Re: Můj pohled

Evo, já nevím, proč to tak hrotit. Samozřejmě, že v 15 už není člověk odvázanej ze společnosti rodičů, ale na druhou stranu si nemyslím, že v 15 bych měla dítěti prvního července zamávat a posledního srpna se s ním poprvé od té doby vidět. Jasně, ať jede někam s kamarádama, ale ještě i v tomhle věku si myslím, že lze při troše dobré vůle strávit docela příjemný, byť krátký čas i spolu. (nemám děti v tom věku, jen vyvozuju z lidí kolem sebe a z vlastní źkušenosti coby puberťáka)
Když si vzpomenu, jak nejmenované dítě z naší rodiny zůstalo doma s kamarádama, zatímco jeho máma jela sama do daleké ciziny na poznávací zájezd, a co z toho pak bylo za skřípění zubů - pubertální dítě se cítilo odstrčeno a nemilováno; jeho matka měla za to, že je dobře, když se mu nevnucuje a nechá ho dělat si co chce...
Ponaučení, který jsem si z toho vzala, bylo "všeho s mírou" a taky "i když jim bude 15, budou to v koutku duše ještě malý děti"