| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Názory k článku V noci vycházejí na povrch nejrůznější úzkosti

 Celkem 36 názorů.
 Piotra, 2 holčičky 


Hm, to je zajímavý 

(13.9.2005 9:32:50)
A nenapadlo pana pisatele (doufám, že to byl chlap), že děti se budí třeba proto, že mají hrůzu ze tmy?
Moji rodiče jsou spolu přes 30 let a svoje dětství jsem vnímala jako idylické, ale přesto jsem občas v noci špatně usínala a nebo se vzbudila a bála se tmy, jednu dobu jsem musela usínat při světle. Dodneška tmu nemám ráda.
Podotýkám, že malá dcera zatím spí dobře, v noci vůbec nepláče, takže se nezastávám sebe. Prostě nemám ráda takovýhle jednostranný vědecký názory.
 Milena 
  • 

Re: Hm, to je zajímavý 

(13.9.2005 9:43:39)
Piotre:

jak to myslis - jednostranny??
 Piotra, 2 holčičky 


Re: Re: Hm, to je zajímavý 

(13.9.2005 10:01:59)
že si udělá závěr z jednoho aspektu a nepodívá se na to ze širšího úhlu. Pokud dítěti doma nastolíme idylické prostředí, tak ty noční můry jen tak neodejdou a dítě nebude kvůli ideálnímu přístupu rodičů spát líp. Dítě má k nočním běsům prostě sklony.
Možná jsem článek nepochopila, třeba je ta kniha zaměřená právě na zlepšení vztahů vůči dítěti v rozvrácených rodinách, čili se na to dívá právě jenom z té jedné strany a ostatní tím pádem nezmiňuje.
Nechci samozřejmě do nikoho rýt, jenom jsem vyjádřila svůj názor.
 segra 
  • 

Re: Re: Re: Hm, to je zajímavý 

(13.9.2005 11:36:59)
Vzhledem k tomu, ze se knizka jmenuje "Dite toho druheho", tak mi prijde dost pravdepodobne, ze se zabyva predevsim specifickymi problemy deti jen jednoho partnera, potazmo otazkou (zlepseni) vztahu v "patchworkovych" rodinach. Takze tematem tehle kapitoly je evidentne "jake zvlastni problemy se spankem maji deti zijici s partnerem mamy/partnerkou taty". Nocni mury, strach ze tmy a jine veci, ktere moho upotkat kazde dite, se mylsim dost podrobne probiraji v ruznych knihach o detskem spanku.
 Eva K 
  • 

Re: Re: Re: Hm, to je zajímavý 

(13.9.2005 11:41:46)
Tu knihu znám, je opravdu zaměřená za rozchody a rozvody a jejich vliv na děti.
Eva
 jaja 
  • 

Re: Hm, to je zajímavý 

(18.9.2005 19:21:24)
je to zvlastni,vztah je v pohode a presto dcerka v noci mluvi ze spani a proziva to co behem dne zazila.nevim, ale nejde "HAZET DO JEDNOHO PYTLE" DETI ANI RODICE.
 Lenka 
  • 

moje zkušenost 

(13.9.2005 17:13:05)
Jsem ráda, že taková kniha vyšla, už dlouho mě trápí, že dcera mého manžela, kterou má z prvního manželství se také bojí spát sama, je jí už 15 a chce s námi spát v ložnici. Tolerovala jsem to, když jsme měli malý byt a chodila k nám o víkendech, ale teď jsme se přestěhovali do domu a její potřeba trvá.
 Amee 
  • 

Schválnost 

(14.9.2005 22:00:18)
Nevím jaký máte s dcerou tvého manžela vztah, ale u tak velké holky to spíš vypadá na schválnosti. V 15 letech chtít spát s tatínkem v posteli potažmo tedy i s Vámi je přinejmenším velmi zarážející. Sama vychovávám 16 syna mého přítele a ze své zkušenosti mohu jen říci, že je rád když nás co "nejmíň vidí" a to máme vztahy velmi dobré.Tím chci říct, že je to dáno věkem. Hormony s ním mávají jednou by si s námi celý večer povídal a podruhé sotva utrousí pozdrav. Připadá mi prostě divné, že holce v 15 letech ještě nikdo nevysvětlit nic o soukomí dospělých. U mě by tedy nepochodila. Myslím, že i ona určite chce mít to své.
 Michal 
  • 

Re: Schválnost 

(15.9.2005 13:35:29)
Schválnost neexistuje. Každé chování má svoji příčinu, i to že někdo něco dělá "schválně". 15-letá dívka by sotva něco měla ze spaní s rodiči. Spíš by si normálně hledala svého partnera, když by věděla zmíněné "detaily".
Bylo by dobré se zeptat manžela, jak to vidí, ev. se snažit zjistit její důvod. Pokud má snahu to řešit a neví konkrétní příčinu strachu, mohla by pomoci dobrá kinezioložka, je to velmi jemná metoda práce s psychikou, hlavně vhodná u dětí, rodič/e jsou u sezení přítomny. Je důležité, aby dceři terapeutka "seděla", aby k ní měla důvěru. Samozřejmě má mít sympatie i rodičů.
Může to být třeba strach ze ztráty otce, že jí jej nová "maminka" sebere, nebo i něco jiného. Nemusí to být na vědomé úrovni. Je dobré to vyřešit, v žádném případě silou.
Hodně zdaru
Michal
 Adriana, 2 děti 
  • 

Všechny děti 

(15.9.2005 16:11:40)
nejenom děti " toho druhého" mohou mít v noci strach. Jsem už dospělá, ale někdy se v noci, teda spíše nad ránem probudím a všechny problémy, které řeším /nemocné děti, nedostatek financí, resty v práci/ jsou jaksi naléhavější a připadají mi až neřešitelné. Pokud se mi ještě povede usnout, ráno se divím, proč jsem tak panikařila. Pokud mají děti jakékoliv trable a nejistoty, musí být pro ně noc strávená osamotě k nevydržení. Strach je totiž iracionální takže "nemáš se čeho bát" prostě nemůže zabrat...
 Michal 
  • 

Re: Všechny děti 

(15.9.2005 16:47:15)
Normálka, v noci je utlumena činnost rozumu, takže na porvch vyplouvají záležitosti, které přes den rozumem odsouváme. A děti navíc ještě (naštěstí) neumí své problémy potlačovat, to je naučíme až my "dospělí" (protože mnohdy samí nevíme, jak je řešit a tak je radši odsouváme někam hodně, hodně hluboko...).
Je na tom založena i aktivní práce s podvědomím, třeba Modrá Alfa www.vony.cz/modraalfa, ifce ke stažení www.volny.cz/jhavelka/ma_kniha.html
 Líza 


Re: Re: Všechny děti 

(15.9.2005 16:55:24)
Děti své problémy umí potlačovat. Obrany, které běžně používají děti, jsou mnohem silnější než obrany většiny dospělých.
 Eva 
  • 

Re: Re: Re: Všechny děti 

(16.9.2005 13:38:17)
Myslím, že umí, ale v podvědomí zůstanou nebo na nás vykouknou v úplně jiné podobě. Spíš si myslím, že mnohdy umí problémy lépe vstřebat. Ale asi jak které a jak kdy. Eva
 Risan 


Re: Re: Re: Všechny děti 

(19.9.2005 10:36:20)
Děti své problémy začnou potlačovat v případě, kdy je k tomu dotlačí rodiče (dospělí), když zjistí, že by ztratily lásku svých rodičů.. Samozřejmě to dělají o to mistrněji, protože základní potřeba dítěte je být milováno. Na mysli jsem měl přirozené chování dítěte, nikoliv vynucené.
 Michal 
  • 

Re: Všechny děti 

(15.9.2005 16:52:12)
ano, strach je iracionální... rozum (logika) je jen část osobnosti, kterou naše společnost bere v úvahu. Kde jsou pocity, emoce (strach, vztek, nenávist,...). Věnujeme se jen tomu, co dokážeme změřit, a s tím ostatním si nevíme redy. Jak je velký strach? Jak je velká láska? Jak moc si Tě vážím? To nejde změřit. A přitom je to základ života.... poznat sám/a sebe... Umět pracovat se svým strachem, vztekem, atd... Základ je v tom, že naše věda jaksi hodlá uznat za realitu, že nemoc je výsledkem dlouhodobé disharmonie psychiky, většinou neuvědomění si určitých emocí a neschopnost je zpracovat...
 Ivana Procházková 


Re: Re: Všechny děti 

(17.9.2005 21:30:33)
"..nemoc je výsledkem dlouhodobé disharmonie psychiky, většinou neuvědomění si určitých emocí a neschopnost je zpracovat.."

Michale,
často tohle slýchám a pořád tomu přesně nerozumí. Vysvětli mi, JAKÁ NEMOC. Chřipka? Nachlazení? Viróza? Něco horšího? Třeba rakovina? Nějaká nemoc, která je způsobená např. selháním imunitního systému? To bych snad trochu chápala..
Tak díky za případnou osvětu.
I.
 Risan 


Re: Re: Re: Všechny děti 

(19.9.2005 10:29:29)
Ahoj Ivule,
tohle je záležitost, o které se u nás nemluví. Tedy, v širší veřejnosti a vědeckých kruzích. Ale jinak třeba v zahraničí je to mnohem rozšířenější, než u nás a i u nás roste počet těch, kteří se tímto zabývají. Už jsem o ní psal v několika příspěvcích. Pokusím se Ti to vysvětlit, pokud Ti něco nebude jasné, raději napiš, protože některé věci jsou pro mne po určitých zkušenostech samozřejmé a jasné, což pro Tebe nemusí být. Je to tak v každém oboru - každý umíme něco líp, něco míň a jde o to si to vysvětlit tak, abychom tomu rozuměli.

Začnu příkladem:
Asi každý z nás ví, jak mu je, když je na pohřbu někoho, koho měl rád. Mě se takový příklad vybavuje z mých 16ti, kdy mi umřel táta. Zkus si to představit - pláč, pálí Tě oči, cítíš sevření a hořkost v hrdle, tlak na hrudi, můžeš se třást zimou... Vybral jsem tento příklad ze života proto, že jej asi zažil každý z nás a je to extrémní situace, kdy si každý dokáže jasně uvědomit účinek emocí, určitého psychického stavu na své vlastní tělo. Emoce je část psychiky, kdy tělo reaguje na nějakou situaci. V angličtině je to energy in motion, tedy energie v pohybu. Něco se děje a my na to reagujeme, abychom se mohli bránit/utéci/atd. Na psychické úrovni si uvědomujeme, že se něco děje - třeba že nás někdo naštval. Na fyzické úrovni probíhá příprava na obranu/útěk - mozek dává signál k produkci adrenalinu, rozšiřují se cévy, zrychluje se srdce, napínají se svaly, probíhají složité biochemické reakce. Další fází je provedení - tzn. buď někomu dáme po tlamě, nebo zdrhneme. Tělo se tímto zbavuje napětí, adrenalin a jiné látky se odbourávají, tep a další fyziologické pochody klesají na normální hladinu. Co se ale stane, když poslední fáze neproběhne? Napětí i vyplavené látky mizí pomalu, část jich zůstává nezpracována. Dále - podle tradiční čínské medicíny se při emočně vypjatých, nezpracovaných situacích ukládají hleny na pěti místech v těle: na srdci, na střevech, v slezině, na plících, 5. si nepamatuji.
Příklad s pohřbem jsem uvedl proto, že jej zná každý a dokáže si představit, co se děje v případě, kdy cítíme emoci, kterou nazýváme smutek, hořkost, beznaděj... Vztek v druhém případě mi posloužil k částečně vědeckému vysvětlení toho, co se děje v těle, protože si zde pamatuji aspoň částečně odborné termíny z biologie.
V těchto extrémních případech si každý uvědomuje, co se s ním děje, i když není zvyklý pozorovat konkrétní reakce organismu. Tyto extrémy jsou maximálními projevy emocí. Existují ale i střední a nízké hodnoty, které si hodně lidí neuvědomuje z mnoha důvodů. No nicméně i při malém smutku dochází k vyplavení malého množství látek, k malému napětí v oblasti hrdla, tlaku v očích, sevření na hrudi. Ta reakce je tak malá, že netrénovaný člověk si ji nevšimne. Ale napětí, neodbourané látky, hleny, atd. zůstávají a kumulují se. Po určité době, která je různá podle toho, jak kdo umí zpracovávat určité emoce, situace, dochází k ne-moci. Ne moci si něco uvědomit. Ne-moci něco udělat, ne-moci něco ovlivnit. Je jasné, že když je třeba nějaká mechanická součástka nadměrně namáhána, dochází k opotřebení, popřípadě poškození. I tělo není výjimkou ve fyzikálních zákonech.
Vezměme si příklad rýmy a poučme se z předchozích příkladů:
Pálení v očích (nevyplakané slzy), tlak v dutinách, bolest dásní, hlavy (napětí neuvolněné pláčem), výtok hlenů (samočistící funkce těla, kdy se zbavuje nakumulovaného množství hlenů; někdy je to čistá psychika, když je to jen vodnatý výtok). U chřipky se přidává bolest v krku - hořkost, zklamání, bolest z nevysloveného,..). Na akumulovaných hlenech se daří baktériím a virům, napětí v krku vytváří oslabení v těchto místech, což je vhodná příležitost a živná půda pro výše zmíněné mikroorganismy. Ano, bakterie a viry jsou přítomny, ale jsou v nás přítomny pořád, nebo většinou a projeví se tehdy, když je organismus oslabený. Ale příčina, je jinde....
U chřipky, rýmy se navíc přidávají i jiné faktory - většinou se objevují v období chladu, který působí negativně na ledviny. Ledviny, jsou spojené v psychice s mezilidskými vztahy, se schopností řešit vzniklá napětí v mezilidských vztazích. Emocí, která je ovlivňuje, je strach. Strach řešit konflikty s jiným člověkem.. Ledvinové kameny jsou zkamenělé, nevyřešené konflikty. Levá ledvina je spojená s levou, ženskou částí těla a ženami, pravá s muži. Strach řešit své zklamání, který má za následek napětí v hrdle, smutek spojený s tlakem na hrudi (průduškami, plícemi), lítost spojenou s pláčem (rýma), atd. Vzniká napětí v oblasti bederní páteře, na krční páteři (která reaguje při každé "napjaté" situaci), v mikrosvalech na obličeji a jinde.
(Další věcí je, že po chodidlech prochází meridián (dráha) ledvin, proto naše babičky říkaly - nohy v teple, ať se vyhneš nachlazení. Je toho víc, ale je zbytečné zahlcovat dalšími informacemi, i tak je toho dost..)
Proč je někdo náchylnější na tu či onu nemoc, souvisí s několika záležitostmi v psychice. Většinou jsou původem n.emocí nezpracované.emoce s učinky popsanými na pár příkladech výše (které jsem většinou v rámci terapie vyzkoušel a ověřil sám na sobě). Proč je někdo náchylnější k tomu a ten k onomu se pokusím vysvětlit teď: v každé rodině jsou povoleny a zakázány určité emoce. Každý rodič přichází s určitou "výbavou" v tomto směru. Příklad: Tatínek je běžný muž. Je to tvrďák, nic jej jen tak nerozhodí. Naštve se jenom někdy a když, tak to stojí za to. Všichni se jej bojí, mlátí do stolu a vyhrožuje. Maminka se jej bojí, má strach mu oponovat. Je jí to líto, takže tiše pláče, když je sama. Před dětmi otce omlouvá. Když malý syn začne plakat. tatínek mu vynadá, že je chlap a chlapi nepláčou. I malé dcerušce maminka vysvětluje, že nemá plakat (protože by sama chtěla plakat, ale nedovolí si to před otcem a dcerčin pláč v ní rezonuje (termín, který teď nebudu vysvětlovat, bylo by to zbytečně složité.). Předběžný scénář: Otec svůj vztek částečně ventiluje, ale nedokáže se poučit a ubližuje okolí. Matka oslabuje své ledviny neschopností konflikty řešit. Dětem je zakazován pláč, jsou náchylnější k opakujícím se rýmám a chřipkám. Řešení lékaře: antibiotika, Acylpyrin. Mají oslabenou imunitu, dáno geneticky z matčiny strany. Je to jasné. Nikdo nemusí nic řešit. Antibiotika zničí viry a baktérie. Oslabí játra a tím imunitu. Příčina není řešena, situace se opakuje stále častěji. Acylpyrin potlačuje horečku (vnitřní, nevyřešený konflikt - nemožnost nejen dětí se v daném případě bránit). Tedy, uřízli jsme blikající kontrolku paliva, ale nanatankovali. "Vyléčili" jsme důsledek, ale neodstranili příčinu. Kýbl pod kapajícím kohoutkem není dlouhodobým řešením..
Další fáze vývoje - děti se naučí potlačovat svůj smutek (jsou už opravdu velké), rýmy a chřipky jsou méně časté (už se situace také nehromadí, už si mohou i více "dovolit" vyřešit. Chřipky přechází, protože "musí" do práce. Hleny, napětí a jiné se neodbourávají aspoň náhradním mechanismem a kumulují se. Syn má v dospělosti problémy s průduškami. Dcera má zánět močového měchýře, bolí ji bederní páteř. Léčeno atb. Později kámen na pravé ledvině. Rozbito ultrazvukem.
Toho, co se k tomu dá napsat je hodně. Těch souvislostí, různých vazeb v organismu, v psychice, apod. je tolik, že by to bylo na hodně dlouhý článek, v kterém by se už nikdo, kdo se o to nezajímá, nevyznal. I tak mám pocit, že to může být složité, snažil jsem se o rovnováhu mezi množstvím informací a přehledností.
Souvislosti mezi psychikou a nemocí popisuje německý lékař, zabývající se psychosomatikou R. Dahlke v knihách Nemoc jako symbol, Nemoc jako řeč duše a dalších. Psychosomatikou se zabývají lékaři v mnoha zemích, třeba Rusové jsou hodně dobří. Nemluví se o tom - protože by to pro lékaře znamenalo přiznat si, že to může být jinak, že sice hodně umí, ale že by se toho museli ještě hodně učit, pro farmaceuty, že by přišli o část svého velkého byznysu (protože kdo umí pracovat se svým podvědomím, zná reflexní terapii apod., potřebuje minimum lékařské péče a léků), pro pacienty by to znamenalo přiznat si, že za většinu svých nemocí si mohou sami a že by měli věnovat místo sledování televize a dalších činností (které slouží většinou k odvrácení pozornosti od vlastních problémů) k pravidelné psychohygieně a práci na sobě. Navíc, pro mnohé by to znamenalo zborcení jejich "světa", jejich jakýchsi "jistot". Materialisté by časem došli k poznání existence něčeho, co nazýváme Bůh, katolící by došli k poznání, že jejich víra je beze skutků, bez praktického využití v jejich životě a po některých zážitcích by si museli přiznat, že jejich víra je rozumová, že nevychází se srdce, že spousta náboženských pravidel jsou lež, že si navzájem protiřečí, atd., atd. A proto se materialisté, katolící, ... potkávají v nemocnici na operacích, v lékárnách pro prášky, v ordinacích lékařů a svorně nadávají na svůj osud. Protože je to, pravda, jednodušší než si přiznat, že něco dělám jinak, než bych měl..
Tyto řádky píši s vědomím, že většinu z toho, co popisuji jsem si v rámci různých seberozvojových terapií prožil a ověřil na sobě a že to funguje (mě a lidem z mé blízkosti, kteří něco takového dělají), s vědomím, že tato pravda je pro mnoho lidí nepřijatelná, protože by museli opustit své i když jen částečně funkční, ale přesto pro ně bezpečné hodnoty a pravidla, s vědomím, že zlomenou nohu, nádor v mozku (jako měl můj bratr) je zbytečné řešit jinak, než alopaticky (operativně a medikamenty) a že by bylo krásné, kdyby lékaři dokázali spolupracovat s lidmi, kteří se zabývají přírodním léčením, které dokáže účinně v mnoha případech vyléčit, nebo aspoň zmírnit obtíže bez skrytých i zjevných vedlejších účinků, kdyby lidé dokázali přehodnotit svůj přístup ke svému zdraví a psychice a aspoň něco málo se s tím rozhodli udělat.. Píši je s vědomím zkušeností svých přátel, kteří se dokázali tímto způsobem dostat z těžkého astmatu, svoji dceru, které dávali lékaři tři měsíce života, atd.
Je na každém, aby si rozhodnul, zda základy domu jeho života jsou pevné a jeho život a zdraví jsou pevné a většinou šťastné, nebo většinu času přemítá nad zlým osudem a přes výdobytky vědy a absolutorium vysoké školy neví, proč je nemocný, jak pohladit manželku a to, co mnozí z nás zapomínají, v první řadě sám/sama sebe...
Krásný den Ti (a všem ostatním) přeje
Michal

Literatura:
Mirzakarim Norbekov: Jak se zbavit brýlí - kniha ruského lékaře,nositele mnoha vědeckých titulů, který vtipnou a čtivou formou popisuje lidskou psychiku, její vliv na nemoc a zdraví, včetně vědeckého vysvětlení.
R. Dahlke: Nemoc jako symbol - výčet nemocí a odpovídající psychologické charakteristiky. Vodítko pro ty, kdo hledají příčinu. Některá vysvětlení vyžadují určité znalosti a osobní zkušenosti.
R. Dahlke: Nemoc jako cesta - obecnější pojednání o vzniku nemoci, srovnání klasického lékařství, jeho úskalí, proč je důležité se zabývat psychikou a proč to současná věda odmítá...
 Michal 
  • 

Re: Re: Re: Re: Re: Všechny děti 

(19.9.2005 10:56:14)
To je dobře, je zbytečné se vydávat na dlouhou cestu, o kterou nenám zájem, protože jen ti nejvytrvalejší dojdou k cíli.

Jde turista večer po měste a ptá se policisty, stojícího na rohu ulice: "Je tato ulice bezpečná?" "No samozřejmě, jinak bych tady nestál!!"
 Eva K, 13tt 
  • 

děkuji 

(19.9.2005 14:00:53)
Dobrý den Risane,
děkuji ze hezké povídání, které mě posílilo v mé myšlence na psychosomatika, na "tělo je odraz duše".
S touto myšlenkou pracuji asi rok až dva, je pro mě velmi obtížné analyzovat a mnohdy i připustit skryté problémy a snad ještě obtížnější je změnit:-). Také se mi mé doměnky potvrzují na mém okolí.
Myslím že lékaři a lékárníci už jsou v příliš rozjetém vlaku a je to pohodlné pro všechny, než aby přehodili výhybku úplně jinam. A já sama si uvědomuji, jak hluboko je zakořeněná autorita lékaře, jaký kus práce pro mě znamenalo např. odmítnout léky, jak nezvyklé to pro lékaře je. Jsou zvyklý na slepou poslušnost. Teď mě čeká odmítnutí dalšího ultrazvuku, nechci tam mimču svítit každý měsíc. Obava ze znelíbení se je jeden z mých problémů:-).
Myslím, že bible nabízí spoustu návodů a rad, které s psychosomatikou souvisí (Nahá žena na střeše, Portál), ale výkladů je hodně, výklad symbolů je mimořádně obtížný. Ale někteří kněží už také učí život milovat a dávají prostor pro osobní rozvoj, ne jen si odpírat, poslouchat a pracovat.
Z knih jsem zatím pročetla jen Psychosomatika z Portálu, to mi hodně napovědělo. Zrovna dnes se chystám do knihovny, tak zkusím něco od vás doporučeného.
Eva
 Michal 
  • 

Re: děkuji 

(19.9.2005 16:02:05)
Zdravím Evo,
Risan je městečko v Černé Hoře (v Jugošce), ke kterému mě vážou vzpomínky nejen z loňské dovolené. Občas se příhlásím, takže tam mám nick Risan, občas píšu jen se jménem.
Psychosomatika "funguje" perfektně, je samozřejmě potřeba se naučit i nějakou teorii, ale to ostatně u všeho v životě... A to nejdůležitější je vlastní práce, ať už na rovině tělesné počínaje třeba reflexní terapií, kterou mám rád a považuji ji za základ, až po očistu duše (Modrá Alfa, Aura-soma, Bachovky, homeopatie,...). Bez toho to funguje jenom napůl, nebo málo. Čtením a mluvením o koláči se nenajíš, praví staré přísloví... Jenom si přečíst o tom, jak vzniká rýma, je krásné, ale je třeba mít nástroj, kterým člověk ze sebe dostane nezpracované emoce a události po časové ose dozadu, aby odstranil všechna napětí, emoce, a hlavně i podvědomé vzory chování, kterými se řídí v každodenním životě. Čas je totiž relativní a v tomto okamžiku nás ovlivňují události, které se staly před mnoha a mnoha lety. Každé zvládnutá a nezvládnutá situace se ukládá do mozku jako program - situace, s tím spojené emoce, tělesná reakce a řešení. Toto se podvědomě opakuje a co je podstatné, mnohé z těchto vzorů si nedokážeme uvědomit, reagujeme jako stroj a máme pocit, že je vše v pořádku.
Příklad:
Manželka peče štrůdl a před tím, než jej vloží na pekáč a do trouby, odřízne oba konce. Manžel se na to dívá a ptá se, proč to dělá. TAKHLE jsem se to naučila od maminky, praví žena.
Za měsíc jedou navštívit manželčiny rodiče a tam manžel vidí, jak tchýně odřezává konec štrůdlu. Zeptá se tedy, proč to dělá. Tchýně odpovídá: "No to je jasný, mám malej plech!"
Takhle to funguje na mnoha úrovních v každodenním životě. Opakujeme spoustu chování, které jsme si odnesli z dětství, aniž bychom mnohdy věděli proč, nebo jestli je to správně. Teorie typu knih: Pět jazyků lásky od G. Chapmana, Muži jsou z Marsu, ženy z Venuše a DĚTI JSOU Z NEBE, Hranice od H. Cluda, kde pochopíme, co nám v dětství chybělo a co tedy ani nemůžeme dát vlastním dětem, protože dávat můžeme jen to, co jsme sami dostali, protože když dáváme, co nemáme sami, jedeme do mínusu a mnohdy ani nevíme, co všechno lze dávat...
Říkáme dětem třeba: buď hodný, nebo Tě nebudu mít rád/a a neuvědomujeme si, jak těžký základ mu připravujeme pro život, říkáme: dej si tričko, nebo budeš nemocný a neuvědomujeme si, jak silná je lidská myšlenka...
Základem zdraví je pocit, že jsme milování a v knize Pět jazyků lásky si lze přečíst, jaké typy vyjadřování lásky existují. NENÍ jedno, jak se láska vyjadřuje, protože pokud vyjadřujeme dítěti lásku jiným způsobem, než potřebuje, NEMÁ pocit, že je milováno a tak je mnohdy bezdůvodně ustrašené, agresivní a - více nemocné. Mnoho lidí má pocit, že ví perfektně, jak se mají chovat. Proto většina lidí odmítá přirodní metody léčení a práci s vlastní psychikou, protože by na vzpomínkách ze svého dětství poznali, kolik chyb udělali ve vztahu k vlastním dětem. Proto raději vědomě tvrdí, že je to blbost, že to nefunguje, že je to sektářství, že je to nevědecké, že psali v sobotní Mladé frontě to či ono - a bojí se to sami vyzkoušet. Jestliže někdo kritizuje něco, co si nevyzkoušel - a přírodní léčba a práce s psychikou je především o vlastních zkušenostech, o vlastním těle, o vlastních zážitcích - dávají jasně najevo, že mají strach. Znám hodně takových lidí ze svého okolí a vím nebo tuším, z čeho ten strach mají. Dlužno dodat, že těmto informacím jsou mnohdy paradoxně otevřeni lidé s velkým životním přehledem, protože si již ověřili, že ne vše, co věda nebo náboženství lidstvu přinesly, anebo ještě jinak, co se lidem mediálně prezentuje, funguje.
Mnozí lidé tomu nevěří ne proto, že by to nedávalo smysl, nebo že by se to nedalo vysvětlit vědecky. Podvědomě totiž ví, že pokud by opravdu na sobě začali pracovat, ztratili by před sebou a svým okolím masku sebevědomého, mnohdy vysokoškolsky vzdělaného a rádoby dospělého, moderního člověka a otevřeně si přiznat, jak je jejich každodenní život ovlivňován jejich dětstvím a vrátit se k některým, mnohdy bolestným zážitkům z jejich života... I tohle je moje zkušenost. :-)

Přeji Ti krásný den
Michal
 Michal 
  • 

Re: Re: děkuji 

(19.9.2005 16:14:38)
Jedna důležitá poznámka:
Vím, že píši hodně informací a že to mnohdy vypadá, že se to nedá zvládnout, že je to příliš složité, atd. Píši toho víc, protože sám mám velkou potřebu poznání a není to tak dávno, co pro mě informace tohoto typu měly cenu zlata, jednak proto, aby si každý uvědomil, že to není tak jednoduché, jako spolknout acylpyrin, ale taky proto, aby si uvědomil, že to funguje, a že odměna je velká:
- přinejmenším zlepšení svého zdravotního stavu
- pochopení jak to funguje (a tím pádem se zbavit strachu z potenciální nemoci)
- že své zdraví má každý aspoň částečně ve svých rukou
- že vždy není třeba čekat na lékaře, ale že si mohu pomoci nebo alespoň ulehčit sám
- že pomocí těchto metod můžu zjistit nemoc ještě v počátcích, aniž by se rozvinula nebo vůbec není třeba, aby se projevila,
- poznání, jak funguje lidské myšlení a jak jej mohu změnit
- pochopení, proč se v mém životě objevují určití lidé, určité situace
- dokážu změnit svůj náhled na obtížné situace v mém životě (odchod svých blízkých)
- dokážu odpustit a mít rád na základě pochopení vlastního dětství a svých chyb
- že neexistuje zlý osud, ale jen nedostatek informací a vůle

Jsi dobrá Evo, že se o to vůbec zajímáš - kdo hledá, najde...
 Eva K, 13tt 
  • 

Re: Re: Re: děkuji 

(19.9.2005 17:37:50)
Díky, musím si tvou zprávu vytisknout na doma:-). Taky mám v hlavě, že alergii mývají jen lidi ve městech ze smogu (žila jsem dlouho na vesnici).
Určitě tohle pátrání na čas snižuje sebevědomí, taky na sobě poslední dobou vidím jen chyby a musím se vzchopit, abych je nebrala jako dané. Když se sníží dechové příznaky alergie, objeví se kožní nebo mi začne lupat v uchu apod.:-) Takže pořád něco.
Doufám, že se mimčo od mámy nenaučí, jak být ve stresu ze svých chyb a mnohdy marné snahy o změnu, ale jak hledat a že vůbec hledat. Myslím, že lidi jsou hodně zvyklý kritizovat, pak "mám tě rád" zní hluše.
Ale tohle "snížení sebevědomí" je jen do okamžiku, než si uvědomíte, že všichni máme své bloky a že pracovat na nich je výzva a jak je pro mě radostné ráno, když se můžu zhluboka nadechnout průchozím nosem (spím se svým kočičím miláčkem - alergenem:-). A někdy mě naopak ucpaný nos nakopne, že něco není, jak chci. Je radost vidět, jak to funguje.
Eva
 Michal 
  • 

Re: Re: Re: Re: děkuji 

(20.9.2005 9:07:41)
Ahoj Evo,
pátrání přináší pochopení, že nikdo není dokonalý a že je to v pořádku. Někdy to pravda, mírně sníží sebevědomí, něco málo o tom vím.. :-) Ale je to v pořádku a nahradí to pocit, že jsme zase něco objevili, zvládli.
Každý máme tendenci posuzovat se podle toho, co jsme udělali špatně, co neumíme, atd. A považujeme za samozřejmé to, co jsme dokázali, zvládli, v čem jsme dobří. Osobně bych se přimlouval za to, aby sis vzala papír a napsala si všechno, co jsi dokázala, kdy jsi komu pomohla, co jsi zvládla, co jsi překonala, v čem jsi dobrá,... (a nakresli si k tomu třeba zlaté sluníčko, nebo Tvé zvířátko :-) Ten papír si někde schovej a až budeš mít pocit, že je něco špatně, tak si jej vezmi do ruky a přečti si jej... No, dneska zrovna by se mi takový seznam hodil.. :-/
Jestli jsi našla odvahu přečíst celý můj příspěvek, tak je to velká záruka toho, že máš velkou vnitřní sílu a zájem, m. j. i najít příčinu své alergie. Mám za to, že aktuální potíže by Ti mohla pomoci přinejmenším zmírnit reflexní terapie (www.reflexniterapie.aktualne.cz - manželé Patakyovi, kteří mají bohaté zkušenosti i s bylinkami apod., nebo Ti někoho doporučí), nebo paní Indrychová jitka.hyperlink.cz nebo pan Drábek či pan Nový s bylinkami - www.dedekkorenar.cz, záleží také na vzdálenosti od Tvého bydliště.
Přeji Ti hodně zdaru a Tvému zvířátku hladkou srst ;-)
Krásný den
Michal

 Eva K 
  • 

Re: 

(20.9.2005 12:03:17)
Děkuji za náměty. V knihovně doporučené knihy nemají. Tušila jsem to:-).
S průběžným zvládnutím příznaků to zvládám. Na alergii používám průplachy nosních dutin solným roztokem a před těhotenství ještě jógu, čaj Lapacho, kopřivový apod.. A zlepšení stravy (BIO, žádné polotovary apod.). Teď používám žampiony:-) a vápník (mléko). Taky zvýšená poloha hlavy pomůže. Kožní potíže (např. po škrábnutí kočkou to svědí jak čert:-)) prostě opláchnu a chladím postižené místo a za chvíli to odezní. Ale těmhle opatřením musím vyjít vstříc i moje myšlení, což bude na delší lokty. Ucho je ze dne na den dobré..
Já teď akutně řeším svoji tchýni, vyklubal se z ní manipulátor, takže mám skvělou příležitost na sobě pracovat:-). Po setkání se dusím třeba 14 dní a cítím, že ve mě zůstává nevyřený konflikt. O "vyříkání" u ní nemůže být ani řeč. Ale vím, že jsem blíže podstatě problému. Ono se vlastně na problémy jde dívat optimisticky:-))
Tvůj příspěvek jsem přečetla celý. Tyhle věcičky mě fascinují, jak to skvěle funguje. Prostě musí být rovnováha.
Eva
 Michal 
  • 

Re: Re: 

(20.9.2005 17:21:50)
Evo,
nevím, jestli znáš kosmetiku Hadek, www.hadek.cz U této kosmetiky končí lidé, kteří mají problémy s pokožkou. Je to kosmetika založená na téměř zcela přírodní bázi, s minimálním obsahem nezbytné chemie. Mají sprchovací a koupelové oleje, vlasové oleje, krém Attopic je na ekzémy atd. Osobně ji používám tak 8 let, u nás doma neuvidíš šampón, klasické mýdlo používáme jen vyjímečně na ruce.
Jinak jsi asi velmi dobře odhalila příčinu svých potíží (alergie mívají přičinu v játrech - potlačený vztek, ev. ledvinách - mezilidské vztahy), opravdu bych Ti doporučoval aspoň tu reflexku, lze ji používat i v těhotenství (v tomto období se nesmí mačkat plošky dělohy a vaječníků), je zcela bez vedlejších účinků.
Tak trochu vím, o čem mluvíš, protože doma bydlíme s mojí máti. Tam je každá rada drahá.. Pokud na ni nejsi závislá a bydlíte zvlášť, dá se to řešit, bylo by dobré si o tom pohovořit s manželem. Už taky kvůli dětem. Vím bohužel, o čem mluvím... Teď toho mám až až :-)

Knihy mívají v každém větším knihkupectví, nebo některých obchodech s esoterikou nebo tak nějak. Lze i na internetu, třeba http://www.osud.cz/hledajici/ ale je lepší se podívat v obchodě do té knihy, aby jsi věděla, jestli pro Tebe má cenu.

Přeji Ti hodně sil k řešení..
Michal
 MIchal 
  • 

Re: Re: Re: Re: 

(22.9.2005 8:59:22)
Může Milado.
Pro člověka, který nemá zkušenosti s prací s podvědomím je to nepochopitelné, ale je to tak. Dítě od počátku početí vnímá vše, co se kolem něj děje. Mohl bych Ti vykládat svoje pocity, které se vážou k určitému období těsně po početí a pro srovnání to, o čem jsme třeba mluvili včera s mojí máti, kterou to celý život tížilo, vše co řešila a prožívala, (těsně po tom, co se dozvěděla, že je těhotná), a vliv tohoto období na můj celý život jako po stránce psychické, tak po stránce fyzické.
Současně jsem si vědom, že to nelze vysvětlit, je to záležitost prožitku a ten se nedá sdělit slovy. Tam je třeba vlastní zkušenosti - aby jsi zkusila sama něco takového aktivně dělat. Je to asi takový rozdíl, jako kdybych Ti vykládal, jak jsem skákal padákem a Ty jsi to nikdy nezažila nebo kdybych se Ti snažil vysvětlit, jak chutná ananas a Ty jsi jej nikdy nevzala do pusy. Můžeš, pokud Tě to UPŘÍMNĚ ZAJÍMÁ, tak trochu pochopit, o co jde, ale teprve, až vyskočíš z letadla, nebo dáš do úst kousek ananasu, poznáš. A v tom je ten rozdíl... Tam je rozum trochu mimo.. Logika je jen polovina lidské osobnosti (levá, mužská polovina mozku) a bohužel je na ní založena celá naše společnost..
 Eva K, 13tt 
  • 

Re: Re: Re: 

(20.9.2005 17:36:31)
Asi to budou ta játra, tam jsem měla mnoho let jiné hodnoty. To už je dobré, ale zase ta alergie. Dočetla jsem se, že alergie souvisí se střevy, že "špatně třídím, vidím nepřítele, kde není". Všechno to směřuje na jedno místo.
Tchýně je naštěstí daleko a naštěstí je manžel při mě. Ale on se umí rozčílit a pak to už neřeší. Kdežto ve mě probíhají takovéty "Měla jsem říct tohle, neměla jsem říct tamto". Na děti myslím, trochu doufám, že budou imunní, děti dokážou být báječně přímočaré, a trochu doufám, že se naučím s tím pracovat a oni se budou mít od koho učit. Bohužel tchýně uvažuje o stěhování do stejného města, což je pro mě noční můrou. Nedovedu si představit, že by na mě měla vliv častěji než jednou za dva měsíce a jednou týdně do telefonu. Naši bohužel bydlí kousek od ní, takže těšení na mé rodiče je spjato s povinnou návštěvou tchýně. Ale věřím, že kousek po kousku dojdu k nějakému řešení, hodně mi teď pomohla kniha Nenechte sebou manipulovat. Bylo děsivé i povzbuzující v každé kapitole najít tu paní a taky svoje emoce.
Tu terapii si rozmyslím.
Jdu domů, hezký večer. Eva
 Dasa 
  • 

paní EVO, 

(22.9.2005 15:01:20)
proboha jaké svícení na ultrazvuku? Prosím vemte rozum do hrsti a nic neodmítejte - UZ NENÏ záření a NEPROKÁZAL se žádný vliv na plod - kromě pozitivního- ve smyslu např. včasného záchytu vrozených vad (v případě 3D UZ i vad srdečních chlopní!)Lékaři nemají zapotřebí Vás ani Vaše dítě jakkoli ohrožovat, přehnaně vyšetřovat atp - pouze postupují podle osvědčených guidelines a samozřejmě se řídí aktuálním zdravotním stavem, na základě kterého indikují případná vyšetření.Trochu mi začínají vadit pseudopsychologové, hlásající příšernosti všude, kde nejsou k nalezení odborníci, kteří by ty řeči vyvrátili (viz.p. Michal alias Risan). Psychologie, čínská medicína a jim podobné jsou krásné a zajímavé vědy, které ovšem v případě, že nejsou studovány dlouhodobě,pečlivě a v celém rozsahu mohou nadělat NENAPRAVITELNÉ škody. O léčitelích se raději nerozepisuji, to je zase jiná pohádka (ovšem pokaždé bez happyendu).
 Michal 
  • 

Re: paní EVO, 

(26.9.2005 11:56:23)
Milá Dášo,
to, co popisuju ve svých příspěvcích funguje mě, i lidem kolem mne. Dostal jsem se k tomu na základě poznání, že Ti odborníci, o kterých mluvíte, nefungují jak by měli. Přesto na ně nedštím oheň a síru a vím, že je hodně případů, kdy mají u mnoha lidí a v mnoha případech své místo. Kdyby fungovali, jak mají, nebyly by diskuse, jako je tato, protože by se stačilo obrátit na dlouhodobě studované odborníky. Potřeby lidí dotazovat se v diskusích vyplývají z toho, že si odborníci, na které se mnoho z nich obrací neví rady, nemají dostatečné vědomosti, lidský přístup k pacientům, jsou příliš specializování, odmítají si vyzkoušet tisíciletími prověřený celostní přístup k člověku, jakožto psychosomatickému celku. Každý, kdo do těchto diskusí přispívá, není podle Vás odborně vzdělán a zřejmě by tedy měl být upálen za svoje zkušenosti a názory, které jsou mnohdy v rozporu s oficiálními tvrzeními.
Chápu, že vyčnívám a vadí Vám, že mám svůj názor, své osobní zkušenosti a poznání, které se neopírají o sobotní Mladou Frontu, učebnicové poznatky a učitelky biologie na základní škole, ale o můj vlastní život. Chápu, že nemůžete vědět, co jsem prožil a čím jsem prošel.
Mám za to, že NENAPRAVITELNÉ škody mohou udělat lidé jako Vy, kteří berou ostatním právo na jejich vlastní zkušenost, názor a osobní poznání, které je v rozporu s oficiálním tvrzením a zasévají strach, který jim brání vyzkoušet něco jiného, než je Vaše odborná PRAVDA. To už tady bylo ve středověku, za komunistů a kdoví, kdy ještě - kdo si dovolil mít jiný, než oficiální názor, byl označen za čarodejnici, nepřítele lidu, apod.
Ptám se - proč berete lidem jejich právo na svobodné vyjádření jejich názoru, na jejich právo svobodně hledat a svobodně se pro něco rozhodnout? Kde ve Vašem životě chybí svoboda?
Přijímám Vás i s Vaší touhou ovládat názory a životy ostatních.
 Veronika 
  • 

Re: paní EVO, 

(28.9.2005 11:44:45)
Dobrý den,

nikde jsem si nepřečetla, že by Michal jakoli nabádal Evu aby se " nenechala svítit":-) Evy strach se možná trochu dotýká četnosti UZ v těhotensvtí aniž by tady někdo zpochybňoval jeho nesporný význam. ( mimochodem i na rodině jsem si před časem přečetla článek od pí. Štromerové, která taky, jako porodní asistentka uvedla, že se objevili studie o myslím vztahu četnost UZ - velikost plodu ) Ale nejsem odborník, jistě se Eva když má pochybnosti obrátí na svého gynekologa, ke kterému má důvěru. Já sama jsem celkem bez problémů všechny UZ absolvovala, dokonce jsem si o 1 navíc sama po domluvě s lékařem řekla..

Trochu mě zarazil termín "příšernosti". Myslím, že to co tady Michal psal jsou ověřené věci ( sama jsem mimo jiné psychosomatiku na VŠ studovala a věnovala jsem tomu i diplomku ) Dnešní postupy k pacientovi jsou bio-psycho-sociální, přikládá se nesporný význam psychiky a prostředí pacienta na jeho vývoj nemoci. Zvláště u chronických pacientů. Je to celá věda.

Zatím co moje poznatky jsou spíše z přednášek ( s láskou vzpomínám na Dr. Šavlíka ) a z literatury, zkušenosti Michala jsou i osobní, co se prostě cení.
Jistě mu to dalo nemalou energii to tady napsat, tak by to možná stálo za to si to alespoň přečíst..

Dasho, asi máte nějakou špatnou zkušenost s "léčitelem" Ale nemyslím si, že dlohoholeté studium by z někoho udělalo toho správného "odborníka" Vemte si třeba kožního lékaře. U vás zabere na exém jedna mast, u jiného při té samé diagnéze nikoli. Každý jsme jiní. A je to tak dobře.

Pro někoho je možná dost důležitá jakási systematičnost ( guidelines ) To mi trošku připomělo jako dítko komunistických osnov, memorování a fráze pořát dokola. Teď když jsem starší, tak mám radst z toho, že si můžu jaksi dělat co chci a to jak v osobním tak pracovním životě. A jsem tomu ráda.

A ještě k těm "příšernostem" Dnes jsem reagovala na příspěvek v jiné diskusi od Moniky, která dost bolestně líčí svoji zkušenost s tím, jak v nemocnici přišla o své dítě. To, jak se k ní choval personál toho oddělení bych jistě přirovnala k příšernostem! Bolí mně jak může možná někdo kdo o sobě jinak tvrdí že dost dloho studoval a cítí se býti odborníkem, může k jedné ženě přistupovat jak ke kusu hadru..doslova.

Naučme si toleranci.

Přeju Vám hezký den a Michalovi k zítřejšímu svátku vše nej:-)

V.


 Michal 
  • 

Veronice 

(29.9.2005 9:13:25)
Milá Veroniko,
díky nejen za přání k svátku. Obojí mě zahřálo u srdce..
Přeji Ti, ať Ti vždycky svítí Slunce, i když bude zrovna zataženo..
Michal
 Eva K 
  • 

rýma 

(5.10.2005 10:30:07)
Co si myslíš o mé alergii a rýmě, která většinou napadá pouze pravou dírku? Jakože potlačuji logickou/mužskou část své osobnosti? Eva
 Risan 


Re: rýma 

(5.10.2005 16:39:04)
Alergie souvisí mnohdy s játry (potlačený vztek, být na někoho alergický, přecitlivělý), udává se strach z mužského principu (ze sexu) na podvědomé úrovni (R. Dahlke: Nemoc jako symbol). Pravá nosní dírka je mužský princip, vodnatá rýma jsou nevyplakané slzy (to znám..), nějaké (citové) zranění z otcovské/mužské strany na nevědomé úrovni, prezentované na fyzickém těle.

Na konkrétní důvod je nutno si přijít vlastní prací s podvědomím - může to být dost hluboko, nebo z raného dětství a tam se normálně nedá dostat (www.volny.cz/modraalfa - je to zcela normální kurs, chodí tam studenti, lékaři, vysokoškolácí, má to dobrou odbornou úroveň, žádná "duchařina", pracuje se za plného vědomí s něčím, co stejně každý z nás má, jen to nedokáže využít, za těch 1200,- to stojí), aby se dala odstranit příčina (můžeš třeba zjistit, že Ti otec nevyjadřoval city - viz též kniha Pět jazyků lásky) a tím i fyzický následek. Základem každé práce s podvědomím (partnerství, atd.) je znát základní potřeby člověka - tedy uvědomit si, co mi v dětství/životě chybělo, čeho mám nedostatek a potom kdo mi to nedal a co s tím mohu dělat, jak si to doplnit. Součástí toho je i aktivní práce s podvědomím, kterou se lze naučit na výše zmíněném kurzu.

Přikládám odkaz na text http://www.alkion.cz/clanky.php?id=1 - zde jsou uvedeny základní potřeby člověka. PBSP je metoda na západě běžně psychology používaná, u nás to bohužel lidi ani psychologové většinou nechápou.. Byl jsem na kurzu PBSP struktur, bylo to hodně poučné i pro člověka, který se v této oblasti neorientuje. Mám za to, že by se hodně lidem otevřel zrak..

Jinak si také můžeš přečíst knížku Pět jazyků lásky od G. Chapmana. Tam je popsáno, co je to láska. Mnoho lidí má za to, že to stačí říct, že to není potřeba se učit. Mnoho se mýlí a kopírují jen chyby svých rodičů.

Odpověz si na otázku, jaké jsou Tvé oblíbené barvy.

Kdo hledá, najde..
;-)
M.
 Eva K 
  • 

Re: Re: rýma 

(10.10.2005 9:20:36)
Děkuji ti moc Michale, dodal jsi mi nové téma k přemýšlení. Když tak nad tím přemýšlím, nenapadlo mě hledat původ v muži, stopa vedla spíš k matce či třídní učitelce na základce. A je fakt, že mi sex přestává "chutnat".
Pro tátu jsem byla zklamání v tom, že nejsem sportovní typ, sportuji jen rekreačně a proti mým sportovním rodičům jsem hodně antitalent. Pamatuji si okamžik, kdy mi tátovi kamarádi, lyžařští instruktoři, říkali, že se na moje lyžování táta ani nemůže dívat.. A on se opravdu snažil se na mě na svahu nedívat. Možná to bude ono, odvážila jsem se sportovat až v Praze (jsem z Moravy) a bylo pro mě překvapení, že mi to jde..
Cítila jsem mimčo, jen tak zalechtalo:-)
Eva
 Michal 
  • 

Re: Re: Re: rýma 

(10.10.2005 11:01:57)
Ahoj Evo,
když jsem si přečetl Tvoji odpověď, měl jsem v očích slzy. Nevím, jestli byly moje, nebo Tvoje..
Zkus se mrknout na www.alkion.cz - je tam odkaz články a v nich PBSP - úvodní text.
Je to metoda, která mě překvapila svojí jednoduchostí a účinností. V této terapii jde o to, že si lze doplnit něco, co v životě chybělo. Tedy i bezpodmínečné přijetí od otce (upřímně - táta mi umřel, když mi bylo 16 a téma otec je pro mě proto hodně aktuální..). Byl jsem asi před měsícem na semináři rodinných struktur a efekt mě hodně překvapil.. V tomto článku je ve zkrácené podobě velmi výstižně popsán princip života, lidské psychiky a zdraví.
Jinak Ti mohu říci dle svých zkušeností z různých terapií, že VŠICHNI lidé na různých úrovních řeší sebepřijetí, včetně mě. I ty největší sportovkyně a modelky. Základem života je přijmout sama/sám sebe.. Mnohdy dokážeme udělat vše pro své okolí, pro cizí lidi, ale ne pro sebe... Krásná je i knížka od L. Hay - Miluj svůj život.. Ten nadpis vyjadřuje to, co bych Ti chtěl říci...
Krásný den Ti přeje
Michal
 Eva K, 14tt 
  • 

Re: paní EVO, 

(29.9.2005 10:45:30)
Mrzí mě, že jsem vás takhle rozčílila. Ale prostě máme jiný názor a zjistili jsme jiné informace, takže k hněvu snad není důvod
Existují studie prokazující neškodnost ultrazvku a studie prokazující vliv na růst dítěte. Jistě by to nebyl první ani poslední omyl vědců a lékařů. Pokrok jde kupředu a mnohdy ukáže nevhodnost předchozích objevů. Klasická medicína podle vás nepáchá žádné škody?

Se svým lékařem jsem se dohodla, že mi udělá už jen 2 POVINNÉ ultrazvuky kvůli odhalení vad, takže své dítě nezanedbám. Ale žádný ultrazvuk při každé návštěvě. To snad není tak děsivý přístup, jak to na vás udělalo dojem.

Myslete si co chcete a klidně 100% důvěřujte klasické medicíně a poslouchejte pana doktora. Kdybych to udělala já, jsem už dva roky na každodenní dávce antihistaminik. A nepozoruji, že by na mě vápník a bylinkové čaje, relaxaci, napáchali nějaké škody.

Každý se může léčit jak chce. I to je demokracie.

Eva

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde

Všechna témata


(C) 1999-2022 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.

Publikační systém WebToDate.