• |
3.4.2007 15:32:16
Ano andílek!V našem okolí je mnoho dětí, bratranec je jen o 1 týden mladší!Já jsem si dělala starosti, že jsem buď divná já a nebo moje dítě.Mužskej se divil, že nic nestíhám. Už od prvních dnů nás pilně zaměstnává náš Ríša, tak živé dítě jsem nezažila. Vše začal dělat o mnoho dříve. Když jsem ho pustila do chodítka, okamžitě tahal vše, co měl po ruce.Brambory se válely po kuchyni, z koše vytahal čouhající igelity a šuplíky otevřel a skřípl si ruku. Teď mám oči až navrch hlavy a jediné co stihnu za den, uvařit něco rychlého. Co nemá 1 m výšky se před Ríšou neschová!!!!!!!!!! Tak maminky POZOR a POHOV až usne!
|
kj. |
• |
2.4.2007 18:10:53
kýč
|
• |
2.4.2007 17:55:04
Mame doma osmimesicni dceru a je to opravdu zaber, kdyz vecer uleham s nadeji, ze zitrek bude urcite pohodovejsi, manzel mi odpovi,ze urcite prinejmensim stejne "pohodovy" jako dnesek... Ale stoji to za to, kdyz vidite tu radost v malych detskych ocickach, ktere objevuji svet, byt i zpusobem nam ne uplne vyhovujicim...
|
Jana a malý Míša |
• |
2.4.2007 16:30:33
Našemu andělčkovi je teď deset měsíců, celý byt přeběhne po kolenou závodní rychlostí. Super zábava je cákat se v psí misce s vodou, takže máme buď mokré děťátko, nebo žíznivého psa. Skřínky a šuplíky se nedají uhlídat, poněvadž už se naučil rozvazovat i ty svázané. Ovládání od spotřebičů vyhmátne vždycky ta, která něco spustí nebo vypnou a mám véčkový telefon bez zámku klávesnice, takže telefonování kamarádům a známým se stalo tradicí, všichni už jsou zvyklí. Je to prostě slaďoučký andílek.
|
Istrie, devítiměsíční dcera |
• |
2.4.2007 15:36:52
Ahoj, Rozárko,díky Ti za tyhle řádky. Mám doma taky takového čiperného "andílka". Venku je opravdu krásně a vůbec život je krásný. Jen se to občas člověku nezdá. Momentálně naší malé lezou zoubky, do toho jí pořád od píchání náušniček hnisají ouška a aby toho nebylo málo, tak ji ještě kvůli rýmě trápím odsáváním nosu. Mám dnes pocit, že jsem nadoraz. Jenže člověk se přesto musí přenést. Opravdu je miminko ten nejkrásnější dar v životě a všechna trápení pominou. Snad i ty naše čilá dítka se časem zklidní (nebo si to jen nalhávám, abych přežila?). Tak hlavu vzhůru, však když se ty naše tvorečkové na nás usmějí, člověka to zahřeje u srdíčka, jako nic v životě.
|
2.4.2007 12:21:57
Nedá mi to, abych se nevyjádřila všem pochybovačů. Jsem normální máma s maximální ostražitostí, jak jen to je možné, nenechávám samozřejmě bez dozoru dítě v židličce, je ode mne na 20cm. Také vařím oběd večer, dopoledne pouze dovařuji. Mám ale ještě dvě děti a i ty potřebují mámu a stihnout to všechno musím. Chtěla jsem jen odlehčit všem maminkám i tatínkům, kteří ví, co to je uhlídat naše andílky a snad jsem si přála, aby se v tom fofru i malinko zasmáli. Takže, neberte život jen jako výzvu řešit problémy a podívejte se ven, vždyť tam svítí slunce! Rozárka
|
2.4.2007 12:14:12
Děkuji za radu, dříve jsem ohrádku opomíjela, dneska o ní začínám vážně uvažovat. Přeji mnoho zdaru s dvojčaty, ahoj, Rozárka
|
2.4.2007 9:13:02
To je dobré :o))) Já jen doufám, že tam dvojčata budou chtít být co njdéle. Teď je jim 9 měsíců a zatím si nestěžují :o)
|
2.4.2007 9:02:37
Přesně to mi šlo hlavou. Knížky mají spoustu skvělých nápadů, ale někdy je situace taková, že je každá rada drahá. Třeba jen tohle: děti 7, 4 a 1,5roku. Prostřední ve školce, nejmladší usíná ke 12h, spíš po, nejstarší se vrací domů na oběd. S nejmladším se toho doma moc neudělá, až usne, je doma nejstarší - úkoly a tak, pak je potřeba vyzvednout prostřední. KDY je čas na nutnou práci (ignoruji osobní volno:-)? Noci vypadají asi tak, že než všichni usnou, bývá 21h, kolem půlnoci se budí nejmladší - dudlík, pochovat, někdy zkončí rodičům v posteli. Kolem 2 - 4h přichází do postele prostřední. Končí spravedlivý spánek, protože se mrví:-)
Rady typu "nedovolte dítěti spát ve vaší posteli" jsou mimo. Kdyby to nepotřebovalo, nepříjde. "ukládejte děti dřív" JAK??? "A co tatínek" no asi to není obvyklé, ale chodí do práce:-) "požádejte kamarádku nebo babičku" Cha cha, bez komentáře. Jsou to miláčci, někdy je to dost náročné, někdy déle, než jsme ochotni snášet, ale Bohu díky za ně:-D Je to jen pár let, kdy jsme pro ně vším, pak budeme "nepotřebný hmyz". (snad ne tak úplně, jen se té puberty trochu bojím) |
štěpánka |
• |
1.4.2007 21:08:37
Jo,jo, taky mi zlatíčka (dvojčata) spala 2x denně zhruba 20 min (až kolem 2 let přešli na spaní 2-3 hodinky). a to většinou každý trošičku jinak, takže jsem pak odnášela dříve probuzeného aby se druhý nevzbudil ihned také, což bylo stejně většinou nanic. Déle spali jedině v kočárku a to celou procházku, pokud jsem si nedovolila třeba po půl hodině sednout v parku. Vzhledem k jejich živosti jsem ale některé činnosti omezila až vynechala a nebo dělala až večer a v noci. Vařila jsem na 1 hořáku, na který nemohli nijak dosáhnout, protože za těch 10-20 minut se to stihnout nedalo. Vždy velký hrnec a na další dny jsem to zamrazila. Žehlila jsem v noci. Za jejich bdělého stavu jsem si žehlení dovolila až v době kdy chodili do školy. Uklízeli jsme jenom, když je někdo "vyvenčil", nepočítám rychlé desetiminutové setření podlahy v době jejich spánku. Naštěstí "bordel v bytě šťastné dítě". Pro alergiky to ale až tak neplatí, proto zmiňuji vytírání.
Vůbec ale nemluvím o tom, že některé děti nenechají rodiče ani spát v noci a tak si maminka raději zdřímne s mimčem přes den (tak to radí i chytré knížky). Kdy pak ale stihne vše ostatní? Opravdu nevím... |
Další akce nalezte zde
Další recepty nalezte zde
(C) 1999-2023 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.
Publikační systém WebToDate.