| Damila | 
 |
(22.6.2006 12:27:43)
Jejda, asi jsem hloupá, ale nepochopila jsem, co chtěl autor článkem říci. Tak za chování dětí může matka nebo dítě?
Ať je to jakkoliv, já jsem názoru, že každé dítě jiné a jeho vlastnosti jsou více než z poloviny dané už při narození; a výchovou a prostředím se můžou jen trochu usměrnit nebo doladit.
Matka přirozeně přistupuje ke každému dítěti trochu jinak, protože každé vnímá jinak. Dítě je jedinečné. Neplatí na všechny stejná pravidla.
Jediné, co je platné pro výchovu VŠECH dětí je, že potřebují
1.) MOŘE NESOBECKÉ LÁSKY, se kterou pak zároveň přichází tolerance,trpělivost, empatie
2.) HRANICE, které dodají pocit bezpečí, a schopnost pochopit příčiny a souvislosti dějů
Samozřejmě se budou celý život snažit překračovat HRANICE a pokoušet naši LÁSKU. Ale o tom je výchova.
Výchovou dětí vychováváme i sami sebe. Já jsem tolik vděčná, že mám své dvě děti, které mě někdy absolutně přivádějí k zuřivosti (dřív jsem o své schopnosti rozčílit se vůbec netušila!). Jsem vděčná za to, že jsem se naučila více chápat druhé, obětovat z lásky a ráda kus svého pohodlí, pro to, abych obstarala své děti. Že jsem poznala, co to je za štěstí, za nepopsatelné blaho, milovat někoho více než sebe. A i kdyby se to teď změnilo, kdyby se cokoliv stalo, tyto mé zážitky a zkušenosti už mi nikdo nevezme.
Ikdyž mateřství je náročné a zodpovědné, člověk tím nesmírně vyzraje (pokud to dělá pořádně) ale především je o tom nejkrásnějším citu, kterého je člověk schopen.
Přeji všem maminkám, aby co nejčastěji zažívaly tento nejkrásnější cit. A ikdyž je to někdy těžké (víme, jak děti umí potrápit), aby neustále v sobě cítily ten posvátný úkol-uvést nového človíčka do světa. Je to hodně důležité.
Přeji všem hezký prosluněný den. :-)
|
| Bobeška |
|
(22.6.2006 13:15:06)
Díky za "prosluněný" příspěvek. Moje zlatíčko dnes taky pokouší moji trpělivost, tak to byl takový balzám na dušičku. Naprosto souhlasím!!! Všem přeji hodně trpělivosti a radosti.
|
|
| Verka | •
|
(22.6.2006 13:31:04)
Díky, i já jsem z toho článku trochu "jelen" :-). A to co jsi napsala dál, je moc krásné.
|
|
| Juri | 
|
(22.6.2006 17:26:21)
Naprosto s Tebou souhlasím, navíc silně pochybuju o vědeckosti tohoto výzkumu, nebo aspoň o interpretaci. Docela mě ten článek nadzdvihl, protože studuju psychologii a něco o tom vím. Kdyby to byl například článek, že vědci zkoumali např. attachement (citové přilnutí) dětí k matkám a z toho vyvozovali nějaké závěry (a ono to má s chováním dětí hodně společného)rozhodně by to mělo nějakou informační váhu. Ale toto?
|
| Aruba | 
|
(22.6.2006 19:57:44)
Tentokrát se článek na hlavní stranu nepovedl.
Zajímalo by mne kdo ten výzkum zaplatil a zda mu nebylo líto vyhozených peněz.
Kdo by to byl býval řekl, že matky problémovějších dětí budou mít tendenci ty děti vnímat poněkud negativně. Uff, to je překvapení.
Navíc, jak je vidět z příspěvků, není závěr článku srozumitelný.
:-(
|
| AliBa | 
|
(22.6.2006 20:00:54)
On je
|
| AliBa |
|
(22.6.2006 20:05:24)
ON JE PROSTĚ HYPERAKTIVNÍ
JE TO HOLT OSOBNOST
JEŠTĚ SE NESROVNALA S NAŠIM ROZVODEM
VE ŠKOLE POCHYTILA NAPROSTO PŘÍŠERNÉ CHOVÁNÍ
JE DYS...
MÁ PORUCHU....
VYPADÁ VYSPĚLE ALE ROZUMOVĚ JEŠTĚ NENÍ TAK STARÁ
MUSÍ BÝT AGRESIVNÍ ABY PŘEŽIL
VE ŠKOLE HO ŠIKANOVALI, TAK TO TEĎ VRACÍ VŠEM KOLEM
Takto matky omlouvají mnohdy naprosto příšerné chování svých děcek.
Tvrdím že to právě naopak než v článku. Ne že matky myslí negativně o zlobivých dětech ale naopak jejich frackovitost omlouvají a hledají diagnozy místo aby se podívaly pravdě do očí.
|
| Damila |
|
(22.6.2006 20:42:07)
Souhlasím s tím, že maminky obecně mají tendenci chování svých dětí omlouvat. Na druhou stranu je spousta dětí, které skutečně trpí poruchou chování a jsou těžko zvladatelné přes veškerou dobrou vůli. Mám v okolí jeden tento případ. Dítě má 6 let, je hyperaktivní, ubližuje dětem neustálým pošťuchováním a saháním na obličej apod. Jeho máma je už nešťastná a hlavně šíleně unavená. S klukem to zkouší po dobrém i po zlém, marně. Fakt je mi jí líto. Nikde ho nechtějí, v MŠ, v kroužku...Kluk je obtížný pro okolí a jeho máma, ač celkem rozumná a inteligentní, je na pokraji sil. Nikam s ním nemůže jít. Dle psychologů jde o "běžnou LMD s hyperkin.syndromem".
No, nevím. Mé obě děti malí LMD a dyslexii, mladší syn i dysgrafii a hyperaktivní syndrom...ale musím říct, že aspoň neubližují ostatním dětem. Chválabohu.
Ta maminka, o které píšu rozhodně nezavinila svou výchovou synovu agresivitu. Je stejně tak obětí jeho poruchy, jako on sám. Nemají to lehké.
Proto opravdu neházejme všechny "zlobivé" děti do jednoho pytle, někdy je to problém daleko hlubší, než jen "nevychovaný spratek".
Tí však nechci popírat existenci některých skutečně nevychovaných děcek...
|
| JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) | 
|
(22.6.2006 23:50:25)
Souhlas, chtěla jsem reagovat podobně.
Samozřejmě, že vždycky budou mámy omlouvat svoje děti. Myslim si, že právě proto, že mají docela dobrej přehled o tom, co dítě za celej den (tejden, měsíc, roky) zažilo a z velký části znají pozadí jeho chování. Některý matky děti omlouvají víc, některý míň, ale nevim, jestli se to dá hodnotit jentak zvenku...
Proč to sem vlastně píšu - pokud někoho hodně dobře neznáte, nedělejte závěry o jeho nevychovanosti. Možná že matka problematického dítěte odvedla ve skutečnosti mnohem víc práce, než matka hodného dítěte hned vedle.
Chi, a jestli máte pocit, že dítě špatně vychovává, můžete jí na pár hodin týdně nabídout hlídání a ověřit si kde byla chyba :-) (Znám někoho kdo to zkusil a teď už mu zbývá jen obdivovat matku, že to vlastně za daných podmínek zvládá skvěle.)
Jinak k článku - jestli jsem dobře pochopila závěr, šlo o to, že matky myšlenku o tom, že jde o problematické dítě přijaly za svou, ale tenhle pohled a přístup matek se neodrazil na chování dětí. Hm, to se mi zdá bejt trochu moc jednoduchej závěr - je přeci spousta cest jak na informaci např. o hyperaktivitě matka zareaguje - může ji odmítat, nebo naopak od té chvíle všechno omlouvat diagnózou, nebo zvolit přístup vhodný pro hyperaktivní děti, nebo cokoli mezi tim. Pokud by se rozdílnost přístupu na dětech neodrazila, znamenalo by to jako, že nemá smysl snažit se s problémem dítěte něco dělat?
Já teda naopak doufám, že náš syn se skrz naši péči a integraci co nejvíc přiblíží normálnímu životu.
|
|
| Pavlína | •
|
(23.6.2006 11:14:24)
Díky, díky, díky!Jsem opravdu ráda že jsou i lidé soudní a chápaví.Mám stejného syna(ADHD) jemu 8 let.A má ty sklony být zlý a agresivní a někdy je to opravdu namáhavé sním vyjít.A když slyším šuškat ostatní maminky jak je nevychovaný ,rozcapený atd.tak se mi vhání slzy do očí.Protože já s čistým srdcem můžu říct, že se opravdu snažím ,ale s jeho poruchami je to prostě tak a ne jinak. A nebaví mě vysvětlovat všem jak to skutečně s naším Fildou je,protože když někdo nechce tak ho nepochopí ,ale to je jeho problém a chyba,protože Filip umí milovat a když si někoho zamiluje je to na celý život,ikdyž mu i někdy ublíží,bohužel za to svým způsobem nemůže, činy jsou rychlejší než mysl :o)A tak jsem zapškla a moc mezi děti nechodíme, jen mezi ty co to sním zkoulí a znají i jeho lepší stránky.
|
|
| Pavlína | •
|
(23.6.2006 11:18:07)
Díky, díky, díky!Jsem opravdu ráda že jsou i lidé soudní a chápaví.Mám stejného syna(ADHD) jemu 8 let.A má ty sklony být zlý a agresivní a někdy je to opravdu namáhavé sním vyjít.A když slyším šuškat ostatní maminky jak je nevychovaný ,rozcapený atd.tak se mi vhání slzy do očí.Protože já s čistým srdcem můžu říct, že se opravdu snažím ,ale s jeho poruchami je to prostě tak a ne jinak. A nebaví mě vysvětlovat všem jak to skutečně s naším Fildou je,protože když někdo nechce tak ho nepochopí ,ale to je jeho problém a chyba,protože Filip umí milovat a když si někoho zamiluje je to na celý život,ikdyž mu i někdy ublíží,bohužel za to svým způsobem nemůže, činy jsou rychlejší než mysl :o)A tak jsem zapškla a moc mezi děti nechodíme, jen mezi ty co to sním zkoulí a znají i jeho lepší stránky.
|
| Pavlína | •
|
(23.6.2006 11:21:53)
Omlouvámj se je to tu tolikrát :o)))
|
|
| Mirka | •
|
(24.6.2006 21:50:11)
Moc děkuji za přispěvky a zdravim všechny maminky,ktere maji rady i ty hyperaktivni dětičky.Nikdy bych neodsuzovala jine ditě,že je nevychovane,protože nemužu znat přičiny jeho chovani.Mam 4 děti,tři jsou celkem v pohodě a nemam z jejich vychovou problemy,za to posledni je hodně chytre,a hyperaktivni a musim řici,že ho nezvladam,jsem hodně unavena,ale přes všechno mam ho rada,je to moje ditko a kdo je ma pochopit jak ne MAMA.
|
|
|
| IloSu | •
|
(14.7.2006 11:29:22)
Dík, mluvíš mi z duše.Máma doma taky dítě s ADHD ( LMD). Málokdo má však tolik pochopení jako ty. A matky těchto dětí jsou myslím často považovány za hysterky, co je nezvládají.
Fakt je, že to, co ostatní nezasvěcení vidí, je důsledek chování dítěte a ne příčina.
|
|
|
| MirkaEyrová | 
|
(23.6.2006 18:44:36)
AliBa, SAMOZŘEJMĚ, ŽE MATKY MUSEJÍ OMLOUVAT SVÉ DĚTI, i když se chovají nemožně! Děti musíme milovat a podpořit je, jinak nikdy lepší nebudou! Jen jde o to, jestli ruku v ruce s onou omluvou dítěte půjde i snaha změnit chování dítěte; jestli ne, je to špatně. Ale špatně je i to říkat o dítěti, že je frackovité a taky nic nedělat pro změnu k lepšímu.
Já myslím, že ten článek možná chtěl říct, že se vědci snažili - marně - dokázat myšlenku, že pokud rodiče dítě nemají bezmezně rádi, přestože jsou s ním problémy a není jednoduché je vychovávat, nemá dítě šanci změnit se k lepšímu.
Aby se dítě změnilo k lepšímu, je - podle mého názoru - NEZBYTNĚ NUTNÉ věřit v to, že dítě je kdesi uvnitř dobré, jen dá práci to dobro z něj vykřesat. Podle všeho to není jednoduché, nefunguje ani princip trestů a výhrůžek, ani princip nekonečného vysvětlování, musí se najít ta správná rovnováha mezi láskou a přísností. Navíc pochopitelně některé děti jsou tvárnější a jiné méně, takže co stačí u jednoho dítěte, zdaleka nestačí k poslušnosti druhého.
|
|
|
|
| AliBa |
|
(22.6.2006 20:00:54)
On je
|
|
|
| Líza | 
|
(23.6.2006 15:46:53)
Juri, tak čti odborné časopisy ze svého oboru. Když napíšeš do redakce psychologie dnes, možná ti pošlou odkaz na zdroje - jinak to je jen sloupek v posledním čísle, taková tisková zpráva... samozřejmě že nemůže obsahovat všechny citace...
|
|
|
|
V její náručí
Řípská pouťLitoměřice 
Mezinárodní den tancePraha 1 
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověkuOlomouc 
Mamuti na TočníkuBeroun 
Westernová hernaPlzeň-město 
Řípská pouť
Mezinárodní den tance
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověku
Mamuti na Točníku
Westernová herna
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)