| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Názory k článku Je vhodné spát společně s miminkem?

 Celkem 151 názorů.
 Slávka (tři kluci- 18 a 10 let a 4 měsíce) 
  • 

blízkost je důležitá 

(9.8.2005 8:14:20)
Když se narodil nejmladší, první dobu po porodu spal pouze u nás v posteli a vyhovovalo to všem. Pak si zvykl usínat v látkové houpačce, kterou máme zavěšenou nad postelí, takže tase velmi blízko, když se vrtěl, stačilo zahoupat a zase klidně usnul. Poslední dobou už usíná i ve své postýlce, kterou mám ale také těsně vedle postele. Ani v houpačce, ani v postýlce však nespí celou noc, ale obvykle jen do prvního nočního kojení (kojíme různě - od jednoho do tří nočních kojení). Pak už zůstane u mě v posteli až do rána. A zase musím říct, že je to pro nás optimální. Dost dlouhou dobu tráví malý v noci u mě a je nám to oběma příjemné a dobře se vyspíme, část v postýlce nebo houpačce, kde je na dosah a já si mohu zvolit polohu na spaní, jaká mi vyhovuje, protože při celé noci v jedné poloze mě už občas bolela záda.
U nejstaršího to bylo obdobné, část byl v postýlce a část v posteli, jen houpačku jsme neměli, prostřední naopak trávil většinu času v houpačce a v postýlce, protože v té době jsme z prostorových důvodů spali na patře, kam jsem ho brala jen občas a také vstávání bylo mnohem horší, protože jsem musela slézt z patra a dojít k postýlce, která sice byla ve stejné místnosti, ale když je člověk v noci rozespalý, tak stejně nic moc...
Mohu říct, že s tím prostředním to bylo opravdu nejnáročnější a že mít dítě po ruce (a dítě vás) mi přijde jako nejlepší.
S tím, že by nechtěli kluci později spát ve své posteli, jsme neměli žádný problém.
 saimona 
  • 

Re: blízkost je důležitá 

(10.8.2005 13:20:48)
naprosto souhlasím se Slávkou,

mám tři děti...holky 15 a 13let a kluk 7měsíců. Holčičky když byly malé taktéž se mnou spaly. Neměla jsem žádný problém, že bych se nevyspala /kromě toho nočního buzení na jídlo :))) / a navíc mi bylo vždy příjemné, že holčičky se mnou spaly. Ani nevím jak, ale ve starším věku se naučily bezproblémů spát ve své postýlce, a když chtěly, tak v noci zase přešly ke mě do postele :)))))))).
V současný době nejmladší spí taktéž s námi od narození. S mužem jsme moc rádi a je nám příjemné, že Jeníček s námi spinká.
Ani sexíček tím neutrpěl !!!!!!!!!!!
Jen doporučuji......
 Mona, kluk Tomáš 
  • 

Re: blízkost je důležitá 

(16.8.2005 15:09:06)
Tomáškovi budou čtyři roky a spával od začátku v postýlce. Bylo to lepší
pro něj i pro nás. A názor, že špatně navazuje kontakt není vůbec na místě,
protože je tak společenský, že někdy i zírám. Od roku a půl spí sám
pokoji a bylo to od začátku v pohodě.
 Renča 
  • 

Re: blízkost je důležitá 

(16.8.2005 16:14:07)
Já si taky myslím,že na tom nic není.Já spím s malou prakticky od jejího narození,protože když se narodila,tak sem co dvě hodiny stávala a kontrolovala jestli dýchá,protože byla tak potichoučku,že sem měla strach jestli dýchá a tak sem ji kontrolovala a kojila a později sem stejně pořád vstávala protože prostě v postýlce nechtěla spát.A tak sme vlastně spali a spíme pořád spolu.A myslím,že to je dobré jak pro dítě,tak i pro matku,která se aspon vyspí,než aby pořád v noci musela vstávat.A myslím,že s tím,že by pak sama spát nechtěla nebude žádný problém.
 Ludmila Kaňáková, roční dcera 
  • 

houpačka 

(21.8.2005 9:47:31)
ahoj, mohla bys mi prosím tě poradit, kde takovou houpací síť vhodnou pro celonoční spaní koupit. Případně jaké jsou dobré, jaké nebrat, jakou do toho matraci a tak. Budu ti moc vděčná, nespím už rok. Díky, Lída.
 Borča 


když to jde... 

(9.8.2005 8:46:45)
Jo, pokud to všem vyhovuje tak je to ok. Já jsem se se svým prvním synem nevyspala vůbec. Při každém pohybu nebo hlasitějším nádechu jsem byla vzhůru, po třech týdnech jsem ho přestěhovala vedle do mísnosti. Pochopitelně byly otevřené dveře abych slyšela až se probudí. A všechno bylo vpořádku. Synek je normální. Někdy to prostě nejde a raděj dám dítko vedle do postýlky, než být unavená a pak celý den protivná a otrávená.
 Jana (Kuba 2,5) 
  • 

Někdy to nejde 

(9.8.2005 8:58:38)
My totiž máme manželskou postel 80cm vysokou (pod námi úložný prostor). Já si to prostě neriskla ani když byl malinký. Teď když vyrazíme na návštěvu a tam spí se mnou, tak se nevyspím vůbec, on hodně "cestuje" a mrská se...
Ve své postýlce se "svým" medvídkem krásně spinkal od malička, já se často budila a přikrývala ho a tak.
Mnohem klidněji spím od jeho dvou let, kdy je ve vedlejší místnosti. Používáme chůvičku, i když je to přes dvoje dveře...
 VERCA 
  • 

nekdy to nejde 

(10.8.2005 9:19:05)
Jani a nenapadlo te,ze TEN MEDVIDEK mu nahrazuje tvoji naruc?
 Monika, 3měsíční Hozník 
  • 

Re: nekdy to nejde 

(10.8.2005 21:03:21)
Ahoj Verčo,
náš Hozník si kupodivu rychle zvykl na večerní rituál ukládání do postýlky, kde má po ruce svého plyšáka Mikyho, chvíli si s ním "povídá" a pak spinká - myslím, že je spokojený. Tu náruč mu přeci poskytuješ při kojení a nošení, než ho uložíš do postýlky. Musím říci, že mi to takhle vyhovuje, protože klidněji spím, než s prckem po boku. Jsem přesvědčená, že mu to vyhovuje, jinak by klidně nespinkal a neusnul by pokaždé tak rychle sám v postýlce.
Monča
 jitka 
  • 

Re: Někdy to nejde 

(15.8.2005 7:37:02)
naprosto souhlasím.Syn nám při spaní v naší posteli jednou spadl/ když se začal otáčet/ a i když je postel 40cm nad zemí , nebylo mi nejlíp. Teď se zase probudí a vstává. Vůbec mu nedochází , že může ve stoje na kraji postele zle spadnout.Někdy mi je líto, že spí odděleně i když jen kousek ode mě, ale je to pro jeho bezpečí. Jitka
 Míša, Zuzka a Lucka 12/04 


Re: Re: Někdy to nejde 

(15.8.2005 10:56:10)
Ahojky všichni, mám 8 měsíční dvojčátka holčičky a je to tak týden co jsme je přestěhovaly do pokojíčku. Měli jsme je v postýlkách vedle sebe a vůbec jsme se nevyspali. Teď je to o dost lepší, já mám chůvičku vedla hlavy a manžel se alespoň vyspí do práce. A když je nejhůř tak si s nimy lehnu v pokojíčku. Pevné nervy a klidné noci.
Míša
 PajaMM 


Re: Re: Někdy to nejde 

(15.8.2005 14:35:15)
A nemuzete jeho postylku treba prirazit k te vasi a sundat mu jednu postranici? Tak to mela nase mala a spokojenost byla na vsech stranach. A kdyz maji maminky mimca v posteli, tak ta postel by - podle me - mela byt tou stranou, kde je mimco, ke zdi nebo alespon zajistena tak, aby ditko nemohlo spadnout...
 Zorka 
  • 

Re: když to jde... 

(27.8.2005 19:59:46)
Souhlasim.Maly spi v postylce od narozeni,ja byla do jeho 6-ti mesicu s nim v pokoji,pak jsem se presunula vedle do loznice,takze maly spi sam,dvere mame otevrene.Je to v poho.S usinanim a tmou zadny problem.neumim si predstavit mit ho v posteli-je to cestovatel,porad se vrti,toci kopal by nas..Takhle mame vsichni svuj klid.
 ala 
  • 

Spinkání 

(9.8.2005 9:00:45)
Myslim, ze diskuse se zase zvrhne na do dvou jasnych nazoru-ano, je to prinosne, ne proboha dite v posteli!!!!
Ja za sebe musim rict, ze je to prinosne.NAs maly byl neskutecne urvany a odmala ma problemy se spanim.Do pul roku nebyl schopen sam spat dele jak pul hodiny. U me v posteli i obcas dve hodniy nebo aspon hodinu a pul.TEd je mu rok a pul, porad se v noci bud, ale obcas je to uz trihodinovy interval, zaplatpanbuh za to:-)).Tak me zajima, maminky, ktere rikate, ze se s ditetem v posteli nevyspite, ze je lepsi, kdyz je ve svem, to ale mate spaci deti, ze?Chtela bych vas videt, jak vstavate ob pulhodinu kazdou noc. Ja to vydrzela mesic, pak sel maly k nam. Predtim jsem byla ovlivnena predstavami starsi generace, ktera rika nikdy si neber dite do postele.
ALe pravda je, ze nejake deti asi blizkost rodicu nepotrebuji. Sice je mi to divne :-), ale svagrove miminko spi od dvou mesicu celou noc a od ctyr ve svem vlastnim pokoji pekne daleko od rodicovske loznice.A rodice nepostrada...Co vase zkusenosti?
 Katka,kluci 3 a 6 
  • 

Jo,jo,je to tak 

(9.8.2005 9:21:16)
Já už jsem to sem někam psala,moje zkušenosti jsou zhruba takové: maminky,kterým se děti budí v rozumných intervalech (2x,1x za noc,nebo dokonce vůbec)zastávají obvykle názor,že se lépe vyspí,když je dítě ve své postýlce.Ten,kdo prožil peklíčko nespavého dítěte,budícího se co půlhodinu,obvykle nakonec zjistí,že pokud má dítě u sebe v posteli,tak se přeci jenom trošku vyspí.Kojit se dá v takovém tom polovědomí,v leže.Já jsem u prvního kluka dbala "rad starších a zkušenějších",že do postele ne a skončilo to tak,že jsem byla opravdu dost špatná - zkuste několik měsíců spát v noci celkem 3 - 3,5 h ,z toho v celku vždy ne víc než hodinu.V pět odpoledne jsem usínala v parku u kočáru,pořád mi bylo do breku a pochybovala jsem už i o tom,zda jsem si vůbec to dítě měla pořizovat....Pak jsem ho vzala do postele a neříkám,že se to zlepšilo o 100% a le tak o 50% určitě. Pomalinku jsem začala zase normálně fungovat.Tenhle starší synek začal spát v kuse celou noc až ve 4 letech - když přestal spát po obědě.Mladší syn spal od začátku velmi dobře a já teprve s ním zjistila,jaká je to brnkačka,když mimi spí.Takže maminky spinkavců,nehodnoťte spaní a nespaní
v posteli,každé mimčo je jiné.....
 Slávka (tři kluci) 
  • 

Re: Jo,jo,je to tak 

(9.8.2005 9:25:32)
Tak to musím souhlasit, že po těch zkušenostech s prostředním a neustálém nevyspání jsem z toho měla strach a moc se mi do dalšího dítěte nechtělo právě kvůli tomu. Pak ale touha po miminku zvítězila, já byla připravená zas na ty dva roky hrůzy, ale je to díkybohu úplně jinak - no, jako s tím prvním (původně jsem tu pohodu s prvním synem přičítala tomu, že jsem byla hodně mladá a měla jsem výdrž...)
 Kača -holka 5 kluk 3 
  • 

Re:každý po svém 

(20.8.2005 9:25:57)
Tak nějak to vidím taky,chtěli mě též ovlivnit starší ale mladá měla problémy s bolením bříška takže to nakonec dopadlo tak že strachem ze sindromu náhl.úmrtí jsem ji po nocích měla položenou na svém břiše(tak se totiž opravdu pořádně vyspala).Ale každý si musí sám najít tu pravou cestu kam svou ratolest uloží.Malej taky spává se mnou,naštěstí neměl bolení ale zase ho trápili zuby,a pomohlo na noční křičení jen zpívat básničky a pak taky někdy usnul.Jsem ráda že už to je za mnou ale z postele špunty nevyhazuji a když mi v noci překáží:-) tak je jednoduše odnesu.Všem přeji to správné rozhodnutí,mějte prospané noci:-))
 Slávka (tři kluci) 
  • 

Re: Spinkání 

(9.8.2005 9:22:01)
Když spí malý v postýlce, vzbudí mě každé jeho zavrnění, když ho mám v posteli, tak ne. U toho prostředního, co spal v postýlce, protože jsme také měli patro dole s úložným prostorem, jsem se moc nevyspala a když mu byly asi dva roky, přestěhovala jsem ho vedle do pokoje, protože mi přišlo, že v tom věku už je zbytečné, abych se budila s každým jeho hlasitějším vzdychnutím a když brečel, tak jsem to slyšela... S nejstarším a nejmladším, které jsem měla/mám u sebe je to mnohem snazší a líp se vyspím.
Pochybuji, že nějaké dítě nepotřebuje blízkost rodičů, podle mého názoru si jen zvykne a rezignuje. Pokud se mu rodiče dostatečně věnují přes den, nemusí to pro něj snad znamenat nějakou vážnou újmu, ale myslím, že je určitě potřeba mu to nějak vynahradit...
 Ala 
  • 

Re: Re: Spinkání 

(9.8.2005 9:58:46)
Hm, ze by deti rezignovaly? Spis myslim, ze to jsou ty klidne nebrecici spave deti. Ja se na svagrova mimino chodila koukat a byla naprosto u vytrzeni. Jestli knoura jednou za den, je to moc. Vubec jsem tomu nemohla verit. Kamaradka zas ma syna, ten jen jedl a spal cca prvniho pul roku.Takove deti opravdu existuji, ale casto si jejich maminky mysli ( teda apson moje zkusenost), ze maminy jako ja jsou neschopne, ze se jim dite jeste po roce tolikrat budi a ze jsem tim padem neschopna, ze nedokazu dite ani naucit spat.Prijde me to az legracni.
 Ala 
  • 

Re: Re: Spinkání 

(9.8.2005 9:58:59)
Hm, ze by deti rezignovaly? Spis myslim, ze to jsou ty klidne nebrecici spave deti. Ja se na svagrova mimino chodila koukat a byla naprosto u vytrzeni. Jestli knoura jednou za den, je to moc. Vubec jsem tomu nemohla verit. Kamaradka zas ma syna, ten jen jedl a spal cca prvniho pul roku.Takove deti opravdu existuji, ale casto si jejich maminky mysli ( teda apson moje zkusenost), ze maminy jako ja jsou neschopne, ze se jim dite jeste po roce tolikrat budi a ze jsem tim padem neschopna, ze nedokazu dite ani naucit spat.Prijde me to az legracni.
 Slávka 
  • 

Re: Re: Re: Spinkání 

(9.8.2005 10:34:51)
Je pravda, že když dítě spí, tak vpodstatě neví, zda jsou rodiče přítomni nebo ne, to zjistí až po probuzení...Náš malý na to ale vymyslel fígl a měl období, kdy neusínal jinak, než u prsu. A jakmile jsem prs vyndala, okamžitě byl vzhůru, jinak spal jak špalek. Takže si moji blízkost stoprocentně "zajistil", mizera mrňavej:) Naštěstí to netrvalo moc dlouho, teď to dělá jen v případě, že jsme třeba v cizím prostředí, nebo je z nějakého důvodu víc neklidný, necítí se dobře ap.
 Jana 
  • 

jak to pak odnaučit 

(9.8.2005 9:23:10)
Taky jsme spali v jedné posteli. Když byla malá malá, vyhovovalo nám to. Teď je velká, naopak postel je malá pro 3 osoby a my se nevyspíme. Hodně cestuje, svou postýlku odmítá, navíc ze spaní kňučí. Pravidelně já nebo manžel v polovině noci odcházíme do obývaku. Nemluvě o manželském životě, který neexistuje. Kdybych mohla vrátit čas, už bych dítě do postele nebrala.
 Slávka (tři kluci) 
  • 

Re: jak to pak odnaučit 

(9.8.2005 9:32:27)
Tak my jsme ten problém neřešili, syn se přestěhoval do postýlky sám...
Ale myslím si, že je potřeba, jako ve všech věcech, určit dítěti nějaké hranice. Musí respektovat vaše soukromí. Vedla bych ji postupně k tomu, že má svoji postýlku a trvala bych na tom, stejně jako trvám na tom, že k obědu nebudou sušenky - a je určitě dost dětí, které by se takto stravovaly, kdyby jim to rodiče povolili. Každý věk má svá práva a svá omezení. myslím, že miminko má nárok spát s rodiči v posteli, větší dítě už ne, může se přijít potuit a pak jít spát k sobě. Musí pochopit princip soukromí a taky to, že když ji nechcete u sebe v posteli, neznamená to, že už ji nemáte rádi.
Já dávám malého do postýlky střídavě, aby sice byl u mě v posteli, ale aby si i zvykl, že má svoji postýlku. Že to místo je jeho. Pokud malé dítě postýlku nemá a pak mu ji pořídíte a strčíte ho do ní, může mít pocit odcizení a odstrčení "někam", protože nemá k té postýlce žádný vztah, nevzalo ji "za svoji"...
 Lucie,syn8, dcera2,5m 
  • 

Re: jak to pak odnaučit 

(9.8.2005 10:48:06)
syn měj jako miminko problémy s usínáním, takže nejlépe usínal při kojení. Tak bylo nejsnazší aby spal s námi.Postýlku jsme ale neodstavili a v noci, když už jsem byla celá "přelámaná", nebo jsme měli chuť na sex jsem ho přenesla. Brzo spal celou noc a k nám šel až kolem 4 na kojení. Když mu byl rok udělali jsme mu pokojíček s normální (starší) válendou, kterou jsme zajistili židlí aby nespadl. Uspávala jsem ho tak, že jsem si k němu lehla a když usnul, tak jsem odešla. Ano, vzbudil se během noci a přišel k nám, ale alespoň pár hodin vydržel. Když mu bylo asi 5, koupili jsme mu palandu. Zpočátku k nám chodil, ale pak se mu nechtělo slézat a je pokoj. Přijde se teď jenom někdy ráno pomazlit. Doufám, že s dcerou to nebude horší, zatím to funguje jako se synem.
 míša,kris (08/02)+vali (01/06) 


Re: jak to pak odnaučit 

(9.8.2005 12:56:11)
naše malá s námi spala takřka od narození. prostě jsem byla tak sobecký spáč, že jsem si ji ve spánku položila k sobě a ráno jsem ani nevěděla jak se k nám do postele dostala :) ve 2,5 letech dostala k vánocům pokojíček s velkou postelí a přešla úplně bez problémů. sama chtěla a byla nadšená. v tom jestli za námi v noci přijde nebo ne ji neomezuji, ale musí přijít sama, zásadně nepřenášíme (pokud není nemocná nebo vylekaná ze snu). tak cca jednou za měsíc dostane chuť usínat v naší posteli, ale to povolujeme opravdu jen výjimečně, snažíme se jí vysvětlovat, že v ložnici spí maminka s tatínkem. ovšem mám teď trochu strach jak zareaguje na druhé mimi. máte někdo zkušenosti? já spíše pesimisticky počítám s tím, že si ji budeme muset opět nastěhovat do ložnice, aby se necítila odstrčená.
 Melinda 


Re: Re: jak to pak odnaučit 

(9.8.2005 14:04:53)
My jsme spaní u nás v posteli částečně odbourali taky novou postelí a hezkým povlečením, ale že máme malý byt, tak spíme všichni v jedné místnosti...Jak mám 3.5letému dítěti vysvětlit, že já můžu spát v posteli s manželem a on se mnou, ale ona ne? Jak má potom pochopit, že jsme sice rodina a jeden tým, ale spát s námi nebude?

Uznávám, že jsem "bláznivá" a přecitlivělá, ale nechci , aby měla pocit, že ji od sebe odstrkujeme...Vysvětlení, že se nám špatně spí neobstojí...

A co se manželského soužití týče - přece postel není jediné místo, kde se "to" dá dělat....nicméně asi to jako výmluva funguje...Nám naopak postel čas od času, kdy malá není doma přijde jako neobvyklé místo k hrátkám:-)
 Dany+Eli11/02+Andrejka6/06 


Re: Re: Re: jak to pak odnaučit 

(12.8.2005 10:57:00)
my take spime v jedne posteli. mala nikdy neresila, ze tatinek se mnou spi a ona ne. take mela obdobi,kdy spala jen mezi nama, jinak se nevyspala. ted jsme to vyresili kompromisem. sundali jsme predni celo z postylky a prisoupli letiste k ni. mame ted vlastne trojpostel. mala je spokojena a my taky-kazdy ma svuj prostor. a navic, kdyz ma spatny sny nebo se chce k ranu tulit, nemusim vylezat z pelechu, dcera se jen prikutaly a je u mne.
 Kača 2 děti 
  • 

Re: jak to pak odnaučit 

(20.8.2005 9:30:14)
nevím teda kolik je malé roků ale zkuste vyměnit postýlku za postel,třeba jí to vadí,malej má už svou a někdy v noci přijde,tak mi to tolik nevadí jako kdyby tam byl celou noc.Přeji hodně zdaru
 Jity 
  • 

Jak to pak odnaučit? Stačí útulná postel... 

(16.10.2013 10:57:20)
Naše dvě děti spali s námi v posteli. První do dvou let, druhé do roka a půl. Pořídili jsme jim postel s boční zábranou, aby z ní nespadli a koupili kolem hlavy polštáře, aby se neťukali. Na usínání nás vyžadují, ale pak spí ve své sami bez problémů. I nám se v jejich postelích líbí, ty polštáře kolem hlavy asi dělají pocit bezpečí. Myslím si, že s tou útulností jsme to s nimi vyhráli.
A třetí opět chrní s námi, zatím je malinké, ale už má koupenou úplně stejnou postýlku ~t~
 Nini, Maty 12/03, Adri 10/05 


Re: Spinkání 

(12.8.2005 20:55:46)
Můj syn Matyáš má 20 měsíců a doteď spí se mnou v posteli. Dětský pokoj nemá, protože bydlíme s tchýní. Postýlku mám přiraženou k posteli a prostřední dvě šprušle jsou pryč, aby si mohl kdykoliv v noci přelézt ke mně. Spát chodí do 20:00. Dám ho do postýlky a v průběhu noci si přeleze ke mně. Teď jsem ve 30. týdnu těhotenství, trpím nespavostí, tak mi to jeho noční cestování moc nevadí. Ale jsou i noci, kdy bych chtěla spát (třeba ta dnešní) a nemůžu, protože Mates je vzhůru co 0,5 hodiny. Někdy spí i 5 hodiny v kuse, ale málokdy. Jindy zase 1,5 nebo 2. Je to prostě různý. Obě babičky mi říkaly, ať si ho neberu do postele, protože budu chudák a už se ho nezbavím. Ale já si myslím, že se časem naučí spát sám ve své vlastní posteli. Za chvilku mu přibude bratříček, tak si myslím, že to půjde.
 vojtami 


Re: Spinkání 

(15.8.2005 18:41:16)
ahoj alo. ptala jsi se jak ostatní.

tak náš 4měsíční vojta spí sám v postýlce už od narození. prostě jsem spaní s ním odmítla ( navíc máme jen 1 a půl lůžko ).
kromě všeho je postýlka u manželovy strany. ale prostě jsem to neviděla jako problém abych šla prostě těch 5 kroků navíc. a taky jsem nechtěla přestěhovávat celou ložnici a ani já jsem si nechtěla lehnout na manželovo místo.

nemyslím si že by vojta strádal tím, že nespí se mnou ( jak tady věrka naznačovala když spí s medvídkem ). vojta nespí s medvídkem a ani s ničím jiným.
prostě když je čas na spinkání, tak ho dám do postýlky a jsem u něj, dokud natvrdo neusne. to je mezi 20 - 21h a pak většinou spí do 6 - 7h ráno. a to bez nočního probuzení.
pak po prvním raním buzení si ho už nechám u sebe a pak kojím ještě jednou nebo dvakrát než vstaneme.

taky jsem první měsíc, dva vstávala často na krmení ( i 3x za noc ), ale chtěla jsem, aby se naučil spinkat v postýlce a tak jsem byla spíš znavená z toho, že jsem hodinu kojila a pak hodinu uspávala.
jistě by to bylo velmi pohodlné ho nakojit u mě v posteli a pokračovat ve spánku, ale můžu říct, že jsem rozlámaná jen z těch společných 2 - 3hodin ráno, natož z celé noci. a taky nevím jak vaše děti, ale ten můj lupm mi škube vlasy. a taky je vždycky strašně zpocený když leží s námi, což ze svého není.

myslím že pokud nechcete s miminem spát v posteli, lze to prostě to mimčo naučit. chce to jen trpělivost. a taky je pravdou, že to dítě musí být trošku spací. asi kdyby se budilo na jídlo co hodinu, tak by to byl vopruz ( a asi by něco nebylo v pořádku, ne? )
vojta spí celou noc už 2 měcíce, přesně od 15.6. :-)))
rozhodně mu nic nechybí, jinak by nespinkal celou noc. takže na co si budu dítko tahat do postele když to není nutné, že jo :-)))

ale kdo spí s dítětem a vyhovuje mu to, tak prosím.

pa
 Simona a dva rarášci 
  • 

Re: Spinkání 

(15.8.2005 23:03:21)
Myslím si,že je dobré mít mimi u sebe.Náš malý spí od 3 měsíců s námi v posteli.Nejdřív jsem si říkala,že to noční krmení vydržím,kojila jsem i 7 krát za noc.Pak jsem,ale zjistila,že únavou usínám s malým v sedě při kojení a dostala jsem strach,že mi vyklouzne a tak se nastěhoval k nám do postele.Budil se sice pořád často,ale nebylo to pro mě tak vysilující.Malému budou 2 roky a pořád spí s námi,stále totiž kojím i noci.Problém někdy nastane,když k nám přijde v noci i 7 letý syn,to se pak trochu mačkáme,ale na to jsem si taky zvykla.
 Daniela, 3leta dcera 
  • 

My spime spolu od narozeni... 

(9.8.2005 9:27:38)
Presne tak...ten clanek mi udelal radost:-)))

Protoze babicky maji ty nazory, ze malou rozmazlim, ze nebude chtit spat sama a apod....

Spi se mnou od narozeni. Prvni tri noci jsem mela jeji postylku vedle sve, ale vstavani na kojeni bylo neprijemne a hlavne, mala mela do 3 mesicu bolestive prdiky (mnohe to znate), takze bylo lepsi, kdyz byla u me...dokonce pomahalo, kdyz mi spala na hrudniku - ona na brisku. Ja ji dychanim masirovala briski a hrudnicek, takze to pomahalo na prdiky i na to, ze se nemohla udusit, protoze novorozenci na brisku spinkat nemaji. Ale tuhle "polohu" mi odsouhlasila odbornice.
Jinak pak od tech 3 mesicu mela postylku prurazenou k me posteli, jednu postranici sundanou, takze jsme mely takove letiste a byla blizko...kdyz plakala, stacilo natahnout ruku a pohladit ji, s kojenim pohodicka a nebo, kdyz chtela, pritulila se...
A ted mame vsichni tri - i s muzem, o tom jsem se jeste nezminila:-) - matrace na zemi vedle sebe, takze mala spi zatim na kraji vedle me a az - doufame, ze se to podari - budeme mit mimco, tak ji prestehujeme mezi nas a mimco vedle me ke zdi...

Proste musim souhlasit s tim, ze jsme obe daleko klidnejsi a nemyslim si, ze budou problemy s tim, aby jednou spala ve svem pokoji. Ono to ted ani nejde, mame 2+1, takze si to umite predstavit:-) Myslim si, ze az me nebude chtit u sebe, rekne si...

Takze nam tento zpusob spani bezmezne vyhovuje!!!
 Daniela, 3leta dcera 
  • 

Re: My spime spolu od narozeni... 

(9.8.2005 9:31:17)
Jeste bych doplnila, ze mala taky v noci dost cestuje, ale ja byla taky takova a uz jses si zvykla...

A na manzelskem zivote nam to nijak neubira...opravdu.
 Naja 


Taky máme trojpostel 

(9.8.2005 14:12:24)
Malá spávala se mnou v posteli na mé půlce, ale kolem půl roku se roztahovala víc, než bylo zdrávo :-) , takže jsme taky sundali jednu postranici z postýlky a přirazili ji k naší posteli. Usíná v postýlce, někdy se překulí ke mně, při krmení ji jenom přisunu. Nemusím vstávat, od nikud ji vytahovat, nikam chodit.
Kluk taky spával s námi. Cca ve 2,5 letech jsme mu s velkou slávou vybavili pokojíček. Nespával tam sám hned, ale o pár měsíců později. To když dostal i "dospěláckou" peřinu a polštář.
 Andrea + 4 dětičky 


dítěti to prospívá 

(9.8.2005 10:02:58)
Když jsem před devíti lety přijela z porodnice,tak jsem Dominku uložila do připravené postýlky,šla jsem se vysprchovat a když jsem se vrátila manžel ležel v posteli,vedle sebe Dominku a povídá,to jí nemůžeme udělat,aby spala,jinde než my,za chvíli oba dva usnuli jak dva špalci,bála jsem se v noci usnout,abych ji nezalehla a hlídala jsem aby ji i manžel nezalehl,po dvou dnech jsem zjistila,že zalehnout ji nejde,že i když spím tak ji vnímám.
Dominika byla spokojená,protože devět měsíců byla ve mně a cítila moje srdce,tak i v noci cítila moji přítomnost.Myslím si,že je to to nejlepší pro dítě,když v noci u sebe cítí oba rodiče.
 olina, dvojčata Linda a Samuel 


U nás to nejde 

(9.8.2005 10:34:35)
Když jsme přišli domů z porodnice, tak už byli děti zvyklé spát v postýlkách. Protože se narodili předčasně (ukončený 35. týden) tak určitou dobu trávili v inkubátorech. Poté jsem s nimi bla ještě nějakou dobu v nemocnici a sestřičky se mohli zbláznit, pokud děti s námi leželi v posteli. Je pravda, že pokud jsem dala jednoho z nich do postele ke zdi, tak už se tam člověk pomalu nevešel. V nemocnici měli i převrácený režim. Takže jsem byla docela ráda, když jsem se přes den sama vyspala. Po příchodu domů jsme je uložili do připravené postýlky, což se jim vůbec nelíbio. Hlavně se vůbec nevyspali. Proto hned druhý den jsme postavili i druhou postýlku. A začali se budit pěkně vzorově po 3 hodinách. Postýlky stojí hned vedle manželské postele. Nezavrhuji vůbec braní dětí do postele. Kolikrát se stalo, že jsem při nočním kojení usla i s dítětem. I dneska, když je jim půl roku pryč se občas chtějí přitulit a tak spí s námi v posteli, ale musíme je brát po jednom. S oběma se opravdu nevyspíme. Většinou po usnutí je stejně přenesem do jejich postýlek.
Naše děti jsou opravdoví spáči. Lindička spí od 2 měsíce celou noc a Samík se i v sočasné době budí okolo 6.
Kdybych měla jedno miminko, aby bych s ním spala v posteli.
 kosina,kluci 10 let a 3,5 roku 


uzsi vazba 

(9.8.2005 10:48:32)
Mam dva syny,starsi byl zvykly od malicka spat ve sve postylce,nejdrive s nami v loznici a asi od pul roku v pokojicku.Bohuzel nebyl ani kojeny.Asi do roku a pul prospal celou noc,ale potom kdyz uz umel slezt z postylky,tak za nama casto behal az 20x za noc,coz bylo silene.Po 7 letecj jsem porodila druheho syna,ktereho jsem kojila do 17 mesicu,a odmala spal se mnou v posteli/manzel se prestehoval do vedlejsiho pokoje,zpocatku jsme mysleli,ze jen na cas,ale nakonec se to osvedcilo a je tomu tak doted/.Mohu rict,ze se mi to plne osvedcilo,v noci maly jen zaknoural,ja pohotove vytahla prso,a maly u krmeni vetsinou usnul.Je pravda,ze okolo roku a pul se mi stale v noci budil treba 5x a uklidnil se jedine u prsa,ale vzhledem k tomu,ze spal stale se mnou,me to nejak nezatezovalo.Pokud muzu posoudit a porovnat oba syny,tak bohuzel musim priznat,ze s mladsim mame mezi sebou velmi pevnou citovou vazbu,coz jsem se starsim nezazila v takove mire a je mi to lito.Myslim,ze k tomu hodne prispelo jak kojeni,tak synuv pocit,ze je u mamy v bezpeci,muze klidne spinkat a vi,ze je mama hned vedle nej.Mozna mi budou ostatni maminky oponovat,ale ja to takto citim.
 Lennca 


Spánek 

(9.8.2005 10:53:13)
Je mi 38 let a mám 4 děti.První syn Eda spával s námi do dvou let.Byl vždy hodně uplakaný a naši blízkost potřeboval.Pak jeho místo v rodičovské posteli zaujala Monička ta na 3 roky.Po 5 letech Davídek.Ten se u nás ohřál jen 5 měsíců.Nyní máme 2 měsíční Terezku,která zatím spaní v naší posteli nevyžaduje.Má postýlku u mého lože,kde spokojeně spinká.Takže si myslím ,že každý tvoreček si řekne kde je mu nejlépe.
 Hanka, syn23 m+12 tt 
  • 

Re: Spánek 

(9.8.2005 11:37:56)
Lenčo, a nežárlily deti na sebe, když muselo jedno pryč z postele a bylo "nahrazeno" sourozencem?? Z toho mám totiž u nás trošku obavu, až se 2.mimi narodí :o((
 Marie, 4 deti 
  • 

Re: Re: Spánek 

(9.8.2005 16:33:23)
Taky mam 4 deti a myslim, ze nezarlily. Snazila jsem se i malym detem vysvetlovat, ze ted je potreba mit u sebe miminko a potom budu mit "velke" deti. Postupne se stridaly. Manzel pracoval mimo bydliste a tak si prirozene vytvorily "poradnik" na spani s maminkou. V klidu jsem zvladala jen 2 deti. Za bourky vsechny :-) Legrace byla, kdyz do poradniku chtely zaradit i tatinka. To se jim nepovedlo :-) Rekl jim, ze on ma na maminku potvrzeni, ze s ni muze spinkat vzdycky :-)
Myslim, ze kazde dite je jine a neni jedna metoda na vsechny deti a situace. Je dobre mit "zdravy selsky rozum" a posoudit co je vhodne pro dite i pro vztahy v rodine.
 LAJ 


spaní s rodiči x SIDS 

(9.8.2005 11:29:58)
Ráda bych se vyjádřila pouze k větě, kdy autorka článku zmiňuje, že "Společné spaní je navíc dobrou prevencí syndromu náhlého úmrtí dítěte, protože když maminka spí s dítětem, vždy lehce zaznamená změny v jeho dechu".
Toto tvrzení pokládám za klamavé, neb většina studií označuje spaní s rodiči jako rizikový faktor.
Dítě se v matčině posteli přehřívá, ať už pod peřinou či lidským teplem, postel od rodičů bývá měkčí než dětská matrace, dítě tam může zabořit obličej /také do polštáře/ atd atd.

Námatkou tento odkaz, podobnost najdeme takřka ve všech ostatních studiích.
např.http://www.medicina.cz/odborne/clanek.dss?s_id=6570
"Výsledky studie ukázaly, že sdílení společného lože s rodiči zvyšuje riziko SIDS. Z celkem 46 dětí, které zemřely na SIDS a sdílely během svého posledního spánku lůžko s rodiči, bylo 40 (87%) nalezeno v posteli svých rodičů."
 Daniela, 3leta dcera 
  • 

Re: spaní s rodiči x SIDS 

(9.8.2005 11:50:04)
K tomu bych chtela jen rict, nas ucili v kurzech - chodila jsem do teh. kurzu...ze toto riziko neni prokazane a ze se da snizit tim, ze dite nespi mezi rodici, ale jen vedle maminky a z druhe strany smerem ke zdi nebo jinam, kam nemuze spadnout, neprikryvat svou perinou a na polstari to mimco jako male (kdy hrozi syndrom nahleho umrti) stejne nespi...
To je vsechno...
 Federika 


Re: Re: spaní s rodiči x SIDS 

(9.8.2005 11:57:00)
holky a není to jedno? Já jsem se svýámi dětmi-7 let a 11 měsíců- nikdy v posteli nespala, nedovedu si to vůbec představit, spalo by se mi špatně a jim nejspíš taky, navíc spí dobře a nikdy to nevyžadovaly, ale pokud by nám to všem víc vyhovovalo, tak bych to prostě dělala, co je na tom? Ve dvaceti už s náma chtít spít nebudou....
 miriam, nov/05 
  • 

Re: Re: spaní s rodiči x SIDS 

(9.8.2005 19:38:20)
Zaujimalo by ma, ako moze dieta citit matku vedla seba, jej telesne teplo, tlkot srdca atd., ked sa neodporuca prikryvat ho tou istou prikryvkou. Ved potom je vlastne oddelene od matky dvoma prikryvkami.

Chystam sa rodit v novembri a tato tema ma velmi zaujima. Na jednej strane sa mi paci myslienka mat dieta pri sebe, na druhej mam zase vela pochybnosti o tom, ci by som sa napr. dostatocne vyspala. Uz teraz som zvyknuta cestovat po posteli (len po svojej polovici :-)) a som si ista, ze spanie len v jednej polohe by mi neprinieslo uzitok (vacsinou sa na navstevach nevyspim, lebo spim strnulo v jednej polohe). Aky kvalitny moze mat matka spanok, ked ju zobudi aj lahka zmena v dychu dietata ? Ako matka vie, ze prve mrnknutie dietata, ktore ju preberie akurat natolko, aby vybrala prsnik, znamena, ze mimino chce jest a nie desat inych veci ? Tak isto sa mi zda jednoznacny nazor autorky na oducanie spania s rodicmi trochu zavadzajuci. Vo svojom okoli poznam niekolko mamiciek, ktore sa o to marne snazia (ak nechcu pouzivat relativne drastice metody a nechat dieta revat 2 hodiny).

 Daniela, 3leta dcera 
  • 

Re: Re: Re: spaní s rodiči x SIDS 

(9.8.2005 20:16:46)
Ja se vyspala vzdy klidneji (psala uz jsem vyse, ze ma holcicka spala vzdy se mnou), nez kdybych vstavala k postylce nebo chodila do jineho pokoje...

Maminka vetsinou pozna, co jeji detatko chce a potrebuje, toho se nemusite bat...

A vyzkousite si, co vam bude vyhovovat, jestli spani s miminkem nebo oddelene...k nicemu z toho vas nikdo nenuti, takze se tim nestresujte a uvidite, co vam bude nejlepe vyhovovat...

Preji hodne stesti a zdravi vam i miminku!!!
 EvčaK 


Miriam 

(9.8.2005 20:41:15)
já mám syny dva. Starší spával se mnou v posteli and do dvou let. Pak těsně vedle ve své postýlce a usínal, že mě držel za ruku. Jinak to u něj nešlo. Sice jsem se moc nevyspala, ale hlavně jsem se vyspala alespoň trochu:-)
Druhý syn bude mít teď rok. Od narození spává ve své postýlce. A sám. Spí celou noc. Nádhera. Přes den se mnohem víc tulí, než svého času starší. Ten měl tělesný kontakt v noci.
Oba mi připadají dostatečně draví a seběvědomí. Což si myslím, je dáno mimo jiné i náturou. Takže podle mne záleží spíš na tom, co vám oběma bude víc vyhovovat. Osobně doporučuji co nejvíc o tom mluvit - což děláš:-) a přečíst si různé knihy. Pak si budeš moct nejlépe udělat svůj názor:-)
 Renítko 


pre Miriam 

(10.8.2005 20:46:06)
Miriam - nam sa osvedcilo kompromisne riesenie :o)
S manzelom spime sami v posteli a hned vedla svojej postele mam "narazenu" Peťkovu postielku...
Jeho dych tak pocuvam uz od narodenia (sice uz od dvoch mesiacov spinka celu noc ale ja sa parkrat za noc preberiem a pocuvam ci spokojne oddychuje)...

Hned ako maly otvori oci uvidi ma a je spokojny...okolo piatej rano ked vstane ho nakrmim a potom si ho uz vezmem do nasej postele, a tam dospime este 2-3 hodinky...Maly tam moze dostatocne "cestovat" ked sa zobudi je kludny a hra sa kym sa nepreberiem...

Takze maly vlastne spi s nami a zaroven spi vo vlastnej postielke :o)
 Gabe 
  • 

Re: spaní s rodiči x SIDS 

(9.8.2005 12:23:03)
Souhlasim !!!
Chtela bych jenom dodat, ze i kdyz maminka zaznamena, ze dite zmenilo dychani, je stejne vetsinou pozde, protoze se neda nic delat :o(
Kazdy si musi byt vedomi rizika, kdyz s mimcem spi. V ostatnich diskuzich se matky dusovaly, ze by nikdy svoje dite nemohly zalehnout a podobne a pak z nich postupne lezlo, ze nejedna matka se probudila az kdyz se mimco prekulilo z postele, nebo zacalo plakat, protoze bylo pod polstarem.
 Zuzana, Filip 04+Mandy 06 


Re: Re: spaní s rodiči x SIDS 

(9.8.2005 12:50:59)
Také souhlasím, chtela jsem napsat neco podobneho, ale Johanesca to napsala drive a lepe. Tyto veci prokazane jsou. Ve Spojenych Statech umira dvakrat vice cernosskych deti na syndrom nahleho umrti nez deti bilych. Proc? Na anglicky psanych strankach najdete spoustu informaci o tom, jak maji deti spat. Neodmita se ani spani v jedne posteli s rodici, ale musi se dodrzovat nektere zasady.

Maminkam, ktere daji prednost detske postylce vrele doporucuji nektery z pristroju na kontrolu dechu (Nanny nebo ten drazsi - Baby Sensor?? tak nejak).

Z.
 Branwen 
  • 

Re: Re: Re: spaní s rodiči x SIDS 

(9.8.2005 13:56:54)
Náš syn spí v postýlce vedle naší a monitor dechu nemáme. Nikdy mě ani nenapadlo ho pořizovat. Narodil se jako naprosto zdravý, donošený chlapeček. V takových případech jako ten náš, kdy je statisticky riziko SIDS téměř nulové, je monitor spíše pomůcka k uklidnění hysterie matky, než že by byl u dítěte opravdu potřeba.
 Zuzana, Filip 04+Mandy 06 


Re: Re: Re: Re: spaní s rodiči x SIDS 

(9.8.2005 14:47:04)
Ano,

já jsem skoro tak myslela. Vzhledem k tomu, že dítě nepřestalo nikdy dýchat, tak se ani alarm nespustil, ale hysteričtí rodiče byli ve větším klidu :-).

Z.
 Olina, Samíček a Linička 
  • 

Re: Re: Re: Re: spaní s rodiči x SIDS 

(10.8.2005 8:58:45)
Moje dvojčátka se narodila v 35 týdnu a s porodní váhou 1820 a 2260 g. Hlídač dechu jsme měli v nemocnici a po této zkušenosti, jsem se rozhodla jej domu nepořizovat. Občas se stalo, že křičel bezdůvodně. Jindy se Samík dostal mimo podložku, takže řval znovu a vzbudil spící miminko. Další problém byl v tom, že ho člověk rozespalý kolikrát zapomene v noci vypnout následuje strašný řev. Takže souhrnem jsem se víc nevyspala než vyspala, protože děti byli díky tomu přístroji často vzhůru. Původně jsem si ho chtěla pořídit, ale tato zkušenost mě z toho vyléčila.
Opravdu mi to přijde jen pomůcka pro hysterické rodiče. Stejně mi nikdo neřekl, co mám s dítětem udělat, pokud to začne řvát oprávněně.
Přeji všem klidné spaní ať s miminky v posteli nebo bez nich.
 adelaide k. 


Re: Re: Re: Re: Re: spaní s rodiči x SIDS 

(10.8.2005 9:27:33)
Tak nejdřív bych chtěla komentovat výše zmíněnou poznámku že když dojde ke změně dechu u dítěte (matka si ho všimne) je už pozdě. Kdyby to byla pravda k čemu by v takovém případě sloužily ony zmíněné hlídače dechu??? Ty přece reagují až když se v dechu stane změna nebo úplně přestane....

Ještě k těm monitorům dechu. Pořídili jsme si ho poté co jsme místo z porodnice domů jeli rovnou na dětskou JIP se zápalem plic (některé děti po prodělaném zápalu mívají zástavy dechu).Po půlroční zkušenosti s ním bych řekla toto.
Při správném umístění podložky se dítě (i takový divoch jako je ta naše) nemůže jen tak dostat mimo podložku. Myslím že zvyknout si vypínat a zapínat monitor není takový problém a rozhodně bych se ohradila proti tvrzení že je to pojistka pro hysterické rodiče. Pokud ve svém okolí nemáte nikoho komu by umřelo zdravé miminko na SIDS, může vám to tak připadat.
 Michal 
  • 

další zavádějící informace 

(9.8.2005 20:03:23)
Paní Johanesko. tato Vaše citace pouze znamená, že pokud dítě zemřelo na SIDS a poslední noc trávilo v posteli rodičů, tak jej pak nalezli právě v posteli rodičů v 40 případech ze 46 a v 6 případech to dítě nalezli jinde. To je celkem pochopitelné, že pokud dítě spalo a zemřelo na SIDS, tak jej nalezli tam, kde spalo. Ale nepíšete kolik je 46 případů ve srovnání se všemi případy. Kolik dětí zemřelo na SISD celkem? Takže buďto je citace nepřesná, nebo závěry citovaného článku jsou zavádějící. Podle mne je 46 případů ve srovnání s celkovým počtem úmrtí novorozenců málo (omlouvám se, ale musel jsem to napsat, aby bylo vidět, jak se dá manipulovat s čísly a pojmy).

Nebo víte někdo, kolik novorozenců umírá na SISD ročně a kolik z nich nespí, či spí v posteli rodičů?
 Branwen 
  • 

zavádějící 

(9.8.2005 12:09:32)
Myslím, že spaní/nespaní v postýlce je zas jen a jen věc názoru a toho, co komu vyhovuje. Ovšem tento odstavec:
"Mnohé výzkumy ukázaly, že většina dětí, které s rodiči nespaly, byly úzkostnější, měly nižší sebevědomí a někdy i více problémů v navazování vztahů. Spaní s rodiči naopak zvyšovalo sebedůvěru, děti byly samostatnější a měly lepší vztahy k ostatním. Společné spaní maminky s miminkem je tedy, zvlášť pokud kojí, naprosto v pořádku a posiluje úzký vztah matky dítěte způsobem, který se nedá nahradit. "
... považuji za naprostou zhůvěřilost.

Nechť mi autorka přesně ocituje ty "mnohé výzkumy", protože já jsem přečetla na téma matka-dítě mnohou odbornou literaturu a s tímto jsem se nikdy nesetkala.

A že se úzký vztah matky k dítěti nedá vybudovat jinak, než že spolu budou spát v posteli? Jak někdo může takovou koninu vůbec napsat?
 MajdulkaF 


Re: zavádějící 

(9.8.2005 12:26:54)
Naprosto souhlasím. Náš syn spí od narození ve své postýlce, v pokoji vedle ložnice (máme tak malou ložnici, že by se nám tam jeho postýlka nevešla). Je v pohodě, nebojí se, není ukňouraný, pořád se usmívá (nemá-li zrovna hlad :-))), má rád lidi...

Je každého věc, kde jeho dítě spí, pokud to rodině vyhovuje, že ho mají v posteli, prosím. Ale ten odstavec ze článku o úzkostných dětech atd. mi opravdu nadzvedl mandle...
 Gabe 
  • 

Re: Re: zavádějící 

(9.8.2005 13:01:02)
Presne tak. Nase dcerka spi od narozeni -nejdrive v kolibce vedle manzelske postele- a od tri mesicu ve svem pokojicku. Spi od 4 mesicu celou noc od sedmi do sedmi, budi se usmevava a ze by mela nejake uzkostne pocity ?? Nedomnivam se :o) Je vesela, hrava a usmiva se uz od rana. Troufam si rict, ze je ve svem pokojicku spokojena a zvykla na svoje zazemi (jestli se to tak da rict u miminka ).
 Branwen 
  • 

Re: Re: Re: zavádějící 

(9.8.2005 13:50:01)
Mně se takovéhle hlody prostě nelíbí. Já například už od narození nosím dítě v šátku. Až do svých tří měsíců v podstatě přes den nikdy nespal jinak než v šátku. První měsíc, kdy miminka převážně spí, u mě byl de facto celý den, kromě krmení a přebalování. Troufám si tvrdit, že kromě těhotenství, kdy je dítě přímo pod srdcem, neexistuje větší blízkost mezi matkou a dítětem, než když je uvázané v šátku, přitisknuté na vašem těle, naslouchá tlukotu vašeho srdce, slyší váš hlas, pohupuje se, jak jdete.

Přesto bych si nedovolila napsat článek, kde bych tvrdila, že jedině děti nošené v šátku mohou prospívat a že děti nenošené nemůžou být zdaleka v takové pohodě jako nošené.

Jo a v posteli s námi malý nikdy nespal. Od narození spí ve svojí postýlce, pravda "hnízdem" zmenšené tak, aby se tam cítil dobře, ale nikdy tam neplakal a neměl s tím nejmenší problém. Je to nejpohodovější, nejusměvavější dítě, jaké znám.
 Katka,kluci 3 a 6 
  • 

No právě,že SPÍ !!! 

(9.8.2005 14:20:40)
Jak sama píšeš,spí od 4 měsíců celou noc! Co bys dělala,kdyby se v kolíbce budila každou hodinu - i půlhodinu? Jak dlouho bys vydržela k ní vstávat? Měsíc? Tři? Půl roku? Já jsem to zkoušela 5 měsíců a málem jsem skončila na psychiatrii.Zaplať pánbůh,že jsem se pak vyprdla na disciplínu a vzala kluka do postele.U mladšího kluka nebyl sebemenší problém,tam fungovalo to tvoje šťastné,spokojené,klidné....
Nechte každého,at spí nebo nespí s dítětem,jak je komu libo.....Děti nejsou stejné,kdyby byly,byla by to nuda.
 Branwen 
  • 

Re: No právě,že SPÍ !!! 

(9.8.2005 14:32:26)
Proč se čertíš? to je přesně ta netolerance, o které mluvím. Gabe psala, že se jí nelíbí, když jsou děti nespící s rodiči automaticky označené za úzkostné a takoví rodiče za málo láskyplné. Mně se to také nelíbí. Že nespím s dítětem v posteli neznamená, že jej mám méně ráda než ty. Když ti vyhovuje spát s dítětem v posteli, nikdo ti nebrání. Ale proč se ty, další z vás a výše uvedený článek naváží to těch, kdo to tak nemají?
 Sysyna 


Re: Re: No právě,že SPÍ !!! 

(9.8.2005 14:48:01)
Ja si taky myslim, ze je hovadina dohadovat se o tom, zda je to dobre nebo spatne.Kazdy ditko je jiny.Nas starsi spinkal bez problemu od mimi az do 3let v postylce a s nama vetsinou jen o vikendu, kdyz jsme se valeli a nechtelo se nam z postele ven...a to spis nebylo spani, ale rano jsme si ho dali k sobe a spis jsme s nim blbli a mazlili se s nim.
Druhej prcek to samy, ale ho jsem prece jenom mela v posteli casteji, manzel pracoval v te dobe jeste v zahr. a jezdil na vikendy, takze postel volna....a hlavne, toho prvniho jsem nekojila, toho druhyho ano.Takze to byla z me strany i pohodlnost, nedat ho zpet do postylky po kojeni kolem cca 3h ranni.

To je jako kdyby nekdo tvrdil, ze ten starsi neni kojeny, tak nemame pouto a vazbu mezi ssebou, je hloupejsi, nesoustredeny a pod. -jak rikaji moudre studie:-)), kdyz dite neni kojeno.To mi taky pripada jak uplny blabol.

Nebo kdyby mi nekdo rekl, ze kdyz mam napr. nahaty vonavy miminko po koupami, ze je nemistne se s nim mazlit, pusinkovat ho treba na prcinku a pod.Ze je to uchylny a pedofilni....i takove nazory znam...a taky mi pripadaji znacne ujety.

Fakt se nekdy smeju, jaka temata lidi rozciluji, me by nikdy nenapadlo se pozastavovat nad tim, zda je spani kojence v posteli s rodici zdrave, vhodne , dobre ci ne.Az ted:-))Je to prece na kazdem z nas, jak pristoupi ke svemu miminku a kazda soudna matka snad vyciti, co prave jeji miminko potrebuje a co je pro nej to nejlepsi.....at uz je to spani v posteli s ni nebo mimo ni a treba i v jinem pokoji.
 Katka,kluci 3 a 6 
  • 

Re: Re: No právě,že SPÍ !!! 

(9.8.2005 15:20:44)
Já se nečertím,já to myslela tak,že každý jsme jiný,i děti a každému vyhovuje něco jiného.Tahle debata už ztrácí smysl,samozřejmě,že své děti nemáš ráda víc nebo míň,podle toho,kde spí.To je blbost.Je to jak u debat o kojení- někdo může,jiný ne ,svět prostě není černobílý....A tady pak je diskuse jako hrom,kde jedny píšou,jak je úúúžasné kojit a není pro dítě nic důležitějšího a ty co nekojily zase píšou jak jsou
z toho špatné,že je na ně nahlíženo jako na neschopné maminy.Mám pocit,že už tomu všemu prostě přikládáme větší význam,než to skutečně má.A někdy si říkám,zaplaťpánbu za tento druh starostí....
 Lída+2 


Re: Re: No právě,že SPÍ !!! 

(9.8.2005 15:36:47)
Ono je to přesně ono každý dítě spí jinak.
Starší syn typický nespavec který se mě jako o kousek nahoře již psáno asi snažil dostat do psychiatrické pěče.Přes den spal krásně ve své postýlce,ale v noci učiněná katastrofa. Budil se spal v kuse max. 2hodiny. Po 5měsících spal s námi v posteli 190x 200cm mazi polštáři (mezera mezi nima asi 40cm)pod svojí tenoučkou dečkou. Spal skoro klidněji vydržel někdy i 3hodiny a pak nakojit.
Pokud jsem se od něj odkulila a spala od něj dál budil se opět.:-((((
Krásně se díky tomu že se budil naučil v noci čůrat do nočníku.

A druhý syn od 6-týdnů do 5,5měsíce spal poctivě každou noc ve své postýlce. Po kojení v 21hodin musel být odnešen jinak se nevyspal.a ráno se nastěhoval asi v 6hodin do postele,ale už nespal a chtěl bavit.
Od 6 měsíce se dožadoval jednoho nočního kojení.A nyní je mu 4roky a spí tak tvrdě,že se mi asi jednou týdně počůrá doteď. :-(((((

nevím,ale vím jistě,že u prvního syna jsem udělala dobře,že spal s náma a já se aspoň trošku vyspala.Nikdy jsem ho nepřikryla a nikdy nikam v noci nespadl a ani jsem ho nezalehla. To on spíš mě,když mu bylo 2,5roku. :-)
 L+2 
  • 

Re: No právě,že SPÍ !!! 

(9.8.2005 14:57:29)
Katko,
znam deti (sve vlastni), ktere od 4 mesicu spaly celou noc a mely sve postylky. Znam deti, ktere nespaly ani ve svych postylkach ani u mamy v postely az do svych 4 let.


Na druhou stranu si myslim, ze je dost nebezpecne vydavat na rodine clanek, ktery je v rozporu se svetovymi vyzkumy - re: riziko SIDS.
 Beruška9 


Re: Re: No právě,že SPÍ !!! 

(9.8.2005 15:11:26)
Některé děti spí a některé nespí, někteří rodiče spí s dětmi a jiné ne...ale, článek paní doktorky mi přijde dosti zavádějící, obzvláště protože je v rozporu s mnohými výzkumy...a zkratka v souvislosti s úzkostlivostí a sebevědomím dětí a spaním s rodiči mi přijde dosti zavádějící...
 leli 
  • 

Re: Re: No právě,že SPÍ !!! 

(9.8.2005 15:49:32)
Co se týče těch výzkumů zejména v této oblasti tak bych je brala s rezervou, protože se jejich výsledky poměrně často mění (včetně toho na SIDS). Nejdůležitější je podle mě používat zdravý rozum a přizpůsobit se konkrétnímu dítěti.


 L+2 
  • 

Re: Re: Re: No právě,že SPÍ !!! 

(9.8.2005 15:59:03)
Leli,
ano vyzkumy se meni a poznatky se rozviji - diky bohu, diky temto vyzkumum se jiz podarilo zachranit ohromne mnozstvi deti. Umrtnost na SIDS se napriklad v UK velmi snizila, prave diky vyzkumum a ohromne kampani, dnes umira daleko mene deti nez drive - kdy si maminky delaly, co si myslely, ze je vhodne.
Proto mi prijde tento clanek nezodpovedny, jelikoz vyzkumy prave ukazuji opak a jeden clanek muze "zhatit" praci mnoha lidi pred tim.
 Boďka 


Re: Re: Re: Re: No právě,že SPÍ !!! 

(9.8.2005 18:49:41)
Ak sa dobre pamätám, tak na rodine pred pár mesiacmi bežala presne táto istá debata o spaní či nespaní detí s rodičmi. A takmer tie isté mamičky sa ozývajú na tých istých stranách barikády:-).
Samozrejme prišiel na pretras aj SIDS. Možno nemám odborné a presné poznatky o výskume SIDS ako tu spomínané mamičky a jedna vec mi nie je úplne jasná. Pokiaľ dobre viem, príčiny SIDS sú aj v súčasnosti dosť nejasné a podieľa sa na ňom veľmi veľa faktorov, z nich spanie s rodičmi nie je na popredných miestach. Oveľa väčšia váha sa predsa kladie takým okolnostiam ako predčasné narodenie dieťatka, fajčenie matky počas tehotenstva, fajčenie v prítomnosti dieťatka, nízka pôrodná váha, zrelosť resp. nezrelosť pľúc a celého dýchacieho systému, poloha dieťatka pri spaní a pod.
A pokiaľ viem, kojenie je tiež z jedným z faktorov, ktoré vraj znižujú výskyt SIDS a spanie s rodičmi kladne ovplyvňuje dĺžku kojenia detí.
Nechcem sa nejako hádať, ale ak je štatisticky dokázaný znížený výskyt SIDS v UK, je nejako dokázaná aj priama súvislosť medzi SIDS a spaním s rodičmi? Inak povedané, dajú sa nejako oddeliť jednotlivé faktory ovplyvňujúce výskyt SIDS a dokázať, že na zníženie SIDS malo vplyv oddelené spanie rodičov a detí a nie napr. zvýšená uvedomelosť budúcich mamičiek v otázke fajčenia alebo spania detí na brušku?
Samozrejme, nechcem zľahčovať problém SIDS, skôr naopak, bolo by však škoda vzdať sa jednej z citových stránok rodičovstva, ak na výskyt SIDS nemá nejaký valný vplyv. Samozrejme, ak to mamičke a dieťatku vyhovuje.
 Borča 


Re: Re: zavádějící 

(11.8.2005 9:22:02)
Přesně tak Majdulko!! Ty kecy o úzkostných dětech to je věc. Člověk aby si připadal jako pěkný parchant, když nespí s miminem ve své posteli.
 Michal 
  • 

Dámy, nechápu... 

(9.8.2005 19:07:10)
...Vaše dohady. Prostě to každá dělejte tak, jak si myslíte, že je to pro Vaše dítě nejlepší. To je totiž právě pro to Vaše dítě opravdu to nejlepší. Jak jednoduché, ne?

U nás to funguje tak, že dítě usíná ve své postýlce a pokud se v noci vzbudí, je přesunuto do naší postele, kde je nakojeno. U toho většinou manželka usíná i s malým. Já většínou vše prospím, takže se budím, až když mi Oliš nad ránem tahá za prsty :-)

Nemá cenu se do někoho navážet, že to dělá jinak. Vše má své pro a proti, každé dítě je jiné. Znám děti co nemají rády tělesný kontakt, tak i takové, které je rády mají. Ty z Vás, které mají děti aspoň dvě nejspíše samy vědí, že každé dítě je jiné. Takže takové ty zaručené návody, jak má co fungovat, zcela určitě selžou u některých jedinců a rodin, protože nejsme všichni podle norem, jak se to po nás v dobách před 15 lety chtělo. Naštěstí, protože by to jinak byla nuda.
 LAJ 


Re: Dámy, nechápu... 

(9.8.2005 19:14:06)
Já zase nechápu proč někomu vadí určité dohady přítomných, když toto je rubrika Komentáře ke článkům.o))) Prostě se tady komentuje určitý článek, toť vše.
 EvčaK 


Re: Re: Dámy, nechápu... 

(9.8.2005 19:24:25)
Už jsem se lekla, že Johaneska bude souhlasit s Michalovým rádoby nadhledem:-)))

Ne, jen jsem chtěla říct, že jsem ráda za tenhle článek na Rodině. Většinou všude slyším, že děti a rodiče do jedné postele nepatří. A tenhle článek byl zas jasně o druhém pohledu. Nicméně souhlasím s Michalem v tom, že každé dítě (i rodič) je jiné, tudíž každému bude vyhovovat něco jiného a těžko někdo může říct, že je to všeobecně tak a tak.

Tak maminky s prvními malými dětičkami, nestěhujte si je do postelí jen proto, že tu někdo napsal, že je to dobré, pokud jste to do teď dělaly jinak:-))))
 Michal 
  • 

Protože... 

(9.8.2005 19:31:40)
... se vše dá napsat několika způsoby. A nemá důvod se navzájem napadat za to, že to někdo dělá jinak než Vy.

Samy se tím připravujete o názory maminek, které ty diskuze čtou a nenapíší svůj názor, protože nemají potřebu číst některé téměř nenávistné reakce.

Sama jste napsala, že je to diskuze ke článku. Takže diskutujme, ale nehádejme se. Každý má nárok na svůj názor.

Nebo zavedeme španělskou inkvizici a ty, které, nebo kteří nemají většinový názor upálíme?


Ano beru kritiku článku, že některé informace jsou zavádějící. To opravdu jsou. Takže napišme autorce, co je špatně. Dodejme jí k tomu argumenty, případně odkazy na literaturu. Autorka nechť uzná, že se chyby vyskytly. Ale zase na druhou stranu, měla odvahu svůj názor napsat. Proč tedy Vy, které kritizujete způsob, jakým je článek napsán, nenapíšete vlastní, s odkazy na odbornou literaturu, zavolejte pediatrům, předneste tu jejich názory. Každý článek by měl být vyvážený, vše má svůj rub a líc... Není jednoduché napsat o něčem smysluplném, učený z nebe nespadl, říkává moje babička. A taky říká: "Chybami se člověk učí." Nevím jakou odbornou specializaci má paní Marie Lachsová, ale myslím si že jí nemusíte přímo pověsit za její článek. Napište lepší :-)
 LAJ 


Re: Protože... 

(9.8.2005 20:18:27)
Ale Michale, já myslím že se tady zatím nikdo nenapadal.o)) To už jsem zažila na jiných diskuzích, tady se opravdu /zatím/ jen diskutuje.o))

Když budu mluvit za sebe, prostě pokládám pár faktů za matoucí..např. zmiňovaný SIDS, vyšší sebedůvěra a samostatnost u těchto dětí atd. A SIDS jsem zmínila proto, že v článku stojí "je prevencí"..což prostě není.
U posledního odstavce o úzkosti a sebevědomí mhouřím oko, neb je uvedeno "Mnohé výzkumy ukázaly..", což ukázat mohly.

Ale jasně, článek to není o SIDS, ale o spaní kojenců..
/A Boďko, ano, na úmrtí se podílí celá řada faktorů, ty se ale dělí na vnitřní a zevní, kde mezi vnitřní se řadí hypoxie, porucha veget.nervstva, imunologické odchylky, infekce, dědičné poruchy metabolistmu aj., a mezi zevní ono zmiňované přehřátí v posteli rodičů, častější je úmrtí při spaní na bříšku atd. Takže nelze říci, že před přehřátí se klade větší váha na to a to, neb se dělí na příčiny vnější nebo vnitřní, a z vnějších je opravdu spaní s rodiči na předním místě./
 LAJ 


Re: Re: Protože... 

(9.8.2005 20:34:52)
Michale, já opravdu tady nemíním bazírovat na číslech, s tím vysvětlením máte v podstatě pravdu, a já sama ve výzkumném týmu zabývající se tímto nejsem.o)), takže mi přijde zbytečné nyní hledat info o počtech sids a přepisovat to zde. Kdo se o to zajímat bude, jednoduše si info vyhledá.
Materiály jsem se před dvěmi lety sháněla ke studiu, takže mám informace o sids docela slušně zmapované, čímž netvrdím, že se nemohl objevit článek/výzkum, který by tomuto odporoval.

Já zde uvedla, hlavně z nedostatku času citaci odtud
Časopis Pediatr považuji za opravdu odborný a nějaké "kachny" by se v něm asi vyskytovat neměly.. Proto souhlasím i se závěrečnou větou Novinek - "Vědci doporučují nechat dítě spát aspoň do šesti měsíců věku v dětské postýlce v pokoji rodičů."
Prostě se jedná o věc, se kterou souhlasím, a napsala jsem to zde. Jako vy jste napsal to a to. A to je asi tak celé.
 Daniela, 3leta dcera 
  • 

Re: Re: Re: Protože... 

(9.8.2005 21:00:51)
Ze zminovaneho clanku vybiram tuto vetu...

Z celkem 46 dětí, které zemřely na SIDS a sdílely během svého posledního spánku lůžko s rodiči, bylo 40 (87%) nalezeno v posteli svých rodičů.

Uz o tom psal Michal...to je prece nejaka blbost, ne? Kdyz dite spi v posteli s rodici, tak je logicke, ze tam je nalezeno mrtve...takze tento clanek mi moc smysluplny neprijde...A take tam pisi o detech do 11. tydnu, takze nepredpokladam, ze by takovy novorozenec prelezl nekam jinam...a tam zemrel...
 Michal 
  • 

díky za odkaz, 

(9.8.2005 21:18:17)
přečetl jsem si článek.

Autor tvrdí, že sdílení lůžka s rodiči zvyšuje riziko SIDS u dětí mladších 11 týdnů. Ze zkoumaného vzorku dětí 123 dětí, které zemřely na SIDS ve Skotsku za téměř 4,5 roku, jich méně než polovina, spíše skoro třetina (přesněji 37%) spala v posteli s rodiči. Takže to není zas tak mnoho, ve srovnání s počtem dětí (77 dětí, tedy téměř 2x tolik), které s rodiči nespalo. Co se ovšem v článku neříká je kolik procent dětí, které spí s rodiči umírá na SIDS a kolik procent je to ve skupině dětí, které nespí s rodiči a jak se tyto čísla mění v závislosti na věku dítěte. To jsou ty relevantní údaje, které by podpořily závěry článku. Takže opět musíme věřit autorům výzkumu, protože nemáme úplné vstupní údaje na utvoření si vlastních závěrů. Možná bychom mohli na základě úplných údajů vyvodit i jiné závěry.

Jinak Váš názor Vám neberu. Jen mne udivuje, jak se v medicíně obecně zachází s čísly.
 LAJ 


kvalitativní x kvantitavní výsledky u článku o sids 

(9.8.2005 21:36:50)
Michale, ano, mnou daný odkaz na článek opravdu neuvádí konkrétní čísla, hlavně není možné srovnat podíl dětí které spí s rodiči a nedošlo u nich k SIDS s dětmi, které s rodiči spaly a došlo k SIDS. Tudíž si z toho článku nelze udělat žádné kvantitativní srovnání, natož pak prověřit statisticky tuto hypotézu. Ale článek je asi jen shrnutím podrobnějších ukazatelů, proto není důvod nevěřit kvalitativním výsledkům.
 LAJ 


Re: kvalitativní x kvantitavní výsledky u článku o sids 

(9.8.2005 21:40:27)
A mmch, třetina dětí je dost.
 Michal 
  • 

Re: Re: kvalitativní x kvantitavní výsledky u článku o sids 

(9.8.2005 21:54:01)
Jasně třetina je dost, ale dvě třetiny je víc :-( a to dvakrát, tedy o 100% více
 LAJ 


Re: Re: Re: kvalitativní x kvantitavní výsledky u článku o sids 

(9.8.2005 22:01:56)
Tak teď se začínáme dohadovat:o(, ale třetina je dost na to, že se to zařadilo do kategorie "spaní s rodiči", což určitě /předpokládám z info co vím o sids/ např. další třetina nebo dokonce obě třetiny nebyly zařazeny do "toho" a "toho". Domnívám se, že ze zbývajících dvou třetin se dělilo na -např. spaní na břiše, spaní v zakouřené místnosti, spaní v přehřáté místnosti, či naopak v zimě atd. atd.
 Michal 
  • 

Re: Re: Re: Re: kvalitativní x kvantitavní výsledky u článku o sids 

(9.8.2005 22:08:02)
NE tak to není. Z povahy klasifikace vyplývá aspoň mně, že ty zbývající 2/3 nespaly s rodiči. To že část spala na břiše, v zakořené místnosti etc nic nemění na tom, že nespaly s rodiči.
 LAJ 


Re: Re: Re: Re: Re: kvalitativní x kvantitavní výsledky u článku o sids 

(9.8.2005 22:15:51)
Michale, mohla jsem tady dát jiný odkaz..ale zrovna jsem měla v oblíbených jako první tento. A vznikla kolem toho velká diskuze.
Třetina dětí, které v tomto výzkumu v tomto článku zemřelo při spaní s rodiči je hodně. Ostatní děti nespaly s rodiči a zemřely, ano. Ano, dětí, které nespaly s rodiči a zemřely jsou 2/3. Ale podílově - se obávám, že ta třetina prostě je zařazena do spaní s, a zbylé 2/3 budou rozděleny do jiných..tudíž ta třetina bude pořád poměrově větší. Ale jen soudím, neb vím, že už v mnoha zemích byly matky poučeny aby dítě nespalo na bříšku, tzn. před x let úmrtí při spaní na břichu tvořily větší podíl, dnes se, předpokládám, zmenšil.
 Michal 
  • 

Re: Re: Re: Re: Re: Re: kvalitativní x kvantitavní výsledky u článku o sids 

(9.8.2005 22:21:06)

Nemá se cenu o tom dohadovat, oba víme jak to je s čísly. Jen mne zlobí, že se tu straší rodiče nerelevantnímy případně zkreslenými údaji. Takže je nutno napsat vše, ne jen si vybrat tu část, která se hodí k vlastní argumentaci.
 Michal 
  • 

Navíc 

(9.8.2005 22:27:56)
opravdu, když si skupinu dětí co zemřely a nespaly s rodiči rozdělíte do nekolika skupin, pak vyjde opravdu 1/3 dětí co spaly s rodiči jako opticky největší. Ale uvědomte si že součet více malých částí dá část velkou.

To bych pak podle Vaší argumentace mohl tvrdit, že například jakákoliv národnostní menšina u nás je majoritní částí společnosti, pokud bych majoritní část a větší menšiny rozdělil např podle krajů a měst :-)
 LAJ 


ach jo 

(9.8.2005 22:37:32)
Zřejmě jste uvedl špatný příměr.o)) Neboť srovnáváte špatné kategorie, v mé argumentaci jsou kategorie příčiny úmrtí, zatímco ve vašem případě jedna kategorie příslušnost k národnosti a druhá kategorie je příslušnost k nějakému městu, kraji, což je nesrovnatelné.

 Michal 
  • 

Re: ach jo 

(9.8.2005 22:45:56)
Právěže příměr je naprosto vhodný.

spaní dítěte s rodiči není příčina úmrtí - opět strašíte rodiče.

Kategorizace v těchto případech se dělá:
spalo na břiše - ano/ne
matka kuřačka - ano/ne
zakouřený prostor - ano/ne
...
spalo s rodiči - ano/ne

a u každé kategorie Vám vyjde zlomek, který určuje statistickou pravděpodobnost daného faktoru. Pokud bude vzorek dostatečně velký, lze pak určit poměrně přesně jak je který faktor důležitý. Takže nelze míchat hrušky a jablka.

 Chichi 
  • 

Re: Re: ach jo 

(10.8.2005 10:37:35)
Michale, naprosto s tebou souhlasim...jeste by bylo dobre dodat.Byl rodic ozraly a zalehl sve dite??Takovi taky jsou:-))

Ze vas to jeste bavi.
 Petra, Dominik 3/04 
  • 

Souhlasim 

(10.8.2005 14:07:33)
Bavíte se víceméně furt o jednom a tom samym pořád dokola. Nevím jak to teda v těch výzkumech je, protože z té vaší debaty jsem už zmatená
 LAJ 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: kvalitativní x kvantitavní výsledky u článku o sids 

(9.8.2005 22:23:20)
Ale jestliže chci zjišťovat - provádět výzkum, vědeckou studii - POUZE na úmrtí při spaní a nespaní s rodiči, tak ano, máte pravdu.
 Michal 
  • 

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: kvalitativní x kvantitavní výsledky u článku o sids 

(9.8.2005 22:33:06)
Ale abych byl spravedlivý, abychom si udělali závěr, jestli je 1/3 či 2/3 mnoho, potřebovali bychom znát poměr dětí které nespí a které spí s rodiči. Co tady udělat anketu ? :-)
 Michal 
  • 

takže 

(9.8.2005 22:05:33)
... nejsou důležité absolutní hodnoty počtu dětí, které zemřely na SIDS.

Relevantní jsou poměry počtu dětí spících s rodiči a nespících s rodiči a poměr dětí, které zemřely na SIDS a spaly či nespaly s rodiči, plus ještě možná rozděleno podle věku (viz šlánek). Pokud se tyto poměry nějak výrazně liší, pak lze udělat závěry. A ještě lépe, pokud se tyto závěry potvrdí i nezávislými výzkumy...

Ale asi nemá cenu, se tu ohromovat čísly, protože článek byl i o něčem jiném.
 Věra 
  • 

Cucání si z prstu, 

(9.8.2005 21:14:59)
Článek je zavádějící a autorka si v něm vymýšlí.
Jednak to o SIDS, v poslední době se ukazuje, že o něco více postižených dětí bylo těch, co spalo s rodiči v posteli.


Takže přesný opak toho co autorka článku tvrdí.

Dále :"mnohé výzkumy dokazují, že děti co spaly s rodičema v posteli jsou méně úzkostné....a.t.d..."....autorka by mohla zmínit alespon jediný konkrétní zdroj, který by něco podobného potvrzoval, autora, metodiku....žádné "mnohé výzkumy" popravdě neexistují, cucá si to z prstu.

Inu - internet snese vše. :-((((

 machovka 


Tak se mi trochu ulevilo :-)..... 

(9.8.2005 21:15:49)
Tak se mi trochu ulevilo :-)..... jak to tady pročítám, hned jsem trochu pookřála, že nejsme jediní, u kterých jejich víc než dvouletá ratolest nevlastní svojí postýlku, peřinku, polštářek, ba ani spacího medvídka. Je to fakt legrace, dřív byl u dítěte luxus mít ve dvou letech svojí postýlku, no a teď je malinko luxus ji zase nemít.
 Petra, Dominik 3/04 
  • 

Spaní a nespaní s rodiči 

(9.8.2005 22:32:13)
Když bych měla shrnout vaše přízpěvky, tak by hlavní poznatek zněl: "Záleží prostě na rodičích a dětech, jestli sdílejí společnou postel nebo ne" Skoro ve všech přízpěvkách se objevovala věta, která měla ten samý význam, takže nechápu, proč se vlastně někteří tak dohadovali, když na tomhle se shodli všichni. Každý má na to nějaký názor a nějaké zkušenosti, ať s jedním či více dětmi.
U nás to bylo tak půl na půl,malý spal v postýlce, kterou jsem z důvodu roztahování gauče na spaní měla do "elka" ode mě, hlavami jsme byli k sobě. Když byl Dominiček novorozenec, tak po nočním krmení na mě koukal dokud neusnul, pak jsem i já zhasla (měli jsme rozsvíceno jen slaboučké světlo) a usnula. Když byl větší, tak jsem ho musela "žbrdlinkama" držet za ručičku aby usnul a ráno, když manžel už nebyl v posteli (vstával v 6,00 do práce), tak jsem ho po krmení měla vždycky u sebe v posteli a ještě jsme spali. Někdy jsem ho měla u sebe i v noci, když ho třeba něco bolelo, nebo prostě v postýlce brečel. Od třech měsíců spal celou noc, tak jsem si ho brala do postele jen ráno.
Takže zkušenosti mám a ze spaním v posteli u nás i ze spaním v postýlce. Prostě to bylo podle potřeby miminka. Takže maminky řiďte se potřebami miminka, ANI JEDEN ZPŮSOB NENÍ ANI DOBRÝ ANI ŠPATNÝ, JE TO NA VÁS!!!

Ještě co se týká probouzení se po půl hodinách až hodinách (jak se někdo zmiňoval výše, že nemá "sílu" někam chodit - nevím jak to bylo doslova) tak s tím mám zkušenosti také - trvající devět měsíců. Malého jsem si k sobě nebrala, protože se budil tak jako tak, ať byl u mě nebo ne. Tak bylo pohodlnější spát každý sám. Jak pro mě, tak pro něj, protože je taky dost "stěhovavý". A opět platí: ZÁLEŽÍ JEN NA VÁS A MIMINKU, CO JE PRO VÁS LEPŠÍ

Přeji všem hodně štěstí a krásné, zdravé a šťastné děti
 Ala 
  • 

Re: Spaní a nespaní s rodiči 

(10.8.2005 8:56:11)
Petro,
a co jste delala, kdyz se Vam maly porad budil?On usnul sam?Ja jsem jen chtela rict, ze pokud bych mela vstavat kazdou chvilku neustale kazdou noc, asi bych to dlouho nevydrzela.Ale on proste nedokazal v klidu lezet a vetsinu casu prorval.Ja nejsem priznivcen toho, ze se male miminko ma nechat urvat, navic v 1+1 to ani dost dobre nejde.Takze je logicke, ze skoncil v posteli, kde breceni temer prestalo, buzeni sice ne, ale zlepsilo se.V postylce to byla tragedie.Nekdo tu psal, ze to vydrzel pet mesicu. Tak to svym zpusoem obdivuju.
 Petra, Dominik 3/04 
  • 

Re: Re: Spaní a nespaní s rodiči 

(10.8.2005 14:18:20)
On chtěl prostě jenom napít, pak jsem mu dala dudlík a spal další cca hodinu. Celkem se probouzel i 12x za noc. Brzo ráno jsem si ho brala k sobě, protože se probouzel třeba i po 10 minutách a to už jsem fakt neměla sílu se furt zvedat (nikam jsem nechodila, stačilo mi si sednout)
U nás prostě bylo celkem jedno kde spí, budil se tak jako tak. Kdyby u mě spal líp, tak bych ho u sebe urřitě nechala.
Jinak máme taky 1+1 a nechat ho vyřvat nešlo. Ale jak už jsem jednou někde psala, byli jsme i u neuroložky a ta tvrdila, že (tehdy) 13 měsíční dítě nemá "nárok" se budit kvůli pití, že je na to zvyklý (že neumí spát)a dělá se ze mě otroka. Jestli mam možnost, ať ho zkusim dát spát třeba k babičce, že se to zlepší, protože on zjistí, že ona není já a pít mu každou chvíli dávat nebude. A měla pravdu, babička ho nechala vyřvat a on si zvykl, že v noci se nepije ale spí. (trvalo to asi týden). Doma jsme jednu noc museli vytrvat, protože brečel půl hodiny. Vydrželi jsme, on to totiž znova zkoušel, protože věděl, že já byla ta, kdo mu to pití dával. Dokázala jsem to a od té doby se budí max. 2x za noc. Někdy mu napít dám, někdy ne, ale on už "umí" spát, takže ho tím pitím znova "nezkazím". (aspoň doufam, spí takhle celkem normálně už od konce dubna)
 LAJ 


Michale 

(9.8.2005 23:06:31)
Tak znovu: srovnáváte špatné kategorie, v mé argumentaci jsou kategorie příčiny úmrtí, zatímco ve vašem případě jedna kategorie příslušnost k národnosti a druhá kategorie je příslušnost k nějakému městu, kraji, což je nesrovnatelné.
Takže "jabka a hrušky" mi pořád vycházejí u vás.o))

Jinak se ostatním omlouvám za odklon od tématu, ale na některé věci nelze nereagovat.
A k tomu "strašení"..opravdu si nemyslím, že když sem skopčím jeden /nebo tři, čtyři/ závěr výzkumu, tak se čtenáři zaleknou a dítě odhodí do postýlky. Bylo by naivní si to myslet, možná kdyby to řekla např. v televizi nějaká mediální hvězda a bylo to podbarveno slovy známých odborníků, tak ano.


 Michal 
  • 

Re: Michale 

(9.8.2005 23:17:53)
Ano, uznávám, že to moje jsou jablka a hrušky, napsal jsem to tak schválně. Ale s tou klasifikací u Vás je to podobně.

Ten příměr byl myšlen tak, že je jedno odkud jsem, ale stále patrím do jedné národnosti. Takže když dám dohromady všechny zástupce majoritní národnosti u nás v republice (to jest spojím včechny části koláče podle měst a krajů) vyjde mi jedna velká výseč kruhu, která bude ukazovat podíl majoritní společnosti.

Podobně je to u Vás, když spojím všechny příčiny umrtí (pokud je to v jednom kruhovém grafu a součet všech výsečí je 100%), které nespadají do 1/3 těch co spaly s rodiči, tak mi zbyde 2/3 dětí co s nimi nespaly. Na tom jsme se snad shodli. A tak to bylo myšleno.

Ten příměr s národnostmi jsem napsal dříve, než jste vy uznala tento 1/3 a 2/3 poměr jako lehkou nadsázku, že s čísly a grafy lze dokázat téměř cokoli, hlavně když se to pěkně zamotá...

Takže omlouvám se, že jsem Vás tímto příměrem a nadsázkou iritoval.
 LAJ 


Michale, nadsázka? 

(10.8.2005 9:17:48)
Spíš mám dojem, že jste víceméně počítal s tím, že se ve výzkumu neorientuji ani trochu..

V tom zmiňovaném článku mi prostě vyznívá, že šlo o statisticky zpracovanou studii, která měla prokázat vztah mezi sids a spaním s rodiči v posteli. Autoři zřejmě (to se ale bez toho plného článku můžeme jen dohadovat) porovnávali kontrolní skupinu K (bez výskytu sids) a experimentální E(s výskytem sids) a zjišťovali, zda existuje statisticky významný rozdíl mezi relativní četností dětí, které spali s rodiči v posteli mezi K a E. Zřejmě k tomu použili nějakou prověřenou metodu (od oka by to asi němelo význam a už vůbec, pokud jsou tyto skupiny s rozdílným počtem - tady ani relativní porovnání není zcela správné). To by chtělo se podívat, jakou testovací charakteristiku použili k zamítnutí/potvrzení hypotézy.

Pokud nemáme k dispozici celou studii, musíme předpokládát, že výsledky jsou opravdu vědecky ověřené - což předpokládám, neboť Journal of Pediatrics (http://www.ovid.com/site/catalog/Journal/330.jsp?top=2&mid=3&bottom=7&subsection=12) má docela vysoký impact factor - 2.9., a zřejmě by tam neuvěřejňovali nějaké nepodložené zprávy.

Milado, já myslím, nikde nevyslovila svůj názor.. Jen že nesouhlasím s článkem na hlavní straně Rodiny a to konkrétně s tím, že spaní s rod. je prevencí sids. Ale pokud bych měla vyslovit své stanovisko, tak tedy: ať si kdo chce spí s dítětem v jedné posteli, sice by se mohla dělat větší osvěta ohledně teploty v místnosti, oblečení dítěte, vhodné přikrývky apod. /což matky, které nemají přístup k netu, knihám apod. opravdu neví/, ale v podstatě je to opravdu na každé matce. Já s dítětem nespím, neb jsem se obávala rizik ala hlavně - jsem dost pohodlná a nevyspala bych se, neumím spát na jednom boku. Malou jsem měla v posteli 2 dny po příjezdu z porodnice, pak snad během roku ještě 2x, jinak ne. Ráno nebo večer ovšem ano, mluvím o noci.. A postýlku mám hned u postele, dosáhnu na dítě rukou.
 LAJ 


 

(10.8.2005 9:53:42)
Milado, ano, já vím o vašem problému s AE, proto jsem na tvůj případ nereagovala, v minulém příspěvku jsem vypsala jen můj názor na to a to.
Jinak já jsem atopik, v dětství jsem brala kortikoidy, asi do 12ti let jsem /hlavně v zimním období/ nosila po celé dny ruce namazené vrstou masti a na nich bavln. rukavice, i do školy. Takže -bohužel- vím:o( Ale už si nevzpomínám, zda jsem spala s rodiči, navíc mne napadá, zda tvé dítě není starší, v souvislosti o sids hovořím hlavně ve věku do 1 roku /a já sama v sobě, jako ustrašená máma do dvou.o)))/.
 Michal 
  • 

Johanesko,... 

(10.8.2005 10:05:30)
... vůbec bych si nedovolil o někom předpokládat, že něčemu nerozumí. Vy tomu očividně rozumíte a zdá se že víte jak se podobné statistické výzkumy dělají. Máte pravdu, že se musí srovnávat dva vzorky, ten který se zkoumá a srovnávací vzorek. Ve Skotsku jim opravdu vyšlo, že pro děti mladší 11 týdnů zvyšuje spaní s rodiči riziko SIDS.

Máte pravdu, že některé studie říkají, že spaní s rodiči není prevencí proti SIDS, ale některé to naopak potvrzují. Zeptejte se svého pediatra. Kterých je kolik a kterých je více, nevím, nejsem na to odborník.

ALE JE NUTNÉ TEDY NAPSAT CELÝ ZÁVĚR STUDIE, NE JEN ČÁST !!!!

To že napíšete, že spaní s rodiči zvyšuje riziko SIDS, je sice pravda, ale ne celá. TO PLATÍ JEN PRO DĚTI MLADŠÍ 11 týdnů. PROČ to tak je? Protože jim ve Skotsku ve věkové skupině nad 11 měsíců nevyšly žádné relevantní výsledky. Matematická statistika je vědní obor, který pracuje s pravděpodobností jevů. Málo jevů na tomto světě je s tak vysokou pravděpodobností, že by se o nich dalo říci, že je to jev jistý.

Protože vím, jak se podobné výzkumy dělají a sám jsem v podobných věcech udělal chyby (naštěstí jen v rovině teoretické, ve škole, kde to nemělo pražádný dopad na svět, tedy kromě mé známky), vím jak je důležité pečlivě vybírat vzorek kontrolní, zvažovat kolik dětí v něm bude etc. Nepodezírám skotské pediatry, že by to udělali špatně, ale mohu s velkou jistotou říci, že podobný výzkum může například v České republice vyjít poněkud jinak.

Naopak se mi zdá, že Vy nejem mne ale i ostatní zde považujete za naprosté hlupáky, když tvrdíte, že pokud 1/3 dětí zemře v posteli svých rodičů, tak druhá část (2/3) tam nezemře. Prostě to si myslím je pravda neoddiskutovatelná. Vy se to snažíte zamlžit tvrzením, že to je sice pravda, ale že jedna část z nich zemřela a zároveň spala na břiše, druhá na boku, další v zimě, další zase v horku a o další skupině se to např neví (tuto kategorizaci jsem si vycucal z prstu, protože jsem se to nikde v tom článku nedočetl, a ani asi Vy jste to tam nečetla). Nenapadlo Vás například, že ty co zemřely v posteli rodičů mohly zároveň i spát na břiše???

Protože asi již nemá cenu se stále motat dokola kolem jednoho problému, udělejme závěr.

ANO, máte pravdu, že některé studie nepotvrzují, že spaní s rodiči není prevenci proti SIDS.

ANO, máte pravdu, že jedna konkrétní studie potvrdila, že u dětí mladší 11 týdnů zvyšuje spaní s rodiči riziko SIDS, ALE U DĚTÍ STARŠÍCH tomu tak není!!!
 LAJ 


Re: Johanesko,... 

(10.8.2005 10:25:43)
Ale Michale, prostě máte potřebu toto "výhrát". Já ne, ač bych tady mohla doložit i jíné odkazy, většinou v angličtině, neb v ČR je jich opravdu pomálu.
Prostě jsem diskutovala /a začal jste vy/ nad konkrétní studií..jsou i studie starších dětí, ale největší úmrtí bylo zjištěno ve skupině dětí do 4 měsíců. Mám tady doma někde poznamenané i výsledky z ČR, ale není v mých silách /a hlavně čase/ to nyní hledat a něco dokazovat. Neb bychom museli do tohoto problému zahrnout celou škálů aspektů apod.

Takže ať to ukončím, pokud je pro vás 1/3 málo, ok, přiznávám, je to velmi malá část, oproti 2/3. A s tím, že údajně píšu že 1/3 nemohla zemřít na břiše atd - mohla. /Navíc nevím proč bych já měla dělat z někoho hlupáka.o) jen uvažuji v souvislostech a ne čistě z vědeckého hlediska, resp. jen s čísly./ Ale vycházím z poznatku, že je vytvořen jakýsi dotazník, který se v případě úmrtí dítěte vyplňuje, kde se zaznamenává jak a kde dítě spalo, při jaké teplotě apod. Mohu vám ho poslat mailem, neb, ale myslím, že se o úmrtí až tak nezajímáte..

Asi byla moje chyba, že jsem si nedala tu práci a nevložila sem všechny dostupné odkazy o sids. Ale prostě jsem to nepovažovala za nutné a pak taky tyto odkazy jsem kdysi hledala snad týden, jsou zapeklitě uschované.
Takže doufám, že tato studie rozčertila jen vás a ne i jiné, neb mi toto psaní zde opravdu zabírá dost času a už na něj nemám chuti.o(
 LAJ 


Re: Re: Johanesko,... 

(10.8.2005 10:42:17)
A ještě, samozřejmě musím podotknout, že v různých částech světa budou výzkumy /jsou-li nějaké/ ne zcela totožné. To musí mít na paměti každý, a snad má, je to dáno mnoha faktory. Ale prostě zacházíme do detailů a odklon od tématu spaní/nespaní s dětmi je zde markantní. Např. u černošských rodin je taky velké procento úmrtí v posteli rodičů, ale to už tady psal někdo jiný..
Měla jsem potřebu připomenout, že existují výzkumy, kdy dítě zemřelo v posteli rodičů a ne v malém počtu. Taky závěr výzkumu a doporučení je jasné, V TOMTO PŘÍPADĚ, samozřejmě, aby zase nedošlo ke slovíčkaření.
 Jana M. 
  • 

Re: Re: Re: Johanesko,... 

(10.8.2005 10:47:10)
Vyzkumy a zase vyzkumy.A praxe je mnohdy o necem jinem,ze??

Kolikpak zemre novorozencu do 11tydnu zivota treba v ruznych kmenech v tropickych destnych pralesich?Na to, ze spi se svoji matkou??
Nebo v Africe???Myslite, ze tam maji sve postylky a monitory dechu???

Urcite by chteli mit starosti nekterych z Vas:-)

 Jarka 
  • 

Re: Re: Re: Johanesko,... 

(10.8.2005 11:03:53)
Takže jestli to dobře chápu, tak 1/3 dětí zemřela v posteli rodičů. Některé z nich spaly na břiše, jiné na zádech, některé byly přehřáté, jiné třeba podchlazené, mohly mezi nimi být i děti předčasně narozené... Další 2/3 dětí zemřely ve své vlastní posteli. Některé z nich spaly na břiše, jiné na zádech, některé byly přehřáté, jiné třeba podchlazené, mohly mezi nimi být i děti předčasně narozené... A protože nevíme, jak byla studie dělaná, jaká byla kritéria, tak vlastně nevíme nic a má to stejnou vypovídací hodnotu, jako že třeba častěji umírají děti spící v růžovém pyžámku.
 LAJ 


Re: Re: Re: Re: Johanesko,... 

(10.8.2005 11:12:19)
Jarko, kdo se na to podívá takto, tak ano, máš pravdu, mohlo by tam být, že větší procento dětí zemře třeba v tom růžo¨vém pyžámku /a hle, někdo si může na tomto udělat doktorát.o)))/
Ale, jak jsem již psala: Pokud nemáme k dispozici celou studii, musíme předpokládát, že výsledky jsou opravdu vědecky ověřené - což předpokládám, neboť Journal of Pediatrics (http://www.ovid.com/site/catalog/Journal/330.jsp?top=2&mid=3&bottom=7&subsection=12) má docela vysoký impact factor - 2.9., a zřejmě by tam neuvěřejňovali nějaké nepodložené zprávy.
Přičemž impact factor - čím vyšší tím víc se články citují, tzn. je renomovanější.
/Mmch, např. časopis Kybernetika v ČR, kt. vydává Ústav teorie informace a automatizace AV ČR má imp.factor asi 0,3./
 Anouk 


když už se to tu tak propírá:-) 

(10.8.2005 13:50:38)
Dr. James McKenna, antropolog a světově uznávaný odborník na spánek dětí a společné spaní matek a dětí se ptá proč nám kulturní a biologické normy brání, abychom si položili otázku: Je bezpečné, aby kojenci spali sami?

Uměle živené děti, které spaly samy mají vyšší riziko SIDS. Riziko SIDS se také zvyšuje, pokud rodiče kouří, berou drogy či příliš dítě oblékají. V kulturách, kde je společné spaní s dítětem normou je SIDS velmi vzácný a matky jsou zděšeny, když slyší o tom, že děti se dávají spát samotné.
Studie Dr. Jamese Kempa uvádí, že riziko udušení je 40x vyšší u dětí, které spí s rodiči než u dětí jež spí samy. Studie však nerozlišovala mezi kojenými dětmi a dětmi krmenými formulí. Navíc studie nezjišťovala žádné rizikové faktory související s chováním rodičů.
Spíše než by společné spaní děti ohrožovalo, tak naopak kojení současně se společným spaním snižuje riziko SIDS a je doporučováno Baby Friendly Iniciativou UNICEF a Nadací pro studium úmrtí kojenců.

Severoamerická medikalizace spánku kojenců a jejich výživy vyvolává otázku, nakolik jsme se odchýlili od biologické normy. Z některých studií vyplývá absurdita a krutost ponechání dítěte spát samo.
U matek a dětí, které spaly společně, byl sledován rytmus nočního buzení a ukázalo se, že společné spaní podporuje probouzení dítěte a tato probouzení se častěji kryjí s probouzením matky. Autoři se domnívají, že to může chránit před SIDS, jelikož děti, které spí samy se mohou budit méně často. Ochrannou fci může mít i reakce matky na probouzení dítěte.

Je třeba dodržovat některé zásady:
Matrace by měla být pevná, rovná a čistá.
Je třeba zabránit přehřátí dítěte (oblékání, teplota v místnosti 16-18°C).
Doporučují se spíše deky a prostěradla namísto prošívaných dek.
Je třeba zajistit aby děti neuvízly mezi matrací a zdí a nebo nevypadly z postele.
Ostatní, kdo s matkou sdílejí postel si musí být vědomi přítomnosti dítěte.
Domácí zvířata nesmí mít do postele přístup.

INFACT, Canada Newsletter 2003
 Zuzana 
  • 

Re: když už se to tu tak propírá:-) 

(10.8.2005 14:43:14)
Nezvladam to rychle prelozit:-):

"In fact, the family bed may even offer protection against infant death. In his latest peer-reviewed medical research conducted at the University of California, Irvine School of Medicine and funded by the National Institutes of Health, Dr. McKenna theorizes that infants who sleep alone are at a significantly increased risk of Sudden Infant Death Syndrome (SIDS). According to the National SIDS Alliance, one in every 500 American infants, or 7,000 to 8,000 babies a year, die of this still-mysterious phenomenon. This number represents a larger proportion of the U.S. infant mortality rate than cancer, heart disease, pneumonia, child abuse, AIDS, cystic fibrosis and muscular dystrophy combined.

McKenna and co-researcher Dr. Sarah Mosko, a psychobiologist and sleep specialist at the University of California Sleep Disorders Laboratory, performed two pilot projects on the physiological influences that sleep-sharing mothers and babies exert on one another. McKenna monitored the breathing patterns, heart rates, brain waves, and chin and eye movements of mothers and their infants in various sleeping arrangements, and, using infrared cameras, videotaped mothers" and infants" sleeping behavior. Results from these tests showed that mothers and babies who sleep together are extremely attuned to one another even while asleep. Neither partner disturbed the other"s rest. Mothers and babies seemed to move simultaneously through the various sleep stages, and yet co-sleeping infants spent less time overall in the deepest state of sleep -- the period most dangerous to SIDS-vulnerable infants. In one of the observed pairs, the infant spent eighty-seven percent of her time within twelve inches of her mother"s face. This behavior allows co-sleeping babies to breathe in some of the parent"s expelled carbon dioxide. According to McKenna, when this carbon dioxide is mixed with oxygen, it induces stable breathing.

McKenna"s studies demonstrate that American parents may heighten the risk of SIDS by expecting their babies to sleep alone at too tender an age. Vulnerable infants, he posits, need to "learn" safe sleep habits, such as moving through varying sleep-states and breathing patterns, or they risk falling into a period of heavy, uninterrupted slumber from which they might not awaken. McKenna"s research suggests it may be through sleeping alongside an adult that an infant develops these skills and receives the continuous contact and stimulation that can protect against SIDS. Additionally, a mother who sleeps with her infant has been shown to be keenly aware of her child"s breathing and temperature throughout the night, and is thus able to quickly respond to any significant changes.

Data collected from other countries supports McKenna"s theory. In Hong Kong, Japan and China, where mothers almost always sleep with their infants, SIDS rates are a fraction of what they are in the United States. SIDS rates remain low among communities of Asians who immigrate to the United States. However, the number of SIDS deaths rises in direct relation to the amount of time an Asian parent lives in the United States, possibly due to the adoption of American-style customs, such as separate sleeping quarters for mothers and babies.

Joseph Gilhooly, M.D., newborn specialist and advisor to the Oregon SIDS Alliance, views the emerging research on co-sleeping and SIDS as promising, stating, "We have to wake up and look at family sleeping customs. It"s a natural way to be. Babies have slept beside a parent for millions of years. Other mammals sleep with their parents -- it"s unique for humans to force infants to be independent, like babies being forced into a strict feeding schedule."

Dr. William Sears strongly concurs in his recent top-seller, SIDS: A Parent"s Guide to Understanding and Preventing Sudden Infant Death Syndrome. Sears contends that based on his experience as a physician and the father of eight children, a family bed is the safest place for an infant to sleep."

http://www.breastfeeding.com/reading_room/family_bed.html


 Zuzana, Filip 04+Mandy 06 


Re: Re: když už se to tu tak propírá:-) 

(10.8.2005 15:26:03)
And what else would you expect on a website dedicated to breastfeeding?

Very funny arguments:
„Babies have slept beside a parent for millions of years. Other mammals sleep with their parents.“

No wonder if lions do not know how to produce a wooden crib.

It would be FAIR to say that American pediatricians generally discourage parents from co-sleeping.


Z.

 H 
  • 

Re: Johanesko,... 

(10.8.2005 10:27:14)
Michale a co takhle uznat chybu?
 Pro H 
  • 

Re: Re: Johanesko,... 

(10.8.2005 10:43:02)
A proc by mel Michal uznavat chybu????
 Michal 
  • 

Re: Re: Johanesko,... 

(10.8.2005 11:07:50)
Chybu? Nemám potřebu něco vyhrávat. Není pravda, že by mne tato problematika nezajímala. Kdyby tomu tak bylo, tak na těchto stránkách nejsem ani zde nepíši svoje názory.

Asi jsem se nechal unést a argumentoval jsem ne úplně k věci. Jinak, prosím, mi nevsouvejte do úst (či klávesnice) něco co jsem nenapsal.

Myslím si, že 5-ti letá práce týmu ve Skotsku je velice pečlivý výzkum a že závěry tohoto výzkumu jsou naprosto v pořádku. Proto si myslím že není nutno znevažovat jejich výsledky tím, že z jejich práce vyvodím závěry, které oni nevyvodili.

Nechci se tu s někým hádat, nemá to cenu.
 Veronika, syn Vojta 4 roky + 21 tt. 
  • 

Re: Tak se mi trochu ulevilo :-)..... 

(10.8.2005 14:26:25)
Náš čtyřletý potomek sice svoji postýlku a peřinku má, v postýlce večer usne, ale stejně ho téměř každé ráno objevíme v naší posteli mezi námi. Občas ho manžel během noci vrátí do jeho postýlky (kterou máme stejně u nás v ložnici), ale většinou to všichni společně zaspíme. A za pár měsíců tam už asi budeme spát čtyři.
 Klára 
  • 

Existuje porodnice, kde podporují společné spaní? 

(10.8.2005 14:06:05)
Po prvním porodu ve Vrchlabí mě ani nenapadlo odkládat dítě mimo postel. Nikomu z personálu porodnice to nevadilo, až asi čtvrtý den mě tuším dětská doktorka (jméno už bohužel nevím) upozornila, že dítě mohu zalehnout, ale zároveň neprotestovala, když jsem dceru odmítla dát do dětské postýlky. Podle mě známých zkušeností z jiných porodnic je společné spaní jinde nemyslitelné. Setkala jste se některá s porodnicí, kde jej podporují?
 Petra, Dominik 3/04 
  • 

Re: Existuje porodnice, kde podporují společné spaní? 

(10.8.2005 14:36:36)
Ano, já rodila v Praze na Bulovce a když jsem kojila v leže na bokuv posteli, sestra (nebo doktorka, už nevim) která zrovna přišlado pokoje, mi vynadala, že ho nemam mít v posteli, že můžu usnout a zalehnout ho, nebo shodit z postele. Tak předpokládám, že je proti společnému spaní když i kojení se jí nelíbilo, že mohu usnout
 Jiřule a 3 skřítkové 


Re: Re: Existuje porodnice, kde podporují společné spaní? 

(10.8.2005 17:15:15)
tak tak Petro:-)
taky jsem loni v březnu byla na Bulovce,ovšem mě nějak už nic neříkaly:-) pamatovaly si mě z minula.Ale maminku co se mnou byla na pokoji ukrutně seřvaly.Chudák jim to ještě řekla,že se jim tak líp spí.Tak mi jí bylo líto:-)
Myslím,že je to skvělá věc.Kuba s náma spal a v roce a půl si sám řekl,že chce do postýlky.Aninka s náma spala tak,protože skoro nespala:-)a protože máme malinkej byt,postýlku jsme brzy zrušili a spíme všichni v jedný místnosti.Děti mají palandu,my matrace.A mimčo bude mít přes den košíček,aby bylo všude s náma a na noc šup s nám k mámě a tátovi pod peřinku:-) a až se přestěhujeme ,tak s náma mimčo v posteli zůstane,dokud si nepřeleze k bráškovi a sestřičce..Musim si jich při tulení užívat,dokud mají náladu:-)
 Sylvie 


Re: Existuje porodnice, kde podporují společné spaní? 

(10.8.2005 18:10:05)
Já jo, já se setkala :o) První dítě jsem rodila v Krči a tam mi dětská sestra mimino do postele sama strčila - asi už se nemohla dívat na to, jak celé noci sedím na posteli a po půlhodině mátožně kojím dítě. Bylo to tak fajn, že pak už mimčo z velké postele do malé putovalo jenom tehdy, když jsem šla z pokoje, nebo když přišel někdo z pediatrů si dítě vyšetřit (že jinak je se mnou v posteli věděli a nic neříkali).

Druhý dítě jsem rodila jako ty ve Vrchlabí a tam jsem si mimčo do postele vzala tak nějak naprosto automaticky - fungovalo to s prvním, proč ne s druhým, že jo. Věděly to jak dětské sestry, tak dětské lékařky a nikdo mi nic neřekl, takže jsem nad tím nijak nehloubala. A bylo mi pak moc líto, když někdy po třech týdnech začala proti společnému spaní protestovat, takže putovala do vlastní postýlky... ;o)

S.

 Bebe 
  • 

Re: Existuje porodnice, kde podporují společné spaní? 

(11.8.2005 11:43:41)
Ja jsem porodila syna před dvěma lety v Neratovicich, a tam nebyl nikdo proti spani s miminem v posteli. Dokonce mi to jedna sestra navrhla, když zjistila, že syn ma nižši teplotu.
 Štěpánka+Tom11/00+Maty07/03 


Re: Existuje porodnice, kde podporují společné spaní? 

(13.8.2005 9:45:02)
Kamarádka takhle spala s dítkem v posteli v porodnici v Kladně. Bylo to v létě, ale byla zima a netopilo se. Maminky takhle děti zahřívaly. Běžně se to asi nepodporuje, já sama bych se asi s mimčem moc nevyspala, zbudí mě všechno, i hlasitější dýchání. Párkrát jsem takhle děti v posteli měla, když byly nemocné, ale moc jsem nespala, bylo to dost nepohodlné. Teď si uvědomuju, že když měl menší syn jako miminko rozjetý atop, často jsme spali tak, že spal na mně. Bylo to dost vyčerpávající období, k tomu kojení po 1,5 hod. Teď už jsme v pohodě.

Štěpka
 helusenka 


určitě to bylo pohodlnější 

(10.8.2005 14:42:33)
s prvním klukem (8 let) jsme hodně spali v posteli. Nedovedla jsem si představit, že se každé 2 hodiny probudí, já ho musím vyndat z postýlky a nakrmit. Takhle měl jídlo hned nablízku a já u toho i usnula. Pak jsme si ho jen přendala k druhému prsu. Prostě bych to nezvládla jinak. Je pravda, že sem ráno byla jak zlámaná (protože jsem usnula třeba s rukou nahoře) ale nějak jsem to během dne dospala. Sám si řekl, že chce do své postýlky. Nebyl s ním problém. Prostě časem zjistil, že je mu jeho prostor milejší, než se s námi mačkat v posteli. S druhým (Petr 1 rok) to bylo stejné. Bylo to pro mě pohodlnější a někdy v půl roce bylo opět vidět, že by rád spal ve svým. Takže taky žádný problém, že by si vynucoval spát s námi. Prostě jsou oba takový pohodáři, co mají rádi svůj prostor. Uložím ho, zavřu dveře a spí. Samozřejmě jsou vyjímky, když ho něco bolí, zoubky, nebo má teplotu atd. To je samozřejmě se mnou. Jinak na to ráda vzpomínám.
 LAJ 


Re: určitě to bylo pohodlnější 

(10.8.2005 15:18:05)
Kláro, mi taky v porodnici řekli že spát s miminem v posteli ani ve dne. Ale známá co rodila v jiné porodnice v Ostravě - tak tam to prý doporučovaly, ale nevím kdo, připadá mi to že spíš porodní asistentky než pediatři.

Milado, těch 16stupňů, nevím kdo to už uvedl, ale je to možné, v jiných zemích /některých/ jsou zvyklí na mnohem menší teplotu, hlavně v ložnici.
 LAJ 


Re: Re: Re: určitě to bylo pohodlnější 

(10.8.2005 16:43:10)
Milado, ale nenamrzlo.o) Ale vím jak to myslíš..
Jiný kraj, jiný mrav. Známí v Německu spí při 18 st. A možná je i těch 16 někde jinde možných, to byla jen úvaha, jinak mne nic nenapadá..
 Zuzana, Filip 04+Mandy 06 


Re: Re: Re: Re: určitě to bylo pohodlnější 

(10.8.2005 16:54:51)
Četla jsem, že ideální teplota v ložnici, kde spí dítě, by měla být kolem 18 stupňů. Docela jsem se podle toho řídila (+-). Dítě jsem dávala do dětského spacího pytle, aby se neodkopalo a kojila jsem ve vedlejší místnosti.


Z.
 LAJ 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: určitě to bylo pohodlnější 

(10.8.2005 19:31:46)
Che, to se ti Milado povedlo.o)))))) Ale ne, to snad je logické, že se mluví o zimě, neb topení /ústřední, plynové/ - teda teplo z tohoto - je mnohem horší pro "dýchání"...o) Nebo ne?
 Zuzana, Filip 04+Mandy 06 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: určitě to bylo pohodlnější 

(10.8.2005 20:03:07)
No jasně - oblíbený to argument mého manžela. Ten byl schopen vytopit chalupu na 28 stupňů a tvrdil, že v tropech taky přece žiojou a spěj děti.

Člověk si zvykne na všechno. Ale něco je pro něj lepší a něco horší. Pokud si dobře vzpomínám, můj syn spal nedávno v tom horku dost špatně.

Z.
 Zuzana, Filip 04+Mandy 06 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: určitě to bylo pohodlnější 

(12.8.2005 20:37:36)
Milado,

promiň to byla spíš taková nadsáska. 20 stupňů je určitě v pohodě - jenom ten tvůj argument mi připomněl mého manžela, který bývá zimomřivý (je trochu nemocný, ale když měl krizi mohl se odstěhovat do svého pokoje a nenutit novorozeně, aby se mu přizpůsobovalo - to je ostatně jedno), někdy topí jako blázen a abych obhájila normální teplotu v ložnici, musela jsem se vyzbrojit odbornou literaturou a zakoupit několik pokojových teploměrů.

Ten prostě argumentoval tím, že v tropech taky žijou děti. Tak jsem se trochu naježila.

Z.
 Janijaja 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: určitě to bylo pohodlnější 

(11.8.2005 17:11:43)
Milado, budes se divit, ale ja o tom hoodne premyslela... Po narození Kacenky jsme tu meli 30st i v noci. Spala jen v plince (latkove - v umelych se vzdycky strasne zapupinkovala) a na latkove houpacce, aby mela aspon trochu pohyb vzduchu, ktery by ji ochlazoval. Na zadech, ackoliv moje deti jinak docela davaji prednost spani na brise. Honzik do trech mesicu prakticky nespal, nez jsem ja zabednena pochopila, ze chce proste spat na brise.
Jinak jsem se uz i setkala s myslenkou o spojitosti ockovani a syndromu náhlého úmrtí...
 JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: určitě to bylo pohodlnější 

(11.8.2005 23:46:09)
A já mám jedno dítě narozené když bylo venku 32°C a v našem pokoji pod střechou možná ještě víc :-) Ne že bych tu teplotu nějak preferovala, ale byla silnější, než my :-)
 Katka,kluci 3 a 6 
  • 

To bych ti přála mého muže..:) 

(10.8.2005 17:08:16)
My máme v zimě v ložnici fakt 17 stupňů,někdy i méně.Když byli kluci úplní novorozenci,tak jsem to ukecala alepoň na těch 19 - 20.Ale pak už ani náhodou,můj chlap je prostě střelenej,prý se jinak nevyspí.Už jsem si i zvykla a je fakt,že kluci skoro nemarodí - rýma atd..Tak na to studeném odchovu asi něco bude.Ale já když do té zimy přijdu,tak se zachumlám do peří a o nějaké chuti na erotiku nemůže být vůbec řeč:)
 Tana, kluci - 3 a 1 rok 
  • 

Re: To bych ti přála mého muže..:) 

(16.8.2005 23:18:01)
Moji kluci se mnou v posteli spí od narození, dokud byli malincí tak manžel spal vedle (aby se vyspal). Teď jsme rozšířili letiště o další postel a je to v pohodě. V noci často kojím ještě teď.

K té teplotě v ložnici, oba kluci mají od narození studený odchov. Teplota max. 18 stupňů (narodili se v listopadu a září), často i 14 stupňů (to jsem jim dávala i čepičku). Je teda fakt že sex v ložnici už roky nepamatuji (jednak tam spí děti, a taky je tam na to hrozná zima).
Kluci nemají s nachlazením problémy. A já jsem mnohem klidnější když je mám všechny u sebe.
 Judita 
  • 

Čistě přirozené 

(10.8.2005 18:06:31)
Krásný článek.Moc mě potěšilo,že jsou maminky,které to vidí jako já,tedy přirozeně.Opravdu to je jen věc civilizování,že se děti dávají spát do postýlek.Opravdu záleží na každé mamince,jak se rozhodne ukládat své miminko ke spánku.Rozhodně není správné odsuzovat ty,které se rozhodnou pro společné spaní v jedné posteli.Obdivuju maminky třeba z afriky jak nosí svoje dítě celý den v šátku.Ani si to nedokážu představit,že bych to celý den zvládla.Ale je to přirozené.A o tom to je.
 Terka - Adámek 11měs. 
  • 

Společné spaní - nekonečné kojení? 

(10.8.2005 23:06:31)
S Adámkem jsem spávala v jedné posteli pravidelněji od jeho 3 měsíců, do té doby spíš občas, když jsme u kojení oba usnuli. Opravdu není nad to se ráno vzbudit a vidět smějící se miminko, haha, máma, pích do nosu, štíp do pusy. Na druhou stranu se nám tak od 8. měsíce změnily noci místo v prospané, tak v prokojené. Když jsem dítě přendala do postýlky, vydrželo tam hodinu, dvě, a pak zas chtělo ke mně do postele a většinou z toho bylo mnohem častější kojení, než jaké by bylo dle mého soudu potřeba (když měl na večeři kašičku, byl dobře nakojený, tak se budí spíš potřebou tepla, ev. žízní, než nějakým obřím hladem). Teď jsme s manželem přikročili k tomu, že s Adámkem spí on, a kojím v noci jen, když je šílený řev. Z 5-6 kojení jsme rázem na 2, nicméně postýlka pořád není moc v kurzu, raději s mačkando s tatínkem než být sám v postýlce, kde se dítko snadno praští o mřížky, když ve spánku leze hlava nehlava všemi směry. Rozhodně těch prokojených nocí nelituju, má to své hezké stránky (teplíčko, mazleníčko), ale od určitého bodu je to opravdu hodně vyčerpávající a nevyspaní jsou pak oba. Nevím, jestli se nám vůbec podaří přeučit Adámka na postýlku, snad až bude s kojením útrum. Známí, co mají taky tak malé děti, je často nechávají v postýlce plakat, dokud se samy nepoloží a neusnou. Tato metoda mi není nijak blízká, takže doufám,že si časem mimi řekne samo o pohodlnější spaní. Za rady a zkušenosti budem vděčni.
 Lucie, klouček 03, holčička 07 


Re: Společné spaní - nekonečné kojení? 

(11.8.2005 11:15:22)
Náš syn, shodou okolností taky Adámek, byl přesně stejný případ, ještě v 16 měsících se budil na kojení až pětkrát za noc. Nakonec jsem se rozhodla, že s tím musíme něco udělat, protože jsem z únavy přestávala fungovat. Ale nechtěla jsem přestat kojit. Nechala jsem ho v noci u sebe v posteli, ale nekonečně jsem mu vysvětlovala, že v noci se nepije, v noci se spinká, držela jsem ho u sebe, ale pít dostal až ráno. První noc probrečel, druhá a třetí už byly lepší a pak už víceméně spal celou noc sám, maximálně s jedním probuzením. Ten pláč první noc byl hrozný, ale měla jsem pocit, že když brečí u mě v náručí, není to tak hrozné, jako kdybych ho nechala v pokoji samotného.
V našem případě se tedy ódnaučil celkem rychle, ale myslím, že to bylo i tím, že už prostě byl dostatečně připraven a že jsem se trefili do správného období. Teď je mu 26 měsíců a spí v pohodě celou noc ve svém pokojíčku.
 Venda 
  • 

Re: Re: Společné spaní - nekonečné kojení? 

(11.8.2005 12:35:52)
Taky mame Adamka, minuly tyden mu byl rok. A spi s nami v posteli. Nekdy jenom k ranu, jindy celou noc. Porad jeste kojim a kdyz frekvence vstavani presahne unosnou miru,tudiz vstavam co hodinu a pul, jde k nam. Pak najednou vydrzi spat treba 4 hodky a rano se vzbouzi s usmevem a tuli se ke mne. Vydrzi spinkat treba do pul osme (v postylce obvykle vstava s tatkou, kdyz jde do prace a to je ve 4.40).
Mame maly byt, tak jsme si mysleli, ze si postel uhajime jako vysostne rodicovske uzemi, ale nejak se nezadarilo. Nevadi, hlavne, ze je maly spokojeny a ja nejsem umorena. Pres den chrupe bud v kocare venku a 1 denne, bud dopo nebo odpo tak hodku v postylce. To je v pohode, ale vecer usina nejdriv v 9 a vetsinou je to boj, kdo z nas vydrzi dyl. Vecer proste postylku nema rad.
 Jana, Terezka-8měs. 
  • 

Re: Společné spaní - nekonečné kojení? 

(14.8.2005 22:32:29)
Zdravím,
mám s dcerou stejný problém.Od 2. měsíce mi spala celou noc a já byla šťastná, že máme tak hodné a spavé dítě.
Ovšem nastal 6. možná už 5. měsíc a Terezka se začala budit, někdy i po 1,5 hod.Hrůza!Nejde jinak utišit, než ji vzít k sobě, nakojit a spí, i když ji přenesu do postýlky.Od 6.měsíce dáváme večer kašičku a dokojíme.(mysleli jsme, že se budí z hladu), ale stejně to nepomohlo.Brečí nebo spíš kňourá se zavřenýma očima, ale nedá se uhladit, nechce dudlík, nic, chce prso!
Poradíte maminky, co s tím?Díky. Jana
 misa + 5 mesicu 
  • 

Re: Čistě přirozené 

(11.8.2005 15:21:51)
Judito, taky to vidim prirozene, miminko s nami taky spi v posteli (protoze jinde neusne), i kdyz ji nekdy prenasime do postylky -



k prispevku o "nekonecnem kojeni" bych mozna jen podotkla, ze ja jsem to vyresila nekdy ve druhem mesici veku mimina tak, ze jsem zacala chodit spat do pul tela naha. Dcera totiz jinak pila po hodine, maximalne hodine a pul, ve dne i v noci, a to se vazne nedalo vydrzet. Nahata maminka = svedsky stul :) a ja jsem zjistila, ze hladove detatko - dokonce i dvoumesicni - si k prsu doleze a prisaje se docela samo bez asistence :) , takze uz nabylo potrba vstavat. Je mi tim padem jedno, jestli bude takhle pit do deseti let, protoze ja u toho zkratka - konecne - spim!

- nicmene zpatkyk "ciste prirozenemu" - maminky v Africe nenoci sve deti v satku na zadech "prirozene" (prirozenejsi noseni je v poloze na boku) a nosi je tak jen v pripade nutnosti, malokdy cely den - pri praci v domacnosti se vetsinou najde nekdo jiny, kdo deti pochova. Na poli nebo cestou do mesta je to jine a maminky skutecne maji deti na zadech, ale to je jen obdoba nasich kocarku. IMHO, zkusila jsem oboje a presun s kocarkem mi prijde daleko slozitejsi! :) Takze pomalu s tim obdivem... ;-)
 Terka 
  • 

Re: Re: Čistě přirozené - pro Míšu 

(11.8.2005 20:36:02)
To vskutku podařené s tím švédským stolem! V 5 měsících věku dítěte mě kojení v noci ještě nijak neobtěžovalo, i když bylo co 2-3 hodiny, ale jakmile začal lézt a sedět, tak už se takto pohodově velmi miminka nespalo, prostě jsem kloučka pořád někde honila po posteli a o zavřených očích nemohla být ani řeč, protože jsem nevěděla, kdy mi z té postele sletí po hlavě dolů. Uvidíš, jak se to bude vyvíjet u vás. Třeba bude mít švédský stůl stále zelenou!
 jitka 
  • 

Re: Re: Re: Čistě přirozené - pro Míšu 

(11.8.2005 21:17:41)
Musim rict, ze tato diskuse je velice zajimava, i kdyz v jistych castech má trochu bojovny nadech. Je tu hodne pro i proti, je to myslim i na kazde mame. Ja bych mela i trochu strach spat s ditetem, ale kdyby to bylo nevyhnutne, asi by byla kazda zachrana dobra. Urcite ti, kteri byli v diskusi proti maji spis strach a upozornuji na mozna rizika a moznosti vyhnout se jim a ti kteri jsou za "navrat k prirode" - maji take svoje argumenty. Urcite mne tato diskuse hodne dala. -diky-
 10.5Libik12 


hlavně ať už chrní, 

(11.8.2005 23:56:59)
takto nějak se můj synek dostal do manž. postele a vydržel tam téměř 4 roky. Byly to staré sražené válendy, takže když se mu narodila ségra, pořídili jsme postele pro děti, jelikož do jednoho hnízda jsme se nevešli, takže malá to privilegium vlastně nezažila:) Syn i dcera jsou oba oprsklí a dobře se uplatňují v kolektivech.
Nedělala bych závěry ani k osobnosti našich mazánků, co s námi spí a už vůbec bych neteoretizovala kolem SIDS. Holky, vy co máte normálně vychovaný děti v postýlkách, chápu vaše rozhořčení:)
 Lucyena 
  • 

Udusila 

(12.8.2005 19:05:35)
Asi 5 mesicu zpatky v Australii zalehla maminka svoje asi dva mesice stare miminko. Nebyla pod vlivem alkoholu ani leku, byla proste hrozne unavena a usnula s mimcem na gauci. Ja jsem pro spinkani s miminkama na 100 procent, ale je dobre dodrzovat jista bezpecnostni opatreni...
 johanka 
  • 

Re: Udusila 

(12.8.2005 22:06:23)
Někdy v předminulém století byl v Rakousku vydán zákon, že matky nesmějí spát v posteli se svými kojenci. Zřejmě bylo tehdy zalehnutí dítěte časté, či častější než dnes. Otázkou však je, jestli se některé matky nezbavovaly tímto způsobem svých nechtěných dětí ...
Johanka
 Šáry 
  • 

Re: Re: Udusila 

(12.8.2005 22:25:52)
Já jsem slyšela, že zbavovaly - dítě udusily, protože jich měly moc a bály se, že je neuživí, a pak to omlouvaly tím, že ho v posteli zalehly...
 lucyena 
  • 

Re: Re: Re: Udusila 

(14.8.2005 20:07:54)
No, jeste ze mame uzakonenou interupci, ze?
 misha 
  • 

Já se taky nevyspím 

(15.8.2005 22:09:43)
Ani já se se svým synkem v posteli rozhodně nevyspím. Budím se nervozitou. Taky nemám pocit, že by společné spaní nenarušovalo intimní život rodičů. S malým děckem v posteli některý věci prostě nejdou. Taky nevím, kde bere autorka záruku, že metody "přírodních" národů jsou správné. Třeba by dali bůhvíco za pořádnou dětskou postýlku. Ať samozřejmě každý dělá co mu vyhovuje, ale mě spaní s dítětem v posteli rozhodně nevyhovuje a nemám proto pocit, že bych byla špatná máma.
 PajaMM 


Re: Já se taky nevyspím 

(16.8.2005 8:14:19)
Nevim, jake sex. praktiky provozujete, ale opravdu mimco v posteli sex. zivot rodicu nenarusuje...podle me zkusenosti. Jak uz jsem psala, ted ma nase mala svou matraci prrazenou k tem nasim, spi vedle me a pritom s nami a jsme spokojeni vsichni...
 Mamina Janina 


trpím spíš já 

(15.8.2005 22:41:53)
mám syna (2 měsíce) a v noci trpím jeho nepřítomností v mé posleli spíš já. Adámek od narození spinká ve své postýlce u nás v ložnici, na jídlo se budí 2x za noc, ale já bych ho nejraději měla u sebe pořád. Takže myslím, že si musíme miminka užít ve dne i v noci, protože ony nám strašně rychle vyrostou...
 imar 


společné spaní s miminkem 

(30.8.2005 13:58:34)
Souhlasím s názorem, že spaní s miminkem jde k duhu mamince i dítěti. Kojila jsem do tří let věku svého syna a ku spokojenosti obou.Ve svém pokoji spal pouze po obědě, večer spát sám odmítal. To se změnilo po jeho čtvrtých narozeninách,kdy odešel spát sám do svého pokojíčku. Je také pravdou, že nemá problémy s navazováním kontaktů jak s dětmi, tak ani s dospělými.
 Petra 
  • 

Re: společné spaní s miminkem 

(8.9.2005 19:30:10)
Chtěla bych reagovat na tento článek, protože plně souhlasím s názorem, že dítě má spát s maminkou a nejlépe s oběma rodiči.
Je mi 23 let a jsem jedno z dětí, které sdílelo lože se svými rodiči min do 4 let a potom jsem v noci hojně "přebíhala" ze své postýlky do postele našich až do 3 ročníku ZŠ. Jsem jim vděčná za to, že nás (mám ještě o 2 roky mladší sestru) nikdy nevyháněli a vždycky nás tulili.
Myslím, že právě z tohoto období mám k našim pevné pouto. Já ani sestra jsme neprožily pubertu plnou hádek a pocitu vzájemného neporozumění. Tak jako věří oni mně důvěřuju já jim. Vím, že se na ně můžu se vším obrátit a toho až do dnešních dnů plně využívám:), i když už 2 roky žiju sama a teď čekáme s manželem náš 1. přírůstek.
Myslím, že to nejlepší, co můžou rodiče poskytnout svému dítěti je pocit, že za ním budou stát v dobrém i zlém, ovšem nedokážou to výroky typu "víš, že pro tebe chci to nejlepší...." apod, ale svými činy.
Pokuď s vámi chce dítě spát není to proto, že se snaží za každou cenu zlomyslně narušit vaše soukromí, nebo vás chce jen tak "terorizovat". Nechte ho samotné rozhodnout, jestli už přišla vhodná doba k osamostatnění.
Mohu potvrdit názor, že důvěra našich podpořila mojí důvěru v sebe sama. Neprožila jsem období násilného odtrhávání, komplexů, nemám problémy zapojit se do kolektivu, nemám problém projevit svůj názor, hlasitě promluvit na veřejnosti. A nakonec si dokážu svůj život organizovat sama a nést odpovědnost za svoje počiny.
Proto se přimlouvám za všechny prcky, kteří chtějí strávit noc tulením se k vám -rodičům. Užívejte si pocitu, že jste pro ně jejich všechno. Středobod malého vesmíru. Kdo jiný než vaše dítě Vás ve všem bezmezně obdivuje a ve všem vám důvěřuje. Pokuď vlastním přičiněním neztratíte jeho důvěru, můžete položit základ velmi pevného vztahu, který přetrvá doslova až do vaší smrti (zní to dost morbidně:)

hodně zdaru a trpělivosti
Petra

 peta 
  • 

taky 

(9.9.2005 8:34:03)
mi to vyhovovalo,nikam nevstávat ale teď jsou holce 2a půl a nejde to odnaučit.Hrůza su v noci dokopaná jak kůň.teď bych v žádném případě takovou blbost neudělala.

Komerční sdělení

Zajímavé akce

Vložte akci

Další akce nalezte zde

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2020 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.

Publikační systém WebToDate.