| machovka | 
 |
(9.8.2005 21:15:49)
Tak se mi trochu ulevilo :-)..... jak to tady pročítám, hned jsem trochu pookřála, že nejsme jediní, u kterých jejich víc než dvouletá ratolest nevlastní svojí postýlku, peřinku, polštářek, ba ani spacího medvídka. Je to fakt legrace, dřív byl u dítěte luxus mít ve dvou letech svojí postýlku, no a teď je malinko luxus ji zase nemít.
|
| Petra, Dominik 3/04 | •
|
(9.8.2005 22:32:13)
Když bych měla shrnout vaše přízpěvky, tak by hlavní poznatek zněl: "Záleží prostě na rodičích a dětech, jestli sdílejí společnou postel nebo ne" Skoro ve všech přízpěvkách se objevovala věta, která měla ten samý význam, takže nechápu, proč se vlastně někteří tak dohadovali, když na tomhle se shodli všichni. Každý má na to nějaký názor a nějaké zkušenosti, ať s jedním či více dětmi.
U nás to bylo tak půl na půl,malý spal v postýlce, kterou jsem z důvodu roztahování gauče na spaní měla do "elka" ode mě, hlavami jsme byli k sobě. Když byl Dominiček novorozenec, tak po nočním krmení na mě koukal dokud neusnul, pak jsem i já zhasla (měli jsme rozsvíceno jen slaboučké světlo) a usnula. Když byl větší, tak jsem ho musela "žbrdlinkama" držet za ručičku aby usnul a ráno, když manžel už nebyl v posteli (vstával v 6,00 do práce), tak jsem ho po krmení měla vždycky u sebe v posteli a ještě jsme spali. Někdy jsem ho měla u sebe i v noci, když ho třeba něco bolelo, nebo prostě v postýlce brečel. Od třech měsíců spal celou noc, tak jsem si ho brala do postele jen ráno.
Takže zkušenosti mám a ze spaním v posteli u nás i ze spaním v postýlce. Prostě to bylo podle potřeby miminka. Takže maminky řiďte se potřebami miminka, ANI JEDEN ZPŮSOB NENÍ ANI DOBRÝ ANI ŠPATNÝ, JE TO NA VÁS!!!
Ještě co se týká probouzení se po půl hodinách až hodinách (jak se někdo zmiňoval výše, že nemá "sílu" někam chodit - nevím jak to bylo doslova) tak s tím mám zkušenosti také - trvající devět měsíců. Malého jsem si k sobě nebrala, protože se budil tak jako tak, ať byl u mě nebo ne. Tak bylo pohodlnější spát každý sám. Jak pro mě, tak pro něj, protože je taky dost "stěhovavý". A opět platí: ZÁLEŽÍ JEN NA VÁS A MIMINKU, CO JE PRO VÁS LEPŠÍ
Přeji všem hodně štěstí a krásné, zdravé a šťastné děti
|
| Ala | •
|
(10.8.2005 8:56:11)
Petro,
a co jste delala, kdyz se Vam maly porad budil?On usnul sam?Ja jsem jen chtela rict, ze pokud bych mela vstavat kazdou chvilku neustale kazdou noc, asi bych to dlouho nevydrzela.Ale on proste nedokazal v klidu lezet a vetsinu casu prorval.Ja nejsem priznivcen toho, ze se male miminko ma nechat urvat, navic v 1+1 to ani dost dobre nejde.Takze je logicke, ze skoncil v posteli, kde breceni temer prestalo, buzeni sice ne, ale zlepsilo se.V postylce to byla tragedie.Nekdo tu psal, ze to vydrzel pet mesicu. Tak to svym zpusoem obdivuju.
|
| Petra, Dominik 3/04 | •
|
(10.8.2005 14:18:20)
On chtěl prostě jenom napít, pak jsem mu dala dudlík a spal další cca hodinu. Celkem se probouzel i 12x za noc. Brzo ráno jsem si ho brala k sobě, protože se probouzel třeba i po 10 minutách a to už jsem fakt neměla sílu se furt zvedat (nikam jsem nechodila, stačilo mi si sednout)
U nás prostě bylo celkem jedno kde spí, budil se tak jako tak. Kdyby u mě spal líp, tak bych ho u sebe urřitě nechala.
Jinak máme taky 1+1 a nechat ho vyřvat nešlo. Ale jak už jsem jednou někde psala, byli jsme i u neuroložky a ta tvrdila, že (tehdy) 13 měsíční dítě nemá "nárok" se budit kvůli pití, že je na to zvyklý (že neumí spát)a dělá se ze mě otroka. Jestli mam možnost, ať ho zkusim dát spát třeba k babičce, že se to zlepší, protože on zjistí, že ona není já a pít mu každou chvíli dávat nebude. A měla pravdu, babička ho nechala vyřvat a on si zvykl, že v noci se nepije ale spí. (trvalo to asi týden). Doma jsme jednu noc museli vytrvat, protože brečel půl hodiny. Vydrželi jsme, on to totiž znova zkoušel, protože věděl, že já byla ta, kdo mu to pití dával. Dokázala jsem to a od té doby se budí max. 2x za noc. Někdy mu napít dám, někdy ne, ale on už "umí" spát, takže ho tím pitím znova "nezkazím". (aspoň doufam, spí takhle celkem normálně už od konce dubna)
|
|
|
|
| LAJ | 
|
(9.8.2005 23:06:31)
Tak znovu: srovnáváte špatné kategorie, v mé argumentaci jsou kategorie příčiny úmrtí, zatímco ve vašem případě jedna kategorie příslušnost k národnosti a druhá kategorie je příslušnost k nějakému městu, kraji, což je nesrovnatelné.
Takže "jabka a hrušky" mi pořád vycházejí u vás.o))
Jinak se ostatním omlouvám za odklon od tématu, ale na některé věci nelze nereagovat.
A k tomu "strašení"..opravdu si nemyslím, že když sem skopčím jeden /nebo tři, čtyři/ závěr výzkumu, tak se čtenáři zaleknou a dítě odhodí do postýlky. Bylo by naivní si to myslet, možná kdyby to řekla např. v televizi nějaká mediální hvězda a bylo to podbarveno slovy známých odborníků, tak ano.
|
| Michal | •
|
(9.8.2005 23:17:53)
Ano, uznávám, že to moje jsou jablka a hrušky, napsal jsem to tak schválně. Ale s tou klasifikací u Vás je to podobně.
Ten příměr byl myšlen tak, že je jedno odkud jsem, ale stále patrím do jedné národnosti. Takže když dám dohromady všechny zástupce majoritní národnosti u nás v republice (to jest spojím včechny části koláče podle měst a krajů) vyjde mi jedna velká výseč kruhu, která bude ukazovat podíl majoritní společnosti.
Podobně je to u Vás, když spojím všechny příčiny umrtí (pokud je to v jednom kruhovém grafu a součet všech výsečí je 100%), které nespadají do 1/3 těch co spaly s rodiči, tak mi zbyde 2/3 dětí co s nimi nespaly. Na tom jsme se snad shodli. A tak to bylo myšleno.
Ten příměr s národnostmi jsem napsal dříve, než jste vy uznala tento 1/3 a 2/3 poměr jako lehkou nadsázku, že s čísly a grafy lze dokázat téměř cokoli, hlavně když se to pěkně zamotá...
Takže omlouvám se, že jsem Vás tímto příměrem a nadsázkou iritoval.
|
|
| LAJ |
|
(10.8.2005 9:17:48)
Spíš mám dojem, že jste víceméně počítal s tím, že se ve výzkumu neorientuji ani trochu..
V tom zmiňovaném článku mi prostě vyznívá, že šlo o statisticky zpracovanou studii, která měla prokázat vztah mezi sids a spaním s rodiči v posteli. Autoři zřejmě (to se ale bez toho plného článku můžeme jen dohadovat) porovnávali kontrolní skupinu K (bez výskytu sids) a experimentální E(s výskytem sids) a zjišťovali, zda existuje statisticky významný rozdíl mezi relativní četností dětí, které spali s rodiči v posteli mezi K a E. Zřejmě k tomu použili nějakou prověřenou metodu (od oka by to asi němelo význam a už vůbec, pokud jsou tyto skupiny s rozdílným počtem - tady ani relativní porovnání není zcela správné). To by chtělo se podívat, jakou testovací charakteristiku použili k zamítnutí/potvrzení hypotézy.
Pokud nemáme k dispozici celou studii, musíme předpokládát, že výsledky jsou opravdu vědecky ověřené - což předpokládám, neboť Journal of Pediatrics (http://www.ovid.com/site/catalog/Journal/330.jsp?top=2&mid=3&bottom=7&subsection=12) má docela vysoký impact factor - 2.9., a zřejmě by tam neuvěřejňovali nějaké nepodložené zprávy.
Milado, já myslím, nikde nevyslovila svůj názor.. Jen že nesouhlasím s článkem na hlavní straně Rodiny a to konkrétně s tím, že spaní s rod. je prevencí sids. Ale pokud bych měla vyslovit své stanovisko, tak tedy: ať si kdo chce spí s dítětem v jedné posteli, sice by se mohla dělat větší osvěta ohledně teploty v místnosti, oblečení dítěte, vhodné přikrývky apod. /což matky, které nemají přístup k netu, knihám apod. opravdu neví/, ale v podstatě je to opravdu na každé matce. Já s dítětem nespím, neb jsem se obávala rizik ala hlavně - jsem dost pohodlná a nevyspala bych se, neumím spát na jednom boku. Malou jsem měla v posteli 2 dny po příjezdu z porodnice, pak snad během roku ještě 2x, jinak ne. Ráno nebo večer ovšem ano, mluvím o noci.. A postýlku mám hned u postele, dosáhnu na dítě rukou.
|
| LAJ |
|
(10.8.2005 9:53:42)
Milado, ano, já vím o vašem problému s AE, proto jsem na tvůj případ nereagovala, v minulém příspěvku jsem vypsala jen můj názor na to a to.
Jinak já jsem atopik, v dětství jsem brala kortikoidy, asi do 12ti let jsem /hlavně v zimním období/ nosila po celé dny ruce namazené vrstou masti a na nich bavln. rukavice, i do školy. Takže -bohužel- vím:o( Ale už si nevzpomínám, zda jsem spala s rodiči, navíc mne napadá, zda tvé dítě není starší, v souvislosti o sids hovořím hlavně ve věku do 1 roku /a já sama v sobě, jako ustrašená máma do dvou.o)))/.
|
|
|
|
| Michal | •
|
(10.8.2005 10:05:30)
... vůbec bych si nedovolil o někom předpokládat, že něčemu nerozumí. Vy tomu očividně rozumíte a zdá se že víte jak se podobné statistické výzkumy dělají. Máte pravdu, že se musí srovnávat dva vzorky, ten který se zkoumá a srovnávací vzorek. Ve Skotsku jim opravdu vyšlo, že pro děti mladší 11 týdnů zvyšuje spaní s rodiči riziko SIDS.
Máte pravdu, že některé studie říkají, že spaní s rodiči není prevencí proti SIDS, ale některé to naopak potvrzují. Zeptejte se svého pediatra. Kterých je kolik a kterých je více, nevím, nejsem na to odborník.
ALE JE NUTNÉ TEDY NAPSAT CELÝ ZÁVĚR STUDIE, NE JEN ČÁST !!!!
To že napíšete, že spaní s rodiči zvyšuje riziko SIDS, je sice pravda, ale ne celá. TO PLATÍ JEN PRO DĚTI MLADŠÍ 11 týdnů. PROČ to tak je? Protože jim ve Skotsku ve věkové skupině nad 11 měsíců nevyšly žádné relevantní výsledky. Matematická statistika je vědní obor, který pracuje s pravděpodobností jevů. Málo jevů na tomto světě je s tak vysokou pravděpodobností, že by se o nich dalo říci, že je to jev jistý.
Protože vím, jak se podobné výzkumy dělají a sám jsem v podobných věcech udělal chyby (naštěstí jen v rovině teoretické, ve škole, kde to nemělo pražádný dopad na svět, tedy kromě mé známky), vím jak je důležité pečlivě vybírat vzorek kontrolní, zvažovat kolik dětí v něm bude etc. Nepodezírám skotské pediatry, že by to udělali špatně, ale mohu s velkou jistotou říci, že podobný výzkum může například v České republice vyjít poněkud jinak.
Naopak se mi zdá, že Vy nejem mne ale i ostatní zde považujete za naprosté hlupáky, když tvrdíte, že pokud 1/3 dětí zemře v posteli svých rodičů, tak druhá část (2/3) tam nezemře. Prostě to si myslím je pravda neoddiskutovatelná. Vy se to snažíte zamlžit tvrzením, že to je sice pravda, ale že jedna část z nich zemřela a zároveň spala na břiše, druhá na boku, další v zimě, další zase v horku a o další skupině se to např neví (tuto kategorizaci jsem si vycucal z prstu, protože jsem se to nikde v tom článku nedočetl, a ani asi Vy jste to tam nečetla). Nenapadlo Vás například, že ty co zemřely v posteli rodičů mohly zároveň i spát na břiše???
Protože asi již nemá cenu se stále motat dokola kolem jednoho problému, udělejme závěr.
ANO, máte pravdu, že některé studie nepotvrzují, že spaní s rodiči není prevenci proti SIDS.
ANO, máte pravdu, že jedna konkrétní studie potvrdila, že u dětí mladší 11 týdnů zvyšuje spaní s rodiči riziko SIDS, ALE U DĚTÍ STARŠÍCH tomu tak není!!!
|
| LAJ |
|
(10.8.2005 10:25:43)
Ale Michale, prostě máte potřebu toto "výhrát". Já ne, ač bych tady mohla doložit i jíné odkazy, většinou v angličtině, neb v ČR je jich opravdu pomálu.
Prostě jsem diskutovala /a začal jste vy/ nad konkrétní studií..jsou i studie starších dětí, ale největší úmrtí bylo zjištěno ve skupině dětí do 4 měsíců. Mám tady doma někde poznamenané i výsledky z ČR, ale není v mých silách /a hlavně čase/ to nyní hledat a něco dokazovat. Neb bychom museli do tohoto problému zahrnout celou škálů aspektů apod.
Takže ať to ukončím, pokud je pro vás 1/3 málo, ok, přiznávám, je to velmi malá část, oproti 2/3. A s tím, že údajně píšu že 1/3 nemohla zemřít na břiše atd - mohla. /Navíc nevím proč bych já měla dělat z někoho hlupáka.o) jen uvažuji v souvislostech a ne čistě z vědeckého hlediska, resp. jen s čísly./ Ale vycházím z poznatku, že je vytvořen jakýsi dotazník, který se v případě úmrtí dítěte vyplňuje, kde se zaznamenává jak a kde dítě spalo, při jaké teplotě apod. Mohu vám ho poslat mailem, neb, ale myslím, že se o úmrtí až tak nezajímáte..
Asi byla moje chyba, že jsem si nedala tu práci a nevložila sem všechny dostupné odkazy o sids. Ale prostě jsem to nepovažovala za nutné a pak taky tyto odkazy jsem kdysi hledala snad týden, jsou zapeklitě uschované.
Takže doufám, že tato studie rozčertila jen vás a ne i jiné, neb mi toto psaní zde opravdu zabírá dost času a už na něj nemám chuti.o(
|
| LAJ |
|
(10.8.2005 10:42:17)
A ještě, samozřejmě musím podotknout, že v různých částech světa budou výzkumy /jsou-li nějaké/ ne zcela totožné. To musí mít na paměti každý, a snad má, je to dáno mnoha faktory. Ale prostě zacházíme do detailů a odklon od tématu spaní/nespaní s dětmi je zde markantní. Např. u černošských rodin je taky velké procento úmrtí v posteli rodičů, ale to už tady psal někdo jiný..
Měla jsem potřebu připomenout, že existují výzkumy, kdy dítě zemřelo v posteli rodičů a ne v malém počtu. Taky závěr výzkumu a doporučení je jasné, V TOMTO PŘÍPADĚ, samozřejmě, aby zase nedošlo ke slovíčkaření.
|
| Jana M. | •
|
(10.8.2005 10:47:10)
Vyzkumy a zase vyzkumy.A praxe je mnohdy o necem jinem,ze??
Kolikpak zemre novorozencu do 11tydnu zivota treba v ruznych kmenech v tropickych destnych pralesich?Na to, ze spi se svoji matkou??
Nebo v Africe???Myslite, ze tam maji sve postylky a monitory dechu???
Urcite by chteli mit starosti nekterych z Vas:-)
|
|
| Jarka | •
|
(10.8.2005 11:03:53)
Takže jestli to dobře chápu, tak 1/3 dětí zemřela v posteli rodičů. Některé z nich spaly na břiše, jiné na zádech, některé byly přehřáté, jiné třeba podchlazené, mohly mezi nimi být i děti předčasně narozené... Další 2/3 dětí zemřely ve své vlastní posteli. Některé z nich spaly na břiše, jiné na zádech, některé byly přehřáté, jiné třeba podchlazené, mohly mezi nimi být i děti předčasně narozené... A protože nevíme, jak byla studie dělaná, jaká byla kritéria, tak vlastně nevíme nic a má to stejnou vypovídací hodnotu, jako že třeba častěji umírají děti spící v růžovém pyžámku.
|
| LAJ |
|
(10.8.2005 11:12:19)
Jarko, kdo se na to podívá takto, tak ano, máš pravdu, mohlo by tam být, že větší procento dětí zemře třeba v tom růžo¨vém pyžámku /a hle, někdo si může na tomto udělat doktorát.o)))/
Ale, jak jsem již psala: Pokud nemáme k dispozici celou studii, musíme předpokládát, že výsledky jsou opravdu vědecky ověřené - což předpokládám, neboť Journal of Pediatrics (http://www.ovid.com/site/catalog/Journal/330.jsp?top=2&mid=3&bottom=7&subsection=12) má docela vysoký impact factor - 2.9., a zřejmě by tam neuvěřejňovali nějaké nepodložené zprávy.
Přičemž impact factor - čím vyšší tím víc se články citují, tzn. je renomovanější.
/Mmch, např. časopis Kybernetika v ČR, kt. vydává Ústav teorie informace a automatizace AV ČR má imp.factor asi 0,3./
|
| Anouk | 
|
(10.8.2005 13:50:38)
Dr. James McKenna, antropolog a světově uznávaný odborník na spánek dětí a společné spaní matek a dětí se ptá proč nám kulturní a biologické normy brání, abychom si položili otázku: Je bezpečné, aby kojenci spali sami?
Uměle živené děti, které spaly samy mají vyšší riziko SIDS. Riziko SIDS se také zvyšuje, pokud rodiče kouří, berou drogy či příliš dítě oblékají. V kulturách, kde je společné spaní s dítětem normou je SIDS velmi vzácný a matky jsou zděšeny, když slyší o tom, že děti se dávají spát samotné.
Studie Dr. Jamese Kempa uvádí, že riziko udušení je 40x vyšší u dětí, které spí s rodiči než u dětí jež spí samy. Studie však nerozlišovala mezi kojenými dětmi a dětmi krmenými formulí. Navíc studie nezjišťovala žádné rizikové faktory související s chováním rodičů.
Spíše než by společné spaní děti ohrožovalo, tak naopak kojení současně se společným spaním snižuje riziko SIDS a je doporučováno Baby Friendly Iniciativou UNICEF a Nadací pro studium úmrtí kojenců.
Severoamerická medikalizace spánku kojenců a jejich výživy vyvolává otázku, nakolik jsme se odchýlili od biologické normy. Z některých studií vyplývá absurdita a krutost ponechání dítěte spát samo.
U matek a dětí, které spaly společně, byl sledován rytmus nočního buzení a ukázalo se, že společné spaní podporuje probouzení dítěte a tato probouzení se častěji kryjí s probouzením matky. Autoři se domnívají, že to může chránit před SIDS, jelikož děti, které spí samy se mohou budit méně často. Ochrannou fci může mít i reakce matky na probouzení dítěte.
Je třeba dodržovat některé zásady:
Matrace by měla být pevná, rovná a čistá.
Je třeba zabránit přehřátí dítěte (oblékání, teplota v místnosti 16-18°C).
Doporučují se spíše deky a prostěradla namísto prošívaných dek.
Je třeba zajistit aby děti neuvízly mezi matrací a zdí a nebo nevypadly z postele.
Ostatní, kdo s matkou sdílejí postel si musí být vědomi přítomnosti dítěte.
Domácí zvířata nesmí mít do postele přístup.
INFACT, Canada Newsletter 2003
|
|
| Zuzana | •
|
(10.8.2005 14:43:14)
Nezvladam to rychle prelozit:-):
"In fact, the family bed may even offer protection against infant death. In his latest peer-reviewed medical research conducted at the University of California, Irvine School of Medicine and funded by the National Institutes of Health, Dr. McKenna theorizes that infants who sleep alone are at a significantly increased risk of Sudden Infant Death Syndrome (SIDS). According to the National SIDS Alliance, one in every 500 American infants, or 7,000 to 8,000 babies a year, die of this still-mysterious phenomenon. This number represents a larger proportion of the U.S. infant mortality rate than cancer, heart disease, pneumonia, child abuse, AIDS, cystic fibrosis and muscular dystrophy combined.
McKenna and co-researcher Dr. Sarah Mosko, a psychobiologist and sleep specialist at the University of California Sleep Disorders Laboratory, performed two pilot projects on the physiological influences that sleep-sharing mothers and babies exert on one another. McKenna monitored the breathing patterns, heart rates, brain waves, and chin and eye movements of mothers and their infants in various sleeping arrangements, and, using infrared cameras, videotaped mothers" and infants" sleeping behavior. Results from these tests showed that mothers and babies who sleep together are extremely attuned to one another even while asleep. Neither partner disturbed the other"s rest. Mothers and babies seemed to move simultaneously through the various sleep stages, and yet co-sleeping infants spent less time overall in the deepest state of sleep -- the period most dangerous to SIDS-vulnerable infants. In one of the observed pairs, the infant spent eighty-seven percent of her time within twelve inches of her mother"s face. This behavior allows co-sleeping babies to breathe in some of the parent"s expelled carbon dioxide. According to McKenna, when this carbon dioxide is mixed with oxygen, it induces stable breathing.
McKenna"s studies demonstrate that American parents may heighten the risk of SIDS by expecting their babies to sleep alone at too tender an age. Vulnerable infants, he posits, need to "learn" safe sleep habits, such as moving through varying sleep-states and breathing patterns, or they risk falling into a period of heavy, uninterrupted slumber from which they might not awaken. McKenna"s research suggests it may be through sleeping alongside an adult that an infant develops these skills and receives the continuous contact and stimulation that can protect against SIDS. Additionally, a mother who sleeps with her infant has been shown to be keenly aware of her child"s breathing and temperature throughout the night, and is thus able to quickly respond to any significant changes.
Data collected from other countries supports McKenna"s theory. In Hong Kong, Japan and China, where mothers almost always sleep with their infants, SIDS rates are a fraction of what they are in the United States. SIDS rates remain low among communities of Asians who immigrate to the United States. However, the number of SIDS deaths rises in direct relation to the amount of time an Asian parent lives in the United States, possibly due to the adoption of American-style customs, such as separate sleeping quarters for mothers and babies.
Joseph Gilhooly, M.D., newborn specialist and advisor to the Oregon SIDS Alliance, views the emerging research on co-sleeping and SIDS as promising, stating, "We have to wake up and look at family sleeping customs. It"s a natural way to be. Babies have slept beside a parent for millions of years. Other mammals sleep with their parents -- it"s unique for humans to force infants to be independent, like babies being forced into a strict feeding schedule."
Dr. William Sears strongly concurs in his recent top-seller, SIDS: A Parent"s Guide to Understanding and Preventing Sudden Infant Death Syndrome. Sears contends that based on his experience as a physician and the father of eight children, a family bed is the safest place for an infant to sleep."
http://www.breastfeeding.com/reading_room/family_bed.html
|
| Zuzana + kluk04 + holka06 | 
|
(10.8.2005 15:26:03)
And what else would you expect on a website dedicated to breastfeeding?
Very funny arguments:
„Babies have slept beside a parent for millions of years. Other mammals sleep with their parents.“
No wonder if lions do not know how to produce a wooden crib.
It would be FAIR to say that American pediatricians generally discourage parents from co-sleeping.
Z.
|
|
|
|
|
|
|
|
| H | •
|
(10.8.2005 10:27:14)
Michale a co takhle uznat chybu?
|
| Pro H | •
|
(10.8.2005 10:43:02)
A proc by mel Michal uznavat chybu????
|
|
| Michal | •
|
(10.8.2005 11:07:50)
Chybu? Nemám potřebu něco vyhrávat. Není pravda, že by mne tato problematika nezajímala. Kdyby tomu tak bylo, tak na těchto stránkách nejsem ani zde nepíši svoje názory.
Asi jsem se nechal unést a argumentoval jsem ne úplně k věci. Jinak, prosím, mi nevsouvejte do úst (či klávesnice) něco co jsem nenapsal.
Myslím si, že 5-ti letá práce týmu ve Skotsku je velice pečlivý výzkum a že závěry tohoto výzkumu jsou naprosto v pořádku. Proto si myslím že není nutno znevažovat jejich výsledky tím, že z jejich práce vyvodím závěry, které oni nevyvodili.
Nechci se tu s někým hádat, nemá to cenu.
|
|
|
|
V její náručí
Řípská pouťLitoměřice 
Mezinárodní den tancePraha 1 
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověkuOlomouc 
Mamuti na TočníkuBeroun 
Westernová hernaPlzeň-město 
Řípská pouť
Mezinárodní den tance
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověku
Mamuti na Točníku
Westernová herna
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)