnutí jejich "moudré" maminky a babičky přidají další vrstvu punčocháčů, svetrů, kabátů a čepic navrch proti nastydnutí a tak to jde pořád dokola. Obávám se, že nebýt těch úžasných antibiotik a různých dalších léků, tak by u nás úmrtnost těchto dětiček tak stoupla, že by se matinky jenom divily, prostě by jim ty jejich "neduživky" nepřežily. Ale tohle ony také nikdy nepochopí. Možná by jim pomohlo, kdyby si přečetly alespoň jeden díl "Káji Maříka". Jak ten dokázal vyléčit věčně nemocnou a zmrzlou Zdeňu, která byla už na umření, třeba by jim něco došlo.
Uvědomují si tyto "matinky" jak těmi antibiotiky ničí zdraví svých dětí? Co takhle radši prevence než antibiotika? Tady ale také špatně funguje zdravotnická osvěta (i když dnes, kdo má mozek, si informace najde), ale možná, že i za tímhle stojí farmaceutické i jiné koncerny. Když budeme všichni otužilí, spotřebujeme méně tepla v domácnostech, budeme méně platit a hlavně nebudeme potřebovat tolik léků a antibiotik, a to se koncernům sníží zisky (to by byla škoda). Bude tedy lépe když zůstane vše při starém, ať se mají výrobny léčiv dobře a bohatnou na naší společné blbosti!!!vKonečně už někdo přišel na to, že teplota v mnohých místnostech 28 stupňů i více je vražedná. V takovýhle místnostech vychovávají děti od narození a ještě je nabalují, aby nenastydly. Je zvláštní, že moje dcera i můj synovec, kteří trávili život v místnostech vytopených na nejvíce 20 stupňů a v krátkých rukávech a šortkách a v noci při 17 stupních, tak byli výjimkami co se týče nemocnosti. Žádný z nich neznal chřipku, virózu ani angínu, kašel, rýmu vyjímečně. Ošetřovačku jsem měla pouze na plané neštovice a příušnice. V práci jsem byla za exota, jaktože mám tak zdravé dítě, dcera se narodila v roce 1974, tedy v hluboké totalitě, už tenkrát byly děti věsměs neustále nemocné. Už od mala jsem jí otužovala i tím sprchováním, oblékala o hodně méně než byly nabalené ostatní dětičky. Ovšem dnes v důsledku této výchovy trpíme obě úděsných způsobem. Ve většině zaměstnání se přetápí, úřady přetopené, školy a školky přetopené, na poště jsem do deseti vteřin na kolaps vedrem, takže na co se otužovat? Jedině tedy pro vlastní utrpení. V tomto státě dříve jak za 50 let nikomu nedojde, aby se s tím přetápěním udělal rázný konec. V minulém zaměstnání, na jednom z pražských soudů, bylo v kancelářích v zimě i 28 stupňů, všichni si libovali, chodili v tlustých rolácích, celý den v kozačkách a byli spokojení. Já jsem umírala celou zimu v lehkém oblečení a abych neomdlela vedrem, fičely na mne ještě dva ventilátory. A paradoxně, jak jsem celý život nebyla nemocná, tak tady to vypadalo, že konečně začnu čerpat nemocenskou. Samozřejmě na tomto soudu byla nadstandardní (ale spíše normální česká) nemocnost. Rozžhavená do ruda a do běla vyjít na mráz, to byl pro organizmus záběr. Nakonec jsem i toto ve zdraví přežila a radši včas z tohoto soudu zmizela. Na dalším mám štěstí, zde jsou tak ohromné kanceláře, že více jak na 20 stupňů se nevytopí, i když se o to snaží, takže já jásám a zbytek skučí, ale ať!!!Každý chvilku, tahá pilku. Samozřejmě ti zmrzlí jsou neustále nemocní a my zdraví pak za ně musíme pracovat, ale to už tak v tomto státě chodilo, chodí a chodit bude. Moje dcera až donedávna pracovala s dětmi, měla jen jednu 12letá dívku, která nebyla nemocná, jelikož byla otužilá; v základní škole ale sípala horkem. Byly tam i takové dětičky, to jest, když je venku méně jak 20 stupňů, tak vůbec nesmí vyjít ven, aby nenastydly, do školy je nabalené odvezou autem. Nabalené jsou i v létě, aby nenastydly (co kdyby zafoukal větřík), větrat se v místnostech nesmí, zase by nastydly (může za to průvan). Pravdou je, že právě tyto dětičky mají tak 6 x do roka antibiotika a přibližně každý měsíc jsou ze školy 10 dní doma, jsou nastydlé. A po každém dalším nastydnutí jejich "moudré" maminky a babičky přidají další vrstvu punčocháčů, svetrů, kabátů a čepic navrch proti nastydnutí a tak to jde pořád dokola. Obávám se, že nebýt těch úžasných antibiotik a různých dalších léků, tak by u nás úmrtnost těchto dětiček tak stoupla, že by se matinky jenom divily, prostě by jim ty jejich "neduživky" nepřežily. Ale tohle ony také nikdy nepochopí. Možná by jim pomohlo, kdyby si přečetly alespoň jeden díl "Káji Maříka". Jak ten dokázal vyléčit věčně nemocnou a zmrzlou Zdeňu, která byla už na umření, třeba by jim něco došlo.
Uvědomují si tyto "matinky" jak těmi antibiotiky ničí zdraví svých dětí? Co takhle radši prevence než antibiotika? Tady ale také špatně funguje zdravotnická osvěta (i když dnes, kdo má mozek, si informace najde), ale možná, že i za tímhle stojí farmaceutické i jiné koncerny. Když budeme všichni otužilí, spotřebujeme méně tepla v domácnostech, budeme méně platit a hlavně nebudeme potřebovat tolik léků a antibiotik, a to se koncernům sníží zisky (to by byla škoda). Bude tedy lépe když zůstane vše při starém, ať se mají výrobny léčiv dobře a bohatnou na naší společné blbosti!!!Konečně už někdo přišel na to, že teplota v mnohých místnostech 28 stupňů i více je vražedná. V takovýhle místnostech vychovávají děti od narození a ještě je nabalují, aby nenastydly. Je zvláštní, že moje dcera i můj synovec, kteří trávili život v místnostech vytopených na nejvíce 20 stupňů a v krátkých rukávech a šortkách a v noci při 17 stupních, tak byli výjimkami co se týče nemocnosti. Žádný z nich neznal chřipku, virózu ani angínu, kašel, rýmu vyjímečně. Ošetřovačku jsem měla pouze na plané neštovice a příušnice. V práci jsem byla za exota, jaktože mám tak zdravé dítě, dcera se narodila v roce 1974, tedy v hluboké totalitě, už tenkrát byly děti věsměs neustále nemocné. Už od mala jsem jí otužovala i tím sprchováním, oblékala o hodně méně než byly nabalené ostatní dětičky. Ovšem dnes v důsledku této výchovy trpíme obě úděsných způsobem. Ve většině zaměstnání se přetápí, úřady přetopené, školy a školky přetopené, na poště jsem do deseti vteřin na kolaps vedrem, takže na co se otužovat? Jedině tedy pro vlastní utrpení. V tomto státě dříve jak za 50 let nikomu nedojde, aby se s tím přetápěním udělal rázný konec. V minulém zaměstnání, na jednom z pražských soudů, bylo v kancelářích v zimě i 28 stupňů, všichni si libovali, chodili v tlustých rolácích, celý den v kozačkách a byli spokojení. Já jsem umírala celou zimu v lehkém oblečení a abych neomdlela vedrem, fičely na mne ještě dva ventilátory. A paradoxně, jak jsem celý život nebyla nemocná, tak tady to vypadalo, že konečně začnu čerpat nemocenskou. Samozřejmě na tomto soudu byla nadstandardní (ale spíše normální česká) nemocnost. Rozžhavená do ruda a do běla vyjít na mráz, to byl pro organizmus záběr. Nakonec jsem i toto ve zdraví přežila a radši včas z tohoto soudu zmizela. Na dalším mám štěstí, zde jsou tak ohromné kanceláře, že více jak na 20 stupňů se nevytopí, i když se o to snaží, takže já jásám a zbytek skučí, ale ať!!!Každý chvilku, tahá pilku. Samozřejmě ti zmrzlí jsou neustále nemocní a my zdraví pak za ně musíme pracovat, ale to už tak v tomto státě chodilo, chodí a chodit bude. Moje dcera až donedávna pracovala s dětmi, měla jen jednu 12letá dívku, která nebyla nemocná, jelikož byla otužilá; v základní škole ale sípala horkem. Byly tam i takové dětičky, to jest, když je venku méně jak 20 stupňů, tak vůbec nesmí vyjít ven, aby nenastydly, do školy je nabalené odvezou autem. Nabalené jsou i v létě, aby nenastydly (co kdyby zafoukal větřík), větrat se v místnostech nesmí, zase by nastydly (může za to průvan). Pravdou je, že právě tyto dětičky mají tak 6 x do roka antibiotika a přibližně každý měsíc jsou ze školy 10 dní doma, jsou nastydlé. A po každém dalším nastydnutí jejich "moudré" maminky a babičky přidají další vrstvu punčocháčů, svetrů, kabátů a čepic navrch proti nastydnutí a tak to jde pořád dokola. Obávám se, že nebýt těch úžasných antibiotik a různých dalších léků, tak by u nás úmrtnost těchto dětiček tak stoupla, že by se matinky jenom divily, prostě by jim ty jejich "neduživky" nepřežily. Ale tohle ony také nikdy nepochopí. Možná by jim pomohlo, kdyby si přečetly alespoň jeden díl "Káji Maříka". Jak ten dokázal vyléčit věčně nemocnou a zmrzlou Zdeňu, která byla už na umření, třeba by jim něco došlo.
Uvědomují si tyto "matinky" jak těmi antibiotiky ničí zdraví svých dětí? Co takhle radši prevence než antibiotika? Tady ale také špatně funguje zdravotnická osvěta (i když dnes, kdo má mozek, si informace najde), ale možná, že i za tímhle stojí farmaceutické i jiné koncerny. Když budeme všichni otužilí, spotřebujeme méně tepla v domácnostech, budeme méně platit a hlavně nebudeme potřebovat tolik léků a antibiotik, a to se koncernům sníží zisky (to by byla škoda). Bude tedy lépe když zůstane vše při starém, ať se mají výrobny léčiv dobře a bohatnou na naší společné blbosti!!!Konečně už někdo přišel na to, že teplota v mnohých místnostech 28 stupňů i více je vražedná. V takovýhle místnostech vychovávají děti od narození a ještě je nabalují, aby nenastydly. Je zvláštní, že moje dcera i můj synovec, kteří trávili život v místnostech vytopených na nejvíce 20 stupňů a v krátkých rukávech a šortkách a v noci při 17 stupních, tak byli výjimkami co se týče nemocnosti. Žádný z nich neznal chřipku, virózu ani angínu, kašel, rýmu vyjímečně. Ošetřovačku jsem měla pouze na plané neštovice a příušnice. V práci jsem byla za exota, jaktože mám tak zdravé dítě, dcera se narodila v roce 1974, tedy v hluboké totalitě, už tenkrát byly děti věsměs neustále nemocné. Už od mala jsem jí otužovala i tím sprchováním, oblékala o hodně méně než byly nabalené ostatní dětičky. Ovšem dnes v důsledku této výchovy trpíme obě úděsných způsobem. Ve většině zaměstnání se přetápí, úřady přetopené, školy a školky přetopené, na poště jsem do deseti vteřin na kolaps vedrem, takže na co se otužovat? Jedině tedy pro vlastní utrpení. V tomto státě dříve jak za 50 let nikomu nedojde, aby se s tím přetápěním udělal rázný konec. V minulém zaměstnání, na jednom z pražských soudů, bylo v kancelářích v zimě i 28 stupňů, všichni si libovali, chodili v tlustých rolácích, celý den v kozačkách a byli spokojení. Já jsem umírala celou zimu v lehkém oblečení a abych neomdlela vedrem, fičely na mne ještě dva ventilátory. A paradoxně, jak jsem celý život nebyla nemocná, tak tady to vypadalo, že konečně začnu čerpat nemocenskou. Samozřejmě na tomto soudu byla nadstandardní (ale spíše normální česká) nemocnost. Rozžhavená do ruda a do běla vyjít na mráz, to byl pro organizmus záběr. Nakonec jsem i toto ve zdraví přežila a radši včas z tohoto soudu zmizela. Na dalším mám štěstí, zde jsou tak ohromné kanceláře, že více jak na 20 stupňů se nevytopí, i když se o to snaží, takže já jásám a zbytek skučí, ale ať!!!Každý chvilku, tahá pilku. Samozřejmě ti zmrzlí jsou neustále nemocní a my zdraví pak za ně musíme pracovat, ale to už tak v tomto státě chodilo, chodí a chodit bude. Moje dcera až donedávna pracovala s dětmi, měla jen jednu 12letá dívku, která nebyla nemocná, jelikož byla otužilá; v základní škole ale sípala horkem. Byly tam i takové dětičky, to jest, když je venku méně jak 20 stupňů, tak vůbec nesmí vyjít ven, aby nenastydly, do školy je nabalené odvezou autem. Nabalené jsou i v létě, aby nenastydly (co kdyby zafoukal větřík), větrat se v místnostech nesmí, zase by nastydly (může za to průvan). Pravdou je, že právě tyto dětičky mají tak 6 x do roka antibiotika a přibližně každý měsíc jsou ze školy 10 dní doma, jsou nastydlé. A po každém dalším nastydnutí jejich "moudré" maminky a babičky přidají další vrstvu punčocháčů, svetrů, kabátů a čepic navrch proti nastydnutí a tak to jde pořád dokola. Obávám se, že nebýt těch úžasných antibiotik a různých dalších léků, tak by u nás úmrtnost těchto dětiček tak stoupla, že by se matinky jenom divily, prostě by jim ty jejich "neduživky" nepřežily. Ale tohle ony také nikdy nepochopí. Možná by jim pomohlo, kdyby si přečetly alespoň jeden díl "Káji Maříka". Jak ten dokázal vyléčit věčně nemocnou a zmrzlou Zdeňu, která byla už na umření, třeba by jim něco došlo.
Uvědomují si tyto "matinky" jak těmi antibiotiky ničí zdraví svých dětí? Co takhle radši prevence než antibiotika? Tady ale také špatně funguje zdravotnická osvěta (i když dnes, kdo má mozek, si informace najde), ale možná, že i za tímhle stojí farmaceutické i jiné koncerny. Když budeme všichni otužilí, spotřebujeme méně tepla v domácnostech, budeme méně platit a hlavně nebudeme potřebovat tolik léků a antibiotik, a to se koncernům sníží zisky (to by byla škoda). Bude tedy lépe když zůstane vše při starém, ať se mají výrobny léčiv dobře a bohatnou na naší společné blbosti!!!
 Líza 


Re: Re: Re: Teplota v místnostech 

(27.4.2007 11:37:18)
Hano, nechceš si radši založit blog? Nebo si opravdu myslíš, že tvé dluhatánské romány, ještě vkládané mnohanásobně, tu lidi budou číst? Trochu to překáží, víš?
 Kej,Luky85,Míla89,Tom17.2.05 


Puboši 

(27.4.2007 21:17:10)

Jak to myslíš,že se na něm nezačala projevovat puberta???
Mám dva puberťáky za sebou,tak ti můžu poradit,ale nevím v čem??
Moji kluci každý puberťačil jinak.U toho staršího jsem ani nepozorovala,že by nějak blbnul.
Písni víc.
 Jana 
  • 

Re: Puboši 

(28.4.2007 19:53:44)
Je strašně malý ,nezačal u něho růstový sprint, nemutuje ani nemá ochlupení, jinak děkuji za odpověd
 Kej,Luky85,Míla89,Tom17.2.05 


Re: Re: Puboši 

(28.4.2007 20:06:48)
Jani neboj on vyroste,nevím,kolik měří,ale můj mladší začal růst až kolem 16roku.Sice mutoval brzo,chlupatej je taky,ale už mu táhne na 18rok,takže bych se nebála.Ve 14letech má čas.Počkej jak se rychle vytáhne,ještě budeš zírat.Taky záleží,jak jste velcí s manželem.Moji kluci mají oba jen 182cm a 180cm,takže průměr.S tím mutováním to přijde taky,nebo se mu jen prohloubí hlas,nemusí vřískat-to měl starší kluk.
Jestli máš fakt velké pochybnosti,tak se zeptej doktora,ale uvidíš,že z toho nebude dělat vědu.
Je to jen můj názor,možná holky budou mít taky nějaké.
 hana 
  • 

Re: Re: Re: Re: Teplota v místnostech 

(30.4.2007 13:17:51)
vážená Lízo, jelikož jsem zadávala poprvé, tak jsem klikla vícekrát. Podruhé se mi to už nestalo, tak to snad vydýcháte. Ale zároveň nemohu za to, že nějaký šílenec to schválně asi 50x rozkopíroval, to opravdu nevím proč. Mých dalších dlouhých příspěvků se neobávejte, otrávilo mě to natolik, že už nikdy nikam nepřispěji.
 8.5Yettynkaa12 


dotaz 

(27.4.2007 8:03:31)
Myslíte si, že se dá odolnost vůči chladu nějak natrénovat? Konktétně já - jsem hrozný teplomil. Vím, že je to nezdravé, ale pokud je v místnosti méně než 23-24 stupňů, mrznu:). Zkoušela jsem si na nižší teploty zvykat postupně, ale výsledkem bylo jediné - pár dní jsem trpěla zimou a pak to vzdala. Hlavně v noci spávám děsně nabalená - jenže co dělat, když jinak zimou neusnu? Třeba 2 hodiny se snažím zahřát a pak to vzdám a jdu se přioblíct. Mám nízký tlak a jsem celkem štíhlá. Takže přírodní svetr postrádám. Přes den je to ještě v pohodě, trpím zimou hlavně v noci. Děkuju za rady.
 Hana 
  • 

Re: dotaz 

(27.4.2007 11:19:06)
odpověď Milka. Radit bych si konkrétně těžko někomu troufla, nejsem vystudovaný lékař, také nevím kolik je vám let. Spíš tedy budu mluvit o svých zkušenostech. Dnes už mi je 59 let. Možná, že to už všechno začíná i v rodině. Vyrostla jsem na malém městě, doma, ač bylo ústřední topení, jsem měli přes den 20 stupňů, v noci 18 i méně. Za každého počasí jsme mohli být venku, nevzpomínám si, že by matka měla strach, že se nastydneme a nijak zvlášť nekontrolovala co máme na sobě. Ani v tomto věku nemám na sobě žádný přírodní svetr, jsem antityp české postavy. Výška 170 cm, až do 53 let věku 54 kg, tedy velmi štíhlá, dnes 65 kg. Z velikosti 38 mám tedy 42, což je z doby komunistů nejmenší dámská velikost. Pravdou je, že od 20 let každý den doma cvičím půl hodiny hned ráno při otevřeném okně i když je venku mráz a už tehdy se docela pěkně zahřeji. Kdybych necvičila tak jsem už dnes na vozíku kvůli páteři, než bych běhala po doktorech, tak radši dělám prevenci jak to jen jde. Když si vybavím vedro v těch čekárnách u většiny doktorů nebo dokonce v nemocnici, to je úděsná představa. Co se týče tlaku, teprve po padesátce jsem se dopracovala na 120/80, což je ideální tlak. Vždy jsem trpěla nižším, tj. 100/70 a stejně mi stačila teplota v místnostech 20 stupňů a v noci méně. V dětstí jsem sice měla studená chodidla a zmrzlé ruce, to je pravda, ale řešila jsem to zase pohybem. My jsme ještě v zimě bruslili na rybníku, takže třeba i v minus 10-15 stupňů, tenkrát byly takové zimy. A přezout se z bot do bruslí bez rukavic (zašněrovat bílé vysoké boty) v tomhle mrazu, nebyla žádná legrace. Vyřešila jsem zmzlé ruce tím, že jsem se ani chvilku nezastavila, a za takových 20 minut mi bylo vedro a ruce v rukavících zteplaly, bruslit jsem chtěla, kdybych to nevyřešila, musela bych být v mrazech doma, jelikož by mě ty ruce i v beránkových palčácích snad mrazem upadly. Ale ne všechny děti měly tyto problémy. I v těchto mrazech měly ruce v rukavících teplé a nemusely se ani nijak hýbat. Ještě i dnes někdy v opravdu velké zimě řeším studené ruce, ale přidám na tempu v chůzi a za chvíli je vyřešeno, zteplají, takže nevím. Ale v tom zaměstnání, jak jsem psala, že bylo úděsně, tak bylo, opravdu mezi 26-28 stupňů v kancelářích, ale musím říci, že nejzmrzlejší tam byli právě ty nejtlustší baby. Takových 110 kg i výše, tak to asi v té tloušťce jenom nebude. Také mě vždycky vytočí názor, že když nesnáším vedra a stačí mi v místnosti 20 stupňů, tak mám určitě vysoký tlak, jak vidítě nemám. Nejsem tlustá, tlak mám dnes ideální a vedra nesnáším. Víme tedy obě, že je lepší se otužovat, ale! Při výhledu do budoucnosti si říkám, je to také moudré? Planeta se úděsně otepluje a nemyslím, že by se to zlepšilo. V létě mám i já v bytě 28 - 30 stupňů, bez ventilátorů bych už dávno zešílela, v práci naštěstí také jsou. Takže mají výhodu oproti nám ti, co jsou zvyklí mít tyto stupně doma i v zimě, pro ně je to normální. Vážně dost takových lidí znám, že si vytápějí na 28 stupňů, k těm bych samozřejmě nemohla jít ani na návštěvu. Tyhle vedra byly vloni 3 měsíce, letos nejméně také budou, do budoucna taková vedra mohou být i půl roku, trpím nepředstavitelně, takže se dnes ptám, udělala jsem to dobře, když jsem to takhle vedla i se svojí dcerou? Také ve vedrech trpí! Možná, že se s tím ani nezatěžujte, protože do budoucna na tom budete lépe než otužilí, kteří nesnášíme vedra, vím o čem mluvím, je to tak úděsný nápor na psychiku (není úniku před vedrem), že se někdy nedivím, že z vedra mohou i někteří lidé spáchat sebevraždu. Když je mi zima, obleču se, mohu i zatopit, ale co s vedrem? Já už nevím, jestli bych vůbec měla někomu radit, aby se otužoval, to už si bude muset každý zvážit sám, jestli pak ty vedra vydrží. Samozřejmě dokud budou ještě trochu zimy to jest mezi 2-5 nad nulou, tak budou pořád neotužilí nastydlí. Ale přežijou a těší se na letní vedra. Já už si dneska říkám: Mám před sebou ty nejstrašnější měsíce z roku. A v Praze hromadnou městskou ráno a zpět, v rozpálených ulicích, to se snáší daleko hůře než v přírodě. A v bytě 28 někdy až 30? To není veselá vyhlídka. Buďte nakonec ráda, že jste zmrzlá a těšte se tedy na letní vedra.
 CleopatraX 


Re: Re: dotaz 

(1.5.2007 21:51:37)
Zdravím, můžu jen potvrdit. Na nižší teplotu v místnosti se dá zvyknout. Já jsem to dělala postupně. Třeba to snižovat postupně po jednom stupínku po celou topnou sezonu. Pak už vám to nepřijde. Když topil tchán, bylo tady i při vypnutém topení třeba 26, 27 stupňů. Pak začal topit manžel a po společné domluvě topil méně. Přes den třeba jen 21, v noci (jak to vydrží tady v tom starém baráku) většinou tak do 20 stupňů. Nejradši bych měla plynový kotel, kde bych si prostě nastavila určitou teplotu, a samo se to udržovalo. S naším kotlem na pevné paliva to prostě nejde. Nejhorší to teď pro mě bylo, když se mi narodila holčička. To jsem budila v noci manžela ať jde přiložit. Prostě jsem nevěděla co a jak. Ať je tady aspoň těch 20 stupňů. Zrovna jsem si začala říkat, že už má malá skoro 5 měsíců a je tedy čas trošku snížit teplotu v noci. Jenže se začala odkopávat. Takže mám opět dilema. Ale mám osobně stejný problém s vysokou teplotou v létě. Taky mám normální tlak, ale v tom horku jsem skoro na omdlení, skoro nepoužitelná. Navíc jsme v práci neměli ani ledničku, ani klimatizaci, ani žaluzie. Takže mi opravdu bylo ouvej. A tak abych to shrnula, taky si někdy říkám, jestli není výhodnější radši trošku víc v zimě topit, abych byla zvyklá na vyšší teploty. Při-obléknout se můžu vždycky...

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2020 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.

Publikační systém WebToDate.