| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Názory k článku Co jsi celý den dělala?

 Celkem 82 názorů.
 anicka, dominik 08/04 


moc hezky 

(16.5.2005 7:05:22)
moc hezky musim to dat precist manzelovi
 Ivča 
  • 

suprovýýýýýýýýýýý 

(17.5.2005 22:28:47)
Hahahahahaha..
Já jsem to manželovi číst nedala..
Já jsem to setkání s realitou na něm vykonala..
Po 6 letech rodičovské dovolené jsem odjela k milovanému příbuzenstvu na Jižní Moravu-a manža už ví,co to znamená,starat se o 2 dítka předškolního věku-jen mi suše oznámil,že neustále lítal kolem dětí,nestačil uklízet,ani nádobí umýt,a ani "nic udělat ve firmě"..hihihi..
To mu přeju!!!!!!!!
Taková je realita života..
I.
 Majka 
  • 

Re: suprovýýýýýýýýýýý 

(18.5.2005 11:32:37)
Nemusela jsem odjíždět k příbuzenstvvu - stačil můj pobyt v nemocnici, to dokonce dvakrát během několika měsíců. Tatínek měl dost.
Dostal od mne návod na použití děti, školy a školky - ale stejně to občas vymňoukl a nějak toho měl dost......
 Střelkáči 


Jezdí si do práce "odpočinout" 

(28.5.2005 8:57:06)
Náš tatínek měl podobnou otázku často když se vrátil po čtyřdenním cyklu z práce domů. Máme velikou zahradu, kterou jsme pořídili v naprosto neutěšeném stavu - pro děti.... Pouze posekání našeho drnového fondu a následné shrabání trvá v plném zápřahu 4 dny. Loni jsem strhla a upravila cca 20m2 jako terásku pro pískoviště houpačku... Dřina to byla, náš tatínek to vzal jako běžnou věc kterou maminky na mateřské v přehršeli času dělají aby se moc nenudily. Hluboce se mne jeho postoj dotkl. Při prvním opékání buřtíčků kamarád mého muže s obdivem pochválil se slovy - "To jsi pustil pořádně ruce do terénu".... Následovala dlouhá debata na jaké práce jsou Muži a na jaké Ženy od přírody stavění. Asi po týdnu se naše rodina dočkala veliké změny - Tatínek si bere naši ratolest i na celý den a nechá mi prostor na relaxaci, přijde-li na náročné práce na zahradě dělíme si je a trávíme více času ne u PC ale třeba na bazénu, či na procházce a světe div se dokonce i na divadelním představení pro děti - moc jsme se bavili. Přeji všem maminkám aby i jim pomohla taková náhodička protože teď teprve vidím jaké to je když je manžel ženě i dětem OPOROU. JE TO SUPER. Míša co pouštěla ruce do terénu
 Lenka a Natalinka 
  • 

Re: moc hezky 

(15.5.2006 8:34:20)
Můj manžel jednou týdně vyluxuje a vytře. Má pocit, že jsme fifty fifty, on přece maká v práci jako šroub a živí mě. Dověděla jsem se, že vykecávám s karádkami (jednou za mnou přijela kolegyně z práce a zdržela se 2hodiny) a pak dělám z nějakého praní či prachu "úplnou vědu". Velmi mě naštval,řekla jsem mu, že je opravdu "objektivní" a ať z domácích prací tedy nedělá nic, pouze ať se stará kompletně o své oblečení a víkendové stravování, že mu še potřebné nakoupím. Nejprve se divil (co jsem si to PRO BOHA zase vymyslela), ale pak se mu to začalo jevit jako časově moc náročné, a proč bych to tedy neudělala já, když mě živí?A také si povzdechl, jak špatně si vybral. Mám toho po krk, vyjma porodu nebyl mi oporou ani v těhotenství, pokračuje to přirozeně dál. Jsem smutná, ale asi mu dám možost, vybrat si lépe....
 L. 
  • 

PARADOX 

(16.5.2005 9:34:25)
Vite, jak ja bych byla rada kdyby se mne muz zeptal?!! Ja bohuzel nikoho nezajimam a co jsem dělala či jak jsem se měla už vubec ne.
 Klára 
  • 

Re: PARADOX 

(16.5.2005 9:46:45)
Víš co, tak já se tě ptám. Co jsi včera celý den dělala? Ale pravdu!:-)
 Toranoko 
  • 

Re: PARADOX 

(17.5.2005 19:17:53)
To je smutny, taky jsem si tak pripadala, ale zjistila jsem, ze chyba je i ve me - v mem ocekavani neceho, co bud nedokazu dat najevo, sdelit a vysvetlit, nebo neceho, co nekdo proste nikdy nepochopi a neudela - a pak je zbytecny to ocekavat.
Takze se snazim zaridit si zivot po svym, tak, abych z nej mela radost ja. A zjistila jsem, ze to zas tak hrozny neni, sem tam me i nekdo pochvali.
 L. 
  • 

Re: Re: PARADOX pro Toranoko 

(19.5.2005 15:06:28)
Dekuji!!!
Dekuji za podporu! Je to presne tak jak pises, moc dobre si uvedomuji, ze je chyba i na me strane, ale prosto se v "tom" placam jiz radu let a na MD se to jeste zhorsilo.
Ma spatna vlastnost : proste furt od nekoho neco ocekavam :-(
 Toranoko 
  • 

Re: Re: Re: PARADOX pro Toranoko 

(24.5.2005 17:00:35)
No jo, naprosto te chapu, mne se to taky vzdycky nedari, clovek se holt porad uci, ze jo. Tak drzim palce, at se ti povede aspon obcas byt spokojena.
 Ťulka 


Pro Toranoko a ostatní 

(24.10.2006 15:48:27)
Mám sice rok a půl zpoždění, ale vřele souhlasím. Můj manžel má rád mě i děti, a to je jistě to hlavní, a dnes už mě tak netrápí, že si naprosto neuvědomuje, co dělám já, kolik mi to zabere času a zda mě to uspokojuje nebo ne. Když to na mě "sedne", zpívám si s Radůzou "..teď si můžu něco přát:... umět chtít to, co mám, poznat, kdy se mýlím, opustit v tu chvíli pro neznámé to, co znám." Přestala jsem uznání vymáhat a hledám sebepotvrzení sama - v dětech, přírodě a v lásce... i k manželovi.
 Lili + 5 :-)) 


Heeeezký!! 

(16.5.2005 14:07:13)
To musím poradit kamošce
 Irena, 5-tiletý synek 
  • 

Re: Heeeezký!! 

(16.5.2005 16:44:30)
Mě se v životě manžel (i když je velice hodný, šikorný, tolerantní - staví domek) nezeptal, co jsem celý den dělala - ale opravdu ani jednou!! Není to divné?
 hajinka 
  • 

Re: Re: Heeeezký!! 

(16.5.2005 17:41:54)
Tak to mne se pta manzel presne temito slovy kazdy den, jsem totiz doma na rizikovem.
Coz ta otazka, ta by ani tolik nevadila, ale ten ton, ten ton!!!!! A navic je ocekavan vycet cinnosti, napr. dnes jsem: utirala prach, vytrela cely byt, uvarila veceri, nakoupila na tyden dopredu potraviny........
Kdyby se radsi zeptal, jak jsem se cely den mela..., ale to ne. Automaticky se predpoklada, ze mi doma houby schazi. Kdyz jsem jednou odpovedela, ze jsem cetla knizku a spala, objevil se mu v ocich totalni uzas, a vypadlo z nej neco jako: To je teda dobry, ja jsem cely den v praci (cti dru se jako kun), ty jsi cely den doma a NIC jsi nedelala?????
Tak mu od te doby predkladam podrobny vycet praci, a jinak si v klidku ctu noviny, relaxuji, surfuji nebo spim...... :-)))).

H.
 xx 
  • 

Re: Re: Re: Heeeezký!! 

(16.5.2005 17:56:37)
občas si dopřeji víkend doma (bez manžela a dětí). když se vrátí z víkendu, tak se mě vždycky zeptá co jsem celý víkend dělala. Zvláštní: také očekává seznam činností :-)))
 Misa3 


Re: Re: Re: Heeeezký!! 

(17.5.2005 11:57:22)
V dobe, kdy jsem mela prvni ataku nemoci manzel vzdy zapomnel na to ze jdu na onkologii a vecer se me ptaval co jsem cely den delala na coz jsme odpovidala zcela po pravde."Blila".

Ale kamaradka ma take raritu, manzel je doma, nema praci a nechce si zadnou hledat(chce jen praci vedouciho+ dobre placenou, takze obesila zivotopisy vsechna vedouci mista a ceka az ho zavolaji:-)))). Jeho manzelka si po delsi dobe pracneho hledani nasla docela solidni praci a jakou otazkou ten jeji drahous zacina, kdykoliv prijde s nakupem domu? "Co jsi dnes cely den delala?"
 lisak 
  • 

Re: Re: Re: Re: Heeeezký!! 

(17.5.2005 12:21:39)
Míšo, ta tvoje odpověď fakt nemá chybu!
Už dlouho jsem se tak nezasmála!!!
 Jára, 1 dítě 


Re: Re: Re: Re: Re: Heeeezký!! 

(19.5.2005 12:56:46)
test
 2vivi 


Re: Heeeezký!! 

(15.8.2009 8:53:14)
~y~Tak to já když byla na rizikovém doma a manžel se zeptal co jsem dělala musela jsem říct že ležela a četla,koukala TV nebo tak něco a taky co jsem jedla a pila :-))jinak se mračil..teď máme dvojčata a když přijde domů,bere děti a jdou ven,abych mohla spát a číst..a taky koupe,v noci vstává,uklízí,vaří,nosí mi snídaně do postele než začnete závidět, tak dodám, že je bohužel řidič MKD a jezdí domů v lepším případě na sob.a neděli, v tom horším třeba i po třech týdnech na dva dny :-((ale i tak je skvělýýýýý ~m~~s~
 Toranoko 
  • 

Re: Re: Heeeezký!! 

(17.5.2005 19:21:08)
Podle me jo, hlavne kdyz je videt, ze te ma rad. Nekterym chlapum podle me nedojde, ze ocenis i trochu zajmu, proste to vidi jinak.
 Olina 
  • 

Mě se taky nikdo nezeptá, 

(16.5.2005 19:43:23)
co jsem dělala, protože bych mu odpověděla: "A ty?" Ale já si to samozřejmě obhájím, takže je to zcela irelevantní. Člověk, který nedokáže ani uvařit bramboračku, protože je to moc složité se mě nemůže ptát co jsem dělala. Na to se ptá, jen když hlídá syna a dělá to proto, aby měl pocit, že to k něčemu bylo, že byl užitečný(si myslím) a já mu buď něco vyjmenuje, nebo mu řeknu, že jsem si pěkně zapařila.
 Martivan 
  • 

Mám doma mimozemšťana? 

(16.5.2005 20:25:42)
Jak vás tak čtu, tak koukám, že asi mám docela štěstí anebo za muže mimozemšťana. Mě se manžel ptá, jak jsem se měla, hned ve dveřích - a myslí to vážně.

I když ani jemu by možná podobná lekce neuškodila, když zůstane s Matýskem sám doma on, tak se vždycky hrozně diví, že "nic nestihl" :-)))
 katka 
  • 

Re: Mám doma mimozemšťana? 

(16.5.2005 20:43:58)
Ahoj holky, tak mimozemšťana mám doma asi já.

Když manža příjde domů, první na co se ptá je, jak jsem se měla a jestli jsem si odpočinula (když mám volno), případně mě vynadá, že jsem měla raději odpočívat a né to tak přehánět :o)))

O domácí práce se dělíme - buď uklidím já, nebo manža.
Když jsem o víkendu v práci, tak je u nás naprostá samozdřejmost,
že manža vyluxuje a utře prach, dojede nakoupit, šupne prádlo do pračky... :o)))
 JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) 


Re: Re: Mám doma mimozemšťana? 

(16.5.2005 21:22:44)
Katko, máte děti?
Mě kdyby se manžel zeptal, jestli jsem si odpočinula, budu to považovat za provokaci! :-)
 katka 
  • 

Re: Re: Re: Mám doma mimozemšťana? 

(17.5.2005 8:05:18)
Jeno, děti bohužel zatím nemáme :((
Jen kočku a psa.

Moje kamarádka má 2letou holčičku, za 2 měsíce bude opět rodit a musím říct,
že unavená teda není a na odpočinek si čas najde a do je malá docela neposeda.
Možná to bude i tím, že mají velikou zahradu, kde může malá lítat a nehrozí jí tam žádné nebezpečí.
Taky má štěstí, že domácí práce, nákupy a třeba i příprava snídaně, koupání malé... jsou pro manžela samozdřejmostí.

Nechci, aby to vypadalo jako nějaký vychloubání.
Byla jsem vdaná za muže, který po sobě neuklidil ani talíř za stolu.
Pokud jsem mu jídlo nedonesla až pod nos, tak třeba celej den nejedl!!!
Špinavý prádlo do koše?? To se nikdy nestalo, zapnout pračku, myčku.. neuměl,
ani to kafe si sám neuvařil.
Aby došel naproti baráku do pekárny?? Prohlásil, že raději nebudeme jíst.
Naše manželství vydrželo rok a půl. Přesto, že jsme se nikdy nehádali a měla jsem ho ráda (namilovala jsem ho!), tak jsme se rozvedli.
Nedovedu si představit, žít život služky.

Naštěstí můj nynější (skoro) manža byl celej život vychovávenej k úklidu atd..
Uklízet WC a koupelnu a jezdit na nákupy byla kažnou sobotu jeho práce.
Luxoval, utíral prach a pral prádlo jeho otec a mamka vařila, uklízela kuchyň a žehlila :o)))

 kicul 2, Baru 08/03 


Mám mimozemšťana z jiný galaxie 

(16.5.2005 21:49:08)
Čtu s otevřenou pusou:-) Uklízet, mýt nádobí, luxovat atd. jsou u nás bohužel povinnosti manželky. Když jsme neměli dceru tak manžel občas vyluxoval a umyl nádobí, ale od té doby, co jsem na mateřské tak to leží pouze na mých bedrech. Ono se říká, jak si to uděláš, takový to máš. ale já to beru, manžel má dost náročný povolání a ještě staví domek.Jsem ráda, když občas pohlídá dceru.
 Jaga10,syn,2 roky 
  • 

Re: Re: Mám doma mimozemšťana? 

(22.5.2005 22:08:00)
Máš! :-)
 Eva 
  • 

Re: Mám doma mimozemšťana? 

(16.5.2005 21:46:21)
Taky se hlásím k manželkám mimozemštanu.Když manža přijde domu,vždy od něj dostanu hned pusu a zeptá se jak jsme se měli celý den,jak mě je(při šílených ženských dnech,nemocech,...) co mám v plánu na odpoledne a několikrát do týdne si bere děcka na celé odpoledne ven abych měla doma klid na odpočinek,nebo pořádný uklid.Je to prostě miláček:-))))
 olga 
  • 

jsem otrok 

(17.5.2005 7:01:49)
Nebo si tak po ctyrech letech zacinam pripadat. Rano uklizim, pak chystam snidani, oblikam deti, jdu do obchodu (s detmi), uvarim obed, dam mladsiho spat, uklizim, oblecu deti, jdu ven na prochazku (pripadne dokoupit neco jineho nez potraviny), udelam veceri, dam deti spat. Mam pro sebe cca 20 min. vecer - to si manzel pohraje s detma. Mezitim, zehlim, peru atd...

Ale pro meho muze tohle zrejme neni prace. Do prace u nas chodi on a vydelava penize. Pripadam si nekdy jako ta osoba, co s nim bydli v jednom byte a pere mu ponozky a slipy.

No nic, budi se mi deti, tak jdu zase do toho dnesniho kolotoce. Uz se fakt tesim az zacnu pracovat zase mimo domov. v NORMALNIM zamestnani.
 Valkýra 


Re: jsem otrok 

(17.5.2005 8:25:04)
Olgo,
myslíš, že nástupem do zaměstnání se něco změní? NE. Bude jen ten rozdíl, že zatímco děti budou ve školce nebo ve škole, ty budeš v práci. Všechno ostatní zůstane stejně na tobě, jen na to budeš mít míň času. A ještě přibude příprava dětí do školy. Snad jedině, že manžel nebude mít pocit, že vydělává jenom on. Pokud ale nespolupracoval doteď, těžko začne potom a domácí práce bude podceňovat dál. Sem tam utrousí poznámku, že když nejste tolik doma, tolik se nenadělá a neušpiní tolik nádobí (to není pravda). Vím, o čem mluvím. Na mateřské jsem se cítila v izolaci, ne jako otrok, jako otrok si připadám až teď.
 Romana a Ondřej, 3 a kousek 
  • 

Re: Re: jsem otrok 

(18.5.2005 15:14:07)
V lednu jsem se po mateřské vrátila do práce a zjistila, že k přežití je potřeba přehodnotit žebříček hodnot. Takže naklizený byteček a teplá večeře je až na posledním místě, vyžehlit se občas musí, tak si jednou za čas navečer půjčím prima film o lásce v půjčovně a vyžehlím a jinak - svět se nezboří. Radši si po práci hraju se synem, jdeme na procházku nebo plavat. Jinak bych se fakt zbláznila, že nic nestíhám. Můj muž občas mručel, že jeho maminka teplé večeře vařila, ale asi je to tím, že pracovala do půl třetí a nebo nevím. Teď nám pomáhá s malým, protože my jsme v práci do večera. Takže radši se budu po zbytek dne věnovat dítěti a uklidím holt třeba jednou za týden.
 EvčaKo 


Pro Olgu 

(17.5.2005 8:37:15)
Olgo, až budeš v normálním zaměstnání mimo domov, zjistíš, že ty samé práce tě budou čekat doma až přijdeš vyflusaná z práce. Případně budeš dodělávat po nocích. Mluvím z vlastní zkušenosti. Pokud ti manžel nepomáhal doteď, měl by zabrat aspoň potom. Jinak bude vše na tobě.
Manžel mě pomáhá, ale stejně je 80% na mě, kolikrát už nemůžu, ale musím.
Drží mě, že mám krásné zdravé děti, hodného manžela a dobrou práci. Co bych ještě chtěla.
Přeju hodně štěstí.
 Xantipa 
  • 

Re: Pro : Evcaa 

(18.5.2005 11:33:03)
Evčo, promiň, ale nedá mi to a reaguji. Píšeš, že někdy už po práci nemáš náladu na práci doma, ale prostě MUSÍŠ.
Věř mi, že NEMUSÍŠ. Ty prostě jen nechceš, ale přinutíš se, ale NEMUSÍŠ.
Já jsem se kdysi dostala do stavu, kdy jen slovo MUSÍŠ u mně vyvolávalo zvracení. Bylo to hrozné, nemohla jsem si pomoct.
Pochopení toho, že NIC NEMUSÍM, ale jen můžu, mi pomohlo. Prostě když jsem moc unavená a nemůžu, tak nemusím nic. Opravdu nic. Neuvařím, neuklidím, ono se to nezblázní a do druhého dne nic neuteče. K večeři hodím na plotnu nebo do mikrošky něco z mrazáku -když není manžel doma, když je - tak se postará sám.
Já přece nejsem robot, taky mám právo prostě vypnout. A věř mi, že pak druhý den, nebo klidně až třetí, to jde samo.
 JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) 


Re: Re: Pro : Evcaa 

(18.5.2005 11:45:04)
Xantipo, jsou i situace, kdy opravdu člověk musí. Např. pokud je zrovna sám doma se dvěma batolaty... Tady nejde o úklid, ale jednoduše o to, že tak malý děti bez dozoru bejt prostě nemůžou.
 Xantipa 
  • 

Re: Re: Re: Pro : Evcaa 

(18.5.2005 12:27:58)
Je pravda, že já doma měla jen jedno batole /ne dvě brzy za sebou/. Ale /v mém případě/ mi prostě nedělalo problém se o něj postarat, to mi nevadilo. Vadilo mi občas to okolo - jako vyprat, vyžehlit, nakoupit a 100 dalších věcí. Takže v ten okamžik totální nenálady, jsem nedělala nic kromě postarání se o malého.
 Radka 
  • 

Re: jsem otrok 

(17.5.2005 9:57:11)
Ahoj Olgo,
cítím se podobně, jen to mám vylepšené o to, že pracuji z domova na půl úvazku, v té době je dům jak po výbuchu, dítě může tahat hračky kam chce, jen když mi nesahá do PC. Takže po práci ještě musím dát dům do přiměřeného stavu. Dítě chodí spát v deset - přes den nespí, manžel se vrací z práce také v deset. S dítětem se míjejí, pokud se potkají, tak jí musím stejně hlídat, protože manžel pokračuje v práci.
Teď jsem dítě neměla jeden den doma, uklidila jsem dům do detailu, a komentář manžela, no já jsem si říkal, že si budeš moc hezky odpočinout, když tu nebude dítě, pěkně si pořádně uklidíš a budeš moct uklidit i to, co běžně nestíháš :)
Takže jsem včera celý den vlastně relaxovala. S nástupem do práce si nedělám iluze. Za pár měsíců budu mít další mimčo, budu sama na obě a po nástupu do práce nevěřím, že manžel začne chodit z práce dřív.
Jinak než jsme děti měli, také jsme se harmonicky o úklid a vaření dělili, protože jsme byli oba pořád v práci a když už jsme se sešli, nic jiného nám nezbývalo.
 Valkýra 


Re: Re: jsem otrok 

(17.5.2005 10:20:36)
Radko,
to je představa dost velkého množství chlapů,že ženská nejlíp relaxuje, když je doma sama a uklízí. No, řekni, není to opravdu lepší relax než se válet u vody nebo je na kole do přírody? Tak z tohoto omylu už jsem manžela vyvedla. Jen nějak není ten čas na úklid:-) My jsme měli dokonce kolegu, který chtěl mít na víkendy od manželky pokoj, tak si vždycky naporoučel nějaký složitý moučník a se synem rozbordelili celý byt a od mámy měli pokoj. Byla uvrtaná doma a oni si užívali a nikdo jim do toho nekecal. Ani jednou ji nenapadlo, aby řekla, že jede s nimi a bordel ať si uklidí, kdo ho udělal.
 Verča 
  • 

Re: Re: jsem otrok 

(17.5.2005 11:35:41)
Čtu a nestačím se divit. V tvém příspěvku se to hemží slovem dítě. Nikdy jsem o ještě neslyšela nikoho o svém potomkovi mluvit pořád jenom jako o dítěti. Nebo se tak jmenuje? Pak ale piš velké D.
Zřejmě patřím mezi neemacipované, ale uklidit dům, uvařit, vyprat a vyžehlit mi připadá jako normální ženská práce. Můj manžel mezitím postavil dům (na kterém neustále něco dodělává), stará se o všechny montérské a opravárenské práce které s tím souvisí, zalívá zahradu, sází stromy. K tomu ještě 10 hodin denně tráví v práci, kterou dodělává i po večerech doma. Někdy mám spíš výčitky já, protože Jirka celé víkendy vymýšlí (a také realizuje) všemožné projekty (tak to tituluji já) a já si klidně celé nedělní odpoledne čtu. I když v poslední době mi to nedá a sázím s ním:)))
Ještě nemáme děti a věřím, že udržet s prckem dům v použitelném stavu je asi těžké. POkud ale nejste zrovna uklízecí maniaci, kteří musí mít pořád naklizeno, tak to asi zas taková katastrofa nebude. Mám kamarádku, která má 5ti letého kluka a roční dvojčata (k tomu velkou zahradu a domek) a nikdy si nestěžovala, že nestíhá (a to její manžel také nevykonává ony "ženské práce"), ale stará se zas o jiné věci. Ono to spíš bude o přístupu.
Nepřipadá mi divný, když se chlap, který přijde večer z práce, nevrhne hned k žehlícímu prknu, nebo k pračce, protože já jsem ji nestihla za celý den zapnout a vyprázdnit kvůli starosti o dítě.
Určitě se teď ozve někdo v tom smyslu, že když nemám děti, tak nemůžu soudit, ale podle mého názoru to není o dětech, ale o vztahu.
Verča
 Radka 
  • 

Re: Re: Re: jsem otrok 

(17.5.2005 12:23:32)
Určitě je to o vztahu, a ten se s dětmi mění. Mění se role, i když ti dva se mají pořád rádi, je to jiné.
Ten průšvih není, že manžel doma nic nedělá, je x hodin denně v práci, aby nás uživil (jen jeho kolegové dělají o 6 hodin denně méně), ale proč má komentáře k úklidu.
Představ si, celý den se nezastavit, i na to WC jde dítě s tebou, do toho zvracet (tajně, aby se dítě nebálo, v horším případě nejrozhodlo následovat) a omdlívat z normálního důvodu - těhotenství a večer poslouchat, že když jsi celý den doma, proč není utřený prach na lednici atp.
 MarkétaP + 4 dcerky 


Re: Re: Re: Re: jsem otrok 

(17.5.2005 14:09:39)
Na to je jediná odpověď: "Protože ho nikdo neutřel." Není to taková tragedie, když chlap doma neuklízí (i když já jsem šťastná, že to dělá, zejména jsem vděčná za mytí koupelny a WC), ale co je nesnesitelné, jsou ty poznámky, kterými shodí tvoji veškerou snahu. To bych asi dlouho nesnesla.
 Misa3 


Re: Re: Re: Re: jsem otrok 

(17.5.2005 17:04:51)
Radko, zkus ho nekdy pozvracet, treba by mu doslo, ze se doma taky nijak extra nebavis.
 Olga 
  • 

Re: Re: Re: Re: jsem otrok 

(17.5.2005 21:47:00)
Jo, to je presne ono... Cely den se nezastavim, s detma jsem i na zachode, ale NENI to prace a NIKDO to neoceni, protoze NEJSOU videt vysledky. Ja snad stokrat denne uklidim hracky, ale deti je po stoprve rozhazou a rozslapou rohlik na cerstve umytou podlahu a rozlijou do toho vseho caj.Proste porad uklizim, ale je to uplne zbytecne, byt stejne vypada neuklizeny. Kdyz umyju okna do dvou dnu jsou upatlane, protoze deti rady mavaji tatinkovi z okna. A ja? NESNASIM uklizeni. a muj manzel rika, co je, vzdyt jsem na dovolene (MATERSKE) a nemusim chodit do prace. Proste me stve, ze to co delam nikdo neocenuje.
 Zuzana - dvě vnoučata 
  • 

Re: Re: Re: Re: jsem otrok 

(23.5.2005 7:50:21)
Můj první muž mi nikdy v domácnosti nepomohl, k dětem nikdy nevstal, i když já už jsem padala únavou - měla jsem dvě děti po patnácti měsících a to první prostě už od roku přes den vůbec nespalo! To bylo dřív, dnes jsou muži obvykle trochu jiní - doba je donutila, i když jak je vidět ne všechny. Naštěstí mi nevyčítal, že je někde prach, měli jsme rodinný dům, nestačila jsem vytírat schody a luxovat ložnice, dokud děti byly malé. Auto jsme neměli, nákup šílený - na okraji Prahy, malý konzum - hodinové fronty, dva unavení prodavači za pultem.. Po třinácti letech jsme se rozvedli, neboť muž mi ještě stačil zahýbat (přesto, že jsem vůbec neztloustla, po dvou dětech byla stále štíhlá jako proutek a sex měl doma téměř denně..).
Ani na to nechci vzpomínat.
Chce to zařídit hned zpočátku, aspoň to, že když nepomůže, nekritizuje....
 ZuziP 
  • 

Re: Re: Re: jsem otrok 

(17.5.2005 12:57:12)
Verca, ono je to v pohode, ak chlap stavia dom, robi monterske prace, pracuje x hodin denne.... problem je ten, ze vacsina chlapov nestavia dom, nerobi monterske prace a vlastne tym padom vo vacsine domacnosti (hlavne v tych, kde sa byva v panelaku) uz nie je takmer ziadna "chlapska" praca. Stale to moze byt ok, pokial je manzelka doma a vsetko to aj s detmi stiha a vlastne su si kvit.
Predstav si ale situaciu, ze obidvaja pracuju - maju rovnaku pracovnu dobu. A k tomu napr. 2 deti. Aj v tejto situacii je normalne, ze vsetky prace doma vykonava manzelka? Ze su to "zenske" prace a basta?
 Verča 
  • 

Re: Re: Re: Re: jsem otrok 

(17.5.2005 13:27:56)
Nejsou žádné ženské a mužské práce (taky proto to píšu do uvozovek). Jde přece o to, aby se udělalo, co se udělat musí a pak se lidi mohli věnovat příjemnějším věcem. Moje zkušenost je, že se s manželem neptáme jeden druhého, co má kdo udělat, ale prostě si děláme každý svoje a kdo je dřív hotov, tak pomůže tomu druhýmu, aby to bylo dřív. Já jen nezdím a Jirka nežehlí. A ještě k příspěvku Radky. Vzhledem k tomu, že jsme oba "bordeláři", tak se mi opravdu nemůže stát, že by Jirka přejížděl prstem po lednici a hledal prach(nechci říct, že žijeme v chlívě, ale trocha prachu a pár dní nevyluxovaný koberec nás opravdu neničí).
Čau a hodně zdaru s manžílky
Verča
 Toranoko 
  • 

Re: Re: Re: jsem otrok 

(17.5.2005 19:32:10)
Je ale taky rozdil, jestli byslis v domku, kde je fakt prace nad hlavu, nebo v byte, kde tech opravarenskych cinnosti zas tolik neni (a vymenit zarovku, utahnout kohoutek ci povesit policku celkem zvladnu taky). Ale ja ted dokonce micham maltu, zednicim, natiram, lekuju a ja nevimco vsechno, tak proc by on nemoh uvarit, vytrit nebo umejt nadobi? (K pradlu ma odpor a me to celkem nevadi, takze to delam sama)
 Gréta 


Re: Re: Re: jsem otrok 

(18.5.2005 10:26:46)
Tak to jsi napsala super příspěvek: "Kamarádka má 5 let kluka a roční dvojčata a velkej barák na uklízení a taky si nestěžuje, tak to asi není tak moc práce."
Já mám taky tři děti (9,2,1) a taky si nestěžuju, protože kdo by to chtěl poslouchat? A že jsem unavená a zoufale mi chybí soukromí, to se dozví manžel nebo brečím, když jsem sama a už to nejde vydržet. S dvojčatama si to vůbec neumím představit, to totiž kamarádka asi vůbec nemůže mluvit únavou, proto si nestěžuje.
 Verča 
  • 

OMLOUVÁM SE VŠEM MATKÁM KTERÉ PŘECE VÍ..... 

(19.5.2005 9:07:24)
Omlouvám se, že jsem si dovolila mít jiný názor. Nejedná se o žádnou z mnoha kamarádek, ale o mou nejlepší kamarádku a proto si dovoluju tvrdit, že se přede mnou nepřetvařuje. Nemá velkej dům, ale malej domek a velkou zahradu (to jen pro upřesnění). A klidně by si mohla stěžovat, protože mluvit může (představ si, že i večer). Je to NAPROSTO TOTÁLNÍ OPTIMISTA. A já ji obdivuju, že to tak zvládá. Já bych to určitě nedokázala. Netušila jsem, že když sem něco napíšu, bude ze mě hned "blbeček", který neví o čem mluví. Tak si milé zasloužilé matky dál stěžujte na chlapi, jak jsou hrozný a nás zatím bezdětné dál přezírejte tím svým pohledem "však mi víme, na vás taky dojde". Jen nechápu, proč teda ty děti máte, když jsou ty chlapi takový pitomci. Strašně mě mrzí (a musím přiznat, že mě to opravdu zaskočilo), jak napřátelské reakce vyvolal můj příspěvek. Takže ještě jednou a naposledy - omlouvám se za vlastní názor.
 seniorka 
  • 

Re: jsem otrok 

(17.5.2005 17:26:36)
Milé dámy,tak jsem zabruslila na netu k vám a jak koukám ani za 40let nic nového,tolik jsem vdaná.Můj muž taky zastával názor že ne nic ale h....o dělám a že se s 2 malými dětmi doma flákám,tak jsem jenom týden dávala dětěm jíst,vykoupala a dala spát,domácnosti ani vaření jsem se nedotkla.Bohužel za týden jsem měla takový binec,že jsem ho další týden dávala do pořádku.Teď jsme staří jsem po endoproteze a manžel nadává,že se mu pletu v kuchyni a dělám binec časy se holt mění zdraví seniorka
 Zuzka (Niki, 2,5) 
  • 

Re: jsem otrok 

(18.5.2005 11:40:46)
Ahoj, ja jsem bohuzel taky otrok, nebo si tak alespon pripadam. Mame obchod. Ja vstavam 6x tydne v5.30, do 9 jsem v obchode, pak delam asi 30-40 sendvicu, pritom uz se staram od malou, mam ji cely den. Od 5 nekdy 6ti delam zase v obchode, kde koncim v 8. Zadna moje prace se nepocita, protoze s malou odpoledne 2 hodky spim. Manzel dela na poste (postovni prepazka je v obchode, to tak tady v Anglii byva) od 9 - 5.30. V utery odpoledne ma volno a nakupuje zasoby. Nedelni odopol si v obchode delime a dela pondeli rano. Domaci prace nedela zadne, na otazku, mohl bys umyt nadobi, jsem dostala odpoved: Prece nechces abych po celodenni praci jeste myl nadobi.Atd atd. Hrozne bych s tim potrebovala nejak zacloumat, hrozne me stve, vubec uz kvuli tomu nevidim jeho dobre stranky. Jen si nemyslim, ze tyden neuklizet neco vyresi. To by muselo byt alespon dva mesice. Mate nekdo nejake jine reseni? Dik Zuzka
 Nela, syn Tomáš 12 
  • 

Re: Re: Mám doma mimozemšťana? 

(17.5.2005 10:51:10)
Ahoj holky,
tak se hrdě hlásím, že mám doma taky mimozemšťana. Sice celý pracovní týden leží domácnost na mých bedrech (manžel pracuje mimo domov), ale téměř každý víkend přijíždí domů. Ač je taky určitě z práce unavený, rád mi pomůže. Někdy mi přijde, že se při domácích pracech docela odreaguje. Prostě mne ve všem zastoupí - umí vařit, vyluxuje, uklidí. Je na něj prostě spoleh.
 Deni+3 


Re: Re: Re: Mám doma mimozemšťana? 

(17.5.2005 14:46:34)
tak u nás doma to bylo tak..prohodili jsme se a manža byl s malým doma na mateřské, postupně přebral všechnu mou práci, co jsem doma dělala a na mě zbylo vydělávání peněz, nákupy..a sem tam vaření, to se manžel začal učit, tak mu to tak ještě úplně nešlo.
Te´d nastoupil do práce, protože za 3 týdny čekáme mimíska a doma mi dost pomáhá, pohlídá malýho, umyje nádobí, zajde s košem....fakt je dost ochotný a připadá mu to úplně normální...
 Pavel 
  • 

Asi jsem mimozemšťan 

(17.5.2005 12:36:42)
No, lhal bych, kdybych tvrdil, ze s manzelkou mame rozdelanou domaci praci 50:50. Vetsinou dela nakup ona a asi o neco malo casteji uklizi nez ja, byt tvrde pracuje pres take. Nicmene kazdy tyden luxuji, obcas utru prach, nadoby mame skoro tak na pul, rad varim a nemam problem vygruntovat zachod a koupelnu :-).
 Xantipa 
  • 

Re: Asi jsem mimozemšťan 

(17.5.2005 13:58:54)
No a to je právě ono. U nás doma taky není všechno 50 : 50. Ale je to o tom, že není problém pro manžela uklidit koupelnu a že neříká: tohle já prostě nebudu nikdy dělat, protože je to ženská práce. A že když já jsem žena, tak neočekává, že domácnost je výhradně moje práce. Takových, jako jste Vy, Pavle, je naštěstí čím dál víc. Já spíš žasnu, když slyším, že to tak není. V dnešní době?
Ten článek v úvodu jsem brala jako vtipný fejeton. Ale ona je to realita?
 dalsi reseni 
  • 

Re: Re: Asi jsem mimozemšťan 

(17.5.2005 15:18:26)
ano, xantipo, je to opravdu realita. smutne. zcela se mi vybavuje muj otec, ktery se me matky myslim nikdy nezeptal, co cely den delala. vsechno pro nej bylo naprosto samozrejme: ze ona chodi do prace, po praci ma jeste druhe zamestnani, protoze on neni schopny prinest domu dostatek penez pro rodinu s dvema detmi, ze ona uklidi, vychova deti, ze je plna lednicka, vyprano a vyzehlino atd. atd. po praci prisel domu (kdyz se zrovna nemusel opijet s kamarady), zapnul televizi a koukal na televizi. myslim, ze ho ale velmi prekvapilo, kdyz ho moje matka po triceti letech opustila a je stastna. on je nestastny a zcela nesobestacny. tedy, situace se lepsi, uz si umi vyprat v automaticke pracce.
myslim, ze je u nas podobnych rodin docela dost. cim to? neni to taky z casti tim, ze se cesky tak trochu samy stavi do pozice manzelky/otrokyne/obeti? tak nekdy zkuste udelat to co ta manzelka v clanku! co se stane? NIC. myslim, ze si vas manzel uvedomi, ze se "cely den nevalite" a zacne si vas a vasi prace vic vazit, snad i pomahat... ja nastesti take ziju s mimozemstanem, muj manzel tedy doma nepomaha absolutne vubec, ale vydelava tolik, ze si muzeme dovolit pani na uklizeni. on pracuje, ja se staram o nase miminko, nakupy a chod domacnosti. dalsi reseni :-)
 Misa3 


Ale co bude delat?(bez nekoho, kdo se o nej a o domacnost postara???) 

(17.5.2005 17:17:01)
Tvoji mamince moc preji ,ze se dokazala osamostatnit a nelitovat manzela, uvahami typu."Co si ten chudak pocne, vzdyt ani neumi pustit pracku." Je to skvele, protoze urcite neni tak stara ,aby ji nezbyval poradny kus casu na to aby si svobody poradne uzila, chodila kam chce delala co chce a byla stastna. Moc ji to preju a rikam si jestli bychom nemely byt trochu mene soucitne a uvahy typu ci si ten chudak beze mne pocne proste vynechavat. vsak on si nejak poradi. Casem se nejen nauci otevirat konzervy a ohrivat polotovary, ale mozna se zmuze i na polevku ze sacku po dalsich nekolika mesicich treba ochucenou varenou zeleninou atd...:-)))Proste, ze hladem neumre a po obdobi, kdy si od nej budou spolucestujici v metru odsedavat, tak se nauci si i vyprat...
 dalsi reseni 
  • 

Re: Ale co bude delat?(bez nekoho, kdo se o nej a o domacnost postara???) 

(17.5.2005 17:42:44)
ano miso, uci se, pere si, myje nadobi, umyje okna atd. ji v kantyne. jde to, neni to stoprocentni, ale jde to. skoda, ze to neslo o par (desitek) let driv, jiste by byl ve svem stari stastnejsi.
 Denisa 
  • 

Re: Re: Ale co bude delat?(bez nekoho, kdo se o nej a o domacnost postara???) 

(17.5.2005 20:17:16)
Ono se to říká o ženských, ale myslím, že na chlapy to sedí víc: "Neví co chce a nedá pokoj dokud to nedostane". Tudíž když uklízím moc (dle jeho názoru) nadává mi do hygienicko-epidemiologických stanic. Když už ho mám plné zuby a polevím, tak říká jaký je doma bordel. A uklizeno "přiměřeně" je jenom tehdy, když se vycídilo během jeho nepřítomnosti. Jeho předchozí byla hloupá husa a souhlasila se vším co řekl, proto se s ní nedalo vydržet. Já se ozývám dost často, tudíž jsem uječená hysterka se kteru se nedá vydržet :-)). Článek mě velice pobavil.
 Sylvia 
  • 

Realita 

(17.5.2005 22:25:31)
Ja mam na manzela velke stastie, ale minule som sa rozpravala so sestrou a s tou by som teda nemenila. Ma dvoch malych synov (1 a pol roka, 4 mesiace) a raz sme isli na vychadzku s tym, ze u nich doma ostali rozhadzane hracky po malom. Ziaden extra bordel, len proste v obyvacky na zemi kopa hraciek, normalka. V polovici prechadzky sa sestra zhacila, ze zabudla zavolat manzelovi, ze maju doma neporiadok. Celkom som nechapala, o com hovori, ved snad preboha manzel vie, ze maju maleho syna, ktory sa hra. Tak mi porozpravala, ako ho raz zabudla upozornit, ze je doma mensi neporiadok, on sa vratil z prace skor ako ona z prechadzky a ked sa potom stretli, tak jej vynadal, ze ho na to mala upozornit, co keby si domov doviedol navstevu... Musel by sa pred nou hanbit, ako to u nich vyzera... Uplne som videla svojho otca, ktory tiez nikdy v zivote neocenil maminu pracu okolo domacnosti, ciste ozehlene veci, nachystana desiata a oblecenie do prace, v byte 100%-ny poriadok, opatrene decka, navarena vecera atd., to bolo samozrejmostou. Doteraz ma prace striktne rozdelene na "muzske" a "zenske". Snad preto mam manzela pravy opak, moj otec mi bol v tomto velky negativny vzor.
 Dáda 3letá a 14měs.holč. 
  • 

Re:tolerance 

(18.5.2005 0:24:54)
Milé dámy,ženy,maminky a samozdřejmě naše drahé babičky.

Doslova jsem zhltala vaše příspěvky z domácího života s tatínky vašich ratolestí,či zatím bez nich.Ráda bych vám i já napsala jak to u nás doma chodívá a chodívalo.
Máme s manželem 2 dcerky.Anetku a Esterku.(3roky ,14měs.)
Při prvém mimku jsem měla pocit,že nic nestihnu,byla jsem i po porodu rozhozená po duševní stránce.Prostě a jasně mě nevispání a ječící miminku dohánělo na pokraj sil.Můj manžel mi neustále dodával odvahu a snažil se ječ. Anetku pokonejšit.V té době mu nevadilo, že když přijde domů tak není vše jak má být.Dal vyprat několikrát do týdne pračku a i prádlo pověsil,vyluxoval a umyl nádobí.Pak se narodila Esterka a začalo mnohem větší rodeo.To co jsem považovala za nemožné při jednom dítěti,ted´muselo být samozdřejmostí pri druhém.A ejhle ono to šlo.při troše organizaci.První týdny to vypadolo doma jako po pumovém útoku.Máme byt 2+kk takže nic moc prostor.to jsem celý den lítala a zakopávala o hračky Any a večer si sedla a nebyla schopna pohybu.Ale i přesto se na mě manžel nezlobyl a snažil se spíš abych se nějak odregovala.(plavání).Na závěr bych jen ráda podotkla toto: nebyla jsem nikdy příliš na úklid spíše tak trochu bohém.Manželství a děti mě donutili k větší aktivitě,ale podnes to zaskřípe v tom smyslu že jsem někdy tak unavená,že jen těžko skládám síly abych po večerech doháněla co den mi nedal.A Vítek je úžasný.I když by mohl říci a někdy oprávněně nějakou ostřejší vítku jen málokdy řekne"tady je bordel".Vím a dává mi najevo?že si práce ženy v domáctnosti nebo shceteli na mateřské "dovolené" váží a uznává ji sobě rovnou. dáda+kotˇáta



 Eva + Vládík 10/03 
  • 

Re: Asi jsem mimozemšťan 

(22.5.2005 22:12:55)
Také mám doma mimozemšťana Pavla! Máme domácí práce rozdělené. Sice ne na mužské a ženské, ne 50:50, ale tak, jak nám to vyhovuje. Takže Pavel pravidelně myje nádobí, vynáší koš a o víkendu vaří. Já se starám o prádlo. Ale pračka pere sama a žehlení mě docela baví. A když se mu nechce pomáhat a já argumentuji tím, kolik jsem toho udělala JÁ, tak mi jen řekne: "Tak to nedělej!" A to jsem se opravdu naučila. Občas tedy neděláme oba nic, pak je doma trochu nepořádek, ale nic si nevyčítáme a nikdo si nepřipadá jako otrok.
 Eva + Vládík 10/03 
  • 

Re: Asi jsem mimozemšťan 

(22.5.2005 22:13:23)
Také mám doma mimozemšťana Pavla! Máme domácí práce rozdělené. Sice ne na mužské a ženské, ne 50:50, ale tak, jak nám to vyhovuje. Takže Pavel pravidelně myje nádobí, vynáší koš a o víkendu vaří. Já se starám o prádlo. Ale pračka pere sama a žehlení mě docela baví. A když se mu nechce pomáhat a já argumentuji tím, kolik jsem toho udělala JÁ, tak mi jen řekne: "Tak to nedělej!" A to jsem se opravdu naučila. Občas tedy neděláme oba nic, pak je doma trochu nepořádek, ale nic si nevyčítáme a nikdo si nepřipadá jako otrok.
 LuciBary 
  • 

Re: Re: Asi jsem mimozemšťan 

(9.6.2005 11:33:54)
Taky mám doma mimozemšťana. Někdy mám dokonce pocit, že toho doma dělá víc než já. O úklid se dělíme, dokonce zalévá i kytky. Nádobí skoro vůbec nemyju (jen když je zrovna na montáži). A z kuchyně většinou vyhání on mě, pouští mě tam akorát, když má chuť na něco sladkého. Jediná věc, od které dává ruce pryč je žehlení, ale to mi nevadí. To je prý jediné, o čem se dá říct, že je to ženská práce.
 marie / kluci 4, 2 roky 
  • 

draha verco 

(18.5.2005 9:42:33)
draha verco,

velmi ti preji tveho zednika, ale dovol, abych te vyvedla z omylu / tato diskuse se toci kolem zivota s DETMI, nikoli vyhradne partnerskeho, popr. kolegialniho jako ve vasem pripade. Uz te vidim, jak slzis dojetim nad cerstve nahozenou maltou, ve chvili, kdy ti praskne voda {ne destilovana, verco] nebo kdyz ti tve dve deti postoprve behem dopoledne rozslapou conflakes do zameteneho koberce etc. etc. Jde o to, jak bude vypadat vase harmonicka spoluprace, az se TOBE po porodu VASICH deti rozroste popis prace. Potom napis / az se te jednou tvuj vykonny muz zepta / copak jsi mila verco cely den tak nejak delala ?
 Veronika 
  • 

Re: draha verco 

(19.5.2005 9:37:46)
Velmi se omlouvám za účast v této diskusi. Jen ještě pár poznámek a už se odsud odpojím. Tak předně bych chtěla říct, že jsem v šoku z tvé reakce. Můj manžel není žádný výkoný zedník. Já jednou určitě nebudu slzet nad čerstvě nahozenou maltou až mi praskne voda (dík za vysvětlení rozdílu mezi destilovanou a plodovou), ani jsem nikdy neslzela (to snad může jen pako ne?). A jestli to měla být nadsázka, tak jsem se moc nenasmála. Mimochodem destilku k ničemu nepoužívám. Mám doma psa (prosím, prosím nepouštějte se zas do mě zas, že srovnávám dítě se psem), takže nemám koberec a tudíž mi do něj nikdo nemůže nic rozšlapat a zametat 2x denně už jsem se naučila. Hlavně mě teď nezahrňte soupisem všech dalších prací, které jsou s dětmi spojeny (nejsem zas tak pitomá). A ještě nakonec: Jirka se mě nikdy nezeptal co jsi dnes celý den dělala, takže nepředpokládám, že s tím začne, až budem mít děti. Proč si všichni stěžujete na život s dětmi (nebo jsem to zas špatně pochopila?), když je máte, tak je to přeci super ne?
Pokud byste měla něco k mému názoru, tak mi napište na můj e-mail, protože sem už radši nepůjdu. Po přečtení reakcí na můj názor mi je totiž docela smutno a to nemám zapotřebí.
vponcova@seznam.cz
P.S. Jirka mi říká Veru:)))

 Xantipa 
  • 

Re: Re: draha verco-Veru 

(19.5.2005 12:12:34)
Proč se pořád omlouváš za účast v diskuzi. Napsala jsi, jak to máte u vás doma zařízené a jak ráda vykonáváš ty tzv. ženské práce a jak ti to nadšení zůstane, až budeš mít děti. Ty ses pohoršovala nad tím, že některé z toho na větvi zrovna nejsou. Tady nejde o to, že by si některá stěžovala, jak trpí, že má děti - to jsi byla trochu mimo.
Mám ráda své děti i manžela, ale kdybych vůbec nemusela vykonávat ty tzv. ženské práce, byla bych v sedmém nebi. A věř mi, že i když oceňuji, že se manžel stará o dům, rozhodně nemůže očekávat, že já budu nadšeně mýt nádobí nebo žehlit. To ani náhodou. Raději jsem na zahradě.
A to, když napíšu, že si myslím, že chlap je v podstatě velmi líný tvor, neznamená, že s manželem nechci být. A vím, že on ve svém věku by se také raději nechal oprašovat a obskakovat ležíc na gauči. Ale to zase já nejsem ochotna dělat, a proto ho musím někdy požádat důrazněji než je mi milé.
A že se leckterá mamka podiví nad tím, co jsi napsala? No proč ne? Ty se můžeš divit a ony ne?
A ty ses nesetkala nikdy s tím, že skutečnost je jiná než tvoje představa? Copak ti neslíbil, že Tě bude na rukou nosit, a že udělá, co ti na očích bude vidět, a že ..... A pak určitě době je to trochu jinak, prostě proto, že představy se poněkud míjejí s realitou?

Mimochodem, nechci, aby mě manžel nosil na rukou a plýtval energií, mnohem větší cenu má pro mě to, že uklidí koupelnu.
 Kubula K. 


Re: Re: draha verco 

(19.5.2005 21:40:05)
Verčo,
nic si z toho nedělej, tady na Rodině je celkem normální, že ti dá vždycky někdo něco sežrat...:-) - fakt je zbytečné se tím trápit. Já dnes taky vidím některé věci trošku jinak než před lety, kdy jsem neměla dítě, ale narozdíl od jiných si dobře pamatuju, že to, co mi tenkrát někteří lidé o mateřství atd. říkali, mi znělo jako z Marsu. Jinými slovy - zkušenost je nesdělitelná a kdo se rozčiluje, že ve své stávající situaci některé věci "nechápeš", patrně zapomíná, že na tom byl před deseti lety stejně a že je to tak v pořádku.

Přeju hodně sil a spokojenou rodinu

Hanka
 Babelle 


Mantra Dokonalé manželky 

(18.5.2005 17:56:55)
Včera jsem úplnou náhodou narazila na Mminku z loňského června, byla tam publikován tento text. Neodolala jsem...

1. Mějte připravené jídlo
Vaření si plánujte včas - třeba i den předem. Váš partner uvidí, že na něho myslíte. Většina mužů se domů vrací s prázdným žaludkem a dobré jídlo je součástí potřebného vroucího přivítání.

2. Připravte se
Abyste byla svěží, až přijde, odpočiňte si. Naličte se trochu, dejte si stuhu do vlasů a snažte se vypadat svěže, protože on byl celý den jen s lidmi unavenými prací. Jeho nudný den potřebuje jiskru, a proto buďte veselá a zajímavá. ("například vhodně volenými zprávami o tom, jak parlament neschválil reformu penzijní reformy")

3. Ukliďte nepořádek
Ještě než se manžel vrátí, projděte naposledy dům a posbírejte učebnice, hračky, papíry, oprašte stoly. Váš manžel se bude cítit jako v ráji pořádku ("to jsou ty zázraky, které jen oprášený stůl umí") a odpočinku, což jistě udělá dobře i vám.

4. Připravte děti
Pokud máte malé děti, věnujte jim chviličku ("ale opravdu jen chviličku") a umyjte jim ruce a obličej, učešte je a podle potřeby také převlékněte. Jsou to vaše malé poklady a dotvoří příjemnou atmosféru jeho návratu ("ve tři ráno...").

5. Minimalizujte hluk
V době jeho návrtau vypněte pračku, sušičku, vysavač. Přijměte k tichosti také děti ("jasně"). Buďte šťastná, že manžela vidíte, a přivítejte ho krásným úsměvem.

6. Co nesmíte
Nevítejte ho stížnostmi a problémy. Nereptejte, když přijde pozdě k jídlu. Uvědmte si, že ve srovnání s těžkostmi jeho pracovního dne jsou to jen maličkosti. Udělejte mu pohodlí - může se natáhnout do pohodlného křesla nebo si lehnout v ložnici. Naklepejte mu polštář a nabídněte mu, že mu sundáte boty. ("Buďte šťastná, že máte doma nesvéprávného debila.") Mějte vždy připravený teplý nebo studený nápoj. ("hlavně abyste si pochutnala...alkoholický dobře míchaný nápoj vám udělá obzvláště dobře, zvláště když manžel při vaší relaxaci nebude tropit hluk") Pohlaďte ho tichým a příjemným hlasem. ("jehož modulaci si budete přes den cvičit na svých dětech, vašich malých pokladech") Dovolte mu si odpočinout a uklidnit se.

7. Naslouchejte mu
Jistě mu toho chcete mnoho říci, ale doba jeho návratu na to není právě nejvhodnější. ("jako ostatně žádná jiná doba, po kterou se manžel pohybuje v domácnosti") Mluvit má první on. ("první rána kapitánem nabitá") Na to nezapomínejte.

8. Večer přizpůsobte jemu
Nikdy si nestěžujte, když vás nevezme na večeři nebo za jinou příjemnou zábavou. Snažte se pochopit tíhu a strasti jeho světa a jeho potřebu odpočívat. Všemožně mu dávejte najevo, že se o něj staráte. ("někdy i hodně nevybíravými prostředky, aby se to doneslo i do jeho světa domácího klidu, ticha, odpočinku a teplých nápojů")

Texty v uvozovkách a závorkách jsou samozřejmě moje komentáře...
Naučit nazpaměť a vyvěsit bez komentářů na lednici.
 L+2 
  • 

Re: Mantra Dokonalé manželky 

(18.5.2005 18:07:58)
Babele,
tohle je temer dokonaly preklad clanku z anglickych Times z roku 1950. Pred par lety to vychazelo jako nedelni priloha soucansych Times (usmevne clanky z minulosti). Byl u toho jeste takovy klasicky namalovany obrazek s tou zenou, v upravenych modrych satickach , usmevavou, s umytymi detmi.
 Babelle 


Re: Re: Mantra Dokonalé manželky 

(18.5.2005 18:14:47)
Jo,jo, i Maminka to vydala jako článek ve smyslu "buďme rády, že žijeme dnes". Ale po přečtení témeř všech příspěvků mám pocit, že česká realita tomu stále do jisté míry odpovídá...a už mi to tak úsměvné nepřipadá.
 Misa3 


Re: Re: Re: Mantra Dokonalé manželky 

(19.5.2005 15:21:58)
Hmmm...Ja myslela ze to bude takova ta znama mantra typu: "Boze prosim Te, dej mi statecnost, abych mohla snest to, co me dnes diky manzelovi potkava, prosim dej mi odvahu, abych mohla snest co mne diky jemu potka zitra, prosim dej mi trpelivost, abych mu dokazala vzdy odpustit, jen Te moc prosim, nedavej mi silu, nebo ho zabiju..."
 Pavla3 


Realita 

(19.5.2005 11:47:45)
Článek se mi moc líbil a bohužel v mnohých rodinách to je opravdu ještě v dnešní době realita. Nedávno jsem byla na rodičáku u mé nejstarší dcery v 1.třídě. Vychovatelka z družiny tam přinesla práci dětí z celé třídy, měly nakreslit svoji rodinu jako zvířátka podle povahy, co dělají, jak se chovají atd. Představte si, že značná část pře 50% dětí nakreslilo rodiče - maminku jako včeličku (jako že pracovitou) a tatínka jako medvěda (jako že se doma válí a nic nedělá). Včeličky byly teda všechny mámy. Moje dcera nakreslila dvě včeličky mamu i tátu. Moc mě to potěšilo. Je to totiž z velké části moje zásluha. Mám tři děti, nejmladší 4měs, stále na částečný úvazek pracuji. Moje kamrádky mi někdy "závistivě" říkají že: "to ten můj manžel by se takhle nestaral o děti o domácnost atdt" Můj milovaný manžel je neskutečný bordelář, takže to není jednoduchý ale jde to.
Mám taky malou fintu, teda používáme jí občas oba když něco nechci dělat tak to prostě "neumím". Používala ji i moje mamka. Používají to i muži. Fuguje to.
 Jana, 2 děti 
  • 

Re: Realita 

(4.6.2005 22:26:35)
Mám dvě děti, dceru 9 let a syna 3 roky. Také jsem ještě na mateřské "dovolené". Můj manžel mi prakticky s ničím nepomáhá. Letos spolu budeme deset let a můžu říct, že začátky byly pro mě těžké. Moje představa manžela byla naprosto jiná. Myslela jsem, že v něm budu mít oporu, že si budu mít s kým popovídat, atd. Nic z toho. Když byla dcera malá, tak jsem byla dost vydeptaná, že jsem na všechno sama a místo nějaké podpory jsem se od manžela dočkala jen konstatování, že jsem neschopná - což mi moc nepomohlo. Manžel se nevěnoval ani dítěti, ani si se nepopovídal o běžných starostech - žádné výlety. Jen chodil do práce a pak si jde dát pár piv - sám má co dělat se sebou - svojí práci fyzicky ani psychicky moc nezvládá. Pak jsem začala chodit do práce i já a tak nějak jsem se ze všeho začala vzpamatovávat. Rozhodla jsem se, že chci ještě jedno dítě. S narozením syna, jsem se stala silnější. Uvnitř možná někdy kolabuji a jsem kolikrát i nervózní, ale už nebrečím, že jsem na všechno sama. Bydlíme v domě s manželovým otcem a jeho doopravdy "hroznou" družkou, mám zahrádku (kterou jsem si vybudovala celou sama - za pomoci mých rodičů) a o kterouse starám. Starám se tedy o domácnost, o děti, zahradu, zčásti i o doklady v manželově firmě. Někdy mám energii, že zvládnu hromadu práce a někdy to prostě nejde a tak to co není akutní vypustím. Na první pohled mám uklizeno (nikde se mi nepovalují hromady rozházených věcí), ale třeba nemám utřený prach nebo umytá okna a vyžehleno prádlo, ale nechci být otrokem v domácnosti. Poslední rok mateřské jsem začala chodit do kurzu angličtiny, zkuším trochu fotografovat a sním o tom, že až budu chodit do práce a vydělávat, tak chci začít taky trochu cestovat. Manžel totiž ani na dovolenou nemá chuť jet s námi - chodí jen na ryby. Začínám si budovat svůj svět, věnovat se taky sama sobě. Aby byl můj příspěvek úplný, tak musím říct, že můj manžel občas něco uvaří, aby nám udělal radost. A taky mi nakoupí, když je potřeba. Myslím, že když se žena začíná cítit jako otrok v domácnosti, má říct dost a začít se věnovat taky sama sobě a vykašlat se na to, že její manžel má občas hloupé řeči, že nemá večer na stole teplou večeři.
 Adléta, Bára 15m 
  • 

Tak prostě odjeďte 

(19.5.2005 21:55:53)
Mě velmi těší, že je to plus mínus podobné všude, otázku "Co jsi celý den dělala? slýchám, někdy tím hrozným tónem, který naštve ještě víc než obsah, ale můj chlap se je i schopen zeptat se zájmem jak jsme se měly a říct "Vem si kolo nebo brusle a jeď, já se postarám nebo uklidím." Jsem tedy někde uprostřed mezi ženou mimozemšťana a manžílka z článku.
Co je horší, že je pořád pryč a to prostě nepomůže i kdyby chtěl. Teď je to fakt blbý, odjel i na víkend, takže tento víkend je zas můj. V pátek večer předávám dítě a o víkendu jenom kojím. Ať vaří, uklízí a stará se. Já si pojedu někam na kole, půjdu na výstavu a tak. Pěkně si to vyberu a myslím, že ten víkend můžete dámy občas taky nechat na nich.
 Narciska 
  • 

Re:  

(23.5.2005 23:10:06)
Můj muž chodí do práce, jak pozdě odpoledne přijde, popovídáme si, co jsme s malou celý den dělaly, pak se maximálně věnuje malé až do koupání, o víkendech dělá na bytě (obklady, sádrokarton, elektřina a tak). Proto mě nijak netíží, že většina domácích prací je na mě, než by pral nebo vařil, ať se raději věnuje malé. Na mateřské jsem moc spokojená už proto, že mám krásné a chytré dítě a spoustu prima kamarádek (některé i z netu) a můžu zodpovědně říct, že s manželem bych neměnila. Takže si nemyslím, že když vařím, žehlím, vytírám, peru apod., tak jsem nějaká domácí putička. Přeju všem tak poctivýho a pracovitýho chlapa jako mám já!
 Dannyyyyy 


Pohled otce 

(24.5.2005 8:36:29)
Zdravím,

opravdu úžasně napsané. Jsem rok a půl na rodičovské dovolené (chtěl bych znát toho "vola" co tomu dal název dovolená...)s naším,v červenci dvouletým, synem. Do chvíle, než jsem se na onu "dovolenou" dostal jsem práci ženy v domácnosti malinko zlehčoval (vymalovat, spravit kotel, zrekonstruovat podkroví - to byla pro mě práce, mýt nádobí je důležité, prát též, ale zvládne to každý....). Po prvotním šoku (první dva měsíce) jsem to začal chápat a měnit pohled na ženu a její přispění k chodu rodiny. Dnes už vím, že s vypětím všech sil zvládnu to co žena zvládá běžně - máte můj obdiv! Jak se říká, všechno zlé je k něčemu dobré. Myslím, že by si to měl vyzkoušet každý muž (třeba o víkendu...), aby pochopil, kolik lásky musí žena v sobě mít, aby to všechno dokázala a ještě se, když příjdeme z práce věnovala i nám.
Přeji pěkný den s Vašimi ratolestmi
 Dannyyyyy 


Pohled otce 

(24.5.2005 8:36:49)
Zdravím,

opravdu úžasně napsané. Jsem rok a půl na rodičovské dovolené (chtěl bych znát toho "vola" co tomu dal název dovolená...)s naším,v červenci dvouletým, synem. Do chvíle, než jsem se na onu "dovolenou" dostal jsem práci ženy v domácnosti malinko zlehčoval (vymalovat, spravit kotel, zrekonstruovat podkroví - to byla pro mě práce, mýt nádobí je důležité, prát též, ale zvládne to každý....). Po prvotním šoku (první dva měsíce) jsem to začal chápat a měnit pohled na ženu a její přispění k chodu rodiny. Dnes už vím, že s vypětím všech sil zvládnu to co žena zvládá běžně - máte můj obdiv! Jak se říká, všechno zlé je k něčemu dobré. Myslím, že by si to měl vyzkoušet každý muž (třeba o víkendu...), aby pochopil, kolik lásky musí žena v sobě mít, aby to všechno dokázala a ještě se, když příjdeme z práce věnovala i nám.
Přeji pěkný den s Vašimi ratolestmi
 Dannyyyyy 


Pohled otce 

(24.5.2005 8:37:43)
Zdravím,

opravdu úžasně napsané. Jsem rok a půl na rodičovské dovolené (chtěl bych znát toho "vola" co tomu dal název dovolená...)s naším,v červenci dvouletým, synem. Do chvíle, než jsem se na onu "dovolenou" dostal jsem práci ženy v domácnosti malinko zlehčoval (vymalovat, spravit kotel, zrekonstruovat podkroví - to byla pro mě práce, mýt nádobí je důležité, prát též, ale zvládne to každý....). Po prvotním šoku (první dva měsíce) jsem to začal chápat a měnit pohled na ženu a její přispění k chodu rodiny. Dnes už vím, že s vypětím všech sil zvládnu to co žena zvládá běžně - máte můj obdiv! Jak se říká, všechno zlé je k něčemu dobré. Myslím, že by si to měl vyzkoušet každý muž (třeba o víkendu...), aby pochopil, kolik lásky musí žena v sobě mít, aby to všechno dokázala a ještě se, když příjdeme z práce věnovala i nám.
Přeji pěkný den s Vašimi ratolestmi
 Šáry 
  • 

Re: Pohled otce 

(24.5.2005 11:56:17)
Dannyyyy,

máš můj obdiv, doufám, že vás bude brzy víc :o))

Myslím, že muži na MD jsou pro nás holky v mnohém pouční, slyšela jsem (žádného osobně neznám), že nemívají takové "sebezničující" tendence jako občas my (tj. pocit, že si nemůžu sednout, dokud nebude navařeno, napečeno, naklizeno....).
 Šáry 
  • 

Re: Pohled otce 

(24.5.2005 11:56:32)
Dannyyyy,

máš můj obdiv, doufám, že vás bude brzy víc :o))

Myslím, že muži na MD jsou pro nás holky v mnohém pouční, slyšela jsem (žádného osobně neznám), že nemívají takové "sebezničující" tendence jako občas my (tj. pocit, že si nemůžu sednout, dokud nebude navařeno, napečeno, naklizeno....).
 Tomáš, syn Vojta už přes rok 
  • 

Děkuju Vám 

(26.5.2005 21:45:06)
Milé maminky, Vám všem, bez rozdílu věku, barvy vlasů, výšky, šířky, barvy pleti a politického smýšlení velmi děkuji. Maminka je pro dítě to největší štěstí a my tatínci (i když jsme někdy na to moc pyšní, než abysme to nahlas řekli) to víme.
Já osobně děkuju tobě moje lásko Evičko Martínková, že jsi mi dala takového krásného Vojtíška a že se o nás oba staráš a jsi ten největší poklad co máme.
Děkuju ti, že mě teď před státnicema necháváš učit a obdivuju tě jak všechno zvládáš a stíháš. Moc tě milujeme, já i Vojtíšek. Tobě i všem maminkám Tom
 Mari Lota 
  • 

tu dámu znám 

(31.5.2005 16:09:41)
Jestli vám tento meil poslala osůbka o které si myslím,že vám ho poslala tak jsem ráda,že to udělala.Ona i já máme mužský přečtený téměř na sto procent a zkušeností dobrých i zlých moře moc.Je jen na nás jak se sebou necháme cukat a můj názor je,že se sebou cukat rozhodně nesmíme nechat.Jsme sice "jen" ženský,ale rozhodně toho musíme zvládnout více než muži což si ti ješitové ve většině případů nechtějí přiznat.Nejsem rozhodně žádná feministka a ani být nechci,ale i tak jsem přesvědčena,že musíme uvažovat racionálně,alespoň občas.

Zajímavé akce

Vložte akci

Další akce nalezte zde

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2020 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.

Publikační systém WebToDate.