| Martivan | •
 |
(16.5.2005 20:25:42)
Jak vás tak čtu, tak koukám, že asi mám docela štěstí anebo za muže mimozemšťana. Mě se manžel ptá, jak jsem se měla, hned ve dveřích - a myslí to vážně.
I když ani jemu by možná podobná lekce neuškodila, když zůstane s Matýskem sám doma on, tak se vždycky hrozně diví, že "nic nestihl" :-)))
|
| katka | •
|
(16.5.2005 20:43:58)
Ahoj holky, tak mimozemšťana mám doma asi já.
Když manža příjde domů, první na co se ptá je, jak jsem se měla a jestli jsem si odpočinula (když mám volno), případně mě vynadá, že jsem měla raději odpočívat a né to tak přehánět :o)))
O domácí práce se dělíme - buď uklidím já, nebo manža.
Když jsem o víkendu v práci, tak je u nás naprostá samozdřejmost,
že manža vyluxuje a utře prach, dojede nakoupit, šupne prádlo do pračky... :o)))
|
| JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) | 
|
(16.5.2005 21:22:44)
Katko, máte děti?
Mě kdyby se manžel zeptal, jestli jsem si odpočinula, budu to považovat za provokaci! :-)
|
| katka | •
|
(17.5.2005 8:05:18)
Jeno, děti bohužel zatím nemáme :((
Jen kočku a psa.
Moje kamarádka má 2letou holčičku, za 2 měsíce bude opět rodit a musím říct,
že unavená teda není a na odpočinek si čas najde a do je malá docela neposeda.
Možná to bude i tím, že mají velikou zahradu, kde může malá lítat a nehrozí jí tam žádné nebezpečí.
Taky má štěstí, že domácí práce, nákupy a třeba i příprava snídaně, koupání malé... jsou pro manžela samozdřejmostí.
Nechci, aby to vypadalo jako nějaký vychloubání.
Byla jsem vdaná za muže, který po sobě neuklidil ani talíř za stolu.
Pokud jsem mu jídlo nedonesla až pod nos, tak třeba celej den nejedl!!!
Špinavý prádlo do koše?? To se nikdy nestalo, zapnout pračku, myčku.. neuměl,
ani to kafe si sám neuvařil.
Aby došel naproti baráku do pekárny?? Prohlásil, že raději nebudeme jíst.
Naše manželství vydrželo rok a půl. Přesto, že jsme se nikdy nehádali a měla jsem ho ráda (namilovala jsem ho!), tak jsme se rozvedli.
Nedovedu si představit, žít život služky.
Naštěstí můj nynější (skoro) manža byl celej život vychovávenej k úklidu atd..
Uklízet WC a koupelnu a jezdit na nákupy byla kažnou sobotu jeho práce.
Luxoval, utíral prach a pral prádlo jeho otec a mamka vařila, uklízela kuchyň a žehlila :o)))
|
|
|
| kicul 2, Baru 08/03 | 
|
(16.5.2005 21:49:08)
Čtu s otevřenou pusou:-) Uklízet, mýt nádobí, luxovat atd. jsou u nás bohužel povinnosti manželky. Když jsme neměli dceru tak manžel občas vyluxoval a umyl nádobí, ale od té doby, co jsem na mateřské tak to leží pouze na mých bedrech. Ono se říká, jak si to uděláš, takový to máš. ale já to beru, manžel má dost náročný povolání a ještě staví domek.Jsem ráda, když občas pohlídá dceru.
|
|
| Jaga10,syn,2 roky | •
|
(22.5.2005 22:08:00)
Máš! :-)
|
|
|
| Eva | •
|
(16.5.2005 21:46:21)
Taky se hlásím k manželkám mimozemštanu.Když manža přijde domu,vždy od něj dostanu hned pusu a zeptá se jak jsme se měli celý den,jak mě je(při šílených ženských dnech,nemocech,...) co mám v plánu na odpoledne a několikrát do týdne si bere děcka na celé odpoledne ven abych měla doma klid na odpočinek,nebo pořádný uklid.Je to prostě miláček:-))))
|
| olga | •
|
(17.5.2005 7:01:49)
Nebo si tak po ctyrech letech zacinam pripadat. Rano uklizim, pak chystam snidani, oblikam deti, jdu do obchodu (s detmi), uvarim obed, dam mladsiho spat, uklizim, oblecu deti, jdu ven na prochazku (pripadne dokoupit neco jineho nez potraviny), udelam veceri, dam deti spat. Mam pro sebe cca 20 min. vecer - to si manzel pohraje s detma. Mezitim, zehlim, peru atd...
Ale pro meho muze tohle zrejme neni prace. Do prace u nas chodi on a vydelava penize. Pripadam si nekdy jako ta osoba, co s nim bydli v jednom byte a pere mu ponozky a slipy.
No nic, budi se mi deti, tak jdu zase do toho dnesniho kolotoce. Uz se fakt tesim az zacnu pracovat zase mimo domov. v NORMALNIM zamestnani.
|
| Romana a Ondřej, 3 a kousek | •
|
(18.5.2005 15:14:07)
V lednu jsem se po mateřské vrátila do práce a zjistila, že k přežití je potřeba přehodnotit žebříček hodnot. Takže naklizený byteček a teplá večeře je až na posledním místě, vyžehlit se občas musí, tak si jednou za čas navečer půjčím prima film o lásce v půjčovně a vyžehlím a jinak - svět se nezboří. Radši si po práci hraju se synem, jdeme na procházku nebo plavat. Jinak bych se fakt zbláznila, že nic nestíhám. Můj muž občas mručel, že jeho maminka teplé večeře vařila, ale asi je to tím, že pracovala do půl třetí a nebo nevím. Teď nám pomáhá s malým, protože my jsme v práci do večera. Takže radši se budu po zbytek dne věnovat dítěti a uklidím holt třeba jednou za týden.
|
|
|
| EvčaKo | 
|
(17.5.2005 8:37:15)
Olgo, až budeš v normálním zaměstnání mimo domov, zjistíš, že ty samé práce tě budou čekat doma až přijdeš vyflusaná z práce. Případně budeš dodělávat po nocích. Mluvím z vlastní zkušenosti. Pokud ti manžel nepomáhal doteď, měl by zabrat aspoň potom. Jinak bude vše na tobě.
Manžel mě pomáhá, ale stejně je 80% na mě, kolikrát už nemůžu, ale musím.
Drží mě, že mám krásné zdravé děti, hodného manžela a dobrou práci. Co bych ještě chtěla.
Přeju hodně štěstí.
|
| Xantipa | •
|
(18.5.2005 11:33:03)
Evčo, promiň, ale nedá mi to a reaguji. Píšeš, že někdy už po práci nemáš náladu na práci doma, ale prostě MUSÍŠ.
Věř mi, že NEMUSÍŠ. Ty prostě jen nechceš, ale přinutíš se, ale NEMUSÍŠ.
Já jsem se kdysi dostala do stavu, kdy jen slovo MUSÍŠ u mně vyvolávalo zvracení. Bylo to hrozné, nemohla jsem si pomoct.
Pochopení toho, že NIC NEMUSÍM, ale jen můžu, mi pomohlo. Prostě když jsem moc unavená a nemůžu, tak nemusím nic. Opravdu nic. Neuvařím, neuklidím, ono se to nezblázní a do druhého dne nic neuteče. K večeři hodím na plotnu nebo do mikrošky něco z mrazáku -když není manžel doma, když je - tak se postará sám.
Já přece nejsem robot, taky mám právo prostě vypnout. A věř mi, že pak druhý den, nebo klidně až třetí, to jde samo.
|
| JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) |
|
(18.5.2005 11:45:04)
Xantipo, jsou i situace, kdy opravdu člověk musí. Např. pokud je zrovna sám doma se dvěma batolaty... Tady nejde o úklid, ale jednoduše o to, že tak malý děti bez dozoru bejt prostě nemůžou.
|
| Xantipa | •
|
(18.5.2005 12:27:58)
Je pravda, že já doma měla jen jedno batole /ne dvě brzy za sebou/. Ale /v mém případě/ mi prostě nedělalo problém se o něj postarat, to mi nevadilo. Vadilo mi občas to okolo - jako vyprat, vyžehlit, nakoupit a 100 dalších věcí. Takže v ten okamžik totální nenálady, jsem nedělala nic kromě postarání se o malého.
|
|
|
|
|
| Radka | •
|
(17.5.2005 9:57:11)
Ahoj Olgo,
cítím se podobně, jen to mám vylepšené o to, že pracuji z domova na půl úvazku, v té době je dům jak po výbuchu, dítě může tahat hračky kam chce, jen když mi nesahá do PC. Takže po práci ještě musím dát dům do přiměřeného stavu. Dítě chodí spát v deset - přes den nespí, manžel se vrací z práce také v deset. S dítětem se míjejí, pokud se potkají, tak jí musím stejně hlídat, protože manžel pokračuje v práci.
Teď jsem dítě neměla jeden den doma, uklidila jsem dům do detailu, a komentář manžela, no já jsem si říkal, že si budeš moc hezky odpočinout, když tu nebude dítě, pěkně si pořádně uklidíš a budeš moct uklidit i to, co běžně nestíháš :)
Takže jsem včera celý den vlastně relaxovala. S nástupem do práce si nedělám iluze. Za pár měsíců budu mít další mimčo, budu sama na obě a po nástupu do práce nevěřím, že manžel začne chodit z práce dřív.
Jinak než jsme děti měli, také jsme se harmonicky o úklid a vaření dělili, protože jsme byli oba pořád v práci a když už jsme se sešli, nic jiného nám nezbývalo.
|
|
| Verča | •
|
(17.5.2005 11:35:41)
Čtu a nestačím se divit. V tvém příspěvku se to hemží slovem dítě. Nikdy jsem o ještě neslyšela nikoho o svém potomkovi mluvit pořád jenom jako o dítěti. Nebo se tak jmenuje? Pak ale piš velké D.
Zřejmě patřím mezi neemacipované, ale uklidit dům, uvařit, vyprat a vyžehlit mi připadá jako normální ženská práce. Můj manžel mezitím postavil dům (na kterém neustále něco dodělává), stará se o všechny montérské a opravárenské práce které s tím souvisí, zalívá zahradu, sází stromy. K tomu ještě 10 hodin denně tráví v práci, kterou dodělává i po večerech doma. Někdy mám spíš výčitky já, protože Jirka celé víkendy vymýšlí (a také realizuje) všemožné projekty (tak to tituluji já) a já si klidně celé nedělní odpoledne čtu. I když v poslední době mi to nedá a sázím s ním:)))
Ještě nemáme děti a věřím, že udržet s prckem dům v použitelném stavu je asi těžké. POkud ale nejste zrovna uklízecí maniaci, kteří musí mít pořád naklizeno, tak to asi zas taková katastrofa nebude. Mám kamarádku, která má 5ti letého kluka a roční dvojčata (k tomu velkou zahradu a domek) a nikdy si nestěžovala, že nestíhá (a to její manžel také nevykonává ony "ženské práce"), ale stará se zas o jiné věci. Ono to spíš bude o přístupu.
Nepřipadá mi divný, když se chlap, který přijde večer z práce, nevrhne hned k žehlícímu prknu, nebo k pračce, protože já jsem ji nestihla za celý den zapnout a vyprázdnit kvůli starosti o dítě.
Určitě se teď ozve někdo v tom smyslu, že když nemám děti, tak nemůžu soudit, ale podle mého názoru to není o dětech, ale o vztahu.
Verča
|
| Radka | •
|
(17.5.2005 12:23:32)
Určitě je to o vztahu, a ten se s dětmi mění. Mění se role, i když ti dva se mají pořád rádi, je to jiné.
Ten průšvih není, že manžel doma nic nedělá, je x hodin denně v práci, aby nás uživil (jen jeho kolegové dělají o 6 hodin denně méně), ale proč má komentáře k úklidu.
Představ si, celý den se nezastavit, i na to WC jde dítě s tebou, do toho zvracet (tajně, aby se dítě nebálo, v horším případě nejrozhodlo následovat) a omdlívat z normálního důvodu - těhotenství a večer poslouchat, že když jsi celý den doma, proč není utřený prach na lednici atp.
|
| MarkétaP + 4 dcerky | 
|
(17.5.2005 14:09:39)
Na to je jediná odpověď: "Protože ho nikdo neutřel." Není to taková tragedie, když chlap doma neuklízí (i když já jsem šťastná, že to dělá, zejména jsem vděčná za mytí koupelny a WC), ale co je nesnesitelné, jsou ty poznámky, kterými shodí tvoji veškerou snahu. To bych asi dlouho nesnesla.
|
|
| Misa3 | 
|
(17.5.2005 17:04:51)
Radko, zkus ho nekdy pozvracet, treba by mu doslo, ze se doma taky nijak extra nebavis.
|
|
| Olga | •
|
(17.5.2005 21:47:00)
Jo, to je presne ono... Cely den se nezastavim, s detma jsem i na zachode, ale NENI to prace a NIKDO to neoceni, protoze NEJSOU videt vysledky. Ja snad stokrat denne uklidim hracky, ale deti je po stoprve rozhazou a rozslapou rohlik na cerstve umytou podlahu a rozlijou do toho vseho caj.Proste porad uklizim, ale je to uplne zbytecne, byt stejne vypada neuklizeny. Kdyz umyju okna do dvou dnu jsou upatlane, protoze deti rady mavaji tatinkovi z okna. A ja? NESNASIM uklizeni. a muj manzel rika, co je, vzdyt jsem na dovolene (MATERSKE) a nemusim chodit do prace. Proste me stve, ze to co delam nikdo neocenuje.
|
|
| Zuzana - dvě vnoučata | •
|
(23.5.2005 7:50:21)
Můj první muž mi nikdy v domácnosti nepomohl, k dětem nikdy nevstal, i když já už jsem padala únavou - měla jsem dvě děti po patnácti měsících a to první prostě už od roku přes den vůbec nespalo! To bylo dřív, dnes jsou muži obvykle trochu jiní - doba je donutila, i když jak je vidět ne všechny. Naštěstí mi nevyčítal, že je někde prach, měli jsme rodinný dům, nestačila jsem vytírat schody a luxovat ložnice, dokud děti byly malé. Auto jsme neměli, nákup šílený - na okraji Prahy, malý konzum - hodinové fronty, dva unavení prodavači za pultem.. Po třinácti letech jsme se rozvedli, neboť muž mi ještě stačil zahýbat (přesto, že jsem vůbec neztloustla, po dvou dětech byla stále štíhlá jako proutek a sex měl doma téměř denně..).
Ani na to nechci vzpomínat.
Chce to zařídit hned zpočátku, aspoň to, že když nepomůže, nekritizuje....
|
|
|
| ZuziP | •
|
(17.5.2005 12:57:12)
Verca, ono je to v pohode, ak chlap stavia dom, robi monterske prace, pracuje x hodin denne.... problem je ten, ze vacsina chlapov nestavia dom, nerobi monterske prace a vlastne tym padom vo vacsine domacnosti (hlavne v tych, kde sa byva v panelaku) uz nie je takmer ziadna "chlapska" praca. Stale to moze byt ok, pokial je manzelka doma a vsetko to aj s detmi stiha a vlastne su si kvit.
Predstav si ale situaciu, ze obidvaja pracuju - maju rovnaku pracovnu dobu. A k tomu napr. 2 deti. Aj v tejto situacii je normalne, ze vsetky prace doma vykonava manzelka? Ze su to "zenske" prace a basta?
|
| Verča | •
|
(17.5.2005 13:27:56)
Nejsou žádné ženské a mužské práce (taky proto to píšu do uvozovek). Jde přece o to, aby se udělalo, co se udělat musí a pak se lidi mohli věnovat příjemnějším věcem. Moje zkušenost je, že se s manželem neptáme jeden druhého, co má kdo udělat, ale prostě si děláme každý svoje a kdo je dřív hotov, tak pomůže tomu druhýmu, aby to bylo dřív. Já jen nezdím a Jirka nežehlí. A ještě k příspěvku Radky. Vzhledem k tomu, že jsme oba "bordeláři", tak se mi opravdu nemůže stát, že by Jirka přejížděl prstem po lednici a hledal prach(nechci říct, že žijeme v chlívě, ale trocha prachu a pár dní nevyluxovaný koberec nás opravdu neničí).
Čau a hodně zdaru s manžílky
Verča
|
|
|
| Toranoko | •
|
(17.5.2005 19:32:10)
Je ale taky rozdil, jestli byslis v domku, kde je fakt prace nad hlavu, nebo v byte, kde tech opravarenskych cinnosti zas tolik neni (a vymenit zarovku, utahnout kohoutek ci povesit policku celkem zvladnu taky). Ale ja ted dokonce micham maltu, zednicim, natiram, lekuju a ja nevimco vsechno, tak proc by on nemoh uvarit, vytrit nebo umejt nadobi? (K pradlu ma odpor a me to celkem nevadi, takze to delam sama)
|
|
| Gréta | 
|
(18.5.2005 10:26:46)
Tak to jsi napsala super příspěvek: "Kamarádka má 5 let kluka a roční dvojčata a velkej barák na uklízení a taky si nestěžuje, tak to asi není tak moc práce."
Já mám taky tři děti (9,2,1) a taky si nestěžuju, protože kdo by to chtěl poslouchat? A že jsem unavená a zoufale mi chybí soukromí, to se dozví manžel nebo brečím, když jsem sama a už to nejde vydržet. S dvojčatama si to vůbec neumím představit, to totiž kamarádka asi vůbec nemůže mluvit únavou, proto si nestěžuje.
|
| Verča | •
|
(19.5.2005 9:07:24)
Omlouvám se, že jsem si dovolila mít jiný názor. Nejedná se o žádnou z mnoha kamarádek, ale o mou nejlepší kamarádku a proto si dovoluju tvrdit, že se přede mnou nepřetvařuje. Nemá velkej dům, ale malej domek a velkou zahradu (to jen pro upřesnění). A klidně by si mohla stěžovat, protože mluvit může (představ si, že i večer). Je to NAPROSTO TOTÁLNÍ OPTIMISTA. A já ji obdivuju, že to tak zvládá. Já bych to určitě nedokázala. Netušila jsem, že když sem něco napíšu, bude ze mě hned "blbeček", který neví o čem mluví. Tak si milé zasloužilé matky dál stěžujte na chlapi, jak jsou hrozný a nás zatím bezdětné dál přezírejte tím svým pohledem "však mi víme, na vás taky dojde". Jen nechápu, proč teda ty děti máte, když jsou ty chlapi takový pitomci. Strašně mě mrzí (a musím přiznat, že mě to opravdu zaskočilo), jak napřátelské reakce vyvolal můj příspěvek. Takže ještě jednou a naposledy - omlouvám se za vlastní názor.
|
|
|
|
|
| seniorka | •
|
(17.5.2005 17:26:36)
Milé dámy,tak jsem zabruslila na netu k vám a jak koukám ani za 40let nic nového,tolik jsem vdaná.Můj muž taky zastával názor že ne nic ale h....o dělám a že se s 2 malými dětmi doma flákám,tak jsem jenom týden dávala dětěm jíst,vykoupala a dala spát,domácnosti ani vaření jsem se nedotkla.Bohužel za týden jsem měla takový binec,že jsem ho další týden dávala do pořádku.Teď jsme staří jsem po endoproteze a manžel nadává,že se mu pletu v kuchyni a dělám binec časy se holt mění zdraví seniorka
|
|
| Zuzka (Niki, 2,5) | •
|
(18.5.2005 11:40:46)
Ahoj, ja jsem bohuzel taky otrok, nebo si tak alespon pripadam. Mame obchod. Ja vstavam 6x tydne v5.30, do 9 jsem v obchode, pak delam asi 30-40 sendvicu, pritom uz se staram od malou, mam ji cely den. Od 5 nekdy 6ti delam zase v obchode, kde koncim v 8. Zadna moje prace se nepocita, protoze s malou odpoledne 2 hodky spim. Manzel dela na poste (postovni prepazka je v obchode, to tak tady v Anglii byva) od 9 - 5.30. V utery odpoledne ma volno a nakupuje zasoby. Nedelni odopol si v obchode delime a dela pondeli rano. Domaci prace nedela zadne, na otazku, mohl bys umyt nadobi, jsem dostala odpoved: Prece nechces abych po celodenni praci jeste myl nadobi.Atd atd. Hrozne bych s tim potrebovala nejak zacloumat, hrozne me stve, vubec uz kvuli tomu nevidim jeho dobre stranky. Jen si nemyslim, ze tyden neuklizet neco vyresi. To by muselo byt alespon dva mesice. Mate nekdo nejake jine reseni? Dik Zuzka
|
|
|
Tak to já když byla na rizikovém doma a manžel se zeptal co jsem dělala musela jsem říct že ležela a četla,koukala TV nebo tak něco a taky co jsem jedla a pila 
)jinak se mračil..teď máme dvojčata a když přijde domů,bere děti a jdou ven,abych mohla spát a číst..a taky koupe,v noci vstává,uklízí,vaří,nosí mi snídaně do postele než začnete závidět, tak dodám, že je bohužel řidič MKD a jezdí domů v lepším případě na sob.a neděli, v tom horším třeba i po třech týdnech na dva dny :-((ale i tak je skvělýýýýý 
V její náručí
Řípská pouťLitoměřice 
Mezinárodní den tancePraha 1 
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověkuOlomouc 
Mamuti na TočníkuBeroun 
Westernová hernaPlzeň-město 
Řípská pouť
Mezinárodní den tance
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověku
Mamuti na Točníku
Westernová herna
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)