| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Názory k článku Jak matky vnímají své děti

 Celkem 39 názorů.
 Markéta, syn 4 r. 
  • 

Právě teď 

(22.6.2006 11:51:18)
vidím svoje dítě velmi negativně. Celý minulý týden byl nemocný (zánět středního ucha, zánět spojivek), absolvovali jsme dva výjezdy na pohotovost (z toho jeden do dvou nemocnic). Takže jsem přes den léčila a v noci pracovala. O víkendu jsem si trochu odfrkla (přijel manžel). V pondělí vše OK, v úterý odpoledne jsme se jeli koupat, cestou zpátky prcek začal bulet, že ho bolí pindík, do rána se k pindíku přidaly ještě oči. Takže zase stejný scénář - ve dne pečuji o dítě, v noci pracuji. Teď jsem tři noci vlastně nespala. Malý je neskutečně otrávený, že musí být doma, a zlobí jako o život. Což ve mě, v kombinaci s polomrtvolným stavem (a to vedro taky nedodá) vyvolává ty nejčernější myšlenky ohledně jeho povahy, inteligence atd.Vědci mají jednoznačně pravdu.
 Martanek 1 
  • 

Re: Právě teď 

(22.6.2006 12:16:28)
nezoufej, já mám 2 dětičky pořád nemocné, syn má 6 měsíců, z toho měl 2 x zánět středního ucha, má stále zvýšené teploty, neví se zatím z čeho, kojím několikrát za noc, přes den nevím co dříve, ale zatím žiju. To je důležité ne? Bude lépe, uvidíš! Mysli pozitivněji ikdyž si myslíš, že hůř už být nemůže a třeba se to zlepší. A co nějaká hodná babička, která syna na chvíli pohlídá?
 Markéta, syn 4 r. 
  • 

Re: Re: Právě teď 

(22.6.2006 12:48:35)
My jsme s chorobami taky už docela vytrénovaní - od té doby co prcek nastoupil do jeslí, střídá se nám jedna s druhou, teď se mu projevily nejrůznější alergie, no jedna báseň. A já zas tak zoufalá nejsem, jen mi ten článek specielně dnes kápl do noty. Babičky hlídají velice omezeně (jedna v práci, druhá nemocná), ostatní hlídací tety (většinou na vyzvednutí ze školky) mají malé děti, takže tam tenhle zdroj infekcí šupnou nemůžu. No uvidíme. Dobrá předprázdninová zpráva ze školky je, že propukly neštovice.
 Juri 


Re: Právě teď 

(22.6.2006 17:06:27)

 Juri 


Vědci? 

(22.6.2006 17:16:26)
Já tedy nevím, ale to, že člověk spíš přisuzuje chování druhých lidí (tedy i svých dětí) vnitřním příčinám (dítě zlobí, protože je zlobivé/ úřednice je neochotná, protože prostě je taková/ atd), zatímco své chování vysvětluje vnějšími příčinami ( jsem hnusná, protože mě bolí zub) se jmenuje základní atribuční chyba a každý student psychologie to má denodenně na talíři. (vyjímkou atribuční chyby je posuzování vlastního úspěchu). Jako matka mám sice pocit, že při posuzování chování malých dětí asi příliš tendenci atribuční chyby nepodléhám, ale prezentovat výsledky studie bez zmínky o tomto skutečně základním fenoménu sociální psychologie se mi moc vědecké nezdá.
 hejla 
  • 

Re: Právě teď 

(23.6.2006 14:13:56)
Nevím, ale asi bych s dítětem po týdnu léčení zánětu středního ucha nejela v ůterý plavat...
 Markéta, syn 4 r. 
  • 

Re: Re: Právě teď 

(23.6.2006 16:52:47)
Já samozřejmě bez konzultace se specialisou na ORL taky ne.
 Radana 
  • 

Re: Právě teď 

(23.6.2006 15:19:26)
Proč sis pořídila dítě, když na to nemáš? On za to přece nemůže, když ho něco bolí. Na tom koupání taky mohl nastydnout, a to potom bolí močová trubice i pindík, a to si musíš ohlídat ty sama, aby ti dítě nenastydlo. Já jsem ze čtyř dětí, jsme dvakrát dvojčata s odstupem 1,5 roku a naše mamka to skvěle zvládala ve svých 22 letech. Tak si nestěžuj a svýmu dítěti se pořádně věnuj, to sis jinak mohla koupit hadrovou panenku, se kterou nebudeš mít žádnou práci.
 Jana 
  • 

Re: Re: Právě teď 

(23.6.2006 15:26:03)
Radano, příště, než začneš psát takhle agresivní příspěvek, dej si nohy do lavoru a na hlavu mokrý hadr, třeba tě to trochu zchladí, ono je přece jenom vedro......... :-))))

Každá matka, i ta tvoje, má občas pocit, že to její dítě je ten největší grázlík pod sluncem a všechno, co dělá, dělá jenom za účelem dostat matku do blázince. Jen se zkus maminky zeptat. Nemám pocit, že by Markéta cokoliv nezvládala, syn pořád žije, ne? (ironie). Jenom se s námi chtěla podělit o své momentální pocity a já jí chápu - mám dvě děti 18 měsíců od sebe, střevní chřipku, v bytě 28 stupňů Celsia atd. atd.
 Markéta, syn 4 r. 
  • 

Re: Re: Právě teď 

(23.6.2006 17:06:38)
Milá Radano, z čeho usuzujete, že se svému dítěti nevěnuju? Z mého příspěvku je jasně čitelné, že jsem o něj v době nemoci pečovala, práci jsem si ušetřila na noc. Přežila jsem, synek taky - takže co nezvládám? Zkonstatovala jsem, že syn zlobí - zlobil - nebudu o něm přece psát, že je anděl, když není.

Takže zakončím v duchu vašeho příspěvku - naštěstí ten zmetek v pondělí posype do školky a já budu moci pracovat ve dne.

P.S. Vy máte ohledně svého dítěte/dětí vždy jen láskyplné myšlenky?
 Radana 
  • 

Re:  

(3.7.2006 13:02:40)
Rozhodně nezpochybňuji inteligenci svého dítěte, a nestěžuju si na něj, když je nemocné, taky ho pár dní na to nepouštím na koupání - to dá rozum, v tomhle případě sis to zavinila sama. Připadá mi, že je ti tvé dítě jen na obtíž. Chvíli je nemocný a ty už se hroutíš a navíc nesneseš názory jiných lidí. Tohle je demokracie, a já si tady můžu vyjadřovat jakýkoli názor, třebaže ti to nebude - slečinko - zrovna pochuti.Mám dvě děti až po třicítce, ale takhle labilní jako ty fakt nejsem.
P.S. Horko Tě neomlouvá
 BUBU 
  • 

Re: Re: hloupá husa nejvíc kejhá 

(3.7.2006 14:03:14)
Vaše přízpěvky mi přijdou dost drsné. Myslím, že trocha pochopení a tolerance s druhým by vám neškodila.
 Markéta, syn 4 r. 
  • 

Re: Re:  

(17.7.2006 17:42:42)
S tou slečinkou jste mě dostala, jste opravdu veselá kopa.
 Dana 
  • 

RADANE a vsem co ji cetli 

(25.6.2006 16:22:05)
no, vetsi hnus jsem necetla, RADANO!!! ty asi deti nemas, jinak bys vedela, ze my matky udelame prave pro nase deti prvni a posledni, ale take mame pravo(a vubec v dnesni demokracii a prave na techto strankach) postezovat si a krome jineho nekdy najit take sebe samu...
 Radana 
  • 

Re: RADANE a vsem co ji cetli 

(3.7.2006 13:11:13)
To mi něco připomíná: "My matky budujeme socialismus a my matky (všechny bez rozdílu) plníme plán na 120 procent !"

Tak se mi zdá, že tady někdo nesnese kritiku! To jsem nevěděla, že tu máme všem jen přitakávat a se vším souhlasit, jako za "totáče". Za svým názorem si stojím, pokud to někdo nemůže unést, tak má asi vážný problém.
 taky někdy neschopná 
  • 

Re: Re: Právě teď 

(26.6.2006 9:01:05)
milá Radano co ti říká "nadsázka"?
 Damila 


Cože?? 

(22.6.2006 12:27:43)
Jejda, asi jsem hloupá, ale nepochopila jsem, co chtěl autor článkem říci. Tak za chování dětí může matka nebo dítě?
Ať je to jakkoliv, já jsem názoru, že každé dítě jiné a jeho vlastnosti jsou více než z poloviny dané už při narození; a výchovou a prostředím se můžou jen trochu usměrnit nebo doladit.
Matka přirozeně přistupuje ke každému dítěti trochu jinak, protože každé vnímá jinak. Dítě je jedinečné. Neplatí na všechny stejná pravidla.
Jediné, co je platné pro výchovu VŠECH dětí je, že potřebují
1.) MOŘE NESOBECKÉ LÁSKY, se kterou pak zároveň přichází tolerance,trpělivost, empatie

2.) HRANICE, které dodají pocit bezpečí, a schopnost pochopit příčiny a souvislosti dějů

Samozřejmě se budou celý život snažit překračovat HRANICE a pokoušet naši LÁSKU. Ale o tom je výchova.
Výchovou dětí vychováváme i sami sebe. Já jsem tolik vděčná, že mám své dvě děti, které mě někdy absolutně přivádějí k zuřivosti (dřív jsem o své schopnosti rozčílit se vůbec netušila!). Jsem vděčná za to, že jsem se naučila více chápat druhé, obětovat z lásky a ráda kus svého pohodlí, pro to, abych obstarala své děti. Že jsem poznala, co to je za štěstí, za nepopsatelné blaho, milovat někoho více než sebe. A i kdyby se to teď změnilo, kdyby se cokoliv stalo, tyto mé zážitky a zkušenosti už mi nikdo nevezme.
Ikdyž mateřství je náročné a zodpovědné, člověk tím nesmírně vyzraje (pokud to dělá pořádně) ale především je o tom nejkrásnějším citu, kterého je člověk schopen.
Přeji všem maminkám, aby co nejčastěji zažívaly tento nejkrásnější cit. A ikdyž je to někdy těžké (víme, jak děti umí potrápit), aby neustále v sobě cítily ten posvátný úkol-uvést nového človíčka do světa. Je to hodně důležité.
Přeji všem hezký prosluněný den. :-)
 Bobeška 


Re: Díky! 

(22.6.2006 13:15:06)
Díky za "prosluněný" příspěvek. Moje zlatíčko dnes taky pokouší moji trpělivost, tak to byl takový balzám na dušičku. Naprosto souhlasím!!! Všem přeji hodně trpělivosti a radosti.
 Verka 
  • 

Krásné 

(22.6.2006 13:31:04)
Díky, i já jsem z toho článku trochu "jelen" :-). A to co jsi napsala dál, je moc krásné.
 Juri 


Re: Cože?? 

(22.6.2006 17:26:21)
Naprosto s Tebou souhlasím, navíc silně pochybuju o vědeckosti tohoto výzkumu, nebo aspoň o interpretaci. Docela mě ten článek nadzdvihl, protože studuju psychologii a něco o tom vím. Kdyby to byl například článek, že vědci zkoumali např. attachement (citové přilnutí) dětí k matkám a z toho vyvozovali nějaké závěry (a ono to má s chováním dětí hodně společného)rozhodně by to mělo nějakou informační váhu. Ale toto?
 Aruba 


Kdo ten roční výzkum finansoval???  

(22.6.2006 19:57:44)
Tentokrát se článek na hlavní stranu nepovedl.

Zajímalo by mne kdo ten výzkum zaplatil a zda mu nebylo líto vyhozených peněz.

Kdo by to byl býval řekl, že matky problémovějších dětí budou mít tendenci ty děti vnímat poněkud negativně. Uff, to je překvapení.

Navíc, jak je vidět z příspěvků, není závěr článku srozumitelný.
:-(
 AliBa 


Je to přesně naopak  

(22.6.2006 20:00:54)
On je
 AliBa 


Re: Je to přesně naopak  

(22.6.2006 20:05:24)
ON JE PROSTĚ HYPERAKTIVNÍ
JE TO HOLT OSOBNOST
JEŠTĚ SE NESROVNALA S NAŠIM ROZVODEM
VE ŠKOLE POCHYTILA NAPROSTO PŘÍŠERNÉ CHOVÁNÍ
JE DYS...
MÁ PORUCHU....
VYPADÁ VYSPĚLE ALE ROZUMOVĚ JEŠTĚ NENÍ TAK STARÁ
MUSÍ BÝT AGRESIVNÍ ABY PŘEŽIL
VE ŠKOLE HO ŠIKANOVALI, TAK TO TEĎ VRACÍ VŠEM KOLEM

Takto matky omlouvají mnohdy naprosto příšerné chování svých děcek.

Tvrdím že to právě naopak než v článku. Ne že matky myslí negativně o zlobivých dětech ale naopak jejich frackovitost omlouvají a hledají diagnozy místo aby se podívaly pravdě do očí.
 Damila 


Re: Re: Je to přesně naopak  

(22.6.2006 20:42:07)
Souhlasím s tím, že maminky obecně mají tendenci chování svých dětí omlouvat. Na druhou stranu je spousta dětí, které skutečně trpí poruchou chování a jsou těžko zvladatelné přes veškerou dobrou vůli. Mám v okolí jeden tento případ. Dítě má 6 let, je hyperaktivní, ubližuje dětem neustálým pošťuchováním a saháním na obličej apod. Jeho máma je už nešťastná a hlavně šíleně unavená. S klukem to zkouší po dobrém i po zlém, marně. Fakt je mi jí líto. Nikde ho nechtějí, v MŠ, v kroužku...Kluk je obtížný pro okolí a jeho máma, ač celkem rozumná a inteligentní, je na pokraji sil. Nikam s ním nemůže jít. Dle psychologů jde o "běžnou LMD s hyperkin.syndromem".
No, nevím. Mé obě děti malí LMD a dyslexii, mladší syn i dysgrafii a hyperaktivní syndrom...ale musím říct, že aspoň neubližují ostatním dětem. Chválabohu.
Ta maminka, o které píšu rozhodně nezavinila svou výchovou synovu agresivitu. Je stejně tak obětí jeho poruchy, jako on sám. Nemají to lehké.
Proto opravdu neházejme všechny "zlobivé" děti do jednoho pytle, někdy je to problém daleko hlubší, než jen "nevychovaný spratek".
Tí však nechci popírat existenci některých skutečně nevychovaných děcek...
 JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) 


Re: Re: Re: Je to přesně naopak  

(22.6.2006 23:50:25)
Souhlas, chtěla jsem reagovat podobně.

Samozřejmě, že vždycky budou mámy omlouvat svoje děti. Myslim si, že právě proto, že mají docela dobrej přehled o tom, co dítě za celej den (tejden, měsíc, roky) zažilo a z velký části znají pozadí jeho chování. Některý matky děti omlouvají víc, některý míň, ale nevim, jestli se to dá hodnotit jentak zvenku...

Proč to sem vlastně píšu - pokud někoho hodně dobře neznáte, nedělejte závěry o jeho nevychovanosti. Možná že matka problematického dítěte odvedla ve skutečnosti mnohem víc práce, než matka hodného dítěte hned vedle.
Chi, a jestli máte pocit, že dítě špatně vychovává, můžete jí na pár hodin týdně nabídout hlídání a ověřit si kde byla chyba :-) (Znám někoho kdo to zkusil a teď už mu zbývá jen obdivovat matku, že to vlastně za daných podmínek zvládá skvěle.)

Jinak k článku - jestli jsem dobře pochopila závěr, šlo o to, že matky myšlenku o tom, že jde o problematické dítě přijaly za svou, ale tenhle pohled a přístup matek se neodrazil na chování dětí. Hm, to se mi zdá bejt trochu moc jednoduchej závěr - je přeci spousta cest jak na informaci např. o hyperaktivitě matka zareaguje - může ji odmítat, nebo naopak od té chvíle všechno omlouvat diagnózou, nebo zvolit přístup vhodný pro hyperaktivní děti, nebo cokoli mezi tim. Pokud by se rozdílnost přístupu na dětech neodrazila, znamenalo by to jako, že nemá smysl snažit se s problémem dítěte něco dělat?

Já teda naopak doufám, že náš syn se skrz naši péči a integraci co nejvíc přiblíží normálnímu životu.
 Pavlína 
  • 

Re: Re: Re: Je to přesně naopak  

(23.6.2006 11:14:24)
Díky, díky, díky!Jsem opravdu ráda že jsou i lidé soudní a chápaví.Mám stejného syna(ADHD) jemu 8 let.A má ty sklony být zlý a agresivní a někdy je to opravdu namáhavé sním vyjít.A když slyším šuškat ostatní maminky jak je nevychovaný ,rozcapený atd.tak se mi vhání slzy do očí.Protože já s čistým srdcem můžu říct, že se opravdu snažím ,ale s jeho poruchami je to prostě tak a ne jinak. A nebaví mě vysvětlovat všem jak to skutečně s naším Fildou je,protože když někdo nechce tak ho nepochopí ,ale to je jeho problém a chyba,protože Filip umí milovat a když si někoho zamiluje je to na celý život,ikdyž mu i někdy ublíží,bohužel za to svým způsobem nemůže, činy jsou rychlejší než mysl :o)A tak jsem zapškla a moc mezi děti nechodíme, jen mezi ty co to sním zkoulí a znají i jeho lepší stránky.
 Pavlína 
  • 

Re: Re: Re: Je to přesně naopak  

(23.6.2006 11:18:07)
Díky, díky, díky!Jsem opravdu ráda že jsou i lidé soudní a chápaví.Mám stejného syna(ADHD) jemu 8 let.A má ty sklony být zlý a agresivní a někdy je to opravdu namáhavé sním vyjít.A když slyším šuškat ostatní maminky jak je nevychovaný ,rozcapený atd.tak se mi vhání slzy do očí.Protože já s čistým srdcem můžu říct, že se opravdu snažím ,ale s jeho poruchami je to prostě tak a ne jinak. A nebaví mě vysvětlovat všem jak to skutečně s naším Fildou je,protože když někdo nechce tak ho nepochopí ,ale to je jeho problém a chyba,protože Filip umí milovat a když si někoho zamiluje je to na celý život,ikdyž mu i někdy ublíží,bohužel za to svým způsobem nemůže, činy jsou rychlejší než mysl :o)A tak jsem zapškla a moc mezi děti nechodíme, jen mezi ty co to sním zkoulí a znají i jeho lepší stránky.
 Pavlína 
  • 

Re: Re: Re: Re: Je to přesně naopak  

(23.6.2006 11:21:53)
Omlouvámj se je to tu tolikrát :o)))
 Mirka 
  • 

Re: Re: Re: Re: Je to přesně naopak  

(24.6.2006 21:50:11)
Moc děkuji za přispěvky a zdravim všechny maminky,ktere maji rady i ty hyperaktivni dětičky.Nikdy bych neodsuzovala jine ditě,že je nevychovane,protože nemužu znat přičiny jeho chovani.Mam 4 děti,tři jsou celkem v pohodě a nemam z jejich vychovou problemy,za to posledni je hodně chytre,a hyperaktivni a musim řici,že ho nezvladam,jsem hodně unavena,ale přes všechno mam ho rada,je to moje ditko a kdo je ma pochopit jak ne MAMA.
 IloSu 
  • 

Re: Re: Re: Je to přesně naopak  

(14.7.2006 11:29:22)
Dík, mluvíš mi z duše.Máma doma taky dítě s ADHD ( LMD). Málokdo má však tolik pochopení jako ty. A matky těchto dětí jsou myslím často považovány za hysterky, co je nezvládají.
Fakt je, že to, co ostatní nezasvěcení vidí, je důsledek chování dítěte a ne příčina.
 MirkaEyrová 


Re: Re: Je to přesně naopak  

(23.6.2006 18:44:36)
AliBa, SAMOZŘEJMĚ, ŽE MATKY MUSEJÍ OMLOUVAT SVÉ DĚTI, i když se chovají nemožně! Děti musíme milovat a podpořit je, jinak nikdy lepší nebudou! Jen jde o to, jestli ruku v ruce s onou omluvou dítěte půjde i snaha změnit chování dítěte; jestli ne, je to špatně. Ale špatně je i to říkat o dítěti, že je frackovité a taky nic nedělat pro změnu k lepšímu.
Já myslím, že ten článek možná chtěl říct, že se vědci snažili - marně - dokázat myšlenku, že pokud rodiče dítě nemají bezmezně rádi, přestože jsou s ním problémy a není jednoduché je vychovávat, nemá dítě šanci změnit se k lepšímu.
Aby se dítě změnilo k lepšímu, je - podle mého názoru - NEZBYTNĚ NUTNÉ věřit v to, že dítě je kdesi uvnitř dobré, jen dá práci to dobro z něj vykřesat. Podle všeho to není jednoduché, nefunguje ani princip trestů a výhrůžek, ani princip nekonečného vysvětlování, musí se najít ta správná rovnováha mezi láskou a přísností. Navíc pochopitelně některé děti jsou tvárnější a jiné méně, takže co stačí u jednoho dítěte, zdaleka nestačí k poslušnosti druhého.
 AliBa 


Je to přesně naopak  

(22.6.2006 20:00:54)
On je
 Líza 


Re: Re: Cože?? 

(23.6.2006 15:46:53)
Juri, tak čti odborné časopisy ze svého oboru. Když napíšeš do redakce psychologie dnes, možná ti pošlou odkaz na zdroje - jinak to je jen sloupek v posledním čísle, taková tisková zpráva... samozřejmě že nemůže obsahovat všechny citace...
 Libik 
  • 

Sociální pracovníci? 

(22.6.2006 21:53:53)
Já tedy nechápu, kde se vzali ti sociální pracovníci u tříletých dětí, které se takzvaně chovaly negativně. Tříleté dítě se může vztekat,být mrzuté a nevím co, ale chci věřit, že v tom případě nade mnou nebdí úřední oko sociálního pracovníka, aby postoupilo mé prý negativně se chovající TŘÍLETĚ dítě vědci ke zkoumání mého smýšlení. Trošinku Orwell, ne?
 Katka, 2 kluci 5 a 2 roky 
  • 

Podobne zkusenosti 

(22.6.2006 22:44:19)
Clanek i jeho zaver mi prisel pochopitelny, a ne sice prevratny, ale celkem zajimavy. Starsi syn spada do skupiny deti s problematickym chovanim, a myslenky, kde jsme udelali ve vychove chybu, se s nami tahly temer od jeho narozeni az dodnes. Az z prichodem druheho syna jsme si byli ochotni pripustit, ze problem neni jen v nas, ale ze pricinou problemu bude prvotne skutecne asi chovani starsiho syna, protoze s druhym synem dosud nikdy zadne problemy nebyly, ackoliv se k obema chovame stejne.
Pokud si na chvili dokazu od deti udelat dostatecny odstup, vidim, ze starsi syn je osobnost, ze je velmi nadany, a ze mi v mnoha smerech imponuje, ale v beznem dennim kolotoci, kdy hodinu za hodinou resim ruzne spory, odmlouvani, lumparny za zady, apod. se negativni myslenky rychle vyroji. Uvedomuji si to hlavne, kdyz se o detech bavim s jinymi lidmi. Zatimco o mladsim vsem rikam, jake je skvele bezproblemove dite, o starsim spise s bezradnosti nez se zlobou vypravim, jak si s nim v mnoha ohledech nevime rady.
Proto je pro mne clanek celkem zajimavym potvrzenim myslenky, ke ktere jsem sice jiz sama dosla, ale trvalo mi to docela dlouho.
 Katka,kluci 4 a 7 
  • 

Stejný model 

(23.6.2006 15:07:41)
Katka,musím se smát,protože naprosto stejný "model" je u nás doma.Starší je paličatá,svébytná osobnost
(nemá úctu k autoritám,všechno si udělá po svém,jí jen několik jídel,atd..).Žije už te´d v podstatě svůj samostatný život,nenechá si do něj příliš zasahovat.Mladší je úplně jiný,mazlí se,neustále se s někým vybavuje,neznám u něho záchvaty vzteku.Je podstatně poddajnější a ovlivnitelnější.Takže také "nadávám" na staršího.Ale když si pak člověk položí otázku,které z těch dvou děti v životě uspěje lépe,není odpověď vůbec jednoznačná.....
 Květa, kluci 2 a 4 
  • 

Re: Stejný model 

(27.6.2006 23:16:14)
no u nás je to podobné, ale naopak. Starší je sice citlivka (až hysterka), ale hodný mamánek, který se ode mě na ulici nikdy nehnul, mladší je nezadržitelný torpédo, který už od roku utíká, kde může, pere se, kouše.. :-/ Já jsem ten článek spíš pochopila tak, že když o mladším každému na potkání budu vykládat, jak je strašnej, zlobivej a jak z něj šílíme a taky o něm budu tak smýšlet, tak že ho to negativně "naprogramuje" a opravdu takový neustále bude. Napadlo mě to a zařekla jsem se, že se toho pokusím vyvarovat a spíš ho budu prezentovat jako "sice poněkud živý zlatíčko, který bohužel tak trochu.. ehm.. utíká a .. ehm kouše" :-) No uvidíme.. Prakticky to zatím řeším tak, že tam kde je útěk nebezpečný (např. u silnice) ho pevně držím za ruku, dětské koutky nenavstěvujem a na hřištích jsem neustále tak 1,5m za ním, abych ho stačila včas strhnout, než se na někoho vrhne. Pokud to nezvládnu, tak se matkám napadených dětí holt omlouvám a dětem taky :-/
pa
P.S. myslím, že kromě Radany všechny matky ten pocit, kdy už člověk fakt mele z posledního, známe. Na začátku loňského roku jsem v šest vstávala se starším, přes den kmitala kolem 2,5 ročního a 6 měsíčního dítěte, v osm je uspala, do desíti-jedenácti uklízela/žehlila apod. a pak se asi do tří učila na státnice, mezitím tak dvakrát kojila a v šest zase vstávala..
A mimochodem - záněty uší měli oba asi ve čtyřech měsících (starší obě píchlý, mladšímu to prasklo samo) a pindik zlobil dost, až do chirurg. zákroku.. Tzn. asi nemoce zlobivejch dětí :-))
 Kačka 
  • 

Re: Stejný model 

(28.6.2006 1:34:03)
Jo jo, tak podobně to má moje kolegyně z práce její starší dcera je velice výrazná osobnost, která si rozhodně do ničeho nenechá mluvit (taky dokáže bez mrknutí oka postavit do latě celou třídu) a mladší je mírná, hodná a bezproblémová
 Claudius 
  • 

Spatne je, kdyz se to tahne 

(3.7.2006 17:50:24)
Spatne je, kdyz matka vnima sveho potomka jako dite i tehdy, kdyz uz je z hledicka chronologickeho veku dospely, kdyz s nim nejedna jako s rovnocennym dospelym clovekem, manipuluje s nim a tak podobne.

Zajímavé akce

Vložte akci

Další akce nalezte zde

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2020 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.

Publikační systém WebToDate.