| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Názory k článku Děti napodobují televizní násilí

 Celkem 46 názorů.
 alena 
  • 

tojo 

(9.3.2007 11:43:41)
Výborný článek!
 Rena a Raďulka 


Bezva  

(9.3.2007 12:52:07)
Tak to po světě těch deprivantů asi běhá... Negativní vliv nevhodných televizních pořadů na dětskou psychiku je jasný asi každému, nicméně si myslím, že vhodně zvolený dětský program s ohledem na věkovou kategorii dítěte (samořejmě tím nemyslím kojence :) je přínosným doplňkem k aktivitám prováděným společně s rodiči a sledování takového programu s rodiči a povídání o něm vidím už naprosto jako přínosné.
Násilí tu je, bylo a bude. Všude, zejména v dětských pohádkách a písničkách, i v těch hodně starých, vždyť některé pohádky by se z dnešního hlediska dali označit za pěkně krvavé horory a dětské písničky? Nám stačili jedny zpívánky s písničkou "letěla husička, letěla z vysoka... myslivec ji střelil do oka" nebo tak nějak a dodnes! syn střílí po imaginárních husách ( a dávno není žádné mimino :) přesto si myslím, že to v něm žádné hlubší stopy nezanechá. Jistá míra agresivního chování k dětem asi bohužel patří, vždyť dětský svět je jen odrazem toho našeho dospělého.
 Kudla2 


Re: Bezva  

(9.3.2007 13:59:41)
Dobrý, tak to já si taky vychovávám deprivanty :-)) A klidně bez mučení přiznám, že někdy jsem ráda, když se děti (skoro 4 a něco přes 1 rok) chvíli koukají na Kouzelnou školku i beze mě a já se můžu ještě chvíli dospat nebo si vypít kafe bez toho, že by mě někdo neustále tahal za nohu a něco chtěl.

Jestli z nich kvůli tomu vyrostou deprivanti, tak co se dá dělat. Kdybych to občas neudělala, tak už dávno lomcuju mříží v nějakém psychiatrickém zařízení. ;-))

Ne, vážně: hlavně je potřeba zapojit zdravý rozum, fanatismus škodí, ať je to kojení (kojit, kojit, kojit za každou cenu do úplného roztrhání těla matky), nebo věnování se dítěti (dítěti je třeba se intenzívně věnovat 24 hodin denně, snad jen kromě doby, kdy spí, a kdo to nedělá, vypěstuje si citově deprivovaného chudáčka).

Asi jsem trochu emotivní, ale jsem na mateřské už skoro 4 roky, hlídání skoro nemám, takže skoro veškerý bdělý čas trávím aspoň s jedním dítětem za zadkem. A taky si občas potřebuju odpočinout a aspoň na chvíli vypnout. Úplně chápu ty tak často zatracované "maminy na pískovišti, co krafou spolu a dětí si nevšímají", případně "pijou kafíčko a dětí si nevšímají". Myslím, že když jsou opravdu "maminy na plný úvazek" tak to vypnutí občas potřebují a stejně ty děti na půl oka i tak monitorujou, jestli se neděje něco nepatřičného.

 PETRA 
  • 

Re: Re: Bezva  

(9.3.2007 14:52:01)
Kudlo, souhlasím s tebou.Taky jsem skoro 4 roky na mateřský a divim se, že už nejsem v blázinci. Když chci doma vklidu alespoň uvařit zapínám mým dvěma klukům nějakou pohádku, dlouho u ní stejně nevydrží, za chvíli už jsou se mnou v kuchyni. Z čeho mě ale už "bolí hlava" je, že teď pořád kolem sebe slyším nebo někde čtu, co je v dnešní době špatný, kojení, nekojení, papírové pleny, potraviny v obchodech, televize.....Špatně vychovávam své děti. Měly papírové pleny do věku, kdy už dávno měly být bez plen, dostávaly občas kupované přesnídávky(když se mi nechtělo vařit nebo nebyl čas) nebo jsem jim vařila z masa(které nebylo bio) a zeleniny plné dusičnanů(bohužel). Občas dostávají i čokoládu a bonbony. Někdy mám špatnou náladu a ujedou mi nervy, zhouknu na ně, když zlobí nebo je i plácnu po zadečku. Koukají na televizi a už pokukují i po počítači!(na tahle témata už bylo diskuzí na Rodině) "Chudáčci" ale vypadají zdravě a šťastně. Aby to nevyznělo špatně, chodíme často taky ven do přírody, snažim se jim vymyslet nějaký program, aby se nenudili a nezlobili. Prostě se snažim všechno dělat jak nejlíp umim, ale žijeme v týhle době, kde je všechno škodlivý, závadný a jinak už to asi nebude! Jsem ráda, že jsou zdraví (ťukam na dřevo) a nebudu sobě ani jim přidělávat starosti s tím, jak by všechno mělo být správně.
 Máří2 


Re: Re: Re: Bezva  

(9.3.2007 17:30:35)
TRAGÉDIE je snad silné slovo...
Souhlasím s tím, že už v batolecím věku může mít vhodně zvolený program pozitivní přínos. A také záleží na tom, kolik času dítě stráví před tou obrazovkou. Něco jiného je pohádka na max.30 min a vytrvalé povalování dětí před televizí, které opravdu nepodporuji. Upřímně, to naše batole by stejně déle s pozorností nevydrželo...
Dvouapůlletý syn má teď večerníčka jako rituál a navíc je to výborná motivace, aby v 18.45 byly uklizené všechny hračky:-))).
Jinak vede Krteček a Bořek stavitel. No, zřejmě začínám blbnout a to nejsem na MD 4 roky, jako vy, ale na pohádky se díváme dost často společně... těším se na ně a vyprávíme si o nich :-)
Myslím, že vypnout je někdy třeba, alespoň na chvíli. Kombinace spokojené dítě u pohádky + alespoň krátce relaxující matka mi přijde pro dítě méně zhoubná, než začarovaný kruh - vyčerpaná, vyhořelá matka, přenášející svou nervozitu na dítě a naopak.
 čaroda 


Re: Re: Re: Re: Bezva  

(9.3.2007 22:56:03)
Myslim ze dulezity je taky zdravy selsky rozum a pocit ze diteti nepovoluji neco s cim bytostne nesouhlasim. Prijde mi naopak super divat se s ditetem na pohadky a vypravet si pak o nich, pripominat si o cem byly, vysvetlovat... Proto se preci pohadky a pribehy driv vypravely ne? Muzu na nich diteti prijatelnou cestou lecos vysvetlit.. a bavit se o tematech na ktere by jinak neprisla rec. JA osobne dodnes vzpominam na cesty na klavir s moji babickou. Hodiny jsem nejak pretrpela, ale desne jsem se tesila na to vypraveni cestou tam i zpet. Dalo mi to mnohem vic nez napriklad cely den s moji mamou u vody. Tam jsem sedela na dece a mama vetsinou usnula. Sama do vodyjsem nesmela, takze jsem precetla vsechny casopisy co si vzala s sebou a naucila se lustit krizovky. Vetsinou jsem ale taky pak mela uzeh :(
A k tomu ze mam travit s ditetem vsechen cas...a kdy se pak nauci samostatne hre ktera ma pozdeji vyustit samostatnou praci? Podle nekterych knizek je samostatna hra dulezita uz od 3 mesice ditete!! My to tak praktikujeme, pokud nas malej nepotrebuje a zabavi se (treba si resi nejaky problem :) s hrackou), necham ho at resi a pomuzu mu az me privola. Je mu pul roku a poznam kdy se rozciluje jen pri reseni a kdy uz je toho na nej moc. Klidne si delam svoje a jen ho sleduji. Nebude me mit cely zivot za zadkem, ne? :)
 Kiara +2 prcci 
  • 

Krize rodičovství? 

(9.3.2007 19:52:10)
Souhlasím s výše uvedenými reakcemi. Také nejsem pro to na hodiny odkládat dítě k obrazovce, ale 4 roky mateřská, hlídání žádné, manžel hodně v práci - proboha, vždyť jsme jen lidi a díky Bohu za Kouzelku (obzvlášť v letošní zimě, kdy se téměř nedalo venku nic dělat a neustálé vymýšlení programu na doma bylo vskutku vyčerpávající). Navíc si myslím, že v domácnosti s televizí prostě nelze zabránit tomu, aby ji děti občas neshlédly (to by si ji nikdy nesměl zapnout ani dospělý a obejít se několik let bez zpráv...) I hranice pěti let se mi zdá přehnaná. Máme spoustu pěkných dětských pohádek bez násilí a mám pocit, že jejich sledování dítě spíše obohatí.
Trochu mě nadzvedla věta, že rodičovství v současné době prochází krizí (necituji doslova). Já si naopak myslím, že naše generace se dětem věnuje více, nežli ty předchozí (zevšeobecňuji, samozřejmě kažý je jiný), viz dlouhá mateřská, spousta možností v mateřských centrech, větší informovanost... naše mámy byly s námi doma půl roku a pak hurá do jeslí, doma vyvařovat plíny, fronty v obchodech... za časů našich babiček to taky nebyla žádná idylka, a den má stále jen 24 hodin, takže pochybuji, že by se dětem věnovaly více. Autor článku mi přijde trošku katastrofický, já osobně si myslím, že sem tam trocha televize neuškodí.
 Kudla2 


Re: Krize rodičovství? 

(9.3.2007 20:12:30)
Díky, docela se mi ulevilo, že v tom nejsem sama ;-)). Naposledy jsem se nechala zmasírovat tím "co by se mělo" při prvním dítku, kdy nám při kursu zdůrazňovali, že ho nesmíme nechat ani chvilku plakat. To aby se pak člověk ani s prominutím nevyčůral. U druhého jsem to brala už s mnoooooohem větší rezervou.

V tomhle smyslu (kdo nechá děti koukat na TV, je macecha a z dítěte mu vyroste problémový jedinec) existuje taky docela slušná masírka. Já taky vyřazuji některé filmy (třeba ten s tím medvídkem, jak přišel o maminku), chtěla jsem pouštět dětem nějaký anglický kanál s pohádkami, aby bezbolestně nachytaly anglinu, ale chvíli jsem se na to koukala s nimi a viděla jsem zlomyslně se šklebící postavičky, které do sebe neustále mlátily, tak pro nás kanál skončil.

Kromě Školky koukáme na Minimax, tam jsou nenásilné a trochu výchovné pohádky, a taky na CDčka. Samozřejmě nekoukáme pořád, chodíme ven, muzicírujeme, kreslíme, hrajeme si nebo si jen tak povídáme, ale někdy ráno jsem taky vděčná, když něco dělám dlouho do noci, že můžu zapnout TV a trošku se ještě dospat (když jdu spát třeba ve 3, tak vstávat v šest nic moc). Často se o tom, co dávají, bavíme, snažím se vysvětlit třeba že když před večerníčkem běží reklama, že je to snaha o to, abychom něco kupovali.

Myslím, že úplný zákaz televize nic neřeší a že je docela dobré občas se s dětmi koukat (ale ne pořád, to bych se zbláznila) a vysvětlit jim, že to či ono ve skutečnosti nejde nebo že ten či onen nemluví pravdu. Přece jenom mediální manipulace je velká a než od ní dítě úplně izolovat mi přijde lepší sem tam mu vysvětlit, že není všechno, jak se to média snaží prezentovat.

Ale stejně masírka funguje, protože se občas cítím provinile, že to bez té televize nedokážu zvládnout... Takže jsem ráda, že v tom nejsem sama.
 caira (Vojta1/03,Mates11/04) 


Re: Re: Krize rodičovství? 

(9.3.2007 20:46:40)
ja s Tebou souhlasim.
Prosim Te, jak stare mas deti? Mne totiz docela dost pobavilo to, jak jim vysvetlujes reklamy (ale fakt jen v dobrem, opravdu)
Nasi kluci(2a4) ziji v predstave, ze reklama je takova kratka pohadka :-D
nekdy mam pocit, ze jsou v tomhle hodne mimo -ale je to desna vyhoda pro moji penezenku :-D
 Kudla2 


Re: Re: Re: Krize rodičovství? 

(10.3.2007 14:10:52)
Cairo, starší budou 4, dobře mluví a spoustu věcí už chápe. S tím vysvětlováním jsem začala proto, že ti neřádi dávají reklamu třeba těsně před večerníček a ona pak křičí, že chce to a to, na co ta reklama zrovna je. Tak se jí snažím vysvětlit, že nemůže mít všechno a že se nás výrobce té reklamy snaží oblbnout, abychom si koupili to, co on prodává.

Mladší je rok a kousek, tam nevysvětluju ještě samozřejmě nic :-)))
 štěpánka 
  • 

Re: Re: Re: Re: Krize rodičovství? 

(10.3.2007 19:52:31)
Děti jsme naučili říkat - reklama lže. Ukázali jsme jim to např.na tom, jak vychvalovaný prášek z reklamy opravdu nevypral (bez předeprání z jejich kaťat fleky od fixek a od trávy. (to jim byly asi 3 roky) Přečetli jsme jim, že v těch skvělých věcech plných mléka je hlavně tuk a cukr (přečetli z obalu. Koupili jsme jim jakousi hračku z reklamy a ejhle, za půl dne byla rozbitá a museli jsme reklamovat,... Doufám, že si to budou pamatovat. Rozhodně si ale pamatují doslovné texty reklam, ale berou to s rezervou a hračky z reklam už po náís většinou nechtějí.
 Daria, dcerky 4 roky a 1 měsíc 


Re: Re: Krize rodičovství? 

(13.3.2007 23:34:08)
Souhlasím s tím, že oproti době minulé, dnes existuje mnohem více možností, jak časových, tak prostorových i pokud jde o nabídku interaktivních a tvůrčích hraček, jak se dětem skutečně přínosně věnovat a neprosto nesouhlasím s krizí rodičovství. I když možná tuším, co tím autorka článku měla na mysli. Sice matky v minulém režimu byly nuceny následovat politiku plné zaměstananosti, aby si nevysloužily nálepku příživnice, ale na druhé straně spolu rodiny (samozřejmě pokud se nerozvedly) trávily mnohem více času minimálně po práci, když se všichni sešli doma. V TV prakticky nic nedávali, proto nebyl důvod u ní prosedět zbytek večera, workholismus byl také více méně jevem neznámým, a tak se rodiny mnohem častěji scházely doma alespoň u té večeře a měli více času na vzájemnou komunikaci, návštěvy přátel, zájem o děti. Dnes ve většině případů rodiče mají tragicky málo času na věnování se dětem , obzvláště když mateřská skončí. Je třeba vše finančně utáhnout, rodiče, buď oba nebo často minimálně otec, pracují od nevidim do nevidim, případně pracují doma a děti se zabaví buď počítačem, nebo televizí nebo videohrami. Bohužel tak např. u nás ve školce (Praha 2) učitelky zjistily, že asi téměř 90ti procentům dětí rodiče doma před spaním nečtou knížku. Souhlasila bych s tím, že děti se učí čím dál více bezmyšlenkovitě konzumovat, protože jsou bombardovány reklamamy plnými podprahových vjemů a násilí se objevuje v televizi tak často a tak samozřejmě, že už ani nestojí za to věnovat mu větší pozornost. Postoj dětí ke konzumu toho, čím jsou obklopeny je zcela závislý na tom, jak mu poskytované informace zprostředkují rodiče. Tady vidím jejich nesmírnou důležitost. Zásadně nesouhlasím s nějakými striktně vymzezenými limity pro cokoli. A to i pro TV. Například já sama mám dvě dcery ve věku téměř 3 roky a šest let. Když se ta starší kouká na nějakou pohádku, je samozřejmě nesmysl, abych odváděla od TV tu mladší a zakazovala se koukat. Naopak si také myslím, že existují pořady, které děti opravdu mohou něco naučit nebo je inspirovat k něčemu tvůrčímu. Rodiče nejsou stroje a nemůžou se dětem věnovat nepřetržitě, navíc od určitého věku by se měl dítěti nechávat prostor pro vlastní aktivitu bez přímé účasti rodičů. Podle mého názoru může být zrovna tak deprivant dítě, které se ani na malou chvilku nedokáže zabavit samo a u všeho potřebuje asisatenci někoho druhého. Jestli v něčem vidím skutečné nebezpečí, pak v generalizaci některých civilizačních jevů. Vývoj doby nezastavíme, ale můžeme ho maximálně obrátit ve svůj prospěch. Je to pouze o přístupu. MOje šestiletá dcera hraje už od čtyř let jednoduché a velmi přínosné hry na počítači a kromě toho, že dnes umí PC bravurně ovládat, což bude chtě nechtě potřebovat už celý život, se naučila spoustu nových věcí. Radila bych, aby se rodiče řídili vlastními instinkty a nenechali si diktovat jak přistupovat k dítěti. Myslím si, že opravdové nebezpečí hrozí dnes z přívalu výstražných a výhružných informací, které místo aby naučily rodiče sžít se s dítětem a vycítit jeho potřeby, dávají mustr na všechny oblasti jeho výchovy.
 Linda, dcera 1,5 roku 
  • 

Ideální rodiče a děti 

(10.3.2007 21:51:54)
Mluvíš mi z duše. Že by dítě do 3 nebo snad 5 let nemělo vůbec koukat na TV, to mi přijde hodně mimo realitu. Malé pouštíme hlavně Večerníčka a Kouzelnou školku, sem tam nějaké přírodopisné pořady (zvířátka :-). A co se týče nás rodičů, myslím, že nejsme žádní televizní maniaci, ale snad je normální podívat se aspoň na ty zprávy! Nebo že by ideální rodiče měli sledovat TV jen když děti spí??? To by ovšem museli mít ideální děti, které zalehnou v 19:00...
 Hilda 


Re: Bezva  

(9.3.2007 14:03:23)
Tak to mi připomnělo, jak se moje dcerka bezelstně zeptala: "Maminko, co je střelit do boku?" Musela jsem se zhluboka nadechnout a zapřemýšlet, jak z toho ven, aby moje holčička nebrečela. Tyhle věci ji docela berou i přesto, že na mnou vybrané pořady v televizi občas kouká.
Takže všechno s mírou. Z extrému jakéhokoliv druhu mne vždy nepříjemně mrazí v zádech...
 Eva + kluci (02,03,06) 


S tou husou... 

(9.3.2007 17:22:06)
... se to u nás zpívalo takhle "Letěla husička, letěla z vysoka, nemohla doletět, spadla do potoka." Teda husa stejně chudák, ale aspoň nebyla zastřelená :-)
 Kaja + 3 


Re: S tou husou... 

(11.3.2007 21:11:04)
V tehle verzi to pak, pokracuje "spaldla do potoka, vodicku vypila,aby ji senkyri nelili do piva" toz to s ni neni tak zle, proste se potrebovala obcersvit :).
 Jana (Kačka 11/03+Matýsek8/05) 


Re: Re: Bezva  

(14.3.2007 9:33:22)
Tak to my řešíme to, že Káti kamarádka má tatínka myslivce. To, že jim visí mrtvý divočák za barákem nebo se těší až tatínek přinese ukázat tu zastřelenou lišku, je u nich normální (tím nechci říct, že to je něco špátného - akorát už to není moc obvyklé) My máme doma "anonymní" kusy masa na talíři, nešlapeme na broučky... Takže je to občas složité vysvětlování, že myslivec není zlý, i když střílí zvířátka ...
 Tvoje horší já 


Vzpoura deprivantů 

(9.3.2007 13:49:59)
Autorská dvojice Koukolík - Drtilová vytvořila už několik zajímavých knih, např. doporučuju Vzpouru deprivantů. Osobně sice nepřijímám jejich závěry bez výhrad, nicméně jsem z jejich knih mnoho získala.
 Martina, 2 kluci 


Re: Vzpoura deprivantů 

(9.3.2007 14:46:57)
Já to četla, ale měla jsem dojem ryzí teorie, která v praxi funguje tak z poloviny. Možná jsem předpojatá, protože podobně přistupuju i ke knize p. Pekařové Jak žít a nezbláznit se...spousta univerzálních návodů...
Nebo jen nemám ráda, když mi někdo radí :-))
 Pavlína,Míša 2 roky 
  • 

Kritické myšlení 

(9.3.2007 16:51:09)
Myslím, že jsi skvěle uplatnila kritické myšlení, o kterém se píše v závěru článku. Pan Koukolík by měl radost:-).

Taky jsem četla dvě knihy od Koukolíka a několik rozhovorů s ním. I když nesouhlasím se vším, jsou to rozhodně knihy, které vybízejí k přemýšlení a stojí za to si něco přečíst.
 Markéta, syn 5 l. 
  • 

Pro admina 

(9.3.2007 15:31:55)
Ráno tady byl příspěvek od Jardy a reakce na něj, teď je pryč. Vaše práce? V tom případě by bylo prima, kdybyste vymazal celou řadu příspěvků např. z diskuse o porodu na záchodě (jsou tam příspěvky přímo nazvané "pro debila" atd.) nebo někde přesně stanovil, jaká jsou pravidla pro diskusi na tomto serveru. Moc se mi nelíbí představa, že napíšu příspěvek, se kterým nebudou někteří diskutující souhlasit, a vy mě prostě vymažete.
 Jirka Sirka 


Re: Pro admina 

(11.3.2007 17:01:05)
Ahoj Markéto,

nemusíš mít strach, že bych smazal tvé příspěvky. To dělám jenom tehdy, když se v diskuzích objeví jednodušší uživatel, jež se svou neschopnost alespoň trochu diskutovat k věci snaží zamaskovat tím, že intenzivně prudí ostatní. Naposledy jsem něco mazal asi tak před rokem, ale dnes ráno jsem silně pocítil, že ta chvíle je tu zase.

Jirka
 Monča 
  • 

Re: Re: Pro admina 

(12.3.2007 13:36:25)
No to mě mrzí, že jste smazal Jardy příspěvek. Nestihla jsem ho přečíst. Jeho komentáře mě moc baví, má takový jiný pohled na věc, než my maminy.
 True 
  • 

Re: Re: Re: Pro admina 

(12.3.2007 21:26:03)
George se baví, připadá si potřebným, O.K., budu zde i nadále, pokud budu cítit potřebu se vyjádřit - mile a rád toto udělám. Keine Angst.
 Eva + kluci (02,03,06) 


Děti, televize, střílení... 

(9.3.2007 17:18:19)
Já taky jedu už 5. rok mateřské, děti mám celkem 3, nejstaršímu 4,5 roku. Taky jim občas pouštíme (kromě mimina samozřejmě) pohádky, ale pouze ty přiměřené jejich věku a v podstatě jen z kazet nebo DVD (např. Pošťák Pat, Krteček a jiné). Zjistili jsme, že je dobré mít to aspoň jednou zkouknuté s nimi, abychom byli schopni jim případně něco vysvětlit - často jim totiž něco z pohádky leží v hlavě a vytáhnou to na nás za pár dní třeba u oběda: "Maminko, proč ten pán položil ten balík na ty brejle?"

Neříkám, že by nikdy neviděli nic z Kouzelné školky - ovšem pouze vyjímečně. Ani na večerníčky nekoukáme.

Mám k tomu 2 důvody: 1) časová závislost. Jako malí jsme MUSELI vidět večerníčka a tomu se přizpůsoboval program rodiny. Návraty z výletů byly ve znamení STIHNOUT večerníčka a když nešel proud, vzali nás naši autem k babičce o 15 km dál. Dnes nedokážu pochopit, že to připustili. Proto moje děti nemají žádný pravidelný tel. pořad, video se prostě dá pustit kdykoli. Navíc televize a přehrávač jsou v místnosti, kde s manželem pracujeme (z pracovních důvodů je to nutné), takže když jeden z nás musí pracovat, pohádky se nekonají. Kluci už to pochopili.

2) U televizních pořadů, pokud to člověk už někdy předtím neviděl, nikdy nevíte, co se vyvrbí. Jednou jsem kluky nechala koukat na nějaký franc. anim. film o medvědech, který vypadal neškodně - jenže pak vyplynulo, že medvědici zahynulo medvídě a otec medvěd, aby ji dostal "z deprese", ukradl lidské mládě a přinesl jí ho. Lidská matka pak poslala manžela za Duchem Hory, aby od něj zjistil, kam se jí ztratilo dítě. V tomhle bodě jsem to vypla (za protestů ratolestí) a zařekla se, že neznámé věci už pouštět nebudu.

Musím říct, že máme na kazetě hodně dílů Kačeřích příběhů, které náš nejstarší zvládá v pohodě, ale ten mladší (3,5) z nich má divoké sny. Na nějakou dobu jsme je vyřadili, divoké noci přestaly. Pak jsme je zase s odstupem času povolili a opakovalo se to. Kačeři jsou momentálně zase vyřazení.

A ještě k tomu střílení - sice jsme jako rodiče zásadně proti násilí, ale máme holt kluky. V mé rodině jsme nikdy neměli žádné pistolky, tanky apod., nedívali jsme se na pořady pro dospělé a stejně si bráchové hráli na střílení s klackama. Nebo aspoň na Indiány. Prostřední syn dostal k narozeninám od známých "bambitku" - tedy ne válečnou, ale přece jen střelnou zbraň. Řekli jsme mu, že ji má "na vlky" - vlci byli totiž v té době u nás synonymem zla, takže chránit maminku před vlky bylo ušlechtilým posláním.

Protože bydlíme na vsi, nedávno jsme při procházce viděli na poli myslivecký zátah na zajíce. Tak to člověk prostě musí dětem vysvětlit. Takže teď střílíme bambitkou zajíce. Ale zároveň jsem klukům důrazně vysvětlila, že na lidi nestřílíme ani z legrace a že nikomu úmyslně neubližujeme. Protože nejsme vegetariáni a kluci jsou zvídaví, stejně jsem jim už vysvětlovala, odkud se bere maso. Myslím, že nejsou hloupí a chápou rozdíl mezi tím, že si pan myslivec zastřelí zajíce na pekáč a že občas jíme kuře... a mezi bezúčelným ubližováním lidem či zvířatům.
 caira (Vojta1/03,Mates11/04) 


Re: Děti, televize, střílení... 

(9.3.2007 20:12:03)
Jsme jen lidi.
Ja jsem na materske 4 roky, vlastne uz jedu paty :-). TV je pro mne vysvobozeni, chvilka klidu, kdy se nasnidam - kavu pijeme pouze spolecne s manzelem, protoze mam pocit, ze se dvema detmi za zadkem bych mohla mit vredy, proste mi pri revu deti a samotne nechutna :-).
Ale diky Kouzelne skolce se muzu rano alespon nasnidat.
A u Vecernicka naveceret.
Mluvim o sobe, ne o detech. Starsi je dopoledne ve skolce. Diva se tedy jen mladsi. A ten uz je po snidani. Po skolce si hrajeme , pred desatou jdeme ven, na obed domu - uspat, pro starsiho do skolky, mladsi vstava, jdeme ven..vracime se na svacinu, hrajeme si doma , vecere po seste a do Vecernicku uklizene hracky.
Pokud jsme nekde dal na vetsim vylete, nehrotim situaci, vecernicek nemusi stihnout.. ale vhledem k tomu, ze rano vstavame do skolky, je to prijemny ritual, abych dostala deti vcas do postylek.
Tv take "vyuzivam" pokud kluci marodi a ja je potrebuji udrzet v klidu v posteli. Nemohu fungovat treba tyden od rana do vecera - myslim sedet u nich, cist podadky, hrat si hry na perine. Pustim Pejska a kocicku a muzu uvarit. Pro mne je to velka pomoc.
Jsme lidi, zijeme v civilizaci, tak proc zavrhovat televizi komplet. Spis bych se venovala vhodnosti nekterych poradu. A hlavne tomu, jak zamestnat deti v prubehu celeho dne, aby necumeli (s prominutim) na telku cele odpoledne
 Scarlett 
  • 

Re: Re: Děti, televize, střílení... 

(9.3.2007 21:28:45)
Naprosto souhlasím, nenapsala bych to líp. Nejvíc problémů jsem si nadělala, když jsem svému tehdy tříletému synovi vypravovala pohádku o perníkové chaloupce- ze spaní se budil s pláčem, že se mu zdá o strašné babě, co chce sníst děti ( tím nechci říct, že se pohádky vypravovat nemají). Televizi s mírou,krásných pohádek je spousta.
 arsiela, 


Re: Re: Re: Děti, televize, střílení... 

(10.3.2007 5:46:53)
Souhlasím s váma,pokud se televize bere s rozumem,nekouká dítě na ní furt,tak nějaké pěkné pohádky nejsou určitě na škodu.Já mám kluka už odrostlého,ale taky jsme měli rituál,že ráno se koukal na ráníček(kouká na něj dodnes),přitom jsem udělala snídani a tak.Dopoledne jsme spíš zařizovali co bylo nutné,nebo si hráli a odpoledne třeba chvíli koukal na školku,kuřátka,nebo kostičky.Ty mě přišly velmi dobrý,většinou pak vyprávěl co tam bylo a bavili jsme se o tom.Já si s stihla přitom uklidit,udělat co bylo potřeba nebo vypít třeba i to kafe.Večerníček byl u nás rituál,protože po něm chodil domů tatínek , takže takové to uklidíme hračky bude večerníček,přijde tatínek u nás fungovala perfektně.Video jsme neměli takže kazety u nás nehrozili.Teď je zas spousta jiných pohádek,přiznávám,že na některé se klidně kouknu i já,a syn i když mu je 12 let,tak na ně koukne radši než na na nějaký krvák,který milujou jeho vrstevníci.
 Jana, Terezka 5/03, Miška 1/06 


Souhlasím 

(10.3.2007 8:34:53)
Naprosto s tebou souhlasím. Taky jsem doma 4 roky a přesně řečeno, už mi z toho občas zkratuje mozek. Pití kávy je pro mě synonymem pohody. Ráno, když snídám, tak holky ví, že mě nesmí rušit a odpoledne si ji dávám, když spí. Ale jsou to kradené chviličky. Taky nemám skoro žádné hlídání. Jak já se těším do nějaké práce! Jenže Míša má 14 měsíců a chci jí ještě nějakou dobu dopřát ten luxus, že jsem s ní doma. Ale řeknu vám, ani o hodinku déle, než bude nutno.
Kouzelnou školku pouštím vždy, když Terezka není dopoledne ve školce a odpoledne, když nejsme venku - to bývá ale často, takže můžu říct, že v průměru kouká přes zimu tak 2 x týdně, v létě vůbec. Ale nemyslím si, že by jí to mohlo nějak uškodit. A samozřejmě večerníčka. Na jeho znělku vydrží koukat i ta mladší (je to vůbec jediný program, na který se dokáže soustředit, těch pár vteřin). Jinak TV vůbec nezapínám, protože jsem se dostala do stavu, kdy jsem po tom celodenním mluvení a ječení mých ratolestí vděčná za chviličku klidu a je mi líto do toho zapínat tak "kvalitní" zábavu. Občas si pustím nějaký hodně dobrý film na DVD, ale zásadně bez přítomnosti dětí, abych z toho vůbec něco měla.
 nekázanka 


koukolíkovi nejde o obsah pořadů 

(10.3.2007 15:55:08)
ale o to, že mozek malého dítěte nemůže zvládnout rychlou animaci a sled sekvencí. naučí se tak, že se nemusí soustředit, ale že stačí jen sledovat "blikací obrázky". a věřte, že vím, o čem tady píšu – já jsem s ním ten rozhovor dělala. jak vidím, tohle jsme měli upřesnit – omlouvám se.
Doufám, že si porozumíme v tom, že něco jiného je krátkých deset minut, při nichž se matka aspoň trochu zrelaxuje, a něco jiného jsou dlouhé desítky minut prosezené před televizí. Třeba mne osobně "fascinuje" sousedka, která má TV jako kulisu, a sedí před ní se svou ani ne půlroční holčičkou dlouhé hodiny. A tohle (opravdu!) měl Koukolík při tom rozhovoru na mysli.

MMCH–teď už mám děti velké, ale když jsem s nimi trávila dlouhé inverzní nebo deětivé nebo marodivé (atd.) dny doma, byly mi Večerníček nebo jiná (krátká) pohádka dobré na to, abych si došla na záchod nebo si dala rychlosprchu:-)
 caira (Vojta1/03,Mates11/04) 


Re: koukolíkovi nejde o obsah pořadů 

(10.3.2007 16:11:29)
No pak jsi mozna mela i upresnit, jak stare deti ma pan K na mysli. Nesouhlasim s tim, ze do peti let bez TV. Co vzdelavaci porady? Muj ctyrlety synek je v soucasne dobe fascinovan dinosaury a podobnymi priserami, v TV bezi serial - skoro hodinove dily. On sedi, ani neduta, vse sleduje a po skonceni je schopny se mnou diskutovat, jak se ktery jmenoval apod... a ktery sezral ktereho a proc... apod..
A co porad typu KOSTICKY? Anebo jine vzdelavaci pro deti?
Samozrejme se vzdy jedna o max 30 minutovy porad, a pro deti jiste vhodny.
 nekázanka 


Re: Re: koukolíkovi nejde o obsah pořadů 

(10.3.2007 20:20:39)
nemohu upřesňovat, není co – v nahrávce mám to, co je v úvodu. podotýkám ale, že jde o rozhovor, tedy o prezentaci názoru, o nic víc. a podle mne má na svůj názor právo (a vy ostatní taky). možná, že když by byl pár let na mateřské, viděl by věci malilinko jinak:-) (promiňte, pane Koukolíku:-)
 caira (Vojta1/03,Mates11/04) 


Re: Re: Re: koukolíkovi nejde o obsah pořadů 

(10.3.2007 21:23:49)
Jasne, na nazor ma pravo kazdy..
muj nazor je, ze bych ho na tu materskou poslala :-)
ale nic ve zlem
 cizinka1 


Nekdy mene znamena vice 

(15.3.2007 11:56:42)
Tethlalko,

No nevim. Ze deti napodobuji nasili je uz tak stara znama vec; je uz zpracovana v tak popularnim podani psychologie jako Hektorove ceste za stestim od Lelorda (ja Lelorda ale docela rada ctu). Ale ze nejsou schopni zpracovat to, co vidi na obrazovce? No a co? Moje dite, pokud nebylo schopno zpracovat alespon neco, se nedivalo ani na toho krtka dokonce ani na Teletubbies, proste slo nebo lezlo se hrat:-). A doposud asi neni schopno zpracovat treba vzdelavaci programy, ale pokud bychom se omezili na to, co zpracovat schopni jsme, asi vetsina z nas i v dospelosti by zustalo u bulvarniho tisku a do 30 bychom nesahli ani na toho Balsaca, ze.

Myslim, ze sikovnost porizovatele interview spociva v tom, ze se chyti jednoho provokativneho tvrzeni a taza se do hloubky. Ve velmi povrchnim rozhovoru zustalo viset dva takova temata "krize rodicovsky" a "schopnost malych deti prijimat audiovizualni informace". Ted ani nevime, jestli svoje nazory interviewovany prezentuje jako obcan Koukolit, ktery samozrejme smi zastavat zapskle nazory, ze nikdo uz neumi tak zdravou krupicni kasi jako jeho maminka nebo ze prez TV prichazi zkaza pozemske civilizace, nebo jako dr. Koukolik, ktery prezentuje vysledky nejakych zajmavych vyzkumu.

Moje vytka tyka se spise tyka tvoji prace. Obecne dr.K. jako autor zminene knihy a jinych clanku se mi take zda prilis radikalni v zaverech a prilis prirodovedec v krehkych socialnich tematech, kde je prilis snadny zklouznout do nebezpecnych zobecneni a poskytnout ospravedlneni tam, kde ovsem jde o selhani lidi a spolecnosti. Agresivita a poruchy socialniho vnimani jiste maji koreni v biologickem byti cloveka, ale to, jak agresivita a asocialnost se stava zlem zadny prirodovedec vysvetlit nemuze, a prirodovedecke vysvetleni nestaci jako prevence.
 DitaB 


ad rychlosprcha :-) 

(12.3.2007 8:09:55)
S tou sprchou to znám taky. Jen Mika (3,5r.) nechávám dívat opravdu na
prověřené věci, kde přesně vím, co ho čeká, co už třeba i viděl, vím, že
tam nevskočí nějaká otřesná hudba, podprahová či zjevná reklama, nebo
dokonce dopolední upoutávka na krimifilm či něco horšího. (Osvědčily se
mi třeba Kostičky :-)))
Dokud byl ještě malý (ca do těch tří let) jsem raději volila variantu
dítě se mnou v koupelně. Byla to pro něj změna, navíc z reálného a ne
virtuálního života. Já jsem ho měla na očích a nemusela jsem s tou
sprchou tolik pospíchat :-)

TAky se přimlouvám u všech spolumaminek za úsporné užívání TV a
podobných médií. Já bych televizi dala nejraději pryč, ale byl to jeden
z danajských darů...

Dita
 nekázanka 


Re: ad rychlosprcha :-) 

(12.3.2007 9:14:14)
TV jako danajský dar, to znám. my jsme ji dostali od rodičů, kterým bylo líto, že naše "ubohé malé holčičky" nemohou koukat na ty skvělé pohádky:-) skvělou konkurencí televize se u nás doma stala domácí tělocvična (švagr odkudsi dovezl sestavu s houpačkou, klouzačkou, kruhy a provaz. žebříkem, konstrukce z duralu, paráda) – to nás zachraňovalo při inverzích (a skvěle se na tom sušilo prádlo:-)
 Olina 
  • 

Taky dr.Koukolíka 

(10.3.2007 21:59:21)
dlouho poslouchám a čtu. Je opravdu nadaný přesvědčivým projevem. Bohužel se mi zdá, že dokáže taky hodně přesvědčivě zjednodušovat. Témata, která otvírá jsou zajímavá, jeho závěry ve mně budí někdy rozpaky. Hlavně mě mate, že je patolog, to mi nepřipadá jako úplně nejvhodnější kvalifikace pro rady matkám pokud jde o televizi.
Mimoto jsem na televizi taky koukala a jak to dopadlo? No? Hádejte? Je ze me mně...Olina!!! Takže zalepit čudlík leukoplastí a nekoukat a nekoukat a nekoukat.
 Rady rr 


Je to o lidech 

(11.3.2007 11:12:44)
Je to o lidech, o tom, co dovolíš, a co ne. Mám téměř dvouletou holčičku, jediné, co ji v telce zajímá, tak je teletabís, krteček a občas večerníček. Jinak i když je zaplá, netankuje jí to, hraje si. Ale vesměs dopoledne i odpoledne trávíme venku, takže tv stejně nevidí, a je jí to jedno. Zato když je venku škaredě, prší, zima atd, tak jsem vděčná za tv, protože fakt aspoň chvilečku se zabaví, abych uvařila, nebo pověsila prádlo. Nevydrží stejně na to hledět snad dýl jak 10 minut, hned je mi v patách a kouká, co dělám. Ale i ta chvilka. Jsme jen lidi přece. A každý se snaží pro dítě to nejlepší, ne? A nemyslím, že úplně vyřadit tv z života, že je to to nejlepší. Přijde do školky, děti si budou vykládat o nějakém Krtečkovi a to dítě absolutně nebude chápat, o co jde, budou se mu posmívat, že je sto let za opicema atd. Prostě vše s mírou.
 cizinka1 


Re: Taky dr.Koukolíka 

(15.3.2007 12:07:21)
Olino, pred chvili jsem psala prispevek v podobnym duchu a s tvym nazorem v celku jiste souhlasim, jen mne do rozpaku uvadis kdyz tvrdis, ze "je nadany přesvědčivým projevem. Bohužel se mi zdá, že dokáže taky hodně přesvědčivě zjednodušovat. Témata, která otvírá jsou zajímavá, jeho závěry ve mně budí někdy rozpaky." Jak nekdo muze byt presvedcit jestli jeho zavery nvyplyvaji logicky z premis?
 Eva 
  • 

Zlo a násilí 

(12.3.2007 9:19:05)
Panu doktorovi musím dát v mnohém zapravdu, ale něco mi v tom článku nesedí. V úvodu byla řeč o zlu a z něho pramenícího násilí. Napadá mě otázka, jak totálně uchránit děti před např. pouhou ukázkou zla? Vždyť i v každé pohádce je zlo a dobro, a ty se vypravují od útlého věku. Ještě jsem neslyšela, že by to nějakému dítěti způsobilo psychickou nebo jinou újmu. Také máme televizi, žijeme přece v 21.století, ale pořady dětem vybírám. Navíc dnes existují v programu nabídky i vzdělávacích pořadů, nebo dokumentárních, vědeckých. V článku nebylo patrné jak staré děti má pan doktor na mysli. I ta máma je jenom člověk a pokud si odpočine, zatímco dítko sleduje pohádku, nevidím problém. Navíc, pokud mohu mluvit za spoustu maminek tady, vsadím se, že málokterá v tu chvíli odpočívá, ale spíš "dohání" to, co s dítkem prostě nejde. Já např. dětem bezostychu říkám, že TV je zloděj času. Podle mě není špatné pro děti podívat se někdy, ne např 3h v kuse, a na vhodné pro jejich věk. A je na místě povídat si s nimi co viděly, o čem to bylo. Tím je nutím přemýšlet a mít vlastní názor.
A na závěr, jak už tu nějaká maminka předeslala, zarazila mě oborová specializace pana doktora. Patologie mě přijde opravdu trošku vzdálená tomuto tématu.
 Zuzana, 2 vnoučata 
  • 

televize ano či ne.. 

(12.3.2007 12:05:43)
V současné době skutečně spousta dětí tráví čas u TV a ve vyšším věku u počítače. A proti dřívějšku děti téměř nečtou, některé snad ano, ale není jich mnoho. My jsme sice samozřejmě měli televizi, dětem jsem nezakazovala se na ni dívat, ale přesto syn dával přednost knížkám a četl pořád. Možná to bylo i tím, že nebyl takový výběr pořadů jako dnes. Syn přečetl běžně několik knih za měsíc. A přitom samozřejmě běhal i venku. Následky TV a PC u dnešních dětí jsou vidět až příliš- odráží se nejen na psychice, ale přibývá obézních dětí a není to jen stravou, je to hlavně nedostatkem pohybu!!Jenže - když se často podíváte na maminku, která v útlém věku váží pomalu sto kilo - nelze od ní očekávat, že povede děti ke zdravému způsobu života, k pohybu, když sama dává přednost sezení u TV...a ještě u toho chroupá brambůrky, které klidně dá i malým dětem. Běžný obrázek současnosti. Mám dvě vnoučata, která se dívají maximálně na večerníčka a veselou školku.A jsou-li u mne a venku je ošklivo, výjimečně jim pustím na videu kousek pohádky. Myslím ale, že např. děti dvouleté by se skutečně neměly dívat téměř vůbec, maximálně na toho večerníčka. Ale bohužel jsou rodiny, kde se děti téměř od narození dívají na TV celé hodiny, neboť pro matku i otce je to pohodlnější, nemusí se jim věnovat.Dítě je třeba materiálně dobře zabezpečené, ale stejně je v podstatě zanedbané. Rodiče si vůbec neuvědomí, že tím způsobem mohou vychovat děti, které budou mít špatné vyjadřovací schopnosti a nerozvinutou fantazii i spoustu dalších následků. ..
 True 
  • 

Re: televize ano či ne.. 

(12.3.2007 21:33:03)
Zde naprosto souhlasím s paní Zuzanou. Obezita bude v našem století jednou z nejnebezpečněnších civilizačních chorob, vedle kardio - vaskulárních onemocnění a přibývajících novotvarů. Jak píše Jarda, je třeba se aktivně hýbat. Kolik mladých mamin vypadá s přibývajícími kilami nevábně, je to pohodlnost a i neirfomovanost o možných zdravotních komplikací. Taže děvčata oprašte kola, v zimě lyže a nehledejte jen výmluvy.
 Lenka Nováková , 99 dospívajících dcer 
  • 

BLBOST 

(12.3.2007 16:53:48)
Tohle je opravdu velká blbost už jsem vychovala 99dětí a tohle se mi nestalo
 True 
  • 

Násilí je třeba vidět. 

(13.3.2007 12:13:57)
S násilím, podvody, kriminalitou obecně je třeba se seznamovat od uřitého věku programově. Je to především prevence před vlastní naivitou, nepozorností či lehkovážnosti. Potom nebudem denně svědky okradených seniorů - díky různým chmatákům a gaunerům, kteří právě naivity až děstkého chování dovedou umně využít. Ženy se budou po setmění a samy pohybovat jen ve zcela nezbytné míře - viz. různá přepadení s násilným či sexuálním podtextem... Televize nás dokáže i vychovávat - neplatí to pro sladkobolné telenovely. Je třeba pelivě vybírat. Je zde spousta vzdělávacích pořadů pro širokou veřejnost.
 cizinka1 


Re: Násilí je třeba vidět. 

(15.3.2007 12:00:31)
Jejda, Jardiku v ilegalite, kde to zijes a kde bys zit chtel? Zeby spolecnost se stala bezpecna az tehdy, kdy na ulicich po setmeni zustanou jen sami muzi? Jeste ze sexualni zlocinci jsou takove omezenci, ze svoje zlociny pachaji pouze po setmeni, ze;-)?
 Allmighty 


Neumí zpracovat? Blbost! 

(26.3.2007 13:25:42)
Jak na to pan Koukolík přišel?

Já tedy rozhodně pro vysedávání dětí před obrazovkou nejsem, ale myslím, že sem tam to rozhodně neuškodí. U nás se televize zapíná jen v sobotu a v neděli ráno. Jinak každý večer pouštím dětem nějakou krátkou animovanou pohádku. Výjimečně taky nějakou dlouhou. Vnímají to velice pozorně a často si na to, co vidí hrají a umí nazpamět celé pasáže (současný věk dětí je tři a půl, pět a sedm).
Takového krtečka milovaly všechny děti bez rozdílu. Hlavně syn. Ten na to vždycky koukal s takovým zaujetím, až mi srdce jihlo.
Nejstarší dcera se například asi od dvou let koukala na Shreka v angličtině (vždycky jen na kousek) - vůbec jí to nevadilo a dokonce začala odchytávat anglická slovíčka.

Ovšem negativní věci jsou. V televizi jsou to hlavně ty reklamy. Že jsou ve veřejnoprávní televizi před dětskými pořady reklamy cílené na děti, považují za lumpárnu (na komeční to chápu).
Druhá věc, která mi vadí opravdu hodně, je to, jak jsou dětské pořady namluvené - vesměs šílenou "pepičtinou". Příšerně mluví i "Majda" či Michal v kouzelné školce (přestože jsou jinak fajn).
Dále jsem v kouzelné školce tu a tam zaregistroval nějaký ten sexistický stereotyp (správný kluk si hraje s auty apod.), což by dnes, dle mého soudu, už být taky nemělo.

Suma sumárum si tedy myslím, že film a televize patří k dnešní kultuře a není důvod děti před tím nějak úzkostlivě chránit. Chce to ale znát míru. Děti ale v tomhle, stejně jako v jiných věcech, hodně kopírují rodiče. Jelikož my se ženou se na TV prakticky nedíváme, nemají tu potřebu ani děti.

Jo, a ten film Lední medvídek, o kterém byla řeč výše, je velice zajímavý. Je ovšem spíš pro maličko větší děti, protože není tak úplně snadno pochopitelný.
Na druhou stranu dokáži děti někdy člověka svou vnímavostí překvapit - šla třeba v televizi pohádka Kirikou. Taky dost nezvyklá. A dětem se strašně líbila a ještě dlouho o ní mluvily. Docela jsem se divil.

Komerční sdělení

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2020 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.

Publikační systém WebToDate.