| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Názory k článku Prázdniny s rodiči nemusejí být nuda

 Celkem 16 názorů.
 Eva 
  • 

Můj pohled 

(30.6.2006 10:53:25)
1. Dovolená s rodiči je pro puberťáka utrpení vždy a z principu. Je to vcelku přirozené, ostatně puberta je obdobím vzdoru, hledání sama sebe, snahy o osamostnění. A osobně bych ani já nechtěla trávit těch pár dnů volna, co mám, s permanentně otráveným obličejem ratolesti...

2. Nutit dítě během prázdnin k učení mi přijde jako dost úchylná záležitost. Z mých zkušeností toto dělají především rodiče, kteří nemají s dětmi žádné studijní problémy (jedničkáři, dvojkaři) a potřebují jenom ukájet vlastní ambice a komplexy na dětech. Ano, jsou děti, které mají problémy s učením nebo potřebojí dohánět zameškané, ale to je samozřejmě něco jiného.

Tak a teď do mně! :-)
 Evka 1973 


Re: Můj pohled 

(30.6.2006 11:10:38)
Evi,
nemyslím si, že prázdniny s rodiči musí být za každou cenu nuda - kamarádka jezdí se svým synem (15 let) každý rok k moři, v zimě na hory. Vždy je to tak, že ona sežene nějaké ubytování a spolu s nimi jede ještě tak 3-5 dalších jeho kamarádů, kamarádek. Ona je spokojená že je má aspoň trošku pod kontrolou (i když opravdu jenom trošku) a i on je spokojený s trávením dovolené. Samozřejmě parta musí dodržovat určitá pravidla (do 22 hodin doma, žádný drogy, žádný tvrdý alkohol,.....). S rodiči je domluvená, že mládež za sebe ručí sama, že je vážně nemůže mít za ruku celý den, takže je vlastně na zvážení těch rodičů, jestli je pustí nebo ne.

A učení o prázdninách - dcery letos skončili 7 a 1 třídu a ta starší se učí každé prázdniny a nemám pocit že bych jí nějak usurpovala a léčila si na ní komplexy. Je LMD - 3 dys, každý rok jí koupím na prázdniny sešit, kde se dá doplňovat a porcvičovat probraná látka z minulého roku a ten během prázdnin zpracuje - většinou máme jednu stránku z matematiky, jednu z českého jazyka. Pokud je to něco co jí jde dobře, má to za půl hodinky hotové, pokud nad tím musí víc přemýšlet, dělá to třeba hodinu. Ale víc většinou ne. Pokud se jí nějaký den nechce, druhý den si to dodělá. Hned na začátku prázdnin tam napíšeme datumy a ty se snažíme dodržovat. Zrovna pro děti s LMD nám učitelka na prvním stupni říkala, že je lepší když se děti trošku učí, že jim potom nedělá problém se zařadit po prázdninách zpátky.

Evka
 Eva 
  • 

Re: Re: Můj pohled 

(30.6.2006 11:33:52)
K puberťákům: No, možná někde na světě existuje cca 5 matek/otců, se kterými by puboš jel na dovolenou dobrovolně, ale to bude asi vyjímka. (Přeháním, samozřejmě.) Ze zkušenosti ale vím, že v drtívé většině rodin, je to zbytečné utrpení pro obě strany.

Učení o prázdninách: Ano, je to přesně ten případ - Vaše dítě/děti z rozumného důvodu potřebují procvičovat mozek i během prázdnin. Jak jsem psala, nic proti tomu. Ale pokud má někdo dítě, které nosí jedničky - dvojky, sem tam se zadaří i něco horšího a rodiče ho celé prázdniny stresují učením jenom proto, že nemá samé jedničky jako Pepíček, tak to podle mne hraničí s omezováním osobní svobody. Pak se nelze divit, že se děti bojí domů přinést vysvědčení a páchají sebevraždy...
 Katka N. 
  • 

Jezdila jsem s rodiči ráda 

(30.6.2006 12:00:04)
Tak nevím, přijde mi, že jsem pubertu prožila jako většina lidí. Nekdy to se mnou házelo víc, někdy míň... Ale dovolená s rodiči byla vždycky super. Nepřišlo mi, že bych se tam nudila. Od malička jsme jezdili na dovolenou. Skoro vždy to bylo po vlastech českých, ale pokaždé jinam. A vždycky jsem tam našla neco co mě zaujalo.
Nevím jak to přesně rodiče dělali, že nás to bavilo (mám ještě dva starší bratry). Myslím, že to bylo tím, že jsem nikdy neměla pocit, že teď se jde tam a tam a hotovo. O programu jsme se bavili společně.

O prázdninám jsem se nikdy neučila. Tedy ne klasicky. Ale stejně jsem nakonec byla o něco chytřejší. To asi tím, že nám rodiče na výletě něco vysvětlili a tak - podobná metoda o počítání knedlíků. Nemyslím, že tohle by mi někdy působilo problémy a byla bych zpruzelá, že se učím.
Ale každý je jiný a tak musí rodiče vždy najít nějakou cestu. Vzdělávání není přeci jen ve škole, ale všude a děti by měli získat k učení pozitivní vztah.
 Petra 
  • 

Re: Jezdila jsem s rodiči ráda 

(30.6.2006 12:15:53)
Já taky jezdila na rodinné dovolené ráda, byli jsme 3 sourozenci a mamka s námi byla sama (tatínek umřel když mi bylo 11). V pubertě jsme si to užívali možná ještě víc než v dětství, protože přes rok se málo kdy stalo, že bychom byli všichni pohromadě. Na programu jsme se domlouvali a názor každého byl důležitý. Občas se stalo, že mamka se sestrou dělaly celý den něco jiného než já s bratrem a sešli jsme se až večer u večeře, a jindy jsme strávili celý den pohromadě. Bylo to super a byla bych šťastná, kdyby se nám podařilo mít s našimi dětmi taky takové rodinné vztahy aby se na společnou dovolenou těšily.
Co se týká učení o prázdninách, nikdy jsme nekoukali do sešitů nebo učebnic, ale spoustu jsme se toho dozvěděli třeba na prohlídkách hradů nebo muzeí.
 Renítko 


Re: Re: Jezdila jsem s rodiči ráda 

(30.6.2006 12:56:09)
Aj ja som jazdila s rodicmi rada na dovolenky - ako mala, v puberte, aj potom! :o)
A jazdime doteraz, uz mam vlastnu rodinku a teraz rodicov "berieme" na dovolenky aspon kazdy druhy rok my :o)
(A nestrazia nam tam maleho, preto ich neberieme (ako sa to casto deje), uzivaju si nocny zivot a my strazime "chuvicku" ;o)))
 Eva K 
  • 

Re: Jezdila jsem s rodiči ráda 

(30.6.2006 14:41:49)
Já taky jezdila s našima na dovču i v pubertě. Aby se mi to líbilo vyřešili snadno - uspořádali dovolenou společně s přáteli, kteří měli také puberťáky. Buď s jednou rodinou, nebo i hromadněji. Že je nás více nám, myslím, dávalo i více volnosti a našim klidu, že se "ohlídáme" navzájem:-). My byli spokojený a oni taky:-).
Co my a naše dcera se ukáže. Eva
 Líza 


Re: Re: Re: Můj pohled 

(30.6.2006 12:07:19)
Evo, já nevím, proč to tak hrotit. Samozřejmě, že v 15 už není člověk odvázanej ze společnosti rodičů, ale na druhou stranu si nemyslím, že v 15 bych měla dítěti prvního července zamávat a posledního srpna se s ním poprvé od té doby vidět. Jasně, ať jede někam s kamarádama, ale ještě i v tomhle věku si myslím, že lze při troše dobré vůle strávit docela příjemný, byť krátký čas i spolu. (nemám děti v tom věku, jen vyvozuju z lidí kolem sebe a z vlastní źkušenosti coby puberťáka)
Když si vzpomenu, jak nejmenované dítě z naší rodiny zůstalo doma s kamarádama, zatímco jeho máma jela sama do daleké ciziny na poznávací zájezd, a co z toho pak bylo za skřípění zubů - pubertální dítě se cítilo odstrčeno a nemilováno; jeho matka měla za to, že je dobře, když se mu nevnucuje a nechá ho dělat si co chce...
Ponaučení, který jsem si z toho vzala, bylo "všeho s mírou" a taky "i když jim bude 15, budou to v koutku duše ještě malý děti"
 Bobeška 


Jiný pohled 

(30.6.2006 13:34:33)
Na problematiku puberťáků na dovolené se dívám i z jiného úhlu - tedy jako rodič/nerodič. Můj manžel má z prvního manželství syna, dnes již sedmnáctiletého. Na naší první společné dovolené mu bylo 11 let, tedy začínající puberta. Když na to dnes vzpomínám, první dvě dovolené byly většinou provázené nafouknutou pusou, někdy na obou stranách. Strašně jsme se snažili: manžel, aby si ho užil, a já, aby mě měl aspoň trochu rád. On se snažil nás moc nenaštvat, ale nebyl zvyklý říkat co chce. Tak to řešil našpulenou pusou a mlčením. Já jsem pak začala prosazovat spíše volnější program a také to, aby mohl něco podnikat sám (samozřejmě přiměřeně věku a situaci). Zpočátku nevěděl jak s tím naložit, z domova nebyl zvyklý, ale postupem času jsme dosáhli toho, že přijde a řekne např: mě technické muzeum nebaví, bežte sami, já půjdu tam a tam a sejdeme se v tolik a tolik. Nebo: půjdu teď s Vámi do muzea a pak bych chtěl jít sám do kina. Apod. Posledních několik dovolených proběhlo k oboustranné spokojenosti. Je ale pravda, že představy puberťáků o zábavě jsou poměrně "jednostranné" :-))
 Jana, Terezka 5/03, Miška 1/06 


Naprosto nesouhlasím! 

(30.6.2006 12:59:42)
Evo, jsi trošku divná ne. Tak trochu tvrdohlavá a stojící si za svým, ale názor ti samozřejmě neberu. Zajímalo by mě, kolik takových patnáctiletých puberťáků znáš. Já takového o jakých píšeš ani jednoho.
My jsme s rodiči jezdili vždycky - netrávili jsme celé dny spolu, buď měl každý měl svůj program nebo jsme byli dohromady, to je celkem jedno.... hlavní je, že jsme se s bráchou na to vždycky moc těšili. A to si docela myslím, že u nás proběhla puberta docela normálně, taky jsme vzdorovali, ale společnou dovolenou jsme brali jako takové vyvrcholení roku. Naši byli na dovolené vždycky bezvadní a dokázali, že jsme si to hodně užívali. Dodnes na to ráda vzpomínám.
Teď mám dvě malé holky, ale na dovolené trvám, jakýkoliv únik z každodenního stereotypu je dobrý, proto se za necelý měsíc vydáváme na cesty i my, a to i sedmiměsíčním miminem, dětem stačí dodržovat rituály a cestovat se dá v pohodě i s nimi. Jede i brácha s přítelkyní. A světe drž se, bereme s sebou po dlouhé době i mamku. Ne jako chůvu - jako parťačku. Taťka je bohužel nemocný, takže bude doma čekat na zprávy, jak báječně se máme.
A i když je předčasné o tom mluvit, moc by mě mrzelo, kdyby naše holky neměly společné dovolené v oblibě. Myslím, že pokud se rodiče alespoň trochu snaží, může být dovolená zážitek i pro patnáctiletého puberťáka.
Nebo jsi to nikdy nezažila?
 Martina 
  • 

Re: Re: Re: Můj pohled 

(30.6.2006 14:01:22)
Tak drahá Evo,
tvůj příspěvek se zakončením "jen do mne" ukazuje víc než tvůj názor to, jak to zřejmě u Vás fungovalo nebo funguje. Souhlasím s ostatními, že dovolená v pubertě s rodiči není za trest a při dobrých vztazích si děti rozšíří obzor i o prázdninách a s chutí!!!!
 Martina 
  • 

Re: Re: Re: Můj pohled 

(30.6.2006 14:02:54)
Tak drahá Evo,
tvůj příspěvek se zakončením "jen do mne" ukazuje víc než tvůj názor to, jak to zřejmě u Vás fungovalo nebo funguje. Souhlasím s ostatními, že dovolená v pubertě s rodiči není za trest a při dobrých vztazích si děti rozšíří obzor i o prázdninách a s chutí!!!!
 zuzkasim 


Re: Můj pohled 

(30.6.2006 13:30:28)
Ono jde možná o to, jak se shodují přání dětí a jejich rodičů. Samozřejmě jsem si ve 14 myslela, že moji rodiče jsou totálně blbí, zastaralí, ale sama bych k moři jet nemohla, takže jsem se musela "obětovat" a jet i s nima. Problém byl v tom, že já jsem spíš aktivní člověk, lenošení u vody mě baví tak půl dne a potom se už nudím, rodiče se chtěli hlavně opalovat. Takže vzpomínám na krásný výlet do aquaparku, kde jsem se vyřádili opravdu celá rodia, na jeden poznávací výlet a zbytek fakt nic moc. Kdyby naši sjížděli vodu nebo mě vzali na cyklistický týden, jela bych s nima moc ráda i v tom telecím věku. Tohle všechno jsem si o trochu později zažila sama s přáteli (v 15 mě rodiče samotnou nepustili a ani se jim nedivím). Na druhou stranu jsou teenageři, které všechno otravuje a vyhovuje jim to lenošení a nicnedělání, tam je zbytečné dítko do nějaké aktivity nutit a je lepší dát mu pokoj. S takovým se dá klidně vyrazit k moři a opalovat se. Teoreticky to mám zmáknuté, uvidíme, jak se to vše osvědčí v praxi, až mi synek vyroste:-)
 verca 2 deti 
  • 

Re: Re: Můj pohled 

(2.7.2006 0:26:52)
Zatím zkušenosti s vlastními pubertálními dětmi nemám,ale vzpomínám si na svoji vlastní pubertu,kdy jsem jezdila na různé akce a tábory,bylo to fajn,dodnes mám z té doby kamarádku.Naši s námi jezdili na dovolené,když jsme byli malí a mě se to líbilo pak i když už jsem byla i v té pubertě,měla jsem mladší sourozence,kteří byli hrozně nadšení a mě ani nenapadlo,že bych se měla cítit otráveně,občas jsme s mamkou konflikty mely a nevhodné-moje chování se samozřejmě řešilo,stejně tak i u sourozenců,když zlobili.
Pak ,v patnácti to už jsem spíš jezdila na a´kce sama,našitehdy na dovolenou nejezdili,z finanč.i jiných důvodů.
Ted na dovolenou jezdí s mojí 18 ti letou segrou,ale je to naopak-oni chteji vyrazit na tůru,ale ona by se válela u moře.Ale i když na ně nadává,jak jsou hrozný,tak přesto,když ukazuje holkám ve třídě fotky,holky závidí,jakýho má hezkýho tatku,a jak úžasné to tam bylo.
My také po ctyřech letech razíme na dovolenou a jak je řečeno v úvodním článku,nemusí to být ani drahé,když jsou děti malé,stačí jim méně,ale zato láskyplná náruč,pochopení a hřejivé slovo je moc důležité,samozřejmě taky hry a legrace.
 Peta77 


Re: Můj pohled - souhlas 

(3.7.2006 8:18:03)
Ahojky Evi,
holky se do tebe fakt "pustily":-))) Přidám svou zkušenost, která je podobná té tvé:-)
Na společné rodinné dovolené jsem s rodiči byla naposledy coby 14-ti letá puberťačka. Musím zdůraznit, že čerstvě zamilovaná. To byl totiž asi největší kámen úrazu:-) Ač jsem se předtím moc na dovču těšila ( Krkonoše ), tak jak se poté blížila doba odjezdu, byla jsem čím dál protivnější a "ukecávala" naše, že zůstanu doma s babičkou a haldou zvířectva. Bohužel neustoupili. Tak když chtějí, abych musela s nima, tak jim to pěkně zprotivím! Tahle úžasná myšlenka mi vydržela celý týden a chovala jsem se podle toho! Chvílema jsem odmítala vylézt z postele, byla jsem protivná...No, chudáci si se mnou fakt užili:-) Další rodinnou dovču s puberťákama na krku ( další rok už odmítal jet i brácha ) si už nelajzli. Vykašlali se na nás a jezdili si sami.
Jedna "rodinná" dovolená se však ještě uskutečnila a myslím, že na ni nezapomenu, byla totiž skvělá! Jako dárek k promoci jsem si totiž SAMA!!!vybrala poslední dovolenou s rodiči:-) Nakonec jsme jeli je samotné s mamkou, taťkovi se nechtělo, prý co by dělat se dvěma ženskýma:-) Prý nám musí stačit, že nám ji zaplatil a půjčil auto s plnou nádrží. Projeli jsme skoro celé Jižní Čechy a užívaly si jedna druhé.
Doufám, že jednou budu také takto prozíravá a dám svým dětem stejnou možnost volby trávení prázdnin, čímž posílím náš budoucí vztah, jako to udělali naši. Takže mami, tati, mám vás ráda a už se moc těším, až vyrazíme na první společnou dovču i s vnoučátky:-)))
 Raďule + 2 špunti 
  • 

Re: Můj pohled 

(4.7.2006 16:03:51)
Myslím, že všechno je o přístupu a nic se nedá škatulkovat. Pokud jedu na dovolenou s myšlenkou s puberťákem to bude hrůza, vždycky to ta hrůza bude, ať se nám to lbí nebo ne, je potřeba naslouchat i našemu vlastnímu dítěti a do určitých věcí ho nenutit....

Osobně zkušenost s puberťákem na dovolené nemám a ještě "dlouho" nebudu, ale co se pamatuji na naše dovolené s rodiči, vždycky to byla paráda, nejezdili jsme s nimi k moři, ale jezdili jsme na vodu, pod širák..prostě na trempy, vždycky jsme si to moc užili (a to jsme jezdili s rodiči a jejich kamarády), naučili se nové písničky, něco o přírodě apod. S učením jsem nkdy problémy neměla - byla jsem ten jedničkář a naši mně ani moje sestry nikdy nenutili se učit o prázdninách.
Už se těším na dovolené s puberťákama :-)..bude to zkouška a doufám, že to s manželem zvládneme stejně dobře jako moji rodiče

Zajímavé akce

Vložte akci

Další akce nalezte zde

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2020 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.

Publikační systém WebToDate.