Dadule,Natule 14 měs. | •
|
(1.9.2006 13:39:53) Moc se mi tento článek líbí.Jsou tam rady,hlavně pro matky,které dávájí svoje první dítě do školky.Za dva roky mě to taky čeká a už teď se toho bojím.Jsem na holce hrozně závislá.Když jí dávám někomu hlídat,tak je to bez problémů,ale mě se stýská a musím pořád myslet na to,jestli je v pořádku a nebrečí.Proto jí nechávám hlídat jen v nejnutnějších chvílích a co nejkratší dobu.myslíte,že mne to přejde a do školky jí budu dávat v pohodě?Zažil jste to někdo?
|
Pawlí |
|
(1.9.2006 14:33:13) Zažívám to právě teď :-). Od pondělka nastupuje náš princ do školky. Stejně jako Ty jsme byli závisláci. Ale vím že on se těší (byla jsem tam s ním) a že má rád děti. Jsem domluvené s ředitelkou že spočátku tam můžu zůstávat s ním. A navíc za pár dnů čekáme dalšího potomka. A tak se těšíme všichni na nový velký krok pro jednoho potomka :-).
|
Tara zelená |
|
(1.9.2006 17:00:58) Pawlí, myslíš, že je dobrý nápad dát chlapečka do školky, když každým dnem čekáte druhé dítě? Školka je dost závažný a náročný krok, tak aby si třeba v hlavince nespojil, že teď se narodilo mimi, tak on je odsunut do školky :( Asi bych chvilku počkala, až si na mimi zvykne a přijme ho do rodiny...
Jinak na školku nedám dopustit, holčička nastoupila v necelých 3 letech a velmi jí to prospívá. Už se těší na pondělí :) Já taky :)
|
|
Osminka |
|
(1.9.2006 17:07:22) Pawlí, nechci tě strašit, ale u nás probíhala fáze sžívání staršího s miminkem dost bouřlivě - přestal mluvit (ve 2,5 letech), nechtěl se mazlit, začal se znovu počůrávat, nechtěl se nechat hlídat od babičky, měl noční můry, skončili jsme u dětského psychologa... Nevím, jestli je dobrý nápad do toho motat ještě zvykání na školku. Nejhorší to bylo první 3 měsíce, asi bych si po tuhle krizovou dobu nechala doma oba. Nehledě na to, že ti může ze školky nanosit k miminku spoustu bacilů... No však uvidíš. Držím palce, aby to u vás bylo snadnější.
|
verca 2 deti | •
|
(1.9.2006 17:46:58) Ahojky, My jsme měli nástup první dcery do MŠ až ve3,5 letech,miminko se narodilo,když jí byly tři a měsíc a tak si na sebe zvykly.Nechci strašit,ale u nás to byla obrovská žárlivost,házela po mimi kostky,snažila se jí uhodit,dokonce jsem si musela svou prvorozenou brát na WC,aby jí neublížila,byl to boj.Také chtěla mimi vrátit a vůbec měla k ní nelichotivé poznámky. Ted už se na malou těší,když přijde ze školky,tak se po ní hned ptá,hraje si s ní,ale když se malá tulí,tak ona leze po mně samozřejmě taky.:-) Nemyslím si ,že to samé by mělo být u Vás,ale někdy musí člověk být hodně ve střehu,vcitovat se do dítěte a asi být dobrým pozorovatelem. Letos půjde ta starší posledním rokem do školky,ach jo,to to uteklo.
|
Amélie | •
|
(1.9.2006 18:35:23) U nás zase sžívání starší dcery s miminem (2,5 roku rozdíl) bylo naprosto bez problémů, musím to zaklepat. Teď jde ve 3 a něco do školky, uvidíme, jak to budem zvládat.
Jen jsem chtěla říct, že ne každý starší sourozenec na mladšího žárlí. Ale pochybuju, že by se to dalo nějak výrazněji ovlivnit, my jsme prostě měli kliku.
|
Pawlí |
|
(1.9.2006 18:47:20) Amélie, slyšela jem i o těchto ideálních případech ale Bohužel jich bylo podstatně míň než těch odstrašujících. Ale jak píšeš nic s tím neudělám můžu jen doufat :-).
|
Amélie | •
|
(1.9.2006 19:16:16) Pawlí,
my jsme se snažili před narozením mladšího dítka udělat všechno pro to, abychom starší na jeho příchod připravili. Starší se mnou absolvovala všechny ultrazvuky a poradny, kde jsme si o miminku povídali, vysvětlovala jsem, jak "papá" pupeční šňůrou, jak kope, jestli to bolí, jak je velké, jak vypadá... jak se malá narodila, tak starší dostala panenku-miminko, ještě ten den se byla na mimi podívat v porodnici... Prostě jsme udělali všechno pro to, aby to nově příchozí miminko nebyl vetřelec, ale někdo známý už z dřívějška ;o)) A když se malá narodila, snažili jsme se tu starší neodstrkovat, občas zdůraznit, že tohle ona může/dovede, ale mimino ještě ne, občas jsem jí odstříkla trochu mlíka, aby neměla pocit, že má mimino něco extra.... A zbytek jsme už nechali Pánu Bohu :o))) Ale nedělám si iluze, že by to bylo jen tím naším přístupem, spíš si myslím, že jsme k tomu jen trochu přispěli a zbytek byla ta klika - a kdyby to nevyšlo, měli bychom dobrý pocit, že jsme udělali, co jsme mohli.
|
Pawlí |
|
(1.9.2006 20:05:24) Amélie, my to děláme taky tak až na tu panenku protože máme kluka :-). Ale myslím že nám to tak hladce neprojde je to závisláček a nerad vidí když si beru na ruku i cizí mimko. Ale partner si ho občas bere do práce a věnujeme se mu jak jen to jde tak uvidíme. Já mám o 5 let mladší sestru a když byla malá nemohla jem jí přijít na jméno tak doufám že náš syn bude rozumější :-).
|
Osminka |
|
(1.9.2006 21:15:45) Pawlí, panenku nezavrhuj. My máme taky kluky a přesto jsme koupili za pár kaček panenku- hadráka. Tomík ji postupně "rodil" z pod mikinky, "kojil", přebaloval, uspával, vozil, taky jsem mu na ní ukazovala, jak má miminko křehkou hlavičku a vůbec to byla pár týdnů nejoblíbenější hračka. Ještě jsem chtěla dodat, že starší kolikrát vůbec nesměřuje žárlivost na mimi, ale spíš na maminku, prostě ti to scénami a kňouráním "dává vyžrat", tak aby ses nelekla. U nás byl vztah k miminku od začátku ideální, ale hůř jsem na tom byla já. Stáhl se k tátovi a se mnou dlouho nechtěl spolupracovat.
|
Pawlí |
|
(1.9.2006 21:56:41) Osminko, až půjdeme v pondělí ze školky zajdeme pro panenku :-).
|
MarkétaP + 4 dcerky |
|
(1.9.2006 23:38:10) Nemusí to být jen panenka, moje dvouletá kojila a přebalovala i plyšového psa (než jsme ho ztratili :( ). A prozatím (mladší jsou tři měsíce) jsme žárlení celkem zvládli - nejhorší to bylo hned po šestinedělí, asi jí došlo, že je to nafurt, a začala testovat, kde je její nová pozice a pozice miminka, samozřejmě tím, že ji uhodila a čekala na reakci. Trvalo to asi dva týdny, teď už ji přijala za vlastní a před kamarády sestru zalehává s výkřiky "moje!"
|
|
|
|
|
Bela a smečka |
|
(1.9.2006 23:06:18) Když se narodilo 2.dítě, dceři byly 2 a 1/4.Musím říct, že se nám vyplatilo občas synka nechat na 2. koleji a upřednostnit pozornost dceři (pokud nešlo o život, samozřejmě,což obvykle nešlo, klidně synek chvilku řičel,než jsem s dcerou něco dodělala či vyřešila).Ale co bylo vůbec nejlepší,že dcera milovala,když jsem mimi kojila (hrozně mockrát denně), protože to pro ni znamenalo,že jí u toho budu číst.Byla a je velká čtenářka,už tehdy jsme chodily do knihovny, tak jsme měly stále přísun nových a atraktivních knížek.
|
|
|
Zlatokači | •
|
(2.9.2006 18:44:22) My máme naštěstí taky tu výjimku :-) Rozdíl mezi kluky je 2 roky a 4 měsíce (mladšímu teď bude půl roku). Starší říká o mladším, že je to jeho "mazlík", úplně ho zbožňuje, dává mu dudlík apod., mě takřka odstavil na druhou kolej :-) Samozřejmě jsem zvědavá, jak dlouho jim ta láska vydrží, pamatuju si, jak jsme se se sestrou pořád hádaly. Jestli se přijetí miminka dá nějak ovlivnit, to nevím, ale je fakt, že starší nikdy nebyl přehnanej závislák na mamince.
|
Radka (kluci 10 a 12let) | •
|
(4.9.2006 14:37:08) No asi nevydrží, jestli to bude jako u nás, tak nechtějte ani vědět jakými výrazy se naši kluci častujou. Jsou taky od sebe 2 roky (teď už 10 a12 let), chvíli (si) spolu něco hrajou, pak se pohádaj a už to lítá, a pak se hlavně pořád starají, aby náhodou doma nemuseli hnout prstem o kousíček víc než ten druhej.A taky se stále starají, jestli ten druhej má dost vyčištěný zuby, uklizený pokoj atd. Někdy je to k zešílení, ale na druhou stranu, když jedeme na výlet nebo dovolenou, nemusíme shánět s sebou kamarády, v pohodě si spolu vystačí.Sumasumárum mi to připadá téměř ideální sourozenecká konstelace.(Jen se bojím, aby přicházející pubertu přežili)
|
|
|
Kahlan+5 |
|
(3.9.2006 18:11:38) Pawli, pridavam se k Amelie s pozitivni zkusenosti. Simon nastoupil do skolky (byly mu tri roky a tri mesice)v pondeli a v nedeli rano se presne v terminu narodila jeho sestricka. Porod byl ambulantni, takze jeste v nedeli odpoledne jsme byli doma. A v pondeli sel zase normalne do skolky. Navic jsme se par mesicu pred tim prestehovali do ciziny, takze ta skolka byla ve francouzstine, pro nej v te dobe naprosto cizim jazyce. Zvladl to vse uplne v pohode a na svou sestricku nikdy nezarlil, myslim tim, ze nezarli na pozornost, kterou ji venujeme. Jen ted se na ni trochu zlobi, kdyz mu zbori domecek, ktery postavil. Ve skolce se s ni od jejiho narozeni chlubi a je ten nejpysnejsi bracha na svete. Nikdo nemohl kolem Anicky projit, aniz by ji nepochvalil:-)
Jeste dodavam, ze to byl jeho prvni kontakt s kolektivem, nepocitam-li piskoviste, do te doby byl se mnou nebo s manzelem doma.
|
Kahlan+5 |
|
(3.9.2006 18:26:42) Jeste bych asi mela dodat, ze v Simonove skupine bylo 10-12 deti a venovali se jim ucitel a ucitelka. Ve skolce vladla obrovska pohoda, na deti se kricelo jen vyjimecne, jinak kdykoli jsem vstoupila, tak deti v klidu sedely a svacily, nebo si hezky hraly...kdyz bylo hezky, tak si hraly na zahrade, ucitelky sedely na trave, povidaly si a deti se za nimi chodily mazlit. Byla to opravdu pohoda, az jsem si rikala, ze to musi byt krasna prace, do te doby jsem si myslela pravy opak:-) Do skolky jsem mohla prijit kdykoli, jen v dobe spani to nebylo nejlepsi, ale kdyz to bylo nutne, tak simona potichu vzbudili, nebyl s tim zadny problem.
|
|
|
|
verca 2 deti | •
|
(1.9.2006 21:40:32) Zapomněla jsem uvést,že starší dceru jsem na malou připravovala,povídaly jsme o miminku,vše jsem jí vysvětlila,jak miminko roste v bříšku,atd.Přesto se chovala,jak jsem už výše psala.
|
|
|
Lída+2 |
|
(2.9.2006 17:44:19) Teda holky to zní šíleně. Abych se radovala, že když bylo staršímu 2,5roku a 14 dní narodil se mu bráška a měl ho od začátku moc rád. perát se začali až když mladšimu byl rok a všude lezl a vše ničil. Ale každý dítko je jiný.
třeba já vařila a DAn kníknul a Luk už byl u něj a podával mu ručičku přes šprusílky a nebo ho hladil po hlavičce. A zajímavý bylo. JAko by spolu mluvili nějakou řečí Luk věděl vždy co potřebuje pomalu líp jak já...a pak když bylo malému 5 měsíců odkráčel do školky. Ale ani ty obávané nemoce domů nenosil. Jen ty neštovice za pár měsíců. jinak nic.Takže ani to , že budu mít doma maroda a k němu věčně usmrkané miminko se nepotvrdilo. tím mě všichni strašili....¨ Mladší měl první rýmu ve 4letech.
|
|
|
Pawlí |
|
(1.9.2006 17:47:33) Alko, Osminko,
Jendovi je 5 takže jde do předškoláků. Děti má rád a moc se těší. Jsem domluvená s ředitelkou že pokud to nepůjde tak si ho nějakou dobu nechám doma. Ale už skoro měsíc se ptá kdy půjde. Já jsem chtěla aby se mimko narodilo dřív a oni mli čas si na sebe zvyknout ale nevyšlo to :-(. Rozhodně to nebudu lámat přes koleno. Když to nepůjde budou doma oba.
|
Ankas | •
|
(1.9.2006 19:20:51) Ahoj, prave dnes byla nase prvorozena ve skolce. Uc. nam poradila rano odevzdat, odejit a prijit si pro ni v pul treti. Tak jsme poslechli a myslim, ze dobre udelali. Mala vypravela, ze si chvilku pobrecela, ze se ji bylo po nas smutno, ale pak uz nebrecela. Pani uc. ji pohladila a tesi se na pondeli. jo a je ji 3 a mame novopecene 14ti denni miminko. Prvni dva dny kdyz jsme prisli z porodnice se pokakala, to se ji jeste vzivote nestalo a strasne zacala zarlit. Venovali jsme ji spoustu pozornosti a ona s nami zacala pekne zametat. Prestala poslouchat, zacala zlobit, nechtela chodit spat, prestoze predtim s tim nikdy nebyly problemy. No hruza a dnesni odpoledne je to ta stara hodna Viktorka, No, jeste uvidime co bude v noci.
|
|
Martina - 5letá a 9měsíční | •
|
(2.9.2006 13:57:14) Loni jsem čekala další dítko a cácorce bylo skoro 5 let. Měla nastoupit do školky kam se moc těšila a nakonec jí kvůli návalu nevzali. Je říjnová a tak je předškolák až letos. Moc mě to kvůli ní mrzelo strašně špatně se s tím vyrovnávala obrečela to. Dělali jsem vše co Amálie, připravovali jsme jí na příchod nového človíčka do rodiny a tak jsem jsi myslela, že by to mohlo být v pořádku. Jenže ejhle.... nebylo. 6álila a to moc. Směrovala svůj vztek na mě a to tím, že odmítala jíst a když sedla k jídlu, tak než vzala vůbec sousto do pusinky začala se dávit a zvracet. Když už jsem se to chtěla řešit dětským psychologem, tak mi dala jedna známá radu. Buď flegmatik a na její zvracení nereaguj neb jak reaguješ i když záporně, že jí vyhubuješ nebo dáš i na zadek to jí je úplně jedno, ale v ten moment se plně věnuješ jen jí a to je to co ona chce. Zkusili jsme to a ono to vyšlo. Smířila se, že už není sama s námi a že má brášku, kterého moc miluje a vše je v pořádku a zvracení a jídlo se srovnalo. co tím, ale chci říct, že dát jí k tomu do školky by byla velká chyba neb by to brala, že jsem jí tam odstrčili. je dobře, že šla o rok dýl, ale kdyby bývala byla předškolák, tak by to jinak bohužel nešlo. Takže držím Vám pěsti ať to klouzne tak i tak a malý vezme sourozence od začátku! Hodně štěstí přeje Martina
|
|
Jarka , dcera 13,synové 3.5 a 7 | •
|
(3.9.2006 9:54:20) Ahojky.Kdysi jsem četla, že když má přijít do rodiny druhý potomek, je lépe toho prvního naučit spát bez rodičů ještě před jeho narozením.Né až když si to situace vyžádá.Zdá se mi to rozumné a myslím že ohledně nástupu do školky by to mohlo být podobné.Pokud to ovšem ještě stihnete :o).Navíc předškoláček(ač závisláček)zvládá nástup do školky úplně jinak než třeba tříletý špunt.Vím,že každé dítě je jiné a jinak přizpůsobivé,ale přeji Vám,aby Jeníček školku přivítal jako vítanou změnu.
|
|
Katka, kluci 5 a půl , 3 | •
|
(3.9.2006 10:04:06) Pawlí, zvážila bych, jestli je školka tak nutná. Starší syn se moc do školky těšil, dala jsem ho tam až ve 3 a půl letech, když bylo druhému rok. Doktorka mě od toho zrazovala, kvůli žárlení na mladšího, že on může být s maminkou... ale já si řekla, že dvě tři hodinky, které ztráví s ostatními dětmi , mu nemůžou uškodit. Během tří dnů jsem ho vzala zpátky. Začal plakat, znovu se počůrávat a prosit nás, aby tam nemusel.... přesto, že byl jinak na pískovišti a v mateřském centru velmi společenský a do školky se fakt moc těšil. Nechala jsem ho do 5 a půl letech doma, a teprve teď ho vyšlu do školky, do předškoláků, ať je připraven na školu. Moc jsme si tu dobu užili, a i když ze začátku je těžké starat se o dvě děti celý den, posléze si více na sebe zvyknou, dokonce se zabaví, a o nic ten starší nepřišel, dětí si užije i mimo školku. Zvaž to.
|
|
Katka,kluci 4 a 7 | •
|
(4.9.2006 10:43:15) Pokud je tvůj starší už 5 -letý,tak dětský kolektiv už prostě potřebuje.Může být z počátku ve školce jen půl dne,ty se dopoledne budeš víc věnovat mimku a domácnosti,odpoledne se pak užijete všichni.Náš starší šel 1.9. do školky a mladší se narodil 31.8.!! Prostě to takhle "blbě" vyšlo.Měla jsem obavy,ale zvládl to bravurně.U nás je ale situace o něco jiná,vracela jsem se od obou dětí brzy do práce,takže už byly "ostřílenější",od roka je hlídaly babičky.Dnes je ale můj mladší (čtyřletáček) také poprvé ve školce. Jsem taky napjatá,jak to proběhne.
|
|
|
Zuzana,3letý syn | •
|
(28.12.2006 21:06:53) Vlednu nastupuje můj 3letý syn do MS a já mám obavy jak to zvládnem.Domluvila jsem se že první dny tam mohu být s ním,ale...Nevím jak to ve školkách chodí.?Co má 3leté dítě umět aby "zapadlo"?Jak nejlépe motivovat své dítě aby se mu ve školce líbilo?Jak poznám že právě ta naše školka je pro nás ta pravá?Do dneška byl můj syn převážně se mnou-nebude to brát jako "zradu"-že ho tam "odkládám"?A jak to vlastně první dny v MS chodí?Poradte mi prosím at se necítím úplně ztraceně!
|
Insula |
|
(28.12.2006 21:25:40) Zuzano, moje dcera nastoupila v říjnu a musím říct, že to zvládla dobře. A to je velmi tichá, klidná a nebyla zvyklá na kolektiv. Já jsem z toho byla úplně hotová a ona chodila každý den domů s pláčem. Líbilo se jí tam a nechtěla domů. :-))) Jinak nějaké zvláštní "dovednosti" nepožadovali. Jí sama, je bez plen, obléká se sama (ale těmhle menším učitelky pomáhají, zvlášť třeba zavazovat boty). A co se týče těch plen, tak na spaní je klidně těm malým dávají.
|
|
Petru | •
|
(29.12.2006 6:59:25) Zuzano, už to, že Ti dovolili začít se synem v MŠ je znamení, že byste spolu mohli vycházet dobře. Motivuj syna tak, že se budete spolu těšit na nové kamarády a nové hračky, ale to už asi děláš, když o tom tak přemýšlíš. Nelekni se, ale někdy se stává, že dětˇátko ráno pláče, paní učitelky ho vemou za dveře do třídy, kde ještě chvilinku pláče a pak už si na maminku třeba vzpomene až když se přiblíží oběd nebo se jde ven, prostě když se mění nějak zásadně činnost. Někdy se doporučuje, aby do školky vodil dítě otec, ale když tam můžeš jít se synem na chvíli dovnitř, já jsem to třeba dělala tak, že jsem tam s dětma šla, pak si na chvíli jako odskočila něco zařídit a za půl hodiny se vrátila. Když mělo dítě radost, měla jsem ji i já, ale ještě jsme si pohráli s ostatníma dětma než jsme šli domů. Byla jsem ve školce na návštěvě často(nejsem učitelka), s dětma jsem chodila i na pohádky do školky, a bylo tam fajn. Jak jsme se přestěhovali, tak v nové školce byli překvapeni, že chci s dcerou, co nechodí do školky jít se školkou na pohádku (starší dcera tam chodila a šli mimo školku) - tady to prostě neznali, že by maminky šly s dětmi někam. V naší minulé školce jezdily maminky s dětmi běžně i na výlety. ALe zvykli jsme si i v nové školce a paní učitelky jsou fajn všude, když se s nimi mluví, i o dětech se netají podstatné věci a jestli jim dají plínu nebo ne, to je opravdu na dohodě. Já doporučuji dát do šatny do tašky nějaké oblečeni na převlečení, slipy, ponožky, tričko - občas se děti poliji třeba u svačinky a pak nemusí být v mokrém nebo půjčeném.
|
Insula |
|
(29.12.2006 11:19:48) Petra má pravdu. My taky máme ve školce náhradní oblečení (polije se apod.). Ale to ti tam určitě řeknou. Je to běžná věc.
|
|
|
|
|
eva | •
|
(20.9.2006 14:55:31) a
|
|
|
Oluš |
|
(5.9.2006 21:20:46) četla jsem celou tuto knihu loni, když šla má dcera poprvé do MŠ a musím ji jen pochválit. Věděla jsem, co očekávat, jak situaci prožívá dítě, jak učitelky, jak dlouho trvá proces začlěňování dítěte do kolektivu a co při tom všem moje dcerka cítí....doporučuji!!
|
|
Šárka, tři děti | •
|
(11.9.2006 0:24:51) Jistě, Tvoje mrně je opravdu ještě mrně a ve 14 měs. potřebuje hlavně mámu. Ale uvidíš, že jednoho dne, možná kolem 2. roku, samo pustí Tvoji ruku, aby mohlo vzít za ruku právě procházející jiné dítko. :-D Čím dál častěji se bude otáčet za jinými dětmi a bude je napodobovat a vyhledávat. Kolem 3. roku už svému mrněti zkrátka nebudeš stačit, bude potřebovat "parťáka" na hraní a s tím my nic nenaděláme. Bude končit ta krásná batolecí etapa a bude začínat nová, kterou možná všichni obrečíme, ale která naše děti obohatí o nové kamarády, vztahy, poznání, dovednosti. Moje dcera nastoupí do MŠ v lednu, kdy jí budou tři roky, ale jen na dopoledne. Jeví se mi to pro začátek jako ideální, dopoledne si pohraje s dětmi a po obědě už bude zase doma. Myslím, že pro 3-4leté dítě je půldenní školka akorát, neumím si představit, že bych naši malou dala naráz na celý den do školky. Jiná situace by samozřejmě byla, kdybych MUSELA v jejích třech letech nastoupit do práce na 8,5 hodiny plus 1,5 hod. cesta do a z práce, tj. celkem 10 hodin!! Měla bych ukrutné výčitky a snad bych to raději řešila nějakou "vyzvedávací" kamarádkou, tetou, babičkou nebo někým, kdo by moje dítě vyzvedl kolem 15. hodiny, aby tam nezbylo poslední. Já sama uvažuju o změně zaměstnavatele, který by byl blíž nebo o práci doma, to by asi bylo vůbec nejlepší. Bohužel znovu narážíme na problém prakticky neexistujících zkrácených prac. úvazků, které by pro maminy s dětmi byly ideální.
|
|
|