Kulina |
|
(25.5.2006 11:21:08) Bydlím na vesnici,a starší dceři letos bude 5 let.Ve 3 letech byla na ulici,kde projede auto tak jedenkrát za 2 h pod dohledem.Naproti bydlí starší kamarádka,vlevo od domu už je jenom pole-takže ideál.Ted lítají kolem domu,nevím o nich,jezdit na kole se tady taky krásně dá.A
|
Lucie | •
|
(25.5.2006 11:36:14) Mám 6letou dceru, ale abych jí nechala lítat po vsi, to mě nenapadne ani náhodou. Vážně pouštíte (jak jsem pochopila z článku) 4leté dítě samo s kamarádem, nebo ještě na kole, na celý den ven? Na kole nesmí bez dozoru děti do 10ti let. Chápu, když děti lítají kolem baráku "nadohled" a "nadořev", ale nechat je lítat po vsi a večer řešit, že se třeba nevrátili? To už může být pozdě, ne? Lucie
|
Eva | •
|
(25.5.2006 13:06:09) Nevěřícně tady čtu jak normálně pouštíte 3 nebo 4leté děti samotné ven a nebojíte se o ně? Mám 4-letého syna a teda zatím ho nepouštím samotného ani na zahradu. Mám pocit, že těch nástrah je stále hodně.
|
dasa. syn 7 | •
|
(7.6.2006 23:02:25) Já syna samotného téměř nepouštím a na kole už vůbec ne, A TO MU JE SEDM PRYČ.V okolí je to půl na půl, někteří vrstevníci dávno chodí ven sami a jiní srarší ještě ne. Já to možná to přeháním ale pouštět 3-4 leté dítě samo ven je druhý extrém.Tak malé dítě eště nemůže být dost zodpovědné
|
|
|
Violka (2 děti) | •
|
(25.5.2006 13:20:41) My bydlíme na vesnici, skoro zapadákov, před barákem máme "jen asfaltku", je to slepá ulice, a přece jsem děti samotný ven ještě nepustila, bojím se. I když tam jedou tak 4 auta za hodinu, na malér to stačí. To mi jistě každá máma dá zapravdu. Teď se starší naučil na kole, navíc chce jezdit dost rychle, takže hlídám jako ostříž. Horší je, že nám v ulici stavějí 2 nový baráky, takže provoz houstne. A já trnu, v kolika je samotný pustím. Někdy se mi zdá, že spíš maminky z města jsou víc uvolněný, např. vidím, že přechází s dítkem přes přechod, dítko běží jako první a maminka někde v dáli za ním. Já jsem asi hloupá, ale vždycky je křečovitě držím, než přejdeme, protože co kdyby se vyškublo. A vůbec všude ve městě se mě musejí držet, na parkovišti, na zastávkách, všude. Zvlášť naše malá je dost živá a jeden neví, co ji napadne. Máte s tím taky některá zkušenosti, nebo jsem tak "upnutá" na svý děti jenom já? Ještě jeden postřeh: znám jednu maminku, která tvrdí, že její kluk je hyperaktivní, živý atd. Co ho vidím, vždycky je sám, až za chvilku se někde objeví jeho máma nebo babička. Několikrát se nám s manželem stalo, že jsme jeli autem a museli jsme zastavovat, až kluk odjede ze silnice, máma jej ani nechytila, ani k němu nepřiběhla. Myslím, že je to možná trošku v přístupu maminek.
PS: Mamince, co má tak rozumný děti, že poslechnou a nejdou na silnici, moc gratuluju. Hned bych si je vyměnila :-)))
|
Saša | •
|
(25.5.2006 14:33:14) Mám dva osmileté kluky a bydlíme na vesnici. Vedle nás je poměrně frekventované zahradnictví, kam jezdí stále plno aut. Kolem zahrady nemáme plot - je to plynule spojené s tím zahradnictvím. Svoje kluky jsem začala pouštět před barák samotné až letos. Prostě mám strach. Vidím kolem sebe spoustu úrazů a prostě se bojím. To, aby šli sami do vesnici, prozatím vůbec nepadá v úvahu. Vidím, co tam skupinky stejně starých dětí vyvádí. Navíc tedy naši chlapci jsou hyperaktivní- neustále někde na stromě, zkoumají všechno co nemohou a hlavně v jednotě je síla - co nevymyslí jeden, vymyslí druhý. Tohle omezení je náročné hlavně pro nás - neustále se jim snažíme vymýšlet nějaký program, aby neměli pocit, že strádají. Domácí práce doháním v noci - vařím taky v noci. Jejich životy mi za to stojí. Mimochodem kluci ještě nepřišli s tím, že by chtěli někam do vsi sami.
|
|
Helois+Hela03/06+Dia07/09 |
|
(25.5.2006 14:33:15) Nemyslím si, že by některá z maminek, co tu psaly a tudíž ani ty, byly příliš "upnuté". Mám svoje první teprve tříměsíční dítko, takže nemůžu říct jaká budu já vůči svým dětem ale vzpomínám si, že sama jsem chodila hrát si už od 3let sama na ulici, ale tenkrát jsme byli malá vesnice, na ulici takřka žádný auta nejezdily a navíc nás tam bylo v podobným věku asi 6dětí a většinou jsme byli u některého na zahradě, takže pod dohledem některého z rodičů nebo prarodičů. Dnes už se vesnice rozrostla a na naši ulici museli dát dokonce dva příčné prahy aby zbrzdili provoz, takže pochybuju o tom, že bych se sama k podobnému činu odvážila. Krom toho si myslím, že ani tak nezáleží na věku jako na tom, co se těm dětem může honit v hlavě, loni jsem viděla asi sedmileté holky schovávat se za stojícím autem a čekat až nějaké bude projíždět a pak těsně před ním přebíhat na druhou stranu silnice!!!!!!! Byla jsem v šoku! Na druhou stranu jsem sama své dětství prožila s partou kluků prolézáním nezabezpečených kanálů, prohrabováním skládek železa a zavíráním se do odstavené cisterny na vápno. Nepopírám, že jsem byla hodně divoká. Všichni jsme věděli, že se to nesmí a že nás nesmí nikdo vidět, o to to bylo větší dobrodružství! S klidným srdcem však můžu říct, že nám NAŠTĚSTÍ nikomu nic nestalo.
Přeji vám všem do budoucna PEVNÉ NERVY!
|
Sam+3 kousky |
|
(25.5.2006 14:53:08) Helois, no právě:-) Já, když si vzpomneu, co jsme všechno prováděli v dětství, kam jsme všude vlezli, vylezli, když jsme byli sami celé odpoledne venku...:-) ještě teď děkuju Bohu, že se nikomu nic nestalo. Brácha zase vylezl na tovární komín (ten vysokej s těma schůdkama), on vůbec neměl žádnej pud sebezáchovy (taky skákal v lomu do vody po hlavě, no prostě všechny ty hrůzy, před kterými všichni varujou). Já se spíš budu bát o mladší dceru, to je cestovatelka a všechno chce zkusit sama. Ta starší se o sebe dost bojí, to bylo přemlouvání, než se odvážila (se mnou) na tobogán:-)
|
Lenka, kluci 4,5 a 3m | •
|
(25.5.2006 15:18:01) No právě. I si pamatuji, jak jsme si hrály s kamarádkama v předškolním věku venku. Hrály jsme si, stejně jako synek, v naší, max. ve vedlejší ulici, ale co jsme vymyslely za blbosti, to se nedá popsat. Jak asi bylo našim maminám si dokážu představit až teď. Ale na druhou stranu, dodnes, když se občas sejdeme, probíráme naše dětská dobrodružství. Jsem ráda, že ty vzpomínky mám. Třeba si vůvec nepamatuju, jak si se mnou máma četla, nebo nějaké procházky. Tohle vidím dodnes v detailu.
|
Martina - 5letá a 9měsíční | •
|
(27.5.2006 11:36:52) Mám doma 5 letou dcerku a 9 měsíčního klučinu a můžu Vám říct, že holku nemám odvahu bez dozoru nechat venku. Máme asi tak 20-30m za barádkem koleje a jde o dost frekventovanou trať. Plot je stále nedodělaný, takže kdykoliv může opustit zahradu a z ní je to na trať jen kousek. Do toho musí ještě přejít silnici kde sice moc aut nejezdí, ale občas tu někdo zabloudí a ten jede jako blázen, že když jdem na procházku máme co dělat, aby jsme uskočili.Do toho můj tatínek podniká v oboru zámečnictví a tak se tu pořád válí nějaká železa a pod. i když máme krásnou zahradu s pískovištěm posezením, tak nemám odvahu nechat jí venku samotnou, neb je tady moc nástrah a okna tam vedou akorát z WC a koupelny, takže bych musela pořád přebíhat abych na ní viděla. Sice si říkám, že už je na čase učit jí samostatnosti, ale mám děti po umělém opl. a tak mám možná i trošku větší starch i když si myslím, že to je blbost, maminky se bojí stejně, jen je některá odvážnější. Říkám si radeji o rok dýl než si pak drbat hlavu, že jsem jí něco dopřála a jí se stane něco ošklivého. Později si myslím už zas bude mít víc rozumu a víc věcí pochopí a třeba se konečně dodělají ty vrata. Je tu přece ještě malej a ten bude chtít taky ven, tak doufám, že se to uspíší. Jinak všem odvážným přeju, aby to vždy klouzlo bez újmy na zdraví jak dítka, tak maminky.
|
|
|
|
|
Ivana Procházková |
|
(25.5.2006 20:54:16) Jojo, počkat si na auto a přebíhat silnici těsně před ním, to jsme taky dělali.. Oblíbená zábava po cestě ze školy. Takový dětský adrenalinový sport..
|
Líza |
|
(26.5.2006 11:51:06) Zatímco dnes je oblíbená zábava jezdit v úzké jednosměrce v protiměru na inlajnech, popřípadě na poměrně frekventované silnici z kopce dolů zatáčkama na skejtu. Po pravdě, někdy mám chuť vystoupit a ty puboše zlískat, protože jejich mámy seděj někde doma s pocitem, že synek je na U-rampě a nemůže se mu nic stát... A pak jsou u patníků ty kytky. :-(
|
Violka (2 děti) | •
|
(26.5.2006 12:57:40) Lízo, vystihla jsi to přesně. Kolikrát to bývá úplně zbytečný. Někdy si říkám, že ty "velký puboše" by patřilo liskat. Možná by se jim i rozsvítilo.
|
|
|
|
|
caira (Vojta1/03,Mates11/04) |
|
(25.5.2006 14:33:42) Violko, presne tak. Ja mam take pocit, ze maminky z mesta byvaji "benevolentnejsi". Obzvlast, jak si popsala prichody k prechodu... ale i jizda na odrazedlech po chodniku blize k silnice... litani deti po chodniku... apod stoji za zamysleni. Nas vetsi se desne boji aut. Maminky jeho vrstevniku se nam sice posmivaji.. Ale ja zacinam sklizet ovoce :-)) Kluk umi vzorne prechazet, pri chuzi se drzi, vic ke strane nez je snad zdravo. Kdyz jdem spolu "dolu do mesta" - coz je u nas jedna hodne rusna ulice a namesticko, jde zasadne za ruku anebo se drzi kocarku. Malej je tedy divocejsi, ale kdyz reknu "s Vojtou za ruku" capne se brachy a nepusti, i kdyby bracha chtel :-D Jizdu na kole zvlada sice rychle, ale zasadne u prave krajnice (na frekventovane jezdim na kolobezce za nim) - myslim, ze u deti mensich, ktere nezvladaji levou a pravou to lze vyresit barevnymi stuzkami. A cim driv se tohle nauci tim lepe pro neho.
|
Rosie |
|
(25.5.2006 16:09:58) Cairo, tak já si to myslela přesně naopak :-). Že to, co na vsi (mám na mysli jednu konkrétní vesnici) dovolí maminky dětem,tady v Praze absolutně není možné. Lítání přes silnici sem a tam bez rozhlídnutí, přitom je to průtah vsí a silnice do okresního města, aut tam docela dost. Tady ve městě pořád hlídáš, aby dítě nešlo blízko silnice, občas si připadám jako policie :-(. Dcerce bylo 7 let, ven by asi už sama mohla, ale já mám obavu. Bydlíme u školy a občas se tu a tam objeví parta puberťáků, kteří se zaměří na ty malé a to je o strach. Jinak naše slečna je klidné dítě, žádný "jásámista" to není. Ví, jak se přechází, že se má rozhlédnout atd. atd. Zase se ale snadno nechá stáhnout silnějšími, takže mám obavu, aby se neocitla právě mezi těmi za auty poskakujícími dětmi. Samotnou tak, že bych byla doma, to ji rozhodně nepouštím. bydlíme ve vyšším patře, než bych v případě potřeby sjela dolů, trvalo by to dlouho. Jdeme společně na hřiště, hlídám kluka a dcerka si jezdí na kole nebo bruslích různě z mého dohledu, vždy se přijede ukázat a jede dál. Rozhodně já v jejím věku chodila sama ven, i s mladším bráchou, ale s kamarádkama jsme se shodli, že to bylo nějak klidnější. Nemáte dojem? Nebo jsme pod vlivem všech těch tragických zpráv prostě jen opatrnější?
|
JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) |
|
(25.5.2006 17:00:01) Tak já si myslim, že to je jak v čem - já na vesnici nechám děti (4,5 a 3, 5) lítat za barákem (je tam polní cesta a pole) s jejich 3,5letym kamarádem a kouknem na ně tak jednou za 15 minut jestli jsou ještě v dohledu, ve vesnici je nechám jet na odstrkovadlech a kolech kus před náma (jede tam jedno auto za čtvrt hodiny a to jsou schopni ohlídat a sami od sebe uhnout na stranu), ale ve městě je nenecham jít samotný po chodníku, protože jak tam jezdí hodně aut, nezvládají si je ohlídat, pokud je nedržim za ruku lítaj po chodníku jak splašený a nejsem si stopro jistá, že by u přechodu zastavili, páč pro ně je prostě silnice něco po čem se běžně chodí. Zatimco městský maminky když maj dítě na chodníku jsou většinou v klidu, neb dítě ví, že z chodníku nesmí.
|
JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) |
|
(25.5.2006 17:05:07) Nevim, jestli to bylo zeřjmý, tak dodávám - silnice je pro kluky něco po čem se běžně chodí proto, že u nás ve vsi nejsou chodníky (při zdejším provozu to ani není třeba).
|
|
|
caira (Vojta1/03,Mates11/04) |
|
(25.5.2006 17:11:21) Je to spis : Jak A V CEM Je fakt, ze "za nas" na zakladne sice exisovaly cigarety - ale to bylo tak sehnat tajne od kamaradciny mamky mentolove vikyny a jeste jen dve, aby si nevsimla a stejne si vsimla.. Krabicku celou? Not to proste neexistovalo. ALkohol? No vubec. A drogy? To je kapitola sama pro sebe.. A myslim, ze v tomhle smyslu je mesto mnohem horsi. Ovsem, co se tyce treba aut atd. tak vesnice vede - prece - prece i kdyz je v ulici sedm baraku, kdo ze sousedu jede tak, aby neco udelal vasemu ditku? Prece jeho deti tady jednouý behali a nebo budou behat take.. Tech nastrah je fakt tak nejak vic, ale na druhou stranu je fakt, ze treba nenajdete nehlidane vrakoviste aut - coz tehdy slo bezne. (Kdo z nas nesedel ve zrezivelem autaku?? VAnebo se nedostanete do ruznych tovarnich objektu, coz tehdy take zcela bezne slo.. anebo do objektu JZD (seniky, kraviny apod.)
|
Jana P. , Praha , 1 dcera 6 let | •
|
(28.5.2006 12:17:29) Bydlím v Praze a mám skoro 6ti letou dceru. Poblíž domu je krásné hřiště a park , žádná rušná silnice . Dcera je klidné dítě a na sebe od mala velmi opatrná. Takže aut + možnosti poranění se na hřišti se ani moc nebojím. Jenže , na rozdíl o menších měst a vesnic tu jeden druhého nezná . A najednou se mi park pro malou princeznu zdá až moc velký , hřiště plné cizích lidí a já mám strach koho by tam mohla potkat. Asi mi to ještě dlouho potrvá , než pustím dceru v Praze ven samotnou. Naštěstí máme babičku a dědu . Když jsme na chatě , tak tak lítá venku sama , ale vždy někde na dohled ( nebo vlastě na doslech ).
|
|
|
|
|
Marie, dcery 4 a 6 let | •
|
(26.5.2006 7:40:19) Violko, vůbec nejste "upnutá". Jak už jsem psala, bydlíme na vesnici, ale samotné děti nepouštím. Když jsme ve městě, taky je držím křečovitě za ruku při přecházení - co kdyby se vyškubly?. Nechci ani domyslet!!!
|
Violka (2 děti) | •
|
(26.5.2006 10:53:34) Děkuji, jsem ráda, že nejsem sama. Myslím, že se tahle křečovitost je nám, maminkám, už nějak dána a určitě se zúročí. Stačí jen představa úrazů zlámaných končetin, rozbitých hlav...atd. Děkuji Bohu za to, čemu všemu se nám podařilo vyhnout.
Ono hodně záleží, kde člověk žije. Např. i na té vesnici to není jednoduché.Máme sice oplocený dvorek i zahradu, vím, že mám vše zabezpečeno, ale přece...Menší dcerka se naučila otvírat branku na silnici a učí to staršího! Okna do dvorku vůbec nemám, navíc bydlíme až v podkroví, tzn. než bych doběhla, kdyby se něco stalo, to raděj nechám všeho a jsem s nima. Jak jedna maminka píše, že raději vaří v noci, má můj obdiv.
|
|
|
Peckaa - Ráďa,Mariánek |
|
(26.5.2006 13:05:36) Úplně s vámi souhlasím. Mám šestiletého syna, bydlíme ve městě. Naproti domu je hřiště, musí se přejít přes silnici. Není na ní nijak velký provoz, ale občas auto nebo kolo projede. I když mu pořád dokola hustím do hlavy, že se musí u silnice rozhlížet, tak to stejně nedělá. Já ho nepouštím samotného nikam. Nikdy nevím, co se mu vylíhne v hlavě a jaké ptákoviny vymyslí. Sama si kladu otázku, v kolika letech bych ho měla pouštět samotného ven. V okolí jsou frekventované silnice, bydlíme skoro v centru. I do školy a ze školy ho budu vodit. Ale do kolika let? Fakt nevím...
|
|
|
Hanče,Kryštof 2,5roku | •
|
(25.5.2006 19:14:19) Nás syn běhá celý den po dvorečku. Bydlíme u manželových rodičů,jež jsou v důchodu. pořád je na dvorku či zahradě babi nebo děda a něco tam dělají. Já mám sporák u okna, pod kterým má Kryštof pískoviště. Takže je kluk vlastně samostatný, ale pořád na něm má někdo "oko". Po vesnici ale sám nechodí! Zásadně se mnou. Buď jede na svém kole a já za ním skoro utíkám, už jezdí opravdu dobře. Nebo se sveze na mém kole. Pak taky chdíme na dlouhé procházky s naší Elinkou (fena)a tu vodí Kryštof v bezpečných zónách sám (tam, kde za plotem nejsou velcí pejsci, ty Ela vyštěkává a nesnáší..) A na těchto našich výletech a výpravách,zpravidla 2x denně (aby se dítko nenudilo), poctivě vštěpuji pravidla chování na silnici. Neboť nám tu chybí chodníky a je tu docela provoz. Zrovna před pár dny stál malý tváří v tvář obrovskému náklaďáku, který naštěstí nejel jak blázen a zastavil.A to jsem stála kousíček za dítkem, on byl ale v šoku jak se na něj řítí velké auto a vůbec neslyšel jak na něj mluvím a ukazuju mu, kde má být.
|
|
|