| Romana a Ondřej | •
 |
(28.6.2006 12:27:58)
Také patřím k lidem, kteří mají pocit, že úroveň znalostí mezi lidmi rapidně klesá. Kolik lidí by potřebovalo denně dřít shodu podmětu s přísudkem? Nepočítaně. Mě občas chodí maily a sms, že bych plakala. Lidi nečtou, nevzdělávají se, nemají základní povědomosti. Myslím, že když se člověk na střední škole naučí třídy a řády savců, že mu to neuškodí, i kdyby se jednou živil jako filolog. Jsou prostě základy vzdělanosti, které bychom měly mít, protože se nám jednou ty informace pěkně pospojují.
|
| JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) | 
|
(28.6.2006 12:39:48)
Romano, třídy a řády na střední nikomu nevymlouvam, ale ono se to učí už v pátý nebo v šestý třídě (teď nevim přesně - ono se to přesouvalo).
|
| JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) |
|
(28.6.2006 12:49:39)
Ještě jsem zapomněla - ti lidi, kteří Ti píšou chyby ve shodě podmětu s přísudkem, pokud jsou starší 25ti let, zřejmě vystudovali relativně drilové školství. Tak jaktože ty chyby dělají? A víš jistě, že jich dělají víc děti z moderních škol?
|
| caira (Vojta1/03,Mates11/04) | 
|
(28.6.2006 13:32:28)
Ja jsem z tzv. drilove skoly a shoda podmetu s pridudkem mi delala problemy odjakziva (asi na to proste nemam bunky)
pokud budu srovnavat vzelani deti tehdy a nynni - dle moji matky (ucitelka na 1 stupni ZS) blbcu pribyva :-)
ma to denne pred ocima a ja ji to proste verim
|
|
| Bára | •
|
(29.6.2006 23:56:05)
Já jsem se na základní škole učila vždycky dobře, na prvním stupni samé jedničky, ale dodnes se mi nepodařilo vypěstovat si dovednosti nutné k tomu, abych si uměla poznatky v paměti propojovat, třídit je, zacházet s nimi. Výsledek? I na VŠ jsem se před zkouškami uchylovala k obyčejnému memorování, protože jedině tak jsem byla schopná informace v hlavě nějaký čas udržet. Místo abych nové poznatky jen zařadila do mapy vědomostí v mozku a uvědomila si souvislosti mezi nimi a informacemi naučenými dříve, přeříkávala jsem si literární díla či data do rytmu pořád dokola. Dokonce jsem k nim skládala melodie, aby mi jako písnička vlezly do hlavy, což se mi osvědčilo jako nejlepší způsob. Je pravda, že si na ty "píničky" občas dodnes vzpomenu, některé byly totiž docela vtipné - když člověk zpívá výčet informací, vznikne z toho občas zajímavý text. Ale ty texty mi k ničemu nejsou, kromě pobavení kamarádů ze studia. Kdybych se na základní škole naučila o tři čtvrtě méně poznatků, ale zato ve spojení s ostatními předměty, s možností více zkoumat, hledat informace, přímo si na věci sáhnout, měla bych při dalším studiu o dost ulehčenou práci a všechno by mě určitě taky víc zajímalo.
Jeno, chtěla bych se zeptat, o jaké škole mluvíš. Možná už jsi to někde psala, ale zatím jsem to neobjevila - bohužel nemám čas pročítat celou diskuzi, přestože je moc zajímavá. Na výběr školy máme ještě pár let čas, ale měla bych to všechno hodně dopředu nastudovat, abych stihla nadchnout taky manžela.
Jinak musím říct, že obdivuju Tvé intenzivní zapojení se do diskuze a reagování na tolik příspěvků s takovým nasazením - máš dobré argumenty a naprosto s Tebou souhlasím.
|
| JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) |
|
(30.6.2006 0:42:02)
Báro, nejradši píšu o Začít spolu, Montessori a školách s integrovanou tematickou výukou :-)
Pošlu Ti na mail odkaz na nějaký články - nechci to dávat sem, protože tam je moje jméno i příjmení a webovky, který jsem udělala pro rodiče jsem už neaktualizovala tak dlouho, že bych se sem teď styděla dát odkaz (v sobotu nám odjíždí děti k babičce, tak se to pokusim zaktualizovat v neděli a pak to sem doplnim :-))
|
|
|
|
|
| Saša, 2/98 | •
|
(28.6.2006 12:50:57)
Já tedy nevím, ale já vždycky patřila ve škole k těm co měli dobré známky (záměrně se vyhýbám slovu chytřejším). CO bylo potřeba, to jsem se naučila. Můj manžel patřil k horšímu průměru, ale co se všeobecných vědomostí týká, je na tom nyní mnohem lépe než já. Já mám dobrou krátkodobou pamět, ale když něco nějakou dobu nepoužívám, vše se mi vypaří z hlavy.
Moje děti chodí do první třídy a byla bych mnohem raději, kdyby se je místo drilu snažila učitelka na získání vědomostí nalákat jinak. Nenáviděla jsem ve škole "naučte se od od strany x do strany y. Dobrá učitelka je schopna naučit děti aniž by sami chtěly.
|
|
| JaninaH |
|
(28.6.2006 13:05:15)
Důležitost vzdělanosti přece nikdo nezpochybňuje, tady jde o to, jak ji nabýt.
Souhlasím s Jenou ve všem, zejména ale v tom, že článek zjedušuje a šmahem napadá "alternativní" způsoby výuky. Vlastně říká, že alternativní=neefektivní. Ale to je hloupost. Něco se naučit nazpaměť a zautomatizovat nemusí člověk jen drilem, to jest, jak říká autor článku Bez ohledu na to, zda chtějí. Bez podmínky, že je to musí bavit.. Mnohem lepší je (a pro učitele mnohem těžší) dokázat, aby se to dítě naučit chtělo a aby ho to bavilo.
Někdo tu zmínil jako příklad nutného drilu výuku jazyků u starších lidí. Jsem starší člověk a učím se jazyky. Ale ke šprtání slovíček nebo nepravidelných sloves by mě nikdo nedonutil. Tak jsem se jazyky učila zamlada ve škole, bez výsledku. Na kursech se učíme tak, že hrajeme hry, povídáme si, píšeme si dopisy, sledujeme filmy... Jasně, že se učíme gramatická pravidla. Ale vždycky tak nějak zábavně, mimoděk, ale rozhodně ne neefektivně. Nikdy to není dril, který znám ze školy, přesto si pravidla lehce zapamatuji. To jsou právě ty alternativní metody.
J.
|
| Veronika | •
|
(28.6.2006 14:32:26)
... a nenapadlo tě někdy, že nebýt drilu v dětství, teď by to učení tak snadno nešlo?
Podle mě je totiž dril ve vškole stejně důležitý jako učení říkanek pro dvouleté děti. Cvičí se paměť a později se to bude hodit. Když zná dvouleté mrně třeba 50 básniček, učí se mu pak snadněji i ta násobilka. Pak zvládne fůru zvytečných letopočtů a nakonec nemá problém se složitými chemickými vzorci. V tu dobu už nezná ani říkanky, ani letopočty, jen to, co potřebuje. Ale kdo nezná v dětství jedinou básničku, pak necvičí mozek ničím co nepotřebuje, těžko si později zapamatuje třeba i testy z autoškoly.
Dril neodsuzuju, ale uznávám, že je potřeba rozvijet nejem paměť, ale i logiku. A o té jsem se nedočetla. Ta se u nás nejak nebere.
Hledání informací v době internetu je něco, co se každý naučí zapár chvil u počítače. A hledání v atlasech rostlin už vyžaduje zase logiku. A taky dril, přece nebudete ke každé rostlince hledat, jak se jmenuje která část jejího těla.
|
| VeraK |
|
(28.6.2006 16:45:29)
Milado, myslím, že Veronika má svým způsobem pravdu. Jestliže se paměť cvičí, bude lépe sloužit. Když se dítě naučí se učit a pamatovat si, když si osvojí určité postupy v učení, určitě to později zúročí. Bude to podobné, jako když sportuješ. Posiluješ, trénuješ, běháš, takže po čase nebudeš mít problém podat dobrý sportovní výkon. Když s někým nesouhlasíš, není třeba používat ironii, myslím, že je lepší použít argumenty.
|
| Slune | •
|
(29.6.2006 9:45:23)
Promiň Milado,
ale v tomto případě už mám pocit, že to schválně přeháníš. Veronika (a už vůbec ne Lada) netvrdily, že se dělají studie na dvouletých dětech, které mají umět 50 básniček. Mně nečinilo potíž pochopit tento Veroničin příspěvek jako nadsázku a ano, je to blbý příklad, takhle doslova to nefunguje.
Ale dalo by se to říct jinak: pokud s dítětem rodiče pracují, učí ho básničky, říkanky, malují si s ním a dávají mu radost z vědění a poznávání (to všechno spolu souvisí), tak je pak na tom lépe, ale než kdo: než třeba dítě z kojeňáku, kterému to nikdy žádná teta neumožnila... než dítě z problémové rodiny, jehož rodiče peníze určené na pastelky a leporelo prochlastají. Tohle ani tak není o drilu a o učení se zpaměti, na kteréžto jsi tak alergická. U dětí je to něco jiného, svého předškoláka samožřejmě nikdo z básniček nezkouší...
Ale s Ladou souhlasím. Přečti si nějakou knížku o struktuře paměti a o teorii učení, bývá to i v takových těch brožurách "jak se snadno naučit ke zkoušce", "jak posílit paměť" atd. Já jsem tedy pochopila, že Lada myslela toto úměrné učení, ne přeříkávání kapitol dějepisu zpaměti.
Umíš zpaměti nějakou písničku? To Tě taky tak strašně irituje a cítíš křivdu?
|
|
|
| Kja | 
|
(29.6.2006 10:31:08)
Milado,
jen poznámka pod čarou: když mi byly dva roky, mám krásnou magnetofonovou nahrávku, jak podle obrázků odříkávám celou Ladovu abecedu, což je básniček 26, a mezitím si povídám s tátou. Sice jsem neměla dokonalou výslovnost, ještě teď slyším "pečtýnek" místo prstýnek, ale básničky jsem uměla ;-)
|
| Zuzana + kluk04 + holka06 | 
|
(29.6.2006 12:06:01)
Moje dvouleté dítě mluví celkem pěkně, s menšími chybami i časuje a skloňuje, ale básničku ani říkanku bych do něj zcela jistě nenahustila ani, kdybych se rozkrájela. A proč bych to měla dělat, když ho to nezajímá?
Doporučuji knihu autorky Nessia Laniado "Jak odmalička rozvíjet inteligenci dětí". O tom, že mají děti (0 – 9 let) šprtat nazpaměť nějaké říkanky, tam není ANI ZMÍNKA. Slavný profesor Feuerstein, který například dovedl k maturitě děti s Downovým syndromem "považuje za nezbytné, aby se děti naučily pružnosti myšlení... schopnost soustředit pozornost, osvojit jazyk (úplně jinými metodami než nějakým šprtáním), logické a abstraktní myšlení, tvůrčí síla, schopnost uvědomovat si vzpomínky, objevovat nové věci...".
Je vidět, že vyznavačky tupého drilování stejně jako autor tohoto článku vůbec netuší, že existuje nějaká moderní literatura na toto téma.
|
| Martina | •
|
(29.6.2006 22:28:20)
Drilování je třeba, je dobré. Nejsou to kecy. S myšlením je to jako třeba s pletením, jestli to ještě někdo dělá. Mohu vědět, jak se dělá jedno oko a druhé, různé druhy, mohu je umět pracně pomalu v potu tváře uplést, ale utvořit takto svetr bude téměř nemožné nebo velmi časově i psychicky náročné. Když očka nadriluju, svetr bude pak jedna dvě a pěkný a přesně podle mých představ. K myšlení musím mít nějaké stavební prvky, elementární postupy, sepnutí, která nemusím vždy znovu a znovu pracně nacházet. S těmito automatizmy pak snáze, případně vůbec, mohu pochopit složité problémy, široké souvislosti, mnohovrstevnost věcí. Mohu tvořivě myslet. Pochopit myšlenkové konstrukce jiných. Budu-li si muset vybavit nebo dokonce najít vzorec, kdykoli ho potřebuju, místo abych problém automaticky podle něj vyřešila, aniž bych musela pátrat v mysli či jinde, bude moje schopnost řešit problémy omezena. Zautomatizovat základní postupy a nadrilovat základní znalosti je velmi užitečná základna pro další rozvoj. Nestačí vzoreček pochopit, je třeba nacvičit jeho použití natolik, abych jej používala podvědomě, pak teprve má jeho znalost maximální využití.
Přemýšlíte nad tím, jak zamykáte? Jaké i/y se kde píše? Co je rychlejší, snazší, pohodlnější - vybavovat si postup, pravidlo, přistupovat k těmto úkonem tvůrčím způsobem, nebo automaticky zamknout nebo napsat i/y? Kolik činností, práce, má tento charakter?
Ano - spolupráce, schopnost sebeorganizace, tvůrčí přístupy, projektové učení, vnitřní motivace - to všechno má svou hodnotu a opodstatnění, ale dril také.
|
| Zuzana + kluk04 + holka06 |
|
(30.6.2006 12:16:35)
Martino,
z tvých slov na mě sice promluvila Paní učitelka, ale hlubší smysl v nich postrádám.
Drilování – memorování informací o datech, jménech, názvech – jednoduše šprtání encyklopedických informací není totéž, co zvládnutí praktických aktivit, jako je pletení svetru. Toto přirovnání je pro mě trochu zcestné. Pokud se chceme naučit plést svetr, jistě bude nejlepší, když se to naučíme podle nějakých pravidel, když si to vyzkoušíme a až potom začneme experimentovat.
Ale když už jsme u toho pletení, tak ten příklad použiji.
Škola A: Někdo rozhodne, že pletení je součástí naší „kulturní tradice“ a „vzdělanosti“ a že všechny děti ve věku 12 let se musí naučit něco o pletení. Připraví se za tím účelem výukový dokument, v němž budou názvy a charakteristiky všem možných uzlů a vzorů a všechny děti budou mít za úkol se to naučit formou drilu. A tak se například zkouší chlapec, který se zajímá jinak hlavně o počítače a o bojová umění (je to přece povinné učivo, že) a tento chlapec stojí před tabulí a přeříkává všechny možné názvy uzlů a vzorů, která se drilováním naučil (nebo nenaučil). Přehlídka ztraceného času pro všechny zúčastněné.
Škola B: Ve třídě jsou různí žáci. Je zde i jedna holčička, jejíž rodiče mají pletařskou firmu a holčička projevuje velký zájem o ruční práce. Dostane za úkol VYMYSLET PROJEKT na toto téma. Zadání je takové, že má na konci roku dodat pět svetrů někam, kde budou tyto svetry potřebné. Holčička si VYHLEDÁ, JAK se plete hladce a obrace a zkusí si pletení. Některé kamarádky PROJEVÍ o tento projekt ZÁJEM. Holčička je NAUČÍ techniku pletení. ZAJISTÍ materiál, ROZDĚLÍ práci. Také musí VYMYSLET, komu by se těch pět svetrů vlastně hodilo. Někomu, komu je zima. Komu je zima? Bezdomovcům, chudým dětem v chladnějších oblastech. KTERÉ země světa mají zimu? VYHLEDÁ, kam by se svetry mohly poslat....... a tak dále.
Schválně jsem psala nosná slovesa velkými písmeny a samotnou mě překvapilo, kolik úžasných zkušeností nasbírají tyto děti do svého budoucího života. A DRILOVAT nemusely nic nic nic.
A tak jednoduše doufám, že můj syn jednou bude moci chodit do školy B a nikdo ho nebude otravovat šprtáním něčeho, co pro něj
a) nemá smysl
b) zítra to zapomene
|
| Martina | •
|
(30.6.2006 12:51:09)
moc nestíhám, ale zkusím alespoň krátce:
moje dvě děti chodí (teĎ již jen synek, dcera končí primu 8miletého gymnázia) do školy B. Jsem tomu ráda. Pracují projektově, ve skupinách, jdou po smyslu věci, využijí své vlastní zájmy, zaměření, schopnosti. Ze školy nejsou neurotizovány, pohoda. Ovšem můj synek, kterého nebaví psaní, dodnes na konci čtvrté třídy prostě nepíše psacím, používá originální formu tiskacích liter, gramatika je mu šumák, v matematice používá vlastní postupy, což nevadí dokud jimi dospívá k výsledkům obecně uznávaným za správné, což se vždy neděje. první stupeň budiž, ovšem později již obecné základy nedožene, v dalším studiu již bude mít trvale potíže (pokud vůbec uděla přijímačky na jakoukoli střední školu je vyžadující). Synek je aktivní, tvořivý a leccos umí, ale leccos, co bude již brzy potřebovat, neumí.
pletení byl příměr k používání hlavy, ne jako příklad konkrétní činnosti. Musím mít některé operace rutinně zvládnuté, abych mohla jít dál, i když mě původně nebavily. Je nesmysl memorovat něco, čehož podstatu nechápu či mě dokonale nezajímá, umět používat nějaká pravidla automaticky se hodí.
Samozřejmě zůstává otázka co jsou základy, jak mnoho se musí drilovat, atd... Též návyk věnovat se důkladně a zodpovědně i věcem, které mě nebaví, je dobré získat zavčasu. učitelka nejsem, a znovu opakuji, že dětem jsem záměrně vybrala alternativní školu a nelituju toho, jen vidím i zápory.
|
| JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) |
|
(30.6.2006 13:30:04)
Martino, troufám si říct, že taky dokážu vidět zápory, ale konkrétně k těm, který jsi uvedla bych něco chtěla dodat:
nepíše psacím - ve spoustě zemí se psacím písmem vůbec neučí, takže já osobně bych se ptala - jak mého syna v životě omezí, když bude psát tiskacím (jde mi o to, jestli to bude chybět jemu, nebo to chybí jen dospělým lidem, kteří byli zvyklí, že psací písmo se prostě všichni učí)
gramatika je mu šumák - neznam Tvého syna, tak nejsem schopná posoudit, kde je chyba - zda je na tom s gramatikou prostě jako na tom jsou i některé děti na běžných školách, nebo ji opravdu neovládá tak jak by měl, ačkoli hlavu na to má, ale každopádně gramatika je samozřejmou součástí "osnov" všech škol a je to jedna z věcí, jejichž užitečnost snad nikdy žádnej typ alterškoly nezpochybňoval
v matematice používá vlastní postupy, což nevadí dokud jimi dospívá k výsledkům obecně uznávaným za správné, což se vždy neděje - kdyby používal jen postupy očekávané, docházel by vždy k výsledkům správným?
|
| ZuziP | 
|
(30.6.2006 15:41:56)
Ja mam pocit, ze sa na nasich skolach driluje az prilis. Preto maju deti, ktore su tvorive a memorovanie neznasaju, casto problem. Nemyslim si ale, ze je to problem tychto deti, ale problem nasho skolstva.
Staci ak si spomeniem na veci, ktore si zo skoly pamatam ja. Zo zasady je to ucivo, ktore som pochopila. Dril nestacil. Veci, ktore som mala len sucho namemorovane, mi z hlavy vyfucali.
Ja osobne by som detom zuzila kvantum uciva a nesla tak do hlbky, veci robila hravo, prirodopis v lese alebo zahrade, matematiku hrou... memorovanie by som takmer uplne zrusila. Dril ale nie je len memorovanie, pri jazykoch by som trvala napriklad na komunikacnych driloch - nieco si vysvetlime, pochopime a potom zvysok hodiny donemoty konverzujeme vo dvojiciach. Takyto dril ano. Ale dril v podobe sprtania sa nasobilky? Ee... to sa mi nezda.
Mam vystudovany odbor ucitelstva matematiky. Toto a vlastny dobry vztah k matematike mi dava presvedcenie, ze dril je pre matematiku uplne nepotrebny. Bazirovanie na memorovani v matematike je podla mna to, co z velkej miery ovplyvnuje zly vztah k matematike, ktory vela ludi ma. Matematiku treba pochopit, aj nasobilku treba pochopit. Deckam treba nechat prsty na pocitanie, modely na nasobilku a ak to vsetko dobre pochopia, ono sa im to do pamate vryje samo a ovela lepsie ako tym "nadrilovanym".
Moj syn chodi do skoly pre nadane deti. To, co tam robia, by mali robit na vsetkych skolach.
Pisane pismo sa naucili, ale nenutia deti ho pouzivat. Naco, preboha? Je kopec krajin, kde sa neuci... neterka chodila do prvych tried v Mexiku, tam ziadne pisane pismo nemali.
Matematiku sa na nasej skoly uci prave tak ako pisem... postupy pre vypocet rovnic? Zabudnite, deti su vedene k tomu, aby si ten "spravny" postup nasli sami. Po nejakom case ho maju nadrilovany ovela lepsie ako ten, co to len sprta. Preto, ze ten postup chapu.
V tejto skole je obmedzene memorovanie, vela predmetov sa robi formou referatov, deti robia rocnikove prace s lubovolnou temou a spracovanim.
Maju ledva ledva nejaku ulohu. A napriek tomu nas syn v skole napreduje, veci si pamata - lebo ho zaujimaju...
|
| Martina | •
|
(30.6.2006 15:59:00)
Áno, najprv pochopiť, nájsť svojmi silami, ale potom nadrilovať. Nie? prečo v jazyku mať určité vety nadrilované, a v matematike určité postupy nie?
|
| ZuziP |
|
(30.6.2006 16:05:09)
Jazyky nemaju tak jasne logicke pravidla, ktore by sa dali jednoducho pochopit. Slovicka su proste slovicka, tie treba do hlavy dostat drilom.
Matematika ma jasnu logiku. Kto ju chape, nepotrebuje dril. Ani na nasobilku. Ta sa zapamata sama, ak dieta pochopi princip nasobenia.
Medzi matematikou a jazykmi je velky rozdiel.
Navyse, dril v jazykoch nevidim v sprtani slovicok. Ale skor v drilovani konverzacie... aby sa to proste zapamatalo samo. Rovnako to vidim aj s prirodnymi vedami. Ak decko vezmem von, ukazem mu dub, pozrie sa ako vyzera zalud a aky ma dub listy, aku ma koru, mrkneme do obchodu s nabytkom, kolko nabytku je z dubu, som presvedcena, ze si toho o dube zapamata viac ako sprtanim nad knizkou prirodopisu.
|
|
|
|
| Martina | •
|
(30.6.2006 15:54:37)
Nejde o to, že píše tiskacím, ať si píše jak chce – na tradicích nelpím, ale píše originální formou tiskacího (jen lehce postoupil od původní dovednosti se kterou do školy vstupoval), pročež to pak kolikrát sám po sobě nepřečte, natož někdo jiný. Asi se shodneme, že písmo je prostředkem dorozumívání, takže bude-li si psát nadále po svém, nebude jeho písmo sloužit, čemu má. To, že tak píše, je přímým důsledkem jinak jistě chvályhodného svobodomyslného přístupu jeho školy a učitelky: má svoje myšlenky a vyjadřuje je? Výborně, nebudeme se zatěžovat formou přeci… navíc je třeba naučit nějak psát i děti, které to ještě ze školky neumí, tento chlapec ať zatím lepí výstřižky k projektu iks… Chlapec je bystrý, vždy všechno ví, umí a chápe, jistě v tom duchu je i obsah jeho písemnosti, byť není k přečtení. Drilem psaní se nikdo netrápí, proč taky, vždyť v dospělosti bude psát jen na klávesnici (ovládá již nyní patrně rychleji, než rukou), ovšem má to háček toho studia mezi tím, kdy je přeci jen standardní písemný projev vyžadován a očekáván jako samozřejmost.
Gramatiku ovládá tuším tak na 3 - 4 ve známkovací škole, což ve čtvrté třídě je dosti slabé, ovšem díky slovnímu hodnocení a nečitelnosti žije v představě, že je výborný, jako vždy ve všem. Jsem ráda, že synek je sebevědomý, ale bojím se, že narazí, a bude mít potíže na druhém stupni a SŠ… mým upozorněním nevěnuje pozornost, neb jak jistě víš, Jeno, pro takto malé dítě je učitel autoritou stran školních věcí větší, než rodiče.
Matematika – pokud by byl seznámen s obvyklými postupy a naučen, že má používat osvědčené, měl by patrně i správné výsledky, neb je toho mocen. Není ovšem mocen vymyslet správně složitější vzorec, neb geniální přeci jen není. Taky plave v jednotkách, což opět nestačí jen pochopit, ale cvičením si zapamatovat a zautomatizovat. Rozhodně si myslím, že je horší použít špatný postup, než se rozejít s výsledkem početní chybou (kterou bez drilu mmch je též snadné udělat). Je chválen (v alt.škole) za odvahu, s jakou se pouští do vlastních řešení, ale již zde někdo poukazoval na skutečnost, že v reálném životě nestačí mít snahu, odvahu a být originální, navrhnout řešení, ale je nutné, aby věc byla dokončena a funkční. Umělecké dílo potěšlivé či provokující, stavba stojící, stroj pracující, jídlo stravitelné.
Znovu opakuji, že za alternativní postupy jsem vděčná, svým dětem je přeju a přinášejí mnoho dobrého, ale má to i své mouchy. Úplné odmítání drilu a pamětního učení (ostatně paměť je také třeba trénovat, byť naučené se z 80% nepoužíváno zase zapomene – Jeno, tvé vzdělání jistě mi dá za pravdu?) ve výsledku děti poškozuje a znevýhodňuje v dalším studiu. Nemyslím jen přijímačky.
|
| JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) |
|
(30.6.2006 16:19:13)
Martino, myslim, že rozumim a souhlasim, jen mě překvapuje, že je ta volnost někde až tak velká. Myslíš, že to tak je u konkrétní učitelky, nebo se o totéž snaží celá škola? A jak na tom byla s početními postupy a psaním dcera? (Pokud jsem to dobře pochopila, chodila tamtéž a teď je na gymplu.)
Myslíš, že bys mi mohla napsat na mail pod nickem do jaký školy syn chodí? (Pokud nechceš psát konkrétně, tak alespoň typ. Zajímalo by mě to...)
|
| Martina | •
|
(30.6.2006 17:27:59)
Jeno,
dcera je od přírody "studijní typ", a jeden rok měla shodou okolností spíše "tradiční" učitelku, takže si vzala z volnosti jen to dobré - vlastně potřebovala právě svůj sklon spoléhat na všeplatnost a všeobecnou dodržovanost pravidel a oceňovanost vědomostí poněkud rozvolnit a naučit se hledat podstatu, smysl, souvislosti, vysledovat hodnotu spolupráce a hodnotu "hloupých líných kluků" - však oni také mají co do projektu dát, a i s takovými lidmi bude v životě spolupracovat...
Synek co ho nebaví a nemusí dělat tak nedělá, takže... paní učitelka má dost starostí s ostatními žáky a synka bere jako "za vodou", jiná, která by jím byla méně okouzlena by ho možná uměla vést i v rámci charakteru školy dobře. Nechci se "naší" píuč dotknout, myslí to dobře, proto školu napíšu opravdu na mejl.
|
|
|
|
|
|
| Veronika | •
|
(30.6.2006 13:26:17)
Mně to připadá naprosto normální, že si někdo snadněji zapamatuje cokoliv a jiný zase snadněji a pěkněji něco udělá.
Syn nemá problém si cokoliv zapamatovat, zná toho mnohem víc než ostatní pětiletí spolužáci, ale narozdíl od nich je poslední u oběda (hlavně proto, že všechno porovnává a počítá), nezaváže ani uzel a kdyby se měl sám oblíkat, nemohl by ven. Nestihl by to a navíc by vypadal divně. Včera si oblíkal slipy a nátělníček. Nátělník měl předkem do zadu a ještě naruby (nachystaný byl dobře) a do slipů vlezl nohavicí a divil se, že se asi srazily, posledně ho netlačily...
Každý je jiný. Proč by se měl kdokoliv s kýmkoliv průměrovat jen proto, že každý neumí všechno?
Tak jako jsem já dostávala trojky z tělocviku a jedničky z "učících" předmětů, tak zase někdo jiný dostává známky opačně. Ale to není přece chyba školy nebo dětí, to je jen rozdílnost, nejsme přece stádo naklonovaných kusů.
A stejně jako já budu ráda, když syna nechají v klidu naobědvat a pomůžou mu s oblíkáním, jsou jiní rádi, když se jejich děti nedřou zpaměti názvy plodů ale radši si je do sešitu hezky namalují. Vždycky se přece známkovala i úprava sešitu a někdo na tom vylepšoval známku.
|
|
|
|
| & |
|
(30.6.2006 15:31:49)
Zoozo,
Ta knizka mne zaujala. Nevis jestli kde se da sehnat nebo jake nakladatelstvi ji vydalo?
|
| Zuzana + kluk04 + holka06 |
|
(30.6.2006 20:07:55)
Tuhle knížku jsem koupila někdy v zimě celkem náhodně v nějakém větším pražském knihkupectví, ale když ji nekoupíš v kamenném obchodě, jsem si skoro jistá, že ji seženeš na internetu. Vyšla v překladu v nakladatelství Portál v roce 2004, cena něco kolem 150,- Kč. Nelituju.
|
| Zuzana + kluk04 + holka06 |
|
(30.6.2006 20:09:43)
Jo, ještě jednou název a jméno autorky v 1. pádě:
Nessia Laniado
"Jak odmalička rozvíjet inteligenci dětí"
|
| & |
|
(2.7.2006 11:33:13)
Zoozo,
Dik :o}}}
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
No, holka půjde do školy už za rok, takže asi nejvyšší čas, abych se začala v nabídkách základních škol orientovat, co? Hmmmm...
+
+
V její náručí
Řípská pouťLitoměřice 
Mezinárodní den tancePraha 1 
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověkuOlomouc 
Mamuti na TočníkuBeroun 
Westernová hernaPlzeň-město 
Řípská pouť
Mezinárodní den tance
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověku
Mamuti na Točníku
Westernová herna
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)