| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Názory k článku I děti s poruchami učení mohou studovat!

 Celkem 46 názorů.
 Worry 


Učitelé 

(20.7.2004 12:50:25)
na SŠ naprosto nebirou ohledy na děti s poruchami učení a to ani v provním, rozjezdovém a velmi důležitém ročníku, moji neteř s disgrafií, po několika prosbách její matky s poukazem na tuto poruchu, kterou doložila potvrzením z pedagogicko-psychologické poradny, ve které i paní psycholožka žádala o pokud nožno ústní formu zkoušení, jí toto nebylo umožmněno a dopadlo to tak, že inteligentní a docela odpovědná holka propadla ze tří předmětů a nebylo jí umožněno opakování ročníku. A to byla prosím pěkně zdravotní škola. Možná by stačilo trochu více pochopení a mohlo všechno vypadat jinak.
 Alena 
  • 

Škola 

(20.7.2004 14:07:54)
Protože mám dva kluky oba s PU ve věku 11 a 13 let,bude za chvíli výběr střední školy aktuální.Zatím se potkaly,až na dvě vyjímky,se skvělými učiteli a ráda bych jim pomohla dobře vybrat i střední školu.Mimo to,že už jsem domluvená v OPPP,že nám s výběrem školy pomohou,nemáte někdo zkušenosti s nějakou konkrétní střední skolou technického směru nebo gymnáziem,kde by student s PU nebyl neřešitelný problém?
 Olga 
  • 

Re: Učitelé 

(6.8.2004 12:38:55)
Je mi 30 a mám LMD - jsem dislektik a disgrafik, mimo jiné jsem učitelkou AJ.

Můžu říci, že jsem vyrůstala v době, kdy téměř všechny takto postižení končili ve zvláštní škole. Já, je pravda, za opravdu velikého úsilí proplula základní školou později i gymplem. Nikdy jsem nemohla žádat o nějaké prominutí, nebo snad a ústní zkoušení. Je pravdou, že teprve u písemné části PF státnic z AJ jsem dostala o 25% více času (15 minut). Jinak nikdy nic.

Když jsem učila děti na ZŠ, tak jsem měla v 6 třídě kluka, který měl potvrzení z Ped-Psy poradny což bylo jeho hlavním argumentem proč se vůbec do hodin Aj nechtěl zapojovat. Proč nenosil DÚ a to ani když měl namalovat oblíbenou věc - která se během hodiny popisovala., ačkoliv měl bezvadnou paměť a v pohodě by se naučil alespoň mluvit.

Myslím, že propadání ze 3 předmětú se nedá schovat pouze za PÚ, myslím, že by se slečna po každé nepovedené písemce mohla dát přezkoušet. Co třeba její aktivita v hodinách - není spíše pasivitou ... . Vše se totiž za PÚ schovávat nedá a velice často cíle rodičů se liší od cílů dětí.
 Alena 
  • 

Re: Re: Učitelé 

(17.8.2004 10:07:09)
Moc děkuji za Váš příspěvek.Mám shodný názor a snažím se kluky vychovat v tom,že někde se budou muset víc snažit,někde je jim dáno víc.Ale říct,že to nemohou a vyfláknout se na to bez boje,tak tudy cesta nevede.Ještě jednou děkuji.
 Ela, matka dospělé dyslektičky 
  • 

Teorie versus praxe aneb RODIČE BDĚTE! 

(21.7.2004 8:59:00)
Praktická zkušenost je tato: dcera dyslektička, při rozhodování kam dál po ZŠ mi bylo sděleno, že je nevzdělatelná, že bude úspěchem pokud se vůbec vyučí. Na pedagogicko-psychologické poradně, kam jsem si šla pro potvrzení na přihlášku do speciální gymnazijní třídy pro dyslektiky mi řekli, že je hloupá a že se s tím musím smířit (předtím byla v jejich "péči" - tam jí byla dyslexie diagnostikována). Dnes dcera studuje na VŚ, prozatím bez problémů, na SŠ odmaturovala s vyznamenáním. Tak se jen sama sebe ptám, nač jsou všichni ti odborníci = pedagogové a psychologové, když nemají zájem? Nebýt toho, že jsem na jejich názor kašlala („přece vím, co mám doma“), dcera s největší pravděpodobností by byla dnes nezaměstnaná a bez perspektiv. Proto rodiče BDĚTE a nespoléhejte příliš na specialisty žádného druhu.
 bdělá maminka 
  • 

Re: Teorie versus praxe aneb RODIČE BDĚTE! 

(22.7.2004 9:20:00)
Nedávno jsem se dozvěděla podobný verdikt u mé 12 -leté dcery. Je moje jediná a velmi mi záleží na tom, aby měla aspoň průměrné vzdělání. Když chce, je velmi šikovná, jenom někdy je trošku mimo - můžu na ni mluvit a vůbec mě neslyší, myslí zrovna na něco "důležitějšího". Někdy je to k zbláznění. A co potom ve škole! Jinak je moc oblíbená, diktáty píše už na jedničky, když se snaží, matiku také vypočítá, horší jsou slovní úlohy. Ústní projev (vlastivěda,čtení) je už horší. V páté třídě na vysvědčení 2 trojky. Pani psycholožka: snížená inteligence - učební obor. Myslím si ale, že v dnešní době je maturita základ. Já i její tatínek máme gymnázium. Má někdo podobnou zkušenost, nebo jiný názor? Děkuji maminka
 Alena (kluci 11 a 13 let) 
  • 

Moje zkušenost 

(22.7.2004 10:16:10)
Přijde mi,podle mých kluků,že po páté třídě je na soudy kam dál po škole strašně brzo.A i když jsem se v 6.třídě ptala na školu v OPPP tak mi náš pan psycholog řekl,že nám samozdřejmě pomůže s výběrem,ale že je strašně brzo.Mohu tedy soudit jen podle sebe(protože podobné problémy jako kluci jsem měla ve škole i já).Nešli mi dost hrozně jazyky,v matice jsem měla třeba chyby,že jsem si špatně přečetla slovní úlohu a takové chyby.Na první pokus jsem se nedostala na gympl(z 8.třídy).Z 9.třídy jsem šla na průmyslovku,kde jsem měla špatné známky z jazyků,ale všichni to chápali a nedělali s toho větší problém než byl.Jen v prvním ročníku mě poslali do OPPP,protože jsem měla 4 z jazyku a paní psycholožka mi řekla,že na jazyky mám talent a že nevidí problém(ten talent se dodnes neprojrvil).A pak jsem se přihlásila na vysokou školu,dostala se a udělala.Teď s klukama chodim k super panu psychlogovi a moc mi pomáhá najít cestu,jak klukům v učení pomoct.Člověk by někdy nevěřil,jak málo stačí,aby se z nezvladatelného stalo pochpitelné.
 Ivona,Jakub 10 let 
  • 

Re: grafomotorické obtíže 

(18.9.2006 13:58:31)
Můj syn šel do první třídy s odkladem ( je narozen v srpnu a už ve školce měl problém s pomalostí při oblékání a s kreslením ). V první třídě v pololetí mi pani učitelka sdělila ,že je moc pomalý a jestli to tak půjde dál do další třídy nepostoupí. Žádná rada prostě nic. Přišla jsem domů s pláčem a nevěděla co dál.Napadlo nás s manželem zavolat do psycholog. poradny. Bylo nám řečeno, že problém je v grafomotorice, špatná pravolevá orientace a pomalé osobní tempo. Doporučili nám různé procvičování. Ve škole jsem dala zprávu třídní pani učitelce,ale chtěla jsem jen aby přihledla k tomu ,že co nestihne ve škole bude dělat doma.Tak jsme první třídu dokopali na jedničky , ale byli jsme z toho dost všichni zničeni.
Ve druhé třídě dostal Jakub druhou pani učitelku a taky se na víc předmětů učitelé střídali.Musela jsem sice obejít všechny se zprávou z poradny,ale Jakubovi tato změna asi více seděla. S učitelkou jsem byla domluvena ,že pouze dohlédne,aby se Kuba ničím v hodině nerozptyloval a seděl sám v první lavici( což bylo Kubovo přání). Psal všechny diktáty a všechno jako ostatní děti jen sem tam doma něco dopisoval,ale na konci roku samé jedničky.Ve třetí byl v pohodě,pani učitelka naprosto perfektní. Chodila jsem se často do školy s pani učitelkou radit co víc procvičovat hlavně v češtině a doma jsme se učili tak 2hodiny (každý den doma diktát a čtení)a Kuba se opravdu hodně snažíl.
Teď jsme ve čtvrté třídě přešli na jinou školu.A zase začínáme od začátku. V psycholog.poradně jsme dostali novou zprávu,která nás utvrdila,že se nic nezměnilo a už ani nezmění.

Chtěla bych se zeptat zda nemáte někdo v tomto směru zkušenosti s alternativní medicínou. Nějaké dodání energie..... . Nebo s vitamíny pozbuzující paměť.

Děkuji


 Anna, syn Matěj 
  • 

Re: grafomotorické obtíže 

(29.10.2007 10:35:05)
Milá Ivono,
celkem mě mrzí, že jsem tyto stránky objevila až teď. Máme totiž syna, který má stejné nebo podobné problémy, jako Váš. PPP jsme navštívili již několikrát, nějakou zprávu jsem vůbec do ruky nedostala, bylo mi pouze řečeno, že má syn špatnou grafomotoriku a že bude mít problémy se psaním, ale že není hloupý, jenom trochu jiný.
Podrobnější zpráva byla odeslána přímo do školy. Od paní učitelky jsem se dozvěděla, že paní psycholožka doporučeje pouze brát ohledy na to, že je náš syn pomalý a že se na něj nemá spěchat. Chtěla jsem se zeptat, jestli jste pro Vašeho Kubíka vymýšlela nějaké speciální procvičování sama, nebo se dají koupit nějaké učebnice.
 Katka,32 let, 2 děti(10 a 2) 
  • 

Re: Re: Teorie versus praxe aneb RODIČE BDĚTE! 

(24.7.2004 21:46:55)
Chtěla bych reagovat na názor maminky, že v dnešní době by člověk měl mít " aspoň maturitu". Já mám dvě a v současné době jsem nezaměstnaná. Někdy si myslím, že kdybych se vyučila nějakému řemeslu ( kadeřnice, cukrářka), že bych se snáze uživila.Tím chci také naznačit, že i když někomu učení zrovna moc nejde, může být zručný a uplatní se lépe, než někdo, kdo s obtížemi vystuduje a vypěstuje si neurózu.
 vĚRKA 34 S DYSLEK.DCEROU 9 
  • 

Re: Re: Re: Teorie versus praxe aneb RODIČE BDĚTE! 

(29.1.2007 3:34:20)
Čtu a moc Vám děkuji,sedím tady neštastnácobude s dcerou, na ZS P4 jí nechtěj,bezporady psych.má pry jit do zvlástní...a jiní řeší střední?
 Relka 
  • 

Re: Re: Re: Re: Teorie versus praxe aneb RODIČE BDĚTE! 

(10.7.2007 19:31:46)
Mam taky syna tak starého jak vy ,už nemůžu dál .....je to těžké .po prázdninách jde na zvláštní školu věřím že mu tam bude dobře a nám konečně nastane klid v rodině ,nestarejte se jsou horší věci,musíte se s tím jen smířit ,mějte se a hlavu vzhůru.
 Relka 
  • 

Re: Re: Re: Re: Teorie versus praxe aneb RODIČE BDĚTE! 

(10.7.2007 19:31:47)
Mam taky syna tak starého jak vy ,už nemůžu dál .....je to těžké .po prázdninách jde na zvláštní školu věřím že mu tam bude dobře a nám konečně nastane klid v rodině ,nestarejte se jsou horší věci,musíte se s tím jen smířit ,mějte se a hlavu vzhůru.
 Li Po 
  • 

maturita ne - ne za každou cenu 

(29.7.2004 18:21:12)
Maturita není to nejdůležitější. I když to možná teď ještě nemůžu posoudit. Psycholožka mi řekla (podle několika testů), že bych měla jít na učiliště a pak si příp. udělat nástavbu. Zrovna mi řekla, že se střední školou budu mít problémy (na jedné jsem byla, ale silné deprese mi nedovolily ji dokončit - moc velká zátěž). Já se ale přesto rozhodla ji zkusit. Nejde o to, mít samé jedničky, vyznamenání...hlavně že člověka baví to, co dělá (děláte-li dlouho něco proti své vůli a ještě vám to nejde i když chodíte na doučování - byste viděly ty šílené stavy depresí!).Zatím se mi docela daří - od jedniček po čtverky, ale hlavní je, že se snažím - možná nejsem nejchytřejší, ale když něco chci, tak za pomoci kamarádek, které mi radí jak to jde (jsem ve třídě nejstarší, teď už je mi 18, zatímco jim je 15,16. Nedejte na řeci od doktorů a okolí. Hlavní je, uvědomit si reálné cíle, uvědomit si, že známky nejsou to nejdůležitější a maturita je sice hezká, ale za cenu zničeného zdraví a budoucího neurotika to nestojí, to mi věřte.
 Šárka 
  • 

Re: Děkuji, bojujtte dál!! 

(18.8.2004 17:35:36)
Děkuji Ti Li PO, i všem ostatním za to, jak bojujete a jak se Vy,maminky snažíte pomáhat svým dětem. Já jsem dysortografik-prý je to kompenzované.
Jinak jsem si užila ve škole dost. Mám dětskou mozkovou obrnu, chodím o berlích a mám mnohem méně síly než moji vrstevníci.Vždycky jsem se snažila plnit nároky školy i rodičů co nejlépe. Přesto jsem se cítila přemírou dom. úkolů zavalená. Učitelé tvrdili, že je to podmínkou toho, abych se mohla dostat k maturitě.Asi rok a půl jsem bojovala, až midošly síly. Musela jsem přerušit studium. Ještě po půl roce doma jsem měla psychické potíže. Teď už se prázdniny chýlí ke konci a už se těším do školy. Říkám si:Ať se stane cokoliv, musím mezi lidi a děti.
(Myslím si, že moje škola na mně moc ohled nebrala. Studuji na gymnáziu Integra,které má za cíl pomáhat handicapovaným.)
Naštěstí tu máme hodnou paní zástupkyni. Je to zvláštní-kdysi si o mně myslela, že nemám logické myšlení, že se nesnažím a jsem zkrátka hloupá. Pak jsem u ní dělala reparát a naučila jsem se za dva měsíce to, co jiné děti za několik let-podle jejích vlastních slov. Od té doby si mně váží a snží se mi pomáhat.
Jednou mně úplně šokovala. Rok poté, co jsem u ní dělala reparát se mně zeptala, co chci dělat. Matematika to asi nebude,říkala. Nabídla mi, že mivezme berle do schodů. To mně překvapuilo natolik, že jsem jí řekla,co běžně neříkám. Čekám na člověka. Už od sedmé třídy-tedy sekundy osmiletého gymnázia to byla suverénně nejmilejší bio disciplína. A o biologii člověka jsem se zajímala už dávno předtím. Mým přáním bylo pracovat v nemocnici s dětmi,být lékařem. A nezapomenout ani na popovídání, na to, žechci, aby se děti v nemocnici cítily dobře.
Jak jsem měla loni ty psychické problémy,ona se mnou mluvla. Bylo to na ni moc husté, tak ode mně párkrát utekla. Já jsem ale věděla, že je to laskavá žena ažese umí přes ledacos přenést. Věděla jsem, že si zase popovídáme. Když jsme se vyděli po tom půl roce 29.6.zeptala se mně, jak se těším do škloy. Když zjistila, že se školy bojím a že mně ješte trápí vzpomínky, řekla: Ale mohla by sis přijít zítra pro vysvědčení.(Pololetní.) Meziděckama je to dobrý...
Nevím, jestli se mi moje přání z dětství splní. Pokud ne,budu pracovat jako spec. pedagog a jako předmět bych si chtela vybrat přírodopis. Přemýšlím, jaké by to bylo dělat tábory vpřírodě s dětmi,(i když mám postižení), zkusit učit na nějaké škole a když by mě to nebavilo nebo bych neměla sílu, mohla bych jít do té nemocnice. Mohla bych také dětem ukázat nějakého ptáčka a říci: Podívej se na tamtoho ptáčka.Jmenuje se... Ten je ale krásný,že?
Všechna ta námaha, kterou věnuji studiu by se mi vrátila. Stovky hodin věnovaných biologii. To, že jsem se snažila překousnout hloupé poznámky některých profesorů. Že se každý školní den přemůžu a vstanu z postele, i když mě to stojí hodně sil. Klidně řěkněte svým dětem o mém příběhu. Je to totiž o tom, jestli chce člověk bojovat, nebo sedět jako buchta.
Mějte se krásně
Šárka
 Martina (syn14) 
  • 

Re: Re: Teorie versus praxe aneb RODIČE BDĚTE! 

(4.10.2004 15:01:39)
My mame trochu jine zkusenosti, memu synovi byla zjistena LMD z prvni tridy byl vracen pro naprostou "ignoraci" pi ucitelky byl odtrzen od kamaradu ze skoly ponizen a dostal rocni odklad , psychologove, neurologove posvetili a vysledek: syn nesnasi skolu odmita se ucit , jen "prolejza" v ramci moznosti lepsi znamky nez 4-5 nenosi. Do 7 tridy se dostal jen zazrakem, pritom hloupi neni, pocitac zvladne bez jakeho koliv vysvetlovani stejne tak jine technicke veci na jake koliv tema i dospelacke se s nim da mluvit hodiny, vyrecnost a fantazije je na perfektni urovni, ale zakladni veci, naviky, pravidla proste ignoruje. Vubec nevim jak dal...co z nej jednou bude, kdyz na nic nema znamky, navic je to typicky chlap nejradeji ma gauc jidlo a televizi:-)(ma to v rode):-)Mate nekdo podobne zkusenosti a jak na to? Diky
 Pavla syn 16.let 
  • 

Re: Re: Re: ignorace,apatie k učení 

(28.1.2006 16:42:49)
Přestože je syn moc hodný,je i inteligentní,avšak také má jistý odpor ke škole,prolezl základku,nyní je na učilišti,jako automechanik,což si přál,ale přicházejí očekávané problémy,čtyřky,pětky.Je dyslektik,dysgrafik,má PU,ale tyto diagnosy mi neodebírají na starostech,co bude dál...je zručný,baví ho praxe,ale zda proleze......Nyní v prvním polol. má pětku z aj,a jinak čtyřky.
Neumí se učit,je to boj.Má někdo podobné starosti?Pak přicházejí na řadu výčitky sama k sobě,jestli člověk udělal něco špatně?...
 irena 
  • 

Re: Re: Re: Re: ignorace,apatie k učení 

(2.3.2006 20:05:52)
Vážená paní,máme stejné problémy,jen s tím,že syn je o rok starší ( také v 1.ročníku),je na učilišti autoelektrikář,propadá v pololetí z elektrotechniky.Mimochodem je to učebnice pro neelektrotechnické školy a já s její náplní mám velké problémy a to mám zkoušky na VŠ z fyziky.Jako dyslektik prostě nemůže zvládnout odvozování rovnic takového charakteru.Nejdůležitější jsou pro něj v životě prázdniny a vůbec nechápe smysl pravidelné přípravy do školy.Vlastně nám to začalo již od druhého pololetí v 1.třídě.A to jeho ponižováním ze strany p.učitelky.Řešili jsme to změnou školy a to 2 x.Zpětně už bych to neudělala.Nechala bych se ponižovat,vyšlo by to na stejno a kluk by stále neměnil prostředí.Navíc poradny vám mažou med kolem úst,říkají jak je inteligentní,atd. a ve škole je pro dnešní učitele debil.Ti učitelé, kteří chápou problém, (byly 2), pak mají sami problémy s ředitelem,protože syn je zralý pro polepšovnu ( běhá po chodbách,apod.).V práci vlastně dělám něco jako učitele dospělým ( vysvětluji jim co udělali jinak než říká zákon a že svá podání musí podat znovu), nikdy by mě nenapadlo svou práci spojovat s ponižováním ,jak jsem zvyklá ze základky.Je to opravdu oříšek na jedné straně nevzdělaný učitel v tomto směru a na druhé straně problémové dítě.Dnes je čtvrtek a zítra končí prázdniny,zase začnou nervy,jak říká manžel.Takže opět do boje.Zdravím.
 MARCELA DUFKOVÁ A SYN 
  • 

Re: ignorace,apatie k učení 

(9.10.2007 10:16:52)
MÁM TAKÉ VELMI VELKÉ POTÍŽE ABY SE MŮJ SYN ŠEL ,UČIT DĚLAT ÚKOLY MÁ TOTIŽ LMD A ADHD JINAK JE VELMI ZRUČNÝ NA VÝTVARNÉ ČINNOSTI . SAMA TEDY VÍM ŽE TO CHCE VELKOU TRPĚLIVOST HLAVNĚ LÁSKU POCHVALY A POROZUMĚNÍ JAK OD MANŽELA TAK OD ŠKOLY A HLAVNĚ VE ŠKOLE JET PODLE ZPRÁV Z PPP KTEŘÍ MI VELICE VŠICHNI POMÁHAJÍ
 MARCELA DUFKOVÁ A SYN 
  • 

Re: ignorace,apatie k učení 

(9.10.2007 10:17:01)
MÁM TAKÉ VELMI VELKÉ POTÍŽE ABY SE MŮJ SYN ŠEL ,UČIT DĚLAT ÚKOLY MÁ TOTIŽ LMD A ADHD JINAK JE VELMI ZRUČNÝ NA VÝTVARNÉ ČINNOSTI . SAMA TEDY VÍM ŽE TO CHCE VELKOU TRPĚLIVOST HLAVNĚ LÁSKU POCHVALY A POROZUMĚNÍ JAK OD MANŽELA TAK OD ŠKOLY A HLAVNĚ VE ŠKOLE JET PODLE ZPRÁV Z PPP KTEŘÍ MI VELICE VŠICHNI POMÁHAJÍ
 mrhalova 


Re: Re: Rodiče bděte-jenže jak na to?! 

(1.2.2005 12:35:48)
Mám devítiletého syna v první třídě mu diagnostikovali dysgrafii. Ve druhé třídě jsme změnili školu i psychologa a diagnostikovali mu ještě dyslexii. Ve třetí třídě má na vysvědčení jednu dvojku - z češtinz, škrabe jako kocour a čte opravdu špatně. Ať dělám co dělám nevím jak to zlepšit - kromě diagnozy jsem se nedozvěděla žádnou radu. Syn nemá problémy s matikou ani v jiných předmětech, snažím se s ním doma trénovat psaní i čtení ale mám pocit že je jen víc a víc znechucený. Vůbec si nemyslím že je hloup¨ý to spíše naopak ale ráda bzch mu nějak pomohla a nikdo mi pořádně neporadí. Paní učitelka ve škole řekla denně 30 minut číst. bohužel strávíme vždy půl hodinz debatou co číst - protože on by nejraději četl to co už třikrát přečetli ve škole a co už umí prakticky z paměti. Jsem bohužel zaměstnaná a času příliš nemám, syn tráví čas ve škole, chodí na angličtinu, do dramatického kroužku, hraje na klarinet a chodí na házenou. Vídáme se obvykle až večer a celkem chápu jeho nechuť strávit tz dvě hodiny co konečně má doma matku učením. Nevím jak postupovat abych to ještě nezhoršila.
 Lida +2 
  • 

Re: Re: Re: Rodiče bděte-jenže jak na to?! 

(1.2.2005 13:09:56)
Pani Mrhalova,

docela me zarazi, ze Vam pedaogicka psychologicka poradna nedala zadne potrebne materialy co delat s dyslexii a jak pristupovat k uceni. Zajdete si do jine poradny. Take pani ucitelka vam neradi uplne nejlepe. Problem s temito detmi je ze ony vubec nejsou hloupe, jenom proste maji poruchu. Existuje spousta veci, co s ditetem delat, aby tuto poruchu "premohl".
 Alena 
  • 

Číst 

(16.2.2005 13:20:03)
Mě se třeba u kluků na čtení osvětčili na začátek komixy.Sice to není nic moc hodnotného,ale jednoho i druhého kluka to bavilo,protože děj jim rychle postupoval.Pak jsme měli domluvu že kousek oni a kus já.To byly knížky typu Černý hřebec,verneovky a podobně.Teď už ten starší(14 let)čte tolik,že mi to až milo není a ten mladší už se začíná taky chytat(12 let).Ale oba čtou nepřesně,s chybami,ten mladší je ještě neslyší,ten starší už ano.Jinak píšou oba jak kocouři pořád,ale ve škole jim to tolerují a nedělají s toho problém.Spíš mám problém,že ten mladší je strašně pomalej a když na něj tlačim aby zrychlil,tak strašně znervózní a udělá toho ještě míň a s většíma chybama.A to opravdu nevim co s tím.Jinak jak ve škole,tak v psych. poradně nám poradili taky spíš všeobecně,ukázali cestu kterou by se mělo postupovat.Ale je mi jasné,že třeba co konkrétně číst aby to to dítě bavilo musí asi vypozorovat každý rodič sám.
 Majda 
  • 

Re: Číst 

(19.3.2005 22:23:57)
My jsme měli na sídlišti v dětské knihovně jednu starší zlatou knihovnici. Byla to bývalá učitelka (češtinářka) a pro tyhle kloučky chodila kamsi pro čtyřlístky a různé donaldy. Nevěřili by jste kolik dětí z toho zvlčilého sídliště do knihovny chodilo. Děti ji milovaly, ona znala všechny jménem. Někteří kluci u čtyřlístků zůstali, hodně jich přitáhla ke knížkám. A pak, že to není hodnotná literatura! :-))
M.
 devitiletý chlapec-dyslexie-dysgrafienechci to zhorsit 
  • 

Re: Re: Re: Rodiče bděte-jenže jak na to?! 

(14.11.2005 22:43:06)
Můj syn má prakticky stejné potíže.Ve svých 9 letech přečte už 46 slov za minutu. Má z úspěchu radost když se počet slov zlepšuje.
Motivujeme ho k jeho píli,chválíme jak se zlepšil.Kniha Jiřího Kahouna Moucha roku ho doslova nastartovala.To se prvně smál u toho, co čte a bere si knížku občas i do postele.Jsme v půlce knihy,čte vždy 1 až 2stránky. Diskuse a scény jsou už méně často kvůli čtení, ale kvůli odchodu do postele. Bu´dte nad věcí i se psaním .My se snažíme dělat školní povinnosti nadvakrát a do 16 hodin, protože je pak unavený. My pracujeme na směny, tak to lze zvládnout časově. Pohrát si musí, jinak si neodpočine.
To se nám pak jinak vymstí.Učí se s tím žít a má radost ze svého úspěchu.
Řekl dokonce, že chce být ještě lepší. Teď zase bojujeme s násobilkou a se psaním anglických slovíček. Všechny materiály se snažíme kopírovat, aby měly větší mezery a rozestup. Knihy s většími písmeny. Zkoušeli jsme průsvitné pravítko a ukazování prstama, aby udržel pozornost, s tím také zápolíme.
 barbora 
  • 

Re: Teorie versus praxe aneb RODIČE BDĚTE! 

(3.12.2010 13:09:42)
ano mám tuto zkušenost.syn před nástupem první třídy v PPP diagnostikován jako nevzdělatelné dítě a výši IQ odmítly sdělit.Ve čtrnácti diagnostikována dyslexie,dyspraxie,LMD a IQ v pásmu vysokého nadprůměru.Taky mi vynadali,že jsem se synem nedocházela do PPP s tím,že se dyslexie dala zmírnit.Dcera o třináct let mladší,ve čtyřech letech znala celou abecedu a počítala do deseti plynule.V první třídě obdobné problémy záměna písmen a neschopnost poskládat písmena do slov či obrácené psaní a tak jsem šla do PPP a tam mi šetrně sdělili,že je dcera hloupá na hranici 90 bodíků a na jejich dotaz zda mě to nevadí jsem ji vesele sdělila,že je to pro nás pochvala,protože bude dcera zřejmě lepší jak syn.v jiné PPP diagnostikování LMD stejně jako u syna.
 Dáša Novotná, dospělý syn s LMD 
  • 

Re: Teorie versus praxe aneb RODIČE BDĚTE! 

(15.11.2005 14:30:28)
Buďte šťastná, že žijete ve městě, kde jsou specializované školy. My,kteří žijeme v menších městech nemáme pro naše děti žádnou šanci.
 Petra 
  • 

Zkušenost 

(22.7.2004 9:53:52)
U mého syna byla teď zjištěna dysgrafie a dysortografie. V září půjde do 4. třídy. Ale psycholožka na základě testů, které s ním dělala říkala, že je nadprůměrně inteligentní a když jsem se s ní bavila o tom, že by syn chtěl jít na osmileté gymnázium, říkala, že nevidí problém. Ale asi teprve až čas ukáže, co bude a nebude možné. Asi bude hodně záležet na vyučujících, jestli jsou nebo ne ochotni dítěti pomoct.
Syn má velice odbré logické myšlení, skvělé vyjadřovací a vyprávěcí schopnosti. Tím byla na jeho věk až překvapena. Ale bohužel písemný projev je o dost horší. Píše velice nečitelně. I když s pravopisem problémy nemá. Ten zvládá velice dobře.
Prostě v budoucnu se teprve ukáže. Zatím máme zkušenosti pouze s jednou paní učitelkou a jak všichni ze zkušeností víme, učitelé jsou různí. A když chtějí, dokáží být velice nevstřícní a arogantní.
 ary 
  • 

Re: Zkušenost 

(25.10.2004 0:38:45)
Ahoj Petro, tak mám kloučka se stejným problémem v sekundě na gymnáziu a zatímco na ZŠ měl trojku z ČJ, tady zatím prochází bez trojek. Měla jsem z toho strach, psycholožka to taky nedoporučovala, ale kluk to hrozně chtěl zkusit , připravoval se a dostal se na školu ( příjmačky udělal jako třicátý z 30 ti co je brali). Třídní ho chválí, že je velice aktivní a má zájem. A i když šel mna gympl s nejslabším vysvědčením mezi spolužáky a s tím, že když to nepůjde, tak pak v 15 ti přejde na jinou školu, tak už zdaleka nemá nejslabší vysvědčení a chytil dech. Záleží ale na učitelích - třídní mi sama doporučila, ať donesu tzv. papír a že mají pro děti s poruchami vypracovaný systém a že ho rádi uplatní.Ale není to o papíru, je to o atmosféře malého gymnázia ( Kojetín), o kolektivu dětí co se sejdou a hlavně o učitelých...PS ještě mě napadá - vadu jsme kompenzovali asi ve 3 - 4 . třídě - tleskací cvičení s mluvením a systém 5ti větých diktátů každý den (ve které větě je chyba, napíše se druhý den znova a přidají se nové věty do počtu 5). No ale stejně, klidná nejsem, dle psycholožky může nastat situace, kdy nebude schopen zvládat nároky a může to kompenzovat nezájmem o školu a neno agresí vůči okolí nebo vůči sobě, event,. hrozí i únik do drog...Ale zatím je vše OK a já jsem jen příjemně překvapovaná...
 Alena 
  • 

Re: Re: Zkušenost 

(17.1.2005 9:00:27)
Moc děkuji za příspěvek.Máme doma osmáka,pořád vymýšlíme kam s ním na školu,aby neskončil na diktátech a Kojetín máme na trase autobusu.Zkusím se tam informovat.
 Katka  
  • 

Re: Re: názor na spolupráci ZŠ a Ped-psych. poradny při vedení dětí s SPU 

(21.11.2005 9:11:00)
Chtěla bych se zeptat zejména učitelů, jak spolupracují s poradnou při vedení dětí s SPU (kromě toho, že dítě odešlou na samotné vyšetření), a pokud mohou o spolupráci s poradnou vůbec hovořit. Vím, že je obtížné se ve třídě individuálně věnovat dětem s SPU, když je "tam" dalších 20 dětí (ne-li více), třeba s poruchou chování atd. Myslíte si, že poradny někdy doporučují nerealizovatelné postupy při práci s dětmi s SPU? Co rodiče? Jaké máte zkušenosti? O spolupráci ZŠ a PPP píšu bakal. práci a zajímá mě váš názor na tuto problematiku. Děkuji moc, těším se, že najdu někoho dalšího, komu nejsou lhostejné děti s SPU, chci jim pomáhat a potřebuji víc praxe. Díky, Katka
 Veronika -dcera LMD 
  • 

Re: Re: Re: názor na spolupráci ZŠ a Ped-psych. poradny při vedení dětí s SPU 

(21.11.2005 15:37:27)
Spolupráce mezi ped.psych poradny a ZŠ ,alespoň u nás není žádná.
Moje dcera měla velké problémy se čtením od první třídy , pletla si b,p,d,h,k,n. Na vlastní požadavek jsem zašla do ppp. Problém , který nastal:
To je sice hezké ,ale co s tím budete dělat?Vám jako rodiči neporadí nikdo . Jak máte pomoci k tomu se musí propracovat sám a to je na tom nejhorší. Já si naivně myslela že učitel se zajímá o dítě s poruchou , alespoň tak, že pokud dodtane papír z ppp a není mu něco jasné. popř. neví jak pomoci, sám se s danou ppp spojí a nechá si poradit.
Problém učitel vidí v tom ,že rodič se dítěti nevěnuje.
Já se Věnuji , ale protože trpím stejnou poruchou dělá nám to obrovské potíže / já si pomáhám ,jinak než dcera a někdy jí prostě nemohu pomoci , protože sie "nedomluvíme"/.Jinak jsem se setkala i s názorem učitele, že ho žádný papír nezajímá. Doufám ,že se Vám ozvou i učitelé s upačnými názory, ale bylo by dobré zjistit věk.Učitel do věku cca 40 let,abych někoho neurazila je úolně jiný ,dokáže ještě přešlápnout, než starší pedagog.
 Sára 
  • 

Re: Zkušenost dobrá i špatná 

(30.10.2004 3:02:37)
Můj 11letý syn je dyslektik,dysgrafik a dysortografik.Tato porucha se u něj začala projevovat již v 1.třídě,ale na vyšetření byl až v 2.třídě.Měl, ale hrozně hodnou p.uč.,která ho chválila za každý malý úspěch. Smůlu měl ovšem ve 3.a 4.třídě, kdy dostal p.uč.(důchodkyni),která na něj dlouho nebrala žádné ohledy.Diktáty psal stejně dlouhé jako ostatní děti a za chybu počítala každou čárku a háček.Kdyko-li mě zahlídla ve škole,vyslechla jsem si, že hrozně čte, že má o rok mladšího vnoučka, který čte mnohem lépe než můj syn.Více než půl roku jsem se jí snažila vysvětlit,že má PU,teprve pak jsem dosáhla malého úspěchu,ale opravdu malého.Přesto jsem často slyšela, že se si pod lavicí hraje, což mi syn vysvětloval tím, že nestíhá psát to co astatní děti a tak to vzdává a hraje si.Jsem ráda, že už tuto p.uč.nemá a doufám, že už nikdy mít nebude.Jak je vidět učitelé jsou různí aopravdu na nich moc a moc záleží.
 Simona, 2 děti 
  • 

Přijímačky 

(21.12.2005 12:49:48)
Je to strašně individuální. Co škola, to jiný přístup. Když jsme byli na Dni otevřených dveří na gymnáziu (když mají tento den, tak všichni studenti mají volno - na jiných školách je to tak, že se lidé chodí dívat právě na výuku, že), tak se 1 tatínek ptal ředitele, jestli berou ohledy.... Říkal, že samozřejmě. Cha! Dítě nemá navíc ani minutu! A to je to, oč většinou jde. Spousta dětí potřebuje víc času a tohle víceleté gymnázium koloem sebe mlátí jen řečma, ale skutek utek. Dětem se zdůrazňuje, že studují na výběrové škole a tolerance k těm méně dokonalým žádná. Třeba jsou i gymnázia lepší, jestli ano, ráda o nich uslyším.
 Martina Tři dcery jedna s LMD 
  • 

PODRAZ 

(23.2.2006 9:22:46)
Jsem velice rozhořčena s přístupem MIN.ŠKOLSTVÍ k výuce cizích jazyků na zákl.školách.Vůbec nemyslí na již dost velké procento dětí s LMD.Bez rozdílu se všichni musí učit dva cizí jazyky.Zřejmě asi nikdo z nich takové dítě nemá.Moje prostřední dcera ma dislexii,disgrafii a dissortografii.První třída,to byla hrůza.Paní učitelka na ní brala ohledy jen někdy.Většinou prý zapomněla.Dcera má ještě problémy s pravolevou orientací,tak,že i v matematice přehazuje,nebo otáčí čísla.I tento problém nebyl vždy respektován.Při ústním zkoušení nemá problémy s pamětí,pokud se to netýká čísel.Přehazuje i své datum narození.Jsem úplně namrtvici z toho,že se bude příští rok k vyjmenovaným slovům,učit ještě angličtinu.Existuje nějaký klub rodičů dětí s těmito problémy?
 Mony 
  • 

dyslexie 

(1.3.2006 17:33:48)
Mám syna u kterého byla diagnostikovaná dyslexie, dysortografie a porucha motorické složky psaní. Přesto, že máme posudek od psychologa syn zvládal druhou třídu docela dobře, měl jen dvě 2 na vysvědčení.Přesto jsme ho dali do speciální třídy a nastala velká změna, ale k horšímu, má horší známky, než měl v normální třídě, paní učitelka netoleruje chyby a hodnotí děti tak, jako by byli zdravé. Nenechává dostatečný prostor na výpočty v matematice. O přestávkách děti musejí sedět v lavičkách a nesmějí běhat ani na chodbě, kde je více prostoru. Jsem z toho docela v rozpacích a přemýšlím zda mám syna dát zpět do třídy, kam chodil, protože tam byla paní učitelka více tolerantnější a přesto, že měla ve třídě více dětí, tak si pro něj ten prostor udělala. Poradí mi někdo co dál? Děkuji moc.
 Eva-učitelka 
  • 

Re: dyslexie 

(21.3.2006 20:18:27)
No vůbec neváhejte. K čemu speciální třída, když je to horší než v běžné. Je to stráááášně o lidech, kdo chce, informace si najde a vhodný přístup zvolí i bez papírového spec.ped. vzdělání. Kdo nemá pochopení, cestu hledat nebude. Jedna moje kolegyně speciální pedagožka chtěla "převychovat" kluka s Downovým syndromem...
Hodně štěstí a pevné nervy. E
 Hana synové 11let a 2měsíce 
  • 

Re: dyslexie 

(19.5.2006 13:36:29)
Byla jsem v té samé situaci můj syn má dyskalkulii,dysgrafii a dysortografii, a i přes lékařský posudek byl hodnocen jako ostatní děti.Vždycky když jsem to paní učitelce připoměla tak mi sdělila,že syn je línej,ale že ona si ho zpacifikuje.Samozřejmě mu celou školu řádně znechutila a do školy chodil vyloženě s odporem a tomu odpovídalo i hodnocení. Vše se vyhrotilo vloni před koncem roku,kdy mi paní učitelka oznámila,že syn je ke všemu opožděný a bude mu líp když si ročník zopakuje hlavně proto,že v nižším ročníku je málo dětí a ona prostě nemá čas se mu věnovat.Což jsem samozřejmě rázně odmítla a tak mě čekal pohovor s panem ředitelem. bylo mi sděleno,že se vlastně nic neděje a že už na to syna (samozřejmě bez mého vědomí připravili) no závěrem dodal,že je jako ředitel hrdý na to že nechávají děti opakovat ročník,neboť je nepouštějí nepřipravené dál.
To už jsem nečekala na nic a po dohodě s partnerem jsme navštívili jinou školu kde s námi ochotně probrali poruchy syna i postup při výuce.No nestačila jsem se divit.Abych to nedramatizovala syn tam přestoupil a je klid.Do školy se těší,známky se srovnaly,paní učitelku má rád.
Takže nečekejte vůbec na nic a přeložte syna zpátky než mu to taky někdo pěkně znechutí,oni jsou děti na tohle velice citlivé.
 macek +2kluci+Jakoubek 2.3.07 


Re: Re: dyslexie 

(24.5.2006 22:48:56)
Mám podobnou zkušenost ,ale stím rozdílem, že bydlíme na vesnici a nemáme možnost syna dát na jinou školu. Je ve druhé třídě, zde je spojena první s druhá třída, syn je ve škole nepozorný,ne nosi se domáci úkoly, protože se mu děti ve škole smejí když si to zapisuje. Byla jsem několikrát ve škole i manžel,ale paní učitelka nám řekla, že je to v pořádku,ale hned druhý den donese poznámku,že zapoměl domací úkol.Teď nevím jestli je to tím,že jsou na paní učitelku kladeny vysoké nároky,vloni totiž byla změna ve vedení školy.Doufám,že se to brzy upraví a syn se bude opět těšit do školy.
 Jitka Součková  
  • 

Re: Re: Re: dyslexie 

(7.7.2006 18:39:14)
Bydlíme ve velkém městě s tímto problémem jsme se potýkali u mé dcery.V první třídě byla diagnostikována dyslexie, tudíž návrh do vyrovnávací třídy pro dislektiky. V šesté nastoupila do soukromé základní školy, tam nebyl problém, že by ji učení jako celek nějak táhlo, to říci skutečně nemůžu.Po absolvování základní školy se sama přihlásila do SOU obor fotograf. Už několik let je vyučená, doděla si maturitu na nástavbovém studiu a pracuje v oboru. Je velmi spokojená se svou prací a práce ji baví. Tím chci jen říct,že pokud se chce, jde to zvládnout i když je to někdy velice náročné. Jsem ráda že mám tyto starosti za sebou, přeji přítomným maminkám pevné nervy a vydržet...
 Veronika a Martinka 8 let 
  • 

Re: dyslexie 

(29.9.2009 21:10:01)
Dobrý den, má dcera nastupovala do první třídy a posudek z poradny zněl odklad školní docházky pro nezralost a neudržení pozornosti.Já byla jiného názoru (dcera je od malička velmi zvídavé dítě a pamatuje si).Hledala jsem školu kam by jí vzaly a byl tam individuální přístup.No dopadlo to tak že dceru vozím denně do 40km vzdálené školy.Ve škole má vynikající paní učitelku která děti motivuje a chválí .V polovině první třídy nám paní uč. doporučila znovu návštěvu poradny a doporučila i kam se obráti-do původní v místě bydliště jsem nechtěla.No paní psycholožka zjistila že dcera má LMD zkříženou lateritu a těžkou disgrafii ,při tom ale vysokou inteligenci.Paní učitelka jí dává na práci více času-to že škrábe a občas přehodí písmenka či je špatně napojí nebo obrací číslice a čte je obráceně bere z nadhledem opravuje ale neznámkuje .Výsledek dcera je ve třetí třídě do školy se těší a na vysvědčení měla vyznamenání.Samozřejmě se doma denně učíme a dcera v rámci školy chodí na nápravné cvičení.Proto hodně trpělivosti všem a více osvícených učitelů.
 Renata, 3 děti- dislexie, disgrafie, disortografie 
  • 

Re: dyslexie 

(10.12.2007 22:27:19)
Dobrý den - pokud máte posudek z ped. psych. poradny / PPP /s diagnozou spec. poruchy učení a máte pocit, že škola tuto poruchu nezohledňuje / což je dle §16 školského zákona povinna / máte možnost požádat v PPP o kontrolu dodržování zákona. PPP může kontrolovat dodržování tohoto zákona přímo ve třídách škol!!!

Bojujte jde o spokojenost Vašeho dítěte....
 Janula.a 


Re: dyslexie 

(3.2.2008 13:44:23)
Dobrý den milá maminko přečetla jsem si Váš příspěvek a ráda bych Vás požádala, zda by mi bylo možné poskytnout několik informací o vašem dítěti, které má specifické vývojové vady učení. Zpracovávám seminární práci na toto téma. V případě zájmu se mi ozvěte na mail Janula.a@seznam.cz, děkuji.
 Kubova babuška 


Můj vnuk 

(30.10.2006 16:23:37)
Mám vnuka,kterému je 14 let.Již v přeškolním věku a dále pak v první třídě u něj byly diagnostikovány níže uvedené poruchy,hyperaktivita,dyslexie,dysgrafie a dyskalkulie.Vzhledem k posudkům psycholožky,zaslaným na jeho školu,nebyly jeho vědomosti v nižších ročnících klasifikovány známkami,ale slovním hodnocením.V současné době to tak již není.Pokud měl do páté třídy jednu (hodnou a vstřícnou) paní učitelku,která věděla,že nevydrží sedět celou vyuč.hodinu,že je ho potřeba poslat v hodině pro pomůcky,na WC,event,vymyslet jiný úkol,aby se mnohl projít,bylo vše v pořádku.S vyššími ročníku a zvýšeným počtem učitelů,je jeho mnohomluvnost,která je součástí hyperaktivity,považována za drzost a nedostatky,vyplývající z ostatních poruch za lenost a pod.
Přitom se jedná o chlapce,který je od malička úžasně manuelně šikovný,pozorný,ochotný vždy pomoci a nikdy jsem od něj neslyšela to typicky dětské - proč já,proč právě teď,počkej až se dodívám na televizi a pod.Je pohybově nadaný,tančí v kroužku moderních tanců (sám mezi děvčaty),krásně zpívá a vůbec je to moc pěkný hoch.
Proč tohle všechno píši?
Dělá mi starost co bude dál.Příští rok skončí základní školu a co pak? Má jít někam do učení,kde mu to nepůjde,kde se mu to nebude líbit,kde ho budou považovat za drzého a neschopného.Co může způsobit necitlivý pedagog s pubescentem,který je v období vzdoru?
Mám tři dcery.U každé probíhala puberta jinak.Zažila jsem si anorexii v té nejhroznějším podobě,včetně čtyřměsičního pobytu na dětské psychiatrii a přerušení a následně nikdy nedokončení střední školy.Zažila jsem si naprosté odmítání konverzace se starými rodiči,protože ničemu nerozumí jsou vlastně jen na obtěžováni.
Proto má o tohoto mého chlapce strach.Odpoví mi někdo?
 Zuzana Etrychová, vnučka 10 let 
  • 

Poruchy učení 

(25.2.2008 12:59:59)
Mám vnučku je jí deset let, potýkáme se s poruchou učení od první třídy. Paní učitelka nám stále říkala, že to není tak hrozné a že se to zlepší. Ve čtvrté třídě tatáž paní učitelka začala dávat vnučce pětky a to i přesto, že psychložka jí psala zprávu, že nezvládne diktáty a desetiminutovky, byla ve třídě za línou a hloupou v žákovské knížce měla 50 pětek a přestávala s námi komunikovat. Změnili jsme školu navštěvujeme psycholožku a pomalu se vzpamatováváme.
 narma 


dys... 

(17.7.2008 20:13:12)
Mám 13ti letého dyslektika a dysgrafika. Na problémy jsem přišla ve druhé třídě- PPP však prohlásila, že je na hranici, inteligentní a že se to dorovná samo. Dorovnalo? Denodenně jsem s ním probíral učivo probírané ve škole, měla jsem pocit, že tam nemusí chodit, protože to vše děláme doma. Bravo, zvládli jsme ´vše na jedničky a dvojky. Jen ta gramatika a písmo stále horší a horší. Četba typicky dys. V 6 třídě jsem se rozhodla, nechám to všechno na něm ( já vím hnusné) jen když bude chtít pomůžu s vysvětlením. A bylo to... Opět návštěva poradny a diagnostika?... silná dyslexie a dysgrafie při nadpr. inteligenci. chacha. Tak jsem dostala pochvalu, jak jsem to sním zvfládla pět let, jak jsem udělala dobře, že jsem to v šestce rozlouskla, a že bych mohla radit matkám s dětmi s dys.. protože i metody které jsem používala ve vzdělávání mého syna jsou ty pravé, dostali jsme papír . Ve škole nám napsali další jako odpověd co pro našeho syna udělají. A tak jsem byla spokojená. CHvíli. Z celeho podepsaného ambsáblu, umí se synem pracovat jedna učitelka- ještě i tak máme dobrou školu, jelikož asi další tři učitelky se mnou konzultují, jak tedy na něj aby byly výsledky ostatní, jen říkají, že ví. Ale i tak si nestěžuji. Zvládáme to zatím s třemi trojkami. Jen ten odpor k učení, ( krom učitelky, která s ním pracuje viz. výše.)
Horší je pro mne budoucnost. Nevadí mi když se vyučí. Tak se stejně vrací ,že řemeslo má zlatý dno.
Zdá se mi však, že má na víc. Je velmi technicky a manuálně zručný. Vymýšlí, různé zlepšováky, pokusné aparáty, opravuje již tři roky veškeré kola kamarádům v širokém okolí, ( první nástroj, který uměl držet v ruce nebyla lžíce, ale šroubovák.)
Ráda bych jej směřovala na technický obor, průmyslovku, a proto nevíte někdo prosím o tzv. přátelské střední průmyslové škole?
Díky

Komerční sdělení

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2020 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.

Publikační systém WebToDate.