| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Názory k článku Prázdniny s rodiči nemusejí být nuda

 Příspěvky 110 z 16 [Dalších 6 >>]
Raďule + 2 špunti
  • 
4.7.2006 16:03:51
Myslím, že všechno je o přístupu a nic se nedá škatulkovat. Pokud jedu na dovolenou s myšlenkou s puberťákem to bude hrůza, vždycky to ta hrůza bude, ať se nám to lbí nebo ne, je potřeba naslouchat i našemu vlastnímu dítěti a do určitých věcí ho nenutit....

Osobně zkušenost s puberťákem na dovolené nemám a ještě "dlouho" nebudu, ale co se pamatuji na naše dovolené s rodiči, vždycky to byla paráda, nejezdili jsme s nimi k moři, ale jezdili jsme na vodu, pod širák..prostě na trempy, vždycky jsme si to moc užili (a to jsme jezdili s rodiči a jejich kamarády), naučili se nové písničky, něco o přírodě apod. S učením jsem nkdy problémy neměla - byla jsem ten jedničkář a naši mně ani moje sestry nikdy nenutili se učit o prázdninách.
Už se těším na dovolené s puberťákama :-)..bude to zkouška a doufám, že to s manželem zvládneme stejně dobře jako moji rodiče
3.7.2006 8:18:03
Ahojky Evi,
holky se do tebe fakt "pustily":-))) Přidám svou zkušenost, která je podobná té tvé:-)
Na společné rodinné dovolené jsem s rodiči byla naposledy coby 14-ti letá puberťačka. Musím zdůraznit, že čerstvě zamilovaná. To byl totiž asi největší kámen úrazu:-) Ač jsem se předtím moc na dovču těšila ( Krkonoše ), tak jak se poté blížila doba odjezdu, byla jsem čím dál protivnější a "ukecávala" naše, že zůstanu doma s babičkou a haldou zvířectva. Bohužel neustoupili. Tak když chtějí, abych musela s nima, tak jim to pěkně zprotivím! Tahle úžasná myšlenka mi vydržela celý týden a chovala jsem se podle toho! Chvílema jsem odmítala vylézt z postele, byla jsem protivná...No, chudáci si se mnou fakt užili:-) Další rodinnou dovču s puberťákama na krku ( další rok už odmítal jet i brácha ) si už nelajzli. Vykašlali se na nás a jezdili si sami.
Jedna "rodinná" dovolená se však ještě uskutečnila a myslím, že na ni nezapomenu, byla totiž skvělá! Jako dárek k promoci jsem si totiž SAMA!!!vybrala poslední dovolenou s rodiči:-) Nakonec jsme jeli je samotné s mamkou, taťkovi se nechtělo, prý co by dělat se dvěma ženskýma:-) Prý nám musí stačit, že nám ji zaplatil a půjčil auto s plnou nádrží. Projeli jsme skoro celé Jižní Čechy a užívaly si jedna druhé.
Doufám, že jednou budu také takto prozíravá a dám svým dětem stejnou možnost volby trávení prázdnin, čímž posílím náš budoucí vztah, jako to udělali naši. Takže mami, tati, mám vás ráda a už se moc těším, až vyrazíme na první společnou dovču i s vnoučátky:-)))
verca 2 deti
  • 
2.7.2006 0:26:52
Zatím zkušenosti s vlastními pubertálními dětmi nemám,ale vzpomínám si na svoji vlastní pubertu,kdy jsem jezdila na různé akce a tábory,bylo to fajn,dodnes mám z té doby kamarádku.Naši s námi jezdili na dovolené,když jsme byli malí a mě se to líbilo pak i když už jsem byla i v té pubertě,měla jsem mladší sourozence,kteří byli hrozně nadšení a mě ani nenapadlo,že bych se měla cítit otráveně,občas jsme s mamkou konflikty mely a nevhodné-moje chování se samozřejmě řešilo,stejně tak i u sourozenců,když zlobili.
Pak ,v patnácti to už jsem spíš jezdila na a´kce sama,našitehdy na dovolenou nejezdili,z finanč.i jiných důvodů.
Ted na dovolenou jezdí s mojí 18 ti letou segrou,ale je to naopak-oni chteji vyrazit na tůru,ale ona by se válela u moře.Ale i když na ně nadává,jak jsou hrozný,tak přesto,když ukazuje holkám ve třídě fotky,holky závidí,jakýho má hezkýho tatku,a jak úžasné to tam bylo.
My také po ctyřech letech razíme na dovolenou a jak je řečeno v úvodním článku,nemusí to být ani drahé,když jsou děti malé,stačí jim méně,ale zato láskyplná náruč,pochopení a hřejivé slovo je moc důležité,samozřejmě taky hry a legrace.
  • 
30.6.2006 14:41:49
Já taky jezdila s našima na dovču i v pubertě. Aby se mi to líbilo vyřešili snadno - uspořádali dovolenou společně s přáteli, kteří měli také puberťáky. Buď s jednou rodinou, nebo i hromadněji. Že je nás více nám, myslím, dávalo i více volnosti a našim klidu, že se "ohlídáme" navzájem:-). My byli spokojený a oni taky:-).
Co my a naše dcera se ukáže. Eva
Martina
  • 
30.6.2006 14:02:54
Tak drahá Evo,
tvůj příspěvek se zakončením "jen do mne" ukazuje víc než tvůj názor to, jak to zřejmě u Vás fungovalo nebo funguje. Souhlasím s ostatními, že dovolená v pubertě s rodiči není za trest a při dobrých vztazích si děti rozšíří obzor i o prázdninách a s chutí!!!!
Martina
  • 
30.6.2006 14:01:22
Tak drahá Evo,
tvůj příspěvek se zakončením "jen do mne" ukazuje víc než tvůj názor to, jak to zřejmě u Vás fungovalo nebo funguje. Souhlasím s ostatními, že dovolená v pubertě s rodiči není za trest a při dobrých vztazích si děti rozšíří obzor i o prázdninách a s chutí!!!!
30.6.2006 13:34:33
Na problematiku puberťáků na dovolené se dívám i z jiného úhlu - tedy jako rodič/nerodič. Můj manžel má z prvního manželství syna, dnes již sedmnáctiletého. Na naší první společné dovolené mu bylo 11 let, tedy začínající puberta. Když na to dnes vzpomínám, první dvě dovolené byly většinou provázené nafouknutou pusou, někdy na obou stranách. Strašně jsme se snažili: manžel, aby si ho užil, a já, aby mě měl aspoň trochu rád. On se snažil nás moc nenaštvat, ale nebyl zvyklý říkat co chce. Tak to řešil našpulenou pusou a mlčením. Já jsem pak začala prosazovat spíše volnější program a také to, aby mohl něco podnikat sám (samozřejmě přiměřeně věku a situaci). Zpočátku nevěděl jak s tím naložit, z domova nebyl zvyklý, ale postupem času jsme dosáhli toho, že přijde a řekne např: mě technické muzeum nebaví, bežte sami, já půjdu tam a tam a sejdeme se v tolik a tolik. Nebo: půjdu teď s Vámi do muzea a pak bych chtěl jít sám do kina. Apod. Posledních několik dovolených proběhlo k oboustranné spokojenosti. Je ale pravda, že představy puberťáků o zábavě jsou poměrně "jednostranné" :-))
30.6.2006 13:30:28
Ono jde možná o to, jak se shodují přání dětí a jejich rodičů. Samozřejmě jsem si ve 14 myslela, že moji rodiče jsou totálně blbí, zastaralí, ale sama bych k moři jet nemohla, takže jsem se musela "obětovat" a jet i s nima. Problém byl v tom, že já jsem spíš aktivní člověk, lenošení u vody mě baví tak půl dne a potom se už nudím, rodiče se chtěli hlavně opalovat. Takže vzpomínám na krásný výlet do aquaparku, kde jsem se vyřádili opravdu celá rodia, na jeden poznávací výlet a zbytek fakt nic moc. Kdyby naši sjížděli vodu nebo mě vzali na cyklistický týden, jela bych s nima moc ráda i v tom telecím věku. Tohle všechno jsem si o trochu později zažila sama s přáteli (v 15 mě rodiče samotnou nepustili a ani se jim nedivím). Na druhou stranu jsou teenageři, které všechno otravuje a vyhovuje jim to lenošení a nicnedělání, tam je zbytečné dítko do nějaké aktivity nutit a je lepší dát mu pokoj. S takovým se dá klidně vyrazit k moři a opalovat se. Teoreticky to mám zmáknuté, uvidíme, jak se to vše osvědčí v praxi, až mi synek vyroste:-)
30.6.2006 12:59:42
Evo, jsi trošku divná ne. Tak trochu tvrdohlavá a stojící si za svým, ale názor ti samozřejmě neberu. Zajímalo by mě, kolik takových patnáctiletých puberťáků znáš. Já takového o jakých píšeš ani jednoho.
My jsme s rodiči jezdili vždycky - netrávili jsme celé dny spolu, buď měl každý měl svůj program nebo jsme byli dohromady, to je celkem jedno.... hlavní je, že jsme se s bráchou na to vždycky moc těšili. A to si docela myslím, že u nás proběhla puberta docela normálně, taky jsme vzdorovali, ale společnou dovolenou jsme brali jako takové vyvrcholení roku. Naši byli na dovolené vždycky bezvadní a dokázali, že jsme si to hodně užívali. Dodnes na to ráda vzpomínám.
Teď mám dvě malé holky, ale na dovolené trvám, jakýkoliv únik z každodenního stereotypu je dobrý, proto se za necelý měsíc vydáváme na cesty i my, a to i sedmiměsíčním miminem, dětem stačí dodržovat rituály a cestovat se dá v pohodě i s nimi. Jede i brácha s přítelkyní. A světe drž se, bereme s sebou po dlouhé době i mamku. Ne jako chůvu - jako parťačku. Taťka je bohužel nemocný, takže bude doma čekat na zprávy, jak báječně se máme.
A i když je předčasné o tom mluvit, moc by mě mrzelo, kdyby naše holky neměly společné dovolené v oblibě. Myslím, že pokud se rodiče alespoň trochu snaží, může být dovolená zážitek i pro patnáctiletého puberťáka.
Nebo jsi to nikdy nezažila?
Renítko
30.6.2006 12:56:09
Aj ja som jazdila s rodicmi rada na dovolenky - ako mala, v puberte, aj potom! :o)
A jazdime doteraz, uz mam vlastnu rodinku a teraz rodicov "berieme" na dovolenky aspon kazdy druhy rok my :o)
(A nestrazia nam tam maleho, preto ich neberieme (ako sa to casto deje), uzivaju si nocny zivot a my strazime "chuvicku" ;o)))
 Příspěvky 110 z 16 [Dalších 6 >>]

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2023 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.

Publikační systém WebToDate.