| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Názory k článku Chci ven, a sám

 Celkem 56 názorů.
 Marie, dcery 4 a 6 let 
  • 

Samotné je zatím nepouštím 

(25.5.2006 9:41:02)
Mám 2 dcery ve věku 4 a 6 let. Samotné je zatím ven nepouštím, i když bydlíme na vesnici. Kousek od našeho domku je totiž hlavní silnice, kde je velký provoz. Bojím se o ně, tak je raději nechávám hrát na našem velkém dvorku s pískovištěm, houpačkou a skluzavkou, kde se mohou dostatečně vyřádit. Starší už bych možná pustila, ale mladší by chtěla taky a tu se obzvlášť bojím pustit samotnou, je to velice živé dítě (dokáže zakoupnout i na rovině, pořád je samá boule a modřina, měla už i otřes mozku). A když se chtějí holky projet na kole, tak jedu s nimi. Nejspíš ještě nějaký čas počkám, než je pustím samotné.
 Jitule+2 
  • 

My už lítáme sami.. 

(25.5.2006 10:15:40)
Ahoj,mám dcery 13 a 4 roky.Starší dceru sem ven samotnou nepouštěla cca do šesti a půl,no než šla do školy a i pak jsem pořád hlídkovala u okna kde je, když šla ven.S tou mladší je to jiné.Ne že bych se nebála,to já trnu vždy když holky nejsou doma. Momentálně jsme se přestěhovali,do klidnější části města a mladší si hned našla stejně staré kámošky,tak jsem jí začala pouštět ven,ale pořád koukám u okna kde je,sice manža trochu protestoval,že jí pouštím samotnou,ale už je to ok.A když jezdíme na chalupu,na klidnou vesničku,tak jí stejně jako zakladatelka,ráno vypustim a celý den o ní nevim,teda skoro.
 Lenka S., kluci 4,5r, 3m 
  • 

Samostatnost 

(25.5.2006 14:43:04)
Ono je to asi právě o tom, kdy začít dítě učit samostatnosti. Chápu, že je každé dítě jiné. Některé je mamínek, jiné samorost, jako ten náš kluk. Vůbec to není nejhodnější dítě nebo bábovka - kam ho postavíš tam stojí. Naopak je to pěknej čilouš. A hlavně už od malinka chce všechno sám. A tak pečlivě vymezujeme mantinely, kam až může to "sám". A on je kupodivu, asi výměnou za tu svobodu, respektuje. Asi mu došlo, že pokud by porušil, co jsme si dohodly, má utrum.
A také není pravda, že bych neměla ani prochu strach. Jasně, že průběžně kontroluji, co kde vyvádí, ale pokud ho najdu jak si vklidu hraje a nic špatného nedělá, nechám ho být.
Snad jsem i naivní, ale svému dítěti důvěřuji.
 estra+Ema 1/02+Kvido 1/08 


Taky v tom pěkně plavu 

(26.5.2006 14:28:31)
Tohle téma je pro mě pěkně živé. Mám 4 letou holčičku. Bydlíme na vesnici v rodiném domku bez plotu. Zahrada je velká, Emča má vlastní pískoviště, ale z obou stran silnice. Ze zadní "ta víc hlavní" (i když málo frekventovaná)a vepředu, kde si i hraje taková štěrková, kde sice auto projede občas, ale v případě místní mládeže někdy pekelně rychle. Tenhle rok už pouštím Emču na písek před okna. Průběžně kontroluju oknem, zda je na místě. Pokud se vzdálí, hned vyletím ven a řádím. V blízkosti asi 100 - 150 m od domu je totiž potok a dvě nádržky. Emča jako milovník vody k nim neustále tíhne a něco zkoumá. Já hned vidím, jak tam spadne, v té co jen protéká potůček si o beton rozrazí hlavu, v té druhé se utopí. Na druhou stranu si pak nadávám, že je potřeba nechat dítě se trochu osamostatnit, že jí tím dozorem škodím ve zdárném vývoji. Prostě to pořád řeším. Možná není ani tak rozdíl mezi městem a vesnicí, ale přístupem matek. Možná, že ty na první pohled flegmatické svým dětem víc prospějí do budoucího života. Budou samostatnější, průbojnější... Nevím. Přesvědčuju sebe sama, že přece není sebevrah, má snad nějaký pud sebezáchovy. Někdy se přinutím, a když míří kousek dál snažím se jí hned nevolat zpátky. Jsem připravená na vystarování a mrtvá strachy pozoruju každý pohyb. Doufám, že jí to bude ku prospěchu a já se mezitím nezblázním :-)
 asmara 
  • 

obdivuju,jak jste v pohodě 

(25.5.2006 10:08:04)
Zřejmě máte štěstí a máte vyjímečně klidné a disciplinované dítě.mě se nemohlo ani zdát o tom,že bych svého dvouletého vypustila někam,třeba jen na zahradu bez dozoru.
Vždy jsem si myslela,že je to bezpečný a uzavřený prostor,ale dítko mě vyvedlo z omylu.
chodila jsem za ním jako bodyguard a zjišťovala,že lze spadnout do bazénu,odkrýt žumpu,otevřít sud s deš´tovou vodou,vylézt na desetimetrový smrk s větvemi až k zemi atd....Přes všechna bezpečnostní opatření jsme ten rok byli třikrát v nemocnici na rentgenu hlavy a jednou s vykloubenou rukou.vždycky,když se zranil jsem stála metr od něj...teprve před rokem,v šesti letech,začal na kole opouštět zahradu,chodí se pravidelně hlásit,ale počet úrazů se moc nezměnil.Takže fakt závidím a máte kliku.
 Bajka, 2 dcery 8 a 3,5 roku 
  • 

taky chtějí samy ven 

(25.5.2006 10:19:30)
Starsi by chtela na kolo - ale kam ji pustit v \praze samotnou? Vloni jsem ji oustila v 15,00 ve vsedni den do parku, na krk jsem ji dala mobil a jela - nakonec mi moje mama strasne vynadala, co jsem to udelala - mobil ji ukjradnou, kolo taky a jeste ji zbijou :-). Je pravdou, ze tyden pote v parku prepadli 16-ti leteho kluka sousedu a mobil a penize mu sebrali cigosi. Takze tudy cesta nevede. Kdyz jedu s ni, mame s sebou mladsi - coz neni zabava pro tu starsi, ktera by uz chtela jezdit rychleji a ne porad cekat na trikolku :-). Navic ja si kolo nevezmu, nebot neustale hrozi situace, ze mladsi z kola sleze a zacne rvat, ze dal nejede.....
Takze vrchol moji odvahy je, ze poustim starsi na nakup do vecerky vedle v ulici - celou dobu visim na okne a pozoruji roh nasi ulice, kdy se objevi. Ve finale mam vztek, nebot dlouho nejde a ja jsem mrva hruzou, kde se co stalo. Ta mensi celou dobu rve, ze chtela jit taky a ze bude hodna a bude vetsi davat ruku. Nema sanci - prechazi se ulice a ja vim, ze pokud u toho nejsem, odmita komukoliv ruku dat. Casto diskutuje i se mnou.
Takze ac bych moc rada dala detem volnost a duveru, zatim se toho v centru Prahy neodvazuju.
Navic je to 3 tydny, co se v parku odhaloval pan s kalhotami u kotniku. Prede mnou sly dve anglicanky a narazily na policistu. Rukama nohama se mu snazily vysvetlit svuj zazitek, tak jsem mu ho sdelila ja a nevypadal, ze by ho to zajimalo. Ani na oo misto nesel, aby pana odradil od vystavovani se. Tudiz mam jasno. Moje deti budou do svatby chodit s maminkou za rucicku a po svtbe se minimalne trikrat denne telefonicky hlasit. :-)
 Vika a kluci 


Re: taky chtějí samy ven 

(25.5.2006 10:40:59)
tak já mám dva kluky 3 a skoro 7 let staré , jsme původem z města , ale odstěhovali jsme se do malé vesnice z důvodu klidu a pohody , která tu opravdu je . Staršího jsem začala pouštět ven teprve ted , co začal chodit do školy a nepříjde mi střeštěnej ( zas tolik ) , ale mladší je s náma venku a pod dohledem , protože je to montér v malém provedení a dokáže vymyslet neuvěřitelné věci , asi se taky řadím do okruhu matek hlídaček , ale mám klid a ono to příjde , kdy budu vědět , že můžu pustit malého samého , že je zodpovědný , ale to si chudák ještě chvilenku počká . Obdivuji maminku , co pustí samotné tříleté dítě ven za branku , když mám toho svého tříletého před očima , asi bych ho nepustila ... Tak maminy,pevné nervy s tím osamostatnováním našich dětí :o))))))))))))))))
 caira (Vojta1/03,Mates11/04) 


Nakup 

(25.5.2006 10:43:16)
Dnes prisel nas starsi synek (3,5) a rekl, jdu si koupit parky.. naces dostal od manzela penize na krk, malou tasticku a vyrazil.
Nutno podotknout, ze bydlime na malem meste, podle mne spis na vesnici - same r odine domky. Auta kolem nas sice jezdi, ale posledni dobou dost malo, ulice nad nami se opravuje. A obchod mame pres ulici cca 50m, prodavacka nas zna - takze nebyl problem.
Co se tyce chozeni ven, tak nase deti (st + mladsi 1,5roku) NESMI opustit zahradu. A myslim, ze s tim jeste par let vydrzime.
Jina situace je, kdyz jde starsi na kolo - jezdi dost rychle, ale vi, ze ma jet v pravo - tak smi jet dalejko daleko pred nami - ale vzdy urcim misto, kde bude cekat anebo kde se otoci a pojede zpet - vetsinou volim nefrekventovane silnice - treba slepe ulice anebo asfaltku ke koupalisti, ke hristi apod.
Myslim, ze sami ven pujdu se zahajenim skolni dochazky - i kdyz ted si to myslet muzu :-))
 lampetra 


Zakladatelka má kliku! 

(25.5.2006 11:03:00)
Taky si neumím přestavit, že bych svou starší dcerku ve cca 2 letech pustila samotnou ven ( i na tu zahradu), hlavně - co by tam sama dělala? Máme holt (i druhé) dítě rozmazlené, zábavu obstarává máma (rodič). Bydlíme taky skoro na vesnici, ale když se do sousedství přistěhovala mamina, která své 2 děti cca 4 a 2 roky "vypouštěla" ven na celé dopol. odpol., tak jsme všichni zírali, přece jen, bydlíme u silnice, i když ne hlavní, bez plotů. Když jsme se podivovali, dostali jsme odpověď, kterou si dodnes pamatuji - dětem jsem řekla, že na silnici nesmí. Záleží na přístupu- k dětem, ale i sobě jako matce.
 Kulina 


chození ven 

(25.5.2006 11:21:08)
Bydlím na vesnici,a starší dceři letos bude 5 let.Ve 3 letech byla na ulici,kde projede auto tak jedenkrát za 2 h pod dohledem.Naproti bydlí starší kamarádka,vlevo od domu už je jenom pole-takže ideál.Ted lítají kolem domu,nevím o nich,jezdit na kole se tady taky krásně dá.A
 Lucie 
  • 

Vážně sám? 

(25.5.2006 11:36:14)
Mám 6letou dceru, ale abych jí nechala lítat po vsi, to mě nenapadne ani náhodou.
Vážně pouštíte (jak jsem pochopila z článku) 4leté dítě samo s kamarádem, nebo ještě na kole, na celý den ven? Na kole nesmí bez dozoru děti do 10ti let.
Chápu, když děti lítají kolem baráku "nadohled" a "nadořev", ale nechat je lítat po vsi a večer řešit, že se třeba nevrátili? To už může být pozdě, ne?
Lucie
 Eva 
  • 

Re: Vážně sám? 

(25.5.2006 13:06:09)
Nevěřícně tady čtu jak normálně pouštíte 3 nebo 4leté děti samotné ven a nebojíte se o ně? Mám 4-letého syna a teda zatím ho nepouštím samotného ani na zahradu. Mám pocit, že těch nástrah je stále hodně.
 dasa. syn 7 
  • 

Re: Re: Vážně sám? 

(7.6.2006 23:02:25)
Já syna samotného téměř nepouštím a na kole už vůbec ne, A TO MU JE SEDM PRYČ.V okolí je to půl na půl, někteří vrstevníci dávno chodí ven sami a jiní srarší ještě ne. Já to možná to přeháním ale pouštět 3-4 leté dítě samo ven je druhý extrém.Tak malé dítě eště nemůže být dost zodpovědné
 Violka (2 děti) 
  • 

Vesnice 

(25.5.2006 13:20:41)
My bydlíme na vesnici, skoro zapadákov, před barákem máme "jen asfaltku", je to slepá ulice, a přece jsem děti samotný ven ještě nepustila, bojím se. I když tam jedou tak 4 auta za hodinu, na malér to stačí. To mi jistě každá máma dá zapravdu. Teď se starší naučil na kole, navíc chce jezdit dost rychle, takže hlídám jako ostříž. Horší je, že nám v ulici stavějí 2 nový baráky, takže provoz houstne.
A já trnu, v kolika je samotný pustím.
Někdy se mi zdá, že spíš maminky z města jsou víc uvolněný, např. vidím, že přechází s dítkem přes přechod, dítko běží jako první a maminka někde v dáli za ním. Já jsem asi hloupá, ale vždycky je křečovitě držím, než přejdeme, protože co kdyby se vyškublo. A vůbec všude ve městě se mě musejí držet, na parkovišti, na zastávkách, všude. Zvlášť naše malá je dost živá a jeden neví, co ji napadne. Máte s tím taky některá zkušenosti, nebo jsem tak "upnutá" na svý děti jenom já?
Ještě jeden postřeh: znám jednu maminku, která tvrdí, že její kluk je hyperaktivní, živý atd.
Co ho vidím, vždycky je sám, až za chvilku se někde objeví jeho máma nebo babička. Několikrát se nám s manželem stalo, že jsme jeli autem a museli jsme zastavovat, až kluk odjede ze silnice, máma jej ani nechytila, ani k němu nepřiběhla. Myslím, že je to možná trošku v přístupu maminek.

PS: Mamince, co má tak rozumný děti, že poslechnou a nejdou na silnici, moc gratuluju. Hned bych si je vyměnila :-)))
 Saša 
  • 

Re: Vesnice 

(25.5.2006 14:33:14)
Mám dva osmileté kluky a bydlíme na vesnici. Vedle nás je poměrně frekventované zahradnictví, kam jezdí stále plno aut. Kolem zahrady nemáme plot - je to plynule spojené s tím zahradnictvím. Svoje kluky jsem začala pouštět před barák samotné až letos. Prostě mám strach. Vidím kolem sebe spoustu úrazů a prostě se bojím. To, aby šli sami do vesnici, prozatím vůbec nepadá v úvahu. Vidím, co tam skupinky stejně starých dětí vyvádí. Navíc tedy naši chlapci jsou hyperaktivní- neustále někde na stromě, zkoumají všechno co nemohou a hlavně v jednotě je síla - co nevymyslí jeden, vymyslí druhý. Tohle omezení je náročné hlavně pro nás - neustále se jim snažíme vymýšlet nějaký program, aby neměli pocit, že strádají. Domácí práce doháním v noci - vařím taky v noci. Jejich životy mi za to stojí. Mimochodem kluci ještě nepřišli s tím, že by chtěli někam do vsi sami.
 Helois+Hela03/06+Dia07/09 


Re: Vesnice 

(25.5.2006 14:33:15)
Nemyslím si, že by některá z maminek, co tu psaly a tudíž ani ty, byly příliš "upnuté". Mám svoje první teprve tříměsíční dítko, takže nemůžu říct jaká budu já vůči svým dětem ale vzpomínám si, že sama jsem chodila hrát si už od 3let sama na ulici, ale tenkrát jsme byli malá vesnice, na ulici takřka žádný auta nejezdily a navíc nás tam bylo v podobným věku asi 6dětí a většinou jsme byli u některého na zahradě, takže pod dohledem některého z rodičů nebo prarodičů. Dnes už se vesnice rozrostla a na naši ulici museli dát dokonce dva příčné prahy aby zbrzdili provoz, takže pochybuju o tom, že bych se sama k podobnému činu odvážila.
Krom toho si myslím, že ani tak nezáleží na věku jako na tom, co se těm dětem může honit v hlavě, loni jsem viděla asi sedmileté holky schovávat se za stojícím autem a čekat až nějaké bude projíždět a pak těsně před ním přebíhat na druhou stranu silnice!!!!!!! Byla jsem v šoku!
Na druhou stranu jsem sama své dětství prožila s partou kluků prolézáním nezabezpečených kanálů, prohrabováním skládek železa a zavíráním se do odstavené cisterny na vápno. Nepopírám, že jsem byla hodně divoká. Všichni jsme věděli, že se to nesmí a že nás nesmí nikdo vidět, o to to bylo větší dobrodružství! S klidným srdcem však můžu říct, že nám NAŠTĚSTÍ nikomu nic nestalo.

Přeji vám všem do budoucna PEVNÉ NERVY!
 Sam+3 kousky 


Re: Re: Vesnice 

(25.5.2006 14:53:08)
Helois, no právě:-) Já, když si vzpomneu, co jsme všechno prováděli v dětství, kam jsme všude vlezli, vylezli, když jsme byli sami celé odpoledne venku...:-) ještě teď děkuju Bohu, že se nikomu nic nestalo.
Brácha zase vylezl na tovární komín (ten vysokej s těma schůdkama), on vůbec neměl žádnej pud sebezáchovy
(taky skákal v lomu do vody po hlavě, no prostě všechny ty hrůzy, před kterými všichni varujou).
Já se spíš budu bát o mladší dceru, to je cestovatelka a všechno chce zkusit sama. Ta starší se o sebe dost bojí, to bylo přemlouvání, než se odvážila (se mnou) na tobogán:-)
 Lenka, kluci 4,5 a 3m 
  • 

Re: Re: Re: Vesnice 

(25.5.2006 15:18:01)
No právě. I si pamatuji, jak jsme si hrály s kamarádkama v předškolním věku venku. Hrály jsme si, stejně jako synek, v naší, max. ve vedlejší ulici, ale co jsme vymyslely za blbosti, to se nedá popsat. Jak asi bylo našim maminám si dokážu představit až teď. Ale na druhou stranu, dodnes, když se občas sejdeme, probíráme naše dětská dobrodružství. Jsem ráda, že ty vzpomínky mám. Třeba si vůvec nepamatuju, jak si se mnou máma četla, nebo nějaké procházky. Tohle vidím dodnes v detailu.
 Martina - 5letá a 9měsíční 
  • 

Bez plotu a na vesnici 

(27.5.2006 11:36:52)
Mám doma 5 letou dcerku a 9 měsíčního klučinu a můžu Vám říct, že holku nemám odvahu bez dozoru nechat venku. Máme asi tak 20-30m za barádkem koleje a jde o dost frekventovanou trať. Plot je stále nedodělaný, takže kdykoliv může opustit zahradu a z ní je to na trať jen kousek. Do toho musí ještě přejít silnici kde sice moc aut nejezdí, ale občas tu někdo zabloudí a ten jede jako blázen, že když jdem na procházku máme co dělat, aby jsme uskočili.Do toho můj tatínek podniká v oboru zámečnictví a tak se tu pořád válí nějaká železa a pod. i když máme krásnou zahradu s pískovištěm posezením, tak nemám odvahu nechat jí venku samotnou, neb je tady moc nástrah a okna tam vedou akorát z WC a koupelny, takže bych musela pořád přebíhat abych na ní viděla. Sice si říkám, že už je na čase učit jí samostatnosti, ale mám děti po umělém opl. a tak mám možná i trošku větší starch i když si myslím, že to je blbost, maminky se bojí stejně, jen je některá odvážnější. Říkám si radeji o rok dýl než si pak drbat hlavu, že jsem jí něco dopřála a jí se stane něco ošklivého. Později si myslím už zas bude mít víc rozumu a víc věcí pochopí a třeba se konečně dodělají ty vrata. Je tu přece ještě malej a ten bude chtít taky ven, tak doufám, že se to uspíší. Jinak všem odvážným přeju, aby to vždy klouzlo bez újmy na zdraví jak dítka, tak maminky.
 Valkýra 


Re: Re: Re: Vesnice 

(25.5.2006 15:24:47)
My jsme zase s kamarádkou a klukama prolézali rozestavěné sídliště a o kousek dál pro změnu polorozpadlé baráky určené k demolici, což bylo ještě "lepší", protože se tam daly potkat nejrůznější existence.
Dcera už stačila vylézt ta střechu patrových garáží, i když ji neustále poučujeme, jak je vidět, je to houby platné.
Asi platí "důvěřuj, ale prověřuj".
 Ivana Procházková 


Re: Re: Vesnice 

(25.5.2006 20:54:16)
Jojo, počkat si na auto a přebíhat silnici těsně před ním, to jsme taky dělali.. Oblíbená zábava po cestě ze školy. Takový dětský adrenalinový sport..
 Líza 


Re: Re: Re: Vesnice 

(26.5.2006 11:51:06)
Zatímco dnes je oblíbená zábava jezdit v úzké jednosměrce v protiměru na inlajnech, popřípadě na poměrně frekventované silnici z kopce dolů zatáčkama na skejtu.
Po pravdě, někdy mám chuť vystoupit a ty puboše zlískat, protože jejich mámy seděj někde doma s pocitem, že synek je na U-rampě a nemůže se mu nic stát... A pak jsou u patníků ty kytky. :-(
 Violka (2 děti) 
  • 

Re: Re: Re: Re: Vesnice 

(26.5.2006 12:57:40)
Lízo, vystihla jsi to přesně. Kolikrát to bývá úplně zbytečný. Někdy si říkám, že ty "velký puboše" by patřilo liskat. Možná by se jim i rozsvítilo.
 caira (Vojta1/03,Mates11/04) 


Re: Vesnice 

(25.5.2006 14:33:42)
Violko, presne tak.
Ja mam take pocit, ze maminky z mesta byvaji "benevolentnejsi". Obzvlast, jak si popsala prichody k prechodu... ale i jizda na odrazedlech po chodniku blize k silnice... litani deti po chodniku... apod stoji za zamysleni.
Nas vetsi se desne boji aut. Maminky jeho vrstevniku se nam sice posmivaji.. Ale ja zacinam sklizet ovoce :-))
Kluk umi vzorne prechazet, pri chuzi se drzi, vic ke strane nez je snad zdravo. Kdyz jdem spolu "dolu do mesta" - coz je u nas jedna hodne rusna ulice a namesticko, jde zasadne za ruku anebo se drzi kocarku.
Malej je tedy divocejsi, ale kdyz reknu "s Vojtou za ruku" capne se brachy a nepusti, i kdyby bracha chtel :-D
Jizdu na kole zvlada sice rychle, ale zasadne u prave krajnice (na frekventovane jezdim na kolobezce za nim) - myslim, ze u deti mensich, ktere nezvladaji levou a pravou to lze vyresit barevnymi stuzkami. A cim driv se tohle nauci tim lepe pro neho.
 Rosie 


Vesnice a město 

(25.5.2006 16:09:58)
Cairo, tak já si to myslela přesně naopak :-). Že to, co na vsi (mám na mysli jednu konkrétní vesnici) dovolí maminky dětem,tady v Praze absolutně není možné. Lítání přes silnici sem a tam bez rozhlídnutí, přitom je to průtah vsí a silnice do okresního města, aut tam docela dost. Tady ve městě pořád hlídáš, aby dítě nešlo blízko silnice, občas si připadám jako policie :-(.
Dcerce bylo 7 let, ven by asi už sama mohla, ale já mám obavu. Bydlíme u školy a občas se tu a tam objeví parta puberťáků, kteří se zaměří na ty malé a to je o strach. Jinak naše slečna je klidné dítě, žádný "jásámista" to není. Ví, jak se přechází, že se má rozhlédnout atd. atd. Zase se ale snadno nechá stáhnout silnějšími, takže mám obavu, aby se neocitla právě mezi těmi za auty poskakujícími dětmi. Samotnou tak, že bych byla doma, to ji rozhodně nepouštím. bydlíme ve vyšším patře, než bych v případě potřeby sjela dolů, trvalo by to dlouho. Jdeme společně na hřiště, hlídám kluka a dcerka si jezdí na kole nebo bruslích různě z mého dohledu, vždy se přijede ukázat a jede dál.
Rozhodně já v jejím věku chodila sama ven, i s mladším bráchou, ale s kamarádkama jsme se shodli, že to bylo nějak klidnější. Nemáte dojem? Nebo jsme pod vlivem všech těch tragických zpráv prostě jen opatrnější?
 JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) 


Re: Vesnice a město 

(25.5.2006 17:00:01)
Tak já si myslim, že to je jak v čem - já na vesnici nechám děti (4,5 a 3, 5) lítat za barákem (je tam polní cesta a pole) s jejich 3,5letym kamarádem a kouknem na ně tak jednou za 15 minut jestli jsou ještě v dohledu, ve vesnici je nechám jet na odstrkovadlech a kolech kus před náma (jede tam jedno auto za čtvrt hodiny a to jsou schopni ohlídat a sami od sebe uhnout na stranu), ale ve městě je nenecham jít samotný po chodníku, protože jak tam jezdí hodně aut, nezvládají si je ohlídat, pokud je nedržim za ruku lítaj po chodníku jak splašený a nejsem si stopro jistá, že by u přechodu zastavili, páč pro ně je prostě silnice něco po čem se běžně chodí. Zatimco městský maminky když maj dítě na chodníku jsou většinou v klidu, neb dítě ví, že z chodníku nesmí.
 JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) 


Re: Re: Vesnice a město 

(25.5.2006 17:05:07)
Nevim, jestli to bylo zeřjmý, tak dodávám - silnice je pro kluky něco po čem se běžně chodí proto, že u nás ve vsi nejsou chodníky (při zdejším provozu to ani není třeba).
 caira (Vojta1/03,Mates11/04) 


Re: Vesnice a město 

(25.5.2006 17:11:21)
Je to spis : Jak A V CEM
Je fakt, ze "za nas" na zakladne sice exisovaly cigarety - ale to bylo tak sehnat tajne od kamaradciny mamky mentolove vikyny a jeste jen dve, aby si nevsimla a stejne si vsimla.. Krabicku celou? Not to proste neexistovalo.
ALkohol? No vubec.
A drogy? To je kapitola sama pro sebe..
A myslim, ze v tomhle smyslu je mesto mnohem horsi.
Ovsem, co se tyce treba aut atd. tak vesnice vede - prece - prece i kdyz je v ulici sedm baraku, kdo ze sousedu jede tak, aby neco udelal vasemu ditku? Prece jeho deti tady jednouý behali a nebo budou behat take..
Tech nastrah je fakt tak nejak vic, ale na druhou stranu je fakt, ze treba nenajdete nehlidane vrakoviste aut - coz tehdy slo bezne. (Kdo z nas nesedel ve zrezivelem autaku??
VAnebo se nedostanete do ruznych tovarnich objektu, coz tehdy take zcela bezne slo.. anebo do objektu JZD (seniky, kraviny apod.)
 Jana P. , Praha , 1 dcera 6 let 
  • 

Re: Nástrahy vidím jinde než v autech 

(28.5.2006 12:17:29)
Bydlím v Praze a mám skoro 6ti letou dceru. Poblíž domu je krásné hřiště a park , žádná rušná silnice . Dcera je klidné dítě a na sebe od mala velmi opatrná. Takže aut + možnosti poranění se na hřišti se ani moc nebojím.
Jenže , na rozdíl o menších měst a vesnic tu jeden druhého nezná . A najednou se mi park pro malou princeznu zdá až moc velký , hřiště plné cizích lidí a já mám strach koho by tam mohla potkat.
Asi mi to ještě dlouho potrvá , než pustím dceru v Praze ven samotnou. Naštěstí máme babičku a dědu .
Když jsme na chatě , tak tak lítá venku sama , ale vždy někde na dohled ( nebo vlastě na doslech ).
 Marie, dcery 4 a 6 let 
  • 

Re: Vesnice 

(26.5.2006 7:40:19)
Violko, vůbec nejste "upnutá". Jak už jsem psala, bydlíme na vesnici, ale samotné děti nepouštím. Když jsme ve městě, taky je držím křečovitě za ruku při přecházení - co kdyby se vyškubly?. Nechci ani domyslet!!!
 Violka (2 děti) 
  • 

Re: Re: Vesnice 

(26.5.2006 10:53:34)
Děkuji, jsem ráda, že nejsem sama. Myslím, že se tahle křečovitost je nám, maminkám, už nějak dána a určitě se zúročí. Stačí jen představa úrazů zlámaných končetin, rozbitých hlav...atd. Děkuji Bohu za to, čemu všemu se nám podařilo vyhnout.

Ono hodně záleží, kde člověk žije. Např. i na té vesnici to není jednoduché.Máme sice oplocený dvorek i zahradu, vím, že mám vše zabezpečeno, ale přece...Menší dcerka se naučila otvírat branku na silnici a učí to staršího! Okna do dvorku vůbec nemám, navíc bydlíme až v podkroví, tzn. než bych doběhla, kdyby se něco stalo, to raděj nechám všeho a jsem s nima. Jak jedna maminka píše, že raději vaří v noci, má můj obdiv.
 Peckaa - Ráďa,Mariánek 


Re: Vesnice 

(26.5.2006 13:05:36)
Úplně s vámi souhlasím. Mám šestiletého syna, bydlíme ve městě. Naproti domu je hřiště, musí se přejít přes silnici. Není na ní nijak velký provoz, ale občas auto nebo kolo projede. I když mu pořád dokola hustím do hlavy, že se musí u silnice rozhlížet, tak to stejně nedělá. Já ho nepouštím samotného nikam. Nikdy nevím, co se mu vylíhne v hlavě a jaké ptákoviny vymyslí. Sama si kladu otázku, v kolika letech bych ho měla pouštět samotného ven. V okolí jsou frekventované silnice, bydlíme skoro v centru. I do školy a ze školy ho budu vodit. Ale do kolika let? Fakt nevím...
 Hanče,Kryštof 2,5roku 
  • 

dvoreček 

(25.5.2006 19:14:19)
Nás syn běhá celý den po dvorečku. Bydlíme u manželových rodičů,jež jsou v důchodu. pořád je na dvorku či zahradě babi nebo děda a něco tam dělají. Já mám sporák u okna, pod kterým má Kryštof pískoviště. Takže je kluk vlastně samostatný, ale pořád na něm má někdo "oko". Po vesnici ale sám nechodí! Zásadně se mnou. Buď jede na svém kole a já za ním skoro utíkám, už jezdí opravdu dobře. Nebo se sveze na mém kole. Pak taky chdíme na dlouhé procházky s naší Elinkou (fena)a tu vodí Kryštof v bezpečných zónách sám (tam, kde za plotem nejsou velcí pejsci, ty Ela vyštěkává a nesnáší..) A na těchto našich výletech a výpravách,zpravidla 2x denně (aby se dítko nenudilo), poctivě vštěpuji pravidla chování na silnici. Neboť nám tu chybí chodníky a je tu docela provoz. Zrovna před pár dny stál malý tváří v tvář obrovskému náklaďáku, který naštěstí nejel jak blázen a zastavil.A to jsem stála kousíček za dítkem, on byl ale v šoku jak se na něj řítí velké auto a vůbec neslyšel jak na něj mluvím a ukazuju mu, kde má být.
 Sam+3 kousky 


Re: chození ven 

(25.5.2006 12:46:52)
V tomhle jsou výborné vesnice, domky se zahrádkou. Přece jen na menší vesnici se lidi navzájem znají a znají i naše děti. Pražské maminy mají trochu smůlu, protože tam pustit malé dítě ven samotné, je riziko
(hlavně v centru Prahy a na velkých sídlištích). Bála bych se. Ale starší dceru (skoro 7 let) pouštím ven už samotnou rok a ona ví, že nikam než na hřiště a jezdit na kole okolo sídliště nesmí (ale my máme malé sídlišťátko (5 byt. domů) a nebydlíme v Praze.
Také už by chtěla chodit sama nakupovat, jenže obchod máme hodně daleko, takže jdeme spolu, já jí dám trochu peněz a řeknu jí 2-3 věci, které má koupit a zvládla to a byla pyšná:-)
 Katka,kluci 3 a 7 
  • 

Tak,Tak 

(25.5.2006 13:38:54)
Ono je to opravdu hodně závislé na lokalitě,ve které se bydlí.Co se někde jeví jako hazard,je jinde docela normální.U nás na vesnici,když vykouknu z okna a volám na staršího kluka,tak mi 2 sousedky řeknou,že ho viděli jít na hřiště a s kým tam šel.Všichni se znají a tak nějak společně se na ty děti dohlíží. Když vidím sousedovu holku,jak lítá po silnici,tak jí taky umravním - aby jí něco nepřejelo.....To si ve svém původním bydlišti ve městě neumím představit. Tam si nikdo nikoho nevšímal.
 Riana 
  • 

Naopak... 

(25.5.2006 11:45:12)
Přeji všem pěkný den,
my máme zcela opačný problém:
dostat 11-letého synka na sídlišti ven na víc než půlhodinu je nadlidský úkol. Pořád by jen chodil s mámou (se mnou), jít a hledat si kamarády se prý stydí. Jak ho víc osamostatnit??
Riana
 Jira 
  • 

Re: Naopak... 

(25.5.2006 11:58:46)
Není nic zvláštního na tom, že se Váš syn nemusí cítit dobře zrovna na sídlištním hřišti. Je to pro něj banda cizích dětí, se kterými nemá nic společného (a pokud je introvert, asi těžko s nimi bude nadšeně navazovat vztahy). Doporučuji Vám najít mu nějaký zájem, kroužky, co ho bude bavit (nenásilně). Tam se taky potká s vrstevníky, ale bude je pojit společný zájem/koníček/cíl a v takovéto atmosféře pak přátelství vznikají mnohem snadněji. Mluvím z vlastní zkušenosti. Se svými vrstevníky ze sousedství, kteří se vyskytovali kolem baráku, jsem si nikdy neměla a nemám co říct. Vybíjená stokrát dokola mne nebavila a neměla jsem potřebu většího kolektivu, spíš pevného přátelství s (jednou) kamarádkou. Přátelé, které jsem si našla díky společným koníčkům atd sama jinde, mi vydrželi na celý život.
 caira (Vojta1/03,Mates11/04) 


Re: Naopak... 

(25.5.2006 14:43:01)
A co zkusit na leto nejaky letni tabor pro stejne stare deti... tzreba zkuste formou inzeratu v samoobsluze na vasem sidlisti najit maminku stejne stareho kluka s podobnymi problemy a vyslete deti spolecne - mozna budou kamaradi a treba si najdou i kamarady dalsi.¨
Je to sice dost odvazne, ale myslim, ze bych to zkusila.
 Káča - dvě děti 
  • 

Klobouk dolů před odvahou  

(25.5.2006 12:23:16)
pustit tak malé dítě z dohledu. Máme děti 5 a 3 roky. V Praze samozřejmě bez doprovodu nesmí ani na krok a na chalupě smí sami na zahradu a to pouze pokud nám dají vědět, že odchází. Ale před pár týdny se nám stalo, že já byla v domě a manžel na druhé straně zahrady. Děti kontrolovat otázkami " Co děláš?" Tříletá slečna mu odpověděla, že si hraje s hokejkou - běžná činnost, kdy s hokejkou chodí po zahradě a dělá, že kosí trávu jako táta...Za pár minut slyším šílený křik a nadávky manžela, který obyčejně holce nenadává, protože na ní dost trpí. A ona slečna otevřela septik - normálně si přivalila špalek, co je u ohniště na sezení, uchem litinového poklopu prostrčila hokejku a přes špalek si vytvořila páku a víko zvedla. Upozorňuji, že 3 jí budou až koncem června! Ještě máte klidnou dušičku, když dítě pouštíte i jen na zahradu? My od té doby teda opravdu ne.
 Lenka 
  • 

Klobouk dolů před odvahou  

(25.5.2006 14:31:02)
3leté dítě potažmo 4leté samo ven??3leté dítě bych nikdy samotné nepustila, max.tak na zahradu, kde ho má "pod kontrolou". A autorka článku píše, že 4leté dítě jí odejde z domu a vidí ho až večer. To se o něho nebojí???Já bych se zbláznila!Nejde jen o provoz na silnici, jsou i jiné nástrahy.
 Lusi+M+Z 


Sám poprvé v šesti letech 

(25.5.2006 18:56:40)
Ahojky,
bydlíme ve městě, přestože v okolí domu žádná frekventovaná silnice není a hřiště na které syn chodí a na které vidím z okna je od domu vzdáleno 20 metrů, tak začal ven samotný chodit až v tomto věku,dříve to nevyžadoval.

Nyní je mu 7 a venku může být přes den dle libosti, ale za podmínky, že bude někde odkud bude vidět z okna (tzn. okna na 2 svět. strany).

Možná jsem divná, ale mám ještě dvouletého a toho bych zatím samotného ven nepustila ani se starším bratrem.

Ale věřím že na vesnici je to jiné.
 Petra -3děti(11,8 a 4r) 
  • 

Re: Sám poprvé v šesti letech 

(25.5.2006 19:36:19)
Já jsem prvního syna pouštěla ven, kolem paneláku,až v 6,5 r. když měl nastoupit do školy.Každých 5minut jsem byla v okně a sledovala kde je.Byl venku 2dny a honil ho kolem paneláku pes, a od té doby už ven nechodil.Trvalo to skoro 3 roky než jsem ho donutila chodit ven. Prostřední syn začal taky až v 6letech, většinou s bráškou a tak jsem byla mnohem klidnější. Starší syn je dost zodpovědný již odmala.
Dceru pouštím před vchod na hodinku se starším synem a i přesto jsem každou chvíli v okně.
Neumím si představit pouštět malé děti ven. Ale kolem paneláku u nás běhají normálně 3leté děti.A to máme silnici přímo před vchodem. Každý rodič je jiný, ale já bych měla strach. Vím však,že na vesnici to je opravdu jiné. Já sama od 4let běhala na vesnici se skoro 7letým bráškou.Důležité je vědět,zda děti opravdu poslechnou.Ale člověk nikdy neví co se může stát. Myslím si, že blížící se vstup do školy (6let)je ten nejlepší čas začít. To je jen můj názor.Strach budu mít ikdyž dětem bude 18let.
 Lusi+M+Z 


Re: Re: Sám poprvé v šesti letech 

(26.5.2006 15:45:00)
Petro, ale v těch osmnácti už je před ten barák pustíme ne?:o)))
 Katka,2 děti a břicho 
  • 

Pustím jen rozumnější 

(25.5.2006 20:18:09)
Vybavil se mi při čtení článku pořad v rádiu o Peru, kde říkali, jak batolata přecházela přes skalní římsy, které spojovaly místa, kde se bydlelo, s okolím. Redaktorka se ptala, jestli se jejich matky nebály a odpovědí jí bylo cosi ve smyslu "vždyť měly víc dětí a jiný přístup ke smrti". Je to drsné, ale vybavuje se mi to stejně tak jako vzpomínka z pobytu u sestry "na vesnici", kdy se utopila asi pětiletá dcera sousedky v sudu na vodu. Mým dětem jsou 4 a 6 let a jsou to experti na vymýšlení konin. Bydlíme v obytné zoně, odletoška je pouštím před dům na kole, ale stále kontroluji. "Důvěřovat, prověřovat!" jak říkala teta Kateřina :-).¨
Myslím prostě, že záleží na dítěti, ale i v těch 7 letech to není nic moc. Známé maminky říkají, že pouští děti samotné do školy od druhé třídy, to mi přijde přiměřené.
 Evča, kluci 90+96 


Obecné pravidlo asi neexistuje 

(26.5.2006 8:15:03)
Obecné pravidlo se myslím nedá najít. Něco jiného je to na malé odlehlé vesnici, kde se všichni znají a kde je téměř nulový provoz. Něco jiného je to u rušné silnice, obzvlášť ve velkém městě, kde panuje anonymita mezi lidmi a nezájem o bližního (pan Velíšek byl vzácnou výjimkou). Záleží i na dítěti - jsou děti klidné, spolehlivé, rozumné a jsou děti "poděsové", které pořád někde bez rozmyslu lítají a lezou a nejdřív konají a pak možná přemýšlejí. Nejde jen o výchovu, ale i o vrozené vlastnosti a temperament dětí. Složité je to u dětí s lehkou mozkovou dysfunkcí, obzvlášť pokud jsou hyperaktivní. Něco o tom vím - je to případ mého staršího syna. Přestože kluk byl a je velmi chytrý, pořád jsem ho musela hlídat, protože se vždycky někam rozběhl (náhlý impuls či nápad) a vůbec nepřemýšlel, že přeběhl silnici bez rozhlédnutí atd. Bylo to o nervy. Prostě mu nefungovala nějaká vnitřní stráž či pud sebezáchovy.

PS: Lenko, prosím - ve větě "Hold vesnické maminy to asi berou jinak než my pražské" máš chybičku :-) HOLD znamená pocta - například vzdát hold hrdinovi. Ve Tvé větě mělo být HOLT ;-) Nic ve zlém.

 Gábi, 2 děti 


Univerzální pravidlo neexistuje 

(26.5.2006 11:02:20)
Jsem z velkoměsta a nepamatuji se, že bychom jako malé děti chodily se sestrou samy ven, až tak od 10 let, ale pouze samy do školy, na kroužek, něco malého koupit do papírnictví, vyjímečně na hřiště atd. Hlídala nás velice despotická babička a být doma nebo venku sama neexitovalo - 70. léta (cituji babičku: všude číhají úchylové - nejraději mezi rodiči ostatních dětí, doma mohl vzniknout požár, ... až budeš budeš dospělá a budeš se živit sama, dělej si co chceš, ale teď ...) Brrr!
Těžko se mi pak hledalo sebevědomí, neuměla jsem se venku pohybovat sama, ... :-(
Proto jsem u svých dětí věděla, že tohle NIKDY. Zase žijeme ve velkoměstě, chalupu máme u frekventované silnice, atd. Ale přesto se snažím pomaloučku jim svobodu, pocit samostatnosti dávat - ať už je to jít na chvilku na hřiště nebo koupit ve večerce rohlík, nebo obejít blok domů samo z druhé strany ... Dítě, které se umí pohybovat samo, nepanikařit, je oproti ostatním ve výhodě.
(Ale od dvouletého dítka bych se nehla, mohla bych sedět a pít kafe, ale musela bych na něj aspoň po celou dobu vidět ;-) )
 Olina, dvojčata Sam a Linda 
  • 

na vesnici 

(26.5.2006 13:11:12)
Ahoj. My bydlíme ve statku na vesnici. Uvnitř statku nemám žádný stromy a ani odkrytý rybníčky, bazénky či sudy. Pokud potřebuji něco udělat doma a děti (16 měsíců) chtějí ven, tak zamknu vrátka, aby se nedostali na ves a klidně je nechám hrát samotné na písku či běhat po dvoře. Občas je zkontroluji z okna nebo, když začnou brečet. Co se týče úrazu, tak jsem zjistila, že se ten druhý zraní pokud poběžím za prvním. Takže s těmi už tak nějak počítám. Prostě nemohu být u obouch současně, leda bych je svázala k sobě. jinak na ves chodíme pouze v kočárku nebo se drží kočárku.
Ještě se na to podívejte z druhé strany, když jsme byli malí my, tak jsme ve dvou letech nastupovali většinou do jeslí či školek, taže jsme měli trochu tý svobody. A ruku na srdce, když jsme přišli domu ze školy, tak jsme celý odpoledne lítali venku a domu přišli se soumrakem.
Popřeju vám jen silné nervy a velkou trpělivost.
 Soňa 
  • 

Samostatnost a důvěra 

(26.5.2006 16:31:04)
Myslím, že určit hranici, od kolika let mohou děti sami ven, nelze. Bydlíme na vesnici,mám dcery 7 a 3 roky a starší jsem pouštěla před dům cca od 4,5roku. Zpočátku jsem stála za oknem schovaná za záclonou a hlídala, ale dcera je velice zodpovědná a i když všechny děti běžely přes cestu - jezdí zde pár aut - dcera se i uprostřed hry zastavila a podívala se, zda auto nejede. Mladší dceru si venku samotnou nedokážu představit. Ta může pouze na uzavřený maličký dvorek. Nemyslím si, že je divočejší, ale je jí to všechno tak trošičku jedno. Prostě styl - ono to nějak dopadne. Přesto si myslím, že se musíme učit dětem dát alespoň v něčem tu důvěru a samostatnost. Možná je to tím, že mi mladší dcera připadá pořád malá, kdežto starší byla v jejích letech už vlastně docela velká a rozumná holka.
 dandula 
  • 

Sami v Ústí nad Labem 

(30.5.2006 10:06:39)
Jsme z Ústí a náš starší potomek (4r) se dožaduje osamostatnění, už o tom trošku přemýšlím - máme za barákem louku. Není tady nějaká mamina ze Stříbrníků,co už tak podobně staré dítě pouští ven?
 Bela a smečka 


pěkně jsem se vyděsila 

(28.5.2006 21:25:09)
Bydlíme na okraji menšího města. Když bylo dceři asi přes 3 roky, šly jsme s kočárem s mladším synkem z města.V místech, kde už začínají rodinné domky se dcera rozhodla,že by chtěla jít pěšinkou mezi zahrádkami,kde jsme někdy chodívaly, s kočárem to tam ale nešlo. Uprosila mě, že cestu zná a ať jen já ten blok obejdu po silnici, sejdeme se na opačném rohu,cca 100m od našeho domu. Její cesta byla kratší,nějakých 60 m,tak jsem zběsile uháněla,abych tam byla za stejnou chvíli.Když jsem dorazila, dcerka nikde.Krve by se ve mne nedořezal.S kočárem jsem zase pádila zpět.Až skoro v místě,kde jsme se rozešly, jsem ji uřvanou potkala s nějakým dědou,který se jí ujal,ale pěkně mi vynadal.Dcera vyrazila na pěšinku,pěšinka byla zarostlá kopřivami,tak se bála jít dál a vrátila se a nějak už to celé nezvládala,začala brečet a ten děda jí tam našel.Od té doby jsem ji samotnou nikam nepustila, je jí přes 5.
 Ifca a Tom 10/03 
  • 

Nezodpovědnost 

(29.5.2006 14:47:54)
Opravdu nemohu uvěřit tomu, že někdo pouští tak maličké dětičky samotné ven, mimo dohled. Ten,kdo toto činí nemá absolutně žádnou zodpovědnost a spoléhá na to, že se nic nestane,... a užívá si dne, kdy o dítěti neslyší..., tak proč má děti???. Chápu, že někdo věří v osud a sdílí myšlenku - co se má stát se stane, ale když se něco stane, je na výčitky pozdě. Znám spoustu maminek opatrných i odvážnějších, ale neznám nikoho, kdo by žil v domění, že 4-leté díte je natolik samostatné, aby mohlo trávit celý den bez dozoru někoho dospělého, a 2-leté dítě bych nenechala samotné ani na zahradě. Jak už někdo psal - i na zahradě čeká spousta nástrah a tak malé dítě nedokáže nebezpečí odhadnout! Přeji všem maminkám a tatínkům, aby se svými dětmi trávily čas rády, aby zbytečně neriskovaly! Každopádně přeji hodně štěstí, zdraví a pohody Vám i Vašim dětem!
 Ifca a Tom 10/03 
  • 

Pardon, to sem nepatří, špatně jsem to vložila! 

(29.5.2006 14:50:03)
Omlouvám se, špatně jsem vložila. Příspěvek patří k článku a ne do této diskuze. Jsem popleta, omlouvám se, ale neumím to smazat. Ale každopádně hezký den, Ivana
 Zuzana. 2 vnoučata 
  • 

Re: pěkně jsem se vyděsila 

(31.5.2006 16:51:45)
Nepatřím mezi babičky,které rozmazlují děti. Ani jim nekupuji čokoládu a bonbony, protože dcera si to nepřeje. Ale měla bych strach je pustit samotné v Praze, i když holčičce jsou 4 a klukovi budou v září 3 roky. Přitom svého syna jsem ve 4 letech pouštěla ven, bydleli jsme na okraji Prahy.Po malé vedlejší silnici, spíš cestě, u které domek stál, přejelo jedno auto za hodinu nebo ještě méně, ale hlavně - ta auta jezdila pomalu, nezažila jsem, že by některé prosvištělo jako jezdí dnes! Nikdy se tam za ty roky nic žádnému dítěti v okolí nestalo. Ale mohlo.. až po letech jsem se dozvěděla, že čtyřletý syn, který měl zakázáno vzdálit se dál, než do sousední ulice, utekl s o dva roky starším kamarádem dost daleko, k rybníku, kde vlezli na lodičku a projížděli se po rybníku, přičemž do lodičky zatékalo... málem mě ranila mrtvice ještě dodatečně při představě, jak to mohlo dopadnout. Proto si myslím, že ani čtyřleté děti by ještě neměly někde běhat zcela samotné, když tak aspoň pod dozorem starším sourozenců, jsou-li spolehliví. A dvouleté dítě...o tom raději ani nepřemýšlet. Vnuk je nesmírně čilé dítě, chodí od 10 měsíců, v 9 měsících již vylezl na okno, nedovedu si vůbec představit nechat ho někde běhat samotného!
 miki 
  • 

ani mi nemluvte :o) 

(1.6.2006 15:02:38)
Muj syn zacal chodit sam ven o prazdninach nez nastoupil do prvni tridy.Proste jsem mu nevymluvila ze bude lepsi kdyz si budenme hrat venku spolu misto toho aby sel s kamarady ze skolky :o).Bydlime v panelaku,nizkem,je tu pekne klidne okoli.Nicmene,ty hodiny co on byl venku jsem ja prostala u oken a kontrolovala jestli je v dohledu a v poradku.Musim rict ze mne to preslo az s narozenim druheho ditete,to uz mel syn deset let:o).Proste jsem nemela uz tolik casu:o). No a jeste musim napsat ze mne jednou dorazil kdyz mi rekl ze jim (desetiletym)dala ucitelka na hodinu rozchod v centru mesta.Ja nechapala :o)Jsem se ho ptala kde tu hodinu byl-Mc Donald a obchod s levnymi hrami na cd.

Ale jak pisou ostatni-kdyz si vzpomenu co ja delala v jeho veku...
 Dáša, 2 děti 
  • 

Re: ani mi nemluvte :o) 

(6.6.2006 10:58:32)
No jo, to už tak bývá. Já taky když si vzpomenu, jak jsem v 9 letech prolézala kanály a stavby a výkopy... A jak jsem do centra města jezdila sama do hudebky trolejbusem, a byla jsem tak malá, že jsem se kolikrát včas neprotlačila ke dveřím trolejbusu, abych mohla vystoupit, a zastávku jsem tak přejela...
A teď své děti (7 a 9 let) se bojím pustit přes cestu. Je jiná doba, více aut, více kriminality. A taky každé dítě je jiné. Můj starší syn ještě dlouho nebude samostatný. Jsem ráda, že mám mladšího syna, který mi dokázal, že to není moje chyba, že prostě u každého je to jinak. Nedá se to uspíšit. Já myslím, že matka své děti zná nejlíp a ví, kdy jim už může důvěřovat, že se neztratí, že se rozhlédnou u silnice, že s nikým cizím nikam nepůjdou...
Přeji nám všem, matkám, aby se nám nikdy nesplnily ty černé představy, co všchno by se mohlo stát, když své děti nějakou tu hodinku nevidíme, a lítají nám po sídlišti...
:-))
 Štěpánka (2 kluci) 
  • 

Nejsou nato nějaké zákony ? 

(12.6.2006 21:29:29)
Opravdu žasnu. O tom ježdění na kole tu už někdo psal, ale i jinak, copak rodič nemají povinnost na děti dohlížet? U nás v domě (ve městě) je rodina, kde maminka pouští již od dvou a půl let svou dcerku ven se sestřičkou (1.třída) - tatínek je Rom, ti to tak mívají. Maminka mi vždycky přišla celkem fajn. Holky jsou v pohodě, zvládají to, ale stejně ... tu starší už před cca. dvěma lety, když lítala venku, srazilo auto, měla zlomenou nohu. Copak se tohle smí? Nebo se to řeší až, když se něco stane?

Štěpka

PS. My jsme si chodili hrát kolem domu až od první třídy a to jezdilo mnohokrát méně aut.

Komerční sdělení

Zajímavé akce

Vložte akci

Další akce nalezte zde

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2020 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.

Publikační systém WebToDate.