6.6.2006 10:58:32 Dáša, 2 děti
Re: ani mi nemluvte :o)
No jo, to už tak bývá. Já taky když si vzpomenu, jak jsem v 9 letech prolézala kanály a stavby a výkopy... A jak jsem do centra města jezdila sama do hudebky trolejbusem, a byla jsem tak malá, že jsem se kolikrát včas neprotlačila ke dveřím trolejbusu, abych mohla vystoupit, a zastávku jsem tak přejela...
A teď své děti (7 a 9 let) se bojím pustit přes cestu. Je jiná doba, více aut, více kriminality. A taky každé dítě je jiné. Můj starší syn ještě dlouho nebude samostatný. Jsem ráda, že mám mladšího syna, který mi dokázal, že to není moje chyba, že prostě u každého je to jinak. Nedá se to uspíšit. Já myslím, že matka své děti zná nejlíp a ví, kdy jim už může důvěřovat, že se neztratí, že se rozhlédnou u silnice, že s nikým cizím nikam nepůjdou...
Přeji nám všem, matkám, aby se nám nikdy nesplnily ty černé představy, co všchno by se mohlo stát, když své děti nějakou tu hodinku nevidíme, a lítají nám po sídlišti...
:-))
Odpovědět