Re: Rada rodičům

Tak tos mne úplně rozhodila. Mě se podařilo sehnat pro starší holčičku místo ve školce (začne tam chodit přesně den po třetích narozeninách) a doteď jsem byla moc ráda, s pocitem, že jí nebudu "držet zavřenou doma", že se konečně pořádně dostane mezi děti (ikdyž samozřejmě chodíme mezi děti - na plavání, na cvičení...), ona se do školky těší, byli jsme se tam podívat a moc se jí líbilo, chtěla si tam hrát a když si o tom povídáme, tak by tam už nejradši šla...
Ale já, hned poté, co mi to ředitelka "odklepla", jsem to začala zpochybňovat, jestli jsme to neunáhlili... (jak bude vypadat doma den bez ní...) a Ty svým názorem jsi mě "dodělala". Já to snad zítra půjdu zrušit :o
Naštěstí jsem doma s jejím mladším bráškou, tak ji tam nemusím dávat skutečně každý den.
A jinak, u nás sourozenecké vztahy naprosto úžasné (musím to zaklepat). Taky jsme ji od samého začátku na další miminko připravovali, žárlení nebylo téměř žádné, jen skutečně párkrát, když jsem malého kojila, tak zakňourala, protože zrovna TEĎ mě potřebovala ona. Chlapečkovi teď je osm měsíců a už se ségrou komunikuje a je to mezi nima fakt bezvadný :) Takže trošku jsem nervózní i z toho, že i pro prcka to bude velká změna, když už najednou sestřičku nebude mít pořád u sebe... No, radši končím, začínám sama sebe přivádět do depky...