| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Názory k článku Máme doma anděla

 Celkem 36 názorů.
 LUCKA a KLÉR O2/06 
  • 

Úplně stejné 

(29.3.2007 9:35:03)
Máme doma toho samého andílka,akorát v ženském provedení,navíc co se naučila chodit,do kočárku už nevleze.
 Lucka ,2kluci 
  • 

Re: Úplně stejné +něco navíc 

(31.3.2007 15:55:29)
Dobrý den,nedá mi to, abych se s vámi nepodělila o své zkušenosti.Když se nám narodil náš první chlapeček / 4,5 roku /, byli jsme přeštastni.Ale jak rostl byl jaksi hůř zvládnutelný než ostatní děti,hyperaktivní až hrůza,všechno rozdělával,všude lezl ,do všeho bouchal a uhlídat ho nad moje síly.Záviděla jsem ostatním maminkám,že si mohou sednout v cukrárně.Další problém byl,že se nám strašně pomalu vyvíjela řeč.Tak jsme navštívili neuroložku,kde jsme dostali diagnozu LMD.Náš druhý chlapeček /2 roky/-celé těhotenství jsem běhala za tím starším- nikdy jsem neviděla běžet těhotnou ženu, jenom sebe, k tomu měl neustále hysterické záchvaty kvůli každé maličkosti a nedovedl se soustředit/, ale zpět k tomu mladšímu: byl překrásným vytouženým miminkem a jak rychle všechno dělal :sám se posadil v 7 měsících,v tomtéž měsíci si i stoupl, v 11 měsících začal chodit bez opory a v 17 m. chodit ze schodů a do schodů.Byl tak hodný a usměvaví,ale uhlídat ho je opravdu jen pro silné nervy.Běhá a běhá pořád do kolečka ,různě se točí a válí po zemi,normální hračky ho nezajímají ,do jednoho roku bylo vše v pořádku i opakoval slova ,pak začal lézt do výšek,nejraději na stůl a na okno.Vypadá,že neslyší a neposlouchá a jaký je to mazel, pořád by se choval a zbožnuje televizi,ale ostatní děti ho nachávají chladným.je mu dva a čtvrt roku a právě jsme dostali diagnozu Autismus- porucha autistického spektra.Protože náš malý nemluví ani neukazuje aš patně drží oční kontakt.Jsme z toho na dně,ale aspon už víme co se děje.Prosím nechci nikoho strašit,chci jen přispět svou zkušeností.Jsem ráda ?že nám už konečně někdo pomůže,protože ho nedokážu nic naučit.Ale je to moc krásný chlapeček. Ahoj Lucka
 Colorlight 


Re: Rada - OHRÁDKA 

(31.3.2007 21:47:45)
Ahoj, já mám skoro pětiletého syna, bylo to to samé. Teď máme devítiměsíční dvojčata, páreček. Od jejich šestého měsíce máme ohrádku 150 x 150 cm, mají tam matraci a jsou tam naprosto spokojené. Lezou a stoupají si bezpečně u postranic, když spadnou, tak do měkkého. Můžou tam být i chvíli samy, prostě zvládnu udělat to, co potřebuji bez neustálého dozírání a nervů, co kdy kde se stane. Takže jen lituji, že jsem podobnou vymoženost neměla i na syna, se kterým jsem si opravdu užila (2 x jsme jeli na pohotovost kvůli úrazu ve věku kolem 1 - 2 let). Představa dvojčat volně se pohybujících po bytě mne upřímě děsí a jsem strašně ráda, že děti mají svou ohrádku rády.
 štěpánka 
  • 

Re: Re: Rada - OHRÁDKA 

(31.3.2007 21:52:59)
Slyšela jsem vyprávět, že v jedné rodině se o ohrádky dobrovolně "uklízel" starší sozurozenec, v době, kdy už tam dvojčata nechtěla být. A tam měl trochu klid na "svoje věci". Dokonce, když staršímu přišel kamarád a dvojčatů taky nějaký mrňous, tak si tam ti starší před mrňaty zalezli a všichni měli klid. Tedy až na maminku.....
 Colorlight 


Re: Re: Re: Rada - OHRÁDKA 

(2.4.2007 9:13:02)
To je dobré :o))) Já jen doufám, že tam dvojčata budou chtít být co njdéle. Teď je jim 9 měsíců a zatím si nestěžují :o)
 Rozárka 


Díky za tip 

(2.4.2007 12:14:12)
Děkuji za radu, dříve jsem ohrádku opomíjela, dneska o ní začínám vážně uvažovat. Přeji mnoho zdaru s dvojčaty, ahoj, Rozárka
 Anadar 


Kočárek 

(29.3.2007 11:01:12)
Sotva se náš Honza postavil na vlastní nohy,hned to praktikoval i v kočárku,zapřel se do kšírů a vydržel tak bravurně balancovat půl procházky.Ty kšíry by mohly dostat nějakou cenu za pevnost.Kluk nosil takovou olivovou kombinézu a vypadal jako tankista na přehlídce.
 BaraSv + 2 


Re: Kočárek 

(29.3.2007 12:11:12)
My mame andilka taky v zenskem provedeni, je ji od vcera 9 mesicu a jeste sice neleze, ale i tak se dostane, kam chce, neptejte se me jak, vetsinou to nevidim a tak nejak si nejsem jista. Ale vzdycky se dostane nekam pod skrin nebo pod kreslo, kam se narve nozickama, ale zadecek uz dal nepusti a pak vriska o pomoc. V kocarku a jidelni sedacce sebou lomcuje tolik, ze se posune o pul metru. A kdyz spinka, coz ted dela s nami v posteli, vzhledem k moji zlomene noze, tak manzel a ja balancujeme kazdy na jedne strane postele a nas andilek se prevaluje ze strany na stranu uprosted..... a zapomnela jsem - budi se posledni dobou asi 6x za noc, asi jsou to zuby, co ja vim, takze moje kruhy pod ocima uz zacinaji kopirovat oboci a vraceji se na start.
 Mery72 


:-))) 

(29.3.2007 12:07:21)
Naprosto přesný! A jako lahůdku si naše děti dopřávaly (nejmladší stále dopřává:)"bandžidžampink" po hlavě z kočárku. Nejlépe v dopravním prostředku. Třešinka na dortu: při vystupování. Šráčky máme kožené...
 petra,dcera 16 mes. 
  • 

Re: :-)))Děkuji 

(29.3.2007 12:32:19)
Děkuji vám všem i tomuto článku ,už si nepřipadám tak sama.
Již delší dobu si totuž říkám kde jsem udělala ve výchově chybu,proč ostatní děti chodí ukázněně vedle kočárku a já lítám neustále o celý blok dále,proč ostatní děti hezky sedí na písečku a dělají bábovičky a já sundavám řvoucí dítě z třímetrové skluzavky,proč ostatní hezky papají a mi u toho vypadáme jako když krmím divou zvěř,proš nás nezajímají knížky ale vajgly na ulici,neustále se válí venku po zemi atd.......
Já si tak moc přála krásnou holčičku v růžových šatičkách,ted scháním po příbuzných a sekáčích staré tepláky a ty šatičky prostě nekoupím nemíním se zbláznit.Hodně pevných nervů přeji všem maminkám našich "ANDILKU"
 Gábina 
  • 

Petro, 

(29.3.2007 15:42:52)
dočkej času, ono na princeznu ještě dojde o). Moje malá v tomhle věku taky výškolozila, visela z kočáru za kšandy, pitvala okolo pískovišť vajgly, vypité lahve a krabičky od džusíků a tak podobně... Zhruba o rok později došlo na šatičky, celou zimu nosila BÍLÝ jakoby fleecový kabátek s kožešinkou, prala jsem ho za zimu dvakrát, jinak ho malá udržela v perfektním stavu (pravda, na procházky s tatínkem ho nedostávala o) ). Dnes ve třech a půl letech chodí na hřiště v odrbaném oblečení, aby si mohla nerušeně hrát, ale na cesty do města vyžaduje "princeznu" - tedy riflové šaty s vyšívanými kvítky, bílo-růžové punčošky, světle růžový fleecový kabátek a růžový šáteček na hlavu - a hlavně prstýnek se srdíčkem o). Nepamatuju kdy by si oblečení na procházce ušpinila. Vydrž, Tvoje holčička do princezny taky doroste, ono to v těch holkách někde je o).
 Jana, Terezka 5/03, Miška 1/06 


To samé v holčičím vydání 

(29.3.2007 13:08:30)
Naše Michalka je naprosto to samé, snad s tím rozdílem, že v osmi měsících samostatně běhala (proč, to nevím).
Teď má rok a čtvrt a situace se s věkem zhoršuje. Šílím z ní, naprosto šílím - hraje totiž nějakou hru čím výš tím líp. Včera jsem dověšovala záclony (ach, ten velikonoční úklid) a ona přitom stačila vylézt na stůl vedle v kuchyni a hned z něj i spadnout. Nebo se postaví na židli, to by nevadilo, ale jednu tu svou pidi nožku musí mít přehozenou přes opěradlo a cloumá s celou židlí. A mohla bych vyprávět ještě dál. Naše první, Terezka je naprosto nekomplikované dítě, problémy s ní nikdy nebyly, nebyla přehnaně divoká nic. Zato Míša je jako z hadích ocásků, a řeknu vám, kdyby ona byla první - asi už druhé nemám. Přitom na druhou stranu je to takový mazel, že mě denodenně udivuje, jak se ke mně umí přitulit. Ono, člověk si nevybere. My je můžeme jen milovat.
 maruš, dcera 10 let 
  • 

Re: To samé v holčičím vydání 

(31.3.2007 11:46:58)
mám velmi podobnou zkušenost, ale má to i příjemnější stránky, alespoň u našeho" andílka " to přešlo v absolutní nadání ve všech sportech , které kdy zkusila. Ale chce to pevné nervy a smířit se s tím, že prvních 6 let je nejhorších.
ale pamatuji se dobře , jak jsem také záviděla kamarádkám
klidnou procházku s kočárkem , o 5 minutové kávě v zahradní restauraci nemluvě.
 Zuzana+Terezka 


Sezení dřív než lezení? 

(29.3.2007 14:35:38)
Zdravím, jen se chci zeptat.... Váš andílek nejprv v šesti měsících seděl a pak v osmi lezl? Mně to zaujalo, naše mrně to mělo uplně nějak jinak. Vím, že každé dítě začíná sedět, stát i lézt jindy, ale vaše fakt sedělo od šesti měsíců a pak teprv lezlo? Díky za odpověď, nějak si neumím představit půlroční baby, jak sedí na zadku :-)) S pozdravem Zuzana
 huhu, holky 4 a 2 
  • 

Re: Sezení dřív než lezení? 

(29.3.2007 14:58:45)
inu jak. Samo se asi tezko naucilo, to chcete slyset? :-).
obcas je to ale jednodussi, kdyz dite jeci a chce sedet - tak at sedi a da pokoj :-).
Nase prvni sedela az pote co se naucila chodit (ona klecela a stacilo ji to). Nase druha naopak si sezeni vyrvala. Tak jsem ji posazovala a byl klid. Nasledky zadny ani u jedny :-).
 Bumbi&05,08,10 


Re: Re: Sezení dřív než lezení? 

(29.3.2007 15:34:06)
Sima zase nejdriv v 7 mesicich stal a pak se teprve naucil si sedat - az v 9 mesicich. Bylo na case, protoze jeho polohovaci lehatko uz mu bylo dooooost male :-D Byla jsem rada, ze ho konecne muzu davat do zidlicky...

Autorce preju, aby ji maly terorista neudolal k smrti :-DDDD
 zubejda 
  • 

Náslaedky 

(30.3.2007 12:36:09)
Následky se projeví většinou až ve škole v podobě specifických poruch učení jako dyslexie, dysortografie apod.
Pokud je dítě posazováno samo, než se to samo neučí, je to jednoznačně špatně pro jeho celkový další vývoj, i když se vám třeba zdá, že se nic neděje. Jednou bude třeby trpět na bolesti zad apod. Jiná věc je, když se to dítě samo naučí. Pokud si matky ale ulehčuje situaci tím, že ho prostě posadí, aby neřvalo, zakládá mu na problémy!!!
Hrozné je, že v tomto směru chybí jakákoliv osvěta! Pediatr vám to většinou neřekne, ve škole v rodince se učí voloviny. Naši rodiče tohle věděli! Proč my ne? Já jsem se to taky dozvěděla jen díky mámě a to jsem si říkala....přehání! Ale pak jsem o tom viděla pořad v televizi.
Tak snad pomůžu aspoň některým dětem....
 adelaide k. 


Re: Sezení dřív než lezení? 

(30.3.2007 7:46:38)
Zuzano, možná jsem to špatně pochopila ale trochu mi to připadalo jako narážka na předčasné posazování. Ať už tomu věříš nebo ne tak i naše malá v šesti měsících sama seděla a sama se posadila. Nikdy jsme ji neposazovali, ani když jsme ji měli na klíně. V kočáře jsme jí zvedla zádíčka do "pololehu" v osmém měsício kdy už uměla sedět naprosto perfektně, židličku jsme koupili až v když jí bylo 10m. Prostě na to přišla.
Jo a lozit začala v 8m a chodit těsně před prvníma narozeninama.
 Zuzana+Terezka 


Re: Re: Sezení dřív než lezení? 

(30.3.2007 9:48:28)
Díky za odpovědi, nijak jsem nechtěla narážet na předčasné posazování, protože jsem přesvědčená, že čtenářky a pisatelky Rodiny by to dávno ani nenapadlo. Prostě neposazovat děti už je doufám tak samozřejmé, že to nikdo nedělá. Jen mě zajímala ta "technika" , jak se dítě do toho sedu dostane. Třeba, jak tu některá mamča psala o svém refluxovém dítku, jak se vyšvihává přes ručičku..... To mě zajímalo. Asi jsem to blbě napsala, omlouvám se pisatelce článku. Ale když jsem si schválně kvůli tomu prohlížela Terčiný fotky z 6 měsíců, vůbec si neumim představit, že by ten prcek seděl, no natož aby na to sama přišla :-))
 Štěpánka* 4 holky a kluk 


Co takhle 

(29.3.2007 19:03:19)
dát si všechny věci do dostatečné výšky a nechat andílkovi volný prostor na lezení po zemi? Dát ho do židličky a jít něco dělat teda je nebezpečné, stačí se jen otočit a neštěstí může být hotové. Z podlahy nikam nespadne a když na sebe nemá co stáhnout a nemůže si vzít co by neměl držet v ručičkách, tak by to mělo být v pohodě. Ohrádku jsem pořídila tu síťovanou, ale dlouho to taky nevydrželo, šikulka ji dokázal velmi brzy převrátit a dřevěnou si dostrkat kam potřeboval a ručičkou si stejně sáhnul po věcičce co se líbila :-)
 Ivana 
  • 

Re: Já jsem na tom podobně.... 

(29.3.2007 22:27:43)
náš 17 měsíční andílek je doslova "živé stříbro" - v 7 měsících seděl a přesedával zleva doprava (přesedy mu šly jedna báseň), samozřejmě lezl po čtyřech, v 8 měsících stál a pochodoval.....to že jsme odstěhovali vše o 1 metr nad zem, je snad jasné. Ale teď v 17 měsících "stále nechodí" - víte proč ? on totiž jenom běhá.....Chodit za ruku ? Nenene, on musí běhat sám, takže procházky jsou "horor", dítě běží po chodníku a lidé musí uhnout.....Sedět v kočárku ? Nehrozí, nevím, proč ho máme.....Jít s ním do obchodu ? Nemám tak vysokou pojistku na "způsobenou škodu". Hit posledního týdne je rychle vylézt po židli na jídelní stůl a houpat se na lustru.....Tento "výlez" mu trvá tak 5 vteřin, takže mám opravdu co dělat, abych doběhla....Máme zavřenou na zámek i troubu - už i tam vlezl, do šuplíků leze běžně. Doufám, že doba, kdy začneme "normálně" fungovat se blíží, protože tato situace je dosti náročná.
 Sylva 
  • 

Přeji pevné nervy 

(30.3.2007 0:27:07)
První dítě máme syna, vždycky byl ve všem rychlejší než ostatní děti.Bylo pro mě utrpení jít s ním někam mezi vrstevníky, třeba na plavání. Všechny děti vzorně ležely a cumlaly si svoje hračky, jen to naše vždycky odlezlo z podložky a bralo všem všechno. Neznala jsem co je to vypít si v klidu kávu, mimochodem návštěvy ji u nás dostávaly, až byla skoro studená. Dívat se z kočárku na točící se kolečka ještě celkem jde, já jsem jezdila s dítětem, které za jízdy vyskakovalo z kočárku a zůstávalo vyset na kšandách. Nikdy jsem si proto nedovolila pustit kočár, nebo ho nechat zaparkovaný s dítětem před obchodem. Když jsme čekali druhé dítě, říkali jsme si, že nemůže být horší než to první, protože to nejde. Bohužel jsme se mílili. Máme doma krásnou kudrnatou holčičku, která se tváří jako andílek, ale řádí jako čert. Navíc staršímu bráchovi provede x schválností za jeden den. Takže o vzájemné šarvátky není nouze. Malý má už 5let, hraje hokej a má spoustu dalších aktivit, takže jeho temperament už je "trošičku" usměrněn. Bydlíme v bytě a snažíme se tu zdržovat co nejméně,hodně času trávíme venku, přesto sousedi ví kdy odcházíme a přicházíme a jestli nejsme o víkendu mimořádně doma. Doufám, že se vše v dobré obrátí a náš malý tyran v ženském podání taky aspoň trošku zkrotne. Zatím ji neunavilo plavání, solná jeskyně, ani pobyt na horách. Po hodinovém uspávání,kdy musím být s ní jí stačí 20minut spánku. Doma máme vyklizený nábytek nejen my, ale i babičky, přesto vždycky něco vyvede. Minulý týden opravář vytahovat z videa, které stojí na skříňce - kaštany a kostky a to ji hlídal děda. Z návštěv po 20minutách odcházím, protože nestíhám zachraňovat vystavenou keramiku, květináče a další věci.
Nevím kdo vymyslel název MATEŘSKÁ "DOVOLENÁ", já se nějak dovolenkovat nestíhám. Všechno dělám v noci. Ale věřím, že bude líp a všem ostatním to přeji taky.
 Boďka 


Re: Přeji pevné nervy 

(31.3.2007 7:54:20)
Sylvia, čo sa týka vzťahu dieťa a kočík, ja už som dávno prišla na to, že tu platia Murphyho zákony.

Dieťa zásadne NECHCE sedieť v kočíku a uteká z neho, keď:
-ešte nevie chodiť a považuje za dobrú zábavu lozenie po chodníku a po os..tých trávnikoch,
-síce vie chodiť, ale stále sa pritom potkýňa a padá (to robí zásadne najradšej, keď je vonku blato alebo sneh)
-keď ste v dopravnom prostriedku, na rušnej ulici, v hypermarkete a pod.
-keď je unavené a je jeho čas na spanie.

Dieťa zásadne CHCE sedieť v kočíku, keď:
-už vie veľmi dobre chodiť, je ťažké ako balvan a vy tlačíte kočík do kopca,
-nemáte zo sebou kočík,
-máte golfáč s malými kolieskami a vonku práve poriadne nasnežilo,
-má 3 roky a v jeho kočíku leží jeho mladší súrodenec,


Dieťa veľmi rado zaspí v kočíku, keď:
-ste 5 metrov pred vchodom vášho bytu, v kočíku máte obrovský nákup a bývate na 3.poschodí bez výťahu a zabudli ste kľúč od kočíkarne,(
-máte čerstvo vypratý poťah na kočíku, na spánok ešte nosí plienku a vy žiadnu práve pri sebe nemáte

Všetko mám osobne overené a vyskúšané :-).
 Brebina - Eliška a Matěj 
  • 

Uf co mě to čeká 

(30.3.2007 14:42:47)
Také máme doma andílka, tedy hned dva andílky, když spí jsou kouzelní, když se probudí jsou jako sluníčka. Je jim právě 7 měsíců (od porodu - podle termínu porodu 5,5 měsíce). Zatím tedy jen leží, hrají si s hračkami, ocucávají vše co vidí a na co dosáhnou a pasou koníky. SLeduji je každý den, kdy se překulí nebo provedou nějaký další pokrok, ale zatím se jim do toho moc nechce. Nevadí, však budu ještě hodně vzpomínat, jak byli sladcí, až se mi rozutečou každý na jinou stranu a já nebudu vědět co dřív.
Budu si užívat svou mateřskou "dovolenou" :-)
 Colorlight 


Re: Uf co mě to čeká 

(31.3.2007 21:50:50)
Ještě Ti to zkopíruji sem, psala jsem to na začátek diskuze a teď čtu, že máte taky dvojky, takže tady je ten příspěvek - radím koupit ohrádku:

Ahoj, já mám skoro pětiletého syna, bylo to to samé. Teď máme devítiměsíční dvojčata, páreček. Od jejich šestého měsíce máme ohrádku 150 x 150 cm, mají tam matraci a jsou tam naprosto spokojené. Lezou a stoupají si bezpečně u postranic, když spadnou, tak do měkkého. Můžou tam být i chvíli samy, prostě zvládnu udělat to, co potřebuji bez neustálého dozírání a nervů, co kdy kde se stane. Takže jen lituji, že jsem podobnou vymoženost neměla i na syna, se kterým jsem si opravdu užila (2 x jsme jeli na pohotovost kvůli úrazu ve věku kolem 1 - 2 let). Představa dvojčat volně se pohybujících po bytě mne upřímě děsí a jsem strašně ráda, že děti mají svou ohrádku rády.
 Adyna 


Ohrádka 

(1.4.2007 1:31:02)
Naprosto souhlasím s neocenitelnými výhodami ohrádky a vřele doporučuji. Můj synek (dnes už prvňáček) v ní byl od půl roku, kdy už to začala být nutnost, abych se mohla aspoň na krátký okamžik vzdálit z pokoje. V šesti měsících se tak čile pohyboval po zemi - stylem "plížením vpřed", po loktech; doopravdy lézt po kolínkách se naučil až poměrně dlouho poté, co se sám rozběhl - což bylo brzo, zhruba v osmi měsících. Prišel na to sám, právě v ohrádce. Měla jsem klasickou dřevěnou, zespodu jsem k ní měla připevněnou matraci a tak si nemohl s ohrádkou "odjíždět", kam se mu zachtělo. A v ohrádce se v sedmi měsících poprvé sám postavil. Prostě ležel na bříšku, přitáhl se ručičkama za šprušle, kolínka pod sebe a koukal. Potom jedna nožka, druhá nožka - a stál. Do týdne capkal kolem ohrádky a plnil si svých sto jarních kilometrů, do měsíce se pak zbavil strachu a vydal se na první samostatnou cestu po pokoji. Je to fajn mít šikovné a čilé dítko, ale jak jsem tenkrát záviděla kamarádkám, jejichž dítka ve stejném věku si jen tak polehávala a hrála...
Všem maminám přeju hodně radostí z jejich drobečků, pevné nervy a ostříží zrak:-)
 *Kate*+ dve holky 05+08 


praci kdyz je dite bdele ? ani nahodou ... 

(1.4.2007 13:39:56)
ahoj, nejak jsem z clanku nepochopila, proc musi pisatelka varit obedy kdyz ji za zady lita dite. ja proste musela 99,9% casu venovat dceri a vsechno ostatni vcetne vareni, uklidu a pracovnich povinnosti jsem delala jen kdyz spala. a prislo mi to tak zcela normalni. mozna je to trochu o pristupu a ocekavanich....

dyt to neni naveky, dcera bude mit za dva mesice dva roky a ted uz neco udelam i s ni za zady, protoze si dokaze aspon na chvili hrat bezpecne i sama. nebo mi pripadne "pomaha". konecne :-)
 Mery72 


Re: praci kdyz je dite bdele ? ani nahodou ... 

(1.4.2007 15:54:29)
No pokud máš miláčka, který hajá 2-3 hodiny v kuse, tak proč ne. Naše prostřední dcera spávala od 1/2 roku 2x denně 20 minut. To bys musela být střihoruký Edvard, abys cokoli stihla:-)))

Myslím, že závisí, jak to kdo má doma zařízené, aby si děcka neublížila a taky na dítěti samotném. Někdo visí mámě za sukni, někdo si od mala pohraje i chvíli sám.
 štěpánka 
  • 

Re: Re: praci kdyz je dite bdele ? ani nahodou ... 

(1.4.2007 21:08:37)
Jo,jo, taky mi zlatíčka (dvojčata) spala 2x denně zhruba 20 min (až kolem 2 let přešli na spaní 2-3 hodinky). a to většinou každý trošičku jinak, takže jsem pak odnášela dříve probuzeného aby se druhý nevzbudil ihned také, což bylo stejně většinou nanic. Déle spali jedině v kočárku a to celou procházku, pokud jsem si nedovolila třeba po půl hodině sednout v parku. Vzhledem k jejich živosti jsem ale některé činnosti omezila až vynechala a nebo dělala až večer a v noci. Vařila jsem na 1 hořáku, na který nemohli nijak dosáhnout, protože za těch 10-20 minut se to stihnout nedalo. Vždy velký hrnec a na další dny jsem to zamrazila. Žehlila jsem v noci. Za jejich bdělého stavu jsem si žehlení dovolila až v době kdy chodili do školy. Uklízeli jsme jenom, když je někdo "vyvenčil", nepočítám rychlé desetiminutové setření podlahy v době jejich spánku. Naštěstí "bordel v bytě šťastné dítě". Pro alergiky to ale až tak neplatí, proto zmiňuji vytírání.
Vůbec ale nemluvím o tom, že některé děti nenechají rodiče ani spát v noci a tak si maminka raději zdřímne s mimčem přes den (tak to radí i chytré knížky). Kdy pak ale stihne vše ostatní? Opravdu nevím...
 Mery72 


:-) 

(2.4.2007 9:02:37)
Přesně to mi šlo hlavou. Knížky mají spoustu skvělých nápadů, ale někdy je situace taková, že je každá rada drahá. Třeba jen tohle: děti 7, 4 a 1,5roku. Prostřední ve školce, nejmladší usíná ke 12h, spíš po, nejstarší se vrací domů na oběd. S nejmladším se toho doma moc neudělá, až usne, je doma nejstarší - úkoly a tak, pak je potřeba vyzvednout prostřední. KDY je čas na nutnou práci (ignoruji osobní volno:-)? Noci vypadají asi tak, že než všichni usnou, bývá 21h, kolem půlnoci se budí nejmladší - dudlík, pochovat, někdy zkončí rodičům v posteli. Kolem 2 - 4h přichází do postele prostřední. Končí spravedlivý spánek, protože se mrví:-)
Rady typu
"nedovolte dítěti spát ve vaší posteli" jsou mimo. Kdyby to nepotřebovalo, nepříjde.
"ukládejte děti dřív" JAK???
"A co tatínek" no asi to není obvyklé, ale chodí do práce:-)
"požádejte kamarádku nebo babičku" Cha cha, bez komentáře.

Jsou to miláčci, někdy je to dost náročné, někdy déle, než jsme ochotni snášet, ale Bohu díky za ně:-D
Je to jen pár let, kdy jsme pro ně vším, pak budeme "nepotřebný hmyz". (snad ne tak úplně, jen se té puberty trochu bojím)
 Rozárka 


No tak, usmějte se! 

(2.4.2007 12:21:57)
Nedá mi to, abych se nevyjádřila všem pochybovačů. Jsem normální máma s maximální ostražitostí, jak jen to je možné, nenechávám samozřejmě bez dozoru dítě v židličce, je ode mne na 20cm. Také vařím oběd večer, dopoledne pouze dovařuji. Mám ale ještě dvě děti a i ty potřebují mámu a stihnout to všechno musím. Chtěla jsem jen odlehčit všem maminkám i tatínkům, kteří ví, co to je uhlídat naše andílky a snad jsem si přála, aby se v tom fofru i malinko zasmáli. Takže, neberte život jen jako výzvu řešit problémy a podívejte se ven, vždyť tam svítí slunce! Rozárka
 Istrie, devítiměsíční dcera 
  • 

Re: No tak, usmějte se! 

(2.4.2007 15:36:52)
Ahoj, Rozárko,díky Ti za tyhle řádky. Mám doma taky takového čiperného "andílka". Venku je opravdu krásně a vůbec život je krásný. Jen se to občas člověku nezdá. Momentálně naší malé lezou zoubky, do toho jí pořád od píchání náušniček hnisají ouška a aby toho nebylo málo, tak ji ještě kvůli rýmě trápím odsáváním nosu. Mám dnes pocit, že jsem nadoraz. Jenže člověk se přesto musí přenést. Opravdu je miminko ten nejkrásnější dar v životě a všechna trápení pominou. Snad i ty naše čilá dítka se časem zklidní (nebo si to jen nalhávám, abych přežila?). Tak hlavu vzhůru, však když se ty naše tvorečkové na nás usmějí, člověka to zahřeje u srdíčka, jako nic v životě.
 Jana a malý Míša 
  • 

Taky máme něco takového 

(2.4.2007 16:30:33)
Našemu andělčkovi je teď deset měsíců, celý byt přeběhne po kolenou závodní rychlostí. Super zábava je cákat se v psí misce s vodou, takže máme buď mokré děťátko, nebo žíznivého psa. Skřínky a šuplíky se nedají uhlídat, poněvadž už se naučil rozvazovat i ty svázané. Ovládání od spotřebičů vyhmátne vždycky ta, která něco spustí nebo vypnou a mám véčkový telefon bez zámku klávesnice, takže telefonování kamarádům a známým se stalo tradicí, všichni už jsou zvyklí. Je to prostě slaďoučký andílek.
 Julia, Angelika 8 mesicu 
  • 

totez v blede modrem 

(2.4.2007 17:55:04)
Mame doma osmimesicni dceru a je to opravdu zaber, kdyz vecer uleham s nadeji, ze zitrek bude urcite pohodovejsi, manzel mi odpovi,ze urcite prinejmensim stejne "pohodovy" jako dnesek... Ale stoji to za to, kdyz vidite tu radost v malych detskych ocickach, ktere objevuji svet, byt i zpusobem nam ne uplne vyhovujicim...
 kj. 
  • 

Kýč, kýč, kýč 

(2.4.2007 18:10:53)
kýč
 millikolos 
  • 

Andílek 

(3.4.2007 15:32:16)
Ano andílek!V našem okolí je mnoho dětí, bratranec je jen o 1 týden mladší!Já jsem si dělala starosti, že jsem buď divná já a nebo moje dítě.Mužskej se divil, že nic nestíhám. Už od prvních dnů nás pilně zaměstnává náš Ríša, tak živé dítě jsem nezažila. Vše začal dělat o mnoho dříve. Když jsem ho pustila do chodítka, okamžitě tahal vše, co měl po ruce.Brambory se válely po kuchyni, z koše vytahal čouhající igelity a šuplíky otevřel a skřípl si ruku. Teď mám oči až navrch hlavy a jediné co stihnu za den, uvařit něco rychlého. Co nemá 1 m výšky se před Ríšou neschová!!!!!!!!!! Tak maminky POZOR a POHOV až usne!

Komerční sdělení

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2020 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.

Publikační systém WebToDate.